| Lída+2 | 
 |
(6.3.2016 7:19:53)
U mě to kdysi bylo se doprošovat, aby rodiče pochopili, že jim vnoučata rychle vyrostou....nepochopili to mají jiné priority a já už dávno též.
Rozhodně jim nejsem vděčná za to jaký si udělali vztah s nima, jejich problém.
Zehlit jim to jednou nemíním.
Já mám pocit, že kdykoliv jsem o něco poprosila, byla jsem odmítnuta, takže jsem dospěla do fáze, toho co píšeš na úvod.
Já jsem takový blbec, že těm co mě tolikrát odmítli pomociještě pomáhat budu.....,ale když se nad tím zamyslím, měla bych jim aspoň 1x udělat to samé.
|
| Kudla2 | 
|
(6.3.2016 9:43:10)
Lído,
ale já právě tohle (promiň) považuju za úplně scestnej přístup.
Za prvý - mezi dospělejma zdravejma lidma je snad normální, že když někdo nemůže/nechce/nehodí se mu to, tak odmítne a má na to právo. Přijde mi ale, že Ty to stavíš tak, že naopak Ty bys měla na pomoc od rodičů jakýsi nárok, a neseš úkorně, když Ti odmítnou vyhovět. Tohle by mi právě ve vztazích vadilo, kdyby někdo povaažoval za samozřejmé, že mu vyhovím, a zlobil by se, kdybych to neudělala.
Za druhý - přijde mi, jako bys říkala "vy jste mi nepomohli, tak já se ZA TREST taky nepřetrhnu", zase jako by oni si nesplnili nějakou svoji povinnost, a to mi přijde taky trochu nedospělé.
A do třetice - chápu, že Ty těm okolo pomáháš a neseš úkorně, když oni Tobě ne, ale zní to skoro jako bys jim pomáhala na svůj úkor (obrazně že si kvůli nim utrhneš od úst a způsobíš si nepohodlí nebo uděláš něco, co se Tobě zrovna nehodí), takže za to od nich něco očekáváš na oplátku. Nejsem si jistá, jestli je to úplně šťastné obecně, pomáhat někomu tak, že to člověk pociťuje úkorně (samozřejmě nejde-li o život nebo o zdraví). Možná máš pocit, že "je to blbý odmítnout"?
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 9:53:25)
Kudlo, ale ja myslim, ze nejde o pomoc, ale vubec o zajem. Lida pise, ze ji mrzi, ze prarodice nemaji s jejimi detmi vztah.
Ja tohle mam s mazelovou rodinou, tchanovci jsou davno po smrti. Ale manzel ma tri starsi sestry. kterym jsem bohuzel uplne ukradeny. Jako, kdzy k nim prijdem tak nas nevyhodi, ale oni k nam sami od sebe nikdy neprijedou a o nase deti se nazajimaji. Vzhledem k tomu, ze bydli 150 km a dale. Tak uz jsem je dva roky nevidela, protoze mne ty jednostrany navstevy prestaly bavit.
Sestry a svagri jsou v plne sile, jejich deti uz jsou dospele.. Parkrat jsem je o neco maleho pozadali. Obr porblem nejde.. tak nejde.. Ja se kvuli vam taky nepretrhnu.
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 10:00:16)
Jeste to "nepretrhnu se" to neni za trest, to spis, clovek chrani sam sebe. ja jsem zvykla mit o hodne vrelejsi vztahy nez ma manzel se svymi sestrami. Ja ty lidi nemuzu nutit do neceho co oni nechtej a zaroven same sebe chranit, abych se necitila vyuzita.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 10:12:56)
Pavlo,
a oni by měli tendenci využívat, nebo "jen" nemaj zájem?
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 10:12:07)
Pavlo, ale přece to, že je někdo v plné síle (případně že má dost peněz), přece ještě nezakládá žádnou jeho povinnost pomoci, kdykoli si příbuznej řekne, a ten žadatel se nemá co cítit ukřivděně.
Pořád si myslím, že DOSPĚLEJ člověk má plný právo odmítat věci, který se mu nehoděj, aniž by kdokoli měl kvůli tomu nárok na nějakou trpkost (zase - nejde-li o život nebo o takovou situaci, jako je péče o staré rodiče, ale to zase není žádná "milost" tomu sourozenci, ale zčásti i jeho povinnost).
Vřelé vztahy jsou spíš dar než něco, na co by byl automatickej nárok - zcela chápu, že ne vždy má člověk chuť se se sourozencem často stýkat, protože jsou třeba úplně jiná krevní skupina, ale nemyslím si, že by to mělo být předmětem trpkosti (pokud je to tak, že sourozenec jen nemá zájem, ale jinak se chová slušně a neškodí). Co by člověk měl z toho, že by se nuceně stýkal s někým, s kým si toho nemá moc co říct?
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 10:25:45)
Kudlo, vzdyt jo..
Povazadaji jsem je dostatecne dopredu v radu mesicu jestli jednu v nedeli v cervenci jedno jakou nepohlidali deti, ze bychom s manzelem jeli jednu nedeli plachtit.Ne pres noc. Svargrovcum bylo tehdy okolo 55 deti odrostle bez zdravotnich problemu nasim detem 2 a 6. Pritom dvouleta byla uplne vzorne dite.. Fakt jsem uplne naivne predpokladala, ze by i svagrovci si to mohli uzit. No nemohli, Nejde.. Tak nejde, mas pravdu nejsou moje krevni skupina, furt jsem k nim hledala cestu. Tak uz nehledam. Netravim x hodin v aute, abych k nim jela na navstevu. jenom proto, ze jsou rodina. Ale manzela to mrzi.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(6.3.2016 10:39:33)
Pavlo, když to máš těžké. Každý holt se v pětapadesáti necítí na hlídání cizích malých dětí, i když v rámci rodiny. Sama píšeš, že příbuzní nejsou tvá krevní skupina, oni to možná cítí podobně. Člověka to samozřejmě může mrzet, že se s příbuznými neshodne v představách o vzájemném fungování, ale výčitky do toho podle mě nepatří. Každý má stejné právo na svůj přístup.
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 10:44:36)
Anett, jasne ale mezi tim, je ta vzdalenost 150 az 200 km. Jestli jejich jedina predstava kontaktu s nami, ze k nim prijdeme na 2 hod. na kafe. Pricemz stravim 4 hod. v aute. tak neni o co moc stat. ja to vnimam, jako ztracenej cas. Kdyz nemam pravo od nich nic ocekavat..
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 10:54:43)
Pavlo,
tak za těchto okolností bych se od Tebe taky distancovala.
Aby si někdo myslel, že má PRÁVO ode mě něco očekávat, jinak se mnou nebude ztrácet čas - sorry, ale to bych taky neměla zájem.
A s tím hlídáním dětí - tam jste neměli ANI TEN NEJMENŠÍ nárok, ani ten nejmenší důvod se rozčilovat. Také bych tak malé děti nikomu nehlídala s výjimkou případu, kdy by musel narychlo do špitálu nebo tak něco. Přijde mi nehorázné mít někomu za zlé, že takovou nemalou službu odmítne, nebo dokonce argumentovat tím, že by přece mohl, když je při síle... Proč jste si na to nezjednali placenou službu?
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 11:19:31)
Kudlo, no pak doufam, ze mi nikdo nema za zle, ze odmitam sedet 2 hod.. v aute. Pak sedet 2,5 hod u nekeho v obyvaku a psolouchat reci o nicem a usmeronovat deti, aby nerusili a pak jet zase 2 hod. zpet.. Pro mne je to opravdu zatraceny cas, kdyz ten vztah nema jiny presah.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 11:32:19)
Pavlo,
a on Ti to má někdo za zlé?
Pokud necítíš tu potřebu, tak nevidím důvod si dělat násilí - Ty ty lidi evidentně nemusíš, nemáš si s nima co říct, a tak je legitimní, že za nima nechceš vážit tu cestu.
Ale přijde mi to postavený trošku jako kdyby ten přesah spočíval v tom, co bys z nich případně mohla mít (protože i kdyby Ti byli ochotni pohlídat děti, tak na jejich celkovým nastavení by se asi vůbec nic nezměnilo, ne?)
|
|
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 11:51:13)
Kudlo když ty všechno převracíš do roviny NÁROK, a PRÁVO, a POVINNOST ... Kde je nějaké CHCI, protože TĚ MÁM RÁDA, protože mi na tobě záleží, protože mám radost, když ty máš radost ... Ty tohle projevuješ jen ve vztahu k pěstounům, ale napsala jsi, že to tak je asi i v jiných rodinách. Tak prostě věz, že je to tak opravdu normální i mezi sourozenci, někdo takové vztahy očekává (ne v rovině, že má na ně nárok, ale že by si to tak přál, že to vnímá jako přirozené a krásné) i mezi širším příbuzenstvem. Nejde vůbec o peníze, ani o žádné nároky a právo, je to spíš o nesplněných očekáváních. A ty těm zklamaným vždycky řekneš, že na to svoje očekávání neměli žádný nárok 
|
| Monty | 
|
(6.3.2016 11:55:51)
Tečko,
tak to je naprosto přesné! 
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(6.3.2016 12:26:50)
Tečko, ale konkrétně třeba Pavla nepíše, že chce jet za příbuznými dalekou cestu, protože je má ráda, chce je vidět a přijde jí to krásné, strávit s nimi dvě hodiny v obýváku v družném rozhovoru.
Vůbec o nepohodlnou cestu ani o příbuzné nestojí.
Absolvovala by to jedině v případě, že by oni považovali za krásné pohlídat její děti.
A o to zase nestojí oni.
Kde jsou city?
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 12:33:54)
Já to u Pavly čtu mezi řádky, že už je natolik zklamaná, z toho, jak se to celé vyvinulo, že už moc nemá zájem něco dál rozvíjet. A to "hlídání" byla taková poslední kapka. Že ve skutečnosti nemělo jít o hlídání, ale o možnost být spolu, děti a širší rodina.
Může to být i jinak, ale to je holt to omezení internetové diskuze.
Navíc u Kudly je tohle přepočítávání citů na peníze a nároky evidentní stále, nejen v tomhle případě.
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 12:38:23)
Jako já Kudlu chápu, že s její minulostí to je těžké pobrat, o tom žádná.
|
| Ropucha + 2 |
|
(6.3.2016 12:48:50)
Tečko, nevím, já Kudlu a její vztah k tomuto tématu nijak zvlášť nesleduji, ale musím říct, že jí rozumím, jak to bere. Může to znamenat, že jsme obě stejně divné, to je klidně možné. Ale já to znám z reálu, že lidé vzájemně něco očekávají a nárokují a dokáží vyčítat, že druhá strana dostatečně nenaplňuje jejich představy. A myslím, že v některých případech to není projev citů a lásky, ale spíš nesamostatnosti, netolerance a někdy i vyčůranosti (možná i nevědomé).
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 12:57:55)
Anett, neřekla jsem, že jste divné  a ani si to nemyslím.
U Kudly se to táhne všemi těmi diskuzemi o vděčnosti a povinnostech rodinných příslušníků.
Kdežto ty to vnímáš (asi) jako občasná nedorozumění a zklamání, jakože lidé jsou různí a všechno je možné.
Neříkám, že lidi nejsou vyčůraní, jen u Pavly v tomhle konkrétním případě mě to takhle nepřišlo. Ale já o sobě vím, že jsem děsně naivní a očekávám u druhých obvykle kladnou motivaci.
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 13:04:08)
"já to znám z reálu, že lidé vzájemně něco očekávají a nárokují a dokáží vyčítat, že druhá strana dostatečně nenaplňuje jejich představy. A myslím, že v některých případech to není projev citů a lásky, ale spíš nesamostatnosti, netolerance a někdy i vyčůranosti (možná i nevědomé)."
Anett,
děkuji, to je výstižné, přesně takto jsem to myslela.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 13:07:21)
Tečko,
já nevím, co je pro mne "s mou minulostí" těžké pobrat. 
Jen si díky "své minulosti" možná víc uvědomuji, že cokoli se mi od kohokoli dostane, není jeho povinnost, ale krásný dar, a podle toho také k tomu přistupuji (a rozčiluje mě, když si někdo myslí, že může dupat nožkou, pokud ti druzí nejsou podle jeho představ ) 
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 13:55:59)
Tak to víme, že tě to rozčiluje. Nebylo by i pro tebe lepší, abys prostě přijala, že někdo teda podle tebe dupe nožkou? Proč tě to pořád tak vytáčí? Furt tu o tom zakládáš diskuze, ale není vidět moc velký posun ... 
A že to vnímáš jako dupání nožkou. Co kdyby sis to převedla, že je mu to prostě líto? Na to taky nemá nárok? Tipla bych si, že všichni moc dobře vědí, že "nemají nárok", to ale neznamená, že je to nemůže mrzet, mají na svoje emoce právo
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 13:03:08)
Tečko,
a není to obráceně?
Tj. nepřepočítáváš Ty naopak city na nároky a peníze (když mě má rád, tak by přece měl... to či ono, a já jsem právem naštvaná, když on má o tom jinou představu)?
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 13:19:56)
Kudlo, to je přesně ono 
Myslím, že nejsem schopná ti to vysvětlit, už to tady zkoušela celá Rodina.
Když se ptáš, mně jsou peníze úplně u zadele, jenže těžko se to vysvětluje někomu, kdo to tak nemá.
Ale v citech to takhle asi beru a vím, že mám často nereálná očekávání, že předpokládám, že když mě má někdo rád, tak že se bude chovat přibližně takhle ... No, stále se učím, a pracuju na tom
Se teď pustím na tenkej led ... Nechci abys to pochopila osobně, není to o tobě. Spíš pro ilustraci, jak moc můžou být lidi ODLIŠNÍ.
Já třeba vůbec neberu adopci nebo pěstounství za něco hrdinského, obdivuhodného, přijde mi prostě NORMÁLNÍ se postarat o cizí dítě, když mám tu možnost. Sama jsem si to plánovala kolik let, ale prostě jsem si "blbě" vybrala životního partnera. Tak se těm dětem věnuju aspoň pracovně, a to tak, že si práci beru i domů
Furt jsem si myslela, že je to normální postoj, dneska už vím, že není, ale i tak musím vyvinout dost velké úsilí, abych pochopila lidi, kteří to berou jinak.
No, a takové úsilí bys musela vyvinout i ty, abys byla ochotna připustit, že kromě nároků a povinností někdo vnímá ve vztazích prostě jen city.
A aby sis nemyslela, vím, že ten tvůj postoj je o hodně praktičtější
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 13:37:52)
Tečko,
mám pocit, že se trošku míjíme.
Já nemám problém s tím někomu něco poskytnout nebo dát, naopak mi to činí potěšení.
Ale vnímám to tak, že já jsem ta poslední instance, které náleží rozhodnout, jestli to chci udělat.
Pokud to někdo má taky tak (tj. požádá mě o pomoc a respektuje mé rozhodnutí, ať je jakékoli), tak s tím nemám problém.
Ty snad cítíš povinnost vyhovět úplně každému, ať Tě požádá o cokoli? To asi ne, že?
|
| Tečka. |
|
(6.3.2016 14:02:37)
"Ty snad cítíš povinnost vyhovět úplně každému, ať Tě požádá o cokoli? To asi ne, že?"
Bych řekla, že sis to přeformulovala tak nějak zástupně ... že to není úplně přesně to, co pořád hledáš.
K otázce (zase povinnost ) - na takhle položenou otázku samozřejmě každý musí odpovědět ne.
Jen se ti tady po 158. snažíme vysvětlit, že za tou povinností jsou i citové vazby. A tam už odpověď tak jednoznačná nebude, jak už to u citů bývá
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 14:21:56)
Tecko,
ja myslim, zes to vystihla. jde o nenaplnena ocekavan a city. O samotny fakt hlidani vubec neslo. Proste je mi lito, ze svagravci meli moznost stravit den s se svym synovcem a neteri a nestali o to. To se stalo pred peti lety. jeste potom jsem tam tri roky jezdila. Pak se stalo nekolik dalsich veci. Ted tam obcas zajede manzel s detmi, ikdyz tu uz to zacinaji bojkotovat. Treba dcera nezna vsechna jmena svych bratrancu a sestrenic. Ja uz do toho neivestuji a nikdo dalsi se nesnazi..
Je mi to lito. Je fakt, ze svagrovci to muzou videt, ze jsem je chtela vyuzit..
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 15:57:27)
No ale ono o to hlídání ve skutečnosti šlo docela dost, ne?
Protože kdyby to bylo "jen" o tom, aby švagrovci strávili s dětmi den, tak by se jistě dal naplánovat společný výlet/cokoli takového, kde by oni byli hosty a nikoli neplacenými hlídači..
Představa, že mi někdo chce hodit na krk své děti, aby se mohl sám věnovat nějaké své aktivitě, a když se mi to nepozdává, tak si to "přebere", jako že jsem zahodila mimořádnou šanci se s nima vidět, mě teda příliš nerajcuje, a myslím, že je to přesně ten způsob, jak někdo hovoří o citech, ale ve skutečnosti mu jde spíš o to, co by na tom mohl "trhnout" on sám.
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 18:36:06)
Představa, že mi někdo chce hodit na krk své děti, aby se mohl sám věnovat nějaké své aktivitě,...
Kudlo, no vidis, ja jsem to tak nebrela. Podle mne vlastni bracha neni nekdo a taky jsem si myslela, ze by s detmi radi stravili nejaky cas. Ne, ze by to brali, ze je maj na krku..To je proste chyba ocekavani.
Jinak jsme jim nekolikrat navrhovali, at prijedou k nam na navstevu. Bydlime v zajimavem historickem meste. Za tech 10 let se nestalo. Byli tady, na prohlidce kdyz my jsme byli na dovolene. Jinak svagr jsem jezdi na skoleni, take se nikdy nestavil.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 18:57:55)
" Podle mne vlastni bracha neni nekdo a taky jsem si myslela, ze by s detmi radi stravili nejaky cas. Ne, ze by to brali, ze je maj na krku..To je proste chyba ocekavani. "
Já myslím, že "chyba očekávání" je dost přesnej výraz.
Nějak mi hlava nebere, jak si někdo může myslet, že ten druhej by něco rád, aniž by to ten druhej slůvkem naznačil (případně se na něj ještě zlobit, že jsem si JÁ něco vzala do hlavy, ale on si dovolil mít jinou představu)?
Plus teda to, že by člověk to "dobrodiní" na nich chtěl páchat v době, kdy čirou náhodou potřebuje hlídání, trochu zpochybňuje čistý úmysl toho "vždyť já jsem jen chtěl, aby se strejček s dětma blíž poznali".
Mimochodem, svý blízký mám ráda, jejich děti vcelku taky, ale kdyby mi někdo udělal tohle "hele, chcem si udělat hezkej víkend, tak co kdybyste nám pohlídali děti, protože byste s nima určitě rádi strávili nějakej čas", tak bych si myslela, že hulej asi nějakej fakt dobrej matroš.
Jako kdyby přišli na rovinu a "hele, naskytla se nám ta a ta možnost, nebyli byste tak hodní a nepohlídali nám děti", tak bych se rozhodovala podle toho, jakej mám momentálně program (a pochybuji, že by ten druhý očekával, že všeho nechám a půjdu mu hlídat děti), ale kdyby mé odmítnutí dotyčný bral úkorně, tak bych ho asi poslala kamsi.
To, že je někdo něčí bratr, přece z něho nedělá automatického plniče mých přání? Dokonce ani vřelý ke mně nemusí být, když to tak necítí - někdy si lidi třeba nerozuměj ani jako sourozenci, chápu, že někomu může být líto, že by ty vztahy chtěl hezčí, ale to se prostě nedá vynutit.
|
| petluše | 
|
(6.3.2016 19:17:19)
Kudlo, máš sourozence?
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 19:20:13)
Petluše,
technicky vzato ne.
|
| . . |
|
(6.3.2016 19:37:02)
A fakticky, vztahově?
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 19:39:17)
Slupko,
jak to myslíš?
|
| . . |
|
(6.3.2016 19:42:27)
Kudlo, jde o tu otázku, jestli máš sourozence. Píšeš, že technicky vzato ne. Tak se ptám, jestli fakticky ano, tedy máš sourozence, byť "jen" co děti tvých pěstounů. Prostě lidi, se kterými jsi vyrůstala v rodině, máš k nim vztah jako k sourozencům.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 19:56:29)
Ano, moji pěstouni  mají syna, ale je o hodně starší než já a když jsem k nim přišla, tak už byl z domu.
Takže jsme spolu nevyrůstali. Je to moc fajn poctivej kluk, mám ho ráda, ráda ho vidím, ale nikterak si nemyslím, že by ke mně měl mít jakýkoli povinnosti.
|
| . . |
|
(6.3.2016 20:33:23)
Kudlo, tak když jste se v rodině "minuli", tak asi fakt moc nerozumíš tomu, co obvykle (neříkám, že vždy) je "brácha". Jeho děti jsou MOJE neteře, synovci, mám k nim blízký vztah. (můj bratr tedy děti nemá, ale mám to takhle s dětmi sourozenců manžela, a těch je požehnaně )
"Hlídat je" nebyla pro mě povinnost, něco, co "se ode mě čeká", ale co dělám přirozeně, ze vztahu k nim. Mám je ráda, jsem s nimi ráda... a švagrovstvo zas "hlídalo" naše děti.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 20:44:12)
Slupko,
ale já tomu rozumím a považuju to za velkej dar, když se to povede.
Nerozumím jen tomu, že je někdo dotčen a málem uražen, když se s tím druhým "mine" (protože přece není ani jednoho vina, že je každej jinej).
|
| . . |
|
(6.3.2016 21:22:35)
Kudlo, jde o to očekávání, o kterém píšeš, že by být nemělo. Ale ono to očekávání je přiměřené tomu, co je obvyklé. Něco čekám od kolegů, něco jiného od svých rodičů, dětí, sourozenců... protože to tak bývá, je to "normální". A já osobně to tak cítím - bratrovy děti jsou moje blízké příbuzenstvo. Pak je pro mě překvapivé, že pro něj moje děti nejsou blízké příbuzenstvo.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 21:34:11)
Slupko,
já myslím, že čekat něco v tomto smyslu proto, že "je to normální" a má to tak kolegyně nebo sousedka, je poměrně jistá cesta do pekel.
Protože si zcela nesmyslně vytvoříš nějakou představu, která je ve Tvý hlavě, ale vůbec nemusí odpovídat tomu, jací jsou ve skutečnosti ti konkrétní lidi, a pokud náhodou takoví nejsou, tak to přinese maximálně frustraci nejen Tobě, ale i těm lidem ve Tvém okolí, které si vysníš v nějaké podobě, ale oni jsou úplně jiní (a vůbec to nemusí být "špatní").
Jako kdyby mělo pár kolegyň a sousedek maminky, které chodí v bílé zástěře, vyvářejí a pečou koláče, a Tvoje mamka by byla třeba trenérka sportovního oddílu (tedy by "pokrývala" jiný segment, ale vůbec by se nedalo říct, že je to něco špatného), a Ty bys jí měla za zlé, že taky nepeče a nechodí v zástěře, protože to maminky přece přirozeně dělávají.
|
| . . |
|
(6.3.2016 21:48:59)
Kudlo, to, co uvádíš za příklady, je problému zcela odlehlé.
Jde o to, že od rodičů se čeká, že se starají o své děti, mají je rádi, a děti mají rády rodiče, a starají se o ně ve stáří. Že to tak vždycky není je jasné, ale to očekávání je přirozené. Nebo ne?
A tohoto druhu očekávání je o vztahu bratra k mým dětem. Samozřejmě ho nijak nutit nemohu a nebudu, ale samozřejmě může moje očekávání zklamat - jak píšeš, je prostě v tomto jiný. Ae to zjistím až když ty děti mám a mám i to očekávání. To očekávání je zcela v souladu z běžnými příbuzenskými vztahy. To není o zástěrách a maratonech. To je o rodině.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 22:03:31)
Slupko,
když mně furt není jasný, do jak velkých podrobností to očekávání zabíhá.
Jestli je to něco ve stylu "určitě bude s mými dětmi blbnout a jezdit na hory a ochotně s nimi trávit spoustu času", tak se obávám, že je to poněkud příliš konkrétní a je velká šance, že budeš zklamaná.
|
|
|
| Pavla | •
|
(7.3.2016 10:39:47)
Kudlo, moje maminka byla spis ta trenerka nez maminka v bile zastere. Mam nej maminku na svete. Pect fakt neumi, ani moc nikdy neuklizela.
Ale kdybych mela maminku, jako ma treba Valkyra. tak by mi to proste bylo lito. Myslim, ze je legitimni a osvobozujici si priznat, ze v tom mi osud proste nenadelil a dovolit si, ze mi to muze byt lito. A ze nema cenu se moc snazit se ji zalibit, protoze maminka alespon castecne podle mojich predstav z ni nikdy nebude. Ja bych se ji snazila vypustit ze sveho nejblizsiho okruhu..
|
| Kudla2 |
|
(7.3.2016 11:13:13)
Pavlo,
to bych měla taky tak.
Ale vidím v tom rozdíl, protože Valkýřina matka aktivně vysí.rá, kdežto tady mám občas pocit, že jsou lidé tepáni jen za to, že k dotyčnému nejsou dostatečně vřelí (ale přitom mu nijak neškoděj).
Mimochodem já mít takový dítě jako Valkýra, tak si to asi půjdu hodit. Asi bych velmi těžce nesla, že mě na jednu stranu nenávidí, a na druhou stranu se ode mě ani skoro v padesáti nedokáže odstřihnout (a poslat mě obrazně řečeno do pr.le, když se jí bude zdát, že mám blbý kecy). A že mi bude dávat vinu za všecko, co si v životě kdy zbabrala, i za věci, který si už mohla a hlavně měla legitimně rozhodnout sama.
Pravda, zčásti bych ztrpčovala život i já jí tím vysí.ráním, ale pocit by to musel bejt naprosto příšernej - to už bych spíš brala úplné přerušení vztahů, než aby se mi někdo pořád ploužil před očima jako živá výčitka.
|
|
|
| Pavla | •
|
(7.3.2016 11:36:00)
Valkyro, opravdu se omlouvam, ze jsem te do toho zatahla. Kdyz "matka od Valkyry" je celkem jasny priklad..sorry..
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 21:36:51)
Slupko,
ale přece nemůžeš donutit bratra, aby Tvé děti považoval za něco, za co je nepovažuje? Ty budeš mít hezký vztah se synovci a neteřemi, Tvůj bratr holt s Tvými dětmi ne, ale to přece nijak neovlivníš, když on to tak necítí? Chceš to z něj nějak vylomit?
(Když teda odhlédneme od toho, že to takto jednostranně člověk obvykle nevídá)
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(6.3.2016 22:13:56)
"Pak je pro mě překvapivé, že pro něj moje děti nejsou blízké příbuzenstvo."
Slupko, jenže i potřeby v rámci blízkého příbuzenstva má každý jiné.
Někdo si potřebuje s maminkou (tatínkem, sestrou, švagrem, synem, neteří ... doplň si dle libosti) denně telefonovat a každý týden se navštívit, jinému stačí zatelefonovat si na Vánoce a na narozeniny.
Někdo je společenštější, někdo rezervovanější, někdo je k dětem, někdo méně ... to může být velmi různé a také to velmi různé je, i v rámci jedné rodiny.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 23:04:54)
Anett, přesně tak.
Pod tím "není pro něj blízké příbuzenstvo" nevím, co si mám představit, a zní mi to mírně manipulativně (jako "nevěnuje se jim tak, jak já bych si představovala, je špatnej", "kdybys mě měl rád, tak bys...") protože přece do hlavy mu nevidíš a jak můžeš vědět, pokud by Ti to sám neřekl, že je NEpovažuje za blízké příbuzenstvo?
|
| sovice | 
|
(7.3.2016 8:41:34)
Kudlo,
zase bacha, abys za manipulaci neoznačila každý nesouhlas s konáním někoho jiného nebo vyjádření zklamání / nespokojenosti. A i pozitivními výroky lze manipulovat!
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(6.3.2016 20:09:34)
Já vlastní sourozence mám, mám i vlastní bratrance a sestřenice a švagry a Kudle rozumím.
Asi (určitě) je to o osobním nastavení. Někdo prostě má ta očekávání a někdo je nemá.
Také mě mrzí, že s některými blízkými nemám takové vztahy, jaké by se mi líbily, a zrovna tak někteří příbuzní litují, že nemají vztahy podle svých představ se mnou. Ale rozdíly jsou v postoji k té skutečnosti - někteří (včetně mě) to prostě berou jako fakt a i když je to třeba mrzí, nevyčítají to a jsou rádi alespoň za to, co oboustranně funguje. No a jiní to řeší, vidí chybu v protějšku, že neuspokojuje jejich nároky, dávají to najevo, vyčítají, tlačí na pilu. Což je samozřejmě kontraproduktivní, vztahy to nezlepší.
Každý má jiné potřeby ve vztahu k rodině a širší rodině, s tím nelze dělat nic jiného, než to akceptovat.
A pokud jde o děti a čas strávený s příbuznými, ani v nejdivočejším snu by mě nenapadlo předpokládat, že moji sourozenci se zatetelí blahem, když jim nabídnu den strávený se svým šestiletým a dvouletým dítětem. Obzvlášť, když žijeme daleko od sebe a nijak frekventovaně se nestýkáme.
Chápu, že někdo to cítí jinak a rezervovaný přístup ho zamrzí, ale překvapují mě spíš ta očekávání, než ta rezervovaná odezva.
|
| Len | 
|
(6.3.2016 20:21:20)
Anett, ano, asi je to v osobnim nastaveni. Popravde, mne take nenapadlo, ze by muj bratr byl tak nadsenym stryckem. Ale on se skutecne o meho syna staral odmalicka, dojemne a krasne, nosil sebou jeho fotku a chlubil se s nim, bral si ho na prochazky v kocarku (dokonce i na rande), pracovali spolu na zahrade, naucil ho prvni slovo, koupil mu Lego vlackodrahu k Vanocum... On je ohromne rodinny typ, ted uz skvely tatinek dvema klukum, takze uz tolik casu nema, ale je porad vyborny strejda. A ja pochopila, ted kdyz mam malicke synovce i ja, ze to pouto je fakt silne a mne hrozne mrzi, ze nejsem bliz a nejsem ta spravna teta, ktera pohlida, kdyz je treba a zaradi si s nimi zase jinak nez rodice. Ja taky mela v detstvi skvelou tetu (porad mam ) a tenhle rodinny vztah je pro mne osobne hodne cenny, stejne jako ten sourozenecky.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 19:27:43)
Kudlo, vzdyt jo. Ja uz od svagrovcu nic neokcekavam..
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 19:32:47)
Pavlo,
já myslím, že to by bylo dobře už od začátku - protože by člověk v sobě neměl trpkost z toho, že si něco představoval a ti druzí mu to nesplnili (beru tedy, že "jen" neudělali, co sis představovala, ne že Tě podrazili nebo tak něco, protože slušné chování je jedna z těch věcí, které dle mého názoru lze očekávat právem). Přece to není jeho vina, že není takovej, jakýho bych ho chtěla mít.
Ty vztahy by pravděpodobně nebyly nijak blízké tak jako tak, ale bez té trpkosti by to asi bylo přeci jen trochu příjemnější (a byla by víc otevřená cesta, kdybyste to třeba v budoucnu chtěli změnit - z neutrálu je podle mě větší šance se "přehoupnout" do pozitivna než z mínusu.)
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 19:43:08)
Kudlo, ale to nebylo, jenom tohle. Pro mne vztah s lidma, s kterymi si nemam co rict, a od kterych nemohu ocekavat, ze by mne treba pomohli, kdybych potrebovala nema moc vyznam. Tak si vytvarim "socialni polstar" nekde jinde.
|
| Pavla | •
|
(6.3.2016 19:45:15)
Ten objev, ze od nich opravdu nemuzu nic ocekvat, jsem udelala po 10 letech. Snazeni si s nimi najky vztah vytvorit. Jo horkost v tom je..
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(6.3.2016 19:50:13)
Kudlo,
tak já teda vidím jako celkem normální a očekávatelnou věc, že pro moji nejbližší rodinu, do které počítám i sourozence, moje děti nejsou obtížný hmyz, ale kategorie "blízcí příbuzní", tj. lidi, se kterýma jim přijde přirozené nějak tvořit a udržovat vztahy.
|
| Monty |
|
(6.3.2016 20:03:19)
Žženo,
jo, taky mne nepřestává fascinovat, jak Kudla tohle převádí na nějaké povinnosti, na vděčnost a tak dál... a naprosto ignoruje fakt, že lidi mezi sebou mají i nějaké vazby, které na žádné "má dáti/dal nepřepočítávají".
Můj syn třeba tráví dost času s rodinou z otcovy strany, já jim za to opravdu nic neposkytuju a ani to ode mne nikdo nečeká. Oni ho mají rádi, protože do té rodiny prostě patří. Podle Kudly bych měla mít blbej pocit z toho, že byl dneska u tety na obědě, protože já to jeho tetě nemůžu nijak oplatit.
|
| Žžena |
|
(6.3.2016 20:06:16)
Monty,
asi tak. Taky bych se měla stydět, koho všeho se můj syn už naobtěžoval svou přítomností :) Budu se kát, k ségře ho už nikdy nepustím a na hlídání odteď výhradně jen placenou chůvu z agentury, hlavně neobtěžovat tety a babičky, žádný takový, jednou ročně jim pošlem synovo foto z ateliéru, víc ho vidět nepotřebujou.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(6.3.2016 20:08:26)
Mýho syna často zvala sousedka na večeři, má stejně starou holku, která prakticky nejedla. Myslela, že při pohledu na něj se rozjí, nerozjedla, ale on se tam vždycky prima nacpal.
|
|
| Monty |
|
(6.3.2016 20:11:31)
Žženo,
nápodobně. Asi budu taky muset jít do sebe, rozeslat desítky omluvných dopisů a demonstrativně si posypat hlavu popelem.
|
| Žžena |
|
(6.3.2016 20:12:51)
Kdybys neměla dost popela, dej vědět, topíme dřevem, mohu se o popel rozdělit, (a nebudu za to od Tebe ani manipulativně vyžadovat oplacení služby, teda pokud mi to jsi schopna uvěřit), máme ho dost pro nás obě.
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 20:15:10)
Dámy, ale já jsem nic takovýho neřekla a dost se mi nelíbí, když mi to vkládáte do úst a vymezujete se proti tomu, jako bych to řekla.
Pokud ten příbuznej Tvý dítě sám od sebe rád vidí, tak jsme asi tak milión světelnejch let od toho, o čem se tu bavíme (tj. že já bych chtěla, aby ho rád viděl, ale on to holt tak nemá).
Jinými slovy nic proti honění, ale hoňte si laskavě svýho, jak se říká v jednom starým vtipu.
|
| Žžena |
|
(6.3.2016 20:21:05)
Kudlo,
tak já se dovedu vžít do obojího. Na jedné straně mám sestru, se kterou je můj syn v čilém prakticky každodenním kontaktu, na druhé straně nám tchánovci, jimž je náš syn jediným vnukem a kromě mého muže jeden ze dvou žijících příbuzných, dneska oznámili, že dřív jak v létě ho zas vidět nepotřebujou :) Na to jsem taky dávno zvyklá.
|
| Monty |
|
(6.3.2016 20:24:47)
Žženo,
to já taky. Mojí matce rovněž stačí vidět jediného vnuka 2x ročně a opravdu jí ho proti její vůli necpu.
Z opakovaných Kudliných témat mám prostě pocit, že má poněkud černobílé vidění světa, minimálně v ohledu těch rodinných vztahů. Buď je to tak nebo tak. Jenže realita má... řekněme mnoho odstínů šedi.
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.3.2016 20:06:31)
No, nemůžeš oplatit. Když šel syn někam na oběd, dala jsem mu s sebou třeba kafe nebo bonbošku nebo něco co by užili. Když bylo jasný, že je na oplátku zvát nebudu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 |
|
(6.3.2016 17:43:51)
Kudlo vidíš, já se snažím neodmítat....protože si myslím, že pokud mě někdo o něco požádal, měl k tomu zatraceně velký důvod.
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 18:47:32)
"já se snažím neodmítat....protože si myslím, že pokud mě někdo o něco požádal, měl k tomu zatraceně velký důvod"
Lído, ale tohle je přece strašně různý - někdo by si opravdu radši ukousal nohu, než by o něco požádal, a ten když žádá, tak budu vědět, že je to fakt vážný, a někdo jinej by zase s klidným svědomím požádal o cokoli, co mu momentálně ulehčí život, protože se sám nechce namáhat (ať se namáhá ten druhej blbec).
|
| . . |
|
(6.3.2016 19:36:11)
"někdo jinej by zase s klidným svědomím požádal o cokoli, co mu momentálně ulehčí život, protože se sám nechce namáhat (ať se namáhá ten druhej blbec)."
Tyjo ještě jsem nikoho takového nepotkala, nebo si to neuvědomuju.
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 |
|
(6.3.2016 17:41:48)
Kudlo, u nás už je to tak, že děti nevozím babičce na tulení,ale na to,aby celou sobotu jednou za měsíc makaly......a už asi 1/4 roku si říkám, jestli jim nejdu blbým příkladem....od podzima se oba ptají, to se tam opravdu musí pořád něco dělat.......jo v sobotu jsme zažili vzácnou vyjímku, celé dvě hodiny se sedělo u kafe a kecalo aniž by se po 20 minutách někdo kouknul na hodiny a hnal nás zase všechny něco dělat.....
Jo a aby jsi si nemyslela, moje děti mají náhradní babí už 17let, když nefunguje na tulení normálně naše, tak jsme měli náhradu. Tato babička je hlídala sama od sebe jednu hodinu, ještě mě ukecala, že to pro kluky bude lepší....,aby jsi pořád nežila v tom bludu, že si nárokuju hlídání......tak to totiž není.
(o to jsem si opravdu řekla jen párkrát, vždy odmítnutí, už to nepotřebuju, naštěstí)
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 |
|
(6.3.2016 17:32:51)
Kudlo, no já si třeba myslím, že vlastní babička by s dětma mohla nějaký čas s dětma strávit.....a 5-6dní v roce by ji nezabilo.....a udělat si s nima nějaký vztah nemyslíš? Nebo jak toho chceš jinak dosáhnout?
Ona to taky nemyslí stejně jako já, že si to nárokuje,ale příjde ji škoda si promrhat ten čas.....rozumíš tomu......pro moje děti je v tuhle chvíli babička už pomalu tak cizí jako nějaká sousedka ze vchodu a to jí je pravidelně vozím jednou měsíčně.......na celý den, jenže ona musí tohle a tamto....a vidí je jen u jídla.....
Ani mě ani Pavle nejde o to, hlídání,ale o to, že se zbytečně podle nás odcizují.....,ale u nás už je to jedno......naše babička už začala sklízet....co si před léty zasela.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.3.2016 10:58:13)
"člověka to samozřejmě může mrzet, že se s příbuznými neshodne v představách o vzájemném fungování, ale výčitky do toho podle mě nepatří. Každý má stejné právo na svůj přístup."
přesně tak, do kamene tesat!
Mrzet mě to může, ale jaký mám právo tvrdit, že můj styl je lepší než ten jejich, případně jim vyčítat, že si nesednem? Jediná věc, kterou bych vyžadovala, by byla zdvořilost, ale vřelost a náklonnost se vynutit nedá. Jak by bylo nám, kdyby nám někdo vyčítal, že ho nemáme rádi (a byla by to pravda, protože by nám "neseděl" a neměli jsme si s ním co říct)? To přece není žádná povinnost jen proto, že jsme s někým "rodina", a začali bychom snad toho člověka mít raději?
|
|
| Lída+2 |
|
(6.3.2016 17:27:41)
Anet, však já jsem to měla jako Pavla, ona to líp vystihla..... před 17lety jsem babičce servírovala vnoučátka na stříbrném podnose: vozile je, celou dobu jsem je hlídala, měla je jen na tulení a takový...zájem neměla.....
Přestala jsem se dávno vnucovat a dětičky, nyní už puboše jí dávno neservíruju,....
Hlídat je nechtěla, já to po ní nikdy nechtěla....., nedávno jsem zjistila, že si je brala na ten týden, aby to nebylo blbý před kolegyněma v práci.....no to se fakt nemusela obtěžovat....já jsem jim ty 4 tábory na šest týdnů zaplatila, když není tolik dovolené.....však jsme na to uškudlili.....
ZA to, když bylo potřeba něco udělat, tak jsem jela jak blbec hned, vše přeorganizovala,abych nebyla ta špatná......a v 7 hodin byla na místě i s dětma.....
Před pár lety jsem zjistila, že se s nima všema cítím špatně, mě využívají jen na práci a nic jiného je nezajímá......takže já po nic nic nechci a nemusím jim být za nic vděčná, tudíž to jde mnohem líp.....míň tam jezdit.
A pž před deseti lety mě přešlo to, že by si měl někdo udělat s dětma vztah....nechceš nechtěj, tvůj problém,ale nebreč mi pak, že jsi to propásla,......bylo to Tvoje rozhodnutí.
A rozhodně ať odemne nikdo neočekává to samé.....já to takto mít nechci.....tím jsem myslela, že pokud jednou....tak manžel a vnoučata, pokud budou, jsou u mě na prvním místě. A pokud bude chuť a čas, tak něco dalšího......
|
|
|
|
když pro někoho něco udělám, nečekám že mi to oplatí, nebo bude vděčný, tak nemyslím že to očekává někdo ode mě, tak nemám problém přijmout pomoc, když ji potřebuji. 
Nenech se vysmát, chováš se jako dítě - to se taky nechá zcela samozřejmě vydržovat,ale ono narozdíl od tebe má na to svaté právo!
V její náručí
Průvodce výběrem prvního zlatého šperku pro dítě: Co zohlednit?
Svatohavelské posvíceníKutná Hora 
Filharmoniště – Check Accordion trioPraha 2 
Hubertské slavnostiProstějov 
Výstava dýní a dýňových aranžmáPraha 7 
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Svatohavelské posvícení
Filharmoniště – Check Accordion trio
Hubertské slavnosti
Výstava dýní a dýňových aranžmá
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)