Marika Letní |
|
(9.7.2019 23:18:15) Brave "A myslím že základ je uvědomit si, že ostatní lidé NEJSOU ZODPOVĚDNÍ za moje pocity."
To je nesmysl. V případě, že svým činem působím druhému újmu, tak za jeho pocity odpovědná jsem. To je jak bys řekla, to nevadí, že jsem nepřišla na domluvenou schůzku, za tvé zklamání nejsem zodpovědná. Máš být ok, a užít si čekání. Samota je fajn, aspoň si utřídíš myšlenky.
|
Kudla2 |
|
(9.7.2019 23:20:47) Marko,
jenomže základ je, že musíš o tom působení újmy VĚDĚT (a v tomto případě není jisté, že to ta kamarádka věděla).
To s tím nepřijitím na schůzku není dobrý příklad, protože tam se dá téměř s jistotou předpokládat, že to bude vadit. U toho kola to můžou mít lidi dost různě.
|
Marika Letní |
|
(9.7.2019 23:36:16) Kudlo je to stejný. Tvářit se, že o újmě nevím je takové falešné, nebo totálně sebestředné.
Btw takoví lidé jak popisuje Brave (koho mi ten přepjatý pozitivismus připomíná?) nepovažují třeba za újmu ani nepřijití na schůzku. Však to má každý jinak ne? Mohla sis v té kavárně číst, nebo se s někým dát do řeči. Žádný problém. Užiješ si to i tak, zrovna jako jízdu za dvěma kamarádkami.
|
Kudla2 |
|
(10.7.2019 0:01:27) Marko,
tak to ne.
Za prvé spojovat "kdo je schopen přizvat třetího na kola, BY URČITĚ TAKY nepřišel na schůzku a považoval by to za normální" je těžce nefér argument, nemáš žádný důvod odvozovat jedno od druhého.
Za druhé, jsou jistě věci, kde se ta újma dá téměř s jistotou předpokládat a nedbání toho je opravdu sobecké a sebestředné (třeba to nepřijití na schůzku), ale pak existuje dost široká šedá zóna, kdy to někomu vadí a někomu ne (a tam bych já osobně zařadila třeba ta kola), a ten, komu to nevadí, nemá tak jednoznačný důvod domnívat se, že tomu druhému to vadit bude.
Já jsem třeba u kola zvyklá, že jede každý svým tempem a ten rychlejší na toho pomalejšího po nějakým úseku počká. Kdyby někdo čekal, že pojedeme celou cestu nebo většinu vedle sebe a budem si povídat, tak by mě to nebavilo, popovídám si ráda o pauze v hospůdce, ale na cestě chci hlavně jet a koukat se okolo sebe.
Někdo jinej je zas polykač kilometrů, a někdo další chce právě to povídání.
Nic z toho není a priori "správně" nebo "špatně", a dost dobře nemůžu dopředu vědět, jak to mají ti ostatní, dokud si to NEŘEKNEM (nebo to nevyplyne z toho, jak pojedem spolu).
Budu opravdu odpovědná za újmu, kterou pocítí někdo, kdo si MYSLEL, že se mnou pojede ve dvojici a budem kecat, když zjistí, že to tak nechci? Nebo za újmu, kterou by pocítil "polykač kilometrů", kdyby zjistil, že já kilometry polykat nechci?
Jedinej způsob, kterej tady vidím, je říct si navzájem svoje představy a vyladit, jestli to je slučitelný (a můžem tudíž jezdit spolu) nebo není, a tudíž pokud budeme něco chtít dělat společně, vybereme si na to nějakou jinou aktivitu. A nevidím žádnej prostor, proč se kvůli těm jinejm představám na sebe naštvávat.
|
Marika Letní |
|
(10.7.2019 1:16:49) Kudlo ""kdo je schopen přizvat třetího na kola, BY URČITĚ TAKY nepřišel na schůzku a považoval by to za normální" "
Nepsala jsem, že určitě a že všichni. Ale že u lidí tohoto typu se to dá předpokládat podle toho jak to popisuje Brave, jak si užije i jízdu sama, když ty dvě se ženou vpředu bez ní a jak klidně ruší manželovi dohodnutý program (ne, že se zeptá, co on na to, když domluvený program zruší)...tak z toho usuzuju, že obodobně přepjatě pozitivně bude reagovat i na zrušenou schůzku.
"Já jsem třeba u kola zvyklá, že jede každý svým tempem a ten rychlejší na toho pomalejšího po nějakým úseku počká."
Že bych jela s kamarádkou na výlet na kole a fakticky jsme nejely spolu, to jsem tedy fakt nezažila. Něco jiného je více lidí, ale dva snad jedou spolu. Pokud to tedy není zcela nevyrovnaný pár - jeden šampion a druhý po zápalu plic, ale i tak bych čekala, že se šampion přizpůsobí, když JEDEME SPOLU na výlet, ne že jsme na tréninku nebo jedeme závod.
To by podle tohoto klíče když jdu s někým na vycházku nebo tůru, tak taky on půjde sám protože jde rychleji, takže fakticky nejdeme spolu, ale jeden stopuje druhého a potkají se na určených stanovištích? To fakt zírám, co si někdo představuje pod SPOLEČNÝM odpolednem.
|
Kudla2 |
|
(10.7.2019 1:30:46) Marko,
a já si stále myslím, že není jediný důvod toto vyvozovat, pokud nám to Brave sama neřekne.
A to s tím přizváním kamarádky na kafe jsem od Brave úplně nepochopila, jako že si napřed domluví s manželem něco a pak si rovnou domluví s kamarádkou něco jinýho?
Pokud je to takto, tak by mně to vadilo a dala bych to velmi důrazně najevo. Myslím, že Brave možná měla s tou odpovědností za pocity na mysli tohle - že pokud mně jednání toho druhého vadí, tak je na mně se proti tomu vymezit, a když to neudělám a toleruju mu to, tak už si pak za to trochu můžu sama.
U toho hypotetického příkladu s tou schůzkou, co popisuješ - mně někdo nepřijít na schůzku a pak mi dát najevo, že pro něho je to vlastně v pořádku, tak s ním končím, protože pro mě to v pořádku rozhodně není, je to neúcta k mému času a bezohledné upřednostnění vlastního pohodlí před mým pohodlím.
Ale neviděla bych to na lamentaci nad jeho bezohledností, ale konala bych podle toho (žádná příští schůzka by se nekonala a pokud by to šlo, tak ani žádný další kontakt). Protože si myslím, že když mi to udělá poprvé, tak je to jeho vina, ale podruhé už je to vina moje, protože jsem mu to tolerovala, místo abych mu dala jasně najevo, že toto tedy ani náhodou.
Analogicky pokud by se ke mně kamarádka zachovala bezohledně, tak už bych s ní prostě nikdy na žádnou vyjížďku nejela a rozmyslela bych si i to kamarádství. Ale napřed bych si musela být jistá, že je to od ní opravdu bezohlednost a ne jen nedorozumění, protože něco utnout není jen tak.
|
Katka a 2 výrostci |
|
(10.7.2019 10:52:21) Já jsem jen nepochopila to : "manžel bud půjde s námi, nebo zůstane doma" To jako opravdu považujete za normální přijít na dohodnutý "dámský" pokec za kámoškou neplánovaně v doprovodu manžela? Můj chlap je tedy soudnej a nešel by, ale stejně ....
|
Odvolání |
|
(10.7.2019 10:53:45) Katko, tak snad vždycky víš/vím co se kam hodí. Jsou kamarádky, který by chlapa na pokec nechtěly a jiné, které ho vidí rády.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(10.7.2019 18:34:47) " aniz bych se te chtela dotknout tak verim ze ty ne,nebot s manzelem.travis skoro veskery cas a nemas jen.zenske pritelkyne ale pratele v paru. Ja mam kamaradek dost, a s nekteryma je to opravdu tezke najit termin,a s manzelem.prece jen.tech veceru v tydnu stravim vice,takze kdyz mu odreknu ,nic se nedeje,on se zabavi a nevidim.duvod byt urazen."
Taodvedle, já si myslím, že si asi úplně nerozumíme.
Já vidím 2 možnosti, které Brave nespecifikovala:
1) buď máme s manželem zvyk, že hrajeme Katan každou středu, a už se na tom extra nedomlouváme (a pak nevidím důvod se nedomluvit s kamarádkou, i když bych se asi i tak snažila dát manželovi vědět dopředu, že je změna plánu) 2) nebo jsme se s manželem výslovně domluvili, že tuto středu si zahrajeme Katan, a pak bych to brala jako domluvu jako s každým jiným, tj. pokud mi zavolá kamarádka, že bude projíždět naším městem akorát ve středu a nikdy jindy, tak bych také vyhodnotila, že se s ní chci vidět, ale jelikož jsem už něco slíbila manželovi, tak bych napřed zavolala jemu, zda by se nezlobil, kdybychom Katan odložili na pátek, protože ve středu mám jedinou šanci vidět tu kamarádku.
Myslela jsem, že u Brave to byla možnost č. 2, tj. že už na ten termín něco výslovně slíbila, je logické, že to bude chtít změnit, ale je minimálně zdvořilé tomu, s kým jsem se domluvila dřív, vysvětlit situaci a omluvit se mu.
Takže vůbec nevidím problém s tím, že nestráví večer s manželem, jak si asi myslíš Ty, ale ŽE SE S NÍM DOPŘEDU NA NĚČEM DOHODLA a pak se BEZ DALŠÍ DOHODY S NÍM dohodla s někým jiným na něčem jiném a považuje to za samozřejmost.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(10.7.2019 1:36:11) Marko,
tak teď ses tedy dověděla něco nového - že někdo jiný může mít o společném výletě na kolech diametrálně odlišnou představu než Ty, a že to, co by pro Tebe bylo nepřijatelné, je pro něho naprosto v pořádku
Ten poslední odstavec je zase neférový argument v duchu toho "nepřijití na schůzku" - když mluvíme o kolech, tak se držme kol a nepleťme do toho pěší vycházku, která má zas trochu jiná pravidla.
To Tvoje "to fakt zírám, co si někdo představuje..." mi přijde dost naivní. Přece si po svých životních zkušenostech nemůžeš vážně myslet, že všichni lidi si představují úplně totéž co Ty a že kdo se od toho odchýlí, znamená to, že je "divnej".
Pro mě je taky těžko pochopitelné, že někdo jede na kola především proto, aby si s tím druhým za jízdy popovídal, ale pokud to tak někdo má, tak to vezmu na vědomí, nebudu obracet oči v sloup nad tím, jak je divnej (ani si to myslet), ale vyhodnotím, jestli tento způsob jízdy vyhovuje i mně, a pokud zjistím, že ne, tak se na dotyčnýho nenaštvu, nebudu si myslet, že já to mám dobře a on blbě, ale závěr bude, že to není slučitelný a že pro společné projížďky na kole si holt každá z nás bude muset sehnat do party někoho jiného.
|
|
|
|