Nikaia+08+10 |
|
(21.6.2012 16:41:46) Zdravím, zajímalo by mne, zda má lepek u zcela zdravého jedince nějaký nutriční přínos. Neboli jinak řečeno, zda si může uškodit anebo se o něco ochudit člověk, který je zdravý, a přesto se stravuje bezlepkově. Zkrátka: je lepek k něčemu dobrý?
|
daba+holčička |
|
(21.6.2012 17:26:46) myslím že ne, naopak mu to prospěje, jen bacha bezlepková mouka mí víc kalorií než lepková, lepší je stravovat se přirozeně bezlepkově bez použití náhražek. A co jsem četla, tak dobrovolní bezlepkovci musí pokud chtějí dietu porušit, začínat opatrně, po dietě jim to lepek hůř tráví.
|
|
kotyk |
|
(21.6.2012 17:59:51) Metabolismus lepku není zatím příliš prozkoumaný, takže těžko říct . Každopádně asijské národy se ještě donedávna bez pšenice a jejích kamarádů klíďo obešly, takže se bez něj dá obejít.
|
angrešt |
|
(21.6.2012 18:07:20) kotyk, pšenice pochází velice pravděpodobně z Asie a byla tam konzumována mnohem dříve, než zde v Evropě
|
Markéta s párkem | •
|
(22.6.2012 9:03:45) No ale to byl asi zase jiný druh než se pěstuje dnes. I u nás byl ve středověku jiný typ než teď.
Což nic nemění na tom, že se na Dálném Východě stravují hlavně rýží.
|
|
|
|
angrešt |
|
(21.6.2012 18:01:50) Odpověď na první otázku je ano - lepek je směsí bílkovin, má tedy pro nás nutriční přínos jako jiná rostlinná bílkovina - zejména ve vegetariánské stravě dost významně zajišťuje přísun bílkovin, především z vysokolepkových obilnin, jako je třeba špalda.
Na druhou otázku už je to složitější. Vpodstatě ne, lepek neobsahuje žádnou aminokyselinu, která by nebyla zároveň obsažena v živočišných bílkovinách. Ale zas je dobré si uvědomit, že bezlepková dieta obvykle zahrnuje i bezlepkové pečivo a mouku (sice bez pečiva i mouky lze žít, ale neznám ani jednoho celiaka, který by si bezlepkové pečivo a mouku nekupoval - znamená to dosti extrémně překopat systém vaření a není pak jednoduché zajistit dostatečný příjem některých látek obvykle čerpaných z obilnin). A bezlepkové pečivo a mouka není nic moc dobrého. Mouka obvykle obsahuje dost rýže, kukuřice a manioku - tedy dovozových plodin, což třeba já sama nepovažuju za moc dobré - patřím k propagátorům převážné konzumace lokálních plodin). Ale třeba také příměs guarové gumy a lupiny - která jsou dost alergenní. A pak také velmi často obsahuje sóju - opět silný alergen, navíc extrémně častý "hostitel" aflatoxinů. Zkrátka "péci bezlepkově" je složité, protože lepek je to, co umožňuje pečivu držet pohromadě, co umožňuje péci tmavý chléb česko -polského typu atd. A bezlepkové pečivo znamená slušný "balík éček", aby to alespoń trochu vypadalo jako pečivo.
Vynechání lepku má smysl u celiakie, diskutuje se přínos u syndromu dráždivého tračníku a některých dalších chorob. Preventivní vynechání lepku sice vyloženě neškodí, ale může s sebou nést určité škodlivé konsekvence - viz. bezlepkové mouky.
|
petra | •
|
(21.6.2012 18:30:41)
Ahoj, tak chleba pecu k mouky kukuricne, amarantove, pohankove a maniokove s trouchou bezlepkove mouky od Scharu, coz je kukuricka mouka a skrod a svatojansky chleba, take tam davam psyllium a jablecnou vlakninu, ocet, olej, jogurt, vodu, kvasnice, sul a kmin a seminka. Kde mas, prosim te ty ecka?
|
angrešt |
|
(21.6.2012 18:50:16) éčka v bezlepkovém pečivu jsou přísady, které to "slepují" místo lepku. Ty tam máš v tomto případě E410 - karubin. Který je pravděpodobně neškodný. Ale používají se různá "lepidla", např. jsem zmiňovala guarovou gumu - a ta už neškodná být nemusejí.
|
Gora |
|
(21.6.2012 19:05:46) Dívala jsem se na bezlepkové směsi - mám doma Jizerku, Unimix a chlebovou směs, a ani jedna z nich neobsahuje éčka. Tebou zmiňovaná guarová guma jen z těchto jmenovaných jen v Jízerce, ale protože obsahuje více složek, a tato guma je hodně lepivá, tak pochybuji, že by toho mouka obsahovala hodně. Navíc myslím, že člověk nesní na posezení výrobek z půl kila mouky, takže malé množství této gumy určitě nějak extrémně člověk nevadí. Zvláště pokud zrovna Jizerka byla ohodnocena jako nejlepší mouka, tak bych ji jako špatnou neviděla.
|
angrešt |
|
(21.6.2012 19:27:59) Goro, když jsi celiak, je škodlivost přísad v bezlepkových moukách naprosto minoritní ve srovnání s tím, jakou paseku by Ti nadělal lepek. Mimoto v Jizerce je tuším zrovna lupina, ne? Nemám ji tu, tak teď nevím. A mám dojem, že je tam i sója a možná ještě něco. Zkrátka je to koktejl věcí, z nichž je minimálně třetina diskutabilní.
Ale úvodní dotaz se týkal vhodnosti bezlepkové diety u zdravého člověka. A tam pak už je to jiné - tam už problémy plynoucí z přísad v bezlepkových moukách nejsou vyvažovány jejich ohromným přínosem.
Pokud by člověk chtěl jíst bezlepkově jen tak z plezíru, myslím si, že by se měl opravdu zamyslet a vpodstatě vynechat používání náhražkového pečiva a mouky a najít systém vyření, který s takovými věcmi vůbec nepočítá.
Ale já prostě nemám ráda náhražkování, beru ho jen tam, kde není jiné cesty. Tady cesta je.
|
Gora |
|
(21.6.2012 20:04:18) Podle odborníků - jak jsem psala, hodně jsem toho viděla, slyšela, četla o těchto věcech, je pro lidi normálnější a zdravější strava bez lepku a to nejen pro celiaky, ale pro všechny lidi, protože lepek zatěžuje trávicí systém.
V Jizerce lupinová mouka opravdu je, ale zrovna sis vybrala ten druh mouky, která je zdraví prospěšná. Dále tam je kukuřičný škrob, bramborový škrob, maniokový škrob. Sojová mouka tam není, je tam sojový lecitin a pšeničný škrob deproteinovaný. Jsou to sice mouky s energeticky vyššími hodnotami, ale není na nich opravdu nic závadného.
A jasně, že je zbytečné pro zdravého člověk jíst bezlepkově, ale jak jsem psala na začátku, tato strava prostě o něco zdravější je.
|
withep |
|
(22.6.2012 7:21:26) Myslím, že bramborový škrob nic moc zdravého není. Sojový lecitin je stejný alergen jako cokoliv ze soji.
|
Gora |
|
(22.6.2012 7:37:46) No vzhledem k tomu, co se dává do normálního pečiva to vyjde na stejno. Chleba se taky šidí čímkoli, jen aby vyšel co nejlevněji. Ale jde o to, že bezlepkáři hodně používají zdravé mouky jak jsem psala výše, a to nepopiratelně mnohem zdravější je.
|
withep |
|
(22.6.2012 7:56:33) U nás doma se dává do chleba jen mouka, voda, sůl a kmín, a ještě tak lněné semínko
|
Gora |
|
(22.6.2012 8:13:25) Doma ano, v obchodech ne. Taky si doma dělávám hlavně pohanko-rýžový nebo pohanko-kukuřičný chleba.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Markéta s párkem | •
|
(22.6.2012 9:07:57) Mě by v této souvislosti zajímalo, do kdy je chleba ještě chleba a od kdy je to prostě jen bochník jiného pečiva.
Pro mě je chleba bochník z žitné mouky zadělávaný vodou.
Pokud je to ze zásadně jiných přísad, jak pečeš ty, tak už bych to chlebem nenazvala, byť to má třeba stejný tvar.
Nevím, jak to cítí ostatní.
|
|
|
Nikaia+08+10 |
|
(21.6.2012 19:53:59) Díky moc za vyčerpávající odpověď! Pro mne je to naštěstí jen otázka teoretická, spíše takové zamyšlení, "k čemu nám ten lepek vlastně Pámbu dal".
Četla jsem i názor, že lepek je v nynější době nestravitelnější a problematičtější než dříve, a to od doby, kdy byly zavedeny válcové mlýny.
|
Markéta s párkem | •
|
(22.6.2012 9:13:41) Způsob mletí je důležitý, i když nevím, jestli zrovna ve vztahu k lepku.
Četla jsem knihu o stravování u nás ve středověku a vědci dělali pokusy, že mleli mouku na starých, ručních mlýncích. Byla to tedy současná mouka. A ukázalo se, že když není tak najemno umletá (což v tom starém mlýnku nejde), tak pečivo z ní je tmavé a zdravé, protože je vlastně celozrnné a to i když je z pšenice. Nedávali tam žádný cukr, protože tehdy nebyl, takže to bylo jen zadělávané smetanou nebo tam dávali různá semínka či med či sušené ovoce. Bylo to velmi dobré.
|
petra | •
|
(22.6.2012 21:02:24) s tím mletím se to má tak, že dokud se mlelo na starých mlýnech a celozrnně docházelo k tomu, že látky,které jsou obsažené v obalech zrn způsobily, že lepek se zpracoval a rozložil již slinami v puse. Nevím přesně, jaká to byla chemická reakce, ale šlo tady o to. I dneska někteří celiaci snáší celozrnné pečivo - jak tvrdí naše gastroenteroložka - asi to ale zkoušet nebudeme.
|
|
|
|
|
Gora |
|
(21.6.2012 18:38:26) Mám celiakii, takže jsem si něco o tom přečetla, sleduji pořady o této tématice. Dle rad odborníků je lepek dobrý k tomu, že dobře drží pečivo pohromadě. Jinak je pro tělo zdravější jíst bez lepku, mouky - obzvláště pohanková, jáhlová, kukuřičná, rýžová a amarantová jsou mnohem zdravější než klasická mouka. Problém je, že je bezlepková strava finančně náročná, a pokud člověk chce úplně lepek vynechat jen tak, musí ho potom velice opatrně zařazovat zpátky.
|
Markéta s párkem | •
|
(22.6.2012 9:17:02) Tohle doporučení se ale zase tluče s doporučením konzumovat hlavně místní potraviny - kukuřice a rýže rozhodně nejsou typické české plodiny.
Na druhou stranu třeba brambory jsou považovány za typické české jídlo a dostali se do Evropy až s Kolumbem, ale k masovému rozšíření, jak je známe teď, že jsou nenáročné a dají se pěstovat i v nekvalitní půdě a tudíž vhodné jako strava pro chudé, došlo až někdy 18. - 19. století.
|
|
|
helena + veverčátka |
|
(21.6.2012 18:46:52) No hlavně je to rostlina většinová, takže poměr cena/výkon je jiná než u jiných náhradních obilnin. A o nutriční a hodnotné náhražce chleba si nedělám iluze. Dají se vymyslet i varianty zdravé a lépek jíst omezené.
|
angrešt |
|
(21.6.2012 18:55:05) Jojo, taková pohanka a jáhly jsou dnes docela finančně náročné, ačkoli se jim v Čechách daří dobře, ale jsou pěstované velmi málo a je to dnes spíš taková fíčurka těch, kdo s vařením blbnou, ať již s nutnosti, či z vnitřního puzení A přitom to kdysi byly levné a běžné plodiny a rozhodně ne předmět vaření výstředníků takže se pak celiakům pěkně prodraží, i když reálně žádné speciální náklady na obdělávání apod. tam nejsou.
|
|
|
|