28.4.2011 16:38:34 Enigmat
Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře?
Bosorko,
máš v lecčem pravdu, ale v lecčem to vidím jinak.
Nějak neumím akceptovat tvůj argument, že "to nedokáže ukončit, protože je zamilovaná." Já jsem ale manžel a ne její otec, abych mohl v tomto hledat pochopení. Naopak, tím, že to neukončí, dává zřetelně najevo, že je ochotna kvůli němu riskovat manželství, ergo, že je pro ni důležitější než já. S tím se nemíním smířit. Zkrátka, když to nemůže ukončit, tak nemůže, já zase nemůžu čekat do aleluja a sledovat, jak se celý rozkládám a utrácet život s člověkem, který neví, co chce. Kdy nastane ten moment nevím, ale určitě se bude hodně blížit momentu, kdy se zakoukám jinde.
Nebudu podávat žádost o rozvod jen proto, abych ho pak po měsíci stahoval. Když ho podám, tak už nebude cesty zpátky, i když bychom oba pak třeba i chtěli.
Já mohl uvažovat o znovu-stavění vztahu až po ukončení její avantýry. Pak měla následovat pokora, lítost a pak by mělo šanci přijít mé odpuštění. (Což neznamená zapomenutí či souhlas). Stavění vztahu ani na začátku se přece neděje za asistence třetí osoby. Nějak sežrat bych jí to pochopitelně dal, abych věděl, že to vydrží bez toho, aniž by utíkala si postěžovat k němu, jak už to mnohokrát bylo a mít tak vlastně "výmluvu", jaký jsem hroznej. Protože takto se konflikty nedají řešit.
Prostě nevěra je ta největší potupa, jakou může ženská chlapovi udělat a je naprosto neadekvátní zbraní. Její výstřel už poznamená na vždycky. Pochopitelná je snad v případech dlouhodobého odmítání sexu ze strany partnera. Ve všech ostatních situacích jsou jiné možnosti, ať pozitivní - komunikace, psycholog, tak negativní - hádka, odmítnout prát, vařit apod. nebo jak někdo psal "praštit chlapa pánvičkou po hlavě", i to lze zkousknout.
Prostě dámy promiňte za upřímnost, ale pustit do vagíny někoho jiného je jako odevzdat někomu duši, protože sex je intimní, ta nejdůvěrnější věc a skoro vždycky souvisí s city.
Ano, pokud ve mně nevidí jedničku, ale v někom jiném, tak pro mě partnerskou hodnotu moc nemá. Můžu ocenit, že se umí postarat o malou, že umí německy a já nevím co. Já v ní partnerskou jedničku viděl. Takže bych rád našel někoho s kým v sobě uvidíme navzájem jedničku, i když objektivně je jasný, že ani jeden jedničkama nebudem.
Hokej v hlavě mám, ale snažím se mu dát pravidla.
Ne, zatím opravdu nevím na čem bych stavěl, když se důvěru nesnaží aktivně získat, pokoru nenabízí, jen mlhu a vytáčky.
Odpovědět