Epepe |
|
(28.3.2013 12:23:14) Navazuji na předchozí téma Co byste dělaly, kdybyste neměly děti? Osobně si myslím, že - pokud nejsou zdravotní překážky - většinou za to opravdu může svého druhu lenost. Pokud jde o mně, nezhubla jsem tolik, kolik jsem chtěla, protože když mám hlídání pro děti (většinou večer, po příchodu manžela z práce), jsem už unavená a nikam se mi nechce. Ale vnímám to jako osobní selhání, prostě kdybych o to opravdu stála, tak se vypravím. Chápu, že genetika, gravitace a věk působí na každého jinak, ale mám teď na mysli být po dětech stejná, jako před dětmi. Ne, že se ze mně po deseti porodech stane najednou Twiggy.
|
Xantipa. |
|
(28.3.2013 12:29:29) Tak já podle současnýho BMI byla za svobodna v kolonce podvýživa - nikdo to nesledoval a nikdo se tím nezabýval. Po prvním porodu jsem se tam rychle vrátila, druhý porod mi zanechal +10 kg, ale už to byla normální váha a dobrý, po třetím mi vylezlo břicho, váha se držela síce na vyšší příčce než po druhém porodu, ale pořád to šlo. A po čtyřicítce to jelo - a žádný že jsem byla líná - dřela jsem jak blbá a nic. Teď zkouším hubnout jiným stylem a váha, s kterou jsem nemohla hnout směrem dolů ani o kilo, se pohnula. Dřina a nic mi nepomůže, pomůže na to, že se mi nic nebude klepat, ale nedá se tím v mém případě shodit. Není jiná možnost, než radikálně změnit svůj režim vč. úpravy jídelníčku. Ale uvidím, jsem na začátku.
|
|
Suza007 |
|
(28.3.2013 12:29:37) Já myslím, že každý má svoji optimální váhu, tj. takovou, která jeho tělu vyhovuje a ke které se přes veškerou snahu ještě více zhubnout jeho tělo vrací. Taky má každý jinak nastavený metabolismus a někdo přibírá jenom z pomyšlení na dort, někdo může sníst večer půl medovníku a nic to s ním neudělá. Takže v tomhle je to trošku nefér Nicméně i člověk, kterému hubnutí nejde úplně samo, zhubnout může - ale většinou to chce o hodně víc práce, snahy, disciplíny, než třeba u mě Já naopak celý život bojuju s tím, že jsem moc hubená...
|
|
Abigail* |
|
(28.3.2013 12:35:11) Kdybych chtěla být jako před dětma, tak to pro mě znamená odříkání - v jídle opravdu striktní omezení a strašně moc pohybu. Před dětma jsem mohla jíst úplně všechno, čokoládu každý den a byla jsem vyzáblina. Teď se mě kila drží. Nějaká opatření jsem udělala, trochu se to projevilo, ale na kila před dětma se s tímto nedostanu. To by vyžadovalo asketický způsob života a to já si radši aspoň trochu něčeho příjemného dopřeju
|
|
Merylin5 |
|
(28.3.2013 12:38:56) Já mám po dítěti míň než před dítětem, těhu kila se u mě nekonaly, celkově vypadám líp než před dítětem.
Určitě je to věc disciplíny jako všechno..ale to se lehce řekne.
|
|
Žžena |
|
(28.3.2013 12:50:01) Není to žádný univerzální návod. Hodně ženským se po porodu a věkem dost změní hormonální situace. Prostě při STEJNÉM příjmu potravy, při kterém před porodem byly dlouhodobě štíhlé, jsou po porodu dlouhodobě oplácané. Pak je hromada těch, které mají prostě štěstí a kila žádná nenaberou nebo jdou dolů sama. A pak je (podle mne menšina) těch, které to mají z té vlastní nedisciplíny, i když ani tam bych to nenapsala nedisciplinovaností, protože třeba potřeba psychické kompenzace sladkostmi či jídlem obecně nemá nic společnýho s disciplínou, ale spíš s úplně jinými problémy, které je potřeba řešit.
|
adelaide k. |
|
(28.3.2013 13:34:46) Jo, líp bych to nenapsala.
|
|
Girili |
|
(28.3.2013 15:24:52) JeeDik, ze jsi tak pekne opsala, ze vlastne nejsem lemra lina...
|
|
|
Cimbur | •
|
(28.3.2013 12:53:29) Buchli má pravdu, vím, o čem mluví, ale ona dokáže mít obrovskou disciplínu. Já osobně bych vypadala v tuto chvíli úplně stejně, i kdybych děti neměla.
|
|
Horama |
|
(28.3.2013 12:54:01) Tak pro tebe mám paradox: Daří se mi hubnout s úpravou jídelníčku od výživové specialistky, která mi sdělila, že se mám naučit být líná, protože potřebuju relaxovat a dělat věci jen pro svůj klid. Takže je sice prý pěkné, že se snažím večer stihnout hodinu cvičení, o které do poslední chvíle nevím, jestli ji stihnu (pokud mažu na aerobic) nebo kdy s ní budu moct začít (pokud ji provozuju doma), ale že pokud si tím jen vyrobím další stres, tak se nikdy nikam nepohnu. Zároveň doplnila, že pohyb je opravdu důležitý, ale že v mém případě se budeme soustředit na stres, že pohyb zvládnu i ten přirozený. Trochu se mi to v hlavě mlelo, protože přeci všichni tvrdili, že stačí nežrat a hýbat se... Jenže to jsem dělala dva roky před minulým těhotenstvím a neshodila jsem ani kilo. Tak teď jsem za dva měsíce shodila sedm, aniž bych měla hlad, aniž bych si odřekla po tu dobu organizované rodinné oslavy (jen jsem si na nich nedala všechno) a aniž bych organizovala manévry na téma "já už běžím". Najednou vážně hubnu jen při běžném provozním pohybu. Takže kdo mi řekne, že jsem nehubla, protože jsem byla líná, dostane přes hubu.
|
Raduna |
|
(28.3.2013 13:01:50) Horama,
jo stres, nedostatek spánku a špatný pitný režim, z toho se taky tloustne či nehubne, to je pravda.
|
Monika |
|
(28.3.2013 14:18:29) No, to je taky různé. Já třeba při stresu hubnu, protože nemám pomyšlení na jídlo. Ale někdo stres zajídá čokoládou ... (a vybrat si asi nemůžeš )
Podle mě neexistují jednotné "recepty". Já třeba po 1. dítěti bez problémů zhubla jen kojením a tím, že jsem chodila na dlouhé procházky s kočárem (syn se narodil v lednu a cca od března bylo slušné počasí, je už uměla kojit kdekoliv ...), vážila jsem pak míň než před těhotenstvím (chvíli) Po 2. porodu to bylo horší, protože samozřejmě s 3letým dítětem je člověk rád, když dojde na hřiště a zpátky :-(
|
Horama |
|
(28.3.2013 16:33:19) Já při stresu nejím čokoládu, ač na ni mám chuť, ale nehubnu. Po prvním dítěti jsem nachodila kilometry s kamarádkou, co žila jen o čokoládě. Ona zhubla, já ne. Každý fungujeme jinak. Někdo shodí snadno, pro někoho je to alchymie, aby přišel na to, co bude fungovat.
|
|
|
|
Monikaa | •
|
(28.3.2013 13:14:42) Četla jsem zajímavej článek o souvislosti mezi stresem a obezitou. Někteří odborníci prý dokonce vůbec nehovoří o epidemii obezity, ale o epidemii stresu.... Prostě dlouhodobý stres změní metabolismus a vedlejší produkt je právě nadváha až obezita.
|
Epepe |
|
(28.3.2013 13:19:47) No, tak to je jasné. Taky např. nedostatek spánku vyvolává chuť na sladké. Ale já to pořád vidím tak, že když si dám tu čokoládu, tak vím, že je to únavou a stresem a dávám si ji zcela vědomě s vidinou následků.
|
Monikaa | •
|
(28.3.2013 13:27:57) To ale směšuješ, ty lidi můžou spát normálně - podle toho článku. Ale žijí v dlouhodobém stresu. Navíc k tomu přistupují i určité osobnostní předpoklady (hráli např. pokusně s těmi lidmi určitou karetní hru a daleko častěji hubení lidé byli schopni vyvinout nějakou strategii k maximalizaci zisků ze hry, nežli ti tlustí). Takže takoví lidé hubnou paradoxně právě když zvolní, mají čas si pravidelně sami uvařit apod. a naopak tloustnou, pokud chodí do práce (a mluvíme tu i o např. vysokých manažerech), snaží se všechno stihnout, jsou pod tlakem. A fakt nebudou líní...
|
Epepe |
|
(28.3.2013 13:29:17) Monikoo, nejsme ve při. Článek jsem nečetla, ale stres samozřejmě vyvolává mimo jiné i nedostatek spánku. To jsem uvedla jen jako jeden z příkladů.
|
Monikaa | •
|
(28.3.2013 13:30:41) Ale jo jasně, jenom jsem chtěla poukázat na to, že mluvíme o různých věcech...
|
|
Monikaa | •
|
(28.3.2013 13:35:30) No prostě jsem tím chtěla říct, že problematika obezity dost možná bude daleko složitější, než jak jsme si doteď všichni mysleli (že se teda málo pohybujem a zároveň se přejídáme a to davově). Navíc těhotenství je kategorie sama pro sebe..
|
Epepe |
|
(28.3.2013 13:38:38) Tak já si to myslím už dlouho. Proto mi přišly vždycky směšné postupy typu Jste to, co jíte. Místo rotopedu a vizitace ledničky potřebovali ti zúčastnění psychoterapii. Všichni do jednoho.
|
Žžena |
|
(28.3.2013 13:42:41) Souhlas.
|
|
|
|
|
Monikaa | •
|
(28.3.2013 13:30:02) A o disciplíně taky nemůže být řeč, protože právě v důsledku stresu (aspoň podle toho článku, fakt mi to přišlo ohromně zajímavé) se pozmění celý metabolismus... Ale už se mi to nechce hledat - ten článek - abych přesněji citovala.
|
|
Katy77 |
|
(28.3.2013 13:36:12) Já tomu věřím, začala jsme přibírat, když jsem žila s předchozím přítelem, protože jsem změnila práci-neustále ve stresu a on mě psychicky týral. Byl to takový stres, že ikdyž jsem jedla naprosto stejně a hýbala se, tak váha šla postupně nahoru. Pak jsem poznala manžela, ale vzhledem k tomu, že jsem se ocitla v trojúhelníku, tak stres mi dal dalších 5 kilo nahoru. Pak jsem chtěla otěhotnět, mám zdr. problémy, takže další 3 kila nahoře a pak těhu... Rodit jsem šla se skoro metrákem a teď tři roky po porodu ho mám skoro taky, ale nejsem těhotná, abych to měla na co svádět...Jím víceméně pořád stejně, nebo spíš míň, ale kompenzuju to sladkým na nervy a spím přerušovaně 6-7 hodin. Vím, co dělám špatně, ale je to začarovanej kruh. Věřím tomu, že pokud bych byla schopná zpomalit a neřešit některé věci, tak se mi bude líp žít a i hubnout. Jo a od roka a půl dítěte pracuju, takže bych se nenazvala šmahem línou, ale spíš ulítanou, hlavně v mozku.
|
|
|
|
|
Girili |
|
(28.3.2013 15:29:23) Horama, prosim, pokud je tvoje vyzivova specialistka z Prahy nebo okoli, nemohla bys mi poslat kontakt do mailu? Dik.
|
Horama |
|
(28.3.2013 16:35:18) 30km od Prahy, maloměsto. Chceš ten kontakt?
|
Lilila |
|
(28.3.2013 18:41:00) Možná, že už je pozdě, ale prosím, můžeš mi ho taky poslat ? Třeba to mám tím správným směrem od Prahy . Díky moc.
|
Horama |
|
(28.3.2013 19:41:43) Ok, posílám.
|
|
|
|
|
|
Horama |
|
(28.3.2013 12:57:33) Kolik je těch 10.000 kroků na kilometry? Třeba 5km?
|
Katy77 |
|
(28.3.2013 13:13:18) Tak já jsem po těhu spíš ještě nabrala, protože přesně ten stres a nemožnost kojit prostě udělalo své. Když jsem s tím hodlala konečně něco udělat, tak jsem dostala práci, na kterou se neříká NE a jelo to nanovo, takže ze shozených 5 kilo bylo 10 nahoře, super JOJO efekt. No a teď jsem zase nazačátku, chtěla bych druhé a říkám si, co je lepší. Být v klidu, neřešit to teď a pořešit až po druhém porodu, nebo teď dva tři měsíce máknout, dát dolů aspoň nezbytné minimum a modlit se, aby nenastal nějaký zlom a nebo postupně zapracovat na změně životosprávy, ale pomalinku a ne s cílem zhubnout a modlit se, že nebudu mít takové výkyvy hormonů, abych nabrala zase 25kg při těhu jak u prvního. Holky dá se vlastně v těhu hubnout díky tomu, že změním životosprávu? Ne diety-to je jasný, ale jestli je tu někdo, kdo v době těhu se začal stravovat jinak a díky tomu šli i přes těhu kila dolů, nebo nenabral žádné kilo, protože dítě roste a matka hubne???
|
|
Horama |
|
(28.3.2013 13:13:54) Tak to jsem nízko - tak na 4km denně. Plus tedy nějaký ten provozní pohyb kolem domácnosti, ale to se dost těžko počítá, co vlastně člověk ujde či neujde. Kupodivu mi to aktuálně pro hubnutí stačí, ač mi dříve nestačil pohyb výrazně intenzivnější a i při docela rozumném jídelníčku. (Jenže byl sice rozumný, ale rezervy se v něm našly. Změnit časy, pohnout mírně skladbou, pravidelnost za každou cenu...)
|
|
|
|