Re: Výchovné problémy 14leté dcery aneb jak přežít pubertu?

Yuki, i 14-leté děti jsou schopny domyslet důsledky svého jednání, když se s nima pracuje. Mně se na to v dospívání dcery třeba osvědčilo situační modelování. Prostě jak by stejnou situaci řešilo dítě, kdyby bylo v pozici rodiče. Až jsem se musela smát, když puberťačka ve velmi rozvinuté pubertě jela v pozici rodiče jako přes kopírák. Jo, došlo jí, že rodič třeba dělá nepopulární kroky, ale že to je dáno láskou k dítěti, a strachem, aby neudělalo blbost, která by se mu v životě mohla vymstít, třeba tím, že se chytne alkoholu nebo drog, neudělá maturitu, což mu pak znemožní dělat práci, která by ho sice bavila, ale ke které je maturita potřeba, a že se třeba maturita blbě dodělává, když máš práci a rodinu. Ono je to dneska o dost těžší, protože děcka jsou mistři světa, všechno je pro ně jednoduché. Já taky kdysi slyšela kydy typu "neschopný rodič, protože má malý plat, tak změním zaměstnavatele a je to". Pak ale sami dojdou do věku +-40 a sami zjistí, že to zas takové sranda není, ale hlavně že měli plnou hubu kydů a snadných řešení. A že třeba vysněná práce koliduje s provozní dobou školky/školy, dítě občas onemocní a prarodič není vždycky k dispozici, protože prostě není au-pair na plný úvazek. Nejlepším lékem na každého podobně chytrého budou jednou jeho vlastní děti. Taky jsem slyšela od nevlastního syna kydy typu "když bude dítě dělat něco, co nebudu chtít, tak mu to zakážu, plesknu ho přes ruku a je to". Dneska zjišťuje, že zakazuje denně a stejně je mu to prd platný, že malému dítku musí stát neustále za zadkem a dítko mu jeho kydy docela úspěšně vrací.
My jsme holt z dětí nadělali bohy, co všechno můžou, nemají žádné povinnosti a všichni kolem nich budou skákat, aby náhodou nunátko nemělo bebínko. A pak se divíme, že nunátko s rodiči voře, jak si zamane.