Re: re: + poděkování zuzaně

Petře,
asi jsem se nevyjádřila dost jasně. Nepsala jsem o svém osobním problému, ale o velkém společenském i ekonomickém nátlaku na ŽENU obecně v době, o které mluvíme, aby se vdala a měla děti. Moc možností, jak se s tím vyrovnat, nebylo. Ještě jednou zdůrazňuji, mluvím o ženách. A přesně jak píšeš, některé ženy to řešily tak, že si pod vlivem tohoto nátlaku rychle našly nějakého chlápka a otěhotněly. V tom vidím také příčinu velkého procenta svateb narychlo a rozvodů.
Tvé poznámce i džínách jsem se srdečně zasmála. Ani moje děti to nedokážou pochopit a já se obávám, že jim to nedokážu vysvětlit. Ano, vystála jsem mnoho front na předražené džíny. Ale nejen to. Představ si, vážila jsem nejednu cestu vlakem do Budapešti a zpátky, abych si za své studentské úspory přivezla následující poklady (namátkově, na všechno si nevzpomenu): džíny "plesnivky", tričko Adidas, plastové sluneční brýle, mýdlo a šampón s jablečnou vůní, deodorant Fa a láhev CocaColy.
Myslím, že se v mnoha názorech neshodneme, to se stává. Ale v tom zásadním se, myslím, docela shodujeme: dnešní nejistota je nesčíslněkrát lepší než tehdejší jistoty! Za tehdejší jistoty se totiž platilo šedým a bezvýchodným životem ve lži a přetvářce. Ale spousta lidí na to strašně brzy zapomněla. Souhlasíš?
J.