| Irmi | 
 |
(7.3.2022 12:36:35)
S dovolením vkládám téma Janči:
Dobrý den všem,
mám 3 děti, 2 synové jsou již z domu a bydlí 300 km, mají slečny a vidíme se dosti málo.
Zůstala jsem se 19 letou dcerou sama, jsme rozvedeni. Přítele momentálně nemám, dosti zklamání.
Jak to máte s tak starou dcerou? Jak bývala upovídaná, trávily jsme mnoho času na kole, brusle atd ted najednou již zájem nemá. Má již půl roku přítele, vidí se 1× týdně, jinak jsem již na poslední koleji. Studuje VŠ. Nějak si nevzpomínám, zda jsem to měla taky tak, ale musím s ní páčit každou větu, nezájem, pouze mobil, počítač, kamarádi. Někdy mi chybí ty „naše chvíle“ ale vím že je to přirozený vývoj. Nechci dolízat, otravovat, to už tak zůstane napořád? Vím, že si mám najít jiný zájem, jde to těžko. Mám invalidní důchod a menší omezení. Spíše mě zajímá, jak to vše nezhoršit mým „nátlakem“
Jak si udržet alespoň nějaký vztah s dcerou? Se syny to nebylo tak intenzivní.
|
| Monika |
|
(7.3.2022 13:22:02)
No, to je asi těžké radit, když do toho člověk nevidí. My máme 15 letého syna, který s námi bydlí, ale mluvit s námi momentálně taky moc nechce, veškeré dotazy považuje za zásahy do svého soukromí (pomalu včetně dotazu na to, co měl k obědu, při dotazech na školu odkazuje na Bakaláře). Jinak tedy na vyžádání se zapojí do domácích prací, někdy i poměrně ochotně, jindy to odkládá, ale nikdy neodmítá. Je ochoten se bavit o různých praktických věcech nebo vtipkovat třeba o politice apod, ale nikoliv o "jeho životě". Zatím to beru jako pubertu a doufám, že ho to časem alepoň trochu přejde, ale zároveň nevylučuju, že ne. Dcera je naopak ukecaná až moc, tam tedy by mě změna asi dost zarazila, ale kdoví, co nastane, zatím jí ještě není ani 12.
Kdybys dceru pozvala na nějakou společnou aktivitu, kde ti nemůže "uniknout" k mobilu a spol - třeba procházku, kolo (až se zlepší počasí) nebo i požádala o nějakou společnou práci - šla by s tebou, udělala by to? Jinak možná, jak má stále nějaký "program", tak možná jí to nedochází, že Tobě je třeba smutno a cítíš se sama. Já jsem v 19 letech byla na koleji, v době bez mobilů a mailů, volala jsem domů (z budky) tak jednou za týden, resp. v 19 jsem ještě spíš jednou za týden jezdila domů, ve 20 už jen tak jednou za měsíc, kvůli sportu. Mamka tedy v té době měla doma ještě dva mladší sourozence, ale když bylo nejmladšímu 19 taky byl na koleji a navíc je to kluk a určitě toho s mamkou taky moc nenakecal. Akorát v té době se ségře narodilo první dítě, tak mamka "zábavu v rodině" nepostrádala, ale jinak by asi taky mohla mít smůlu ...
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 13:54:19)
ja byla na koleji od 18 let, vracela jsem se na vikendy, krom zkouskoveho obdobi, kdy se mi lepe ucilo na prazdne koleji....pak jsem zustala v jinem meste ...myslim, ze moji rodice se z meho odstehovani nikdy nevzpamatovali, tedy trochu lepe jim bylo, kdyz byla moje dcera mala, ze za ni mohli jezdit a travili s ni prazdniny na chalupe (i se mnou)...ted se s nimi vidame malo, postupem casu si nasli konicky a pratele, ale jsou oba rodinne typy a nejlepe by jim bylo s detmi a vnoucaty v jednom dome nebo aspon meste
|
| Monika |
|
(7.3.2022 14:02:35)
77krásko, u nás tohle "zachránila" ségra a její děti, zůstali (donedávna) v rodném městě. Teď už jsou tedy i tato vnoučata dospělá a ta zbývající naši bohužel vídají dost málo (u nás kvůli vzdálenosti, i bráchy to je jakési komplikovanjší kvůli švagrové). Ale oni jsou s taťkou dva a taky jsme nikdy nebyli zvyklí, jak třeba píše zakladatelka společně "jezdit na kole, na bruslích atd.) ... Prostě jsme spolu byli a komunikovali doma, ale od naší puberty už jsme ani s našimi nejezdili na dovolenou, program jsme měli s vlastními kamarády a tak. Naši chodili do práce ještě do nedávna, taťka k tomu jiný program nikdy nepotřeboval a mamka ho měla poměrně dost i bez aktivit s dospělými dětmi ... Ale tedy když jsme doma byli, tak určitě jsme si s nimi popovídali, večer třeba poseděli u TV, případně zašli na návštěvu k příbuzným, pomohli třeba něco na zahradě a tak, ale nešlo tedy o společné aktivity "po celý den" ...
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 14:14:21)
Moniko, my jsme taky s rodici nemeli nejaky spolecny program, kdyz jsem byla mlada (stredni skola, vysoka)....nekdy sel se mnou otec bruslit na rybnik nebo na dlouhou prochazku do lesa se psem, ale program byl vetsinou pobyt doma, vareni, jidlo, televize, knizky, radio...zrovna tak na chalupe, porad se muselo slozite varit a pect a myt hory nadobi a taky se starat o chalupu, sekat travu, delat opravy, no nekdy jsme s otcem jeli na kanoe na piskovnu, ale spis v mych mladsich letech, pak od mych 15 jsme meli partu pubertaku a jezdili na kole k rybniku a vecer zpivat u kytary k ohni
moje dcera ted spoustu casu travi mimo domov a taky to vnimam ne moc radostne....je to trochu nefer, ze kdyz se dite narodi, tak je to sok, ze matka prakticky prijde o svou svobodu (ja vim, nektere to resi babickami a delaji si, co chteji), a pak skoro znicehonic prijde okamzik, kdy je matka zase svobodna - a musi si najit novou zivotni napln, coz se po cca 18 letech hleda spatne
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 14:18:52)
v drivejsich dobach vetsinou sla dcera z domu, kdyz se vdala....a kdyz se vdala, tak se narodila vnoucata a zase bylo o zabavu postarano - a dcera se vdala do stejne nebo do vedlejsi vesnice....ted holky odchazeji a ziji samy nebo dlouho studuji a vnoucata se narodi za dlouho a v jinem meste nebo v jinem svetadile (mela jsem kolegyni se tremi vnoucaty v cizine)
|
|
| Irmi |
|
(7.3.2022 14:22:35)
77krásko, přesně. Najít si novou náplň do života.
Vybavuju si kolegyni, která velmi urputně na dospělých studujících dětech vymáhala pravidelné návštěvy až vydírajícím způsobem (já tady budu doma smutná a budu brečet...). Nechápu, takto bych nikdy nepostupovala.
Ale je fakt, že smutno mi je, s partnerem jsme spolu o víkendech, během týdne jsem objektivně sama. Navíc jsem se během pandemie od všeho a všech tak odizolovala, že nevím, zda je návratu...
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 14:27:55)
ja jsem se taky v pandemii nejak odizolovala....mela jsem pred pandemii partu ex-kolegyn na bowling, pak v herne zavreli a my jsme to jeste neobnovily...jezdila jsem za rodici (po letech), ale oni se kvuli covidu nechteli stykat, maximalne stylem ja pod balkonem....skoncila vsechna pravidelna setkani s byvalymi kolegy, s sirsi rodinou, s partou na lyze, s partnerovymi kolegy a spoluzaky, vsechno utnul covid
ja jsem si poridila psa, tak ted jen premyslim, ze az se vsechna setkani obnovi, tak jak tam budu jezdit se psem
pokud se ta setkani obnovi a nebudeme mit jine starosti
|
| Irmi |
|
(7.3.2022 14:33:16)
77krásko,
bože, přesně... kontakty s kamarádkami se přesunuly na občasný telefon, s mátí jsme se taky přesunuly do modu telefonu a dovozu nákupů ke dveřím (je těžce riziková, fakt jsem se bála ji něčemu vystavit...).
Psa mám  Je to božan, ale lidské společenství zcela nenahradí...
A se psem určitě jezdit můžeš, proč by ne?
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 14:43:56)
nevim, jestli mi psa prijmou do hotelu ...nebo jak pes bude snaset pobyt na horske chate...narodil se v dobe covidu a neni zvykly moc cestovat
|
| neznámá |
|
(7.3.2022 14:48:24)
Si zvykne.
A hotely či chaty už jsou na psy připravené, většinou není problém, navíc máš minipsa, toho ti nikde nikdo nezakáže.
A když to fakt nepujde, existují psí hotely. Není to drahý a psy je tam dobře postaráno.
|
|
| Konzerva | 
|
(7.3.2022 14:48:34)
Tak jestli se narodil v době covidu, tak je ještě mladý a naučí se. A vzít ho do horský chaty by snad neměl být problém, tam by to mělo být dělané na to, že tam jezdí lidi se psy. Jen ho musíš zvykat a hlídat, protože tam holt jezdí i lidi s dětmi. 
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(7.3.2022 14:52:02)
To já jsem se s kamarádkami setkávala i během covidu. Když se nikam nemohlo, chodily jsme na procházky. Teď už je to úplně v pohodě, jezdíme na výlety, chodíme do kavárny, na výstavy, chodíme na procházky, všecko tak, jak před covidem.
Co se týče dětí, tak u nás to bylo tak, že v jejich dětství jsme samozřejmě dělali vše pro ně, jezdili jsme s nimi na výlety, na dovolené, chodili s nimi do bazénu, do Zoo, prostě vše s nimi. Od cca 13 let dcera začala intenzivně jezdit na koních, trávila tam každý víkend, o prázdninách třítýdenní tábor. Od patnácti byla na internátu a víkendy trávila zase u koní, téměř jsme se neviděly, mobily ještě moc nebyly. Potom dcera studovala na VŠ, to byla se mnou, ale téměř nebyla doma, byla buď ve škole nebo na brigádě nebo u koní. Po VŠ se odstěhovala, vodáky jsme se tak jednou týdně, pak si koupila být v jiném městě. Teď se vídáme tak jednou měsíčně, jednou týdně si voláme a jednou ročně jedeme spolu na dovolenou.
|
| Irmi |
|
(7.3.2022 15:07:54)
Njn, o tom to asi taky je, jaká je předchozí zkušenost nebo praxe rodiny. My byli taková nerozlučná čtyřka - táta, máma, dítě, pes. Širší rodina moc nefunguje, o to víc jsme byli stmeleni my.
Muž zemřel, budou to 4 roky. S dcerou nás to ještě víc spojilo. A teď jsme čím dál víc každá sama. A si to tak má být. Jen je to změna a je třeba si na ni zvyknout...
|
| Stará husa |
|
(7.3.2022 15:19:58)
Irmi, já si myslím, že vztah rodič - dospělé dítě by neměl být zaměňován za kamarádský nebo partnerský. Děti se mají odstřihnout od rodičů a žít si svůj vlastní život, to je normální běh života. Rodiče mají mít svoje kamarády ev. ti šťastnější i své partnery. Když byly děti malé, tvořily samozřejmě se svými rodiči rodinu. Když jsou dospělé, utvoří si novou rodinu zase se svým partnerem a svými dětmi.
|
| Konzerva |
|
(7.3.2022 15:25:09)
No jo, to mi matka občas vytkne nebo teda spíš si rejpne, že už si se mnou nepopovídá jako dřív. A že to je vliv manžela. že jsem se jí odcizila. Ale není to pravda.
Tedy je pravda, že už si tolik nepopovídáme jako dřív. Ale není pravda, že by to byl vliv manžela. Je to proto, že matka s odchodem do důchodu šla intelektuálně hodně dolů a chce si dlouze povídat o věcech, které mě nebaví. Už jsem to tu psala. chce furt dokola povídat o svých zdravotních problémech a o politice. A to mě nebaví.
Tak se snažím jak to jen jde jí vytáhnout do divadla nebo na koncert nebo na nějakou vycházku, kde je na co koukat, abychom mohly mluvit o něčem jiném.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(7.3.2022 20:03:28)
"Irmi, já si myslím, že vztah rodič - dospělé dítě by neměl být zaměňován za kamarádský nebo partnerský. Děti se mají odstřihnout od rodičů a žít si svůj vlastní život, to je normální běh života. Rodiče mají mít svoje kamarády ev. ti šťastnější i své partnery. Když byly děti malé, tvořily samozřejmě se svými rodiči rodinu. Když jsou dospělé, utvoří si novou rodinu zase se svým partnerem a svými dětmi."
Huso 
Výstižně napsáno, podepsala bych.
Se svými dětmi (21,19) mám vztahy myslím výborné, rádi se vidíme, popovídáme, občas uděláme rodinnou akci, důležité věci prokonzultujeme.
Ale 90% času si žijeme každý po svém.
|
| Irmi |
|
(7.3.2022 20:19:08)
Huso,Ropucho,
já přece netvrdím, že dcera by měla suplovat můj sociální život zcela a výlučně. Jen jsem si, stejně jako zakladatelka, posteskla, že je vzájemný vztah jinde...a že je mi to líto. Ale jedním dechem dodávám, že rozumím, že je to tak normální a zdravé. To se snad nevylučuje.
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.3.2022 20:29:06)
Irmi, já jsem to nemyslela vůbec na tebe osobně, ale obecně k tématu.
(Husa reagovala na tvůj příspěvek, pravda, ale já jsem to zpět nepročítala.)
|
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 20:41:35)
Irmi, na to dokonce maji psychologove termin "syndrom opusteneho hnizda" ....to je stara a znama vec a psalo se o tom uz pred rokem 1989
|
| 77kraska |
|
(7.3.2022 20:43:04)
tady tomu rikaji "syndrom prazdneho hnizda"
https://www.dama.cz/clanek/syndrom-prazdneho-hnizda-jak-zabranit-krizi-v-manzelstvi-po-odchodu-deti#part=1
no a resi to hlavne v souvislosti s tim, jak dal pokracoval v manzelstvi....neresi to pro zeny bez manzela
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.3.2022 21:24:01)
77krasko, ano, to je známý pojem.
A podle mě hrozí především lidem (ženám), kteří nenechávali odpoutávat děti postupně, žili jen zajišťováním rodinného servisu a neudržovali si vlastní prostor.
Lepší to má v tomto trošku sobec, který se pro děti docela neobětuje a tráví pravidelně čas s partnerem, s přáteli, vlastními aktivitami.
Nečeká ho pak takový šok, když dítě opustí společnou domácnost.
|
| Rodinová | 
|
(7.3.2022 23:02:45)
Zabko, tak to je, a byva to casto duvodem rozvodu po odchodu deti, rodice nezili spolu jako partneri, ale kazdy s detmi v paralelnim vztahu.
Deti odejdou a …prazdno, zadny spojovaci cinitel.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2022 9:49:27)
Rodinová, ano, je to tak.
Mě vždycky děsily vztahy "máma-táta", které spojoval opravdu jen provoz kolem dětí a domácnosti.
Já jsem asi ten sobec, ale svůj vztah s mužem, který jsme měli před narozením děti, si chci držet napořád. A přitom si nemyslím, že jsem byla málo máma, spíš naopak, pár let jsem do toho dala všechno. Ale pubertou dětí začíná proces osamostatňování a já už chci jen spokojeně přihlížet, jak si děti žijí své životy, zatímco my si žijeme také ty své.
|
| babi_ | 
|
(8.3.2022 10:04:33)
Mám to obdobně.
Vůbec nevím, co radit k „problému“ osamostatňování dětí a následné „prázdnotě“, protože mám svůj život, vztahy, a jenom jsem pár let věnovala dětem – a to tedy naplno, byly tou dobou spolu s MM na prvním místě. Nyní se máme s již dospělými dětmi rádi, máme velmi dobré vztahy, výborně si pokecáme, občas podnikneme něco společně, vzájemně si pomůže pokud je třeba, ale že již ty děti nejsou doma u mě a nejsou na mě nijak závislé (neto já na nich) považuji za „cíl projektu“, tedy takto je to přesně tak, jak má být.
|
| Pavla ... | 
|
(8.3.2022 11:00:05)
Hezky napsáno, babi.
Já bych tedy ještě Irmi poradila, pokud může, tak prostě občas - častěji za dětma zajet.
Já znám rodinu, kde mají hoodně úzké vztahy, líbí se mi to moc, ale my k tomu asi nesměřujeme. Mají společnou firmu / mateřskou školku a pracují tam teď už všichni - rodiče, dospělé děti se svými partnery a jejich děti, vnoučata majitelů, školky vychodily. Je to super. MAjí se všichni děsně rádi, mohou se na sebe 100% spolehnou - jezdí spolu skoro na všechny dovolený. Ponorku nemaj.
A ano, cíl "projektu" je děti osamostatnit, ale někdy to holt bolí. Mně taky, i když vlastně s dcerou mám super vztah! Jak říká manžel - bodejť by ne, když jsi jí k dispozici vždy, když něco potřebuje. Ale říkám si, že o tom to je. Mít rodinu jako takový okruh, na který se mohu spolehnou. Sama jsem jedináček a rodiče už nemám
|
| Irmi |
|
(8.3.2022 12:27:02)
Pavlo...
Je to složité, neměla bych problém se víc angažovat, jak píšeš, zajet tam... ale dcera to vyloženě neguje... mám pocit, jako by byla "schopna" mít blízký vztah jen s jedním člověkem a tím je teď její přítel.
Když se v mém životě objevil nový partner, velmi jsme oba dbali, aby neměla pocit, že je na druhé koleji, poctivě jsem čas dělila mezi ně... přitom už byla dospělá, ale v té době ještě sama. Ona si teď novou životní etapu (a znovu říkám, jsem za to ráda, že není sama) spojila s totálním odstřižením předchozího života.
Minulý týden oba zápasili s covidem (oba plně očkovaní měli fakt zlý průběh, horečky, kašel, ztráta čichu...). Bála jsem se o ně oba, ale dcera zvolila způsob nekomunikace, když jsem zavolala, telefon pokládala, když jsem napsala, jak se jim daří, nereagovala buď vůbec nebo za půl dne...Možná má pocit, že se chová dospěle, podle mě jen neskutečně neempaticky...
Přiznám se, vůbec nevím, jak s ní komunikovat, aktuálně mi přijde, že nejlepší je nekomunikovat vůbec...
|
| Renka + 3 | 
|
(8.3.2022 12:42:08)
Irmi, mládí bývá sobecké. Záleží ještě hodně na povaze, ale obecně ti mladí prostě život žijí a užívají. Rodiče se směrem k dětem více zajímají, chtěli by pomáhat, mladí většinou chtějí svůj život řídit sami a v tom bouřlivém užívání na původní rodinu až tak nemyslí. Užívej si s přítelem hezké chvíle, třeba až dcera bude mít děti, bude to jiné a bude ráda za tvůj zájem.
|
| Irmi |
|
(8.3.2022 13:00:42)
Renko, můžeš mít pravdu. Jen ten osobnostní veletoč jaksi nepobírám...resp. pokud by se takto měnila, chápala bych, že třeba v období puberty, ale ve 22? Nebývala taková.
|
| Marika Letní | 
|
(8.3.2022 14:16:27)
“ chápala bych, že třeba v období puberty, ale ve 22?”
Dospívání je dlouhý proces. Teď teprve je dospělá.
Vy jste se hodně semkly smrtí manžela. O to víc to osamostatnění které by nastalo za každých okolností pociťuješ jako velikou změnu.
|
| Irmi |
|
(8.3.2022 14:26:20)
To můžeš mít pravdu,určitě by vše probíhalo hodně jinak, kdybychom byli nadále v původní kompletní rodině.
|
| Marika Letní |
|
(8.3.2022 16:00:44)
Probíhalo by to ze strany dcery stejně. Ale ty bys na ni nebyla tak upnutá a přes týden nebyla sama. Ciltila bys to jinak ty. Tak to bohužel je. Taky jsem pár let rodiče fakt neřešila měla úplně jiné zájmy než je informováni o postupu při učení. A to jsem bydlela doma. To je takový věk. Chce jen to o co požádala dál nic. Co největší samostatnost. Sobectví. Momentální. To přejde. Ale ne za rok. Je to vývoj. To zvládneš. 
|
| Pavla ... |
|
(8.3.2022 16:10:47)
uf. Fakt je to normální, že se člověk / dospělý, na něco zeptá, a když se zpětně zeptá, jak se věc vyvíjí, tak už do toho dotyčné, co radila, nic není ...
Hmm. Nevím, mně to prostě přijde divný. Když po mně nikdo nic nechce. Oki, ale když chce, a pak je to blbě.
Ale je fakt, že já jsem si pubertou moc neprošla a možná mi to chyví.
|
| Konzerva |
|
(8.3.2022 16:17:46)
Mně takový přístup připadá drzý. Aje fuk, jestli to je vůči matce nebo někomu jinému. Jenže vůči někomu jinému by si to většinou puberťák nedovolil.
Ale připadá mi, že je to takový trend. Že puberťáci moc neumějí komunikovat, furt si jen píšou krátké zprávy přes sms nebo přes chaty, ale když je potřeba něco složitějšího vyřídit, do toho nejdou. Snažím se dětem vysvětlit, že když je nějaký problém, většinou se lépe vyřeší při osobní komunikaci nebo alespoň přes telefon než tím, že pošlu zprávu přes instagram. A dělají to jak vůči sobě navzájem tak i vůči jiným. Třeba u nás je hromada nějakých knih, co si pro ně má přijít nějaké dítě. říkala jsem svému dítěti, ať dotyčnému zavolá a domluvíme se s ním, přitlačí ho, ať buĎ do x přijde nebo že to vyhodíme. Ne. Píše mu jednu zprávu. pak druhou. Dítě odepíše, že neví, kdy přijde. A to moje to zase neřeší. Kdyby si zavolali a vyřikali, bude jasno.
A vůbec nechápou, že osobní nebo telefonní hovor je ve výsledku bude stát mnohem míň času než věčný dopisování si.
|
| Monika |
|
(8.3.2022 17:56:18)
Konzervo,přesně tato ne/komunikace mě rozčiluje u syna.Porad si píšou,ale nic nedomluví.Kdyz tlačím,ať zavolá n.da k diskusi jasný návrh řešení,tak všechno je prý "trapas" 
|
| Konzerva |
|
(9.3.2022 15:33:14)
"Konzervo,přesně tato ne/komunikace mě rozčiluje u syna.Porad si píšou,ale nic nedomluví.Kdyz tlačím,ať zavolá n.da k diskusi jasný návrh řešení,tak všechno je prý "trapas" "
Moniko
a nebo ještě další argument. Dítě nemá tarif, jen předplacenou kartu (obávám se, že kdyby ztratilo mobil s tarifem, může to někdo zneužít na různá volání). Tak když se má něco domluvit, říkám, ať si půjčí můj mobil s neomezeným voláním. Tak se dozvím, že dotyčné druhé dítě by to stejně nezvedlo, protože nezvedá cizí čísla.
Což mi tedy přijde pitomé, protože mně už se několikrát stalo, že jsem nemohla zavolat ze svého mobilu a volala jsem dítěti z cizího. Chápala bych tento příkaz u malého dítěte, třeba 8 letého. Ale u puberťáka?
Já byla jako dítě pro účely pevné linky doma proškolená, jak mluvit s cizími lidmi. zejm., kdyby tvrdili, že se znají s rodiči a chtěli by, abych někam přišla nebo že přijdou za mnou nebo podobné informace. Taky mi máma popsala příklady úchylů po telefonu. Takže aby 15 letý dítě furt viselo na mobilu, ale přitom vlastně neumělo telefonovat, to mi připadá fakt divný. Ale to bude holt tím, že jsem konzerva. 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(9.3.2022 15:37:08)
Cizí čísla nezvedá můj manžel, přijde mi to pitomý, ale některý lidi to tak maj.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 15:46:47)
Taky nezvedám cizí čísla. Kdyby to byl někdo známý a měl cizí mobil, tak snad napíše sms.
|
| Konzerva |
|
(9.3.2022 15:49:16)
A můžeš napsat, proč cizí čísla nezvedáš? V čem je problém? Jsi ročník, který pamatuje pevný linky. To jsi přece taky zvedala telefon, aniž bys věděla, kdo volá.
|
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 15:54:43)
Konzervo, jenže to nevolali různí otravove s debilnimi nabídkami. Mě to vždycky úplně rozhodí. Nesnáším to, tak preventivně nezvedám.
Jo a dřív byly telefonní seznamy, dnes by měl mít tvoje číslo jen ten, komu ho dáš. Takže bych ho měla mít v mobilu uloženého pod jménem. Když volá neznámé číslo, je mi jasný, že to je nějaká habaďura.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 16:06:48)
Valkýro, já nemám mezi svými čísly nikoho, s kým bych nechtěla mluvit. Spíš se mi stane, že to nezvednou, protože neslyším zvonění. Nebo zrovna jedu v MHD a tam nemám ráda telefonování, ani své, ani cizích, takže to sice zvednu, ale jsem maximálně stručná.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 16:23:37)
Valkýro, mně lidí nevolají tak často, aby mě to otravovalo. Někdy mi nezavolá nikdo celý týden. Takže když mi volá kamarádka, jsem ráda, když se ozvou děti, tak taky. Nikdo jiný mi vlastně nevolá. Ještě tak když si objednám balík, tak kurýr, to je taky neznámé číslo, ale to beru, protože to čekám.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 16:36:05)
Valkýro, mně telefonní hovory s mně milými lidmi energii neberou, spíš dávají. Chápu, že když to e zavolá máti a vyčítá ti, že máš doma nepořádek, že tě to stresuje. My si s dětmi nebo kamarádkami maximálně povykládáme, co jsme kdo dělali v době, kdy jsme spolu nemluvili anebo se domluvíme na nějakém společné akci.
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(9.3.2022 16:30:01)
Sorry, nedalo mi to... Aktuálně mám bouřlivý společenský život po telefonu, protože mi tak 2x denně volá nějaký mamlas z ciziny, že prý je z technické podpory Windows a chce mi pomoct z průšvihu. Vždycky mu s tím praštím, ale je to miláček, za chvíli volá z jiného státu  
|
| babi_ |
|
(9.3.2022 16:40:59)
Větře, zkus ho nechat vypovídat, pak mu polož několik záludných otázek, a třeba se už neozve...
|
| Vítr z hor |
|
(9.3.2022 17:16:53)
To jsem zkoušela, když mi nabízeli akcie. Jediné, co fakt pomáhá – zavěsit. Jsou splachovací. 
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 17:22:24)
Anebo nebrat neznámá čísla.
|
| babi_ |
|
(9.3.2022 17:32:14)
Mně volá z "neznámých čísel" dost lidí, se kterými chci a potřebuji mluvit.
|
|
| Marika Letní |
|
(9.3.2022 17:59:21)
“ Anebo nebrat neznámá čísla.”
Což je dost podivná strategie. Kolikrát mi volal někdo z neznámého čísla a bylo to důležité.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2022 18:12:59)
"kolikrát mi volal někdo z neznámého čísla a bylo to důležité."
To tedy. Může jít o spoustu věcí, i o život.
|
| libik | 
|
(9.3.2022 18:23:25)
Mně přijde strašně arogantní nebrat "neznámá" čísla. Telemarketing má svá pravidla, v podstatě by nevyžádané telefonáty obchodníků neměly existovat, ten, komu volají obchoďáci, někde s něčím souhlasil (slevičky, kupony, registrace). Pokud se jeden není vědom a nechce poslouchat nic o komoditách, může se slušně zeptat, kde dotyčný vzal číslo a svůj souhlas odvolat.
Divím se, že člověk, který má někde mimo dohled blízké, nevezme telefon.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2022 18:32:11)
Libiku, přesně - mám partnera, děti, máme své seniory, tolik možností, že se děje něco důležitého ... Možná proto, že už to mám párkrát za sebou, kdy mi volala nemocnice nebo policie, beru to vážně.
Jasně, když v hrůze dělám manévry v práci nebo v autě, abych zvedla telefon, z něhož se vyklube marketing, je to k vzteku.
Ale mně naštěstí volají velice vzácně, asi málokde nechávám stopu.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.3.2022 19:16:18)
Žádnej souhlas jsem nikde nedala a svoje číslo opravdu nerozdávám na potkání, přesto mi volaj. Čísla prý generuje počítač. To mi řekli na dotaz, kde vzali moje číslo. Zvedám všechno, protože mám služební telefon.
|
| Liaa | 
|
(9.3.2022 19:44:25)
Neznámá čísla zpravidla nezvedám, protože jakýsi opravář televizorů si kdysi dal do jakéhosi venkovského plázku inzerát na svoje služby s mým číslem, takže je velká šance, že volá někdo, kdo chce opravit televizor, což neumím. Přesto se mi žádná katastrofa nepřihodila, volající to buď zkusí znovu (a když někdo volá několikrát za sebou, vnímám naléhavost a zvednu to) nebo pošle sms nebo to vyřeší jinak, a to včetně policie.
|
| Len | 
|
(9.3.2022 19:54:28)
To mi pripomina, ze kdysi jsme doma meli o jedno cislo jine cislo nez skolka a bezne rano volala alespon jedna maminka, ze jeji dite dnes neprijde.
Ja neznama cisla zvedam a mlcim. U nas jsou totiz casto automaty, ktere reaguji na hlas a az kdyz se clovek ozve, tak to propoji tu reklamu nebo scam. No a vzdy zadam predstveni druhe strany predtim, nez reknu, kdo jsem ja. Zda se to samozrejme, ale Britove to nedelaji a ja s neznamymi nemluvim
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 19:47:22)
Mně ještě nevolal nikdo z neznámého čísla, aby to bylo důležité. Je fakt, že kdysi na začátku devadesátek mi volala ještě na pevnou maminčina kamarádka, že maminku odvezli do nemocnice, měla zauzleni střev. Ale vzhledem k tomu, že už nemám kromě dětí nikoho blízkého, tak nějak neřeším, že by mi něco důležitého takto uniklo.
|
| Marika Letní |
|
(9.3.2022 19:49:16)
Mně tedy x-krát. Změna termínu u lékaře, onemocněl, jela bych tam zbytečně. Lepší termín u zkoušky, někdo z rodiny nebo přátel zapomenutý nebo vybitý mobil a volá z jiného, atd..... prostě mi přijde nepochopitelné nebrat cizí čísla.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2022 20:03:08)
Všechny své doktory mám uložené, zkoušky jsem dělala naposledy v r. 1982 a u rodiny (dospělých dětí) nebo přátel není nikdy nic tak akutní, aby to nepočkala až si nabíjí mobil. Prostě cizí čísla jsou jen otravove nebo rovnou podvodníci.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.3.2022 20:08:28)
Moje máma ztratila mobil a byla docela ráda, že jsem zvedla toho, kdo jí nechal zavolat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(9.3.2022 16:56:48)
Větře, někdo takový volal tento týden i manželovi. Řekl mu, že nemá čas a potom nevím, jestli to ještě zkoušel, už bych na to zapomněla. Mysleli jsme, že se domákli, že máme nový notebook a nemáme tam nainstalované Windows, tak že nám ho chtěli vnutit ...
|
| Vítr z hor |
|
(9.3.2022 17:15:58)
Moniko, už jsem to vygooglila. Jsou to podvodníci, kteří se chtějí připojit na tvůj počítač, dostat se do banky a stáhnout peníze.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(9.3.2022 16:15:37)
Valkýro,
já taky neberu osobní hovory pokaždý. Když se mi s dotyčným zrovna nechce mluvit, tak to nevezmu. A to je třeba taky rozdíl od mého druhého dítěte, které si myslí, že když volá někdo známý a má možnost to vzít (není ve škole ani v práci), tak má povinnost to vzít.
|
|
|
| Konzerva |
|
(9.3.2022 16:13:56)
No to nevím. Mně třeba volají lidi z různých kroužků a oddílů a táborů, co chodí děti. Já si čísla na ty vedoucí a trenéry neukládám.
Nebo třeba když volám do nějaké firmy nebo k doktorovi a nevezmou to tam, tak pak mi po nějaké době volají zpátky, ale já si ta čísla hned neukládám. Až když s nimi ten kontakt navážu.
A kupodivu, přesto, že mám telefon firemní a je i na webových stránkách, tak mě nikdo moc často neotravuje. reklamní telefonát mám tak průměru jednou za měsíc.
Pamatuji si, jak mi jednou zavolali asi nějací prodejci potřeba pro zvířata a ptali se "Mohu se zeptat, máte doma nějaké zvířátko?" A já "odpověděla "Ano. Vši."  Bylo to zrovna takové to zavšivené období, kdy to furt někdo měl.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(9.3.2022 11:17:25)
"Fakt je to normální, že se člověk / dospělý, na něco zeptá, a když se zpětně zeptá, jak se věc vyvíjí, tak už do toho dotyčné, co radila, nic není ... "
Jo v 19 je to normální. Ve 29 už moc ne.
|
|
|
| Konzerva |
|
(8.3.2022 16:18:44)
"znám spíš lidi, kteří si s rodiči nebo dospělými dětmi volají téměř denně a je zvykem trávit společně víkendy, informují se o všem."
No to je zas druhý extrém.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.3.2022 18:51:53)
Obědy vyvaruju ráda, ale mladí to nepotřebujou, pořádali i oběd na Nový rok a dali nám ještě s sebou krabicky
Vnoučata nemáme, uvidím, co budu zvládat, jestli přijdou. MM bude brzy v duchodu, tak to hlavní bude na něm, jako otec se skvele osvědčil. Na mně budou prázdniny
S mamkou jsem nevycházela, od 18 let jsem z domova, největší konflikt jsme měly při revoluci, kdy byla proti a já nadšená revolucionarka, málem mě vydedila
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2022 19:45:18)
Na vyvařování mě neužije, to o mně moji lidé vědí.
Ale na vnoučata se hrozně těším, s dětmi to umím a bude-li mi dáno užít si ještě jedno kolo s vnoučaty, budu vděčná.
Nehodlám suplovat rodiče ani dělat chůvu, ale jednou za čas si ráda vnoučátka půjčím a budu je rozmazlovat a možná jim i uvařím
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(9.3.2022 11:01:25)
vnoučata určitě dobré jídlo ocení, ale stejně je asi mnohem víc zajímá čas, který věnuješ jim
teď jsme se viděli s dětmi mé neteře (prasynovec 4 roky, praneteř 2), babička (moje sestra) pro ně měla nějaké sladkosti, to zbaštili, ale pak už jsme skoro celou dobu blbli spolu, jsou úžasně komunikativní a mě hrozně baví probouzet a rozvíjet jejich fantazii, bylo to naprosto úžasné nabili mě energií, až jsem musela svítit jak lampička
a těch pusinek a objetí, co se mi dostalo
doufám, že se dočkám i vlastních vnoučátek
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(8.3.2022 17:22:24)
Valkýro, nějaký nadstandard nemá mnoho dětí. A vztahy mají ok. To je jen zlomek problému.
|
|
|
| 77kraska |
|
(8.3.2022 17:15:56)
Val, priznam se, ze tak jsem to mela ja....20 let jsem zila jinde nez rodice, napred na koleji, to jsem aspon dojizdela domu, pak uplne jinde...a najednou lup, cekam dite a potrebuju pomoct v lete se mi pomoc hodila velmi, byvali jsme s rodici spolecne na chalupe a ja pracovala z chalupy na pocitaci a taky z chalupy vyjizdela do prace na jeden nebo dva dny (ovsem za ta leta jsem uplne zapomnela, jakym zpusobem rodice v beznem zivote funguji a komunikuji...a dochazelo k neshodam)
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 17:45:17)
To s tou dovolenou je fakt strašný, to by mi na tvý práci vadilo nejvíc. Já si beru celou dovolenou v létě, jindy mě dovolená nezajímá, max prodloužený víkend tak 2x za rok.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 17:54:51)
Tak ale nárok máš na 5 týdnů. To ti proplácej nebo jak?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 18:03:35)
To je děs.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Okolík | 
|
(8.3.2022 17:34:03)
Valkýro a co budeš chtít ty?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 17:43:23)
My se na vnouče těšíme. Máma nám dost hlídala, když se syn narodil, bylo jí 45, takže to zvládala s přehledem. Na dovolenou ho taky brala.
|
|
| Okolík |
|
(8.3.2022 18:05:07)
Valkýro, nebudeš se chtít stýkat s vnoučaty?
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(8.3.2022 17:50:12)
Valkyro,já myslim,ze je to casto kombinace tří věcí:potřeba hlídání, to ano,ale taky pochopení pro rodiče a odpuštění v některých věcechprotoze tím,ze se sama stanu rodič,tak mnohé pochopím. No a pak to,ze je tu zase společný zájem.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 18:04:43)
Psalas, že nikam nejezdíš, tak třeba s vnoučetem bys jela někam, kam se ti sama nechce.
|
| Okolík |
|
(8.3.2022 18:10:11)
A s dcerou a malým vnoučetem?
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 18:12:58)
Proč? Máma jezdila normálně na rekreace do hotelu nebo penzionu. Ne že by o svý dovolený vařila a uklízela.
|
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(9.3.2022 15:36:41)
"Konzervo,
já když jsem se stala rodičem, tak jsem spíš nechápala, jak se moje máma ke mně chovala, když jsem byla malá."
No jo Valkýro, ale vy jste všichni divní...
Ne vážně, tomu rozumím. Já měla na mysli ty "normální" rodiny a vztahy, kdy teprve jako rodič některé věci pochopíš. Mně třeba vždycky připadal hrozně směšný Svěrák jako otec v Na samotě u lesa s tím svým "Děti, pojďte sem, podívejte se...". A poté, co se mi narodilo druhé dítě, jsem se jednoho dne přistihla, jak volám "Děti, pojďte sem, podívejte se..." a najednou mi došlo, že se chovám úplně stejně. 
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(8.3.2022 17:04:20)
Valkýro, odstřižení od rodičů proběhlo i u nás v rodině. A v mém okolí to mám 2x. 1x úplně konec. A 1x v rámci přání k Vánocům, narozeninám.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2022 17:40:41)
Já si s mámou volám každý den, se synem si hodně píšeme pře WhatsApp.
Žádný velký odstřižení neproběhlo. Nevím jestli je to nezdravý.
|
|
| Marika Letní |
|
(9.3.2022 11:15:21)
Valkýro odstřižení od rodičů (mentální) v 19 letech je úplně normální. To jsem měla i já a to jsem bydlela doma a jsem mamánek. O pozdějším vývoji to nevypovídá lautr nic. Jak člověk stárne, tráví víc času s rodiči, víc se přibližuje, řeší podobnější problémy, dojde mu, že tu nebudou věčně, atd. A po narození dětí je to ještě víc intenzivní.
|
|
|
|
|
| Irmi |
|
(8.3.2022 14:31:20)
Já se opravdu extrémně snažím, abych nebyla úporná, sama nevolám ani nepíšu, jen teď s tím covidem jsem se nechala strhnout, protože se toho onemocnění prostě bojím... Tak jsem se párkrát ozvala s dotazem, jak se jim daří...když prvotní smska od ní byla plná pláče, jak je jim zle...
|
| babi_ |
|
(8.3.2022 14:39:58)
Tak to ber jako se doporučuje v pubertě: když tě potřebuje a přijde, tak vyslechnout - poradit (stojí-li o to), jinak nechat být.
|
| Irmi |
|
(8.3.2022 14:59:07)
Babi, ve 22,kdy ona sama stále o sobě hovoří jako o dospělé a zdůrazňuje to, mám volit přístupy pro pubertální děcko? Jako sdi i to je cesta...
|
| K_at |
|
(8.3.2022 15:04:03)
Irmi, pokud to zdůrazňuje průběžně, tak možná potřebuje, abys to tak cítila možná i za ni. Proto možná pitomá reakce na běžný dotaz. Sama má možná se sebou chvílemi co dělat.
|
|
| babi_ |
|
(8.3.2022 15:13:05)
Irmi, pokud určitou složku dospívání odžívá až teď, protože v daném věku nemohla, tak…
|
|
|
|
|
|
Neber si vůbec nic osobně, buď hóódně splachovací a vydrž. Nebo si o tom s dcerou promluv, ale asi jí to ještě (bohužel) nedojde. Má tě ráda, jen hledá a buduje si svůj život. Já jsem taky hodně upnutá na partnera a rodiče jdou docela stranou. Až když jsem zestárla a ještě víc zmoudřela, jsem k nim vstřícnější.
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)