| Klabe+3 kluci (08,10,15) | 
 |
(27.9.2022 11:41:20)
Běhám poměrně pravidelně 4x týdně (5-8 km), záleží, jakou trasu běžím. A když nestíhám, tak vytáhnu některé z dětí (to jede na kole/koloběžce) a vyběhnu na cyklostezku za domem (jsou to 3 km). S přicházejícím podzimem se mi zmenšuje výběr tras, kde mi nevadí běhat po tmě samotné.  S kámoškami ale běháme kdekoliv s čelovkami. Děti jsou poměrně rády, že na tu půlhodinu/hodinu vypadnu, protože mají volno.
Téměř každý všední den chodím (ač mi jezdí přípojový autobus) lehce přes 2 km do sousední vesnice na vlak. A protože jsem nestíhací typ, tak často popobíhám.
Do minulého týdne jsme ještě 1x týdně dvě hodiny tancovala (máme taneční skupinku, se kterou různě vystupujeme), teď máme chvíli volno, za měsíc začneme nacvičovat na plesy.
Běhat jsem začala kvůli hubnutí (ale vlastně primárně kvůli kámošce, která potřebovala nabrat kondičku před závody na koloběžce). Už mi zbývají dohubnout poslední kila, ale asi u běhání zůstanu, jednak se tvaruje i postava a jednak s kámoškami probereme vše stejně jako při kafču.
|
| Beat | 
|
(27.9.2022 12:53:09)
Klabe, to je fajn. To mi chybí, behaci kamoska. Na jednu stranu beham rada sama, vše si promyslim, ale sem tam by to bylo prima.
|
|
| kysnutá knedla |
|
(27.9.2022 12:56:19)
A ja zase toto nikdy nechápem keď vidím ako baby behajú a u toho kecajú.
Aj preto by som nechcela žiadnu spolubežkyňu.
|
| babi_ | 
|
(27.9.2022 13:59:27)
Já tedy za běhu často povídám hodně. Pro sebe, v duchu. Buď si povídám jen sama se sebou, nebo s kýmkoli. Je pravda, že to zpomaluje a ruší koncentraci na běh - třeba došlapování v těžkém terénu. Ale dělám to. Do meditačního stavu se dostávám jenom někdy, při delších bězích po technicky snazších cestách. Případně se maximálně soustředím na běh, když opravdu "honím čas", třeba při závodě.
A taky jsme si kolikrát reálně popovídaly při běhu s dcerou, velmi příjemně, je to fakt dobrá příležitost - běh je určitým způsobem uvolňující, myšlenky historky nápady přicházejí s podobnou lehkostí, otevřeností bez limitů, jako třeba po přiměřeném množství alkoholu. Pro lidi, kteří v pohybu nemají úplnou zálibu, ale chtějí z nějakých důvodů běžet, je pokec cestou fajná věc - než se probere aspoň zlomek toho, co se vynoří, je iks kilometrů pryč
Při prvních společných bězích s dcerou ona na začátku stoupání hlásila-žádala: mami, kopec, historku! A tak jsem něco vyprávěla, aby jí to lépe uteklo, a pak už jsme navazovaly střídavě... však to každý zná, i když třeba ne při běhu. Bych to nezavrhovala.
Mně zas přijdou dost "nepochopitelná" sluchátka. V přírodě se člověk ochudí o ticho a zvuky přírody, ve městě či větším provozu o varování před auty, cyklisty, psy, dětmi z boku... (ostatně i v lese je znám případ, kdy běžkyni se sluchátky zabil padající strom). Ale rozumím tomu, že někdo prostě tu muziku nebo podcasty či co k běhu potřebuje.
|
| Beat |
|
(28.9.2022 7:23:46)
babi přesně, s dcerou beham moc rada. Vsechno probereme.
Jinak to mám namichane. Většinou sama, občas s muzem, výjimečně s dcerou, už bydlí dal. A sama beham většinou s jedním sluchátkem, někdy bez, nikdy s oběma. Taky nerozumím, ze někdo ma obě a neslyší zvuky kolem. A poslední dobou vídám lidi i na kole s oběma sluchátky, i mezi auty, na silnici. Nechápu
|
| Bára + 4 | 
|
(4.10.2022 11:25:29)
Běhám ráda sama, pročistím hlavu, jsou to vzácné chvíle. Pak ale taky běhám s partou holek. To je taky moc fajn. Sluchátka jsem nikdy nechtěla - jednak kvůli tomu vzácnému klidu a tichu a jednak proto, že jsem hluchá na jedno ucho. Takže bezpečnostní opatření, že bych si dala sluchátko jen do jednoho ucha nepřichází v úvahu. Akorát při těch dlouhých trasách bych už i něco možná poslouchat chtěla, mluvené slovo. Uvažuju o sluchátkách, co vedou zvuk přes kost. Slyšela bych obojí - i provoz kolem sebe. Nemáte někdo zkušenost?
|
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(27.9.2022 15:17:03)
Mám to stejně, běhání jsou moje chvilky, kdy můžu být sama se sebou, tím, že prakticky nikdy nebývám sama, to dost potřebuju ...
Jednou týdně chodíme s bráchou, patří mezi moje nejbližší lidí, a tohle k našemu sourozenectví patří😄. Výkonostně je jiný level, takže mě vlastně táhne. Vždycky probereme všechno. Běháme s ohledem na jeho potíže s koleny (bez příčiny, zřejmě postcovidový projev) jenom terény a zcela pravidelně zakopávám, div si nevyvrtnu kotník apod. Asi jak se soustředím na to, abych mu stačila, abych to pobrala, abych odpověděla adekvátně 😂. Jednou týdně stačí 😇
|
|
|
|
tak to je moje regenerace 
a nějak mě teď neposlouchá váha. Pozoruji, že nemohu jíst už jako kdysi v práci i doma večer. Vaříme doma teplé večeře, kluci jsou aktivní sportovci a vracejí se hladoví jak vlci. 
. Ale...já z té přírody, ticha a klidu pak žiju celý týden. 
. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)