Re: My všichni školou povinní - jak by dopadl Jirka Oliva dnes?

Někde si prý okraje rýsovat musí - ve škole u syna ne, naštěstí. A ano, na druhém stupni se házely klíče, taky žádná sranda dostat pořádným svazkem klíčů do obličeje. Jedna učitelka dokonce s oblibou vytáhla k tabuli nejslabšího žáka a při každé chybě ho ukazovátkem řízla přes zadek. On byl tak vystresovaný, že nic správnýho z něj ani vypadnou nemohlo a když v obraně si dal ruku na zadek, tak měl modrou šlicnu přes ruku se slovy - patří ti to, příště tam ruku dávat nebudeš. Nikdo si nedovolil se ozvat, i když všichni věděli, co se děje a že je to špatně. Nebyla jsem tehdy jediná, kdo jí přál, když jí jeden žák nafackoval - dle našeho názoru jí to patřilo. Nic víc se dělat nedalo.