Re: Kroužky, jak citlivě to pojmout.

Kněžno, pokud toužíš být ta, co nastavuje hranice, a štve tě chování dcerky, budeš muset začít se změnou u sebe. Potomek přesně vytuší, co mu u kterého rodiče projde, a neváhá toho využít.
Na druhou stranu z tebe ten "ďábel" fakt nevyrostl a chuť dodržovat hranice a řád prostě nemáš ve své přirozenosti, takže za mě se to těžko budeš učit teď. A hlavně to naučené chování nebývá uvěřitelné pro dítě, stejně prokoukne, že to jen říkáš, protože se to říkat má.
Tedy pokud toužíš po nějakých nastavených hranicích, tak bych viděla, že dohady, kam a kdy půjde či nepůjde, bude řešit manžel=tatínek. Pak bych se do toho nemíchala a nechala to na nich dvou metodou " jdi za taťkou, jsme spolu dohodnutí, že to proberete spolu". Dcerka tě bude asi zkoušet zapojit, protože ví, že u tebe by uspěla snadno. Takže lze jen opakovat "jdi za tím tatínkem, fakt to řeší on".
U nás jsem do cca 15 let kluků nastavovala hranice spíš já, manžel nějak netušil, jaký hranice, proč zrovna tady a ne jinde,... Až když syny začal vnímat jako dospělé muže, šlo mu s nimi dobře vyjednávat a obhájit si svůj prostor, zásady, potřeby,...