Re: Nezvládám být tolerantní

Ahoj, díky za vaše názory. Máme spolu 2 děti, přiznat se mi nepřiznal sám od sebe, na přímou otázku zalhal a až po pár měsících bylo jasné, o co jde. Bál se mi to říct, měl strach, že bych od něj odešla. Jeho argument spočívá více méně v tom, že naši rodinu jako celek jeho mimomanželské vztahy neohrožují, s nikým jiným na dovolené nejezdí, k nikomu se stěhovat nechce. Vlastně má svým způsobem pravdu, chová se jako milující manžel i otec, záleží mu na mě, projevuje mi lásku. Jen na ten "jiný" sex občas potřebuje někoho jiného, že.

Kdežto další děti by fungování celé rodiny - dle jeho názoru - narušily velmi výrazně.

Nano, dobrá otázka. Zprvu z velké části kvůli dětem, mají ho moc rády, když se rozváděl můj bratr, ptaly se mě několikrát, zda se my s tatínkem taky rozejdeme. Pak i kvůli tomu, že jsem pořád věřila, že snad pochopí, že další děti velmi chci.

Mickey, možná to nebylo z mého příspěvku jasné, problém není v tom, že bych jeho sexuální orientaci nechápala, či se s tím nedokázala vyrovnat, jen mám neodbytný pocit, že jsem udělala velký ústupek a jaksi nic za to.