| Berengarie | 
 |
(15.2.2015 8:53:21)
Kalali, každé dítě je jiné, každé si může ve své hlavičce přebrat obdobný přístup úplně jinak. Pokud sama cítíš, že starší dcera není úplně v pohodě, chtělo by to něco na svém přístupu k ní změnit. Doporučuju (seřazeno dle důležitosti):
(i) pokud možno se nenechat vytočit. Nemyslím tím dusit vztek v sobě, ale spíš se na situaci podívat s nadhledem (například si zkus představit, jak jsi se třeba rozčilovala kvůli nočníku, přitom je to zpětně viděno úplně nepodstatná věc);
(ii) přehodnotit své požadavky a trvat jen na těch skutečně důležitých - pak i děti snáz pochopí, proč je potřeba něco dělat;
(iii) nedávat pokyny, ale domlouvat se s dětmi na tom, jak něco (společně) zvládnout;
(iv) mluvit spíš pozitivně než negativně;
(v) negeneralizovat, ale mluvit co nejvíc konkrétně;
(vi) pokud to jde, dělat vtípky a legrácky.
No a samozřejmě dávat dětem najevo lásku, ale to mám pocit, že děláš.
|
| Kalali | 
|
(15.2.2015 8:56:45)
Berengarie, hezky jsi to shrnula. Vše dělám . Kromě bodu 1 teda. Vytočit se nechám, ale ona je opravdu extrémní bordelář a salámista. I její kamarádky před ní řeknou, že bordel má v pokoji děsný, a že jejich maminka by to nezvládla vydržet.
|
| Mamča + 4 ♥ | 
|
(15.2.2015 9:04:08)
mluvíš mi z duše.....
tady jsou všeci snad bordeláři a vytočit mě je pro ně rxchle snadné.....
|
|
| Berengarie |
|
(15.2.2015 10:00:23)
Aha, tak v tom případě jsi to rozklíčovala správně - jde o to ji bezvýhradně přijmout. Prostě je taková, výchovnými zásahy ji stejně nezměníš, snaha ji v těchto oblastech vychovávat akorát otravuje tebe a jí snižuje sebevědomí. V jejím věku už bys asi mohla i v některých věcech přenést odpovědnost na ni.
Obecně by asi pomohlo podívat se na to z hlediska jejího budoucího štěstí v životě (tahle úvaha pomáhá mně, pokud si v něčem nevím rady). Třeba my se sestrou jsme byly v dětství bordelářky přímo ukázkové a teď kupodivu žijeme relativně spokojeně a naše domácnosti taky nejsou zavalené bordelem. Úplně živě si vybavuju, jak nás otravovalo, když se nás máma snažila (většinou marně) přimět k úklidu. U té salámistky to z hlediska její spokojenosti v budoucnu může být taky spíš plus - rozhodně je to lepší nastavení než perfekcionistická vzorná holčička (což jsem byla třeba já).
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 10:15:01)
Tutenstein, přesně tak. Netrvám na detailech, ale nebaví mě šlapat po legu, oblečení, obalech od bonbonů na zemi, poskládané prádlo se ve skříni měnící v zmačkaný chumel, všude stojící skleničky, pracovní stůl až po vrch zarovnaný hračkami, že není místo na domácí úkoly apod. Já jsem ochotna respektovat její prostor, ale ona musí respektovat ten můj. Nemůžu rezignovat na základní pravidla soužití.
|
| Kafe | 
|
(15.2.2015 10:21:27)
Kalali - největší frustrace není ani tak z toho, že dítě je bordelář, jako že rodič už čekal v takovém věku vyšší samostatnost a zodpovědnost. A ono je to spíše horší než lepší. 
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 10:24:58)
Liško, tak u nás se to věkem lepší. Už jsem ji alespoň přesvědčila, že její systém je míň přehledný, náchylný na ztrátu a ničení věcí apod. Dřív vůbec ten nepořádek neviděla. Samostatná a zodpovědná je paradoxně dostatečně. Ona je fakt jen neskutečná bordelářka.
|
| Kafe |
|
(15.2.2015 10:27:31)
Kalali - u nás se to nelepší ani náhodou. Co chodí do školy (a má tedy i úkoly), tak je to akorát více nervování (pro mne). Teď už ani to málo, co dříve udělala, neudělá, protože všechen čas strávíme tím, že ji nutím do úkolů do školy. Jednu A5 stránku píše i 4 hodiny.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 10:34:03)
Liško, u nás byla tragická 1. třída, to jsem byla úplně v šoku, jak školu ignoruje. Ale postupně si zvykla, že má povinnosti a ty nezmizí, když je bude přehlížet. Ve čtvrté třídě už funguje samostatně (zapomínáky samozřejmě má, ztrácí pravítka a jiné zbytnosti, často se v předsíni ještě zouvá a vytahuje z pod stolu něco do školy). Já ji vůbec nekontroluju. Odpovědnost jsem jí předala ve třetí třídě téměř rituálně. Od té doby se zeptám na školu vyjímečně, když se zapomínáky objeví častěji nebo je horší známka.
|
| Kreaty | 
|
(15.2.2015 11:11:29)
Kalali, tak v 10 letech je to už fakt její povahový rys a nedá se s tím nic dělat, je to prostě chaotička a jiná nebude
ještě nápad: omezit počet věcí co má v pokojíčku
|
|
|
|
| Kreaty |
|
(15.2.2015 10:31:09)
ještě pomáhá vytvořit systém košíků, krabic na ukládání a buď je popsat nebo nalepit obrázky, některé košíky máme proutěné a některé plastové s uzavíratelným víčkem
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 10:37:04)
Blanket, je jí 10 let. Systém máme už dlouho. Má box na petshopáky, filly poníky a jinou drobnou havěť. Má box na lego. Má pytel na panenky. Skříň na plyšáky. Knihovnu. Velký šuplík na nezařaditelné krámy. Má stůl s šuplaty na učení. Má skříňku s věcmi na tvoření (papíry, korálky...). Atd. Ona ví, co kam patří.
|
| Epepe | 
|
(15.2.2015 11:23:29)
Kalali, tak takhle jsem byla v dětství v situaci tvé dcery.
Např. pořádek v prádelníku nejsem schopná udržet ani týden. Milionkrát jsem to zkoušela a představovala si sebe jako dívku z amerického filmu ze 40. let, která si před spaním uloží vše do úhledných komínků v prádelníku a stejně mi to vydrží maximálně 1 den, a pak to zmuchlám do kuličky a narvu někam, kam se to vůbec nevejde a hlavně to tam nepatří. Celé dětství jsme se o to s mámou praly.
Být tebou, tak se zamyslím, proč ti to tak vadí. Jestli proto, že ti přijde dcera nesamostatná a nezodpovědná (jak psala Liška). Ale zodpovědnost s úklidem nesouvisí a v prosazování vlastního názoru na vzhled svého prádelníku mi přijde samostatná celkem dost.
A nebo ti vadí, že není stejná jako ty, což plně chápu. Mně to taky vždycky zabere hromadu času a marných pokusů přimět dítě, být jako já, než uznám, že to není moje kopie. 
A nebo ti (nebo jinému členu domácnosti) to vadí čistě z provozního hlediska? A nebo je za tím něco jiného?
A ještě by mně zajímalo: dceři to vadí? Ono jedna věc je nebýt SCHOPEN udržet pořádek (což jsem já), druhá věc je, jestli mně ten bordel taky štve (což jsem bohužel já), nebo mi nevadí. Protože jaksi, kde není žalobce, není soudce, že.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 11:33:25)
Zorko, dcera bordel nevidí a nevadí jí. Já taky nejsem extra pořádná, taky pokládám věci někam, kam nepatří a nechám je tam ležet. Ale tak v rámci provozního nepořádku (ne trvale), že nemám vzorně srovnané rovné plochy a nazdobené poličky. Oblečení mi vadí proto, že pak jde jak bezdomovec zmuchlaná. Nemůže nic najít a tvrdí mi, že nemá žádné tričko. Oblečení má zaházené mezi hračkami. Nechci po ní komínky v pravém úhlu
|
| Ropucha + 2 | 
|
(15.2.2015 11:43:48)
Kalali, ano, to znám, dítě tvrdí, že nemá žádná trička ... Ale já vím, že jsem mu je prala a žehlila, tak holt dítko pošlu, ať si prohrábne svůj bordel a trička tam najde. Vždy nakonec najde. Já jsem holt celkem flegmatik, který nevidí důvod dělat z toho dusno.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 11:49:03)
Anett, tak to máš větší rezervy než já. Mě už unavuje, že za mnou několikrát denně někdo chodí s nejapnými dotazy na řešení problémů, které by si měl být schopen vyřešit sám nebo které si sám způsobil.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 11:39:24)
Zorko 
Mě také rozčiluje, že děti mají v prádelnících a skříních oblečení schmoustané do chuchvalců místo úhledných komínků. Ale uvědomuji si, že je to MŮJ problém, protože to dráždí MŮJ smysl pro lad, ovšem dětem to nijak nepřekáží v JEJICH životě a jejich štěstí. Když jim nevadí to v těch hromadách hledat ...  Občas jim jednoduše sdělím, že jsou čuňata a že budou mít všechno oblečení zmačkané, ale tím to končí. A když na mě dcera zkoušela, abych jí zmačkané věci přežehlila, tak jsem ji v klidu odmítla, že já už jsem to jednou žehlila a teď holt ať si to přežehlí sama.
|
| Epepe |
|
(15.2.2015 11:58:10)
Tutenstein, přesně.
|
|
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 11:47:09)
Anet, můj smysl pro lad dráždí ty zmuchlané děti potom. Nějak se neumím povznést nad to, že většina lidí si neřekne, to je ale úžasná liberální matka, co přijímá své dítě bordeláře. ALe řekne si, no to je teda pořádek, ani jim vyžehlit oblečení nemůže. Asi proto, že já jsem stejně přízemní, když vidím neupravené dítě, tak si řeknu, proč mu to ta matka dělá, vždyť se to dítě nenaučí vypadat jako kultivovaný člověk.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 11:55:53)
Kalali, jak už bylo psáno, to je prostor pro tebe, naučit se nad toto smýšlení povznést. Buzeruješ děti kvůli nějakému svému povrchnímu pocitu. Já ti rozumím, prošla jsem si stejným myšlenkovým pochodem. Ale pokud jsi ty sama upravená a vyžehlená, věř, že každý, kdo má doma dítě, resp. puberťáka, moc dobře ví, jak vypadá jejich úplně běžné zacházení se svršky a tebe soudit nebude. To je jen v tvé hlavě a fakt to nestojí za rozčilování.
|
| Berengarie |
|
(15.2.2015 12:12:45)
Anett, přesně.
Ještě bych dodala, že to jsou dvě spojité nádoby - pokud ty sama přestaneš ostatní lidi soudit, začně ti být jedno, jestli ostatní soudí tebe. A tenhle myšlenkový pochod aplikovaný v reálném životě je něco, co ti ulehčí přístup nejen k úklidu.
|
| Kudla2 | 
|
(15.2.2015 12:26:00)
"pokud ty sama přestaneš ostatní lidi soudit, začně ti být jedno, jestli ostatní soudí tebe. A tenhle myšlenkový pochod aplikovaný v reálném životě je něco, co ti ulehčí přístup nejen k úklidu."
Přesně tak.
Já jsem v pozici člověka, který prostě NENÍ a nikdy NEBUDE pořádkumilovný, a moc nechápu, proč z toho lidi tak vyšilujou.
Jo jako, je to hezký mít uklizeno, před návštěvou taky uklízíme, nikdo není povinen koukat na náš nepořádek, ale myslím, že spousta lidí si z toho ZBYTEČNĚ udělá smysl života a pak zcela ZBYTEČNĚ tlačí na pilu.
Myslím, že víc práce bys měla odvést sama na sobě a na svém lpění na uklizenosti, než na dceři a jejím vztahu k uklízení.
A první krok by mohl být přestat posuzovat lidi podle toho, jak vyžehlený oblečení mají jejich děti na sobě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 12:47:26)
Kudlo, já pořádkumilovná jsem (tedy tak nějak lehce nadprůměrně, co jsem za svůj život vypozorovala, fanatik zase také nejsem), ale dětský pokoj beru jako specifické území, kde nemusí platit mé standardy. Takže kvůli papírku od bonbónu na podlaze v kuchyni bych vyváděla, ale v dětském pokoji ho neřeším. A děti moc dobře vědí, že papírek na zemi není standard a v kuchyni by ho nikdy nenechaly, ovšem jejich pokoj je jejich zázemí, kde si mohou vyzkoušet i fungování mimo dospělácké standardy a mohou si tam třeba i nechávat papírky na zemi. Když mám dojem, že už je nepořádku moc, zavelím k úklidu, ale kupodivu děti mají nějakou hranici také a jsou schopné zahájit úklid i samy od sebe, bez mého pokynu. A jsem přesvědčená, že tu hranici budou posouvat a jednou budou udržovat úplně standardní dospělácký pořádek.
|
|
|
|
|
| Epepe |
|
(15.2.2015 12:05:58)
Kalali, jak píše Tutenstein. Chceš mít vyžehlené tričko? Tak si ho ukliď do komínku nebo vyžehli. Chceš mít v čem jít ven? Tak si to ukliď někam, kde to najdeš, nebo budeš v tomhle fiží po babičce, atd.
Nikdo po tobě nemůže chtít se povznést, to je přece nesmysl. Matky, kterým je jedno, jak se děti chovají, buď kecají, nebo jsou to chlapdné sfingy. Jak jsem psala, mně to taky vytáčí, že jsou děti jiné, než já. Ale jde o to, aby se člověk zbytečně nečílil nad něčím, co nemá cenu, co nezmění a co takříkajíc "není jeho byznys". Můžeš říct, že ti to vadí, požadovat určitá pravidla a sankcionovat jejich neplnění, ale ne za cenu vlastního sebezničení. 
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 12:37:20)
Zorko, ale abych upřesnila ten požadavek na povznesení, to není, že je mi jedno, co dítě dělá. Ale že se naučím některé věci neřešit, protože dospěji k poznání, že to pro spokojený život a vztahy není nutné, ale naopak kontraproduktivní.
Zůstanu-li u oblečení, k čemu povede, když budu denně masírovat puberťáka, aby si ve skříni vyskládal komínky? On bude držkovat, bude se bránit, budeme se hádat, on začne nesnášet tu skříň i to oblečení i mě ... A bude stejně chodit zmačkaný, protože ve škole stejně zmuchlá mikinu do kuličky a tričko se mu zmuchlá pod batohem atd.. Prostě úplně zbytečné mrhání silami bez pozitivního efektu. Takže ano, lépe se mi kouká na vyskládané komínky i na nažehlené puberťáky, ale domácí pohoda a dobré vztahy jsou mi přednější. Takže řeším pokud možno jen extrémní situace, které už považuji za neúnosné.
|
|
|
| Natašenka | 
|
(15.2.2015 12:25:25)
Kalali možná v tomhle je ten problém, děláš to pro to okolí, ne pro sebe. Navenek má vypadat dcera jako hogo fogo a doma tahá trička z pod postele. Já si myslím, že všechno chce svůj základ. Já to mám asi zakořeněný jinak, ale mě ani nikdy nenapadlo hodit papír od bonbonu na zem, ani nevím, co by rodiče na to řekli, nedovedu si to představit.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 12:39:33)
Natašenko, já jsem taky její okolí a ráda se koukám na upravené lidi. Sama jsem upravená. Jsem s pravidlem slušného oblékání ztotožněná. Věkem jsem zjistila, že kdo o sebe nedbá, tak je mu jedno, co si o něm ostatní lidi myslí, hůře se jim přizpůsobuje, nezáleží mu na jejich pocitech. Což je v pořádku, protože tím nikoho nezabíjí, ani jinak neubližují, a často to jsou velmi hodní a osobití lidé. Jen já takové lidi nevyhledávám, protože prostě vím, že jsou sví. Samozřejmě to neplatí vždy a nemyslím tím, že každý má být v posledním modelu, navoněný a s vyfoukaným účesem.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 12:55:01)
Valkýro, ano mám předsudek k moc vystajlovaným a k lidem, co si na sebe hodí cokoliv bez ohledu na příležitost, situaci a stav toho oblečení. Ale neprojevuje se to tak, že bych se s nimi nebavila nebo se na ně koukala skrz prsty. Ti první jsou inspirativní v tom, jak se sám sobě věnovat, ti druzí mají zpravidla velmi zajímavé názory z různých oblastí života. Jen prostě vím, že nikdy mezi takovými lidmi nemám blízké kamarády. Jsem v tomto maloměšťák a pouštím si k tělu lidi sobě podobné a s těmi sdílím. Ale neznamená to, že každý, kdo o sebe přiměřeně dbá je můj kamarád.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 12:59:28)
Kalali, ano, to je maloměšťácké uvažování, toho jseš si správně vědoma.
|
|
| Natašenka |
|
(15.2.2015 13:07:47)
Jenže, takhle to na mě působí, jak že tvá dcera má obraz ten, že navenek má být dáma a uvnitř prase. Sory, jestli jsem to špatně pochopila.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 13:11:19)
Natašenko, nechápu tě. Jak navenek dáma a uvnitř prase? Uvnitř kde? V pokoji nebo "uvnitř dcery"? Vůbec nechápu, jak si došla od požadavku na upravené dítě až sem.
|
| Natašenka |
|
(15.2.2015 13:14:45)
No prostě jen že aby na lidi působila dobře, doma pak švihne triko pod postel atd.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 13:18:45)
Natašenko, tak to nechápu, jak tohle můžeš napsat, když mám tady celou diskuzi o tom, že nechci, aby házela triko pod postel
|
| Natašenka |
|
(15.2.2015 13:23:32)
No, protože to tak je. Pokud to triko tam hodí a nenecháš ji aby pak vypadala ušmudlaně až se sama obleče, tak to tak vypadá.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 13:46:09)
Natašenko, to je zvláštní logika. Jenže já ji tam triko hodit nenechám, pokud to vidím. A když ho tam vidím, tak ji donutím, ho uklidit. Není to tak, že ji tam nechám triko válet (a schvaluju válení trika), a pak dělám hogo fogo jen kvůli tomu, aby lidi neřekli.
|
| Natašenka |
|
(15.2.2015 14:22:02)
Tak v čem je tedy problém, pak když ji nenecháš dělat binec a když už, tak ji donutíš to uklidit, tak v čem máte problém. Pokud to funguje má uklizeno i když jí to musíš připomínat, tak je to OK ne? Akorát mi tam zase nějak nepasuje to, jak jso psala, že má takový binec v posteli, že by necítila papírek od bonbonu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 12:58:08)
Kalali, pozor na předsudky.
Tohle vůbec nefungue tak přímočaře.
Párkrát za život už jsem se přesvědčila, že např. lidé reprezentativního zevnějšku jsou schopní mít doma neskutečný bordel a špínu, naopak lidé nic moc zevnějšku mohou mít sterilní, vypíglované domácnosti, no a s povahou a vztahem k druhým lidem to nesouvisí už vůbec, to může být velmi různé!
|
|
| JaninaH |
|
(15.2.2015 12:58:46)
Kalali,
Dovolim si ti poradit, abys tenhle svůj názor zkusila přehodnotit, protože jinak si zaděláváš s dcerou na velké problémy.
Myslím tohle:
Věkem jsem zjistila, že kdo o sebe nedbá, tak je mu jedno, co si o něm ostatní lidi myslí, hůře se jim přizpůsobuje, nezáleží mu na jejich pocitech. Což je v pořádku, protože tím nikoho nezabíjí, ani jinak neubližují, a často to jsou velmi hodní a osobití lidé. Jen já takové lidi nevyhledávám, protože prostě vím, že jsou sví.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 13:06:14)
Janino, a v čem to je problém si to myslet? Já to nikomu nepovídám, ani nikoho nepoučuju. Před paní v sámošce, co jí čpí oblečení močí, si neuplyvnu. K vlastní babičce jsem se chovala hezky a pomáhala jí, i když byla oblečená jako čarodejnice z pohádky. Tolik záplat a vrstev jsi nikdy neviděla, ona nikdy nic nevyhodila. Nemám rovnítko mezi oblečením a kvalitou osobnosti.
|
| JaninaH |
|
(15.2.2015 13:12:42)
Kalali,
já z toho, co jsi napsala, získala dojem, že jsou pro tebe lidé, kteří na sebe nedbají podle tvých měřítek, jaksi kvůli tomu méně hodnotní (je jim jedno, co si o nich myslí druzí, nestarají se o jejich pocity).ale co když bude taková tvoje dcera? Tak jsem to myslela.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 13:17:44)
Janino, tak to není. Vůbec nepíšu o jejich hodnotě, ale o přístupu k věci. Asi jako ve smyslu, že když vidím přírodně oděnou ženu (takové ty dlouhé sukně, různé přehozy z čajoven apod.), tak vím, že si spolu moc nepokecáme. Když vidím chlapa ve flanelové košili s kostkama, tak taky ne. ALe přitom si o takových lidech nemyslím nic špatného, jen prostě jsem jiná. Neumím to popsat lépe. A vím, že jsou výjimky. Že když s tou ženou budu povídat o dětech, tak se třeba shodneme. Když s tím chlapem třeba o přírodě, tak taky.
|
|
| adelaide k. | 
|
(15.2.2015 15:03:12)
Valkýro, taky mě to pobavilo. Můj táta třeba nosí flanelky, z nichž jedna každá stála víc než moje kožené kozačky jistě ze ne do kanceláře ale ve volném čase hodně.
|
|
|
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 15:55:11)
Valkýro, o chlapovi v kostkované flanelce si nemyslím většinou nic. To není tak, že vidím flanelku, otáčím se zády, a odcházím. V běžným hovoru lidi takto nefiltruju podle oblečení, já to myslela na výběr přátel a nebo partnera. Vždy, když se s někým přátelím, tak si pak uvědomím, že to je takový maloměšťák jako já a jde to na něm poznat i podle oblečení. Doma mám maloměšťáka partnera. V hospodě si klidně pokecám se světoběžníkem a dobrodruhem nebo s intelektuálem nebo s chlapem ve flanelce (tomu teda odpovídá většinou, že to je takový solidní praktický muž pro mě bez jiskry), ale jako na přátelství by to bylo málo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.2.2015 17:17:39)
Kalali, tímhle maloměšťáckým přístupem k lidem se ale možná ochuzuješ o krásná přátelství.
Já jsem také kdysi byla povrchní snob, škatulkující lidi podle oblečení, mluvy a nevím čeho ještě, ale pár lidí mě z toho vyvedlo a zpětně jim velmi děkuji za životní lekci a otevření očí. Lidé jsou opravdu nesmírně pestří a neexistuje jen pár druhů, rozlišitelných podle košile. S každým nemusíš mít společné úplně všechno. Já sice třeba také nerada koukám na muže v botaskách a barevné šusťákové bundě, manžela v takovém úboru bych nechtěla, ale jako kamarád může být takový člověk k nezaplacení. Nemá holt vkus na hadry, no a co - každý máme nějakou slabinu.
|
| Kalali |
|
(15.2.2015 17:27:08)
Anett, já si s lidmi všech sociálních skupin povídám celé dny. Nikdo na mě nepozná, že jsem snob. I kriminálníci mi pak píšou z vězení, že mi děkují za lidský přístup a opravdový zájem. Já ho i z hlediska své profese mám. Nepředstírám. Nemám přátele v šustákovkách a nechybí mi to . Mám dost široký a neplochý pohled na svět a lidi a možná právě proto chci mít vedle sebe ty, co mi potvrzují ten můj. Nechci být více obohacovaná. Naopak potřebuji ten svůj svět utvrzovat.
|
|
|
|
|
| Berengarie |
|
(15.2.2015 15:45:27)
Kalali, působíš jako přemýšlivá bytost, ale tohle uvažování tě zbytečně omezuje, myslím tebe osobně, nejen ve vztahu k úklidu. Fakt.
A i ve vztahu k tvé dceři by pomohlo víc "otevřít mysl".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nakonec jsme se nenáviděli tak, že jsme se na sebe nemohli už ani podívat.Tak si asi umím představit, co to musí být pro puntičkáře.
A byli spolu 50 let.
V její náručí
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)