Re: ahoj

vidím, že Rubínkův příspěvek to trochu rozhodil, tak to dávám ještě jednou

U nás zásadní novinka - Rubínek byl minulý týden poprvé ve školce. Byla jsem tam celý den s ním, ale nebylo to vůbec potřeba. Potkala jsem se tam s jednou sympatickou maminkou, tak jsme tam strávily u dětského stolečku a u kafe celý den. Nejhorší to ale bylo odpoledne, když jsem řekla, že jdeme domů. To plakal a křičel "maminko jdi domů", bránil se, utíkal, nedal se obout...asi půlhodiny jsem vysvětlovala, slibovala, prosila, hrozila, že tam bude sám...no nakonec šli se "strejdou" (učitel) ještě dát králíčkům dobrou noc a pak se teda nechal vyprovodit ven, ale bylo to srdcervoucí. Se školkou jsem fakt moc spokojená, protože se jim tam hodně věnují (mají tam 7 dětí), je to lesní školka, tak jsou pořád na zahradě nebo v lese, mají k nim moc hezký přístup (příklad - byli krmit králíčky a jeden chlapeček tam opakoval po dědovi spoustu nehezkých nadávek. Vychovatel se nenechal vyvést z míry, neříkal "to se neříká, to je ošklivé, atd...", ale velice přesvědčivým téměř vylekaným hlasem mu říká "to jsou malí králíčci, oni by se takových slov polekali" . Fakt skvělí. Mám v ně velkou důvěru. A že je tam chlap (dokonce 2), to je další plus.

A úplně nejskvělejší je to, jak se unaví. Dneska jsem ho ani nemusela nahánět do postele, někdy v 19 jsem řekla, že až se vyhajá, tak půjde do školy. Za chvíli ho slyším, jak volá z postele: "Maminko, já už hajám". Jdu se na něj podívat a on se dokonce sám převlékl do pyžamka . No a teď (19,14) už je tam klid, takže předpokládám, že už

HANI, my jsme byli na houby v podobném čase a nasbírali jsme šílené množství, už jsem to nemohla ani vidět. Ono to ani nebylo hledání hub, spíš sběr, litovali jsme, že nemáme kosu . Takže máme nasušeno a zavařeno...až do příštího podzimu. Koukala jsem na fotky a teda taky jste toho letos stihli spoustu! Gratuluju ke skloubení práce a provozu domácnosti. Si to ani neumím představit, jak by to vypadalo u nás
A s tím zpíváním mám podobné úmysly, protože Rubínek si taky celé dny prozpěvuje a říká básničky a říkanky, učitelka z něj byla úplně unešená, že si celý den prozpěvoval písničku, kterou se ráno učili

ILLAAA, díky za ten odkaz. Přihlásili jsme se tam, ale Rubínek měl zrovna rýmu, tak jsme nakonec nešli. Je to docela pech, protože nebyl už strašně dlouho nemocný, tak jsem něco takového nečekala...Ale na příští snad půjdem. Přemýšlela jsem nad nějakým kroužkem pro děti, ale na to asi nebudem mít čas :-/

ITY, gratuluji Pavlínce k narozeninám a Denisce k svátku. Júúú a Pavlínka už je fakt velká holka, když jezdí sama autobusem . To mě úplně děsí, jak to příšerně letí, že to bude už jen chvilku a bude Rubínek samostatný úplně a uteče mi do světa...chjo...Ale lepší, než kdyby mi chtěl zůstat na krku a byl nesamostatný, to já si zas nestěžuju

MAFFII, teda taky koukám, že má Ondra asi každý den něco, viď? Hlavně, že je spokojený on a má vyžití, které ho baví. A je super, že má dobrý návyk a dělá si úkoly sám bez nahánění. Přeju, ať mu to vydrží
No u nás je nejhustější hláška: "to je fantazie". Ale čekám, že něco přinese ze školky...
Značky aut jsou naprostý nezájem, ale zvířátka, to je in pořád. A pak ještě bagry

MARKÉT, uuufff, tak to musel být fakt hnusný zážitek pro všechny. Bolí mě z toho srdce, když to čtu. Taky bych si to vyčítala, to je jasné. Ale oni jsou hrozně rychlí a fakt neuhlídáš, to by ses musela nakopírovat, nebo nedělat nic jiného (může Ti spadnout doma...). Naopak bych ji do budoucna přestala dělat záchranu a jistit ji a vedla ji k tomu, aby se spoléhala na sebe. Oni pak dělají menší vylomeniny a jsou na sebe opatrní, když se nespoléhají, že je chytíme... Bude mít Kačenka nějaké jizvy? Nebo je všechno vevnitř? Díky Bohu, že to dobře dopadlo. Dovedu si představit, že i tak vás to trochu změnilo a víc se teď o ni bojíte. Moc přeju, aby se Kačence všechno krásně zahojilo a už se nic takového u vás nikdy nestalo

Jinak pro pobavení dvě situace:

Rubínek se zatím nenechává omezovat časem, takže říká věci jako: "až budu velký, budu chodit do práce, jako táta...budu kácet stromy jako strejda...budu mít klíče..." ale taky "až budu malý, budu v bříšku a budu cucat prsánek"...
A před pár dny přidal nový rozměr. Šli jsme venčit a on začal na chodníku nadskakovat. Poskočil do výšky a divil se, že nic. A když to párkrát zkusil, tak mi říká: "maminko, potřebuju letět". A já na něj nevěřícně koukám a vysvětluju mu, že lidi lítat nemůžou. A on se zamyslel a říká: "až budu mít křídla, tak budu letět..."

Šli jsme na nákup a musela jsem koupit pečivo, protože jsem nestihla upéct chleba. Vystoupili jsme z auta, beru nákup do tašek a Rubínek mi chtěl pomoct s nákupem, tak jsem mu dala pytlík s pečivem. No po pár metrech zakopl a pečivo se rozsypalo. Začal natahovat, že to roszypal a já jsem jako správná trpělivá matka řekla: "to se stává Rubínku, není potřeba být smutný". On to teda posbíral a šli jsme...když mu to upadlo znovu. Podruhé rozsypané pečivo mě nepotěšilo, už jsem zvažovala, co udělám místo toho, ale nic jsem neříkala. On to posbíral a přestože normálně nezakopává a nepadá na chodníku, tak před brankou upadl ještě jednou a potřetí to rozsypal. To už jsem se netvářila nijak vlídně, ale ovládla jsem se a mlčela. Nicméně Rubínek zachytil můj pohled a rychle dodal: "to se stává maminko, nebuď smutná". No já jsem smutná rozhodně nebyla , ale naprosto mě tím odstřelil . Takto se nám s láskou vracejí naše výchovné úmysly

Dobrou noc všem a těším se na další zprávy od vás