Re: Asi jsem přišla o kamarádku...

Simiki,

proboha, a takovouhle BANALITU si bereš tak moc k srdci, že bys pro ni bez dalšího zahodila 20leté přátelství?

Navíc mi zase přijde, že bereš hodně ohled na sebe (zareagovala jsi podrážděně, ale to je přece logické, protože jsi měla hodně práce atd.) ale už tolik ne na tu kamarádku.

Jako bys Ty měla větší "právo" na to něco říct v afektu, ale když totéž udělá ona, tak se Tě to dotkne.

Ty VÍŠ, co Tě ke Tvému afektu vedlo (a považuješ to za dostatečné odůvodnění), ale co vedlo ji k tomu jejímu, nevíš, a přitom v přátelství by člověk měl respektovat potřeby nejen svoje, ale i toho druhého.

A budu se opakovat, je to moje oblíbená písnička, ale NEOČEKÁVEJ NIC JAKO SAMOZŘEJMOST a NENÁROKUJ SI kamarádčin čas (tady vidím chybu i v tom jejím "tak se musí něco vypustit", prostě někdy se to semele tak, že ty priority jsou někde jinde, a pokud si voláte DENNĚ, tak by snad proboha neměl být problém, pokud je JEDEN DEN tak rušno, že to nestíháte, abyste to jedna nebo druhá měla brát úkorně, že na vás ta druhá "kašle").

Prosím, přemýšlej o tom.