CPO |
|
(26.7.2012 9:13:39) Já jsem se donedávna chovala morálně proto, že "přece jsem slušnej člověk". Což jsem i nadále , ale došlo mi, že to někdy (a určitě častěji, než jsem si myslela!!!) dělám i proto, abych ukázala ostatním (zvláště pak konkrétním ostatním - např. exovi, že), oč jsem já "lepší" než oni, lumpové, troubové apod. Takže vlastně paradoxně oni (lumpové), co si na nic "nehrajou" a jsou prostě přirození, aniž se jako já chovají slušně ZEJMÉNA pod tlakem ("musíš!"/"nesmíš!"), protože "se to nedělá"/by tě odsoudili/zavřeli/nemohla by sis sebe vážit/nemohla by ses tomu člověku podívat do očí/přišla bys o práci/o dítě/o vztah/..."
Ta moje vnitřní potřeba "chovat se morálně" je opravdu dost slabá - a asi proto jsem vždycky tolik brojila proti "nemorálním", kteří na rozdíl ode mě své "nemorální choutky" aspoň neskrývali . Dostala jsem teď báječnou příležitost "zachovat se morálně", hned 2x, a přišla jsem na výše uvedené Takže, Ananto, vůbec se neznepokojuj!
|
CPO |
|
(26.7.2012 9:17:19) Jo a paradoxně se cítím MNOHEM LÍP, když jsem si konečně přiznala, že moje "snahy o dokonalost" jsou MARNÝ , akorát jima tyranizuju sebe i okolí. "Žít a nechat žít" asi měla být má lekce
|
Ananta |
|
(26.7.2012 10:53:06) No jo, ale jsou věci, kdy když se rozhodneš ve svůj prospěch tak ovlivníš zásadně životy dalších lidí, u mě třeba dcery, vlastně jsem ji vzala otce a důvody jsou takové objektivně nijaké, že si to vlastně nejde omluvit.
|
CPO |
|
(26.7.2012 10:55:46) Ananto, pomůže ti, když ti připomenu, že my jsme se všichni tři (vlastně i další lidé nám blízcí) protrápili 6let ve střídavce jen proto, že jsme naopak dceři vzít otce NECHTĚLI? Teď se konečně dcera vzbouřila proti "dělání dobra na úkor všech, a zejména její" a je - nebo bude, až to dořešíme, konečně, 6let po rozvodu!!!!!!!!! pokoj!
|
CPO |
|
(26.7.2012 10:58:10) A důvody mého rozvodu? Ve skutečnosti "jen" to, že mi prostě nebylo dobře ve vztahu, do kterého jsem kdysi vstoupila za jiných okolností. Ananto, ty jsi neudělala NIC špatně, paradoxně aktuálně asi i naopak. A uvidíš, že ti dá vývoj událostí za pravdu. Co k tobě patří, to se ti neztratí, i kdyby to bylo na kraji světa (a opačně). Podle toho poznáš, zda to do tvého života patřilo.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:17:08) díky, já si připadám jako největší mrcha a to vlastně proto, že se nechci odstěhovat do města které nesnáším i když jsem před tím připustila, že bych se tam přestěhovala
|
CPO |
|
(26.7.2012 11:29:03) No, Any, kdybys někdy chtěla probrat něco konkrétního, napiš mi na brebberry zavináč volny tečka cz. Prošla jsem si zkušenostmi v některých oblastech dost podobnými, tak třeba ti budu moct bejt v některém náhledu nějak užitečná.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:40:58) děkuju, já si tvůj mejl zkopnu a až bude chvilka, tak ti napíšu, přemýšlela jsem i o založení tématu a poctivě to popsat abych viděla názory ostatních, mám z toho fakt morální melu, jen mi to zas připadá moc osobní abych to vytáhla do konkrétního tématu
|
CPO |
|
(26.7.2012 11:42:59) Neboj, to dáš. Jsi ve skutečnosti skvělá holka. Kdybys byla "mrcha", nic bys neřešila, jak už ti tu holky říkaly v jiných diskusích.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:46:48)
|
|
|
|
|
alphafile |
|
(26.7.2012 11:32:04) Tak to nejsi mrcha, ale (lhářka?)
|
CPO |
|
(26.7.2012 11:35:09) Ne, Ananta není ani mrcha, ani lhářka. Prostě se změnila situace do nějakého konkrétního "teď", a Ananta tomu, ZCELA SPRÁVNĚ, přizpůsobila svůj AKTUÁLNÍ postoj. Chybu by udělala, kdyby se snažila prorvat kolečko trojúhelníčkovým otvorem (jako léta já) a vnitřně ji to žralo a ničilo. Z hlediska "morálky", pokud to tak potřebujeme posoudit, se naopak zachovala "morálně", protože se zachovala upřímně. K sobě a aktuální situaci.
|
alphafile |
|
(26.7.2012 11:44:50) Reaguji na to, že něco připustila-tedy ano a potom neudělala. Jestli z toho mála dobře rozumím, měla se odstěhovat někam s otcem dítěte. Jestli to připustila, on s tím počítal. On se teď odstěhoval sám a nemá možnost být se svým dítětem. Kdybych soudila sama sebe a mou morálku a byla bych upřímná, jak bych se měla nazvat? Teď si to otoč. Kdyby ona plánovala stěhování, on ho připustil a nakonec se s nimi neodstěhoval, byla by ona chudák a on nemorální egoista. Ale to je diskuze mimo téma.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:47:53) jo, asi tak
|
|
|
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:46:03) Já jsem řekla, že když bude dítě, tak bych do toho města ASI šla, to bylo tak nejvíc co jsem řekla, pak jsem to průběžně ještě různě rozporovala, nebylo to tak, že bysme si sedli a já to slíbila, ale ted to tak vypadá a já si připadám, že jsem udělala podraz. Já bych tam snad i šla, ale jsem přesvědčená, že by se to stejně vyvinulo tak, že bych to nevydržela psychicky a pak by ten odchod s visícím dítětem na noze otce byl mnohem horší. Nabízím kompromis, tedy jiné město než ve kterém žijeme oba, ale partner se odmítá přestěhovat vůbec, zaproblémované je to i jinak, ale nejsou to tak zásadní důvody abych jimi mohla omlouvat situaci.
|
alphafile |
|
(26.7.2012 11:48:17) Tak jestli je i on takhle zabejčený, tak chudák to malé. A to jste plánovali?
|
alphafile |
|
(26.7.2012 11:52:13) Jinak takový chlap by u mne skončil. Když mu ješitnost stojí za víc, než být se svým dítětem.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 11:54:29) Ona to asi ani není ješitnost, on tam má práci a celou rodinu, tak proto.
|
alphafile |
|
(26.7.2012 11:59:20) A ty máš rodinu a zázemí tam kde jsi ty? To je těžká situace. Nezávidím a promiň za ta ostrá slova
|
FialoFka |
|
(26.7.2012 12:06:16) Brigittko, ty jsi ta nová viď?
To je hezký, že nové tváře jsou vždy takové naivní Myslím to dobře, mám na mysli to "omlouvání" Ananta to určitě nepochopila špatně...
|
alphafile |
|
(26.7.2012 12:09:42) FialoFko děkuji.
|
|
|
Ananta |
|
(26.7.2012 12:13:02) Brigitko nemám, ale mám tady skvělou práci, kterou těžko jinde najdu a to město kam bych se měla stěhovat je příšerné... je to vlastně jedno velké sídliště.
|
CPO |
|
(26.7.2012 12:25:07) Když už tady tak off-topicujeme o Anantině rozhodnutí, napadlo mě, že někdy se (opět, z vlastní zkušenosti) "hodí", že něco "objektivně" "nejde"...a když se na situaci člověk upřímně podívá z úhlu "Kdyby bylo všechno OK, tj. (doplňte dle potřeby), UDĚLAL BYCH to, v čem mi teď "brání" to "objektivno"?" Opět to leccos napoví o skutečných vnitřních motivech. Když totiž jo, obvykle se dá najít nějaké ještě jiné dobré kompromisní řešení. Nebo i úplně skvělé řešení
|
Ananta |
|
(26.7.2012 12:38:29) já to vím, i když si odmyslím objektivní důvody, tak stejně nechci, ale byla bych to ochotna zkusit, protože by to mělo větší šanci na úspěch
ona ta svoboda (žen) sebou nese spoustu dilemat
|
CPO |
|
(26.7.2012 12:49:06) "tak stejně nechci, ale byla bych to ochotna zkusit" Any, promiň, to jen se mi asociovalo z P. Franckhovy knížky o "správných přáních", že vyplnění našich přání si nesmíme především blokovat protichůznými požadavky "nechci ale "chci abych to chtěl protože si myslím že je to správné/vhodné apod." Totéž "zkusit" - demonstruje se to na příkladu "ZKUSTE" zvednout nohu z podlahy - ale ne ji ZVEDNOUT, ale jen to "zkusit"...jde to? A jaký je výsledek? Prostě, věci se mají buď (vnitřně) CHTÍT (nikoli "CHTÍT"), nebo je lepší jít od toho. Můj život je plný příkladů - viz "chtěla" jsem abychom s manželem žili štastně a spokojeně kvůli dceři - no, bezva. Takže akorát jsme si otrávili všechny ty roky, po které jsme se fakt "snažili". Taky jsem "fakt chtěla" být kompatibilní s úplně odlišným člověkem. Až tak že jsem úplně popřela sama sebe a všechno vnitřní užírání se a nespokojenost jsem vrhla na něj...
Ne, Any, prosím, chvíli nedělej NIC - chvíli počkej, až jak se to všechno vyvine. Užívej maličké, odpočívej. Zahojuj se, máš za sebou obtížné období. Nabírej síly. Zkus uvažovat, jak by se ti líbil TVUJ život, za optimálních podmínek. Zkus hledat, v čem by se to případně mohlo protnout s realitou, nebo kde by bylo třeba naopak realitu přizpůsobit tvým představám, a ne, "co tomu brání", ale jak by se to dalo udělat. Ideálně tak, abys to mohla udělat TY - nespoléhat na to, že by to musel udělat někdo jiný.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 13:16:55) "Takže akorát jsme si otrávili všechny ty roky, po které jsme se fakt "snažili".
Toho jsem se bála... jsem čtenářka příběhů, některé věci se pořád opakují a dopadají skoro totožně, chtěla jsem se vyhnout tomu období, kdy to budu dřít kvůli dítěti, ale chtěla jsem to zkusit, protože jsem to slíbila, lidi co mě znají mi říkali abych to nedělala, že nemám povahu na to abych se zlomila, obětovala, že to stejně dopadne blbě. Každopádně kdybych byla úplně morální, tak bych neměla dítě, protože kdybych řekla, že tam nepůjdu rovnou, tak by do toho asi partner nešel. Na druhé straně si sakra říkám, proč on není schopen udělat kompromis, proč se mám vzdát všeho já, to mě trochu omlouvá.
|
vokounek |
|
(26.7.2012 13:23:24) Dobře, on udělá kompromis, odstěhuje se. Čeho se v tom případě vzdáš ty, když píšeš, že proč bys měla vzdávat všeho sama? Tak všeho ne, čeho tedy se vzdáš, když bude po tvém? Jestli jsi uvedla partnera v mylnou představu, proto abys mohla mít dítě a věděla jsi o tom, že on to pochopil jinak než jsi ve skutečnosti zamýšlela, nic nemúže ospravedlnit nyní Tvé chování. Pokud jsi věděla, tušila, že pochopil špatně, že očekává něco, co mu nechcěš nabídnout a neudělala jsi VČAS nic pro to, aby věděl na čem je.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 13:59:03) Já nabízím úplně neutrální půdu, jiné město, at jsme na tom stejně, to on nechce.
Musím krmit, tak pardon za nepsaní, pak dočtu
|
|
|
CPO |
|
(26.7.2012 13:30:15) "některé věci se pořád opakují a dopadají skoro totožně", než přijdeme na to, v čem je zádrhel, a TEN odstraníme. Já jsem na pochopení tohoto mechanismu potřebovala 42 let a pevně doufám, že už další roky na to potřebovat nebudu.
|
|
Kudla2 |
|
(26.7.2012 13:30:54) Ananto,
podle toho, jak Tvůj příběh sleduju, tak si myslím, že jsi udělala jedinou správnou věc (a trochu jsem trnula, že se nakonec necháš zlomit).
Z toho, jak jsi to popsala, mi vyplynulo, že sice výčitky (žes něco slíbila a nechceš to splnit) máš Ty, ale já to vidím opačně - Tys to neslíbila, jen jsi připustila tu možnost, a partner se nezachoval fér v tom smyslu, že tvrdí, žes to slíbila. Taky je ovšem možné, že to jen špatně pochopil, ale problém vidím někde jinde.
V tom, že z Tvého popisu mi připadá, že partner není ochoten spolu s Teboh hledat nějaký kompromis, který by vyhovoval vám oběma, a staví to tak, že "buďto bude po mém, nebo nebude nic". (Jak to v tomhle směru máš Ty, to nevím).
Jestli je můj odhad správný, tak si myslím, že tohle je pro trvání vztahu hodně špatné - požadovat po druhém nekompromisně, aby se vzdal všeho, co je v jeho očích důležité, a stavět to tím "vydíracím" stylem.
Kdybyste k tomu ne/přestěhování dospěli tak, že byste si spolu sedli a dali dohromady všechna pro a proti s ohledem na vlastní pocity a pocity toho druhého (a zohlednili navzájem i takové věci, že ten jeden nebo ten druhý má z něčeho špatný pocit), tak ať by byl výsledek jakýkoli, tak by ani jeden z vás neměl pocit, že by byl znásilněn. Což si myslím, že by pro člověka, který si zakládá na své nezávislosti, byl opravdu hřebíček do rakve toho vztahu.
Takže z mého pohledu ses rozhodla správně a já bych se za daných okolností asi nerozhodla jinak.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:05:56) Kudlo díky
On když jsme se dopovídali k té variantě, že zůstanu tady, tak mě celkem pochopil, ale co mu vadí, že nebude s dcerou.
Na druhé straně, už jsem týden V UL a vždycky přijede, objedeme s Aničkou doktory a on se vrátí zpět do Mostu, moc ho nehchápu, proč s ní teda není, má prázdiny.
|
|
|
Grainne |
|
(26.7.2012 19:03:00) Ananto, po pravdě, to, co je údajně "problém", vlastně vůbec žádný problém není.
V dnešní době je to, čemu se říkávalo "montážní manželství", čím dál častější model soužití a ti, kdo takhle žijí, možná nejsou úplně nejšťastnější, ale kdo taky je, ale dokážou najít i určité výhody. Mně to připadá spíš jako přestrkování se o pozice, dokonce ani ne o to, kdo "je tady šéf", ale snaha o manipulaci za účelem zabezpečení pocitu "vlastnictví" toho druhého, v tomto případě tebe, možná i dítěte.
Takové podmiňování vztahu jistou dávkou poslušnosti, oddanosti a kdo ví, čeho ještě.
Kecat ti do toho nebudu, jen postřeh "na okraj".
|
CPO |
|
(26.7.2012 19:10:31) "montážní manželství" taky každýmu nevyhovuje Já třeba oceňuju na partnerském vztahu možnost každý večer se k milované osobě přitulit - protože všechny ostatní zabezpečení si dokážu opatřit sama.
|
Grainne |
|
(26.7.2012 19:16:57) B. L, nám takový vztah taky nevyhovoval, ale museli jsme takto překlenout určité období a nemělo smysl kolem toho dělat zbytečný tyjátr. Podstatné bylo to, že chceme zůstat spolu a nějakou momentální nepřízeň osudu, nebo okolností takto překonáme, než se najde lepší řešení.
O to tu ovšem nejde, tady někdo podmiňuje existenci vztahu požadavkem na nějaké určité jednání. Vztah buď bez diskuse chci a pak hledám možnosti, jak ten vztah udržet i za nepříznivých okolností, nebo o něj až tak moc nestojím a pak ho podmiňuju požadavky, které jsou beze sporu nevýhodné jen pro jednu stranu.
|
CPO |
|
(26.7.2012 19:25:16) "ale museli jsme takto překlenout určité období a nemělo smysl kolem toho dělat zbytečný tyjátr." Zažila jsem, nebylo to snadné, navíc do toho ta střídavka, koukala jsem věčně doma do prázdných zdí...ale tehdy mě drželo nad vodou, že jsme to oba CHTĚLI zvládnout, to máš pravdu. Prostě být sám proto, že s tebou ten druhý být nechce (nebo že to dítě vůbec nemáš), a být sám, s tím, že ale VÍŠ o existenci toho druhého, je propastný rozdíl, byť furt je to vlastně "bejt doma sám"
|
Grainne |
|
(26.7.2012 19:32:25) To je ale přesně ten rozdíl, který je o dvou naprosto rozdílných dimenzích.
Teď čučím sama do zdi pro naše společné budoucí blaho, nebo čučím do zdi, protože nemůžu obětovat sama sebe a protějšek požaduje nepřípustnou oběť. Dočasné odsunutí radikálního řešení - tedy stěhování, by dávalo jednak prostor k "dejchání", druhak možnost počkat, až budou konstelace lepší, práce se najde tady, nebo tam, podmínky budou příznivější řešení.
Zkrátka, dotyčný musí stát primárně o mou maličkost, až ve druhém sledu o založení rodiny a společném životě se mnou. Já bych to naopak nehrála - ale to už ovlivňuju.
|
CPO |
|
(26.7.2012 19:39:38) "Teď čučím sama do zdi pro naše společné budoucí blaho, nebo čučím do zdi, protože nemůžu obětovat sama sebe a protějšek požaduje nepřípustnou oběť."
Já třeba, aniž chci ovlivňovat , aktuálně čučím sama do zdi pro SVÉ budoucí blaho (a blaho svého dítěte). Došla jsem do stádia, kdy si potřebuju chvíli odpočinout od všeho rozhodování, za jakým bohulibým účelem nadále čučet, a prostě teda čučím jen tak, abych nelitovala předčasně učiněného (a špatným později seznaného) čučení... I toto čučení má v sobě paradoxně pozitivní náboj A kdybych MOHLA ovlivňovat ...ale nemůžu (smajlík plácající přes prsty a vypínající PC
Ananto, drž se!
|
Grainne |
|
(26.7.2012 19:43:03) Aniž bych chtěla ovlivňovat, já bych ho nejdřív praštila po hlavě (obrazně, nebo fyzicky), aby se mu rozsvítilo a pak by se teprve vidělo.
Nicméně, je rozdíl, jestli chce rodinu s jakoukoliv ženskou, o kterou zakopne, nebo rodinu s tou jednou jedinou na celém širém světě. Pro to jsem ochotná i něco obětovat, jinak bych ho té "zakopnuté" klidně přenechala.
|
Anthea |
|
(26.7.2012 19:52:01) Pokud si oba drží zadní vrátka a těch zadních vrátek je moc, nikdy z toho nemůže být plně konzumovaný vztah. Takhle to prostě dopadnout muselo, když obě strany tiše předpokládají, že až dojde na lámání chleba, přizpůsobí se ta druhá strana. Jistě, je to sichrování se, na druhé straně takhle se dá jen s někým chodit, těžko žít naplno.
|
Anthea |
|
(26.7.2012 19:54:02) já rozhodně nejsem proti malým zadním vrátkům, ale mě by třeba stačilo jen ponechat si vlastní bydlení a to pronajmout. Spoléhat se třeba na nějakou práci, že ta tu bude ještě za tři roky a proto musím zůstat v tom samém bydlišti i po mateřské a že v té práci budou mít o mě zájem, no já nevím, v dnešní době
|
Ananta |
|
(26.7.2012 21:18:15) Problém je, že to není "nějaká" práce, to co (přesně, ne ta oblast) dělám se dá dělat na pár místech v republice
|
|
|
|
Ananta |
|
(26.7.2012 21:17:09) Já ho klidně i přenechám, hlavně aby byl spokojený a neměla jsem pocit, že jsem mu zkazila život.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CPO |
|
(26.7.2012 12:54:22) "protože by to mělo větší šanci na úspěch" Na jaký "úspěch"? Že to se zatnutejma zubama "teda ňák vydržíte, když už (jste se potkali a zplodili dceru"? Já o vašem vztahu nic nevím, jen mám pocit, že On není úplně "Tennakteréhojsemcelýživotčekala", ale spíš se ti tak nějak "přihodil". Žila jsem s "přihodil" a už bych to v životě nechtěla zopakovat. Naopak, "vydřela" jsem si na Osudu "Pana Božského" a stejně to nefungovalo, nepatřil ke mně.
Správní partneři a správné životní cesty jsou ti/ty, co k nám vnitřně PATŘEJ. O všechno ostatní stejně přijdem, a ještě si v průběhu toho "přicházení" děsně nabijem hubu. Teda, moje zkušenost
|
Ananta |
|
(26.7.2012 13:36:37) Já na nějakého ideála nevěřím, je dost věcí kde si rozumíme, ale v podstatě to začalo troskotat na financích a na tom, že si ze mě chtěl udělat šéfku, prý jsem schopnější a dokážu se líp postarat atp., to je jedno, navíc to podle mě nneí až tak pravda.
Navíc já jsem se s ním nerozešla a nikoho jiného nechci. Možná se rozejde on, je tam z jeho strany ve hře ještě jedno děvče, chce úplnou rodinu a žít se svým dítětem což jsem mu já neumožnila, tak možná bude mít Anička časem aspon sourozence, to by na tom bylo pozitivní.
|
CPO |
|
(26.7.2012 13:39:17) "je tam z jeho strany ve hře ještě jedno děvče"
Tento faktor by mohl výrazně oslabit jeho ochotu k pro něj nyní neakceptovatelné míře přizpůsobení situaci s tebou a Aničkou.
|
CPO |
|
(26.7.2012 13:41:51) Navíc, v takové situaci je zcela pochopitelné, že váháš, zda na velice nepevnou kartu vsadit "všechno". To vypovídá spíš o tom, že jsi zodpovědná, nikoli "lhářka a mrcha", co slíbila a neplní... Mmch, na tom děvčeti jste se také dohodli? Nebo to si tam přidal on "nad plán"?
|
Ananta |
|
(26.7.2012 13:53:27) Já jsem se to dozvěděla, když jsme se "dohodli" na tom, že zůstanu tady. Je fakt, že do té doby, než jsme si vyjasnili, že zůstanu, jsem byla fakt nesnesitelná, protože na mě strašně tlačili at tam jdu, volala mi jeho matka atp., byla jsem po velkým tlakem. S tou holkou to zatím není úplně v běhu, zatím se jen viděli, říkal, že je mín náročná, to mě teda pobavilo... já jsem náročná Mě je ho líto, že jsem fakt jakoby podvedla i když to má sloustu "ale" a "proč" chtěla bych, aby byl štastný, on není jinak zlej.
|
Kudla2 |
|
(26.7.2012 13:59:43) Ananto,
on je málokdo vyloženě "zlej".
Ty píšeš, žes byla nesnesitelná, ale co byli oni? Myslíš, že když někdo na někoho tlačí popsaným způsobem, že to není nesnesitelné?
Navíc si myslím, že "někoho podvést" vypadá přece jen trochu jinak, navíc po porodu je řada holek "změněná", citlivější, pokud někdo na Tebe tlačil v této době, tak si myslím, že to byla necitelnost až surovost. Nevím, do jaké míry je to pravda, ale skoro mám pocit, jestli se partner toho Tvého "asi" myšleného fakt jako "asi" nechytil a nesnaží se v Tobě vzbudit dojem, že to vlastně bylo "určitě" a vydírat Tě tím.
No a kdyby se partner, se kterým mám dítě a chtěl by po mně takto zásadní krok, už (pro jistotu?) scházel s nějakou jinou, tak co bych si měla myslet? to je člověk, který by mi měl být po zbytek života oporou, kvůli kterému bych udělala krok do neznáma a připravila se o určitou jistotu, kterou v životě mám (dobrou práci, která mě baví)?
Čím dál víc si myslím, žes udělala jedině dobře.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:12:44) "Tvého "asi" myšleného fakt jako "asi" nechytil a nesnaží se v Tobě vzbudit dojem, že to vlastně bylo "určitě" a vydírat Tě tím."
Víš co je problém, že já si to fakt přesně nepamatuju, to proběhlo jen tak mimochodem prý při nějakém telefonu, ale silně pochybuju, že bych naostro řekla, že tam určitě půjdu když bude dítě. Je fakt, že on se na to různě ptal a já jsme kličkovala, protože jsem věděla, jaký s tím mám problém a zároven jsem chtěla i dítě.
|
CPO |
|
(26.7.2012 14:16:50) "já jsme kličkovala, protože jsem věděla, jaký s tím mám problém a zároven jsem chtěla i dítě."
OK, tak jste v MINULOSTI (= to už nevrátíte) oba nějak kličkovali. TEĎ je důležité, abyste začali hrát na rovinu. Tys přesně řekla, co a proč chceš, a ze základních bodů (jako aby u toho ještě nedržel paralelní vztah, když po tobě chce, abys TY po sobě spálila mosty, a on si nechal všechno) NEUSTUPUJ! Jako je hezké, jak psal Vokounek, mít na své půlce "čisto", ale blbej člověk bejt NESMÍ.
|
vokounek |
|
(26.7.2012 14:27:25) Jo, vyříkat by si to měli oba. Ananta nejlíp ví, jak to s tím kličkováním na obou stranách bylo. Já jí neradím, aby se odstěhovala nebo aby zůstala a divím se, že Ty a Kudla máte takhle jasno. Jak tak snadno můžete být hotové s radou? Je v tom Anička. To taky byl kalkul? Pokud oba k sobě něco cítí, měli by se pokusit o dohodu a oba v něčem ustoupit. Připadá mi to jako hra malých dětí. Průser, že je v tom dítě.Zas bych Anantu neplácala po zádech a neposílala kytičky, ale taky nezatracuju, tuším, že je to strašně složitý.
|
CPO |
|
(26.7.2012 14:30:28) "Zas bych Anantu neplácala po zádech a neposílala kytičky" No, myslím, že v této konkrétní situaci se Ananta především potřebuje zbavit tíhy ne vždy opodstatněných výčitek a pocitů viny "za všechny tíhy (jejich společného!) partnerského světa".
|
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:33:40) My jsme se o tom 5 let dohadovali a nebyli jsme schopni dojít ke shodě, pak mi bylo už 37 let a bylo jasné, že ted nebo nikdy, tak jsme do toho šli, mezitím jsem řekla do telefonu mimo x krát NE taky párkrát "možná" "tak třeba by to šlo" atp., nejsem si vědoma, že bych to odsouhlasila naplno a v tom je ted kámen úrazu, protože M. tvrdí, že jo.
|
Žžena |
|
(26.7.2012 16:12:55) Ananto, já si myslím, že Ty máš svá osobnostní specifika a váš vztah vůbec má svá specifika (pro mne těžko chápatelná). A řekla bych, že přidávat k Tvým specifikům ještě věčnou nespokojenost (v případě přestěhování za chlapem) by už bylo trochu moc a nebylo by to k užitku. Aničky ani nikoho jiného. Pokud Vás touha po společném bydlení a životě doteď nedovedla k řešení, tak po narození Aničky už k tomu nedojde.
|
|
|
|
|
|
|
CPO |
|
(26.7.2012 14:07:37) "říkal, že je mín náročná" To vůbec nebudu komentovat.
Jo, BUĎ a ZUSTAŇ náročná. A jako, sorry, to, že jsi s tímhle člověkem to dítě POČALA, neznamená, že si teď musíš od něj nechat všechno líbit. Jo, prostě dítě je na světě, postaráš se o něj, jak nejlíp budeš umět, ale přitom se musíš postarat i o sebe. Kudliště má pravdu.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:14:26) Jenže já fakt nejsem náročná, to jako vážně, jediná moje náročnost spočívala v tom, že jsme nechtěla bydlet ve městě kde jsou byty za babku ve 2KK i s dítětem a s nábytkem po jeho rodičích. A to bylo prohlášeno za náročnost.
|
CPO |
|
(26.7.2012 14:18:53) Nemusíš se obhajovat. Být náročná není nic špatného, I KDYBYS byla, jakože nejsi. Když chtěl někoho jiného, měl si pořídit dítě s někým jiným. A to i když TY jsi ho třeba chtěla víc a on se "nechal přemluvit" - jednou je za sebe odpovědný, takže asi věděl, když jste to dítě plodili, co dělá, a S KÝM! to dělá.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:27:36) dítě chtěl on, hlavně, podmínil tím další pokračování vztahu, já jsem ho chtěla taky, ale vztah bych jím nepodmínila
|
CPO |
|
(26.7.2012 14:33:25) "dítě chtěl on, hlavně, podmínil tím další pokračování vztahu" Ještě jedna asociace, omlouvám se. Kdysi můj muž "tak moc chtěl dítě", že radši obětoval mé potenciální zdraví (jistě, nemluvě o tom, že jsem se do takhle blbé hry neměla nechat zatáhnout). Nechtěl adopci, takže po nepodařeném IVF jsem vážně onemocněla. Muž tehdy prohlásil, že ON ale "má právo na zdravou ženu" a náš vztah šel tímto jeho výrokem do kytek. A to už jsme to dítě taky "nezodpovědně" měli.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:46:51) No to je pěkně hnusný výrok, M. taky podobně občas válel... ale on tak spíš kecal, když jsem se s ním snažila rozejít pro svou neschopnost počít, tak na to vůbec nechtěl přistoupit.
|
|
vokounek |
|
(26.7.2012 14:47:22) No, hlavně je bezpředmětný, kdo to dítě hlavně chtěl. Nejste nesvéprávné. Lochnessko, ty do Anantina problému projektuješ svůj příbeh jako jakési varování? Cítím z toho ovlivňování, Tobě to nedopadlo dobře. Anantě to tedy dost hrozí taky? Ale třeba oni jsou úplně jiní lidé než jste byli vy.
|
CPO |
|
(26.7.2012 15:01:25) Vokounku, máš pravdu. Už mlčím! Ale jak Anantu znám, není hloupá, aby mechanicky přejímala něčí názory.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 15:15:27) Holky já vám hlavně děkuju, že to můžu s někým probrat. A jsou pro mě přínosné všechny názory
Pro mě to dilema bylo jestli se zapřít a jít a být neštastná a nebo to vyřešit nějak alternativně, já se nerozcházím jen se nechci stěhovat... a co je lepší pro Aničku, nerada bych dopadla tak, že jí jednou vyčtu, že jsem se obětovala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vokounek |
|
(26.7.2012 13:56:20) Lochnessko, já si taky myslím že je Ananta zodpovědná. My do toho nevidíme, teď píše o nějakém děvčeti. Bůhví, jak to všechno doopravdy je. Právě proto, že si nemyslím, že by byla Ananta mrcha, varuju, aby měla ze své strany fakt čistý stůl. Svědomí je mrcha a dostihne po letech. Nevím, jestli stačí na jeho uklidnění, že sice jsem nehrála s úplně otevřenými kartami, ale ten druhý taky ne.
|
|
|
|
CPO |
|
(26.7.2012 13:43:58) "chce úplnou rodinu a žít se svým dítětem což jsem mu já neumožnila, tak" má alibi, co?
|
Ananta |
|
(26.7.2012 14:22:31) on by to skončil kdybych ta šla, tím jsem si celkem jistá
|
|
|
|
|
|
|
vokounek |
|
(26.7.2012 12:48:11) Ananto, zajímavá diskuze, čtu tady o Tvém dilematu. Jestli to dobře chápu, ty bys nejradši zůstala tady a nestěhovala se. Důvody hlavní jsou, že město se Ti nelíbí a práce. A je problém, že máš z toho špatný svědomí, že bys rozbila rodinu vlastně "jen" kvůli jisté rozmazlenosti. Ono to tak působí. Musí se uvážit, jakou práci děláš ty a partner, míru profesní specializace, vázanou na konrétní místo, seberealizace, finančního ohodnocení, možnnosti změnit práci jsou třeba rozdílné u Tebe a partnera. Pokud jsou tyhle praktické věci u vás na stejné úrovni (což bývá málokdy), tak je pak jedno, kdo se přestěhuje. Zřejmě ten, kdo, pro koho možnost konrétní seberealizace není silnější.
Ale pokud mezi vámi není něco v pořádku - ve vztahu, tak pak se hledají zástupné důvody, jakože město se mi nelíbí. To přece nemůže být pádný argument pro rozbití rodiny.Řekla bych, že zakopaný pes bude jinde.
|
Ananta |
|
(26.7.2012 13:21:55) Kdyby jsme byli ze stejného města, tak bysme určitě spolu bydleli, pokoušeli se sladit. Profesně to mám asi komplikovanější já, protože učit se dá všude, ale těch míst v oblasti závislostí moc není. Zástupné to je možná trošičku, ale já to město fakt nesnáším a on to ví celou dobu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|