lesley |
|
(2.6.2015 6:34:35) Pročetla jsem téma "nešťastný ten, kdo něco čeká" a zajímalo by mě, jak to vidíte z opačného pohledu.
Rodiče, kteří přestávají zvládat a dospělé děti, které mají svojí práce dost, ale i tak na úkor vlastního času, vlastních povinností a de fakto i aktivního života cítí morální povinnost se o rodiče postarat, versus děti, které jedou po svojí koleji a o rodiče se starají pouze okrajově?
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 7:32:25) Lesley,
tohle zadání vnímám jako diametrálně odlišné od toho mého, protože tam hraje roli BEZMOC, a já jsem při tom mém výslovně chtěla vyloučit případy, kdy je ten, jemuž je pomáháno, v opravdické NOUZI.
Prostě MUJ původní dotaz měl být směřovaný tak, zda má právo něco očekávat člověk v plné síle, který je schopen se o sebe postarat sám.
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 7:43:07) Kudlo bezmoc a jak bys posuzovala následující situaci:senioři soběstační v běžném životě,ale žijí na venkově,kde je obrovská zahrada atd.Rozhodnou se pořídit si domácí zvířectvo,záhumenek,mnoho stromů.Topit chtějí pouze dřevem,které získají pokácením stromů co jim patří,veškeré opravy na baráku pouze amatérsky až na vyjímky jako je rozvod vody a topení.Na tenhle level už sílu nemají,takže automaticky požadují pomoc od dítěte,i když vědí,že to je pro něj komplikace opravdu veliká.Navíc nutnost prací jako je kácení,senoseč oznamují tak den předem.Pokud dítě z vážného důvodu v daný termín nemůže,jsou dotčení a danou práci udělají sami za cenu úrazu aby každý viděl jak oni zvládají. Je v tomhle případě dítě povinné tu pomoc poskytovat v rozsahu jak senioři požadují? A nevztahuj prosím na mě, není to uplně můj případ.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 7:53:28) Arsielo,
psala jsem sem současně něco podobného podle mého názoru v takovém případě jednoznačně NEJSOU povinni pomáhat, a od těch "starých" to pokládám za krajně sobecké až na pěst to po nich chtít.
|
|
Renka + 3 |
|
(2.6.2015 7:59:06) V tomhle případě si myslím, že dítě těžko může poskytovat pomoc v uvedeném rozsahu. Každý musí zvážit, na co má síly a co je nutné pro jeho život. Můj děda měl velkou zahradu, zvířata a postupně, jak ubývaly síly, přestával pěstovat kvanta plodin a zvířata nakonec neměl žádná. Byl soudný a věděl, že mu prostě těžko můžeme 50 km jezdit obstarávat hospodářství. Jezdili jsme posekat trávu, přivezli větší nákup. K lékaři přes všední den to si pracující těžko zajistí, ale v té době pro něj bez problémů na vesnici jezdila sanita, nevím, jak je to dnes. Podstatné bylo, že i on sám si upravil život tak, aby měl těch nutností, které je třeba udělat, co nejméně.
Můj názor je, pomoc ano, měl by to tak člověk morálně mít nastavené, ale do určité míry, máte-li k tomu ještě práci a svoji rodinu, tak prostě není čas na nezbytnosti, takže neskákat, jak si ta druhá strana usmyslí.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:05:11) Renko,
přesně tohle jsem měla na mysli.
Že ten, komu musí být pomáháno, myslí na toho pomáhajícího a už si nepřibírá další aktivity, který by mu přitěžovaly, naopak ty stávající utlumuje (a to chápu, že nejde najednou, třeba když má 3 psy, tak je jasný, že mu je potomci pomůžou dochovat, ale pak už si nepořizuje další).
|
Epepe |
|
(2.6.2015 8:08:12) Tý jo, tak matce pomůžu ráda, ale o tři psy bych se jí teda nestarala ... to zas ocaď pocaď.
|
|
|
|
Albar |
|
(2.6.2015 8:31:25) Asielo, pomoct ano, ale v rámci svých možností a ne za cenu sebezničení. Topit dřevem, mít zvířectvo, zahradu a tak dál považuju za věc, která k životu není potřeba. Jestli na tom trvají, at´ si na toho někoho zaplatí, ale s tímhle už nepomáhám. A domluva jestli zítra nepřijedeš, tak jsi na mě zlý na mě taky neplatí. Snad se dá domluvit dopředu, ne? Náš děda to dělal taky, do doby, než jsme se sekli, že takhle teda ne. Najednou se domluvit jde.
|
|
Lída+2 |
|
(2.6.2015 9:16:27) arsiela, takových případů znám taky dost....a opět nerozumím, proč trvají na něčem co nedávají.....
|
|
libik |
|
(2.6.2015 14:19:35) Já žiju ve vazbách, kde očekávaná pomoc se děje nebo bude dít mezi lidmi, kteří své životy sdílejí, tudíž například společně zvažují koupi krávy či králíka nebo případné odstěhování na Mars ve vztahu k budoucnosti.
Já si myslím, že vaše příklady jsou strašně teoretické a neživé. Je jasné, že koučuje ten, kdo má větší sílu(energii a peníze).To, jestli bude senior psychicky trpět nebo se cítit úkořen, zatímco pomáhající strana bude vyvádět, jak se obětuje, je dané tím, jaké vztahy byly odpradávna a jaké jsou hodnoty rodiny.
.
|
|
Tante Bante |
|
(2.6.2015 14:32:58) Není. To není potřebnost z jejich strany, ale normální vydírání.
|
|
|
lesley |
|
(2.6.2015 16:42:25) Kudlo2 to nebylo nijak myšleno proti tobě! Špatně jsem se po ránu vyjádřila s tím opačným pohledem. Jen mi to tvoje téma rozvířilo myšlenky, trochu se v tom teď plácám a přemýšlím co a v jaké míře je únosné dál, aby se mi kvůli péči o rodiče nerozpadla moje rodina .
|
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(2.6.2015 7:43:32) To nelze zevšeobecnit.. Záleží na tom, jak má dospělé dítě staré/malé děti.. jak žije daleko.. a jak je jeho rodič nesoběstačný. Sama za sebe si nedokážu představit, že bych měla odejít z práce, odstěhovat se od manžela, abych se postarala v jiném městě o rodiče... notabene, když v jejich bytě není místo ani pro vnoučata na víkendové přespání.
|
|
Kalamity YANKA |
|
(2.6.2015 7:45:14) Stejně jako děti v ranném věku potřebují podporu rodičů, aby mohli "začít žít", naučili se co a jak atd. si myslím, že rodiče, kteří je to naučili, mají pak nárok na něco jako "odplatu za naučené žití", tzn. péči v době, kdy sami nemohou. Není to projev dobré vůle, mělo by to bý automaticky. Rozčilují mě lidé, kteří řeknou "ať se naši starají, já mám svůj život" třeba jen proto, že neschvalují jejich parnera, způsob života nebo tak něco. Ať si o názorech a postoji rodičů myslím cokoliv, vím, že v momentě, kdy budou potřebovat péči, by mělo být dítě sebekritické, potlačit svoje sobectví a bez řečí rodičům pomoci. Nemyslím tím, nechat se otročit a využívat, ale třeba odvézt k lékaři, zajistit péči, dovést na záchod, uvařit, nakrmit atd. Jsou to přece naši nejbližší... I když většinou nesouhlasím s názorem mých rodičů na to "co je pro mě nejlepší" jsem rozhodnutá (a kdybych duši vypustit měla, takl to prostě udělám) se o ně postarat. Nebýt jich, nikdo bychom přece neměli dobré ani špatné zkušenosti. Výjimkou jsou samozřejmě ti, kteří se na "nepomoci" dohodnou a vzájemně se netrápí (teď mne napadla Monty a její vzath s mamkou.... tam bych se asi aky nevnucovala, nebyla-li bych vyloženě požádána....)
|
Koulička M |
|
(2.6.2015 8:41:00) Jako svou morální povinnost vůči rodičům cítím to, že je nenechám umřít hlady, shnít ve špíně a trápit se bez lékařské péče a to v rozsahu odpovídajícím bezmoci/snížené schopnosti rodičů se o sebe postarat. A samozřejmě v tom hraje i roli to, v jaké životní situaci se nachází to dítě a jaké jsou jeho možnosti. Těžko můžou chtít po dceři samoživitelce co bydlí 100km daleko, aby jim denně jezdila vařit, protože jim oběd z pečovatelky nechutná. Abych skákala podle toho jak písknou a vymyslí nějakou zbytečnost, to ne.
Třeba u nás jsem jediná v rodině s řidičákem a autem, takže jízdy po doktorech, těžký nákupy a tak se snažím pořešit já, ségra má zase skoro dospělé potomstvo v plné síle, tak to půjčuje našim na těžší domácí práce. Co bude dál zatím neřešíme, ale ani jedna z nás by nemohla odejít z práce a starat se o naše, kdyby potřebovali péči 24/7, tam bychom se jim pokusily společně zaplatit nějakou pečovatelku nebo pečovatelák.
Mamka má občas takový řeči, co s ní bude, až táta umře a ona sama ve velkém bytě, jak by to poplatila, logickou odpověď, že by se velký byt vyměnil za menší s doplatkem odmítá, že už je tam zvyklá. No to je sice pravda a i to chápeme, ale když by to neutáhla tak nevím, co si představuje.
|
Lída+2 |
|
(2.6.2015 9:20:29) Koulička M , úplně jednoduše, že jí to zaplatíte se sestrou...a ona zůstane kde je...... a pokud jí to odmítnete, že byt vyměníte, bude dotčená....
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 7:51:46) A teď k Tvému zadání:
asi by bylo dobré specifikovat, JAK a v ČEM ti rodiče přestávají zvládat.
Jestli je to v základní sebeobsluze/nemají peníze na léky, a ty děti si můžou dovolit jim přispět, tak tam bych tu povinnost cítila. Ovšem v modu, který si nastaví ideálně po dohodě, ale není-li možná, tak ty děti (protože JIM to zasahuje do jejich času, povinností a vlastního života, a tudíž si myslím, že by měli mít právo si to nastavit tak, aby jim z toho ještě něco zbylo).
Pokud jde o situace, že přestávají zvládat velký dům/pole/zvířectvo, tak tam tu povinnost nevidím (což neznamená, že děti nemohou mít dobrou vůli a pomoct), protože si myslím, že není dobrý dlouhodobě VLASTNIT něco, co není životně nezbytný, co je časově náročný a o co se už nezvládám sama postarat, a že už vůbec není dobrý PŘEDPOKLÁDAT, že se mně o mého koníčka bude na úkor svého vlastního času a svých vlastních koníčků starat někdo jinej.
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 7:56:45) kudlo ne v běžném životě jsou naprosto samostatní finančně jsou na tom mnohem lépe než potomek i materiálně co se týče vybavení domácnosti atd. jsou na tom líp. Jen nezvládnou pokácet třeba větší strom,opravit střechu,postavit další kůlnu, prostě tenhle tip práce a to požadují po dítětí/ dětech.
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 7:57:41) jé Kudlo promin já myslela,že jsi to psala mě.
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:01:49) Arsielo,
pak si myslím, že to dítě má plný právo se jim na to vyprdnout.
A od těch rodičů je krajně sobecký nabrat si víc, než můžou zvládnout, ale realizaci vyžadovat od svých nejbližších na jejich úkor. To se mi úplně otvírá kudla v kapse, když to čtu.
Ať si pokácení stromů zaplatí, nebo ať ty aktivity omezí.
Kdyby šlo čistě o pomoc těm rodičům se základníma věcma, který už sami nezvládají (odvoz k doktorovi, nákup, postarat se o starého psa, kterého mají léta), tak to bych brala, ale jestli si na starý kolena pořídí dejme tomu chovnou stanici psů nebo stádo ovcí, které už nezvládají, tak to je přesně moment, kdy mi to připadá od nich nedomyšlený a vůči těm dětem sobecký a bylo by mi příjemný slyšet, že se jim ty děti vzepřou a o tohle se starat odmítnou.
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 8:06:11) Kudlo mě ti to přijde,že si tím dokazují jak všechno zvládají,prostě výchova ve stylu dokud makáš žiješ.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:18:55) Arsi,
no jo, ale jakýpak dokazování, když to de fakto nezvládají a musí jim s tím někdo pomáhat?
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 8:29:03) Kudlo to se blbě vysvětluje,ono tu pomoc od dětí nevnímají jako důkaz nesamostatnosti,prostě maj názor že děti jsou povinni poslouchat rodiče celoživotně.Neumím to vysvětlit,není to můj případ,já se do tohohle vmanipulovat nenechala.Sem ta hnusná dcera( pro zbytek příbuzných) co se nedře na polích.Jasně pokud byla máma ve špitále,pendlovala sem špitál,táta a moje rodina, tohle prostě beru automaticky starost o rodiče jako takové a jejich domácnost ve stylu nakoupeno,uvařeno,uklizeno.Ale ty polnosti,dobytek to už mi přijde navíc.A účastnit se na tom nemíním víc než je nutno.Tak spíš jestli sem fakt hodně divná.
|
Albar |
|
(2.6.2015 8:34:44) Ne, nejsi divná, spíš oni mi připadají jako sobci, že to po tobě chtějí, tím spíš, že máš svých starostí dost. Nenech se do toho zatáhnout, jsi dospělá a nemáš žádnou povinnost se sedřít na jejich poli, jen proto, že si oni usmysleli, že z nich budou sedláci. At´ si najmou čeledína
|
arsiela, |
|
(2.6.2015 8:41:09) Smarja néé po mě to nechtějí já se z tohohle vyvlíkla už dávno.Píšu,že to není můj případ. Kudlo tak mě celkem přišlo normální mu jídlo hodit,vím jak blbě se vaří pro jednoho,navíc měl samozřejmě o mámu strach a vhledem k jeho diabetu sem chtěla dohlédnout že jí.Jinak je samozřejmě schopen vařit sám,co si pamatuju tak vařil líp než máma,stejně tak je schopen uklidit,nakoupit.Jen sem ho spíš nechtěla nechávat samotného,takže to bylo takové dovezu ti jídlo,nebo mu to vezl starší syn.Prostě spíš to bylo o psychice,než o faktu,že by neuměl vařit.
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:35:39) "Jasně pokud byla máma ve špitále,pendlovala sem špitál,táta a moje rodina, tohle prostě beru automaticky starost o rodiče jako takové a jejich domácnost ve stylu nakoupeno,uvařeno,uklizeno.Ale ty polnosti,dobytek to už mi přijde navíc.A účastnit se na tom nemíním víc než je nutno.Tak spíš jestli sem fakt hodně divná."
Arsi, jestli jsi divná, tak jsem taky divná, protože to vnímám přesně stejně jako Ty.
Starost o rodiče jako takové a jejich domácnost ve stylu nakoupeno,uvařeno,uklizeno ( i když tatínek, jestli není bezmocný, by mohl klidně vařit, uklízet a nakupovat aspoň zčásti sám).
Polnosti a dobytek je čistě jejich problém a pokud to nezvládají, mají to zredukovat a ne tím obtěžovat svoje děti.
|
...j.a.s... |
|
(2.6.2015 12:31:43) Polnosti a dobytek je čistě jejich problém a pokud to nezvládají, mají to zredukovat a ne tím obtěžovat svoje děti.
Kudlo a co když rodiče trvají na svém? A na tom, že děti mají pomáhat tedy i s polnostmi a dobytkem a pokud nepomáhají, tak se chytají za srdce a naříkají, jak jsou děti nepovedené. Co uděláš? Půjdeš proti nim? Když zcela odmítají, že je chyba na jejich straně? A všemi způsoby se spíše snaží o manipulaci a o to, abys přišla, omluvila se a začala kosit a dojit
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 12:42:09) jas,
nepůjdu proti nim, ale prostě nebudu kosit a dojit.
|
|
|
|
Persepolis |
|
(2.6.2015 8:36:55) Arsi, myslím si, že ty máš svých starostí až nad hlavu a rodiče i ostatní příbuzenstvo by měli být dostatečně soudní, aby jim bylo jasné, že v tvé situaci si těžko najdeš čas na obstarávání další domácnosti a hospodářství. A pokud to nechápou, tak to je jejich problém a v žádném případě bych se nenechala vmanipulovat do nějakého pocitu viny
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(2.6.2015 8:40:10) Kudlo - a co je špatnýho na tom pomoci rodičům opravit kůlnu nebo novou postavit - oni to sami nezvládnou. Přitom pak děti automaticky předpokládají, že se tito rodiče o prázdninách postarají třeba měsíc o jejich děti. Já si myslím, že to není jen o té bezmoci, ale časem prostě ubývají síly na určité věci a děti zas mají síly, ale dost často nemají čas. No tak se to pročenžuje - co je na tom špatnýho? Kůlna se nestaví rok a každý rok, ne?
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:47:43) jentak,
špatnýho na tom, že to pro sebe navzájem udělají, není vůbec nic.
Špatný - aspoň tak, jak to vnímám já - je cokoli z toho AUTOMATICKY OČEKÁVAT.
|
jentak | •
|
(2.6.2015 8:51:16) Tak automaticky očekávat je chyba - s tím souhlasím. Ovšem tak nějak počítám s tím, že když pomáhám já dospělému dítěti, když to potřebuje a to či ono nezvládne z různých důvodů, tak i já požádám o pomoc ze stejného důvodu a očekávám, že se na této pomoci dohodneme. Pokud ne, zamrzí mě to, ale příště může druhá strana očekávat to stejné ode mne - tedy že se na to raz dva - když každý sám a za své, tak každý. Jen doufám, že takhle děti nevychovávám.
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 8:53:05) Pelíšku, fakt je, že já jsem nikdy za celý život nebrečela, že nemám peníze.
|
|
splechtulka & M+J+R |
|
(2.6.2015 8:58:59) Kudlo, počítám, zeď od rodičů/ příbuzných nic nedostala, na škole tě nevydrzovali a o všechny finance se stará s sama. Já jsem z chudých poměrů ale s penězi by to prostě bylo lepší. Ono, peníze nejsou důležité dokud jsou, když nejsou tak jsou nejdůležitější.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 9:18:55) splechťulko, rodiče už nemám a od svých pěstounů jsem dostala nejcennější dar - ujali se mě, když jsem to fakt POTŘEBOVALA (a to je v mým životě jediná situace, kdy vnímám, že jsem něco skutečně POTŘEBOVALA, nejen CHTĚLA, a nedokázala jsem si to opatřit sama). A za to jim jsem a nepřestanu být vděčná, protože to nebyla jejich POVINNOST, ale přesto to udělali, a já považuju za samozřejmý pro ně udělat to, co bych udělala pro svoje rodiče, až to budou potřebovat.
Pokud jde o zbývající část Tvého dotazu, na vysoké škole mě nikdo nevydržoval a od 18 se o finance starám skutečně sama. To, co jsem v té době dostávala navíc, jsem vnímala a vnímám jako obrovský dar (pěstouni mě zvali v neděli na oběd a pak mi dali ještě v kastrůlku s sebou, moje pěstounka mi občas šoupla nějakou stovku, kterou mi bylo trapný vzít, ale prát se s ní bylo taky trapný a bylo jasný, že mi to dát prostě CHCE), když jsem potřebovala vyzvednout dítě ze školky, abych ho nemusela s sebou táhnout k doktoru a oni mohli, tak to pro mě udělali, a to všecko pokládám za obrovský dar a těžký nadstandard, možná proto, že vím, že nikdo ke mně žádnou takovou POVINNOST neměl (a oni to pokládali vždycky za něco, co nestojí za řeč. ) - byli a jsou prostě úžasní
Jinak jsem taky z chudých poměrů a pokud jde o peníze, jediný moment, kdy jsem pociťovala jejich nedostatek bylo, když jsem byla nezletilá a byli jsme s tátou sami a já se nemohla nijak přičinit o jejich vydělávání. Když jsem byla u pěstounů , tak jsem nouzí netrpěla a od své dospělosti jsem nikdy nepocítila žádnou nouzi o peníze (a nebylo to tím, že bych jich měla tolik, ale že jsem měla svoje hospodaření zcela ve svých rukou.)
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 9:59:30) Danulu,
ale oni ke mně žádnou POVINNOST NEMĚLI, kdyby si mě tenkrát nevzali k sobě, tak jim nikdo neřekl půl slova.
O to víc si toho, co pro mě udělali, vážím a v podstatě se tím mezi námi založil vztah, který je pro mě ještě o něco výš než vztah s rodiči, protože ti si nás pořídili a do určité míry (aspoň do naší zletilosti) se o nás postarat MUSÍ.
Kdežto moji pěstouni NEMUSELI a přesto to udělali a dodnes si myslím, že mi tím zachránili život, aspoň v takový podobě, jako je teď, a já to dodnes považuju za zázrak , ale NIKDY jsem to nepovažovala za jejich POVINNOST.
To s tou mamkou, jak se Ti starala o domácnost - tam nevidím souvislost, s tím, cos říkala na začátku, tam to bylo z její strany dobrovolný (píšeš, žes to neočekávala).
Já jsem přece nikde netvrdila, že by člověk ty nadstandardní věci neměl přijímat - já taky přijímám a jsem za ně vděčná. Tvrdila jsem jen, že by si neměl myslet, že na ně má automatickej nárok, a být pak zklamanej, když se mu toho nedostane, stejně jako předpokládám Ty by ses na mamku nezlobila, kdyby Ti ty tři týdny nehlídala, protože si uvědomuješ, že to od ní bylo moc hezký, ale ne její povinnost.
|
Monty |
|
(2.6.2015 10:01:59) Kudlo, jakej "automatickej nárok"? Já se nezlobím ani matku, ani na otce, ale nebrání mi to v konstatování, že mít jiný rodiče - takový, jako má většina lidí kolem mne, byla bych na tom líp. Nehňácám si doma woodoo figurky s jejich vlasy a nehty ani půl dne nepropláču žalem, jen to konstatuju.
|
Persepolis |
|
(2.6.2015 11:23:00) Monty, to chceš jako říct, že většina lidí kolem tebe dostala jako startovný do života od rodičů nemovitost?
|
Monty |
|
(2.6.2015 11:26:21) Persepolis, jo, chci. Spíš byt než dům, i když někdo dostal i ten "dům". Ovšem v případě "domu" je dost častý, že tam bydlí s těmi rodiči. Odhadem tak 70% lidí, co znám. Byt, pozemek, peníze...
|
Persepolis |
|
(2.6.2015 11:30:25) Fakt? Když si tak promítnu v hlavě svoje kamarádky a známé, tak hodně málo z nich a když už, tak spíš získali možnost bydlet s rodiči v dvougeneračním domě, což je sice na jednu stranu fajn, ale ne vždycky takový soužití funguje.
|
|
|
jentak | •
|
(2.6.2015 11:38:00) Šuplíku - já znám takového jen jednoho, jinak ne. A když se podívám kolem sebe mezi svými vrstevníky, tak taktéž neznám nikoho, kdo by vybavoval své děti nemovitostmi do začátku. Ve velké výhodě je má dcera, která nemusí bydlet v podnájmu.
|
|
|
|
|
|
Líza |
|
(2.6.2015 10:07:32) Kudlo, no právě. Vzhledem k tomu, že to celoživotně vnímáš jako kombinaci jejich svatosti a hrdinskýho činu, tak není divu, že máš pocit, že po dosažení dospělosti nesmí už nikdo od nikoho nic čekat, neřkuli žádat. Kdybys vyrostla se svými rodiči a brala jejich lásku a péči samozřejmě, brala bys zcela samozřejmě i to, že jistá forma pomoci je automatická (oboustranně), i když jsou lidi už velcí a více či méně soběstační.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 10:18:15) Lízo,
automatická?
A proč tady tedy čtu tolik nářků, že něco nebylo AUTOMATICKY poskytnuto?
|
Líza |
|
(2.6.2015 10:21:23) To už je otázka přiměřenosti toho, co je očekáváno, a konkrétních vztahů. Ale nedovedu si představit, že bych se na pomoc dětem vybodla okamžikem, kdy odmaturujou/odpromujou. Díky PB ani mí rodiče to takhle neudělali.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 10:27:22) Lízo,
ale Ty mi zdá se nerozumíš.
Ty mluvíš o tom, co Ty jsi ochotná poskytnout (což je v naprostým pořádku), já mluvím o tom, co má druhá strana právo požadovat.
Protože jedna věc je, že já jako rodič si řeknu "kdyby moje zletilý a vystudovaný děti něco potřebovaly, tak jsem tu samozřejmě pro ně a považuju to za svou povinnost" a úplně jiná věc je, když si já jako vystudovaný a zletilý dítě řeknu "když budu od rodičů něco potřebovat, tak je jejich povinností být tu samozřejmě pro mě".
Vnímáš v tom ten rozdíl?
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 10:45:19) Pelíšku, a kdyby?
Kdo nechce, tak se přece nemusí nechat, je to zcela dobrovolný.
|
|
|
|
|
Líza |
|
(2.6.2015 10:33:17) Ne, opravdu si nerozumíme. Já mluvím o tom, co jsem připravena dát, A co jsem sama dostala, a co je podle mě naprosto přirozené.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 11:04:38) Lízo,
tak znova - o tom, co jsem připravena dát, řeč nebyla (klidně by to bylo na jinou diskusi), mně šlo čistě o ten pohled opačné strany "NA CO MÁM NÁROK, ABY MI BYLO DÁNO (a můžu se oprávněně zlobit, když nebude).
Dokonce si myslím, že ideální stav je, když jsem připravena dát mnohem víc, než nakonec dát musím.
|
jentak | •
|
(2.6.2015 11:06:54) Kudlo - nechceš rozumět. Nárok není, ale spíš zamrzí, že se ke každému z dětí přistupuje z nějakého důvodu jinak. O tohle jde - ne o baráky.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 10:20:46) madelaine,
no nevím, mně spíš přijde jako totálně zbytečná ztráta času rozčilovat se nad něčím, co jsem případně mohla dostat a nedostala, nad tím, že někdo jinej to ale dostal, a jak je to celý děsně nespravedlivý.
Pokud to ovšem někoho baví, tak se v tom může patlat po libosti, a to, co z toho je Ti milejší, je věc Tvého osobního vkusu, na který máš plné právo
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 11:02:03) madelaine,
ale já mu v tom nijak nebráním, pouze jsem si zafilozofovala o užitečnosti takového počínání.
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 11:26:22) Pelíšku,
když je někdo srovnaný s tím, co dělá a že to má tak, jak to má, tak přece nemusí být zvědavej na nějaké káráníčko, ne?
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 11:29:01) Pelíšku, ano, vnímám, že NA TEBE tak mohu působit
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.6.2015 11:16:55) chceš říct, že je užitečnější se trápit věcmi, na které mám podle názoru nárok a nedostala jsem je, než se na to vykašlat a nekazit si tím život?
|
|
|
|
|