Re: Kroužky, jak citlivě to pojmout.

"taky jsem ten typ, co když je mi blbě nebo se mi hodně nechce vstát, tak bych nechala dítě doma a byly bychom prostě doma, no :D

v tomhle mě teda učí manžel, i když to moc nechápu, proč. Ale má tu docházku jinak."

já bych to teda chápala, proč tě to učí manžel - mm je velice disciplinovaný, sám na sebe klade ohromné nároky, má neskutečný "morál" - a jak já taková nejsem, co chvíli mě jemně upozorňuje, že větší disciplína by mi neškodila a má pravdu, no

Já jemu zase už roky říkám, že za určitých okolností i zcela bezproblémové dítě má na některý svůj nápad slyšet NE, a že on to moc neumí, jeho "to víš že jo, zlatíčko" je skoro automatické, a tak dvakrát třikrát do roka to NE říkám já (a potom jsem ten méně oblíbený rodič - mm teprve po čase přizná, že jsem měla pravdu, moje obavy, kterými jsem svoje NE zdůvodnila, se třeba po čase ukážou jako legitimní, ale u takové manželovy sebereflexe, že on tenkrát tu pravdu teda neměl, už dcera není přítomná, takže zůstávám v roli matky, co jim s tatínkem do toho hází vidle

V obou případech je to vzájemně "hrách na stěnu" - já jsem stále stejně méně disciplinovaná a on stále rozmazlující