Re: ahoj

Ahoj holky,

zdravím po nějaké době, měli jsme teď trochu krizi, ale už je to lepší. Představte si, že jsem konečně vyslala Rubínka do světa na zkušenou. Dneska ráno odjeli s tatínkem do Prahy a vrátí se v úterý v noci. Fakt koukám! Nemůžu uvěřit, že se k tomu milý odhodlal. A úplně největší bomba je, že si ho sám sbalil, uvařil jídlo na cestu, nabalil svačinu... Jediný drobný zádrhel byl, že si to jídlo nechali v lednici, ale díky 15 minutovému zpoždění jsem jim to stihla hodit k vlaku. Rubínek ráno pofňukával, že na výlet s maminkou, ale nechal si to vysvětlit a ani se moc neloučil, jen pusinku a běžel

HANI, věř mi, že teď fakt nevím . Měli jsme se stěhovat kvůli druhému dítěti v listopadu, ale teď to ztratilo na významu, takže nevíme. Ještě jsme se nerozhodli, jestli se budem stěhovat i tak. Ale zatím můžu říct, že min. do listopadu tu budem. Tak se pak domluvíme po telefonu
Ta vycházka - živě si to představuju . Co musí některé mámy zvládnout, fakt koukám.
Já mám takovou mnohem mírnější - šli jsme s Rubínkem nakupovat do Tesca a ještě než jsem stihla cokoli dát do vozíku, tak Rubínek vběhl do kaluže pracího gelu, co tam někdo rozlil. Strašně mu podjely nohy, protože běžel a praštil se do hlavy. Plakal jen chvilku, než jsem domluvila s týpkem na informacích, kterému jsem řekla, co se stalo, on reagoval stylem "hysterická matka, trochu gelu, no bože", a že tam pošle úklid. Pak jsme šli na záchodky. Celý se vyválel v tom gelu, takže jsem mu musela svlíknout tričko (náhradní jsem neměla) a umýt mu záda a vlasy od toho sajrajtu . Bohužel na záchodcích neteče teplá voda, tak ječel jak o život. No to nakupování pak bylo dost ve stresu, protože nahé dítě v klimatizovaném obchoďáku nic moc. Hlavně mezi chlaďáky jsem ho nemohla vzít, pořád jsem se bála, aby se nenachladil. On byl takový dost uklidněný, ani nechtěl běhat, jen seděl na vozíku. Co mě ale fakt zvedlo: když jsem znovu zajela k pracím práškům, tak tam ten gel furt byl. Jsem viděla rudě a znovu jsem šla na informace. Už tam byl jiný týpek, tomu jsem od plic vyčinila, že je to jejich zodpovědnost a že se mi tam málem zranilo dítě, může si tam starý člověk zlomit nohu nebo se stát něco horšího a ať to okamžitě uklidí jinak volám policii! Takhle nasraná jsem nebyla už dlouho. A pak tam teda do pár minut dorazil úklid. Nejvíc mi bylo líto Rubínka a nadávala jsem si, že jsem nechtěla po nich přístup do sprchy s teplou vodou a čistý ručník. No nic, příště....

MAFFII, gratuluji ke skleníku, pak napiš, co jste vypěstovali. Plavání je pro děti super věc, hlavně to otužování. Já jsem studenou vodu nikdy neměla moc ráda (i ta bazénová mi přijde studená), ale moje ségra, ta měla fialové rty, drkotala zuby, ale stejně nechtěla z vody. A Ruben je asi po mně, protože říká rovnou, že do "studeneho néé, do tepleho" Tudíž já bych třeba na Rujánu jela jen výletovat a koukat na moře

DESTENKO, ten váš výlet zní skvěle. To je můj sen! Bych se nejraději do Slovinska odstěhovala

ITY, to je super, že máte partu lidí s dětma, se kterýma můžete dovolenkovat. To mi docela chybí...i když milý má rád více soukromí, já mám radši živo...Tak Ti to moc přeju, že jste dovolenou strávili s přáteli a žes přijela řádně nevyspalá

A byli jsme ještě na dva dny v Beskydech - jednak do hor, ale hlavně navštívit moji babičku. Ona podle svého zvyku pořád Rubínka pronásledovala nějakou nehezkou předpovědí: "spadneš" "rozbiješ si hlavu" "spadneš do potoka a utopíš se"... No přemýšlela jsem, jak jí vysvětlit, že není potřeba mu takové věci říkat, protože když se nestanou, tak jí nebude věřit... Nakonec jsem se rozhodla, že to nechám být, jeden den to Ruben snese. Nicméně on se s tím vypořádal elegantně sám. Když jednou stál na lavičce (výška, kterou běžně seskakuje - bojím se jen ve výškách vyšších než stůl), tak babička zase "spadneš, zlomíš si nohu".
A Rubínek se na ni podíval a říká: Babičko, nelži! Nespadnu ...
No líp bych to fakt neřekla