Raduza |
|
(26.9.2011 7:34:00) Spíš bych podpořila maminku. Období kolem dvou let je strašně vyčerpávající. Znaky autismu jsem viděla na každém chlapečkovi v okolí. K dítěti bych se chovala hrozně moc ochranitelsky a "rozmazlovala" ho. Když jsem to začala na syna kdysi praktikovat, jeho chování s hrozně moc zlepšilo. Švagrová se může objednat k paní doktorce Krejčířové do Prahy, je tam dlouhá objednací lhůta, třeba to bude kolem jeho dvou a půl let. Možná taky může zajít někam ona, aby jí pomohli. Jo,a potřebuje podporu od švagrové, žádné probírání, že její syn je divný :-(.
|
turbinka + 3 |
|
(27.9.2011 20:25:51) Ahoj, lehce vydeptaná ze září jsem konečně našla čas otevřít tady diskusi. Momentálně jsem znovu zvažovala, jak moc brát Mat. jako AS a hlásit to do světa nebo jako ADHD nebo být prostě na něj náročnější. Má teď hodně změn ve škole, nový učitel, přecházení do různých učeben, jiné dělení na angličtinu atd. a nestíhá se převlékat nebo něco zapomene- mikiny, penál atd.Navíc řešíme 2 spolužáky a jejich agresivní výpady.Zatím alespoň přestal hrát na flétnu v ZUŠ, i když mě to docela mrzí, už ho to děsně štvalo a vlastně by to bylo protože chceme my ne on - a toho má víc než dost i tak Tak mě v téhle diskusi překvapilo, jak vám to připadá zásadní - teda vědět diagnózu. Já jsem samozřejmně taky tápala a hledala, ale za prvé neumím tak jasně dát přednost jedné diagnóze - tj. odborník na as najde as, odborník na dětského tyrana najde dětského tyrana...A za druhé a to hlavně - naprosto nemám pocit, že bych se v aple a v SPC něco nového dozvěděla - nebo aspoň něco, co by fungovalo. Nemyslím to zle, teď zrovna jsme v období, kdy bych nějaký návod k použití brala, ale nějak mi připadá, že se v tom plácáme pořád stejně - u nás hlavní problém velmi obtížná motivace k čemukoli mimo oblíbené téma a vlastní momentální nápad, občas kvůli tomu pořádný afekt, dlouhé usínání a hyperaktivní blbnoucí - nezastavitelné okénko. Můžete mi nějak přiblížit, co konkrétně jste začali dělat jinak? Jsem buď natvrdlá nebo jsem už předtím dělala vše tak dobře, že nebylo co zlepšovat
|
sally |
|
(28.9.2011 8:41:44) Turbínko, mě diagnoza pomohla ve dvou věcech - jednak jsem se zbavila školního psychologa, kterej je totální vůl (tj. už nemá důvod Toma "zkoumat") a za druhé jsem se tak nějak uklidnila v tom, že moje dítě není "rozmazlenej agresivní spratek", ale holt dítě, které vnímá svět nějak jinak a že na něj opravdu nefungujou standardní postupy a přístupy. Že opravdu ho nemůžu např. zapsat na kroužek fotbalu, i když věčně poslouchám "a jen ho zapiš, však se otrká, náš Pepíček se taky otrkal", protože u mého dítěte nejde o "otrkání se". Z toho, co říkala psycholožka jsem něco vypustila (např. nápad, že by měl chodit na nějaké terapeutické skupiny - tam se řídím svou intuicí, tak jako jsem se jí řídila při rozhodnutí, že moje dítě prostě NEBUDE chodit na sto tisíc kroužků týdně, i kdyby se ostatní matky na hlavu stavěly), něco se mi naopak osvědčilo. Ovšem za nejlepší a nejzásadnější radu považuju tu, že nemůžu po něm chtít všechno najednou. Takže řešíme problémy postupně - např. minulý školní rok neunášel situace typu losování - to, že jeho vylosování záleží jen a pouze na náhodě, to bylo pro něj neuchopitelné a dělal kvůli tomu scény. Takže jsme řešili losování. Pak věci s tím související (prohra v člověče nezlob se, kde výhra záleží hlavně na tom, co padne na kostce a ne na šikovnosti nebo nešikovnosti hráče - Tomovy breky "já jsem úplně blbej", když prohrál v člověče, byly dost hrozný), pak jsme začali řešit prohrávání vůbec - když je jich v prvních třídách 80, tak je pravděpodobný, že tam bude x dětí, které běhají rychleji než on, čtou lépe než on, spočítají příklady rychleji atd... (tj. prohra ve smyslu, že skutečně je to o tom, že něco neumí - nebo neumí to tak dobře jako někteří jiní jedinci).... Takže jsme fakt separovali problémy a postupně přidávali "náročnější úkoly". Tuhle hrál s babičkou černýho petra (nebo co) a prohrál a babička říká "no, to je jen hra" a Tom pravil "ne, babičko, to je život" - ale byl v klidu, jasně že byl smutnej že prohrál, ale nebyla srdceryvná scéna... uf.... Takže možná taky u vás zkuste nějak najít to, co máte potřebu s ním řešit teď - co vás nejvíc omezuje ve fungování rodiny - a zbytek zatím neřešte, soustřeďte se na vysvětlování, motivování a já nevím co všechno u jedné konkrétní věci - a postupně rozšiřujte. U nás je to ještě o tom, že opravdu musíme být konkrétní - ale ono upřímně věta "chovej se slušně" je poměrně bezobsažná, že... takže má za úkoly velmi konkrétní co má a nemá dělat.
|
|
sally |
|
(28.9.2011 8:52:03) .... tj. pokud vás momentálně nejvíc trápí usínání, tak řešit to. Domluvit s ním, co by mu pomohlo, mít rituály, mít pravidla (v tu a tu hodinu se jde do postele a už se z ní nevylejzá) - a třeba nějak motivovat - tj. pokud třeba ten večer bude usínání bez problémů (třeba že opravdu už nevyleze z postele, byť si v ní bude číst nebo hrát), tak nějakou odměnu (samolepku, hvězdičku, něco) - a slíbit za x odměn něco (raději akci než hmotný dar - třeba půjde se do kina, akvaparku - něco takového). Zkus mrknou ještě na jídelníček - můj synek špatně snáší sladké, je po něm extrémně hyper, takže sladkosti má dovolené např. na svačinu (po které chodíme ven), na večeři v podstatě nikdy - a když už tak spíš nějaké pečivo (bábovku, věneček, sušenku), aby mu to nerozhodilo glykemickou křivku...
... určitě jste už spoustu věcí s tím spaním vyzkoušeli, ale třeba když se na to budete soustředit a najedete na všechno najednou (upravit jídelníček, domluvit pravidla, odměny, přesně definovat očekávání, zavést rituály...), tak třeba se to zlepší... a dokud řešíte spaní, tak neřeště moc kroužky nebo zapomínání věcí ve škole - aby neměl pocit, že "po něm furt něco chcete" a nikdy to není pro vás dostatečně dobrý.... a nechtějte po něm nemožnosti (pokud to spaní je problém, který vám přijde neřešitelný, tak ho odložte a zkuste vyřešit něco, co by mohl zvládnout - ono je mnohem příjemnější vědět, že něco dokážu, než když jsem furt "nemožnej" - budete mít pak lepší představu JAK ho motivovat a on bude mít už představu, že to jde...).
|
turbinka + 3 |
|
(28.9.2011 15:31:13) Díky sally, tohle jsem asi potřebovala slyšet.Ale budu ráda, když se příležitostně, po svátku ještě vyjádří někdo další. Já to totiž takhle nějak dělám, samozřejmně že někdy to jde a někdy to je na palici. A pak se to taky lepší horší- třeba konkrétně ty prohry už docela zvládá, ale jakse stane, že už už vyhrává a pak vypadne na konec a pod. tak to ještě nezvládá. Nebo, když se mu začne kvůli prohře někdo posmívat. Já právě občas znejistím, když slyším, jak je zásadní pracovat přesně podle dg., nepopírám, že to tak obecně je, ale s ním je to zatím neustále motivace, vysvětlování, podpora, odměny, zákazy.Třeba na strukturu nereaguje vůbec zklidněním, je mu šumák, že ví, co bude teď a co potom - buď to s jeho náladou ladí nebo neladí. Ten výčet problémů jsem vypsala abyste si ho představili, i když bych je ráda vyřešila. Předloni začal zvládat kroužky, vloni jsme řešili maxi blbnutí během vyučování, to se hodně zlepšilo.teď je s novým učitelem zatím vzorný, ale čekám, že jak se víc unaví a trochu si na něj zvykne bude to horší. Usínání neřeším v tuhle chvíli nijak, ve SPC nám nabídli spánkové centrum a léky na noc - to zatím odkládám. On v posteli leží, nevstává, ale usíná asi hodinu až hodinu a půl. Když tam ležím s ním , tak takhle, když je tam sám, tak spíš 2 hodiny.
Teď jsme teda vyřadili neoblíbenou flétnu (je mi to ještě líto, šlo mu to), samozřejmně, že nastoupili rodinní příslušníci s řečmi, že nic nemusí, co nechce, že si má zvyknout na povinnost a učit se soustředit .. (dg. je jako v tomhle nezajímá nebo to neberou vážně)nebo jsou slepí- protože ho neustále do něčeho "nutím" obzvlášť když vím, že negativisticky začne a pak se mu to často líbí.
A zatím vidím naše soustředění na pravidelné učení a zapomínání.To zapomínání věcí se mi řeší špatně, protože si myslím, že na to v tom zmatku z přechodů, nového učitele a jeho většího nároku na rychlost, prostě nemá. Dáme tomu čas, učitel bohužel zřejmně nechce nebo neumí dát víc času na balíní pomůcek a já zas zatím nechci, aby to dopadlo tak, že pět minut před koncem řekne- tak Mate ty už si bal...
Sladké jí dost málo, já mám objevenou souvislost mezi únavou ze soustředění a hyper-, ale někdy taky ne- je úplně fajn celé odpol. a pak to na něj příjde, většinou večer, kdy už se to fakt nehodí.
|
turbinka + 3 |
|
(28.9.2011 15:49:48) ještě další ne - diagnoza. Když to nešlo při vyučování, aby vydržel v klidu, byl podle dg vymyšlený individuální plán - že je zřejmě unavený, nemůže už vydržet- tak že půjde do vedlejší místnosti s úkolem, co ho baví - příroda, bludiště atd. - nikdy se to nevyužilo, ačkoli původně Mat chtěl. Být mimo třídu mi připadalo jako za trest, měl pocit, že je to nespravedlivé, protože ostatní se taky smáli (jenže on tak 3x víc nahlas i trvání), tudíš na úkoly v tu chvíli neměl náladu. Pomohli smajlíci za snahu a drobný peníz navíc každý den, když to šlo ( to jsem teda taky našla v diskuzi o AS)
Mat už bude mít brzo 9 let, začíná být vidět, jak na mě je závislý- děti už začali dost chodit do školy samy, on se na to ještě necítí, ale budu ho muset pomalu začít vykopávat k samostatnosti - ale mám obavy, abychom odhadli tu hranici, aby trénoval a zas aby nebyl v moc velké úzkosti. Ale třeba loni nechtěl na sportovní kroužek ani za nic a letos svolil, že půjde na míčovky a dokonce na sebeobranu.
MOžná to mám tak divné s tou dg., protože přišla v době, kdy jsem byla už hodně vyrovnaná s tím, že je jaký je a to trápení se poznámkama na špatnou výchovu už bylo za mnou.navíc ze strany rodiny jsou řeči pořád stejné.Možná taky, že nevypadá v kolektivu dětí nápadně jinak, tak mi nepřipadá výhodné, aby i on sebe vnímal přes Dg. - jinak. Ale puberty se asi bát nepřestanu, to se může stát cokoli.
|
sally |
|
(28.9.2011 16:15:21) Turbinko, vidíš sama, že jste udělali velikej pokrok - takže to asi řešíte dobře.... ono se to fakt musí intuitivně - a brát to tak, že k něčemu dospěje později a k něčemu holt asi nikdy. Můj syn si v životě nešel s klukama kopat s míčem - nezajímá ho to, nebaví, má problém s hlukem a velkou koncentrací strkajících se dětí. Rady, že "se to zlomí" prostě už neřeším. Myslím si, že může prožít plnohodnotný život i bez fotbalu. Ani já ani manžel jsme kolektivní sporty nikdy neprovozovali, tak proč k tomu nutit naše děti? Děti plavou, lyžujou, bruslí, lezou, jezdí na kole atd. Tom je taky mamas, ale postupně zvykáme. Teď byl nemocnej, takže jsem ho nechávala doma, než jsem vyzvedla ze školy mladší (cca dvacet minut). Někdy před půl rokem jsem tu psala, jak nechtěl jet v parku dětským vláčkem sám (tj. se sestrou ale bez rodičů). On je hrozně úzkostnej - když jsme jeli lyžovat, tak byl z toho hrozně špatnej, že "si zlomí nohu". On prostě řeší takovéhle pitominy. S tím vláčkem řešil to, že kdyby měl s sebou ve vláčku hračku (neměl!), a ta mu upadla a on se pro ní natahoval, tak by mohl vypadnout z vlaku (to poté, co jsem mu půlhodiny vysvětlovala, že fakt může jet sám na vláčku, že ho "nikdo neukradne" - to byla taky jeho velká obava).
S tím balením věcí - u nás hodně pomohlo se školou a rozvrhem to, že dostal hodinky. A ví kdy má přestávky a kdy končí škola a tím, že si může ověřit kolik času mu zbývá, tak je víc v klidu.... ale Tom je právě to dítě, které potřebuje pořádek a vědět co bude a mít věci co nejvíc pod kontrolou.... Nepomohlo by, kdyby u vás učitel trošku připomínal to balení během hodiny? Třeba "jestli jste dokreslili obrázek do sešitu, tak si teď hned ukliďte pastelky" nebo "učebnici už nebudeme potřebovat, dejte si jí do tašky" atd... aby toho pak nebylo moc najednou...? A spíš pro všechny děti, jak začne jedno dítě vyčleňovat, tak mi přijde, že to z něj bude "dělat blbce" (jako "Maty, ty si musíš začít balit věci teď, ostatní až za pět minut"). Prostě trošku to zařadit do programu celé třídy...?
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(28.9.2011 18:53:52) Turbínko,taky jsem lehce vydeptaná,takže vítej v klubu.Upřímě,když se zamyslím nad tím,co nám přinesla dg,tak kromě pocitu zadostiučinění,že nejsem úplně debilní a neschopný rodič asi nic dobrého.Mám pocit,že v ČR je dg spíš zbraň než pomoc.Pod záminkou pomoci jsou spíš děti separované na speckách.Nemyslím si,že by to tak mělo být.Teď se mi podařilo Kikiho umístit v kroužku počítačové animace,zatím to klape,vede to skvělá paní a nemá problém,asi proto,že není odborník a bere ho jaký je,tak jako jiné děti,taky můžou mít své zvláštnosti.Je to prostě těžké,pořád přemýšlím jak dál a bojím se,protože když udělám chybu,doplatí na to on.
|
turbinka + 3 |
|
(28.9.2011 21:13:51) Tak tohle Pawli podepíšu. Dostávám se do docela zvláštních situací, kdy mám doma v šuplíku rozpis ze SPC na PAS poruchy rozepsaný individuální plán - podle kterého by měl -mohl mít všelijaké úlevy a podle kterého to vypadá,že nerozumí příběhu, nechápe zadání, potřebuje více času atd. V reálu v škole zatím vše zvládal - lehce dysgraficky, ale někdy to zase měl vše výborně.Takže ten plán zatím nevyužíváme. Dokonce i školní spec, ped. , která chodí přímo do třídy na něm žádné příznaky AS nepozoruje - a to jich na škole pár mají.On toho dost udrží vůlí, ale pak je unavený nebo bouchne doma. Ale myslím, že se hůř orientuje v těch sociálních věcech a určitě je úzkostný. Já občas mám dojem, že něco ne úplně přesně pochopí, třeba tuhle řekl kamarádovi, že půjde s ním na návštěvu k dalšímu klukovi a on mu na to odpověděl - To se z toho poseru - a Mat nevěděl, jestli byl rád nebo nerad.Doteď mu to v kolektivu klapalo výborně, ale teď přišel o přízeň nej kamaráda a s dvouma klukama to má teď ve třídě takové blbé - různé pošťuchování až fakt násilí. Může to znamenat, že už je nestíhá, ale taky nemusí, mezi dětma se toho děje i normálně dost. Připadá mi, že jak roste, tak se hodně posouvá, ale na druhou stranu rostou ty nároky. takže loni si vystačil s tím, že je chytrý a srandista - ale možná, že tomu jeho smyslu pro humor ty děti odrostou dřív než on.
Jinak ty skoky u Toma jsou super, to potěší, Mat mě v po překvapil, že pomáhal bráchovi se převlékat ve školce, a fakt se orientoval a všechno mu vychystal i zastrčil, což teda u sebe je většinou úplně mimo.Je ten typ, co by chodil klidně bos a v zimě ho nenapdane, že je zima, v horku, že by se mohl svléknout.
Holky díky za povídání, bylo toho na mě tenhle měsíc dost.
|
..maya.. |
|
(28.9.2011 21:51:01) Jsem chtěla něco napsat ale nevím kde začít
Já ani nevím co mi to potvrzení mé doměnky dalo...možná jak píše Pavla to že nejsem neschopná matka katerá neumí vychovat své dítě, taky víc chápu proč se někdy chová tak jak se chová, proč je někdy jak mimon atd atd..co nám přinese dg ve škole zatím netuším, nás čeká kolečko psycholog a spc, neurologie, aspergra máme potvrzeného od psychiatra a klinické psycholožky, školní psycholožka se k as nevyjadřovala, pouze nám dala doporučení v čem Ondru doučovat, takový jakoby rozbor takže já vlastně vůbec netuším co vše nás čeká...pouze vím že budeme v spc zařazeni do nějakého programu aby se naučil sociálnímu chování..to on nemá, narušuje soukromí. Ve škole funguje dobře, ale jak mi řekla učitelka oni děti v první třídě bojují o prvenství, ale v družině se podřídí starším dětem protože jsou prostě starší..podřídí se i doma bráchovi..
Co se rodiny týče, moje mamka to bere v poho, tchýně neví která bije...nerozumí tomu ale ona ho vlastně ani pořádně nezná
|
..maya.. |
|
(28.9.2011 22:01:25) ještě bych chtěla dodat že podle mě spousta lidí ani neví co autismus je, oni si představí Rainmana atp, nechápou že u každého se autismus projevuje jinak...
|
sally |
|
(30.9.2011 16:18:50) No u nás to s tou diagnozou bylo tak, že Tom vlastně dg nemá (což mě překvapilo).... ale má papír od psycholožky s podrobným povídáním o povaze a s radama co jak.... takže nemusíme řešit škatulkování nebo to, co si kdo představuje pod dg.... protože bohužel PAS mají tak širokou škálu, že na to neexistuje žádný jednoduchý návod..... Takže nám ta ne-diagnoza pomohla. Ale my jsme měli hlavně problém se školním psychologem, kterej je podle mě sám pěknej magor, bohužel škola ho nemůže vyhodit (to jsou zase bolístky místního školství)... jako i učitelky jsou z něj hotový... každý jednání o Tomovi zahájil půlhodinovým zkoumáním nějakejch podělanejch grafů a mudrováním nad tím, jestli je Tom ADHD... Tom není, ani od pohledu, nikdy neměl problém s koncentrací - ale psychouš je zaseklej v tom, že problematické dítě = ADHD... pokaždý jsme mu všichni (učitelky, my) říkali, že ADHD fakt problém není... a pokaždý nad tím ten magor mudruje....
|
..maya.. |
|
(30.9.2011 17:47:30) sally, co to je za debila..s prominutím? copak existuje jen adhd, nebere v potaz že se chová tak či onak úplně z jiného důvodu? to je celkem síla, takový psycholog je ale pro školu a hlavně pro děti spíš na škodu a může pekelně uškodit...
My dg ještě na papíře úplně nemáme, ale v papírech u dr ano, nás ještě čeká CARS u psycholožky a pak to psychiatr uzavře..ale nevím, nic se u nás tímto nezměnilo, jen moje švagrová to uvítala se slovy že napíše o synovi závěrečnou práci..no jsem z toho celá štastná jaksi ji to vůbec nedocvaklo a to mě udivuje nejvíc protože je spec.pedagog a s autisty pracuje
|
sally |
|
(30.9.2011 19:15:05) no prostě debil.... ale mě fakt přijde víc jak nemocnej člověk... strašně se mu třesou ruce, je neuvěřitelně nemožnej (chtěla jsem od něj JEDEN papír, trvalo mu to dva týdny - najít/udělat mi kopii - a pak jsem teda seděla u něj asi hodinu v kanceláři, než mi ten papír (kterej mu ležel na stole s dalšíma celkem asi čtyřma listama papíru) našel.... no totální magor. Bohužel díky odborům atd. jsou tihle lidé nevyhoditelní, i když jsou totálně k ničemu. Učitelky koulí očima, nová ředitelka koulí očima - ale to je tak maximum, co můžou dělat. Takže já se teď snažím věci řešit rovnou s učitelkama a pokud možno už vynechávat tohodle šaška... pže fakt nechci, aby s ním měl můj synek co do činění (navíc mi ten chlap přijde takovej.... no jak úchyl - prostě z něj mám husinu a vůbec se mi nelíbí, že se volně pohybuje mezi dětma)
|
..maya.. |
|
(30.9.2011 20:28:13) sally, to je síla, nebere on sám nějaké jedy? asi bych se obrátila na nějaký školský odbor, ale já jsem se s nikým takovým nesetkala, starší má na zš taky psycholožku, je naprosto v pohodě a prostřední (adhd a as) má taky psycholožku a s ní jsem několikrát mluvila a příjde mi super, vypracovávala na prvnáky posudky co zvládají a v čem potřebují pomoc tak vím přesně v čem Ondra pokulhává a jak mu pomoc...
|
sally |
|
(2.10.2011 1:55:38) jen tak pro legraci, jeslti umíte anglicky, je tu test na aspergera..... AS je od 32 bodů, mám třicet http://www.piepalace.ca/blog/asperger-test-aq-test/
Lendulinko, bohužel v místním systému se moc toho dělat nedá... díky odborům... stará ředitelka si tam natahala svoje kámoše, a nová se jich jen tak zbavit nemůže. Svým způsobem je to zbabělost, ale já s tím nic dělat nebudu - protože chci, aby si nás školní district všímal co nejméně a nechal nás na pokoji, tak se neodvážím do toho rýt... ovšem v případě, že by se chlap zase začal nějak angažovat v Tomově případě, tak se (Toma) budu co nejvíc bránit.... doufám, že to bude lepší... první školní rok byl děs běs - to tam právě byla ta stará ředitelka, která to, že se Tom porval komentovala zhruba ve smyslu že agresivní grázl (a to jsem v té škole první dvě hodiny byla a viděla jsem, jak ho ten kluk opakovaně provokuje a říkala jsem jí to - přišel na to, co Tomovi vadí a tak dlouho ho prudil a prudil, až po něm Tom skočil - MMCH - od té rvačky byli kluci kámoši, prostě si to nějak spolu vyřešili a bylo po problému - zlobili spolu, to jo, ale nervali se - ten druhej chlapeček je podle mě ADHD - takže Toma fascinuje, páč má "zajímavé" nápady). Nová ředitelka situaci, že se Tom porval řešila tak, že kluky sprdla - ale když jsem šla na kobereček já, tak mi řekla "hele, s klukama jsem to vyřešila, vědí, že se rvát neměli, ale holt jsou to kluci a občas se porvou" (málem jsem se rozbrečela dojetím a úlevou, že někdo konečně nehodlá dělat z komára velblouda). Pak se mi ulevilo, když jsem viděla, že škola to intenzivně řeší i s tím druhým klukem (který nedokáže vyjít skoro s nikým, děti ho nesnáší - a holt jeden sociálně nepřizpůsobivej narazil na druhýho sociálně nepřizpůsobivýho).
Takže doufám, že situace už nebude tak vyhrocená jako za staré ředitelky a že to budeme zvládat bez "odborných" zásahů shora.... respektive můj plán je školní řešení / vyšetření zavrhnout a případně jim nosit papíry od naší psycholožky... i kdybych měla soukromou psycholožku platit, tak lepší než ten magor (já si myslím, že je buď vyléčený alkoholik nebo něco takového... ještě taková perlička - tady v paranoidně nekuřáckým prostředí, si on zapaluje kdykoliv vykročí ze školního pozemku, takže závislák minimálně na těch cigárech)
|
..maya.. |
|
(2.10.2011 10:37:15) sally,ale tak docházíte se synem i k psycholožce a psychiatrovi ne?
jinak tu doagnostiku jsem si přečetla a je hodně lehká, povrchní...nepočítala jsem kolik by jsme měli bodů ještě se k tomu vrátím, u nás se vychází z CARS a pak jsou ještě další myslím dvě škály...Cars jsme někde na netu viděla pokud najdu tak dám odkaz, je to přesnější a rozvinutější..
|
sally |
|
(2.10.2011 16:29:05) To, na co jsem dávala odkaz beru asi na takové úrovni jako horoskopy v časopisu.... nebo takové ty "velké testy lásky", co jsme provozovaly v páté třídě.... prostě legrace.... je jasný, že tohle nemůže být diagnostika
Máme psycholožku, ale nedocházíme.... říkala ať přijdeme pokud bude problém na začátku školního roku a nezdá se, že by byl.... uvidíme, jak to půjde dál... zatím tak trochu děláme mrtvýho brouka, protože nám přijde, že čím míň se kolem toho bude dělat dusno, tím větší má Tom šanci to nějak zvládnout... pokud budeme mít pocit, že potřebuje pomoc (ať už psychologickou nebo v podobě léků), tak začneme jednat. Tohle jsou věci, které nejsou nějak měřitelné, to se musí odhadem a intuicí (doufám, že mě intuice neklame).
|
..maya.. |
|
(2.10.2011 17:09:02) sally, nevím jakou máte dg, náš syn má adhd a aspergera, má 7let, já jsem měla stejný postoj jako ty doted, začala jsem vše řešit před školou protože jsem chtěla dopředu projednat medikaci, co a jak..to jsme byli u psycholožky, ta mu dg as a poslala k psychiatrovi kde mu dg as a napsal ritalin na soustředění, můžu říct že jak jsem byla moc proti lékům jsem ráda že je ted bere, protože ten výsledek je už ted vidět,, víc se soustředí, uvědomuje si jak se chová, přestal vydávat zvuky, ve škole se zapojuje a je "navázaný" na kolektiv, udrží pozornost a co hlavně mi vysvětlil dr že díky tomu že se naučí udržet pozornost naučí se i sociálnímu chování-to mu musím neustále říkat aby nemluvil s cizími lidmi, nešahal na ně..atd...ale je každého věc jak se k problému staví..
|
sally |
|
(3.10.2011 16:16:58) No mě asperger napadnul až nástupem do školy. Tady se chodí v pěti, Tom šílené problémy (ačkoliv před tím to bylo relativně OK).... a páč ten školní psycholog furt tahal ADHD, které Tom opravdu NEMÁ, tak jsem začala oběhávat mimoškolní odborníky. Toho aspergera nám nepotvrdili. Vlastně nedostal žádnou diagnozu, jen má soubor nějakých rysů chování, které nejsou úplně standardní (např. zajímá se o vlaky. Hodně, od malička, všechno se točí kolem vlaků... hračky, knížky, oblečení, návrhy na to, co budeme dělat o víkendech atd. - takže hodně aspíckej rys - ALE - Tom nemá encyklopedické znalosti a je schopnej / ochotnej provozovat i jiné věci). Takže u něj je to takové švihnuté tím směrem (PAS), ale nekvalifikuje se. Kdybych měla pocit, že pro něj doktoři můžou něco udělat (léky, pravidelná sezení atd.), tak to uděláme. Já mám ale pocit, že je lepší nechat to bejt. Zatím. Uvidíme, jak bude dál - on je hodně úzkostnej, tak uvidíme, jak s ním zamává puberta. Kdyby ho ty úzkosti měly omezovat natolik, že není schopnej normálního života, tak samozřejmě budeme řešit. Zatím mi přijde, že mu stačí mít "vše v pořádku", jak to napsal té učitelce - tj. aby rodina fungovala tak jak je zvyklej, měl kolem sebe svoje lidi, měl ve škole svýho kamaráda atd... vykolejí ho věci jako třeba když jsme si s manželem vyrazili na dva dny sami na dovolenou, nebo když odletí babička... to se pak projeví i v té škole...
|
..maya.. |
|
(3.10.2011 20:34:07) sally, nějak mi uniklo kde žiješ? v anglii?
my máme těch "rysů" hodně, dlouho bych psala a polovinu bych zapoměla, ono něco nahradí zas něco jiného atd...vlaky ho brali normálně, jako malý byl spíš ujetý na mapy a lanovky...
|
..maya.. |
|
(3.10.2011 20:35:53) jinak my to řešíme právě kvůli adhd, protože pokud by nebyl hyperaktivní a soustředil se lépe by se naučil jak se chovat, takhle to učím dlouho, protože musím stále dokola opakovat, ale výsledek se dostaví...myslím že v dospělosti bude fungovat normálně i když bude na některé lidi působit podivínsky..
|
Petra+2 |
|
(3.10.2011 21:46:57) náš Marťas má taky ADHD a Aspergera a zlepšuje se ve všem i bez léků, ale nikomu to neberu dokonce ty encyklopedické znalosti zmizely, dřív tu recitoval dialogy z filmů Jurský park 1,2,3 a dělal přednášky podle encyklopedií o dinosaurech a to teď tedy u stíhaček už není, zná jejich názvy, ale zas tak do hloubky nejde
|
sally |
|
(3.10.2011 22:20:07) no j8 fakt myslím, že je to indivindi..... v zásadě moc práškům nefandím, ale kdyby se Tom dostal dlouhodobě do stavů, že mu ty úzkosti v podstatě nedovolují vylézt z baráku (což měla tuším Pawla, tenhle případ doma), tak do prášků jdu....
Zatím se docela bojím té předpuberty.... to jsou takové ty životní fáze, kdy vyšilují i naprosto běžné a průměrné děti, co udělají hormonální návaly s někým, kdo má i za ideálních okolností problém zvládat běžné životní situace, to fakt nevím....
|
Pawlla |
|
(4.10.2011 11:02:57) Ano,syn to měl a medikace mu pomohla.
|
|
|
..maya.. |
|
(4.10.2011 11:01:27) Martino, jasně, ale adhd není angína, je to široké pásmo stejně jako autismus, proto se například můj syn nemůže chovat stejně jako tvůj syn a neplatí pro něj to co pro tvého syna....je dobře že to zvládáte bez léků, my bereme nejnižší možnou dávku a vidím zlepšení už jen třeba v tom že dokáže komunikovat s dětma...ostatní netřeba rozepisovat o tom není debata..
Pawlin příběh znám
|
..maya.. |
|
(4.10.2011 11:01:52) pardon, ne Martino ale Petro
|
|
Petra+2 |
|
(4.10.2011 19:34:30) jasný, už mlčím náš malej byl s lékama horší, než lepší, je to individuální, máte pravdu... taky nechtěl chodit ven kvůli psům, trochu pomohla kognitivně-behaviorální terapie a nakonec pořízení vlastního psa, teď se nebojí ani rotvajlera
|
..maya.. |
|
(4.10.2011 20:01:09) --v pohodě..
náš syn se bojí psů stále,ale těch co zná(třeba od tchýně ne) jinak se bojí všeho hmyzu, jako mladší mi zavíral i ventilky, nesměla jsem vůbec větrat aby nevletěla do bytu třeba moucha atd...dodnes když je moucha na okně tak třeba nejde ke stolu a nejí...
|
Petra+2 |
|
(4.10.2011 21:15:36) Marťase letos štípla vosa, tak má vítr z vos, když nějaká vletí dovnitř, musím ji okamžitě zavraždit, ale ven chodí v pohodě Dřív se bál mravenců, ještě že ho to přešlo, protože je tu máme pečený vařený. Taky se nebojí pavouků, těch jsem se bála já, když jsem byla malá, přešlo to. Já mám teď jedinou fóbii a to z vedlejších účinků léků
|
Pawlla |
|
(5.10.2011 5:21:13) No u nás to bylo tak,že z počátku se třeba vyhýbal hluku,psům a atd.Ale potom už se bál všeho,právě jak jsem psala,že vůbec nechtěl jít ven,ani se mnou,nebo se mě křečovitě držel za ruku.Takže vyhnout se,by znamenalo být pořád doma a to i doma sebou cukal.To nebylo v tom okolí,ale v něm.Bral vlastně tu nejnižší dávku AD(1/2 na noc),takže tolik nežádoucích účinků by tam být nemělo.
|
|
..maya.. |
|
(5.10.2011 11:39:37) Petro, hahaha, strašná sranda, bud ráda že to léky řešit nemusíš, já se lékům bránila dost dlouho, bohužel mi syn neustále oslovuje cizí lidi, má tendenci se jich dotýkat, tyká jim atd...a co je hlavní, tím že jsme medikaci nastavili tak začal vnímat že se takhle chovat nesmí, je tzv napojený na to co se děje kolem něho...nechápu matky které reagují tak dětinsky jako ty...taky bych mohla napsat kdoví co ti přinese když léky brát nebude, tady chodí hodně lidí co mají děti starší, medikaci měli nasazenou a jsou v pohodě, já jsem si to zjištovala jak u psycholožky její syn má adhd a je vystudovaný právník(taky měl léky na škole), psychiatr je sám hyperaktivní a jeho vysvětlení proč nasadit bylo logické a ted po měsíci můžu říct že měl pravdu...takže si laskavě svoje připomínky nech..
|
Petra+2 |
|
(5.10.2011 14:21:55) Lendulinko, vůbec jsem to nemyslela zle vůči tobě, ani jsem nechtěla vaši situaci zlehčovat či zesměšňovat. Pokud to tak vyznělo, tak se omlouvám Jen jsem chtěla říct, že jsou i jiné možnosti kromě léků a že my s nima máme špatné zkušenosti - antidepresiva v době braní velká rozjívenost, po vysazení depky, na soustředění to nemělo vliv, ani na chování a Strattera - děsné migrény i se zvracením, na chování to nemělo vliv, takže od té doby se já psycholéků fakt bojím
|
..maya.. |
|
(5.10.2011 16:34:02) Petro, upřímně to tak vyznělo...
Syn ad nebere, bere ritalin a to 3xpůlku, rozdíl je fakt znát, dneska donesl i pochvalu za vzorné chování v zoo a pochvalu za píli ve vyučování, ale kdyby jsem viděla že to má opačný efekt tak by je samozdřejmě nebral, naše psycholožka mi potvrdila že s braním ritalinu má u dětí s adhd a as jen dobré zkušenosti. Já se medikace strašně bála, a to jsme neměli as potvrzený-pouze já jsem si myslela že to adhd samotné není- ted se taky samozdřejmě obávám co budoucnost přinese ale to mi nikdo neřekne ,ani to jestli to léky nebo tato kombinace postižení ovlivnila...
|
Petra+2 |
|
(5.10.2011 17:14:35) No tak to je super, že se zlepšil, to je hezké slyšet takové pochvaly, viď? Třeba to za čas budete moct vysadit a malej bude ok i bez toho. Naše psychiatrička Ritalin také doporučuje, dokonce to chtěla dát i holce - ta má jen ADHD, ale jako já nevidím důvod, když s ní nejsou problémy ani ve školce, ani doma, odmítla jsem to, na papíře mám, že jsem alternativní matka Já dávám dětem "alternativně" jen přírodní věci: EyeQ (omega3), probiotika, Ravit (B-vitamíny) a Dologran (hořčík).
|
..maya.. |
|
(5.10.2011 20:15:17) Petro,
hezká poznámka, jakoby to nebyly naše děti vid?
Můj nejstarší syn má velmi lehké add(porucha pozornosti bez hyperaktivity) dg mu byl v PPP protože je takový trošku pomalejší..mimonek..léky nebere žádné, není důvod, chodí na běžnou školu a je mezi nejlepšími ve třídě, ve 2.a3.třídě měl doporučení na diktáty a desetiminutovky ale minulý rok a letos už tozvládal v tempu ostatních..
Omega 3 a 6 dávám taky...od multitabsu a ryby jíme hodně, hlavně ted kvůli mimča, ten se prozatím jeví jako zdravý, uvidíme ale myslím že díky prostředního syna zvládnu už vše, ten mě vyučil
|
..maya.. |
|
(5.10.2011 20:16:26) ještě jsem dočetla, předtím jsem přehlédla, dcerka je ve školce,to bych vůbec neřešila nějaké léky...at si je dá psychiatrička sama
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|