| Ropucha + 2 | 
 |
(11.2.2017 18:45:19)
Danulu, souhlasím.
Vždycky je třeba vidět to v celém kontextu.
Dneska je nesrovnatelně více možností volby, člověk může žít téměř jakkoliv a kdekoliv, může si vybrat způsob bydlení, obživy, vzdělávání dětí, trávení volného času, všeho. Vůbec se to nedá srovnat s nalinkovaným životem za totality, s neustálou kontrolou za zády.
|
| kachna_ |
|
(11.2.2017 18:48:34)
ano. A já bych přidala taky jedno plus, které vidím proti mojí generaci - přecijen o něco menší toleranci společnosti ke kouření a alkoholu.
Blbý je, že se člověk snaží žít tak, jak to sám považuje za nejlepší a ty děti to tak vůbec vidět nemusí (volba město x venkov, se zvířaty x bez ...)
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 18:58:43)
Lenko, ano, s tím kouřením a alkoholem souhlasím. To je pozitivní civilizační trend.
A zmínila bych ještě čistší životní prostředí oproti době před třiceti lety.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 19:10:52)
Buchli, já tedy nejsem z úplného venkova, ale řekla bych, že tohle je vždycky otázka různých sociálních vrstev.
Vždycky jsou společenské kruhy, kde se začíná sexuální život brzy a kde je vysoká tolerance k alkoholu, kouření a všeobecně "zhýralostem".
A vedle toho jsou společenské kruhy rezervovanější.
|
| Monty | 
|
(11.2.2017 19:35:54)
Anett,
spíš se někde podobnými záležitostmi lidé chlubí a jinde je tají.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 20:36:39)
"Anett,
spíš se někde podobnými záležitostmi lidé chlubí a jinde je tají."
Monty, ba ne, myslím, že to není ten důvod.
Pamatuji to z vlastního dospívání, že byli lidé s různými přístupy a i dneska mezi vrstevníky mých dětí jsou jedinci "čiperní" a jedinci zdrženliví. A v různých partách a skupinách je to různé.
A bylo to tak myslím vždycky.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 20:48:42)
Valkýro, nevím, já snad asi neznala nikoho, kdo by ve dvaceti žádnou známost neměl, takže neposoudím, jestli se na takové lidi tlačilo.
Každopádně moji rodiče na mě ve dvaceti tlačili, ať vážnou známost neberu tak vážně a raději studuji a užívám si.
Oni byli takoví pokrokoví, dobu předbíhající, sami zakládali rodinu excentricky pozdě na tehdejší zvyklosti (záměrně).
|
| libik | 
|
(11.2.2017 21:01:02)
Anett, to zní hodně povýšeně. Tvá pokroková rodinka versus okolní svět, kde tupí fotři hnali dcerky pod čepec
Dobové reálie zahrnovaly
1) menší kapacitu vysokých škol, nesrovnatelně méně oborů
2) předpoklad možnosti přidělit byt sezdanému páru
3) žádnou možnost cestovat, ani jinak se rozvíjet
4) jistotu "teplého" místa pro středoškoláka.
Když si toto uvědomíš, nezdá se mi rodičovská úvaha o tom, že si holka po maturitě vezme někoho přiměřeně prověřeného známostí až tak zpozdilá.
Ve 25 letech už byly řady ženichů prořídlé a přerostlá fakturantka v dětském pokojíčku poněkud problém.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:09:45)
Libiku, to ale zbytečně vztahovačně čteš něco, co já nemyslím.
Mým záměrem je rozbít iluzi, že něco byla plošná norma, protože podle mě nebyla, což dokládám vlastní zkušeností.
Nepíši nic o tom, že bych svou zkušenost považovala za "lepší", já to naopak vnímám spíš trochu ironicky, protože zrovna já jsem si v těch dvaceti už vybrala manžela, kterého si umanutě nechávám dodnes, což si rodiče tehdy zrovna nepředstavovali.
|
| libik |
|
(11.2.2017 21:21:38)
Anett, jistěže existovaly v dostatečné míře výjimky, ale plošná norma vlivem společenského klimatu to byla.
A nejde mi o osobní osud můj nebo tvůj, ale o to, že společnost se svými normami odráží realitu a ty normy mají logiku.
|
| JaninaH |
|
(11.2.2017 21:31:54)
Souhlas s Libikem a vyjmenovanými důvody, norma to byla.
Když to srovnám se spolužačkami svojí dcery, tak rozdíl je obrovský. Je jí 28, dítě má jediná její spolužačka ze SŠ, vdaných je jich několik, ale rozhodně míň než svobodných.
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(11.2.2017 21:07:19)
Tak já se hlásím, ve dvaceti jsem žádnou známost neměla a byla jsem tomu ráda.
Nebavilo by se mě tak brzo vázat, natož mít děti, pro mě vlastně ten porevoluční posun byl velký štěstí.
|
| Monty |
|
(11.2.2017 21:11:53)
Kudlo,
ani já neměla ve 20 známost, o žádnou takovou, která by vedla k brzkému sňatku a rodičovství jsem ani nestála a nebyla jsem mezi svými vrstevnicemi zdaleka jediná. Až kolem 25 začala první nesmělá vlna plození, která kulminovala kolem 30 let věku.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:13:59)
Monty,
jo, to zhruba potvrzuji.
V těch 20 spousta holek okolo mě včetně mě chtěla studovat, cestovat, sportovat.... ne se vázat, klasická domácnost "žena vaří a stará se o děti - muž vydělává" byla spíš noční můra než co jinýho.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:15:00)
A zpětně jsem opravdu HODNĚ ráda, že se ten trend takto posunul, a že se člověk nemusel tolik vymezovat tím, že by byl tak jinej.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(11.2.2017 21:21:03)
Ono se to pak po revoluci hodně lámalo, já jsem maturovala ještě v roce 1986 a tehdy se očekávalo, že buď bude VŠ nebo svatba a děti. Máma tedy doufala v tu VŠ, svatbu tak brzy mi nedoporučovala, ani babička, ta chtěla mít doktorku nebo inženýrku . Když jsem se po maturitě odstěhovala k o 10 let staršímu chlapovi, tak je málem kleplo všechny, už ani ta svatba a děti v osmnácti jim nepřišla tak strašná.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.2.2017 21:21:44)
No a dneska je úplně normální žít na hromádce a nemít děti, předběhli jsme dobu
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 21:26:32)
"VŠ nebo svatba a děti" , jo tak přesně se na to koukalo.
V 80 letech by ani zavilý vesnický traktorista nebránil Mařence, aby šla studovat. Už by ale blbě rozuměl tomu, že by šla do Prahy střídat práce a bydlet ve sdíleném privátu s nějakým Lojzou.
|
|
|
|
| Žžena |
|
(11.2.2017 21:18:28)
Kudlo,
tak já jsem se vdala v 21 letech a to, čemu říkáš "klasická domácnost" jsme asi nikdy neměli... není to přece povinný.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:24:55)
Žženo, tak nějak.
Já jsem se sice ve 21 nevdala, nicméně s budoucím manželem jsme byli spolu, brzy jsme spolu i bydleli a středobodem našeho života opravdu nebyla domácnost a hraní na mámu tátu.
Prostě jsme chtěli být spolu, tak jsme spolu byli.
Děti jsme si pořídili až na prahu třicítky.
|
| JaninaH |
|
(11.2.2017 21:38:02)
Šuplíku,
přesně tak. Já jsem bydlela po VŠ rok sama v podnájmu a můj nastávající bydlel u rodičů. Samozřejmě u mě přespával co chvíli, ale abychom spolu oficiálně bydleli, to nepřicházelo v úvahu. Nás to ani nenapadlo.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:39:18)
Tak mě se to týkalo až po roce 1989, ale bydleli jsme spolu "na psí knížku" několik let a přišlo mi to jako nejpřirozenější věc na světě.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:43:30)
Janino, nás to napadlo, ale přiznávám, že z toho nebyli odvázaní ani rodiče, ani já sama.
Já bych se byla někdy v těch 23 ráda vdala, měla jsem jasno, ale manžel potřeboval více času. Žití na hromádce nebyl můj sen, ale holt to tak bylo.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:45:00)
Svatbu jsem nikdy neřešila, pro mě to byl strašně formální krok.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:47:10)
To já jsem svatbu řešila odjakživa, pro mě je to zásadní krok a životní závazek.
Ale musí na to být dva 
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:50:06)
Vidíš, tohle jsem zrovna nikdy nechápala.
Na to, abych cítila závazek, nepotřebuju papír, a na druhou stranu ani žádnej papír nikoho nedonutí k dodržení nějakýho závazku, kterej tak přestal cítit.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:54:44)
Kudlo, nojo, vím, že to tak mnozí mají, s tím "papírem".
Těžko asi vysvětlovat jiný přístup, když to sama necítíš.
Já jsem beznadějně konzervativní a chci být oficiální paní XYová, nechci být nějaká spolubydlící milenka, která rodí děti.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:01:02)
"já jsem beznadějně konzervativní a chci být oficiální paní XYová, nechci být nějaká spolubydlící milenka, která rodí děti."
Aha, tak takhle jsem o tom nikdy neuvažovala, když jsme spolu žili, tak jsem to brala jako dva rovnocenný partnery, kteří spolu žijou, proč bych já měla být nějak "níž" nebo "milenka"?
(Milenku vnímám jako druhou partnerku zadaného muže)
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:03:11)
Budu drsná, Kudla, vdovský důchod se hodí
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:06:33)
Libiku, a co na tomhle ubilancuješ?
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:10:40)
Byla to černohumorná poznámka k otázce svatba versus divočina, ale když se ptáš, tak nikdy nebilancuješ víc a nikdy nevidíš, že jsou některé starosti zbytečné a se životem, že je radno nakládat velkoryse.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:12:16)
Libiku, VŠECHNY starosti jsou zbytečné.
Nezbytečné je jen to, co můžeš nějak ovlivnit, a i pak ne tak, že si budeš dělat starosti, ale že to ovlivníš.
|
| Federika | 
|
(11.2.2017 22:15:30)
Kudlo,
já třeba teď stojím před rozhodnutím,že všechno to,kde teď bydlíme prodáme a postavíme si kus vedle jinej dům, takovej, kterej mi bude vyhovovat víc. Nebo všechno prodáme, včetně novýho pozemku a odejdeme do zahraničí. Nebo všechno prodáme a koupíme menší byt, zbavíme se hypoték a budeme si žít jako lordiVím jistě, že nezůstaneme v domě, ve kterým bydlíme teď, ne proto,že by byl nevyhovující,ale chci změnu.
A vím,že se musím rozhodnout včas. Protože fakt-za deset let možná už chu´t mít nebudu.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:17:11)
Federiko,
ale takovejma (a jinejma) rozhodnutíma je přece lemovanej celej náš život, nejen po padesátce.
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:20:22)
Kudlo,
to jsou dost vážná rozhodnutí a musíš na ně mít sílu a chuť. Okolo tý padesátky si to většinou uvědomuješ, je to doba, kdy dorůstají děti a kdy je pořád ještě na spoustu věcí dost energie. A zároveň si uvědomuješ, že za těch ca deset let to fakt už takhle bejt nemusí. Ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti, většinou tenhle pocit ještě nemáš.
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:22:56)
Federiko, ja myslela, ze jsi spokojena se vsim, jak to je....deti ve skolach, na krouzkach, vsechno zorganizovany...
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:26:27)
7 krásko
Kdysi jsem překládala jeden text, kdysi dávno. A jedna věta mi navždy utkvěla v hlavě:
..." Spokojená může bejt třeba kráva...."
Nikdy nejsem s ničím spokojená. Což neznamená, že nemůžu bejt šťastná, ale mě pořád něco žene jít dál, něoc měnit, něco vylepšovatNevydržím na jednom místě, při jedný činnosti, potřebuju změnyA mám hezký plány-a právě, zatím mám ještě tu energii
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:29:31)
Federiko, ja zase naopak hledam stalost...nejlepe kdybych mela jeden spravny uces do konce zivota, jeden obsah satniku, jednu praci, vsechno uz naporad staly a dokonaly
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:30:13)
Federiko,
tak tohle je opravdu asi individuální.
Já si zas myslím něco ve smyslu "funguje to? nešťourej do toho".
Možná proto, že jsem zažila v životě pár změn, kdy bylo přes noc všechno úplně jinak, tak si vážím toho, když věci fungujou jak maj, a po změnách za každou cenu netoužím.
Ale nekritizuju to, jen si myslím, že spokojenost není nutně znakem toho, že je dotyčnej kráva.
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:34:30)
Kudlo,
já to takhle ale nemyslela, s tou krávou
Jen jsem se tenkrát v tom textu viděla. Mám to prostě tak, že když je dlouho něco stejně, byť to krásně funguje, tak si jak ta kráva na tý louce připadám, já sama.A začnu mít silnou potřebu něco změnit, k lepšímu, něoc udělat, něco jinýho prožít. Měla jsemto tak už jako dítě, pořád jsem toužila po nějakým dobrodružství, po "něčem"
|
|
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:36:18)
Mandelinko,
já jsem pro široký okolí děsně pozitivní člověk. Mám ráda život lidi, hezký věci dobrý jídlo, ráda žiju.Takže asi nebudu "nespokojená" Ale něco mě prostě pořád popohání, nemůžu si pomoct
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:41:06)
Mandelinko,
tak možná to já jen jinak popisuju, ale tak nějak to budeKdybyhc byla nespokojená už byhc totiž dávno jednala, ze všeho nejhůř snáším nespokojenost a "nicstímnedělání"
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:49:12)
Mandel,
"nespokojenost a nicstímnedělání" taky nemám ráda, ale pokud je někdo spokojenej, tak proč by měl za každou cenu něco měnit, jen proto, aby byla změna?
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:59:58)
Mandel, ne, nenapsala, to je šum v komunikaci, v podstatě jsem chtěla říct, že s Tebou souhlasím (že když se někomu něco nelíbí, tak by s tím měl něco dělat), a ještě ze své vlastní iniciativy jsem dodala, že pokud je vše OK, tak to nepokládám za nutný jen kvůli tomu, aby se člověk nenudil.
|
| Federika |
|
(11.2.2017 23:02:50)
Kudlo,
jasně že není nutný měnit to, v čem jsi spokojená.Já mám potřebu bejt "ještě spokojenější" a ráda měním, co nadělám Nutný to určitě není.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 23:05:24)
Federiko,
tak třeba potřebuješ ke spokojenosti právě tu změnu, něco novýho. 
|
| Federika |
|
(11.2.2017 23:07:05)
jo, já mám hrozně ráda pocit, že něco začíná Já vím, on každej den začíná něco novýho, ale to mi většinou nestačí.Já se dokonce i hrozně ráda stěhuju
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:17:16)
Prosim tě, vystup z mravoučných průpovídek.
Moje generace měla to štěstí (a smůlu), že rozjela kapitalismus a neměla precedens. Začalo se podnikat, braly se úvěry, pracovalo se u firem, které krachovaly a paralelně s tím, byly samozřejmě starosti a dělaly se chyby vlastními rozhodnutími.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:23:09)
Libiku,
a v čem přesně Ti při tom všem pomohlo "dělat si starosti"?
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:26:27)
Mně nepomohlo dělat si starosti, naopak vidím, že mě zbytečně okrádaly o čas. Z druhý strany, pokud nezažiješ nic horšího, tak tě nejistota, že budeš mít na splátku hypotéky nebo, že nemáš práci, docela otráví, že?
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:27:42)
Já nevím, ale starosti o prachy jsem si dělala naposledy v době, kdy jsem byla příliš malá na to, než abych je mohla vydělat.
Od tý doby mě překvapuje, jak je uživit se jednoduchý.
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:30:27)
Kudlo, kdyz mas maly potreby, tak je jednoduchy se uzivit...kdyz jste na to dva
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:32:39)
No a jaký potřeby člověk doopravdy má, když jsme u toho?
Bydlet v teple, naplnit si břicho, nechodit nahatej.
Ostatní je velmi příjemná nadstavba, ale v případě nutnosti se bez toho lze dočasně velmi dobře obejít.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:36:01)
Šuplíku,
to jo, ale když se stane jejich otrokem, tak to taky není moc dobrý.
|
|
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:34:53)
Kudlo, my treba jezdime na hory, k mori, mame chatu, chalupu...ale to jsme tady stokrat probiraly, ze v podstate clovek nepotrebuje nic, jen maly byt v panelaku, par deskovych her a prochazky po lese zdarma
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:40:52)
Tak ale to není nic proti ničemu - na hory a k moři můžeš v pohodě jezdit, ale není to ŽIVOTNÍ nutnost taková, že bys kvůli tomu musela snášet já nevím, oplzlýho šéfa.
Chaty a chalupy moc nechápu, ale to je můj problém - pro mě to žere strašnou spoustu peněz a času a v porovnání s tím v tom vidím jen málo užitku (ale chápu, že jsou lidi, co to milujou).
To si radši za ty samý peníze zajedem pokaždý do jinýho města, a nemusíme se o nic starat, nic budovat, jen si užívat.
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:43:47)
Kudlo, ja kdyz jsem dlouho ve meste, tak mi pak chata/chalupa chybi....mame u obojiho zahradu a u jednoho vlastni rybnik a za plotem les....neni to moc ekonomicke, ale je to pekne
|
|
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:36:09)
Ježíš, to jsme rády, žes objevila Ameriku.
|
|
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:31:39)
Kudla, není normální nepochybovat o sobě a nejsem si jistá, jestli bych to chtěla, byť by to možná byla úleva od starostí.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:34:02)
Proč není normální nepochybovat o sobě?
Já si naopak myslím, že zralej člověk by o sobě v těch zásadních věcech už pochybovat moc nemusel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:13:52)
libik, ani vdovsky duchod ani moznost dedeni po manzelovi mne nepresvedci k manzelstvi
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:21:59)
Suplik a paradox je, ze zrovna muj partner nedavno zdedil mimoradne hodnotnou nemovitost, takze manzelstvi by mohlo pro mne byt vyhodne, ale fakt nechci
|
| 77kraska |
|
(11.2.2017 22:24:47)
Suplik, no to jsou dve ruzny veci, zitra mu muze spadnou kus ledu ze strechy na hlavu, zejo ale to tady nechci rozebirat
|
|
|
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:18:35)
jasně, já bych se nikdy kvůli vdovskýmu důchodu taky nevdala
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(11.2.2017 22:37:35)
Hele, a opravdu si myslíš, že pokud s někým přes dvacet let vedeš společnou domácnost, jsi spolubydlcí milenka? :)
Já chápu, že někdo svatbu chce, že si třeba rád vezme něčí jméno, atd. Ale nechápu, že si někdo může myslet, že po dvaceti letech společného života jsi milenka...
My jsme s Karlem měli včera výročí... 26, tedy aspoň on to tvrdí, že to bylo zrovna tenhle den. Možná si připadám trochu jak sourozenec, trochu jako máma, trochu mám pocit, že jsme do sebe prorostli (což pro člověk jako já není úplně příjemný), ale opravdu si nepřipadám jako milenka. Říkat si můžu cokoli, ale pravda je, že bych opravdu nesbalila kufr, dítě a neodešla bych tak snadno. Koneckonců, prožili jsme víc let spolu, než bez sebe. Je to hrozný ... :D
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 22:44:13)
Je to hrozný... a když na lyžích upadnu, tak ve mně chrupne.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(11.2.2017 21:46:23)
já jsem se zas nikdy vdávat nechtěla Nějak jsem k tomu neviděla žádnej důvod. Dobře, narodilo se dítě, ale opět-k čemu ten papír? Až když jsem se odhodlávala k dalšímu dítěti, tak jsem si říkala,že by to možná na určitý věci bylo jednodušší..
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:48:15)
"k čemu ten papír?"
No papír k ničemu
|
| Federika |
|
(11.2.2017 21:50:46)
pro mě je daleko. větší závazek mít s někým děti. Svatba se dá kdykoli zrušit, ale děti zůstanou, geny zůstanou, závazky zůstanou...
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 21:51:56)
Federiko,
tak to určitě.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 21:58:34)
Děti zůstanou, ale jejich otec nemusí zůstat
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:01:04)
Anett,
navždycky ti zůstane stopa otce, i kdyby stokrát z nejrůznějších důvodů nebyl.Geny, podoba projevy,chování, cokoli, navždycky to v těch dětech máš.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 22:08:53)
Federiko, to ano, stopy otce v dětech navždy zůstávají a já osobně jsem tomu ráda.
Ale v případě, že otec plodí jen tak s přítelkyní a pak zase jde, nevím, jestli je to vždy takové štěstí.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:11:11)
Anett,
a proč kladeš rovnítko mezi "s přítelkyní" a "pak zase jde"?
S přítelkyní může klidně zůstat, kdežto s manželkou se může rozvést (a není jich málo takových).
Skutečně si myslíš, že ten papír udrží někoho, kdo nechce?
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:15:19)
Šuplíku,
samozřejmě že je to subjektivní, a o tom se tu přece celou dobu bavíme.
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(11.2.2017 22:17:55)
Kudlo, k tomuto jen zase můj postřeh, ale opět je to možná prostě větší vzorek, se kterým se setkávám, než jinde:
- Přicházím do styku s páry, kde otec dítěte přijde se svou těhotnou přítelkyní a vymezí se proti oslovení "manželka" slovy: "TO NENÍ manželka, to je přítelkyně!!"
Je to naprosto nevhodné v té situaci...vyhýbám se tomu, jak můžu...ale někdy to ujede...a bývá to nepříjemné pro všechny. Co by se pánovi stalo, kdyby to nechal být, tu manželku a nevymezil se cizímu člověku, když už čeká s partnerkou dítě?
A ono jak se mi lidi tam nějak přirozeně svěřují, aniž bych i o to stála, kolikrát se těhotná paní rozpovídá, že by se ráda vdávala a partner si stále ještě není jistý, zda je na to dostatečně připraven.
No, na dítě připraven asi byl .
Ale jak říkám, třeba mám špatný vzorek lidí...samozřejmě jsou i situace, kdy jsou tak domluveni a situace, kdy se vdávat nechce žena , ale já se docela často setkávám s tímto.
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 22:28:40)
no, Šuplíku, to ať mají, jak chtějí, když jim to vyhovuje (jenže někdy to zdá se vyhovuje jen tomu jednomu a druhý slabší je nucen se přizpůsobit), ale zaráží mě to přímé vymezení se před cizím člověkem - mnou...protože mě to ani nezajímá...pro mne jsou to prostě zákazníci jako celek...a oslovit je nějak musím, když spolu trávíme třeba půlhodinu, hodinu .
A samozřejmě by člověk předpokládal, že ten partner bude brát trochu ohledu na těhotnou paní...
jako pozorovatel jsem zažila leccos, oni se lidi před cizím, kterého jakoby nevnímají, uvolní a pak ze sebe sypou leccos.
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(11.2.2017 22:28:41)
vymezí se proti oslovení "manželka" slovy: "TO NENÍ manželka, to je přítelkyně!!
To je asi správné - kdyby chtěl, aby to byla manželka, tak by se s ní oženil.
Taky se ohrazuji, když někdo pokládá za mého manžela muže, za kterého nejsem vdaná, to by bylo dětinské vydávat se za někoho, kým nejsem.
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 22:32:39)
Martino a to říkáš i cizím tobě neutrálním lidem třeba v obchodě, když si jdeš něco koupit, které třeba už nikdy neuvidíš? Jaký to má pro tebe smysl?
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.2.2017 22:41:20)
které třeba už nikdy neuvidíš?
Jo. Kupte manželovi... - To není manžel.
Kdyby se mnou šla mladá kámoška a řekli Kupte dceři..., taky bych podotkla, že to není moje dcera, co je na tom divného?
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:44:46)
chápu, pokud se obstarožní rodič vymezí proti "kupte vnučce"
(mně se to tedy nestává), ale jinak moc nechápu, co je na manželovi, co je partner, závadnýho.
Jako nejsem tak blbá, abych si toho "exota" vzala? Proč?
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 22:46:41)
Někdo je právě hrdej, že si toho druhýho nevzal. :) Někomu je to buřt :D
|
| libik |
|
(11.2.2017 22:50:14)
Hrdej? A na co přesně?
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 23:00:21)
že nepodlehl společenskému tlaku. Hele, vždyť si na to vzpomínáš, když jsme byly mladé, vdávaly se holky po maturitě...
Dneska už to zdaleka není takovej punk, jak to bejval.
|
| libik |
|
(11.2.2017 23:41:42)
Já si myslím, že dneska je punk spíš ta svatba
Ale začínám rozumět tomu, že nesvatba je také jakýsi vzkaz okolí.
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 23:48:42)
Dneska už je to u lidí mého věku egál, ale když mi bylo pětadvacet, ještě to něco znamenalo :) Teď je to mainstream.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:46:53)
To taky nechápu, vymezovat se proti tomu, když to není relevantní (třeba při sjednávání úvěru by to asi bylo vhodný zmínit)
|
|
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 22:46:52)
Martino, tak to jo...tak pro mě trochu jiná dimenze, ale dobrá , když vás ta hra baví oba....
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.2.2017 22:51:52)
když vás ta hra baví oba....
Spíš by nás nebavilo hrát si na manžele, když jsme se nevzali. Nejsme malé děti.
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 22:58:34)
Martino, to mi připomnělo vymezování se slečen ve filmech, v reálu to taky neznám...nejsem PANÍ, jsem SLEČNA...třeba slečna Lemonová .
Proč to troubit do světa, leda pokud na tom tomu dotyčnému fakt záleží - a právě o to asi jde, a proto ty těhotné na tu reakci často reagují lítostivě...
Hele, mně je to fuk...já jen, že vidím, že těm těhotným ženám (ne-manželkám) tohle vymezení je velmi nepříjemné (tak mohou pracovat i hormony)...
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 23:00:51)
Tak já si myslím, že pokud to tak fakt maj (že ona by se chtěla vdávat a on nechce), tak je hloupý od toho partnera na to takto upozorňovat.
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 23:00:59)
Tak já si myslím, že pokud to tak fakt maj (že ona by se chtěla vdávat a on nechce), tak je hloupý od toho partnera na to takto upozorňovat.
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 23:04:17)
Jo, tak to vnímám...samozřejmě to není každý den a prostě manžel, manželka se běžně zákazníci mezi sebou oslovují, často chodí prostě v páru a povídají si mezi sebou a řeší, a se mnou taky...takže prostě občas v oslovení pak uklouznu v oslovení i jinde u jiných zákazníku, když si nedávám pozor.
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.2.2017 23:05:33)
těhotným ženám (ne-manželkám) tohle vymezení je velmi nepříjemné
To zas chápu.  Můj exmanžel to na mě taky zkoušel, že budeme žít bez svatby. Tak jsem mu řekla, že klidně, ale já u rodičů a on sám doma - že se můžeme občas scházet a tak, ale prát a vařit mu nebudu. Rozmyslel se rychle.
|
| Pam-pela |
|
(11.2.2017 23:19:50)
Martino, taky znám takové......a taky se rozmysleli, to je v mnoha případech dost dobrej postup.
Ale to samozřejmě nemůžu těm maminkám říkat .
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.2.2017 23:50:52)
Ale to samozřejmě nemůžu těm maminkám říkat.
Proč ne?  Za mého mládí se říkalo, že dívka nemá s chlapcem souložit jen proto, aby ji neopustil.
A teď se říká, že mu má vést domácnost a vychovávat děti - a nic za to nechtít? Copak ty holky nemají trochu hrdosti? Mají nárok chtít modré z nebe, svatbu, majetek, úctu, společenské postavení - cokoli. 
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 23:56:52)
Nárok chcít mají... stejně takmá druhá strana nárok chtít něco jiného. Jde o to, jestli se dohodnou, nebo ne. A pokud se nedohodnou na zásadních věcech, tak proč spolu vlastně jsou?
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:03:18)
A pokud se nedohodnou na zásadních věcech, tak proč spolu vlastně jsou?
Asi tak. 
A říkat, že je netaktní nenazývat svou těhotnou přítelkyni manželkou? Co to je jako? Za muže mluví činy, ne slova. 
To je jako by mě měli titulovat "paní doktorko", aby mi nebylo líto, že mám jen maturitu?
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:10:28)
kde prodavačku už nikdy neuvidí
To právě nechápu - proč předstírat manželství před lidmi, které neznám a nichž mi nezáleží, pokud pro mne manželství nemá žádný význam?
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:21:40)
už mi bylo 50 a nejsem vdaná?
To asi ne, i když znám 70 leté slečny, které jsou na to hrdé.
Ale když někdo řekne Támhle přichází váš manžel, tak opáčím, že to není manžel, když za něj nejsem vdaná.
|
| libik |
|
(12.2.2017 0:33:23)
A co tím jako vlastně říkáš?
"nechce si mě vzít"
"nechci si ho vzít"
"nebereme se, protože svatba je blbost"
V každém případě pokládám za nadbytečné kohokoliv informovat o charakteru vztahu nebo o svém názoru na jeho formu a připadá mi to divné.
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:38:03)
A co tím jako vlastně říkáš?
Říkám jen: nejsme manželé. Nic víc, nic míň, protože to toho dalšího opravdu nikomu nic není, ale za manželku se nevydávám.
|
| libik |
|
(12.2.2017 0:48:44)
Jenže on se tě na to neptal a je mu srdečně jedno, jestli jste manželé nebo ne. Teď má ale informaci, že známá (neznámá) ženská má potřebu nějak definovat svůj poměr k tomu, kdo přichází po náměstí a má s tím zřejmě nějaký problém.
Alespoň na mě podobné hlášky působí.
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 1:00:28)
"Jenže on se tě na to neptal a je mu srdečně jedno, jestli jste manželé nebo ne. Teď má ale informaci, že známá (neznámá) ženská má potřebu nějak definovat svůj poměr k tomu, kdo přichází po náměstí a má s tím zřejmě nějaký problém.
Alespoň na mě podobné hlášky působí."
Libiku,
myslím si naprosto totéž.
Něco jinýho by bylo, kdyby šli žádat do banky o úvěr nebo na matriku ohledně přiznání otcovství (jestli se to ještě tak dělá) a to, že nejsou manželé, bylo v tu chvíli podstatný. Ale v situaci, kdy na tom nezáleží, by mi to přišlo divný stejně jako Tobě.
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 1:04:05)
Alespoň na mě podobné hlášky působí."
Postav to opačně: Támhle jde váš kamarád. - To je manžel. 
Má ta paní problém se vztahem k němu nebo k sobě?
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 1:01:47)
má potřebu nějak definovat svůj poměr k tomu, kdo přichází po náměstí
Ten poměr definován je, s tím nic nenaděláš.
a má s tím zřejmě nějaký problém.
Co by měla. Když přichází otec, je to otec, když syn, tak syn, když přítel, tak přítel, když manžel, tak manžel, když kámoš, tak kámoš: ani jeden z těch vztahů nemusí být vnímán problematicky. Jen je divné vydávat např. syna za manžela - a to by asi ani nikoho nenapadlo. Tak proč přítele jo?
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 1:11:29)
Martino,
ale ona ho přece za nic nevydává, to by musela aktivně prohlásit "tohle je můj manžel" a nebyla by to pravda.
Cizím lidem je přece úplně jedno, jestli je to Tvůj přítel/bratr/otec/kamarád, a asi nebudeš mít potřebu je nějak úporně opravovat, ne?
Navíc mezi přítelem a manželem je možnost, že přejde z jedné této kategorie do druhé, a pokud Ti záleží na tom, aby přešel, a on nechce, tak to může být pro Tebe citlivá záležitost.
Kdežto syn je syn, otec je otec a bratr je bratr, tam je to daný a pro žádný pochybnosti tam není prostor, takže tam to klidně jde neříct a říct a dělat si z toho srandu, protože to citlivý pro nikoho není (no, vlastně i to může být, kdyby považovali Tvého otce za Tvého dědečka třeba, nebo bratra za otce)
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 0:52:44)
Martino,
ale pokud to říká v situaci, kdy je to úplně JEDNO, jestli si to ta protistrana myslí (jdou si třeba koupit kočárek do krámu, kde tu prodavačku neznaj a ona nezná je, a předpokládá, že když přijde těhotná ženská s chlapem vybírat kočárek, tak je pravděpodobný, že budou manželé), tak tím dává najevo, že to nebere neutrálně a že to má pro něj dost velkej citovej náboj (jinak by mu přece bylo úplně jedno, co si myslí cizí ženská, a neměl by potřebu to uvádět na pravou míru)
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:57:17)
když přijde těhotná ženská s chlapem vybírat kočárek, tak je pravděpodobný, že budou manželé
To mi připomnělo, jak jsme kupovali kočárek s mým tátou a taky ho oslovovali jako manžela, on se neohradil, no já taky ne, bylo mu 42, nesl to těžce.
U kočárku bych to nechala tak v každém případě, ale to je opravdu vzácná situce.
|
| Pam-pela |
|
(12.2.2017 2:25:12)
Martino a ještě dočítám...tak tady u to případu - "maminka" a její táta považovaný za partnera - tam je hezké se splést - většinou se tátové těch budoucích maminek dmou pýchou, že vypadají mladě a schopně, a tuhle mi jedna zákaznice říkala a smála se, že se její manžel doma dva dny chlubil, že byl považován za tatínka místo za dědečka...a jak mu narostlo sebevědomí.
Obrácené spletení už tak vtipné není...osobně jsem se sekla dvakrát v začátcích tohoto trendu - o generaci a víc starší otec než matka...a bylo to taky hodně nepříjemné, tatínek se strašně naštval.
Takže lepší zvolit variantu 1, to se nezlobí nikdo.
|
|
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(12.2.2017 0:13:17)
Jenže prodavačce je fuk, jestli je někdo manželka, není ji třeba vyvádět z omylu.
|
|
|
|
| libik |
|
(12.2.2017 0:08:58)
jenže tím jsi drobet naznačila, že být manželkou je víc..
|
| libik |
|
(12.2.2017 0:12:06)
Blbě připojeno, promiň
Martina, když dala rovnítko mezi předstíranou manželku a předstíranou doktorku.
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 0:28:41)
Jo, technická - strom je už moc velkej, můžu poprosit, zda bychom se mohly v reakcích oslovovat, aby bylo jasné, na koho reagujem - teď už když napíšu "to máš pravdu" tak nebude nikdo vědět, na koho to je.
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:18:45)
jsi drobet naznačila, že být manželkou je víc..
Spíš to má nějakou posloupnost. Jako je základka - maturita - doktorát, tak je slečna - manželka - vdova.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 0:22:39)
Martino, já to pochopila tak, že nikdo nevyžaduje, aby tu přítelkyni nazýval manželkou, když technicky vzato není, ale že je blbý, když v situaci, když to absolutně není nutný, opravuje, že to manželka není, pokud ví, že ta přítelkyně by manželkou být chtěla.
Protože tady nejde o to, jestli je lepší být manželka nebo přítelkyně, ale jde o to, že pokud se na tom nedohodnou (jeden chce, druhej nechce), tak i když jsou to volby z mýho pohledu zcela rovnocenný, tak není možný to splnit oběma (tj. být i nebýt manželé zároveň).
Musí být tedy buď "po jeho" (tj. v tomto konkrétním případě že se nevezmou) nebo "po jejím" (že se vezmou), a přijde mi nevkusný, když je "po mým" to tomu druhýmu zbytečně omlacovat o hlavu.
|
| Martina, 3 synové |
|
(12.2.2017 0:29:25)
to tomu druhýmu zbytečně omlacovat o hlavu.
No a já si myslím, že by tu slečnu měl někdo hodně silně praštit do hlavy, aby si uvědomila, co v životě skutečně chce a šla si za tím: on to za ní opravdu nikdo neuděla.
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 0:48:22)
"No a já si myslím, že by tu slečnu měl někdo hodně silně praštit do hlavy, aby si uvědomila, co v životě skutečně chce a šla si za tím: on to za ní opravdu nikdo neuděla."
Teď nevím, Martino, jak to myslíš.
Jestli si to správně pamatuju, tak slečna se chtěla vdávat, partner se nechtěl ženit. Obojí považuju za naprosto legitimní, akorát že nejde najednou vyhovět oběma. V tomto případě ustoupila ona (nevzali se) a pravděpodobně to bere jako "horší variantu", se kterou ale z nějakýho důvodu souhlasila (třeba protože má partner jiný kvality a pro ni to nebylo zas až tak zásadní). Ale pokud je to tak, tak je od toho partnera netaktní na to upozorňovat, když nemusí.
Za podobně netaktní bych považovala, kdyby to bylo obráceně - on by svatbu hodně nechtěl, ale chtěl by vyhovět jí, tak by si ji vzal, a ona by vítězoslavně a významně všude hlásala, že je to její MANŽEL. (Ale tohle přece jen možná o něco míň, protože by tím dávala najevo, že k sobě patřej, kdežto on tím, že zdůraznil, že to není manželka, vlastně jako by říkal, že k sobě až tak moc nepatřej).
|
|
|
|
|
|
| Pam-pela |
|
(12.2.2017 2:19:19)
Martino, nemůžu jim to říkat, protože se mě na to neptají .
Kdyby chtěla budoucí maminka "poradit", tak tahle finta, cos psala, zabírá na poměrně dost těch, co se na ženění ještě poněkud necítí.
To jsem tuhle taky slyšela, ale zas jinde...paní s bříškem a maminka potenciálního ženicha k synáčkovi: "H., a nejsi na to ženění ještě moc mladý? Pořádně si to rozmysli!" Jsem si říkala, že takovou radu mu měl dát ještě předtím, než se mu podařilo zplodit to dítě .
Na druhou stranu musel náš syn taky dost naléhat na svou budoucí manželku, aby si ho vzala...a to taky čekali miminko, podobnou větu zas pronesl její tatínek v bleděmodrém. Nakonec svatba byla a syn s tchánem se mají teď fakt rádi.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.2.2017 11:03:23)
" Za mého mládí se říkalo, že dívka nemá s chlapcem souložit jen proto, aby ji neopustil.
A teď se říká, že mu má vést domácnost a vychovávat děti - a nic za to nechtít? Copak ty holky nemají trochu hrdosti? Mají nárok chtít modré z nebe, svatbu, majetek, úctu, společenské postavení - cokoli."
Martino 
Já respektuji, když někdo opravdu z přesvědčení chce žít ve volném svazku s přítelem/přítelkyní a je tak spokojený. Sama to mám jinak, ale to nic neznamená, respektuji různost životních přístupů.
Nicméně nevěřím bohužel tomu, že u všech nesezdaných párů jde o oboustranné hluboké přesvědčení a spokojenost.
|
| Kudla2 |
|
(12.2.2017 11:21:03)
Tak hlavně, proč by "mu měla vést domácnost a vychovávat děti"? Respektive z jakýho titulu on by to měl takto samozřejmě očekávat?
|
|
|
| Kafe | 
|
(13.2.2017 11:30:47)
"A teď se říká, že mu má vést domácnost a vychovávat děti - a nic za to nechtít? "
některé holky se dávají moc lacině; se svým drahým bych už dávno nebyla, kdyby si mě nevzal; nějaká psí knížka není projekt pro mne; cítila bych se degradovaná
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 21:36:43)
To máš těžký, já bych se zas cítila degradovaná, kdybych se měla vzdát svého jména. :)
|
| Kudla2 |
|
(13.2.2017 21:40:33)
Alraune,
tohle je taky "sranda", jak se strašně dlouho bralo jako samozřejmý, že chlapům na jejich jméně záleží a jsou na něj ješitní, ale ženská se ho zcela samozřejmě vzdá. U chlapa to bylo braný málem jako urážka, něco takovýho po něm chtít, u ženský to bylo naopak braný jako urážka, když se ho vzdát nechce.
Jsem ráda, že se to teď konečně mění.
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 21:46:32)
Hm, a pokud nejsou manželé, tak děti musej být po tatínkovi... aby bylo vidět, že je "přijal".
Z toho byla špatná moje macecha, nevěřila, že chci, aby se dítě jmenovalo po mě. Možná jsem schopná pochopit to manželské přejmenování, ale nechápu, že by se dítě, které jsem měla v břiše, mělo jmenovat po otci a ne po mně.
Ale jsou lidé, kteří se svého jména zbaví rádi. Moje máma byla Kyselá a byla z toho dost nešťastná. A vlastně jsem znala i několik chlapů, co se pojmenovali po ženě. Jeden se za svobodna jmenoval Krůta :)
|
| Kudla2 |
|
(13.2.2017 21:51:45)
"Hm, a pokud nejsou manželé, tak děti musej být po tatínkovi... aby bylo vidět, že je "přijal".
Přesně.
Navíc ještě třeba v situaci, která tu byla zmiňovaná - že ta holka chtěla svatbu a ten kluk nechtěl.
Ne že by to byl můj případ, ale v takový situaci a kdybych tu svatbu chápala tak, jako některý holky tady, jako závazek a "nestvatbu" bych vnímala jako že to se mnou nemyslí až tak vážně, tak bych neviděla důvod, proč dávat dítěti jiný jméno než svoje.
|
|
| libik |
|
(13.2.2017 22:02:05)
Hele a jak to nes Karel? Pokud dobře rozumím, tak strůjcem punkového svazku jsi byla pro princip ty, ne on. To ale přišel 2x zkrátka, ne?
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 22:07:06)
Nesl to dobře... Nabídl mi to. Koneckonců, my jsme čtyři v republice, zástupců jeho jména jsou desetitsíce.
A pokud jde o manželství, kdybych si to chtěla vzít, tak by se ženil, ale nijak na tom netrval. Není to tak, že by po nocích brečel do polštáře, že si ho nechci vzít :)
|
| K_at |
|
(13.2.2017 22:11:08)
Al, sakra to jsi podnitila mou zvedavost?! 4 v CR!
|
| libik |
|
(13.2.2017 22:14:29)
Alraune je známá spisovatelka knih o Amélii a taky novinářka, to vyguglíš :)
|
| K_at |
|
(13.2.2017 22:17:05)
Vim, ale nikdy jsem nepatrala. ta anonymita mi prijde docela kouzelna.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(13.2.2017 22:25:03)
Libiku,
proč by to z principu měl Karel nýst jakkoli hůř než ona?
Navíc v tom požadavku ani není rovnováha - ptáš se, jak nes Karel to, že ONA nezmění jméno PO NĚM, ne to, že ONA by chtěla, aby se jmenoval PO NÍ.
Tohle je přesně to uvažování, co mě trochu míchá.
|
| libik |
|
(13.2.2017 22:34:18)
Kudla, ty opět nedáváš pozor
Předpokládala jsem situaci, kdy otec dítěte touží po svatbě na rozdíl od matky dítěte, která se tedy nevdá a jako bonus dá dítěti svoje příjmení.
Alraune má dobré originální jméno, Karel nemá problém, ok. Ale v případě, že by si Vomáčková nechtěla vzít Polívku a porodila malou Vomáčku, je to trošku nekompromisní, ne?
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 22:36:08)
No, je to defaultní. :) Když se rodiče nedohodnou, dítě se automaticky jmenuje po matce.
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 22:38:42)
Jinak to řeší souhlasné prohlášení o rodičovství dítěte.
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 22:34:58)
On jeden čas uvažoval, že by se přejmenoval po mně... dneska už je pasé jakýkoli přejmenovávání.
Já změnu jména beru jako odříznutí se od původní rodiny... ale o tom uvažoval spíš on, já jsem ta, co se snaží jádro své původní rodiny zachovat. Foukám do uhlíků :)
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(13.2.2017 21:52:43)
Moje maminka trvala na prejmenovani taty po sobe, ale nejak to neklaplo, v 67, uz nevim proc, tatovi to nevadilo. Aspon si prosadila na zvonku a na schrance Novakovi misto Novak, jak byvalo zvykem. Dceri ted delala prednasku, at si necha svoje jmeno, ta je zatim ve fazi - kluci jsou hnusny
|
| Alraune |
|
(13.2.2017 22:09:24)
No, to já taky dělám dceři přednášky, ale pokud si jméno nenechá... no tak ji holt nevydědím :) Ale on už na to dneska není takovej tlak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 22:46:04)
"Skutečně si myslíš, že ten papír udrží někoho, kdo nechce?"
Papír rozhodně ne.
Jenže o papíru mluvíš ty, já ne.
Já mluvím o sňatku, o rozhodnutí pojmout druhého člověka za životního druha, o manželském slibu, doživotním závazku, přijetí do rodiny ...
Na papíře to vůbec být nemusí (a také v historii nebývalo, odtud tradice svědků )
Kdo to pojme takhle, nesebere se a neodejde z banálního rozmaru.
Ti, co si jen došli na úřad pro papír, ti možná klidně odejdou, to máš pravdu.
|
| Alraune |
|
(11.2.2017 22:47:31)
No a ti, co si pro papír nedošli, nicméně berou své závazky vážně, taky ne.
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:48:07)
Anett,
ale to rozhodnutí můžeš přece udělat, aniž bys ho jakkoli formalizovala.
Hezky to popisuje Alraune, a já to s mým manželem, dokud ještě nebyl manžel, měla taky tak.
|
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:49:21)
Anett,
je to možná náhoda, ale kolem sebe vidím spíš opak.
My jsme si došli pro papír a alespoň pro mě to byl fakt papír. To rozhodnutí s ním žít bylo v mý hlavě a žádnej papír v tom roli nehrál.Ani svatba ani nějakej slib. Nemáme ani album, prsteny, památky na svatbu a tak
A kolem mě byly romantický svatby, sliby a "navždy tvá", zásadovost a "takhle bych to já nikdy..." a většina z nich je už dneska rozvedená.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.2.2017 22:52:33)
Federiko, samozřejmě, okázalý obřad a romantické serepetičky samy o sobě jsou k ničemu, když to někdo nebere vážně.
|
| Federika |
|
(11.2.2017 22:55:22)
ale Anett,
on to v tý době možná zcela vážně bere...
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:52:35)
Federiko,
já myslím, že s papírem nebo bez je to primárně otázka vlastního rozhodnutí (který má taky svý meze, kdyby se člověk ve 20 rozhod, že s tímto člověkem na věčné časy a nikdy jinak, a z něho se stal feťák a násilník, tak by se ty věčný časy asi taky trochu zkrátily).
A naopak - to rozhodnutí můžeš udělat s papírem i bez (a přiznávám, že je asi moje chyba, když nechápu, proč někdo k tomu ten papír POTŘEBUJE).
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 22:56:01)
Šuplíku,
asi jsem opravdu natvrdlá, protože skutečně nechápu, jak to myslíš.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 23:04:46)
Šuplíku,
já vim, že je to subjektivní, a i chápu pohnutky, který k tomu lidi vedou.
Rozhodně nejsem odpůrce svateb (koneckonců jsem taky vdaná), ale chci jen poukázat na to, že to celý má jen přesně takovou váhu, jakou tomu kdo přisuzujeme, a nikoli objektivní.
|
| Kudla2 |
|
(11.2.2017 23:07:13)
Šuplíku,
vcelku nechápu, jak třeba někdo, kdo má za sebou rozvod, může věřit na sílu svatebního slibu, ale to je opravdu jen asi moje nechápavost.
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.2.2017 23:12:49)
někdo, kdo má za sebou rozvod, může věřit na sílu svatebního slibu
Dneska to už přece není "dokud nás smrt nerozdělí", oddací list tolik neznamená jako před 100 lety, ale aspoň není nutné před cizími lidmi hrát divadýlko o manželovi a manželce, když svatba nebyla.
|
|
| libik |
|
(11.2.2017 23:44:08)
To je jednoduchý , Kudla.
i do prvního manželství jsem dala hodně energie a byla jsem s ním ztotožněná, byla jsem ráda vdaná. stran slibu jsem měla čisté svědomí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Čím potěšit každou ženu
Novoroční koncertBrno-venkov 
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro dětiBrno-venkov 
Krojový plesUherské Hradiště 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Novoroční koncert
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro děti
Krojový ples
Zimní běh na Blaník
Ledové sochy na Pustevnách
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)