Re: Dilema kvůli dědictví

Henri,

takže situace není taková, že by ses těch peněz s lehkým srdcem vzdala, ale naopak by Ti výrazně usnadnily život.

A potřebovala bys je hned (auto), takže kdyby Ti připadla ta Tvoje čtvrtina, nemohla by sis ze svého pohledu být velkorysá a "dovolit si" být teoretickým vlastníkem a matce nechat doživotní užívání.

Jak se zdá, máte Ty i Tvoje maminka úplně stejnou obavu - nechcete se octnout bez prostředků. To by vás mohlo trochu sblížit ;)

To, že Ti maminka chce půjčit na auto, bych jako manipulaci nutně neviděla. Když si to představíme z jejího pohledu (nebo obecně z pohledu někoho, komu zemře celoživotní partner) - samotná tato situace je už tak dost velká rána, a k tomu ještě přibude nutnost dělit se o majetek, který oba budovali společně, a tak se vlastně "vzdát" ještě něčeho dalšího (i když je to samozřejmě nesouměřitelné se ztrátou člověka). Takže ona může mít pocit "vlastně je to všechno moje, dcera se o to nijak nezasloužila a po mé smrti to bude stejně všechno její, tak by od ní teď bylo slušné mi to nechat, i na to auto jí půjčím, a část splátek jí třeba promimu."

Třeba má před očima nějaký špatný příklad, kdy děti shrábly majetek a na rodiče se vykašlaly.

Trošičku v tom fakt vidím ukřivděnost " po svých rodičích dědili až na "stará kolena" - a to já jsem na to zřejmě ještě mladá (46!), tak asi nemám nárok..." zas na druhou stranu je asi příjemnější, když někdo dědí po rodičích až jako "starý", než když mu zemřou v mladém věku.

S tím ovládáním... Ty ale trochu ovladatelná jsi, protože toužíš po novějším autě, po jiném bytě. Možná by nebylo špatné zamyslet se nad tím, jestli tohle všechno opravdu tak moc potřebuješ, aby ses s tím stresovala? Tj. byt máš, bydlíš v něm, není chtít jiný byt trochu luxus? Pokud jde o to auto, jak moc ho opravdu potřebuješ, je to Tvé v neopravitelném stavu, pokud ne, kolik by stála případná oprava?

S tou hypotékou - kdyby opravdu lezly tlustý do tenkejch, nechala by Tě máma padnout?

Případně jak moc by to s ní šlo probrat na rovinu, tak jak to říkáš tady nám? Tj. mami, já bych se toho na jednu stranu i vzdala, ale na druhou stranu potřebuju prachy, auto mám v katastrofálním stavu a ta hypotéka mě ničí. Mně to, jak uvažuješ, připadá vcelku logické, ale Tvou matku neznám a nevím, zda nepatří k těm lidem, kteří se při náznaku o konstruktivní diskusi rovnou urazí.

S těmi penězi na účtě mi to ale přijde už trochu přes čáru. Nevím, asi je to podvědomé, ale tady bych cítila, že mi to nepřísluší, zjišťovat, kolik měli na účtech, a chtít z toho svůj díl... Nevím proč, u auta nebo domu mi to tak nepřijde...