Re: Jak se postavit k rozporu mezi slovy a skutky u puberťáka?

Slupko,
je to nanic, protože si to stejně furt píše pod sebe.
Samozřejmě, že je spočítá. Stejně jako spočítá násobilku. Ale POMALU. Prostě to nevystřelí hned, ale musí nad tím přemýšlet.
Jsem schopná jakž takž pochopit, že tu matiku podcenil, "protože si myslel, že na výtvarnej gympl se nehlásí žádní matematici".
Ale pokud mi teď tvrdí, že na Hollarku v žádným případě nechce a má zase vybranou školu, kde je obrovskej převis, tak s tímhle pomalým počítáním prostě nemá šanci.
A já nebudu zase za dva roky poslouchat stejný řeči o tom, jak si to všechno uvědomuje a jak s tím bude něco dělat, když bude celý ty dva roky před písemkama courat celej den venku.
OK, mohl to být ojedinělý exces, škola je tři neděle.
Ale fakt mně to naštvalo, zvlášť když jsem o tom OD NĚJ slyšela skoro týden dopředu a připomínala mu to denně x-krát. Tak jsem si holt postěžovala, no.