Re: Nezvládám být tolerantní

Ahoj,
myslím, že vaše situace je výjimečná, svým způsobem tragická i velkomyslná, pohledy vás obou lze chápat.

Kašli na to, co ti tady některé chytrolínky radí, že jsi moc tolerantní apod. Co bys vlastně mohla dělat? Začít ho otravovat a tlačit na něj. Tím uděláš jen dusno, ale jeho touhy nezměníš. On musel prokázat velkou odvahu a důvěru v tebe, že ti to řekl. Pochopitelně, že tobě je situace velmi nepříjemná, lze chápat taky.

Ve skutečnosti máš dvě možnosti.
1. Odejít, rozvést se. Otázka je, co ti přinese to, že budeš na dvě děti a domácnost sama.
2. Zůstat s ním a opravdu to tolerovat. Tato možnost má výhodu, že se kdykoliv můžeš vrátit k možnosti jedna - obzvlášť, pokud bys potkala nějakého jiného muže.

Taky by sis měla odpovědět na otázku, jestli ti přijde moudré a jestli opravdu toužíš po dalším dítěti (asi ti bude přes čtyřicet), obzvlášť s ním. Jestli za tím třeba není absurdní, neuvědomovaná snaha, muže "předělat".