Dobré ranko,
něco jsem dočetla, nestíham teď moc chodit, jsme hodně venku.
Lete, to je mi líto, že má malý takové horečky, snad už bude dneska lépe. Barunka měla nedávno hroznou virosu také s horečkama, CRP pořád nízké, tak jsem jí ládovala střídavě Nurofenem a Panadolem a pomohlo to vždy je na chvilku
. Tak moc držim palce, ať už je líp.
Hroší, ty seš taky pořád nemocná, asi tě hodně vysiluje i to kojení, bereš nějaké vitamíny. Moje kamarádka musela s kojením přestat, protože děsně zhubla a byla pořád nemocná, jakmile nekojila byla ok..
Koukala jsem do deníčku, musim taky vložit tu naší dračici. Náčenko, krásné fotky z plavání, už se těšim, až budeme od září s LUckou taky chodit, Barunku to tenkrát děsně bavilo, škoda, že jsme to musely přerušit kvůli mému rizikovému těhu. Teď se začla vody bát, nechce se vůbec potápět a do bazénu nevleze bez rukávků a kruhu. A to uměla už plavat sama jen s rukávky
Dýně Lucce taky chytnala, bylo to to první, co snědla a bez kraválu. Teď se pomalu rozjídá, dopo má malou přesnídávku ty jí jedou a pak má zeleninu s masem a přílohou. Úspěch měla cuketa, červená řepa, dýně a teď jí děsně chutnalo červené zelí.
Spaní u nás byla hrůza, večer uspávání a pak se budila celý večer klidně po hodině i v noci jsem furt spala s ní vposteli s prsem venku a až k ránu většinou zabrala tvrdě. Tak mi došla trpělivost, přestěhovala jsem se s ní nahoru do ložnice, manžel spí dole s Barunkou v pokojíčku a začla jsem jí učit usínat samotnou. První dva večery plakala půl hoďky, ale mezitim jsem tam asi 2x byla, jí pochovat, pohladit, zazpívat a pak už to bylo lepší a lepší a do týdne prvně usnula úplně bez pláče i dopoledne. Spí hned o dost líp, usne kolem 8večer a nejdřív se budí o půlnoci, někdy až kolem 2hod. nakojim a dam zpět do postýlky a spí do rána. Je to hrozná úleva, myslela jsem, že se tohohle nikdy nedočkam. Jsou to pěkný potvůrky, někdy u toho nočního kojení usnu a ona jak mě cítí vedle sebe, tak se furt budí a mele sebou a nejradši by měla furt prso, tak ji vždy šupnu do postýlky a tam v pohodě usne. Včera teda chudák hrozně plakala asi hodinu, ale leze jí první zub a ještě odpo málo spala, tak byla přetažená, tak jsem tam za ní chodila a snažila utěšit, ale bála jsem se vrátit k uspání. Já určitě nejsem příznivcem nějakého vyřvání, naopak jsem názoru, že mimina naší blízkost a náruč potřebují a klidně bych jí uspávala, ale kdyby pak spala a ne se tolikrát budila. Tak doufam, že jí to vydrží a až si to zažije, přendam jí do pokojíku k Barunce a my budeme s manželem zase spolu v ložnici a ne každý jinde.
Tak se mějte krásně a užívejte jara.