Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře?

díky!
Asi máš pravdu.

Řekl jsem, aby odešla na nějakou dobu, ale odmítá. Řekl jsem, že chci satisfakci, ale nepřistoupí takřka na nic. Nevím, proč potřebuju, aby bylo po mém, asi proto, že dřív jsem souhlasil takřka s čímkoliv, hlavně, že jsme se domluvili.

Rozhodl pro nějaký postoj.. S tím jsem měl potíž, nechtěl jsem ji ztratit, ale ani to tolerovat.
Asi mě tady ostatní odsoudí, ale ideální by teď pro mě bylo, kdybych narazil na nějakou jinou ženu, to bych přeorientoval city. Jenže to se nedaří na povel. A do té doby žádost o rozvod nepodávám..
Otevřená komunikace.. to jí mám říct, že vůbec nevím co s tím?

Jí vyhovuje, když nerýpu, ani nejsem odměřenej, tak jsme schopni vycházet dobře. Jenže dělat, že nic, je zase pro ni signálem, že to toleruju. Takže to zas ujedu do extrému, kdy jsem protivnej, odtažitej a tak.
Furt k ní něco cítím, ale vůbec jí nevěřím. Pitomá kombinace.