Černá kronika |
|
(19.9.2012 20:07:27) Cvičila jsem s dcerou skoro rok. Měla jsem stejný pocity jako ty, říkala jsem si, že mě dcera nebude mít ráda, když jí takhle "trápím", že si ke mě vypěstuje odmalička odpor. Ale zase jsem věděla, že cvičit musím, pokud chci, aby se dcera srovnala a byla v pořádku. U nás to bylo fajn, že byly vidět okamžitě pokroky, takže jsem tomu cvičení začala věřit a navíc rehabilitačka mě vysvětlila, že to děti nebolí, ale je jim to spíš jen nepříjemný, protože je nastavíme do určitý polohy, ve který oni být nechtějí. No asi jsem tomu chtěla věřit.... Dál mi říkala, že je důležitý po cvičení dítě k sobě přivinout, mazlit a povídat si s ním, aby se uklidnilo. No už je to hodně let, ale dobře si na to pamatuju.
|
Pedrosaa |
|
(19.9.2012 20:15:13) Carlin, taky jsem Vojtovku cvičila s dcerou, která byla narozená v 36týdnu a měla jsem přesně ty samý pocity co ty,ale jak píše Nějaká přezdívka, taky mě na rehabilitaci vysvětlili,že to nebolí, jen je to dětem nepříjemné. Takže za mě- určitě bych cvičila dál , mojí dceři to pomohlo.
|
Elíláma |
|
(19.9.2012 21:32:07) Nebolí! Jasně, že to nebolí, stejně jako metoda pevného objetí nebolí!
Ale jde jen o to, jestli to nebojí, nebo to dítě pláče bezmocí, že neví proč s ním někdo nepřirozeně manipuluje? Vždyť v genech je bránit se proti mačkání hlavičky. Mačkání je v pořádku stejně jako dlaha při zlomenině, to by se miminku taky nelíbilo, ale bylo by to při fraktuře jediné správné řešení, ale přece nebudeme dávat svým dětem dlahy preventivně, aby si něco nezlomily nebo při píchnutí komárem...
|
Margot+1 |
|
(19.9.2012 21:56:44) Souhlasím. Jasně si pamatuju ty vlny vzteku, které mě jako dítě polévaly, když se matka snažila mě z nějakého pofidérního výchovného důvodu nějak omezit (naštěstí to nebylo moc často). To se člověk až dusí. Celé dětství jsem chtěla být velká, abych konečně přestala někomu podléhat. Vzpomínám si, jak děti někdy v páté třídě říkaly, že by chtěly být zpátky v první (pohodička, krátké vyučování). Já se úplně otřásla při představě, že bych pak musel a TO VŠECHNO absolvovat znovu. Tentýž zuřivý vztek jsem pozorovala na svém dítěti, když jsem se ho snažila při zlobě pevně obejmout, takže jsem toho ale honem rychle nechala. Podle mě se musí postupovat strašně opatrně s čímkoliv, co zavání lámáním vůle, aby člověk ze svého dítěte nevychoval pokrytce, který se navenek podvolí a uvnitř má... cokoli. Svůj přístup k výchově bych nazvala spíš vyjednáváním. Nevím jestli to je dobře, ale pro sebe, pro nás, v tom vidím jedinou cestu.
|
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(19.9.2012 22:39:06) Elíí,to jsou tvoje dojmy, Já osobně spoléhám na vysvtělování lidí s DMO, kteří mají třeba spastickou diparézu a cvičí odmalička, ale mentálně jsou v pořádku. Na Vojtovku nedají dopustit a říkají, že nebolí.
Pomlouvače Vojtovky moc nechápu, I kdyby stresoaval, já radši neurotickýho chodiče, než dobře naloženýho vozíčkáře. (Sorry, to je o |Vojtovce obecně, ne přímo k problému zakladatelky)
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 7:43:06) DeeDee: ale my se tu nebavíme o postižených dětech, to už tu píšu po x-tý, že tam bych ani nemrkla, ale nebudu tvrdit, že je vojtovka 100% netraumatická, jen, že je třeba zvážit, zda převáží výhody vojtovky v tom konkrétním případě. Jak jsem psala, vojtovku beru jako takový neurologický antibiotika, i ty mají vedlejší účinky a přesto zachraňují životy. DeeDee, moc to vidíš očima mamky s dítkem s vážnými problémy... jak by ses tvářila, kdyby ti jak mě doktorka řekla, že je tvé dítě o týden pozadu? Mě cukaly koutky teda...
|
arsiela, |
|
(20.9.2012 8:40:50) Elíí a jak poznáš že to dítě je postižený? zerat ano to co píšeš se stát může,právě proto je potřeba dobrá fyzioterapeutka,která bere rodiče jako partnery a když ji řeknou,že dítě začalo mít ty a ty problémy,jestli to nemůže být vojtovkou tak je nepošle do háje,ale začne uvažovat.A nasměruje je třeba i k jinému doktorovy.Ale chce to hledat,třeba jezdit i na rhb pár km daleko,pokud nejsem s rhb spokojená v místě bydliště.My taky jezdíme 7 km,i když máme dětskou rhb 5 minut od baráku.Ale prostě tam už ani náhodou. Naše rehábka furt vymejšlí jak malýmu pomoct,děláme kromě vojtovky i masáže a spoustu dalších věcí. Jinak vojtovka se může cvičit do jakéhokoli věku,nejen do 12.let.
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 9:48:55) Ariselo, vůbec nechápu, jak to myslíš, jak poznám, že je dítě postižený, tak asi když neurolog, fzioterapuet, prostě nějaký specialista řekne, že má závažné problémy, ne? Kdyby se postižení neprojevovalo, není to postižení
Jako třeba náš Toník není postižený a je doporučen na vojtovku, teda jestli není lenost postižení, v tom případě bych měla mít regulérní ZTPčko a důchod
|
arsiela, |
|
(20.9.2012 10:09:33) Elíí ne já se ptám jak to poznáš tady na diskusi u netu,ne jestli to pozná doktor,ten doufám,že ano.
|
Carlin |
|
(20.9.2012 10:13:04) Ariselo, já nechci tady na diskuzi diagnostiku! To jsi mě nepochopila.
Ale když mě MUDr. rehabilitační a fyzikální medicíny říkala, jak je malá šikovná, zvědavá a že za tři měsíce máme k ní jít na kontrolu a to už nás určitě pustí..... A pak nám napsala ten poukaz na rehabilitace. Kdybych věděla, o co se jedná, tak bych se víc vyptávala. Jestli to je fakt nezbytné. Já si fakt myslela, že to bude takové cvičeníčko a ne tohle trápení.
|
arsiela, |
|
(20.9.2012 10:20:38) carlin šikovnost a zvědavost bohužel nesouvisí s tím,jestli dítě nemá nějaký problém s pohybem,svaly a podobně.Kdybych to měla brát podle šikovnosti a zvědavosti tak mám naprosto zdravé dítě.Já to beru podle nás,malej se taky stáčel do luku,taky dával hlavu na stranu.Bohužel nás nikdo včas na rhb neposlal.Následky: minimálně 5 let celotrupová ortéza,zkrácené svaly na krku.přitom by stačili dva "blbé"cviky z vojtovky a mohlo tohle být Ok.Jak dlouho cvičíte? Jíja přestal brečet asi po třech týdnech cvičení.
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 10:35:01) arisela: "Kdybych to měla brát podle šikovnosti a zvědavosti tak mám naprosto zdravé dítě."
No kdybych to podle šikovnosti měla brát u staršího, tak mám parkinsonika
|
|
|
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 10:14:14) arisela: ajo, jasný no já opravdu nijak a a ni jsem se o to nepokoušela, mluvila jsem o svém dítěti
|
arsiela, |
|
(20.9.2012 10:22:47) Elíí a ono se nedá srovnávat,jestli vás pošlou kuli tomu,že dítě je "línější" nebo kuli tomu,že tam dochází ke stáčení do luku a špatnému držení hlavičky.
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 10:33:33) arisela: no tak u nás zpočátku bylo taky preference jedné strany, lehce, jak píšu, kojím jen na jedno prso, tak když měl hlad, otáčel (a dodnes se otáčí) na tu stranu, ale jinak spí a všechno hezky rovně, ale to si nikdo nenechal vysvětlit, trochu tam ta preference byla, ale srovnala se pěkně i při nevojtovském cvičení kombinovaném s nedrastickými vojtovými cviky, teď až je to kvůli lenosti... i když ony i na začátku se názory různily, dětská nás poslala kvůli lenosti, fyzioterapeutka viděla menší používání ručky po fraktuře klíční kosti, což pak nepozorovala rehabka, zato pozorovala preferenci strany jsem říkala, ještě 2 doktoři a uvidí tři nohy
|
arsiela, |
|
(20.9.2012 10:48:44) Elíí jo jasně,někde to chce fakt jenom čas,ale já si opravdu od netu nedovolím soudit,jestli má někdo cvičit nebo ne.A už vůbec ne,jestli je pro někoho ta či ona léčebná metoda zbytečná.
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 11:23:58) ariselo, to je jasné, myslím, že je to v podstatě diskuse ne: je to pro nás potřeba, ale je to potřeba pro dítě matky, která má pocit, že to není třeba? Aspoň já tohle řeším, řeším to v sobě, říkám si, jsem špatná matka když lámu svůj názor nebo názor rehabky? Asi v obou případech blbá matka, já už fakt nevím a naší rehabky se bojím, protože ona, ač je vidět, že má profesi v malíku, působí jak učitelka dějaku z gymplu, čekám, kdy vytasí řemen... Jednou jsem volala, že jsme vyši ven a jdeme k ní,a le je bouřka, kolem nás blesky a že se bojím s děckama jít a ona na mě přísně, co já vám jako na to mám říct, tak jsme klusali já staženou... ale taky nevím, jako Carlin, jak se zdrhá ona není vyloženě zlá, nechci se jí dotknout, myslím, že něco uvnitř ty děti miluje, ale já z ní mám strach
|
Carlin |
|
(20.9.2012 11:52:41) Elííí, ty máš teda strašidelný zážitky. Ona asi rehabka musí být nějak otupělá, jinak by asi nesnesla pocit, že k ní příjde denně X rozesmátých miminek, které ona dvěma hmaty změní v hystericky ječící uzlíček a předá vyklepané mamince. Já vím, že pro většinu je to cesta ke zdravému životu a je to práce potřebná a vážím si jí, ale já bych to teda dělat nemohla.
|
Elíláma |
|
(20.9.2012 11:54:42) Carlin, hele, asi jo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Carlin |
|
(19.9.2012 20:15:21) Jo, mě taky říkala, že to nebolí, ale je to jen nepříjemný. Jenže, kdo tohle změří? Syn má Aspergerův syndrom a vím, že věci, které jsou některým lidem jen nepříjemný, jeho fakt bolí (některé zvuky například). A na druhou stranu, mě když někdo zkroutí ruku za záda a já se ohnu, aby to teda nebolelo, tak to bude "jen" nepříjemný. Ale fakt bych toho dotyčného hodně nesnášela, kdyby mi to pravidelně dělal.
Mám pocit, jestli by nebylo lepší, kdyby třeba měla v pubertě problémy s páteří a chodila si cvičit. Holt by asi trvalo rok, co by teď šlo napravit za tři měsíce, ale zase by tam nebyl ten prvek násilí od blízkého člověka.
|
Líza |
|
(19.9.2012 20:24:54) "Mám pocit, jestli by nebylo lepší, kdyby třeba měla v pubertě problémy s páteří a chodila si cvičit. " Nebylo tomu nevěř. Za prvé v pubertě se ti na cvičení vykašle, za druhé i kdyby nevykašlala, to už toho moc nezachráníš, a ono jde spíš o to, aby neměla takové problémy s páteří, které vídám u lidí středního věku, kteří se tlučou z kapaček na kapačky a jsou kandidáty neurochirurgických operací, nebo jaké vídám u lidí s chronickýma bolestma hlavy, které nejdou vůbec nijak léčit...
Já jsem měla tu kliku, že když jsme začaly cvičit Vojtu, bylo dceři už 8 měsíců. V tom věku už jde perfektně poznat, jestli řve dítě bolestí nebo vzteky. Bylo to vzteky. I tak to nebylo jednoduchý, a věřím, že u takhle malého miminka je to extra těžký. Asi bych přemýšlela podobným směrem, jak tu už někdo psal, zda nemůže pomoct i něco jemnějšího, na druhou stranu predilekce hlavičky a prohýbání do luku není zas taková banalita, aby se vyplatilo se na to vykašlat.
|
Líza |
|
(19.9.2012 20:37:25) Když píšu vzteky, tak tím nemyslím běžnou příčinu pláče mimin - hlad, nepohodu, nudu, bolest bříška, strach, samotu. V 8 měsících už poznáš - nebo na mé dceři to rozhodně poznat šlo - když dítě opravdu zuří. A ona zuřila, protože v té poloze nemohla být. Nicméně u nás byl důvod poměrně dost jasnej, takže se nic nedalo dělat. Bylo to pro mě lehčí i proto, že první účinky cvičení začaly být velmi dobře vidět cca za tři čtyři dny, měsíc jsme cvičily naplno a druhý měsíc jsme postupně ubíraly, pak bylo možné skončit.
|
|
|
Carlin |
|
(19.9.2012 20:39:00) Šmarjá Lízo! ty mě děsíš! nejsi ty lékařka?
|
Líza |
|
(19.9.2012 20:46:16) Carlin, není účel tě děsit, spíš jako že problémy se zády nerovná se skolioza a cvičení v pubertě a pak navěkyvěků samá pozitiva a sociální jistoty, to je trochu horší kafe a může to člověku dost otravovat celej život, stejně jako ty bolesti hlavy související s bloklou krční páteří. Neber to jako děšení.
Spíš že pokud budeš hledat jinou cestu než Vojtovku, já nevím jestli třeba Bobath je na tohle konkrétně vhodnej nebo ne, tak bych šla po tom, najít jinou metodu jako náhradu nebo nějaké doplnění, které by snížilo potřebu Vojtovky, ale nevybodla bych se na to úplně.
Ono hlavně by to ale chtělo někoho, komu budeš věřit, že stav dcery posoudí správně - někoho, kdo ji ještě jednou pořádně vyšetří a řekne ti, jestli i podle něho je tohle nutný řešit, popřípadě nutný řešit radikálně, nebo jestli už se to zlepšilo natolik, že je možný cvičení pomalu nechat... Nemáte někoho dalšího v okolí? někoho s dobrýma referencema, komu bys dcerku ukázala? Myslím, že to je hodně o důvěře tomu konkrétnímu doktorovi nebo fyzioterapeutovi - protože tady se jen dočteš všechno, co si myslíš i sama - budem tu psát, že nechat Vojtovky - to má svý rizika, ale že na druhou stranu někdy se indikuje možná zbytečně a že ty děti ji fakt nemají ani trochu rády... ale všechno tohle už víš, honí se ti to v hlavě, tady to jen napíšem na sklo. Chtělo by to další odbornej názor někoho, kdo tvoji dceru uvidí a vezme do ruky.
|
Carlin |
|
(19.9.2012 21:01:20) Lízo, máš pravdu. Zkusím sehnat další názor.
|
|
|
Lída+2 |
|
(20.9.2012 9:58:39) Carlin vážně si myslíš, že třeba skoliozu odstarníš za rok?
Tak to jsi na omylu.....mě poslali s tímto problémem...v 1. třídě...a ještě v 8. třídě jsem musela denně 30minut cvičit...hnusný cviky....".A jak já je nesnášela!" A moje mamka nademnou 8let denně 30minut stála dokud to kompletně neodcvičím....
|
|
|
Elíláma |
|
(19.9.2012 22:09:56) Já to beru, predilekce hlavičky, ale když si rehabka nedá vysvětlit, že je to tím, že kojím jen na jeden prs, tak když je Toník hladovej, což během hodiny cvičení na konci bývá, tak začne mlaskat a dávat hlavu napravo, to není tím, že je křivej, to je tím, že není blbej když není unavený, tak to nedělá. A to jsem nikdy nepolohovala. A stejně, rehabka si jede svou, na konci hodiny si všimne a napaří nám další brutální cvik - "podívejte, jak když je unavený, je asymetrický", "on není unavený, on je hladový", "jasně, takže cvik..."
|
|
|
|