sovice |
|
(10.7.2016 17:23:44) V souvislosti s vypouštěním dětí od maminek do světa...
Máme teď doma takovou situaci: dcera odmaturovala, udělala přijímačky na vybrané VŠ, na dvě z nich se dostala, na třetí (která byla výraznou prioritou, ale byl tam zdaleka největší převis přihlášených) se dlouho čekalo, nicméně vypadalo to, že se těsně nedostane. Nejprve chtěla nastoupit na druhou školu v pořadí, kdyby to nevyšlo, ale pak během čekání usoudila, že by takhle zbytečně vyplýtvala rok na něco, na co v podstatě studovat zase tolik nechce, a podařilo se jí domluvit si stipendium (značný podíl školného, ne celé) na cca 6-7 měsíců kursu v zahraničí. Kurs nijak nesouvisí s vysněným předmětem studia, je to něco, co ji zajímá, ale prakticky použitelný kvalifikační výstup veškerý žádný. Ještě v rámci toho žádání v zahraničí jim psala, že vlastně čeká na vyrozumění o přijetí/nepřijetí, takže nástup není jistý.
Nicméně se tam začala těšit. A pak jí přišlo, že ji na ten VŠ obor vzali.
Začala řešit, že nenastoupí, půjde na tu školu do zahraničí a bude dělat přijímačky na zvolenou VŠ, na kterou se nakonec dostala, znovu za rok.
Mně se to nelíbí, jednak vidím nezanedbatelné riziko, že už se na ten obor znovu nedostane, jednak se tím z mého pohledu ne nutně prodlužuje období, kdy ji bude třeba živit, a taky se pochopitelně bojím, že se ten život může různě zatočit a ona se ke studiu příští rok nedostane... Což by IMHO byla škoda.
Nicméně v mé rodině jsou tohle rozhodnutí, která jsou už na dotyčném dospělém, takže jsem jí vylíčila svůj pohled na věc, nepřesvědčila ji, a akceptovala jsem.
Tatínek (exmanžel) však v souladu s jejich rodinnou tradicí využil "právo veta", s tím, že za takových okolností jí nebude přispívat.
Já z toho mám blbý pocit, nicméně uznávám, že to je jeho právo. A upřímně řečeno, v podstatě si oddechnu, pokud nastoupí na tu VŠ.
Jsem zvědavá, jak se to celé vyvrbí.
Co vy, apelovali byste na nástup na VŠ, připadalo by vám to jedno, nechali byste to na dítěti, odmítli byste platit? Fakt mě to zajímá.
|
Grainne |
|
(10.7.2016 17:34:39) Myslim, ze na dobu studia se vztahuje povinnost rodicu poskytovat vyzivne a to i v zahranici a neni to rozhodne podmineno souhlasem rodice. To k tatinkovi....doba "prava veta" jaksi minula.
Nevim, co pro me deti bude do budoucna lepsi, myslim, ze sirsi vyber moznosti, obavam se, ze ve sve konzervativnosti a "sazce na jistotu" uz zaostavame za dobou. Coz je ovsem muj pocit, tak s tim nejak naloz.
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:39:38) Graine, to, co chce studovat, ovšem není v žádném případě nějaká příprava na budoucí povolání, je to podobné spíš tomu, jako by se chtěla půlrok učit jachtaření a sehnala si kurs na plachetnici na půl roku. Jsem si celkem jistá, že na podobné věci se vyživovací povinnost nevztahuje.
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:41:02) * promiň za chybu v nicku
|
|
Grainne |
|
(10.7.2016 17:54:15) Sovice, obcas to resi soudy a ta rozhodnuti byvaji dosti neocekavatelna....ale to snad nebude vas pripad, takhle to hrotit. S tatinkem bych si asi pohovorila ve smyslu, at jen netlaci na pilu, v tehle vypjate chvili nove nabyte samostatnosti a svebytnosti by se mlady clovek mohl zbytecne sprajcnout. Ja vas, jako rodic, uplne chapu, ale asi bych na to sla pomalu a oklikou, ne vyhruzkami a zatracenim.
S mymi potomky by nehnul ani bagr, takze jedina strategie, aby si uvedomili, ze to chteji taky, jen ta volba je takovym lakadlem a nekdy je to hezke pozlatko.
|
|
|
withep |
|
(10.7.2016 17:40:23) Kurz nemusí být studium v plném slova smyslu.
Sovice, pojala bych to jako ty. Přála bych si, aby na VŠ nastoupila, ale konečné rozhodnutí nechala na ní. A pokud by to bylo v mých silách, podporovala bych ji, i kdyby se rozhodla kvůli kurzu VŠ odložit.
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:57:59) whitep,
problém je, že takovou finanční podporu, abych nahradila výpadek výživného, jí prostě dát nemůžu (moje podpora už je zahrnuta v té části školného, které by musela hradit ona). V tomto se nemám o čem rozhodovat.
Spíš se obávám, aby se to nerozhodla zkusit s tím, že se nějak uživí brigádně. Nepřekvapilo by mě to, tvrdohlavá je dost.
Mám v plánu znovu promlouvat o svém pohledu na věc. Uvidíme.
Nejspíš se to v ní za ty tři dny nějak uštěrkalo, jsem zvědavá, kam.
|
|
|
|
JaninaH |
|
(10.7.2016 17:40:23) Asi bych spíš tlačila na nástup na VŠ. Nevím úplně přesně, co je to v zahraničí za kurs, ale pokud trvá jen půl roku a není z něj žádný kvalifikační výstup a s předpokládaným studiem to nesouvisí, tak mi to připadá jako ztracený rok. Navíc pokud nebude mít ten půlrok status studenta, tak jí otec přispívat nemusí, jestli jsem to dobře pochopila. Moc se mi to nelíbí. Dneska si studenti běžně studium prodlužují, ztratit další rok ještě před začátkem studia mi nepřipadá praktické. Oni si to mladí neuvědomují, ale dovršením 26 let jim končí veškeré studentské výhody, musí si platit zdravotní pojištění, to potom studium najednou začene lézt do peněz.
|
JaninaH |
|
(10.7.2016 17:42:28) Jako, kdyby se na vysněný obor nedostala a chtěla to zkusit znovu, tak bych ji v tom bezvýhradně podporovala. Ale když se dostala tam, kam chtěla, tak bych se ji pokusila přesvědčit, ať tam nastoupí.
|
|
77kraska |
|
(10.7.2016 17:43:53) souhlasim s Janinou...plachteni je fajn, at se tam prihlasi po VS....kdy zase uz nemusi dostat stipko :-(
kurs neni priprava na budouci povolani, takze vyzivne se platit nemusi
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:45:33) (není to plachtění, ale je to asi stejně užitečné pro její budoucí práci)
|
|
77kraska |
|
(10.7.2016 17:45:33) ted ctu, ze to neni plachteni ale neco podobneho....ale to je stejne
otec se bude hadat, ze to neni priprava na budouci povolani
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:49:17) On otec byl ochotný platit jí výživné, kdyby se na tu VŠ nedostala a chtěla to zkusit za rok znovu, aby na tom kursu mohla jíst a tak... ale není ochotný ji finančně podpořit, pokud nechá plavat VŠ, na kterou se dostala a kterou primárně chtěla.
|
Tante Bante |
|
(10.7.2016 19:21:16) Upřímně řečeno se mu moc nedivím a souhlasím s Janinou. Samozřejmě nikdo do budoucnosti nevidí a třeba se nakonec ukáže, že zrovna ten kurs a nic jiného rozhodl o tom, že dcera dobyla Nobelovu cenu nebo poznala muže, se kterým prožije šťastné manželství, takže do krve bych se nehádala a nechala tomu vůli, ale nekonečný roh hojnosti obživy také není třeba dělat. Pokud si bude mocí mermo chtít poradit sama, tak ať to udělá, určitě není žádná bezbranná chudinka a jestli v osmnácti prošustruje rok, svět se nezboří.
|
|
Pruhovaná |
|
(10.7.2016 19:44:16) No, já bych souhlasila s otcem, sice nerada, ale přece. Nějak mám poocit, že v tom má otec pravdu. Blbé je, že ona mu to bude mít za zlé, dobré (ač to není moc pěkné psát), že ty budeš z obliga a vlastně si přeješ totéž.
|
|
|
|
|
withep |
|
(10.7.2016 17:44:36) To jednak, a taky já osobně, čím jsem byla starší, tím jsem měla větší problém ty přednášky a semináře usedět a dávat pozor (dostala jsem se na VŠ až napotřetí, ve 20). Taky jsem si občas připadala stará na koleji, chtěla jsem mít klid a halasně pařící mlaďoši mě iritovali . Ale pořád to jsou fakta, která bych jí předložila a nechala ji, ať se rozhodne sama.
|
|
|
:-) zaregistrovaná |
|
(10.7.2016 17:40:53) a nemůže formálně nastoupit a rozložit si prvák na dva roky? Odložit zkoušky atd? Nastoupit a přerušit studium? Nestálo by za to zeptat se tímhle směrem na studijním, jaké jsou možnosti?
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:44:19) Ten obor je natolik natřísknutý, že tam, pokud vím, podobným řešením moc přístupní nejsou. Ale jistě to nevím. Uvidím, jestli si něco pozjišťuje dcera...
|
JaninaH |
|
(10.7.2016 17:46:34) Taky jí řekni, že příští rok se na tě škole můžou změnit přijímačky (v naśem školství člověk nikdy neví), ty jí nemusí sednout, na školu se nemusí dostat, a co potom.
|
|
withep |
|
(10.7.2016 17:48:06) Myslím, že minimálně první rok je třeba řádně odstudovat, přerušovat studium lze nejspíš až po něm. Snad spíš kdyby jí odložili ten zahraniční kurz (optimálně i se stipendiem :)
|
|
|
|
libik |
|
(10.7.2016 17:41:41) Určitě neúnavně a věcně argumentuj ve prospěch kontinuity její kariery a nutnosti otcovy podpory, na níž není nárok, nemyslím si, že ona zcela jistě ví, že ten kurz je zárukou štěstí a že nepochybuje. Dle mého máš dobré šance.
Jinak má děcka by si nedala mluvit do toho, jestli vyrazej do Jeruzaléma či Bagdádu, to jsem vzdala, ale stran dlouhodobějších koncepcí jsou k dohodnutí.
|
sovice |
|
(10.7.2016 17:52:52) Ona taky vždycky byla k dohodnutí, ale tady nevím. Vlastně jsme o tom zatím mluvily jen telefonicky, teď se vrací domů, tak se tu stresuju
|
|
|
Len |
|
(10.7.2016 19:50:02) Ja jsem taky pro rocni zkusenost v zahranici mezi stredni a vysokou, nejlepe dobrovolnictvi, protoze vidim pak ty pracovni nabidky pro ty, kteri to maji za sebou. Ale tohle je jiny pripad, kdyz je holcina prijata na velmi zadany obor nejspis na velmi zadane VS. Uprednostnila bych studium a vyjela pote a nebo treba v ramci studia, pokud je to mozne.
|
Drop |
|
(10.7.2016 20:02:10) taky bych jí dopřála ten kurz, lidé nejsou roboti a zřemě je nadaná a rok mimo školu si zaslouží a třeba ji to nasměruje někam zcela jinam
|
Drop |
|
(10.7.2016 20:05:35) tohle je takové mezidobí, které člověk musí financovat, a přesto se děti rozhodují samostatně, pokud si někdo vzpomíná, tak jsem taky šílele,a když se broučci rozhodli si o rok a půl roku prodloužit studium, zpětným pohledem jsem je jen zbytečně prudila, oba nastoupili na svá vysněná místa a oba svědomitě pracují, ušetřila bych si nervy, kdybych je tenkrát nechala a věřila jim
|
|
|
Samarlu |
|
(11.7.2016 12:20:52) Pokud rok na zkušené mimo školu, tak až po bakalářkách.
Za mě byl na některý obory poměr přihlášenejch a přijatejch 10:1 i horší, a ten rok na zkušený se dá zařídit různě a o tolik nejde, když to neklapne a třeba ho předčasně ukončíš.
Navíc zkušenost - už nikdy nebude tak snadno šprtat na přijímačky a nepropluje opruzem společných základů a úvodů v prváku. Starší studenti to dávaj vždycky hůř, ne že nutně vyletí, ale dře je to daleko víc, furt váhaj, jestli to maj zapotřebí a že je to v praxi k prdu a co když takovej bude i zbytek studia... (většinou je lepší).
A když půjde na ten kurs bez statutu studenta, tak končí nárok na výživný a k tomu začíná povinnost platit ty zálohy (nevím, kolik jsou, pro osvč kolem 4 000 měsíčně, ona by byla obzp). Tam by v naší rodině skončilo rozhodování, protože kde nic není, ani čert nebere, studenty bez záloh a se slevama na vlak etc. s brigádičkou dáme, živit se zálohama obzp bychom asi nedali ani kdyby byl jedináček.
|
Lassiesevrací |
|
(11.7.2016 12:26:39) Co se učí nebo neučí hůř o rok později, není tak podstatné. Stát se může mnoho věcí. Ten pobyt v zahraničí jí rozšíří obzor. Třeba i zjistí, že chce dělat něco úplně jiného. Kolik je lidí, kteří vystudovali školu, která jim pak k ničemu nebyla, protože se začali věnovat zcela jinému oboru? Já jsem dokončila VŠ s narozením třetího dítěte, obor byl úplně jiný, než čemu jsem se chtěla věnovat ve 20. A třeba na angličtinu jsem pak už vůbec nemusela, byla mi uznána státnice, jazyk jsem se právě naučila v zahraničí.
|
Bouřka |
|
(11.7.2016 13:36:59) Lassie, zase tak nepodstatný to není. Nevíme, o jaký obor jde. V některých jsou ty úvody hodně náročný, člověk se musí prokousat řadou věcí, které mu nic neříkají, často mu ani moc nejdou. To jde po střední fakt nejlíp, člověk toho má v hlavě nejvíc a zažitou morálku se učit i věci, co ho nebaví. Jak z toho vypadne, tak je to mnohem těžší, a mnozí to vzdají. Když kvůli tomu pak opustí vysněný obor, tak pak kolikrát zase neví, co se sebou. Pár takových jsem poznala, fluktuanti mezi obory, řada zahraničních pobytů v důsledku "nevím co se sebou, tak pojedu do zahraničí, taková zkušenost se vždy hodí", spousta zajímavých zkušeností, jenže tak nějak u ničeho nevydrželi. Nějakou cestu životem si samozřejmě našli, ale nějak mi přišlo, že tam zůstává trochu pachuť promarněné příležitosti.
|
Bouřka |
|
(11.7.2016 14:05:40) Báro, řekla bych, že tohle platí až v pozdějším věku. V tom věku po dvacítce se to mnohem snáz zvrhává v poněkud bezcílné placatění se. Prostě řada lidí tu přílišnou svobodu nedá a potřebují nějaké ukotvení se, nějaký konkrétní cíl. A někdy potřebují i ten tlak okolí, aby se ho drželi. Zahraniční zkušenosti mohou být cenné, ale ta zkušenost vytyčit si cíl, jít za ním, něco mu obětovat, něco kvůli tomu odložit, a splnit si nejdřív povinnost, ta se v životě taky sakra hodí. Dcera zakladatelky není v situaci, kdy by úplně nevěděla, co chce dál, jen ji pro tu chvíli zlákalo něco jiného. Ale tady bych viděla, že to něco může počkat, až se poněkud ukotví a vytyčí si svůj cíl, ke kterému bude směřovat, i když třeba později udělá odbočku někam jinám, má se kam vrátit.
|
JaninaH |
|
(11.7.2016 17:12:03) Bouřko, tesat do kamene tvoje slova. Mám v okolí svých dětí nejmíň dva případy, kdy "sbírání zahraničních zkušeností" mělo za následek neúměrně dlouhé studium, které snad ani nebude dokončené. A přitom obě ty osoby jsou velmi chytré, ale několikrát přerušily studium, aby mohly někam vyjet, pak se jim těžko navazovalo, hledala motivace atd.
|
sovice |
|
(11.7.2016 17:28:41) Ve prospěch své dcery musím jen podotknout, že to je první přerušení studia. Má ale bohužel handicap špatně vycházejících roků.
Nevzdává se a shání peníze. Jsem zvědavá. Pokud si to dokáže zařídit, musím uznat, že za tím jde cílevědomě. A budu doufat, že se stejnou cílevědomostí se vrhne i na VŠ studia.
|
JaninaH |
|
(11.7.2016 17:36:36) Sovice, to ji ctí, že pochopila, proč s tím ty máš problém, znamená to, že si nemyslí, že ti jsi povinná jí to "zájmové studium" financovat, když tatínek odmítne. A už víš, jak dopadla jejich schůzka? Třeba ho dokáže přesvědčit.
|
sovice |
|
(11.7.2016 18:06:27) Janino,
nepřesvědčila. Ale s elánem sobě vlastním začíná zkoumat jiné možnosti financování.
|
|
|
angrešt |
|
(11.7.2016 17:56:26) Sovice, tak když se do toho tak opřela... - mně teda biblická škola nepřipadá jako úlet na úrovni kurzu plachtění.
Jen tipuju, že příští rok už na tu "vysněnou VŠ" nepůjde ani dělat přijímačky. Že tam spíš tak úplně nechce a tímhle před tím trošku utíká. Třeba i před tím, že je sama překvapená, že její uvnitř tam vlastně nechce, i když ona měla pocit, že chce, jeslti mi rozumíš. Že to byl třeba sen před rokem a posunul se, změnil..co já vím. Kdyby o té škole opravdu snila, tak by tam teď šla a žádný kurz by to nepřevážil.
Netuším, jaká škola je ta "vysněná" (extra nátřesk je, co tak vím, na práva, farmacii, medicínu, ekonomku, veterinu, nějaké umělecké obory a pak třeba takové ty vzácné obory otvírané jen pro 20 lidí jednou za tři roky na fildě apod.). Žádná z výše jmenovaných mi nepřijde (možná až na nějaký ten málo otvíraný tipu religionistika nebo něco takového) nějak zvlášť blízká s biblickou školou. Tak třeba ji to táhne podvědomě fakt někam jinam.
|
sovice |
|
(11.7.2016 18:04:33) Angrešte,
je to obor typu "1 kruh ročně" s velkým převisem poptávky.
A dost ji ten obor lákal, ale pravda je, že to není něco, po čem by toužila roky. Je dost různých přibuzných oborů, vybírala dost pečlivě, ale možná nakonec skončí jinde, taky to tak vidím.
A určitou spřízněnost tam s tou biblickou školou vidím - ten její obor je hodně o práci s lidmi, není to teda psychologie, ale má to svoje vazby. A ji na té biblické škole láká i práce s mládeží a tak.
Od včerejška jsem to tak nějak pustila za hlavu, ona ví, jaká je situace, má svoje preference, chce se pokusit zařídit si to, tak ať zkouší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|