Re: Panoptikum u Apolináře

Já bych ubrala, jen mám strašlivé sny. Nepopsatelné story o porodu a tak mě manžel sám navrhl, at´ bud´ vyhledám psychologa a nebo omrknu možnosti. Samotné mi příjde úsměvné, jak se třetího porodu podvědomě strašně bojím. Druhý porod nebyl procházka ružovým sadem, ale žádné komplikace, žádné dlouhé bolesti i když bolesti to byli. Překvapilo mě asi že já co vydržím všechno jsem se najednou nezvládala. Ale možná to bylo tím, že tam nebyl manžel, že dítko bylo od toho prvního rapidně větší o 1,3kg. Mozkem to všechno vím, ale podvědomí pracuje a pracuje... . A tahle informace mi fakt pomohla. Tak že tam ve čtvrtek jdu se podívat na podmínky a popovídat si nebo se zblázním