Raduza |
|
(4.9.2018 13:06:46) Naučit to jde. Odkoukej pár frází a pak Ti to "super, bomba, perfektní, fakt to nejlepší ...." Ti půjde z pusy samo ))))))). Časem se naučíš u toho i ten úsměv a věřit Ti budou všichni. Jo, je to lepší, ono se nic v reálu nezmění, ale pár věcem uvěříš i Ty a budeš je jinak vidět. Až zase bude chtít říct něco negativního, tak se zeptej sama sebe, jestli je to fakt nutné. Pokud ne, řekni třeba jen fajn )). A pomalu to půjde samo.
|
Ropucha + 2 |
|
(4.9.2018 13:22:38) Bromelie, tomu tedy vůbec nevěřím, že by člověk dokázal změnit své negativistické nastavení tím, že se bude učit opakovat exaltované výkřiky. Myslím, že "bomba perfektní" ani není cílem, cílem je pozitivní pohoda (pokud jsem tedy téma správně pochopila).
|
Kivík |
|
(4.9.2018 14:44:34) Nevěřím, že povahu lze předělat, ale něco na tom, co píše Bromelie, bude. Já se takhle naučila přijímat komplimenty. Měla jsem zažité to odmítání, jakože někdo mi něco pochválil a já to "shodila" nějakým výrokem typu "To je jen ze sekáče", apod. A pak jsem se vždy zamyslela, jestli je to fakt nutné říct a zjistila, že ne. Od té doby vždy jen s úsměvem poděkuju a je to lepší Takže ten nápad "zamyslet se, jestli fakt musím říct něco negativního" se mi líbí. Nejspíš si zakladatelka začne všímat, že to trochu (nebo dost) přehání a ubere. Za pokus to stojí.
|
iiii |
|
(4.9.2018 15:01:45) Tak já komplimenty neumím přijímat v tom, že u každého automaticky hned přemýšlím, zda to dotyčný myslí vážně nebo je to ironie či rovnou posměch. Jako nedávno mi mužův kamarád řekl (zcela bez postranních úmyslů či náznaku nějakého nejapného žertu) něco ve smyslu "ty máš dobré vlasy, za tebou bych se snad i na ulici otočil", a já místo poděkování ze sebe dostala akorát "cože?" A to je tak se vším.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(4.9.2018 15:28:12) Kivíku, tak toto ano, to naučit lze. Já jsem se takto naučila úsměv a přímý pohled do očí, protože jsem pochopila, že zadumaný nepřítomný pohled lidé vnímají nepřátelsky a v profesním kontaktu na něj vůbec (právem) nejsou zvědaví. Podařilo se mi to myslím úspěšně zautomatizovat. Ale že by šlo tímto způsobem ovlivnit vnitřní prožívání, to si nejsem jistá.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(4.9.2018 16:18:11) Ropucho, ale ono nejde o to, aby se pesimista stal jásajícím optimistou... není to o tom, že se snažíš o opak, ale že se třeba snažíš, abys nebyla nas.... pesimistou furt. Spousta věcí, které ovlivní naši náladu, je spojená s automatickými odpověďmi... takže když jsme zvyklí, na otázku: jak se máš? odpovídat: blbě, tak nám to v hlavě bude naskakovat. Místo toho se můžeme zaměřit na zautomatizování věty typu: dobře, dneska se mi povedlo... a to jinak než používáním, nejde. A věta typu: dneska se mi povedlo... není nějak extra sluníčková a ani nepopírá třeba situaci, že to v globálu za moc nestojí, protože mi třeba zrovna ukradli drahé kolo.... Být trochu příjemnější "pesimista" není o tom, že se snažíš zcela změnit, ale že se snažíš o trochu pozitivnější nebo alespoň neutrálnější výraz.... a to změnit lze, ale chce se to mu věnovat. Je třeba se tomu věnovat a ty negativistické otázky, odpovědi aktivně stopovat a zkoušet to jinak... a tím stopovaním pak můžeš ovlivnit, zda ti v hlavě bude strašit: prší, celý den bude naprd - přibrala jsem, vypadám strašně a tak je jedno, co si vezmu na sebe.... i jako pesimista můžeš regulovat tu intenzitu a kvantitu.... a i jako pesimista se můžeš dostat na neutrálnější vzorce... prší, vezmu si nepromokavé boty.... nebo přibrala jsem, tak si vezmu tu halenku, která ty mé špeky tak neobepíná....
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 16:33:12) j.a.s., přesně.
Nebo možná ani aby se o něčem přesvědčoval sám (pokud je pesimista a vyhovuje mu to), ale aby krotil projevy toho navenek (protože toho druhýho může hodinová přednáška o tom, co všechno je špatně, dost zdeptat)?
|
...j.a.s... |
|
(4.9.2018 16:42:09) Kudlo, jenže to krotit jinak nejde, když tomu nedáš prostor. Naopak když se to snažíš stopovat, pak se ta změna projeví navenek. Těžko lze chtít změnu a v hlavě si opakovat totéž.... Těžko ze sebe vydoluješ lepší náladu, když si budeš každý den bezmyšlenkovitě říkat, všechno je naprd, protože prší, nedošla výplata atd... Naopak když se budeš věnovat stejně i tomu, co si říkáš v duchu, můžeš se posunout k trochu pozitivnějšímu výrazu a lepší náladě.
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 16:43:28) j.a.s., ale jestli tomu dobře rozumím, tak tady nejde o to, aby zakladatelka měla lepší náladu (říká, že to tak má odjakživa a JÍ to asi tak vyhovuje), ale aby projevy své nálady nadměrně neotravovala svoje okolí.
|
|
|
|
Grainne |
|
(4.9.2018 17:17:23) Jas, tak "prvni pulka" v poradku, neni nutne s tim na.irat kdekoho okolo, druha pulka je ovsem nebezpecna blbost a chran kohokoliv panbu, si neco prenastavovat v hlave. V nadseni z toho, ze se to da zmenit, jsem si podobnym pokusem privodila zcela regulerni depresi...samozrejme pod vlivem podobnych "literarnich cintu", takze ne, zmenit se to neda, zato si tim muzes ublizit.
Mne tedy jistojiste vytaceji bytostni optimiste, pokud mne chteji obracet na svoji viru...se divim, ze jsem jeste zadneho neprastila lopatou
Skutecne optimistickeho cloveka nevykolejim, ani on mne, zato ty "naucene" optimisty poznam i za rohem a vadi mi uz preventivne.
Ma smysl se ukaznit a ventilovat to ven umirnene a po malych davkach, ale ja nepotrebuju ani to, zvladnu to i sama se sebou. K tomu ovsem potrebuju ten svuj prostor.
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 17:19:27) Grainne,
a co je to "naučenej" optimista?
Co když je to někdo, kdo se snaží vnímat svět trochu míň černě, než by ho vnímal ze svý přirozenosti, a příliš negativní partner (myslím v hovoru, ne nutně životní ) ho "strhuje"zpátky k těm negativním představám?
|
Grainne |
|
(4.9.2018 17:30:07) Kudlo, ta prvni pulka je spravne, obvykle to lidi delaji pod tlakem toho okoli.
S tim partnerem uz je to komplikovanejsi, ale obvykle to vznikne v momente, kdy jeden, nebo druhy zacne vymyslet, jak se tedy polepsit a byt optimistickej a najednou se mu zda, ze ten druhy hraje proti nemu. Coz ovsem neni pravda, on porad hraje za sebe a jenom tuhle novou hru hrat nechce.
Navic to neni nic strasneho, to bychom oba s mym manzelem uz davno skocili v temne bazine, jsme jeden horsi, nez druhej.
To by na ten nesoulad prisli uz v dobe randeni, ne az po svatbe, spolecne hypotece a detech.
|
|
Grainne |
|
(4.9.2018 17:33:46) Jo no...i pokud to neni zivotni partner, tak pokud budou ve svem "normalnim" nastaveni, budou si notovat, ze cely svet stoji za ...pip..., protoze vesmes stoji. Fakt jako, ze sviti slunicko, je snad samozrejmy, ne, nad tim nema smysl jasat
|
Ropucha + 2 |
|
(4.9.2018 18:00:41) Grainne, jásat je třeba úplně nad vším dobrým, všechno je to zázrak Resp. ne jásat, jásat já neumím, ale cítit štěstí a vděčnost, že to je Ale tedy podzimní krajina s mlhou tam patří také, já jsem asi melancholický optimista nebo optimistický melancholik
|
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 18:16:20) Grainne,
hele, já sedět třeba v kanceláři s nějakým bytostným pesimistou, který by se neovládal, tak si nejsem jistá, že by mě časem "nestáhnul" dolů.
Já se svou historií si nejsem jistá, jestli bych si dokázala udržet schopnost nedívat se hlavně na ty horší stránky (ostatně by to mohlo tak být i bez té historie), a fakt nestojím o to notovat si s někým, jak je všechno špatně.
A to, že "nemá smysl jásat nad tím, že svítí sluníčko, protože je to snad samozřejmý", to považuju skoro za rouhání, přece je dobrý si uvědomit, že je fajn, když věci fungujou, protože to přece není samozřejmý. Umím si představit, že někdo "jásá" i nad tím, že může vyjít na ulici a nic ho nebolí.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.9.2018 19:37:45) Já vždycky jásám ldyž svítí sluníčko
|
|
Grainne |
|
(4.9.2018 20:02:40) Kudlo, to si zase pletes s negativismem, nemam potrebu seznamovat okoli s tim, co se "urcite nepovede", ani se svym vnitrnim stavem. Jen jaksi nejsem schopna sdilet bezbrehe nadseni z toho, ze sviti slunce, nebo kvetou tresne. Jo, tak tohle je to, co se da naucit vuci okoli, ale maximum je projev sounalezitosti, ze "jako jo, ty tresne jsou super".
Ja se dokonce vcitim do skutecneho optimisty tak, ze mu verim, ze ta jeho vec dobre dopadne, protoze je jeho. Takze uprimne muzu podporit a povzbudit.
Jen sama nemam tu radostnou a odhodlanou viru a neverim, ze pozitivni mysleni muze neco zmenit, tedy mne. Tomu, kdo to nehraje, jo. Jedna takhle optimisticka bytost me presvedcila. Kdybych v tom pru.eru byla ja, radne se v tom porochnim, pripravim se na nejhorsi a mozna, mozna, kdesi ve ztracenem koutku duse budu doufat.
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 21:47:40) Grainne,
tak já Ti ale v tuto chvíli nerozumím, nebo si teda každá (mylně) představujem, že pesimista vede neustálé pesimistické řeči (já) a že optimista neustále projevuje jakési "bezbřehé nadšení" (ty).
Docela by mě zajímalo, co Tě k těm představám o "neustálém jásání" a "bezbřehém nadšení" vede, já se s tím normálně nesetkávám.
|
...j.a.s... |
|
(4.9.2018 22:04:39) Souhlasím s Kudlou a taky to nechápu. A už vůbec si nemyslím, že pesimista = realista, protože nejásá... optimismus přece není o jásání, ne? Já to chápu tak, že optimista má tak nějak automaticky trošku lepší náladu u všeho možného, zatímco pesimista to tak nemá a musí se o ni víc přičinit... Mně zas přijde divný se upadat do pesimismu a tvářit se, že to je ta realita s velkým R, oproti klamu, co mají optimisti...
|
Kudla2 |
|
(4.9.2018 22:09:41) j.a.s., já vnímám pesimistu jako člověka, kterej se víc zaobírá tou negativní stránkou věcí (vidí "poloprázdnou" sklenici), kdežto optimista ji vidí jako poloplnou.
Ale podle toho, co říká Grainne, to chápu tak, že ona bere "pesimistu" jako člověka, kterej si připouští i možnost té horší varianty a připraví se na ni, ale to já tak vůbec nevidím, to dělám i já, ač se považuju vcelku za optimistu, v duchu toho, že "kdo je připraven, nebývá zaskočen".
|
Grainne |
|
(4.9.2018 22:25:53) Kudlo, no se zaobiranim se beznych veci to az tak nutne souviset za vsech okolnosti, nemusi. Pesimista, ani optimista neni blazen, ktery neumi vecne vyhodnotit situaci.
Jen pesimista se prikloni k te horsi variante, optimista k te lepsi, pesimista se podivi, ze to tedy "dopadlo", optimista zajasa.
|
|
|
Grainne |
|
(4.9.2018 22:20:19) Jas, normalni lidi se obvykle nepohybuji v krajnich dimenzich sveho nastaveni, obvykle se to v krajnosti projevuje ve vypjate situaci, at uz pozitivni, nebo negativni. Na ulici, ani v bezne komunikaci optimistu, ani pesimistu nepoznas. Poznas casteji negativistu, cloveka s nizkym sebevedomim, ruzne kecalky a podobne typky. To se zakladnim nastavenim nutne nemusi souviset.
Tedy Kudlo, protoze predpokladam, ze tu nelzes, tak optimista tedy nejsi. Nicmene, snazis se, mozna, o jakysi pozitivni nahled na svet, tipnu, ze jsi kdesi blize stredu mezi optimismem a pesimismem. Mne by podobny postoj ponekud vycerpaval a ani na nem nevidim nic pozitivniho.
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(4.9.2018 19:07:21) Graine "Fakt jako, ze sviti slunicko, je snad samozrejmy, ne, nad tim nema smysl jasat"
No tak to tedy vůbec není samozřejmý. Takhle se nerouhám. Jen někdy není síla jásat.
|
Grainne |
|
(4.9.2018 19:53:58) Marko, slunicko je fajn, ale tim to taky konci. Zvlast, kdyz chci zrovna prat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|