Re: Je to opožděná krize středního věku?

Analfabeto, tak to zkusím znova: celou dobu nepíšu nic o tom, že předběžná opatrnost je špatná. Naopak, taky nejsem nějaký blázen, který se podle nálady vrhá do dobrodružství. Pokud jsem se starala sama o syna od jeho 3 let, tak co myslíš, byla jsem rozumná nebo bláznivá matka? S Montyiným problémem tahle diskuze nemá co společného, já reagovala a reaguji na Tvoje neustále lamentování, jak ženské po 40 nezbývá asi nic jiného, než ten příslovečný "skok do rakve" , protože ... a tady začneš dosazovat různé negativistické postoje. Já přece netvrdím, že v jakémkoliv! věku je snadné sehnat dobrou a uspokojivou práci, tvrdím tady celou dobu, že to není nemožné, ergo nelze zjednodušovat a paušalizovat, jak činíš Ty. Vyjmenovala jsem Ti v jednom příspěvku, jak jsem to měla s novou prací já a nebyla tam jen ta pozitiva. Přesto mi to i v 50 stálo zato. Přece nelze sedět a říkat si: ono už to nejde - nikdo na mne nečeká - stejně o mne nikdo nestojí. Což je Tvoje opakující se mantra tady.