| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené

 Celkem 310 názorů.
 Gajka + 2 


Téma: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:45:57)
Zdravím diskutující na RaR :) řeším u nás doma následující otázku s naším téměř 6 letým synem. Snažím se uplatňovat prinicipy RaR, ale sama v sobě nyní bojuji s následující otázkou: co když ty přirozené následky nejsou až tak přirozené. Např. zde diskutovaé odejití ven bez dítěte popř. nechat jít dítě neoblečené, to se mi zdá jako přirozené, neoblékl jsi se tj. buď zůstaneš doma nebo jdeš, jak jsi...ale co situace s uklízením oblečení či jiných věcí. Syn si je vyslékne a pohodí v předsíni, chvíli čekám, pak když jdu kolem řeknu např. vidím, že tady leží věci, syna na to: já vím, tak chvíli čekám, pak jdu zase kolem a říkám: vidím, že tady stále leží věci na zemi, co se s nimi bude dít. Syn na to: já vím. Tak já: a co víš? a on: no že chceš abych je uklidil, ale já nechci :) čímž mne dokonale rozesmál, jak odhalil můj úmysl..no ale co dále. Přirozený následek věcí je, že bunda zůstane na na zemi a max. si na ní lehne naše kočka, což synovi absolutně nevadí, vlastně to vadí jen mně. Takže musí nastoupit podle mne už "nepřirozený" následek, a to, že řeknu: mně vadí, že to tady leží, chci, aby jsi si je uklidil. Ve většinu případů si je pak uklidí (dříve či později), ale sama sebe se ptám, jeslti když neuklidí, tak je na místě asi další krok: pokud se si je neuklidíš, tak..... ale můj dojem je, že to už není ten "přirozený" následek. Pak by se mohlo v situaci, kdy se dítě nechce obléci, jako "následek" říci: pokud se neoblečeš, bude trest xy. Přirozené by bylo, kdyby mu tu bundu pak někdo třeba ukradl a on žádnou neměl a jeho by to třeba mrzelo (což silně pochybuji :)) Možná je jen "diskusní" otázka, ale zdá se mi, že v některých situacích prostě "přirozené" následky nejsou pro dítě dostatečně "motivující", aby ho to přesvědčilo dělat něco, co samo nechce.
 Klaki 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:48:54)
Co je R a R? nevím
Můžeš mi to vysvětlit?
 remus 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:54:10)
respektovat a být respektován, jestli to tedy píšu dobře~;)
 Slunce+3 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:58:21)
podrobněj to vysvětlit nejde?asi si stojim na vedení~y~
 Šešule 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:11:18)
Taková chytrá knížka o tom, jak správně vychovat své děti~j~
 remus 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:50:51)
Tak to je asi o povaze, já když řeknu dceři, že se jí v sušárně válí bunda, tak jde a pověsí ji, když se některé z dětí nechce obléct, tak taky říkám -fajn, jdi ven takhle, nastydneš, budeš nemocný a ležet v posteli, aby to od tebe nechytl zbytek rodiny, zatím to funguje.
 Maia 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:53:23)
Gajko, presne tak. U nas naprosto nerealizovatelne, synovi je naprosto fuk, resi uplne jine veci. Pokud by nebyl donucen, tak ho prirozene nasledky nezajimaji.
A ven by sel klidne v tricku a klidne by nastydl, nazdar.
 remus 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:55:32)
jak jsem psala, je to o dítěti, každé je úplně jiné a platí na něj také něco jiného
 Jedůfka / 99,00 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:55:57)
Tak ti naši oba by ještě přidali "to je fajn, že nastydnu, aspoň nebudu muset do školy" ~t~
 Eva + Klárka2/07 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:38:07)
haha: budeš nemocná... chci být nemocná!
 s s 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:13:56)
Takže když se dítě rozhodně, že půjde v kalhotech a tričku do deště a zimy, mám mu jen říct dfůsledky, a nechat ho jít?? Dostane zápal plic, a všechno bude v pořádku?
Moje známá vychovála dcerku podle RaR. Vždy zdůrazňovala následky, a vždy říkala té malé cácorce: rozhodni se podle sebe, je to TVOJE volbe. to "tvoje" vždy zdůrazňovala. Dcerka neměla mantinely, v pěti letech začala maminku bít, protože to byla její volba, když jely autem, tak ta malá začala opakovat až domů "maminko, chci aby ses zabila, chci, abys narazila autem a zabila se." a to až domů haha super, jen jsem čekala, kdy ji navrhne, ať tedy zkusí strhnout volant, protože by to byla její volba, a maminku zabít, aby pak viděla následky. poťapanci jsou asi fakt všude, nechápu, kdo nemůže používat selský rozum.
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:46:05)
Wonder, tak to asi ta tvá známá výchovu nezvládla; to, že si přečte o nějakých principech, ještě neznamená, že je hned zvládne správně aplikovat. A to, že to nezvládla, ještě neznamená, že ty principy samy jsou špatné. Autoři nepopírají, že hranic je určitě třeba. Copak ona nevidí, že se jí to vymyká z rukou? Neobrátí se na nějakého psychologa?
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 21:52:14)
Gajko, když mu sdělíš své oprávněné požadavky, tak na tom nevidím nic nepřirozenýho.
 cyann 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:03:43)
Shodou okolností jsem dneska řešila podobný problém. Syn (4 roky) dospěl do nějakého nového stádia - prostě něco nechce, tak to neudělá, protože nechce a hotovo. Např. právě dneska uklidit hračky. Přirozené následky - nepořádek - mu nijak nevadí, navíc už dobře ví, že "nepořádek" je kulturně definovaný, že je to pro každého něco jiného, u některých známých je to co já pokládám za nepořádek normální stav. Takže se jedná vlastně jen o můj požadavek, z důvodu mé spokojenosti a pohodlí. Takže se dostáváme do situace, že uklidit má, protože já to chci, ovšem on nechce, tak neuklidí. Zbývá mi argument, že bude podle mého, protože jsem větší, silnější, zkušenější atd, což podle RaR nejde :-). Nevím jak to řešit, máte někdo nějaký nápad?
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:14:12)
Cyann,
zase - pravidla. A ta pravidla určuješ ty, ne čtyřletý syn.
J.
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:22:23)
Cyann, ještě - u devatenáctiletého máme pravidla nastavená tak, že ve svém pokoji může mít jak po výbuchu (a taky má), ale ve společných prostorách musí udržovat pořádek. Protože ve společných prostorách žijeme všichni, a jestliže jemu nevadí například mokrý ručník pohozený v koupelně na zemi, tak mně to vadí. To už není otázka výchovy, ale společného soužití, nejde o to, kdo je silnější, ale on musí uznat, že obtěžovat druhé svým bordelem je proti pravidlům soužití s kýmkoli.
J.
 cyann 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:30:50)
Hmm, jenže my jsme jenom my dva, takže ho nepřehlasuju, a vyvstává otázka, jestli obtěžuje on mě bordelem nebo já jeho zbytečnými nároky na pořádek. No, musím se do tý knížky asi znovu podívat.
Jinak počítám s tím, že až bude mít svůj pokoj, může si tam aplikovat svoje standardy (i když asi ne neomezeně), ale zatím to bohužel není možné.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:33:56)
cyan, podívej se do knížky, klidně, ale napřed si ujasni, kdo koho vychovává, při výchově nejde o přehlasování ale o to, že ty ho učíš, co je správně a co už ne atímto ho to rozhodně nenaučíš a zaděláváš si na problémy do budoucna, a havně jemu, on se asi bude muset přizpůsobit kolektivu, podřídt se učitelce, ve škole je to jiný než třeba ve školce, stejně tak v situacích mimo domov
 Mirek 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(21.1.2011 14:17:18)
Souhlasím, je třeba si ujasnit, co je smyslem (mojí) výchovy. A pak je otázka, kdy upřednostnit "výchovu k sebeúctě" a kdy "výchovu k udržování pořádku".
Specielně v míře pořádku je sporné, co je "správně", na tom se neshodnou ani dospělí. Čili můžu slušně požádat o dodržování jistého stupně pořádku, protože jinak se v bytě cítím nedobře. Dítě vyhoví mně a já zas příště vyhovím jemu v něčem jiném. Takto se ode mne naučí slušně říct co mu vadí a mile požádat druhého o laskavost.
 Naďa+T+E+P 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:00:59)
Ahojky, omlouvám se, že vstupuju do diskuse, knížku také neznám, jen jsem chtěla reagovat na ty rozházený hračky - u nás fungovalo říct - za chvíli přijdu a který hračky budou na zemi (rozházený), půjdou do pytle a na půdu (do komory, špajzu apod.) Když jsem viděla, že dcera uklízí, nechala jsem jí delší prostoj na úklid.
Tazatelce přeju úspěchy ve výchově syna. Nikdo není neomylný ~R^
 Beruška+J02A07T10 


skřítek uklízáček 

(11.4.2010 13:39:10)
my pořídili skřítka uklízáčka a dcerka 3 roky začala nádherně uklízet. Je to asi dva měsíce zpět.

A teď řeknu jdeme ven a ona jde uklidit automaticky a taky přišla na to, že se jí líp uklízí jen jedna vyndaná věc, takže nevytahuje hory hraček, ale třeba lego, které pak zase posbírá.

A s úklidem pomáháme, když přijde a požádá, manžel já i starší bráška.

Uklízáček byl přirozeným důsledkem. Hračky co zůstanou na zemi uklízáček v noci vezme a odnese dětem, co je uklízet budou.
Máme knížku - strašidla.. v čechách.. nebo tak nějak a tam je dokonce uklízáček zášupšáček na obrázku...
Ale zase nevystrašit dítě. Je to hodný skřítek, stará se o hračky, aby se pak třeba v noci nebály.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:00:25)
cyann, já to mám tak: neuklidíš si hračky? ok, uklidím je já, ale přirozený důsledek toho, že já musím věnovat svůj čas úklidu tvých hraček je ten, že nestihneme něco jiného společného, na co bych svůj čas jinak věnovala /třeba koupání, místo toho bude jen sprcha, nebo nestihneme pohádku, případně se zpozdíme s koupáním a nestihneme večerníček/.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:05:37)
Mě tahle metoda teda nepřijde přirozená. Děti mají určitej vývoj a na začátku potřebují jasný mantinely a pravidla, ne nějaký cvičení z etiky a formální logiky...Možná že na starší,nebo dospívající děti by to mohlo fungovat,ale taky asi záleží na případu.

Mě tady přijde občas,že jsou některý diskutérky ze samý snahy přiblížit se přírodě a přirozenýmu -paradoxně pěkně v křeči.

 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:33:09)
Dee Dee, moc pěkně řečeno, naprosto souhlasím. Už teď se těším na diskuze těchto uživatelek za pár let:-)
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:06:12)
Gajko,
myslím si, že jde trochu o nepochopení, že se to nedá brát tak striktně.
Přirozený následek není to, co se stane s bundou. Pohození bundy je jednak porušení pravidel, jednak špatné zacházení s věcmi. Tohle by mělo mít přirozený následek, který s ním věcně a časově souvisí. Ne s bundou, ale s porušením pravidel/špatným zacházením s věcmi. Třeba říct, že když neumí slušně zacházet s věcmi, tak bude muset nosit starou bundu/nebude si moct půjčit tvoji knížku/používat rodinný počítač atd.
J.
 jana38 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:06:17)
Mmch vidím jako hlavní chybu to, že opakuješ a opakuješ to samý (vidím, že tady stále leží bunda) a syn neví, který opakování je to, na který už má zareagovat.
Tj., řeknu jednou a očekávám reakci. Okamžitě. Tedy Vidím, že tady leží bunda a koukám na syna a čekám jeho odpověď. A když řekne Já vím, tak reaguju dál a ne že chvíli čekám a pak jdu zase kolem a řeknu znova Tady je bunda.

To ho akorát mateš - má pocit, že si jen tak čeříš vodu a netřeba s tím něco dělat, když za chvíli stejně půjdeš kolem a budeš říkat to samý.~;)

Mmch stejnou chybu dělá můj manžel už leta. Řekne synovi: Oblíkni se, abysme mohli jít do školky. A odejde a za chvíli přijde a řekne to samý a za chvíli to samý a za pět minut znova a za půl hodiny vyletí a sprdne ho, že není oblečenej. Přitom si za to může sám, syn prostě netuší, na který z těch padesáti Obleč se, půjdeme do školky je třeba zareagovat.
 Teri 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:19:34)
Metodu znám jen povrchně, ale já nemám povahu na to , abych ji uplatňovala, očekávám, že někdo reaguje na max. moji druhou výzvu a ne až se sám rozhodne, že bude reagovat. Stejně tak, když mě moje děti o něco požádají, tak reaguju, nečekám, že mě budou prosit hodinu nebo celý den.
Ale když se to někomu zamlouvá, proč ne.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:24:58)
Kočajdo, a neměl by se oblíkat už po tom prvním upozornění? a když ne, tak po tom druhým, kdy třeba můžeš předpokládat, že neslyšel, "neměl čas"...
ořece nebudu vymýšlet důvod proč se má oblíkat, to, že se jde do školky přece stačí, ano můžu říct "já už jsem a čekám na tebe", ale taky mám právo se zlobit, když není a nestíháme to
asi jsem divná, ale toto nechápu

jsou věci, kdy můžu vysvětlovat, ale vždycky přece ne, a touto výchovou dítě nemá šanci pochopit, kdy už to myslíte vážně a kdy vlastně ani ne
 jana38 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:31:28)
hmmmm no samozřejmě by se měl oblíkat už po tom prvním, dyk to píšu jako příklad chyby, co dělá manžel.

KDyž ho vypravuju já, tak mu oznámím, tady jsou věci na oblečení, obleč se, půjdem do školky. Když sedí a tupě zírá (chápu, mám to po ránu až do vypití kafe podobně), tak ho navedu: Začala bych sundáním pyžama. Když si začne sundavat pyžamo, tak ho nechám svýmu osudu, přijdu za chvíli, sdělím, že je fajn , že už má jednu ponožku, protože budemem moct brzo vypadnout ven a kouknout se, co je cestou novýho, když vidím, že s emu v mozku něco spojilo a bere druhou ponožku, tak zas odejdu a většinou jsme hotoví o cca deste minut dřív než s MM a hlavně v klidu a bez křiku.
Nevím teda, jestli je to podle Rar, silně pochybuju.~t~
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:37:20)
je potřeba studovat z knížek, co dělat pro to, aby se dítě oblíklo? copak už se fakt nepoužívá zdravý normální rozum? trocha přemýšlení

fakt mají asi mamijky na MD moc času, takový pitomosti by jinak neměly čas zkoumat, prostě by dítě buď muselo samo, nebo by mu pomohly, no a neby by na ně zařvaly, že už dávno mělo být, ale i to je přizŕozenější než pořád něco vysvětlovat, dokonalá matka je nevytočitelná ničím, její chování a jednání je dokonalý a naprosto nečitelný, jediný, co to dítě chápe, je to, že se maminka nechová přirozeně
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:47:42)
Hmmmm, píšeš: ...prostě by dítě buď muselo samo, nebo by mu pomohly, no a neby by na ně zařvaly, že už dávno mělo být
Přesně. Začala jsem se o RaR zajímat v momentu, když jsem se přistihla, že už skoro jenom řvu... ~:(
Nesmírně mi to pomohlo, lituju, že jsem to neznala dřív.
Ale ty, připadá mi, o RaR nevíš vůbec nic, takže je asi zbytečné s tebou o tom diskutovat.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:55:44)
Janino, ať se to jmenuje jak chce, používám vlastní rozum, a docel a to jde

ano, občas zařvu, proč ne? neřvu pořád a nepotřebuju k tomu "odborný" vedení ani knížky, ale když je potřeba, tak si děti musí uvědomit, že už toho mám dost

všude se nějak musí dát najevo nesouhlas se špatným chováním, s porušením zákonů a pravidel, a i to zařvání znamená, že už je to na hranici a přístě bude trest, protože i když se vám to nelíbí, trest je nutný, nějaká forma určitě, i dospělí jsou trestaní za svoje chyby, a to jsme dospělí měli bychom se chovat správně, protože víme, jak se chovat

trest musí být přiměřený věku, chápání a prohřešku, ale nejde přece dělat, že trest nepatří k výchově

pochopitelně že u dětí je potřeba hlavně chválit, ale musí být i ta opačná možnost, a i to zařvání je trestem

a jak píšu, když maminka ani nezvedne hlas, tak dítě mate
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:01:00)
Hmmmm, ty jsi pedagog?
Hmmm... ~Rv
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:06:29)
jsem, máš snad něco proiti tomu? opravdu si neumím představit, že budu čekat na to, až si žáci sami usoudí, že je vhodná doba udělat něco, musí všichni najednou, opravdu to jina knejde

a neboj se, na děti zařvu, pokud zlobí, rozhodně to není často, fyzický tresty téměř nepoužívám, jistě, občas přes ruku nebo plinku dostali, ale to je záležitost batolecího věku, a snažím se s nimě rozumně domlouvat, ale opravdu nečekám,až jim dojdou základy chování samotným, protože je jich na to prostě moc a já mám i práci, takže nemám čas řešit pořád dokola nějakou bundu a podobně
děti stíhají spoustu věcí a jsou naprosto spokojený a ve škole paotří mezi pár takových, co nepíšou tresty, nedostávají poznámky, učitelé si na ně nestěžují

naopak moje výchova je kamarádkama považována za extrémně klidnou :)

ale nesnáším extrémy a nesnáším omezování přirozených reakcí
 Limai 


Re: Janino, 

(11.4.2010 10:41:35)
já mám doma šestileté dítě,na které neplatí nic.Ani po dobrém,ani po zlém.Jak k takovému dítěti přistupovat,když chceš aby něco udělalo,na to jsem dosud nepřišla a už jsem zkoušela různé metody.nepomáhá řvaní,nepomáhá domlouvání,vysvětlování,důsledky přirozené i nepřirozené....nic.V poslední době si už říkám,že je asi chyba,že ho nebiju,někdy neskutečně toužím po tom dceru pořádně seřezat,ovšem samozřejmě vím,že tudy cesta nevede.Kudy ale vede,nevím.
 Shayla a 3 kluci 


Re: Janino, 

(11.4.2010 10:49:23)
Limai, ale ono se nedá poradit tak jednoduše po netu, na základě info, že na ni neplatí nic. Četla jsi nějakou tu knížku? Jednak efekt nemusí být okamžitý, protože ona bude nejdřív testovat, jestli ta novota, co na ni zkoušíš, není jen nějaká habaďůra jak ji podfouknout, a jednak, nemá malého sourozence?
 Limai 


Re: Šášule 

(11.4.2010 10:59:25)
sourozence má,nicméně toho má necelý rok,kdežto různé metody výchovy jsem se snažila uplatňovat již od doby kdy začala chápat.Např.R a R asi od tří let,kdy jsem se k té knížce dostala.Někdy loni jsem ji vzdala,protože jak říkám,efekt naprosto žádný.Jinak dcera má takovou povahu,že prostě jako malá někde přišla k domněnce,že je to ona kdo bude ostatní řídit a o všem rozhodovat,a že všichni musí poslouchat jí,ne ona ostatní,takže já na ní musím být velice přísná,protože jinak by mi skákala po hlavě a to doslova,ne jen obrazně.Ačkoli má jasně pevně dané hranice,co smí a co ne,a to odmala(jinak nejsem matka která by jí téměř vše zakazovala,naopak jsem jí toho vždy dovolila dost,ale jsou věci přes které vlak nejede),tak jí je všechno naprosto jedno a podle toho se chová.
 Limai 


Re: Šášule 

(11.4.2010 11:55:19)
četla a četla jsem toho opravdu hodně,u nás v knihovně jsou v tomhle na jedničku,téhle literatury mají kvanta.Ovšem co z toho aplikovat na dceru se mi ještě nepodařilo zjistit,jí je jakýkoli trest nebo důsledek naprosto lhostejný.
 Jary 
  • 

Re: Šášule 

(11.4.2010 13:51:40)
Fakt zkus pár na prdel. Naše babi vzpomíná, jak se na ní její otec jen podíval, a ona věděla, že má přestat, jinak bude hledat brýle za rohem...
Ale bez té zkušenosti, že je tam jednou hledala, by to nevěděla.
Jinak s otcem měli super vztah a milovali se nevzájem, ale prostě o tom, co ona udělá nebo ne se nediskutovalo - úměrně věku.
 s s 


Re: Šášule 

(11.4.2010 14:06:27)
Tohle bych brala jako vyhrožování :))) nesnáším podobné věty Ne/udělej to, nebo dostaneš na zadek.
 Limai 


Re: Díky, 

(11.4.2010 15:37:26)
ale o takovéhle rady nestojím.
 tlemik 


Re: Šášule 

(12.4.2010 10:00:30)
Taky máme doma dítě, které si namluvilo, že tady je velitel. Kluk je bezva, ale nějak má potřebu, aby bylo vše podle něj. Když jsem chodila do práce, měla ho nastarosti babička a holt mu povolila tak hranice, že jsme z toho byli dosti zoufalí. Navštívili jsme psychologa i psychiatra. Byla to velká pomoc, už jen v tom, že řekli, že většinu věcí děláme správně. V čem jsem nevěděla jak reagovat - na to jsem se zeptala. Poradili a řekla bych, že děláme pokroky.
Mám přečtenou knížku RaR a líbí se mi, ale taky nemůžu aplikovat jen tak lehce. Něco zabralo, v něčem to bude trvat déle. Momentalně rovnáme mantinely způsobem pravidel. Vypsali jsme si společně se synem pravidla, co smíme a co nesmíme. Jen pár bodů asi z každého 5. Platí to i pro nás, takže to syna baví. Za porušení pravidel dáváme 10 Kč do kasičky. Syn může hodit taky penízky a nebo se mu bere pohádka na DVD do dalšího dne. Musím říct, že konečně jsme našli cestu. My jsme sice důslední byli vždy, ale důsledek to nemělo nikdy žádný. Vím, že to porušuje možná pravidla RaR, ale nám to pomáhá. A syn ví, že když poruší pravidlo, tak to něco stojí. Takže asi tak.
Jo a k jeho výroku, já jsem tady velitel apod, když se mu něco nelíbí. Tak na to odpovídáme v klidu a přátelsky, že u nás v rodině žádný velitel není. Jsem tu my rodiče a naše děti a všichni se máme rádi. A když to nepomáhá, tak mu na to v klidu řekneme, že když bude dobře jíst a bude růst, tak pak může být policajt, hasič nebo voják a může se tak stát tím velitelem.
A když je úplně nejhůř, tak taky aplikujeme metodu pevného obětí. Je to sice fuška a člověk musí někdy dost zatnout zuby, ale na zklidnění nám to vcelku pomáhá.
U RaR mě u některých rodičů příjde, že praktikují jen jednu polovinu nápisu knihy - respektovat. Měli by hodně rodiče myslet i na to - být respektován, což nikdo nedosáhne, pokud dítě nebude znát hranice.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Šášule 

(12.4.2010 10:09:25)
Tlemik, ale pokud rodič nenastavuje hranice, tak to není respektující výchova~;). TAdy se to pořád zaměňuje s liberální výchovou ála Amerika. To je ten styl výchovy, kdy se dítěti povolí vše a když rodiči přetečou nervy, tak teprv jedná. To je o lenosti ne o výchově.
Pevné objetí praktikuju taky a taky u nás funguje. Vím, že někomu to nesedí, jsme holt každý jiný.
 tlemik 


Re: Šášule 

(12.4.2010 10:16:56)
Tak jak jsi to psala, s tím souhlasím, tak jsem to přesně myslela, možná hůř napsala, jen mě prostě příjde, že tu metodu rodiče pochopili tak, že dítěti můžou dát neustále vybírat a vše je na nich. Ano, ale pokud už to nezasahuje přece zase do prostoru rodiče a jeho respektu. Jak říkáš spíše to pochopili americky, než asi je to míněno. V knize není nikde napsáno, že si mám dítě nechat skákat po hlavně, když dítě chce. Naopak, jasně je psáno, že se musí naučit dítě respektovat i ty ostatní.
Metodu obětí, jsem zkoušela dávno, ale brzo jsem to vzdala, nepochopila jsem to v té době a tím pádem to bylo bez výsledku. Pak po konzultaci s psychiatrem jsem zkusila znovu a výsledky jsou. Je to sice fuška, protože synovi už je pět a má fakt sílu, je mu to nepříjemné, ale pak jak se zklidní, tak je rád, že je v mé blízkosti. Možná to nedělám ještě až tak dobře, ale snažím se.
 withep 


Re: Janino, 

(11.4.2010 10:51:14)
Lamai,

Kopřiva, Pavel a kol. Respektovat a být respektován. 3. vydání. Kroměříž: Spirála, 2008. ISBN 978-80-904030-0-0. Zkus to vzít do ruky a prilistovat, třeba tě to zaujme něco si i přečteš ~;). Já v tom tu cestu vidím. Pokud máš už starší dítě, které je už zvyklé na cukr a bič, chvilku potrvá, než pochopí, že to nejsou zase nějaké fígle, ale že to myslíš vážně. Dovolím si citát:

"Jakmile se situace vyhrotí v boj o moc, není již dobré řešení. Ať vyhraje dítě nebo dospělý, obojí je vlastně špatně - dítě si jen znovu potvrdilo, že jde hlavně o to vyhrát, nikoli chovat se správně..."
 withep 


Re: Janino, 

(11.4.2010 10:57:02)
No, citát se mi moc nepovedl :-). Samozřejmě řešení je - přestat s dítětem mluvit z pozice moci, mluvit s ním jako s rovnocennou bytostí, pomoct mu, aby v tom, co po něm chceš, vidělo smysl, a proto to udělalo, ne kvůli hrozbě trestu nebo za odměnu, což jak píšeš, stejně nefunguje. Není to jednoduché, ne nadarmo má ta knížka bezmála 300 stran a přitom je stručná/podrobná tak akorát.
 Limai 


Re: withep, 

(11.4.2010 11:57:03)
už jsem psala že u nás to nefunguje.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: withep, 

(11.4.2010 12:01:35)
Limai, tvou dceru neznám, neporadím konkrétně, ale jeiná věc, kterou ti můžu poradit, je naprostá důslednost, ve všem aza všech okolností, až než ji toto přejde, ono to přejde, ale možná si potřebuje být jistějeí těma hranicema, který jí dáváš, jestli má dovoleno spíš víc, tak uber
můj nejmladší potřebuje hodně hodně těsný hranice a důslednost obrovskou, daleko větší než kdy bylo potřeba u těc hstarších
není to lehký, pro tebe, ale vrátí se to
 Bumbi&05,08,10 


Re: withep, 

(11.4.2010 17:10:32)
Limai, mám něco podobnýho asi jako ty holčičku. RaR jde, ale v těsných mantinelech. Dávání na zadek naprosto není nutné, ba naopak, u něj naprosto kontraproduktivní. k RaR jako konceptu jsem se s ním dostala pozdě, až po jeho 3 roce, a tam už bylo hodně pokaženo, stále máme co napravovat. Dcerka je jiná povaha a druhak už tolik netápeme, jak na ní a jsme schopní být v její výchově konzistentní, což nám u synovy výchovy hodně chybělo (to byl takový odezdikezdismus). Věřím, že se nám nakonec podaří z něho vychovat zodpovědnou osůbku s citlivostí vůči svému okolí. Ale teda, je a ještě to bude dřina ~f~
 jary 
  • 

Re: Janino, 

(11.4.2010 13:49:23)
Sorry, ale dostala už někdy pořádný (přiměřený, ale pořádný) výprask? Ono potom stačí zvýšit hlas, pak ví, že v pozadí je něco, co nechce, a poslechne. POkud tam není něco, co dítě přibrzdí/nastartuje, tak se nehne.
Některý jsou citlivý, vadí jim maminku jen nazlobit, ne bo že by s nimi nemluvila. Jiným je to šumák, na tvrdší ořech je potřeba větší rána, když ho chceš rozlousknout.
Děti, které párkrát - odůvodněně a přiměřeně - dostaly, nevztahují ruce na rodiče a znají meze. Děti, které nikdy nedostaly ani facku, na rodiče klidně ruku vztáhnou, když se rodičům něco nelíbí a přitvrdili by, dítě volá sociálku ap. Dítě později má respekt, ale trest - odůvodněný, jasný a přiměřený je ok. Dítě, které nikdy nebylo potrestáno netuší, o co jde, dítě, které nikdy ránu nedostalo, neví, co to je a klidně ji uštědří.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Janino, 

(11.4.2010 13:55:35)
Jary, to je obrovskej nesmysl, kluky tělesně netrestám a staršího to nikdy nenapadlo, mladší to zkouší na bráchu, na mě si to taky nedovolil. Naopak se s tímto spíš setkávám u dětí plácaných. Mají prostě přirozeně chuť to vrátit.
 withep 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:01:55)
Přesně tak - děti se nejvíc učí nápodobou, fyzickými tresty se učí, že vztáhnout ruku na slabšího je v pořádku.
 Kudla2 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:06:34)
Withep,

vztáhnout ruku na slabšího nebo způsobit slabšímu úmyslně nějakou újmu (jako tzv. "přirozený důsledek" - nepřečíst mu pohádku, nejít s ním ven) - jaký je v tom rozdíl?
 withep 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:08:57)
způsobování újmy nemá s přirozenými důsledky nic společného
 Stáňa a dva kluci 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:13:13)
Kudlo jedno je fyzická agrese, jedno je přirozený důsledek vyplývající ze situace. Dítě dejme tomu včas neuklidilo, tak se ta pohádka nestihla. Není to ani slepě a nesouvisle vymyšlený trest třeba zákazu jít ven nebo plácance na zadek.
 Kudla2 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:14:43)
Stáňo, ale někdy je to tak, že by se ta pohádka v pohodě stihla i tak. Nebo že je potřeba včas odejít a stihnout školu/školku, jinak by ten "přirozený důsledek" postihl spíš rodiče (protože by musel mít dítě dejme tomu celý den v práci).
 Lassie66 


Re: Janino, 

(11.4.2010 19:07:29)
Já s tímto termínem taky někdy operuji, ovšem má praktická zkušenost je jiná. Naši nám sem tam jednu plácli, nepřeháněli to. Ani já, ani bráchové jsme se ale nikdy neúčastnili dětských bitek, nepamatuji se, že bych kdy viděla bratry, jak se s někým perou. No a já sama jsem takový advokát chudý, mám soucit a empatii, slabších se vždy zastávám.
Takže ono "násilí plodí násilí" se musí nějak blíže specifikovat. Řemen člověku do života nic moc nedá, ale plácnutí automaticky neodsouvá trestaného jedince do řad agresorů.
Já jsem, bohužel, několikrát na své děti ruku vztáhla, ačkoliv vím, že to výsledek nemá, a že vždy šlo o mé selhání typu "tekoucí nervy". Snažím se nedělat to, ne vždy se ovládnu.
 jary 
  • 

Re: Janino, 

(11.4.2010 14:09:55)
Asi záleží, kdy se s tím začne a na okolnostech, vč. povahy dítěte. Moje široké spektrum mi dalo tuto zkušenost.
Nejsem a priori zastáncem těl. trestů, ale někdy jen vysvětlovat je o ničem.
Tady se nebavíme o tom, že vztáhnout ruku na slabšího je ok, ale o tom, že za špatný skutek následuje trest, a to - někdy - v podobě tělesného trestu.
Ono to totiž mnohdy ta maminka dávno není silnější, ale když synáčkovi či dceři urostlé tu facku uštědří, tak se návratu neobává. A synáček i dcerunka vědí, provedli něco, co se opravdu nemá, věděli to a zase.
Nejsem primárně pro tělesné tresty, ale myslím, že v malé míře své místo ve výchově rozhodně mají. A jsem proti tomu, že se dítě nikdy za žádný okolností nesmí tělesně potrestat.
Je to podobný, když má někdo psa: když mu budeš pořád něco vysvětlovat, neuspěješ. On vždy zkusí, stejně jako dítě, zda by nemohlo být po jeho. Jsou období, kdy to zkusí, pak je zbytek života pokoj. Ale v těch momentech potřebuje ukázat, že on pánem není a nebude.
To co píšeš Ty, co zkouší brácha na bráchu můžou být klidně normální sourozencký šarvátky.
 withep 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:16:26)
A není lepší, když po špatném skutku následuje náprava? Jak se dítě zvyklé na hrozbu trestu zachová, až nebude nikdo, kdo by trestal?
 Kudla2 


Re: Janino, 

(11.4.2010 14:18:11)
Jaká náprava? Jako že když rozbiju okno, tak ho dám spravit? To by přece měla být samozřejmost, ne?
 Shayla a 3 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:47:50)
Hmmmmm, právě, že používám zdravý rozum. Když vidím, že mi něco není příjemné a že to, co dělám, nefunguje, tak se poohlédnu po něčem, co mi sedí víc a co víc funguje. Nikdo neříká, že RbR je zázračná všespasitelná metoda, ale rozhodně dítě neshazuje, nenarušuje sebeúctu a nepodkopává sebevědomí (dítě nedělá jen ze strachu). Záleží taky v čem byl člověk vychovaný a co má zalezlé pod kůží, pak to víc dře, nejde to tak samo a zdá se to divné. Nicméně, pokud jsi pedagog, mají i speciální kurzy pro pedagogy ;o) Tam je to samozřejmě složitější, protože každé dítě přichází vychováno jinak a efekt tohohle nemusí být okamžitý, ale rozhodně je dlouhodobý a není to boj o moc.
Nicméně můj syn chodí i do školky, kde se RbR používá a občas ho slyším v podobném stylu mluvit (empatická reakce, volba) ~:-D
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:15:54)
tak nevím, ale jestli tímto způsobem někdo dokáže vychovat i normální dítě, nejen hodný a poslušný a empatický už od přírody, tak to bych ráda viděla

kde má to dítě nějaký mantinely? ono potřebuje vědět, co už rodičům vadí, vždyť rodiče jsou přece ti první, kdo mu nějaký zákazy a příkazy dávají, a je to naprosto přirozený a vždycky to tak bylo a je v celé živočišné říši, i to lvíče dostane přes čumák, když zlobí, aby vědělo, že toto s ipříště dovolit nesmí

ne že bych bylkazadtánece tělesných trestů, ale aspoň důrazně říct, že tu bundu uklidí, že ty hračky ukidí, ano, důvod je ten, že já jako rodič chci, protože já ho učím, jak se chovat

jestli touto výchovou bude postupovat dál, tak nebude třeba respektovat školní řád, protože neví proč, ono to cítí jinak, nebo dopravní značky, proč by mu měl někdo něco přikazovat nebo zakazovat? a vůbec, proč by to měl někdo přikazovat nebo zalkazovat mně? třeba nemám od přírody daný smysl chovat se ukázněně, třeba jsem mírně hyperaktivní a třeba nevidím důvod, proč bycy nemohla jet ve vesnici stovkou, nikoho tam nevidím, tak co

jděte do háje s RaR, před MD jsem učila, ale netroufám si učit sděti vychovaný touto metodou, a že ji ch asi bude přibýva, mít mezi 30 dětma 5 takových, který něco udělají až (pokud) to uznají sami za vhodný, to teda asi nebude snadný

a netvrďte mi, že ve školním věku už mají vlastní rozum

mám dojem, že je to s výchovou ode zdi ke zdi, od mlácení za každou hloupost a tvrdýho režimu po naprostou volnost

 Dee Dee+2 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:17:57)
~R^~R^~R^

a přitom stačí se jen zamyslet zdravým rozumem...
 Balbína 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:23:47)
i já jsem zastáncem zdravého rozumu a intuice. Na druhou stranu RaR je zajímavé, knížka mi trochu ukázala cestu a inspirovala mě. Já někdy používám příliš autoritativní tón a to i v případech, kdy není třeba.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:26:55)
určitě nejsi jediná, kdo tvý dítě ovlivňuje a nějak vychovává a ono si aspoň zvykne na to, že každý reaguje jinak, vydrží jinak, má jiný způsoby, požadavky... a taky tresty za neposlechnutí
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:35:40)
Ale to je v pořádku,tomu já říkám "zdravej rozum". Přečíst, seznámit se jinou alternativou,zkusit ji v některejch situacích i aplikovat,ale používat jí kriticky,jen někdy atd. Myslím,že jako doplněk je super,naučí děti přemýšlet,ale tu hlavní výchovu by měly děti dostávat přímo,jasně a srozumitelně
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:40:34)
no právě, ale jestli se na ten zdravý rozum někdy dostane

do jakýho věku je použitelný ten příklad s bundou? to obcházení a čekání, kdy už mu to eojde? jestli do 4 let, tak třeba nedojde nikdy, a jestli nad 6 let, tak je to značně pozdě
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:40:54)
Hmmmmmmmm, Dee Dee,
nechte ty militantní zastánkyně samospasitelné knihy, ať dělají co umí. Uvidíme za pár let, až jim děti dorostou do puberty, jak budou zásady uplatňovat! Moc se na to těším!
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:46:42)
Madelaine, jestli je tvýmu synovi 23, tak určitě ve škole musel respetovat učitele, to jaksi jina knešlo, takže ho vychovávala nejen rodina (ty), ale i škola, a asi je to tak dobře
tenkrát ještě děti neměly ve škole tolik volnosti ,aby považovaly za správný to, že mají práva, ale o povinnostech neíkdy nic neslyšely

uvědom si, že je jiná doba i v té kole, než byla před 15 lety, kt´dy tam začal chodit tvůj syn, určitě mu neprošlo to, co teš po škole chceš, neboli vlasní názor jaki jediná sprvná cesta
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:16:23)
Jo, to je možný - protože každý dítě je jiný... a zapřemýšlela jsi nad tím, kolik lidí má mnohem starší děti, o nějakým RaR neměli páru a jejich děti jsou taky úspěšný a slušně vychovaný? Militantními označuju ty diskutérky, který tady shazujou druh výchovy (možná označovaný za autoritativní), kde se prostě o některých věcech nediskutuje! Taky jsem neřekla, že ta kniha je zcela k ničemu, leckdo si v ní určitě svý najde, ale všechno se musí brát a aplikovat s rozumem - čili samospásná rozhodně není. Ovšem jestli se tě má slova nějak dotkla, tak sorry!
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:47:27)
Kladrubko, máš pravdu :)

možná mají děti tak malý, že to ješě nezkusily, nebo tak velký, že už si všechno nepamatují
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:23:24)
Hmmmmmmmmm, je to tak! Což si ovšem jinak uvědomí někdo, kdo řeší výchovu svých dvou (a ještě třeba velmi malých) dětí a jinak asi někdo jako ty (nebo já), kdo se s případnými následky musí potýkat ve skupině dětí školního věku. Jo, společnost velice rychle bere za své všechny své práva, ale že jsou s tím spojený taky povinnosti, to už chce slyšet málokdo.
 myš 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:30:14)
Kladrubko

a co se týče školy, tak můj názor a zkušenost je (můžu se samozřejmě mýlit), že většina českých rodin používá ve výchově autoritativní styl a semtam, nebo i častěji tělesné tresty. Rodin používajících volnou výchovu alá Amerika/záp. Evropa, nebo respektující styl bez tělesných trestů je podle mě naprosté minimum a přesto to ve školách vypadá, tak jak to vypadá.
Takže ani ta autoritativní výchova asi není žádná výhra v loterii.
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:36:01)
Tak ještě poslední věc: to by jsi se divila! Autoritativní bývával a možná nebyl V NĚKTERÝCH OHLEDECH špatný. Rozepisovat se nebudu, ať si to každý zkusí ve školským kolektivu!
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:38:36)
myš, v současné débě lidi dost často neví, jak by vlastěn měli vychovávat, a taky nemají čas vychovávat, dají děi brzo do školky, aby měli práci a peníze, pochopitelně, po práci jsou unavení a nemají čas se zabývat dětma,a a ze všech stran se na ně valí, že se nemají ppoužívat tělesný tresty, žre se má dětem nechat víc volnosti, že je demokracie...

copak jsi nikde nikdy neslyšela nebo nečetla o tom, jak upadla prestiž českých učitelů? a zároveň s tím, světe div se, klesla i úroveň vědomostí našich dětí

asi ta výchova nebude tak autoritativní, jak by bylo potřeba, ona je ta výchova taková ode zdi ke zdi, povolit všechno a když to přestaneme zvládat, tak všechno testat, a když máme pocit, že to zase jde, tak uvolnit, protože už je přece klid

a taky vztah rodičů k učitelům je takový, že něco jako autorita učitele je zrušený ještě dávno před tím, než to dít+ začne do školy vůbec chodit
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:41:28)
Hmmmm, ale ty mluvíš o příliš liberální výchově, která nemá s R+R nic společnýho. Ale to by sis to fakt musela přečíst~;). Asi nikdo nebude mít čas ti to tu vysvětlovat....
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:43:02)
za tu dobu bych už mohla ale mít dost odpovědí na ten můjdotaz na skupinu dětí, a stejněnic, tak o čem to vlastně je?
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:45:50)
spousta mluvení o něčem a nikdo neví, jak by řešil jasně popsanou situaci
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:55:57)
No asi se tu nepohybuje žádná učitelka, která má dost zkušeností a dala by ti fundovanou odpověď~;). A navíc, promiň, ale mám z tebe pocit, že ty o odpověď stejně nestojíš...
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:59:14)
kdybych o odpověď nestála, tak bych se neptala

nopak když se někdo zeptal mě, tak jsem zatím vždycky odpověděla na všechno

a dvě učitelky, kromě mě, se tu ukázaly :)))))
 myš 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:22:49)
Kladrubko

kde tady vidíš nějaké militantní zastánkyně? Řekla bych, že se tu normálně diskutuje o jiném přístupu, než je klasická autoritativní výchova. Každému nespřipadá super autoritativní výchova, tělesné tresty a někdo zas neuznává respektující styl. To hned nemusíš považovat jiný názor na výchovu za militatntní.

Fascinuje mě, jak některé odpůrkyně něčeho jiného a nového hned tasí slova jako "militatntní, sekta, fanatismus".

A jak říká Rumcajs, "ono se stejně nakonec uvidí" :-) a to, že někdo dítě vychovává autoritativně, nebo bije, není žádná záruka, že se potomek vyvede, takových nezvedů jsem už viděla taky dost. Stejně není záruka, že nebité dítě bude andílek, ono asi dost záleží i na mnoha jiných okolnostech.
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:25:42)
O bití jsem nenapsala ani slovo! Vidíš, taky si přidáváš, co se ti hodí! Dík za lekci "plodné" diskuze a přeju zdar a sílu. Jdu dělat něco užitečnýho než ztrácet čas planým tlacháním.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:31:35)
Kladrubko, je tam slovíčko nebo a nebylo to míněno osobně na tebe. Ostatně stačí dočíst pár stránek zpět a rady typu dát na zadek najdeš spolehlivě.
 Kladrubka 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:38:00)
Fajn, OK. Reagovala na můj příspěvek a já nemám s bitím nic společnýho.
 myš 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:40:47)
Kladrubko

No to koukám jak puk, nějak jsem tu tvoji reakci nepochopila. ~l~
Já jsem to nemyslela s bitím konkrétně na tebe, ani to z toho mého příspěvku nijak nevyplývá, ale samozřejmě obecně.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:27:54)
myš, mě hlavně přijde, že RaR koncept je často z neznalosti zaměňován za ne-výchovu ve stylu anarchie a malého tyrana. Ono to totiž na pohled vypadá podobně, rozdíl je v tom, že v RaR jsi konzistentní, držíš hranice. A děti, co všechno mají od rodičů dovolený, jsou házený do pytle s dětma RaR, ačkoli výstup je naprosto odlišný a troufám si tvrdit, že prostě jasně viditelný.
 Limai 


Re: hmmmmmmmmmmmmm, 

(11.4.2010 10:44:48)
když tomu tak rozumíš,možná by jsi se mohla podělit o rady jak vychovávat dítě,na které nic neplatí,protože je mu naprosto jedno jaké důsledky to bude mít.
 Cha-Cha 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:33:35)
no, já tedy knížku podrobně neznám, ale přijde mi už z názvu jaksi důležité nějen to "respektovat" ale i to "být respektován". Pak bych očekávala, že tato výchova nebude zaměřena pouze na to, abych nekonečně respektovala svoje dítě, neurčila mu žádné mantinely a vštípila mu odpor k autoritám apod., ale i na to, jak naučit dítě respektovat potřeby ostatních lidí.
 marketa 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:44:56)
mas pravdu, o tom ta kniha je. diskutuje se tu v diskuzi ne o tom jestli pravidla plnit a vyzadovat, ale JAKYM ZPUSOBEM PRAVIDLA FORMULOVAT a JAK SI RIKAT O JEJICH PLNENI, aby to nebylo z posice moci a sily, ale aby diteti zaclo dochazet, ze je to dulezite pro pohodove souziti a aby se naucilo zodpovednosti a nedelalo veci ze strachu z trestu nebo z touhy po odmene.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:49:30)
Cacak bingo~x~. Těžko se pak diskutuje s lidmi, kteří ji neviděli ani z rychlíku~;).
 tlemik 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(12.4.2010 10:27:29)
konečně to tu tady někdo napsal, jak si to přesně myslím.~R^
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:33:58)
Ahoj Gajko. Já knihu teprve dočítám, a to tak přerušovaně, že už si úplně nevzpomínám, co bylo na začátku... Ale mám dojem, že se tam buď podobná situace řešila nebo se řešila někde tady v diskusi.
Hádám, že s přístupem podle RaR teprve začínáš...? Není potom reakce syna důsledkem toho, že si teprve zvyká na tento způsob komunikace? O tom tam přece psali, že nelze čekat pozitivní výsledky hned, zvláště ne u dětí, které byly dosud zvyklé na něco jiného. Souhlasím s tebou, že domýšlet a usměrňovat přirozené důsledky je docela oříšek.
Řekla bych, že "mně vadí, že to tady leží, a chci, abys to uklidil", není přirozený důsledek, ale spíš pokračování v komunikaci stále ještě v duchu RaR, snad jen místo "chci" by možná bylo lepší použít "bylo by dobré" a doplnit důvod. Nevím, třeba "všichni po sobě uklízíme, kdybychom to nedělali, brodili bychom se tady svými svršky a neměli si ani kde hrát" nebo tak něco. Přirozené důsledky jsou místo trestu v situaci, kdy někdo udělal něco špatného nebo neudělal, co udělat měl, a je třeba to dát dopořádku. Ta tvoje situace mi spíš připadá jako pokračování v kladení oprávněných požadavků. Teprve po vyčerpání komunikačních prostředků (popis, informace, já-výroky, výběr,...) bych přikročila k těm přirozeným důsledkům... Co třeba nechat tam tu bundu ležet, dělat si svou práci, a až přijde, že něco potřebuje, říct "nemůžu, mám tady takovou a takovou práci, a až ji udělám, budu muset ještě nějak řešit tu bundu..."? Nebo může bundu postihnout nějaká nehoda (někdo na ni šlápne a ušpiní ji), takže kluk bude chtít jít na hřiště, ale bohužel, bundu je třeba vyprat a do té doby bude muset zůstat doma... Nebo bundu či jiné věci, které si neuklidí, schovat a nahradit jinými, méně pěknými, malými, holčičími... Pokud to s neuklizenou bundou pořád nějak souvisí a pomůže mu to pochopit, že uklízet se musí, je to pořád přirozený důsledek a ne trest. Taky asi záleží, jestli těmi důsledky budeš "vyhrožovat" nebo je skutečně necháš, aby se staly. Myslím, že to druhé by bylo efektivnější - přestat mluvit a začít jednat. Více se učíme tím, co prožijeme, než tím, co slyšíme ~;).
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:43:39)
...až přijde, že něco potřebuje, říct "nemůžu, mám tady takovou a takovou práci, a až ji udělám, budu muset ještě nějak řešit tu bundu..."?

jak řešit tu bundu? copak se o ní ještě v tom příkladu nemluvilo dost a dost?????
a když na zemi bude bunda, kalhoty, triko a mokrý ponožky, tak se řeší každá ta část zvlášť? a když mezi tím pobíhají další dvě děti, který takto zanechávají svoje věci a mezi tím lítá pes, tak se pořád čeká, kdy už to tomu dítěti dojde????

jen tak pro moji orientaci - kolik je maximum dětí v rodině, která přísně dodržuje RaR pravidla?
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:51:16)
Myslím, že tohle je diskuse pro lidi, kteří tu knihu četli ~;).
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:53:46)
Hmmm, opakuju, nevíš o tom nic.
Nejde o žádné "dodržovaní RaR pravidel", ale o používání RaR postupů komunikace.
J.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:02:20)
Janino, nazývej to jak chceš, to už je slovíčkařní

ale pořád mi nikdo neodpověděl, koli dětí je v té rodině, která toto dodržuje, já mám 3, je jim 9,7 a3 a neumím si představit, že byhc měla čekat, až jim dojde, že mají něco udělat proot, že chtějí oni, nestihli by nikdy nic, nedslo by se tu projít, protože vždycky někomu něco spadne, pes by roztahal všechno kamkoliv

jako malý jsem je naučila, že musí poslechnout, že my s mužem určujeme pravidla, o kterých se v některých případech diskutovat může, v jiných ne, nevyžaduju striktně dodržování všech, ale oni ví, že když něco chci, tak to má být i když oni k tomu nevidí důvod
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:23:02)
Já mám děti dvě a ještě to snad není konečný počet. Samozřejmě si své děti vychovávej jak chceš. Ale nenapadlo tě, že ti lidi, kteří tu knihu četli, musí mít nějaký dobrý důvod, proč "to dělají tak složitě"? ~;) Možná, že zpočátku použijeme více slov a budeme potřebovat více trpělivosti. My prostě jen nepovažujeme plnění úkolů a dodržování pravidel za jediný výchovný cíl.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:38:41)
moji mají volnosti dost, ale pořád musí platit, že nikdo nikoho nepřehlasovává, že diskutoval o něčem můžeme, ale o něčem ne, a něco jim dokonce ani nemusím vysvětlovat

a když chci, aby tu mohlo 5 lidí bydlet, tak musí všichni dodržovat některý základní pravidla chodu domácnosti, nepsaný a nevyřčený, to není potřeba, ale rozhodně nebudu 10x opakovat, že má být něco uklizený a čekat, až jim to dojde, to v tomto věku a jejich rozestupech věkovýhc opravdu nejde

já jenom prosím, za všechny kolegy učitele, abyste je do školy posílali už připravený na to, že ve škole se musí poslechnout, i když to občas může vypadat jako blbost, že opravdu musí dklat to co ostatní v době, kdy to dělají ostatní a že se nedá počkat na to, až jim samým dojde, že chtějí udělt nějakou věc, splnit nějaký požadavek. Doma si dělejte co chcete (jenomže ono to bohužel souvisí)


jinak taková maličkost - ani život rodiče není o tom, aby neustále zdůvodňoval a vysvětloval, takže by se mělo trochu vysvětlovat a zdůvodňovat, na druhou stranu taky trochu poslouchat, občas i bez přemýšlení, jenom proto, že to chce maminka
 Mickey16 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:44:45)
"ve škole se musí poslechnout, i když to občas může vypadat jako blbost, že opravdu musí dklat to co ostatní v době, kdy to dělají ostatní "

Bože děkuju že mě chráníš před pohromou zvanou české státní školství~l~
 cyann 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:25:52)
Přesně. Ad poznámku, kterou měl někdo na mě výše ohledně toho, že musím přece syna disciplinovat před tím, než půjde do školy, kde už to nejde demokraticky - on už do školy chodí, naštěstí ale ne v ČR. A sice tam mají nějaká pevně daná pravidla, ale spousta věcí funguje demokraticky, podobně jako RaR. Např - obrázek prasátka nakreslit někdy musíš, můžeš si vybrat jestli dnes nebo zítra. A takových věcí je tam spousta. Je to státní škola, žádná alternativa.
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:57:42)
Ano, to je ono, hmmm po rodičích chce, aby do školy posílali děti poslušné, "předpřipravené" držet hubu a krok...~Rv
Mně ale ještě víc vadí to, jak vehementně tu hmmm odsuzuje a zavrhuje výchovnou metodu, dost populární, o které vůbec nic neví. To u odborníka považuju za přímo za donebevolající.
Mám ale ještě jeden hodně neblahý pocit. Umíte si představit, že s takovou učitelkou pokusíte domluvit třeba na změně přístupu k vašemu dítěti a zmíníte RaR? Já jo. Dotanete nálepku bláznivé alternativní matky (když už ne příslušnice nějaké sekty) a ve sborovně se stanete vy i vaše dítě terčem posměchu.
J.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 11:08:37)
Janino, já jsem to RaR četla a jakkoli je tam spousta věcí užitečných, taky se mi to příčí brát jako slovo Boží.

Třeba z toho, že dítě musí pravidla pochopit a vnitřně vzít za svá, mě mírně mrazí - je to OK, když stanovíme rozumná minimální pravidla, ale už vidím matky fanatičky, jak dítě tzv. "po dobrém" psychicky zpracovávají a lámou, aniž by na něho fyzicky sáhly, a k tomu zvnitřnění ho nutí.

Určitě nejsem pro bezduchou poslušnost, chápu nutnost vysvětlování, proč to či ono (také se mi jako dítěti lépe chápala pravidla, kterým jsem rozuměla) ale taky ne pro fanatické sledování příručky s naprostým vyloučením zdravého rozumu. Občas opravdu není nutné, aby se s něčím dítě vnitřně ztotožnilo, ale je nutné, aby poslechlo.

 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:07:01)
Kudlo, psychické lámání dítěte je podle RaR, i podle mého selského rozumu, stejně špatné, ba i horší než nějaká ta facka. Jako malá bych dala nevím co za facku, kdyby máti ten nekonečný monolog už skončila. RaR naopak zdůrazňuje mluvit raději méně, a mluvit s dítětem, ne na dítě.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:09:54)
Withep, a jak se podle RaR řeší situace, kdy dáš časové rozmezí např. na vyčištění zubů/úklid, a to dítě to neudělá ani do konce tohoto limitu?
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:14:16)
Kudlo to je přece jednoduchý, nekoná se následující program jako večerníček, hraní, pohádka...A řeší se úklid a čistění zubů.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:16:20)
OK, řeší se úklid a čištění zubů - ale JAK se řeší? A jak budou vypadat přirozené důsledky v případě, že to si dítko prostě udělat odmítne? nepůjde spát, dokud si neuklidí?
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:21:40)
Kudlo, já ti mám pocit, že to, že dítě něco odmítne a začne s rodičem bojovat, je spíš výsledkem té klasické autoritativní výchovy, kterou tu prezentovala hmmmmm. Takový ten boj ega s egem, kdo z koho, který většinou končí tím tělesným trestem. A vznikne začarovaný kruh, vzorec, podle kterého se jede. Mně se sice stalo, že kluci něco nechtějí něco udělat, nebo zkouší odmlouvat, ale vzhledem k tomu, že náš vztah není narušen strachem ani zbytečným bojem, tak se vždy doberem toho očekávanýho výsledku.
 huhu, holky03+05+11, kluk09 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:26:58)
Vzdycky me fascinuje, jak lidi dokazou zobecnit svoje zkusenosti s 1-2 detma na VSECHNY deti. Co fungovalo u nich, musi nutne fungovat u vsech deti vsech charakteru. Opravdu zajimave ~t~ .
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:38:05)
Huhu, přečetla sis to:)? Popsala jsem vlastní zkušenost, která vychází nejen z toho, jak vychovávám vlastní děti, ale i z toho, co mám odpozorováno. Nikde nevidím slovo VŠECHNY děti a styl je to tak a tak. Nebo ti přijde popis "já ti mám pocit", že je to platné zevšeobecňující tvrzení:)?
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:35:11)
Nepůjde do vany, dokud si neuklidí, nepůjde z vany, dokud si nevyčistí zoubky... záleží, na jaké posloupnosti je zvyklé. V těch posloupnostech je hodně věcí, které má rádo nebo o kterých už chápe, že jsou v jeho zájmu. Samozřejmě náš dvouleťák se teprve učí hranice respektovat, takže se může stát, že se zasekne a rozvzteká. Pochybuju, že by nějaký trest (výprask, řev, vyhrožování) pomohl takovou situaci řešit. Pak je na mně, abych zůstala v klidu, pomohla klukovi se uklidnit (když to nejde, počkala, až se uklidní) a teprve pak důsledně pokračovala ve svých požadavcích. Jistě, někdy není čas čekat, už se mi stalo, že jsem to nezvládla a kluka plácla. Tím dosáhnu toho, že se kluk zarazí a přestane se vzpouzet, dosáhnu "svého", úkol splněn. Ale vztahy jsou narušeny a dítě zmatené, protože já mu něco jiného říkám a nějak jinak se sama chovám. Netvrdím, že je to snadné, zůstat vždy v klidu a uvědomit si, že vztah k dítěti a sebeúcta všech zúčastněných je důležitější než být včas ve školce, u doktora apod. Já prostě věřím, že když budu v tomto přístupu důsledná, dítě brzy pochopí a vezme řád věcí, který se mu snažím zprostředkovat, za svůj. Nejsem pitomá, když uvidím, že se mi to vymyká z rukou, samozřejmě se nad tím zamyslím (a budu hledat chybu nejdřív u sebe, pak teprve v knize).
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 11:52:11)
Stalo se přesně to, co jsem čekala, sekty jste si všimli, ale toho, jak byla zdůvodněná, už ne :))))

ano, jako učitelka chci, aby když mají děti psát siktát, všichni najednou začaly psát diktát, opravdui není možné, aby dva začali hned a dva za 5 minut a půlka třídy zítra...

knížku jsem nečetla a ani nebudu, ale podle mě respektovat = brát na vědomí individuální vývoj a podle toho mít požadavky a podle toho se chovat, takže ne nechat dítě, aby samo přišlo na to, že má něco udělat, ale aby vědělo, kdy to udělat musí, dátmu ty pevný hranice, ty mantinely, bez kterých je většina dětí zmatených

být respektován je v mým pojetí to, že když já, jko první autorita v životě dítěte, po něm něco chci, tak ono vyhoví mýmu přání, neboli poslechne, protože já za něj mám zodpovědnost, nejen a jeho zdravý a přiměřený vývoj, ale i za to, jak se pak chová jinde než doma pod mým dohledem

pochopitelně ty hranice může mít každý dítě jinak nastavený, dítě, který je posleušný od přírody (mám doma) je má volnější, dítě, který neposlechne ani za zlatý prase, má ty hranice těsnější

nejsem odborník na výchovu, nějaký jiný učitel snad ano?
ve škle by se měly děti vzdělávat, ne převychovávat, měly by tam chodit vychovaným ale bohužel, naše školství po vzoru západu a západní výchovy už taky potřebuje do škol zavádět asistenty, ne pro konkrétní děti, který mají SPU, ale pro zklidnění třídy, to je dost příšerná věc, sekterou jsem se bohužel setkala už taky
a pokud chce rodič, aby se s jeho dítětem jednalo jinak (ve smyslu výchovy, ne vzdělávání), pak je to opravdu v našich podmínkách docela nemyslitelný, mimochodem, je to někdo učoitel? někdo, kdo aplikuje RaR ve výuce? ráda se nechám poučit, jak se to dělá ve třídě sedmáků :)))

ale vychovávám připrzeně a knížek od Matějčka a Prekopové jsem přečetla dost a dost, a nejen od nich, ale ostatní jména si nepamatuju

Jednou jsem byla na přednášce, kteou pořádali nějakcí psychologové, bylo to něco o výchově dětí v náhradí rodinné péči. Jeden tatínek tam řekl, že své děti, jedno vlastní a jedno přijaté, zkoušeli vychovávat bez fyzických trestů, nakonec byla situace tak neúnosná, že změnili taktiku, místo vysvětlování po milionté dokola každý z kluků dostal pořádný nářez a od té doby je doma klid a slovo rodičů platí, ano diskutují o všem možném, ale pokud je to něco,o čem děti opravdu rozhodovat nemají, ak se nediskutuje a děti ví, že poslechnout musí

a světe div se, psycholog to schválil, děti mají poslouchat rodiče a ne naopak, ani přehnané diskutování není k užitku

a to si pište, že děti v NRP jsou pod drobnohledem a chování náhradních rodičů k nim posuzují a hlídají všichni, kdo o tom vůbec ví, od učitelek ve školkách a školách přes doktory, náhodný lidi, po sociální pracovnice a psychology

tak to míň přehánějte a přemýšlejte o tom, jestli dítě dobře vychováte do společnosti, ve ktré žije, nebo mu zaděláváte na problémy ve škole a pozdějiv zaměstnání
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 12:30:51)
"my už dnes nechceme poslušné děti, protože to nevidíme jako ideál"

Madelaine, mluv prosím za sebe.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 12:37:39)
nechceš si znovu přečíst, prč jsem použila slovo sekta? já jsem to tam vysvětlila dost důkladně, ale doela jsem čekala, že se potrefení ozvou, kdo nemá argument, použije slovo vytržený z kontextu...
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:11:54)
někdo jiný tu použil slovo sekta?
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:11:59)
Madelaine, proč potrefená? v čem konkrétně nemá pravdu?

Já s hmmm souhlasím - jsou věci, o kterých jsem ochotná diskutovat, a jsou věci, o kterých diskutovat nehodlám a prostě vyžaduju poslušnost. Taky si neumím představit, že dítě bude ve škole psát diktát, až se mu bude samotnému chtít.

Já prostě poslušnost v některých věcech od dětí vyžaduju a vyžadovat budu, a moc by se mi nelíbilo, kdyby mělo třídu plnou "demokraticky" (ale ve skutečnosti anarchisticky) vychovaných dětí.

Ono aby bylo možné nastolit demokracii, musí mít ti lidé docela dost vyvinutou disciplínu, jinak to prostě fungovat nebude.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:18:56)
Madelaine, o potrefenosti jsi mluvila Ty.

A já se ptala první ~;).
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:24:15)
to není autoritaticní výchova, když chci, aby dítě poslechlo, to je totiž výchova, nic víc a nic míň, zato RaR do důsledků vede k anarchii nebo aspoň k malérům (ne u všech, protože každé dítě má jinou povahu)
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:28:06)
hmmm, velmi vtipný je, žes to ani nečetla a víš, že to vede k anarchii, hmmm, tady mi něco dost smrdí....
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:30:38)
zato těch komentářů tady a rad jsem četla tolik, že mám pocit, že to stačí. Nebo se snad zastánkyně RaR neřídí tou knížkou? popisují něco jinýho, než co je v té knížce? radí jinak, než jak radí knížka?

 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:37:20)
No evidentně to nestačí...ale to je vcelku jedno, ty si stejně povedeš svoji~;).
 maaf 


hmmmmmmmm 

(11.4.2010 13:35:36)
já s Tebou nesouhlasím. Pokud je pro Tebe priorita, aby dítě poslechlo a ne, aby pochopilo pravidla a proč je třeba je dodržovat, tak jednáš autoritativně. Já doma anarchii nemám o nic víc než moje kamarádky, které RaR odmítají. Kupodivu jejich děti u nás poslouchají podle mých pravidel (hlídáme si je navzájem) a moje děti zase respektují pravidla u kamarádek, i když doma jsou vedeny jinak. U RaR nejde ani tak o výsledek, ale o způsob komunikace.
 hm 
  • 

Re: hmmmmmmmm 

(11.4.2010 13:41:44)
moment, asi jsem to napsala špatně, ale moje děti poslouchají, dokud nejsou schopný pochopit, proč poslouchají, pak mají možnost volby, ale do té doby to nejde
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: hmmmmmmmm 

(11.4.2010 13:43:24)
devítiletý ani sedmiletý neposlouchají slepě, ale tříleťák občas ještě musí, ne všechno je schopná pobrat tozumem

ti dva ale už jo, proto není potřeba, aby poslechli vždy a ve všm, taky potřebují už rozumět tomu, co se po nich chce
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:51:56)
R+R, pokud není zaměňováno s liberální výchovou ála Amerika, vede k tomu, že dítě dělá věci proto, že chápe, proč je dělá a dle věku a jeho schopností za ně přebírá zodpovědnost. Nesnižuje to rodiče na stejnou úroveň jako je dítě. U nás se např. nediskutuje o tom, jestli zuby čistit nebo ne, pouze je možné si v určitém časovém rozmezí určit, kdy si je kdo půjde vyčistit. Šéfem zůstává rodič, pouze se nesnižuje k čistě autoritativní výchově založené na strachu dítěte z rodiče a z tělesných a jiných trestů. Znám děti, které rodiče vychovávají pevnou rukou ála minulé století a většinou, jak se vzdálí ze zorného pole rodiče, jsou z nich ti největší rozjívenci a dost nesamostatné typy.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:03:32)
Madelaine, pokud dopředu víš, že "s příznivci autoritativní výchovy je celkem zbytečné diskutovat o alternativách", tak se k tématu raději ani nevracej, ušetříš tím svůj drahocenný čas ~;).

Jinak mě na skalních příznivcích RaR rozesmívá, že sice často hlásají nutnost respektovat své děti, ale svého oponenta v diskusi ochotni respektovat nejsou - to by bylo, aby nakonec neodešel VNITŘNĚ PŘESVĚDČEN o správnosti jediného správného - totiž MÉHO - názoru. ~t~~t~~t~
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:13:40)
Já oponenty respektuju :-). Však jsem hmmmm včera psala, ať si svoje děti vychovává jak chce. Jen hájím RaR proti těm, kteří to kritizují a shazují, aniž by o tom něco věděli, a nejde mi o to, mít nějakou tu svou pravdu, ta se stejně ukáže, až děti trochu vyrostou.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:44:10)
Madelaine, ale steně jsi mi ani ty ani nikdo jiný neodpověděla na mou otázku, takže asi přesto, že RaR požíváte, nevíte,co s dětmadělat, zvlášť pokudse sejdou různě vychovaný a různě poslušný najednou, a to je jich jenom těch 6

ano, do školy by měly přicházet děti, který ví, co je to autorita adokážou ji respektovat :)
nebo snad má jen učitel respektovat děti aoni jeho ne? to je zajímavá myšlenka, ale asi nepochodíš, už máš školáka? našli jste takovou školu, která respektuje dítě a přitom dítě nemusí respektovat učtele?
 Zufi. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:48:09)
Knihu neznám, ale moc by mě jako úču zajímalo, jak by to ve škole mělo vypadat.Tedy nějaký konkrétní příklad, prosím.
Pokud např. řeknu, že budeme číst kapitolu o EU v dějeáku v devítce a pár dětí řekne, že nechtějí.Co potom podle R+R.
Opravdu mě to zajímá, rozhodně nejsem žádná autoritářská zapšklá rachejtle~;).
 Zufi. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:04:29)
~x~
MMCH, aniž bych znala R+R, tak jsem nikdy holky neplácla.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 17:09:50)
Zufi, já jsem se dokonce zeptala na naprosto konkrétní věc, ale stejně odpovědí je jenom to, že tomu nerozumím :)))))
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:51:21)
Hmmmm, nemá smysl diskutovat s někým, kdo má jasno a ani není schopen pochopit název knihy RESPEKTOVAT a být respektován. Z čehož jednoznačně logicky vyplývá, že dítě se učí respektovat druhé a zároveň je respektováno. V mém pojetí je rodič či učitel autorita, která rozhoduje, kde je možno diskutovat či vybírat z více možností a kde nikoliv.
 huhu, holky03+05+11, kluk09 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 18:04:13)
respektovat a byt respektovan... tak kdyz se vratim k pocatecnimu problemu - ma rodic respektovat dite, ze si nechce uklidit bundu (ono vi ze ma, vi ze to po nem rodic chce, ale nechce to udelat a to naprosto vedome). A nebo ma dite respektovat touhu rodice po poradku?

ja si s dovolenim myslim, ze jsou veci, kde pro diskusi prostor neni, ktere se zkratka musi udelat (uklid, hygiena apod) a je potreba vytvorit navyky. A pak jsou veci kde pro respekt a diskusi je prostoru mnoho (zpusob traveni volneho casu, talent/netalent ditete na to ci ono, chut delat to ci ono apod..)

podle me chyba v te snaze davat respekt a diskusi tam kam nepatri.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 18:17:57)
stručně, jasně a výstižně zformulovaný :)
 elindra 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 18:30:38)
Huhu, ale tam nejde o respekt k tomu, že si dítě nechce uklidit bundu. Tam jde o respekt k dítěti jako takovýmu, že s ním nebudu jednat jako s blbcem.
R+R není o neustálým vysvětlování a diskusi ani o tom, nechat si od dítěte všechno líbit. Jde o to, naučit se pravidla, dělat věci proto, proč se maj dělat a ne že se maminka jinak bude zlobit. Je to někdy náročnější než dát na zadek nebo zaječet, ale je to do budoucna rozhodně lepší.
Jistě, že jsou věci, který se musej udělat a rodič na nich musí trvat jsou to oprávněné požadavky, tam patří úklid bundy, čištění zubů a tak podobně. Dítě dobře ví, proč se to musí dělat a nemusí se mu to donekonečna vysvětlovat.~d~

 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 18:54:54)
Elindro, ale ony to pochopí časem všechny děti ,a řkla bych, že zhruba ve stejným věku, akorát ty, který to dělají proto, aby ndělaly mamince radost, to možná zvládnou o něco dřív a pro rodiče je to přirozenější cesta, diskutovat můžu se někým, kdo je schopný diskuse a kdo je schopný pochopit důsledky

a když zrovna tak banální příklad jako bunda na zemi dokáže rozpoutat diskusi, kde valstně nikdo ze zastánců RaR nevysvětlil, v čem je RaR účinnější než jiný způsob výchovy, tak v RaR moc smyslu nevidím, leda to, že s rodič chová nepřirozeně

jistě, jsou lidi, kterým je daný tento způsob chování a nemusí na to číst knížku, stejně jako jsou děti, kterým je daný poslechnout a udělat všechno hned a nemusí být vychovávaný na principech RaR, prostě jsou takový

ale dítě, který buď nemá ještě věk na pochopení nebo nemá zrovna povahový vlastnosti takový, aby se dokázalo rozodnout pro všeobecný blaho, to potřebuje asi jiný způsob než mít takovou volnost v rozhodováí, ne?


navíc já osobně nevidím nic špatnýho na tom, že dítě, dokud nechápe, prč by mělo něco udělat, nebo na to není ještě navyklý, by nemělo dělat věci jenom proto, aby udělalo radost mamince, co je na tom špatnýho? copak jí tím dělá otroka nebo se podřizuje do nějaké nepříjemné role? dělat radost je ve věku 1-minimálně3 le´t naprosto přirozenou věcí, i když i tady sjou výjimky
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:01:52)
No tak konkrétně u bundy, pokud je špinavá z důvodu, že si jí dítě nepověsilo, tak přece logický důsledek a daleko z dlouhodobého hlediska účinnější než řev nebo plácanec je nechat ji dítětem vyprat, jednak se postupně naučí prát:), ať už ručně nebo v pračce a jednak si uvědomí vlastní zodpovědnost za danou věc. Zjistí, že se čisté bundy nerodí ve skříních a že ten proces stojí nějaké to úsilí.

Můžeš mi Hmmmmm teď napsat co konkrétně přinese dítěti autoritativní styl v tomto konkrétním příkladu, kdy řeším danou věc stylem Pověs si tu bundu a to teď hned(navíc čistě jen proto, že to matka řekla?
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:13:13)
jj, požádat, pochválit, projevit, že mám radost

taky jsem tu četla, že se nemá hodnotit (bylo to něco o škole - nechci do školy, nebaví mě to tam, má se odpovědět valstěn zopakováná že ho to tam nevbaví, ale už se nemá správně prý podle RaR říct, že ho chápeš, takže pochopení jeho potřeb ne??? kam to vede? když je v tom samo, přece rodič usí umět dát dítěti najevo svůj postoj, k němu i k rpoblému, nejen na dítěti nechat rozhodnutí)
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:22:37)
Hmmmmm, ono je to hodně o formulacích. Ve školce u dcery paní učitelky neustále chválí rodiče, že něco zařídili apod. a říká jim. To jste šikulky. Já nevím, proč nemůže normálně říct děkuju, moc mi to pomohlo. Význam je stejný, ale v prvním případě se okamžitě cítím jako malé štěňátko, co se vyčůralo na určené místo. Možná je to jen můj problém, ale šikulkování nesnáším i u dětí. Moje dcera díky školce šikulkuje jako o život a neustále vykřikuje, že je šikulka. Můj problém je, že pro život mi přijde užitečnější, aby věděla, co udělala dobře (konkrétně). Takové šikulky pak v životě při prvním životním karambolu už nejsou šikulky a hroutí se namísto, aby si řekli stalo se, nepovedlo se, ale pořád zvládám. Místo toho si dospělá šikulka nadává, jaký je blb.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:26:55)
tak chápu, že učitelky ve školce jsou poněkud postižený :)))
ale nechápu, proč dítěti neříct, že je šikulka, proč ho nepochválit
třeba by od tebe tvá dcera taky ráda slyšela, že je šikulka, že ti uděůala radost, a třeba jenom tak, říct jí ty jsi oje šikulka, určitě by jí to neuškodilo a ni jak by t o nenarušilo její mravní výchpovu :)
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:32:33)
To já si nemyslím. Já jsem závislák na pochvalách, neboť jsem bývalá šikulka a premiantka. Dodnes mi dělá problém, když mi někdo vyjádří odlišný názor a hned si to beru osobně, že jsem jako špatná. U mě je to jednoznačně důsledek šikulkování. Proto jsem na to alergická. Dcerce občas šikulku uštědřím, ale aspoň dodám konkrétní popis, co považuju za hodnotný a proč. A na její otázky udělala jsem Ti radost, říkám a sobě? Ona je důležitá. Ona musím umět dělat věci tak, aby nepotlačila sebe a současně se pokusila vyhovět požadavkům ostatních. RaR osloví lidi poznamenané autoritativní výchovou. Lidi "normální" tak nějak míchají všechno dohromady a většinou neškodí.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:39:14)
Pilar, já ti nevím, já mzslím, že dítě potřebuje pochvalu a cítit naši radost a uynání, nejen přemýšlet, jestli udělali radost sobě

kdzž mají kluci koncert, rooyhodně jim řeknu, že y nich mám roadost a nevzžaduju, aby i oni si uvědomili a řekli, že radost mají takz, je to na nich vidět, že mají radost, tak proč to ješt+ě říkat? ale na tu moji pochvalu čekají a mají radost i y toho

o tom, jestli chce hrát nebo ne se bavíme před tím koncertem
a pak třeba jen o tom, jestli jso urádi, že tam hráli, ale první jeto, že je pochválím, pak až, časem (třeba večer nebo cestou domů, ale první je jejich ujiěštěí o mé radosti, ne abzxh se jich hned po hraní ptala, jestli mají radost sami ye sebe)
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:42:07)
No jo pochvala je droga a kdo si na ni navykne, tak ji potřebuje.~;)~t~ Kdybys zkusila ocenění typu zahráli jste to stylem...(např. připodobnit k oblíbenému interpretovi) a já při tom měla skvělý pocity (a ostatní lidi se na vás soustředili a ani nedutali), tak by taky poznali, že máš radost a že to dělali dobře. Navíc by měli bonus ve zpětný vazbě, že příště budou sledovat reakci publika, soustředit se na výraz. Neber to osobně. Pochválit je taky dobrý.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:48:26)
zatím jsou moc malí na sledování publika, mají co dělat sledovat noty, ale potřebují slyšet, že se mi to líbilo, že jsem na ně pyšná, že jsou šikovní, a ne abych se jich ptala, jestli jsou na sebe pyšní oni, na to v tu chvíli fakt nemají pomyšlení

navíc jaký oblíbený onterpret v 7 leech při hře na flétnu nebo u staršího na jiný nástroj? to bzch faktneměla o čem mluvit
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:00:14)
Hmmmm a proto jsi tam ty, abys jim připomněla, že jako první by měli hodnotit svůj výkon oni (ne nijak násilně, jasně že říct svůj názor, ale čím budou větší, tím víc se hodí, že nejsou závislí na hodnocení druhých a přijímají ho kriticky, že se budou umět zeptat a proč to bylo špatně, co se Ti nelíbilo, a pak s hodnocením třeba nesouhlasit).
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:42:48)
Pilar, měla jsem to podobně. No ono je to těžký, člověk si někdy musí něčím projít, aby pochopil, proč něco není úplně košer a může v konečném důsledku velmi uškodit...
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:11:00)
Stáňo, moje děti docela ochotně cpou prádlo do pračky i z ní, chodí se mnou do sklepa tu pračku zapínat, i vybírat prádlo, a to by teda byl důsledek, který by fakt vedl možná k tomu, že by příšt tu bundu nechalo schválně ležet, protože aspoň bude zase co prát (ne že by jinak nebylo)

a nutit je prát něco ručně? no to by byla teprve zábava, za prvé by nepochopili, proč oni mají prát ručně a já v pračce, to bych jim teda nezdůvodnila, a za druhé bych s tím měla víc práce než oni - vymáchat aby se to dalo vůbec nosit a vyždímat, aby nebyla všude potopa a nakonec ještě umýt koupelnu, to radši tu pračku, jako může maminka

a čeho se dosáhne výchovou takovou, že po třetím upozornění na neuklizenou bundu seberu hračku? toho, že ví, že když něco řeknu, myslím to vážně

ale za neuklizenou bundu dítě ani neseřežu ani neseřvu :))))
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:27:09)
Koukám, že u vás je všechno těžkej problém:).
To už je věc názoru, ale já praní v ruce nepovažuju za přežitek, rozhodně se hodí ho umět:). Třeba se ti rozbije pračka, na skautském táboře to taky není k zahození. A proč je nenaučíš ždímat? Oni s tebou nikdy nevytírají? A proč si tu koupelnu nevytřou sami:)?

Ona totiž výchova k zodpovědnosti je zpočátku daleko časově náročnější, jednodušší je holt zabavit hračku....
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:28:33)
tvoje dítě má tolik sílz, abz vzždímalo v rukách bundu??????????????????????
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:30:57)
Víc otazníků by nebylo~t~? No jasně, že mu s tím pomůžu, to je asi u dětí nutnost nejen u ždímání:).
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:34:01)
já jen nechápu smzsl, proč , kdzž vidí, že já peru v pračce, bz oni měli prát v rukách, navíc ten výsledek praní v ruce není takový, abz to k něčemu bzlo, to ví i oni
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:36:59)
Ale to tě nikdo nenutí:), to byl jen příklad, dá se vymyslet i něco jiného:)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 19:40:48)
ale ten příklad tu bzl jako dotay, tak co poradit? že je to nepužitelný příklad? to snad ne?
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:12:12)
Madelaine, já diskutuji proto, že jsem zvědavá, co se z toho vyvine. Nebyla jsem to já, kdo řekl, že se zastánci opačného názoru stejně nemá cenu diskutovat.

"Věříš, že na respektující výchově by přeci jen mohlo něco být, nebo chceš jen prudit?" - nezlob se na mě, ale to je zase otázka člověka, který je přesvědčen o té své jediné pravdě - už jen to, že stavíš svou pravdu (RaR) do protikladu k mému (potenciálně) opačnému názoru, který nazýváš pruděním.

Když mě přesvědčíš(te) o tom, že RaR je opravdu lepší, tak s tím nemám problém a přesvědčit se nechám. Zatím ale reakce zastánců této metody vyznívají dost vágně a pro mě nepřesvědčivě (nehledě na komentáře, "že tomu dotyčný nerozumí".)

Já myslím, že ve školách už málokterý učitel jede podle "starých" metod. IMHO to, co na nich vadilo, nebyla přílišná přísnost, ale formální přísnost v kombinaci s faktickou naprostou lhostejností k těm dětem. A tohle - vztah k těm dětem, opravdový zájem o jejich vývoj - je podle mě klíčová záležitost u rodiče i pedagoga; zažila jsem za život pár vynikajících učitelů, ze kterých jsem cítila opravdový zájem o sebe jako o žáka, a rozhodně bych o nich neřekla, že by nebyli přísní. A moje rodičovské preference ROZHODNĚ nesměřují k menší přísnosti učitelů, ale k tomu, aby učilo co nejvíce učitelů, kterým nebudou děti lhostejné.



 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 21:03:16)
Madeleine, žasnu nad Tvými jasnovideckými schopnostmi - aniž bys mě znala, je Ti jasné, že používám autoritativní výchovu, a jsi si dopředu jistá, že budu mít věčné výhrady vůči Tvé výchově. To je pak opravdu veškerá diskuse zbytečná ~j~

 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:23:28)
Madelaine, tu společnou řeč nenajdeme ani spolu, já taky za disciplínu považuju i to dodržování dopravních předpisů nebo školního řádu, ty asi ne, protože ti disciplína vadí,
zkus to brát míň doslova, nějaký pravidla se dodržovat musí a když ne, nastupuje autorita a s ní autoritativní řešení, jinak nastoupí nanrchie (jako v té škole, kde se 5 pubošů rozhodne nedělat práci jakou mají a kdy mají, a ty jako pedagog je musíš přimět k tomu, aby dělali, protože tím by ti rozhodili celou třídu až do konce vašich společných dnů)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:30:05)
jsou pravidla, která je lepší slepě dodržovat i v dospělosti, přestože jim nerozumíš, ale prostě se to tak musí, protože nikdo nerozumí všemu, a tím míň může všemu rozumět dítě, ale jak říkáš sama, společná řeč není tím, co chceš :)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:32:29)
ale co je zajímavý - už jsem se ptala na soustu konkréítních věcí a zatím jedinou odpovědí je, že tomu nerozumím, ale aby mi někdo řekl, jak to teda má být, aby bylo o čem valstěn diskutovat (v čem konkrétně se rozchází naše názory), toho jsem se ještě nedočkala,
jenom toho, že to,c odělám, není psríávně, ale jak je to správně? jak je to podle RaR? (to ale nemusí být totéž, že ano :))
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:39:31)
a mně se hmmmmmmmmmmm zrovna líbí, tak nějak to vyjadřuje můj postoj k tomuto všemu, to vzájemný nepochopení, ale klidně si to uprav nebo zkrať :)
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 8:24:18)
Madelaine:

"No právě, ten tvůj postoj hmmmm je takový, že ty vlastně o diskusi nestojíš, chceš jen pohrdat odlišnými názory"

Stáňa:

"Už tak mi tahle debata přijde jako vcelku slušná ztráta času... radit tobě jak, je vcelku zbytečný, pračka ve sklepě, ručně prát je out, ždímat přece neumí, no tak mu zabav to lego a máš to, nevím, proč se tu vůbec ptáš, když to máš všechno dávno skvěle ošéfovaný...."
"Omlouvám se, ale ty sem evidentně nejdeš pro radu, tak mě to už přestalo bavit."

Ali a Maxík

"ale jak bych při této výchově s cílem mít hodného člověka, kterého sousedi a učitelé chválí, konala tak přibližně v 16? při první vhodné příležitosti bych zmizela ze tvých drápů."

"myslím že vychovat dítě metodou r+r je mnohem těžší, než fackami, bitkou, příkazy, zákazy a zabavováním "jejich majetku" ( A VLASTNĚ JAKÝM PRÁVEM? PRÁVEM SILNĚJŠÍHO? jak by si se koukala ta, kdyby přišel k tobě tvůj manžel, že jsi uvařila špatnou večeři a zabavuje ti šminky?, auto? nebo co já vím?) a mít svůj klid, ale jsem přesvědčena o tom, že rozhodně prožíváme mnohem více krásných chvilek a mnohem intenzivněji si to vychutnáváme..."

Tohle je pár ukázek přístupu zastánců RaR na této diskusi. Opravdu mi nepřipadá, že byste vystupovaly nějak zvlášť respektujícím způsobem vůči oponentům, jejichž přístup k výchově je možná trochu odlišný od vašeho, nicméně rozhodně není přísně autoritářský ani týrající.

Možná to nevyřknete nahlas, ale v podstatě to skutečně berete tak, že RaR je jediná správná metoda, kdo ji nepoužívá, dopadne špatně, a kdo má jiný názor, měl by žádat o vaši radu (protože to dělá samozřejmě špatně) a pokud má tu drzost nežádat o radu, ale o vysvětlení, jak to či ono vidíte z pohledu RaR vy, a dovolí si komentovat, že jste ho nepřesvědčily, je zbytečné s ním diskutovat. ~a~
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 8:55:56)
Aha, takže respekt si zasloužím jedině tehdy, když s Tebou budu souhlasit. Od zastánce respektujícího přístupu je to postoj přinejmenším zajímavý. ~j~

IMHO si respekt (nikoli však souhlas) zaslouží každý oponent, který není vulgární a nepíše naprosto od věci. Ale to je přístup mě, staromódního autoritáře. ~z~~z~~z~

Odmítnout diskusi je jistě právem každého, ovšem uděláš-li to stylem "předem vím, že se mnou nebudeš souhlasit a proto s tebou nemá cenu diskutovat", nemůžeš se oponentovi divit, když se nad tím pozastaví.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když  

(12.4.2010 9:12:43)
Kudlo, zapomínáš i na respekt sama k sobě~;), pokud vidím, že dotyčná nemá zájem diskutovat, že příspěvky pořádně nečte, tak v tom jednoduše nepokračuju. Ani v reálu bych nediskutovala nekonečně s člověkem, který by se tímto stylem ke mně choval. Pokud ty ano, je to tvé svaté právo a já ho respektuju.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 9:50:15)
Madelaine, já netvrdím a nikdy jsem netvrdila, že to nejde VÁM. Zato mám pocit, že řada zastánců RaR naopak tvrdí, že to nemůže fungovat nám, selektivním autoritářům a občasným plácačům. ~y~~y~

Že tady diskuse R+R už probíhá několik roků je sice hezké, ale myslíš, že ji těch celých několik roků sleduji? ~b~~b~

"kdybys chtěla vzít tento princip za své, tak už by se ti to jistě podařilo." - to je pořád o tomtéž - MOJE JEDINÁ PRAVDA. Já tento princip cele za své prostě vzít nehodlám, protože v něčem na něm ze svého hlediska vidím mouchy.

"A pokud jen pořád oponuješ, jak to nejde, tak se nediv, že se nikomu moc s tebou nechce diskutovat. Nám to jde, ale nikomu to nenutíme."

Za prvé neoponuji, že to nejde, oponuji, že některé prvky toho se mi pro mou vlastní výchovu moc nezdají. Ani nezpochybňuji, že vám to funguje, ale některé z vás tvrdí, že to prostě musí fungovat každému a pokud ne, je násilník a mlátič a z dětí mu vyrostou duševní mrzáčkové - tak v podání některých z vás vypadá to "nikomu to nenutíme".

"A fakt nikomu nenutím, aby postupoval stejně, jen jsem prostě přesvědčená o správnosti takového přístupu, a nechápu, proč tě to vytáčí. "

Mě nevytáčí to, že to děláš na svém dítěti, ale žasnu nad skálopevností přesvědčení, že to tak bude fungovat na VŠECHNY děti.

"Respekt k jiným názorům jistě mám, ale stavět do jedné roviny respektující výchovu a výchovu plácáním, to v mých očích skutečně není rovnocenné. Zastánci respektujícího přístupu nemají a priori respektující přístup vždy a ke každému, to si špatně vysvětluješ. Nemůžeš například očekávat respekt k násilí."

No, nazývat občasné plácnutí "výchovou plácáním" nebo rovnou násilím mi připadá poněkud přehnané. Asi máme každý tu hranici někde jinde.

 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 12:05:19)
Madeleine, možná by bylo dobré číst to, co opravdu píšu, ne to, co si MYSLÍŠ, že píšu.

Kdy jsem koho přesvědčovala, že respektující přístup není to pravé ořechové, nota bene toho, komu to funguje? Jako stylem, že by to tak neměl dělat? Prosím, cituj.

Můj vlastní přístup rozhodně není 100% autoritativní, snažím se dávat dětem prostor, ale jen v určitých (a myslím, že dost širokých) mantinelech, protože si myslím, že existují ve výchově věci, o kterých se diskutovat prostě nedá.

To, čemu se bráním, není to, jak Ty nebo jiný příznivec RaR vychováváš své dítě - to je mi vcelku šumafuk - ale to, jak dogmaticky to prosazuješ i na OSTATNÍ. Protože co funguje Tobě, třeba jinému nemusí, a za druhé výsledky naší výchovy stejně můžeme zhodnotit až po x letech.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 13:22:54)
Madeleine " Nevím, proč bych ti měla něco citovat, píšu, jak na mě působíš." - to je sice pěkné, ale jako argument poněkud vágní ~y~ , zvláště pokud mě obviníš, že jsem něco konkrétního tvrdila.

Nejsem alergická na respektování jako takové, ale na lidi, kteří kážou vodu a pijou víno. Ty máš sice respektu plná ústa, ale ve skutečnosti ho druhým moc neprokazuješ. Nemohu vyloučit, že v konečném součtu přistupuji ke svým dětem s větším respektem než Ty.

 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když  

(12.4.2010 13:30:29)
Přidávám se k Madelaine, pokud má někdo silnou potřebu se proti respektujícímu stylu výchovy vymezovat, zřejmě tohle nebude ta pravá diskuse pro něj. Založte si vlastní diskusi, kde budete moct probírat to, co pro změnu trápí vás.
Zakladatelka chtěla odpověď od těch, co vychovávají stylem jí podobným.

Osobně musím říct, že tyhle výpady o anarchismu apod. mi jednoduše vadí. Takový člověk sem nepřišel diskutovat, jen obhajovat svojí vlastní nejistotu ze svého dosavadního stylu výchovy. Člověk, který si je jistý, navíc je tolerantní a respektující, nemá potřebu někam vpadávat a snažit se to ostatním "natřít". Vím, že s tím asi nic neudělám, tohle je tu na rodině běžný, třeba na BKM se to odehrává často, to samé na porodu doma, ale znechucuje mě to.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 13:42:56)
Stáňo, člověk, který si je jistý a zároveň je tolerantní a respektující, bývá zpravidla schopen své stanovisko druhým v pohodě vysvětlit, aniž by je zároveň přitom napadal a obviňoval, že to dělají špatně ~y~, a nehroutí se z toho, když se mu nepodaří je přesvědčit, aby dělali totéž. Jsem člověk poměrně liberální a když mi někdo odpoví tímto stylem (tj. já dělám to a to z toho a toho důvodu, protože to považuji za správné a funguje mi to), vezmu to jako zajímavý fakt a nemívám potřebu s ním o tom polemizovat, nejvýš se ho zeptám na pár detailů, které mi nejsou jasné, a které takovému člověku zpravidla nedělá problém zodpovědět.

Gajka u metody RaR narazila na to samé, na co jsem u ní narazila i já, opravdu myslíš, že je tak mimo mísu tento fakt jí sdělit? Nebo bys povolila diskusi jen těm, kdo tu metodu berou na 100%?

 Stáňa a dva kluci 


Re: Co když  

(12.4.2010 13:44:37)
Kudlo, nezlob se, ale všimla jsem si, že většinou diskutuješ silně konfrontačním stylem, že tě to vlastně hodně baví:), budeš si muset najít někoho jiného, kdo se na to chytí. Já v tom nevidím žádný přínos.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 13:57:38)
Stáňo, to máš pravdu, diskutuji konfrontačně a opravdu mě to baví. Ale taky si prosím všimni, že se snažím diskutovat pokud možno korektně, nedávat rány pod pás a svou konfrontaci zaměřuji na ty, kteří vystupují stylem "jedině já mám pravdu a přes to nejede vlak". Protože si myslím, že výchova je věc složitá a že tam prostě nelze říct - jedině to a to je správně a všechno ostatní je špatně.

Sama jsem, jak jsem už podotkla, byla vychovávaná dost liberálně a jsem naučená o věcech přemýšlet, dříve než je vezmu za svoje. Mám pocit, že zrovna k něčemu takovému má RaR vést, ne?
 ali a maxik 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 9:17:55)
Kudlo,
a nešlápla si prosím tak trošku vedle? Já napsala na dané téma jenom svůj názor, jsme přesvědčena, že slušně, ale jasně - tudíž si myslím, že respektujícím způsobem.
Já jenom k diskusi přidala, jak já bych se v situaci toho dítěte cítila a vůbec. Víš já jako asi 99% nás všech byla vychována autoritativně - to byla tehdy ta jediná správná metoda. A do dnes je ve mně hořkost ze zákazu toho, ři toho, nebo z výchovné facky - nevychovalo mně to. Já si dělám co chci. (konečně můžu, nemusím dělat to, co chce někdo jiný a já právě ne). Ještě dodám, že moje maminka si v pubertě se mnou už nevědšla rady, já vzdoroval snáď už i u počasí, ale nevím, jestli to byl nedostatek času, vyčerpanost z našeho nedobrého vztahu..... ale ze dne na den obrátila - už žádné zákazy, ale dohody, diskuse a hlavně mně nechala žít si po svém - dala mi důvěru a dnes je na mně hrdá.
Ale taky musím říct, že teorie r+r není moje dogma, je tam hodně moc dobrých myšlenek, postupů (které tak cítím, jenom jsem nevěděla jak na to) a u svého dítětě přišla na to, že to funguje a dokonce dobře. Ale taky uznávám různé myšlenky z jiných teorií (třeba continua.....) a míchám to dle mého přesvědčení, situace a hlavně pocitu.
A na závěr, já jsem přesvědčena, že jsem k autorce hmmmmmmm přistupovala svým příspěvkem určitě s respektem, ale s naprostým nesouhlasem. teorie r+r není o tom, souhlasit se vším a s každým.
 ali a maxik 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 9:27:22)
jo a ještě něco?
byl jsem nedávno ve společnosti více dospělých a pár dětí ( v restauraci) s dětským koutkem. Přiběhlo jedno dítě ze hry, drglo do sklenice s pitím, rozlilo, dostalo vynadáno a pohlavek. 5 minut poté rozlil pití dospělák - reakce - nic se neděje, zavoláme číšníka, on to utře.
Je tohle správné?????
Proš se k dětem chováne jinak než k dospělým? K dospělým s respektem k dětem s despektem? Kdo nám dal právo takto zacházet s dítětem? Děláme to ve jménu výchovy? A sjutečně ta facka zajistí už nikdy nerozlitou sklenici?
(tohle byl jenom příklad za tisíc jiných)
Kudlo, ale rozhodně to není snaha o obrácení na jinou víru nebo přesvědčení. Jenom téma k zamyšlení.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 9:37:44)
Ali, k zamyšlení by to jistě bylo, ale pro toho, kdo to dítě za takovéto vylití sklenice pohlavkuje.

Přijde mi, že automaticky předpokládáš, že bych to jako člověk, který si dovoluje zpochybňovat RaR, samozřejmě udělala taky. Neudělala. Nejsem naprostý odpůrce tělesných trestů, ale když už na ten zadek dám, tak je to za neuposlechnutí po x-tém upozornění a upozornění, že příště už za to bude na zadek.

Já jsem na rozdíl od toho, co píšeš Ty, neměla pocit, že by mne jako dítě při výchově nerespektovali. Ovšem na zadek jsem dostala párkrát taky, a bylo to vždy za vyloženou schválnost, za kterou bych si teď dala na zadek taky.

To, co píšeš v předchozím příspěvku o tom, že sis z teorie RaR vzala něco, co Ti vyhovuje a funguje, a z něčeho jiného zas jiné, mi připadá naprosto OK a myslím, že to tak dělá většina z nás.

Ale to, co jsi psala v tom, ze kterého jsem citovala, mi přišlo (promiň) spíš agresivní než respektující - asi je logické ve světle toho, co píšeš o své výchově, že si představíš hned "facky a bitky" ale z příspěvku hmmm přeci nevyplývá, že své dítě fackuje nebo řeže jako koně.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 9:37:44)
Ali, k zamyšlení by to jistě bylo, ale pro toho, kdo to dítě za takovéto vylití sklenice pohlavkuje.

Přijde mi, že automaticky předpokládáš, že bych to jako člověk, který si dovoluje zpochybňovat RaR, samozřejmě udělala taky. Neudělala. Nejsem naprostý odpůrce tělesných trestů, ale když už na ten zadek dám, tak je to za neuposlechnutí po x-tém upozornění a upozornění, že příště už za to bude na zadek.

Já jsem na rozdíl od toho, co píšeš Ty, neměla pocit, že by mne jako dítě při výchově nerespektovali. Ovšem na zadek jsem dostala párkrát taky, a bylo to vždy za vyloženou schválnost, za kterou bych si teď dala na zadek taky.

To, co píšeš v předchozím příspěvku o tom, že sis z teorie RaR vzala něco, co Ti vyhovuje a funguje, a z něčeho jiného zas jiné, mi připadá naprosto OK a myslím, že to tak dělá většina z nás.

Ale to, co jsi psala v tom, ze kterého jsem citovala, mi přišlo (promiň) spíš agresivní než respektující - asi je logické ve světle toho, co píšeš o své výchově, že si představíš hned "facky a bitky" ale z příspěvku hmmm přeci nevyplývá, že své dítě fackuje nebo řeže jako koně.
 myš 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:40:33)
hmmmmmm

no ty tomu ale opravdu nemůžeš rozumět, pokud jsi to ani nečetla, proto ti tady asi někdo tvrdí, že tomu nerozumíš.....~:-D
Už se trapně opakuju, ale přečti si to a třeba budeš vědět, jak to teda má být....jiné řešení nevidím.
A konkrétní dotaz ohledně řešení situací ve škole ti asi někdo těžko zodpoví, protože tu nediskutujou fundovaní učitelé.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:44:18)
myš, zase mi na konkrétní otázku odpovíš tím, že tomu ale opravdu nerozumím :)))))))))))))
 JaninaH 


Re: Co když  

(11.4.2010 21:48:45)
Hmmm, už vidíš ten rozdíl mezi trestem a přirozeným následkem?
Když dítě dostane na zadek, bude se příště bát trestu, kdežto když pocítí přirozený důsledek (nebude pohádka), bude příště vědět, že dodržování pravidel se vyplatí. Jak říkal dr. Matějček: "Tresty zastavují, ale nebudují".
J.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:54:16)
tak tady nevidím rozdíl, jestli nebude pohádka, navíc jsou kluci tři a toto se tím pádem netýká jen jednoho, tak je to trest o ničem, pohádek bylo za celý den dost, obrečí to spíš neprávem potrestaní starší bráchové

zato na zadek dostane jen on

a ve výsledku - je mi jedno, proč nebude házet oblečení do záchodu, hlavní je, že to tam nebude házet

kdyby byl třeba sám, řekla bych mu, že nebude pohádka, a on by vřeštěl v posteli, tolik moudrosti zase ještě ve 3 letech nemá, aby zpytoval svědomí takovou dobu po prohřešku, a výsledek by byl jasný - špatný spaní celou noc

trest má být hned, a ne za půl hodiny, takže mi připadá to plácnutí po prdeli přijatelnější jeho chápání, lumpárna - trest - odpuštění a spát se jde usmíření a s normálním rituálem a v klidu

zato tvoje řešení - mluvit, koupat, případně večeře (každý ji má jindy, třeba až po umytí, proč ne), pak jít do postele a před spaním se dočkat trestu??? no to by asi psychologové nejásali a dětská dušička už vůbec ne, ta potřebuje jít spinkat v klidu a s tím, že je milovaná a ne že má trest (za něco, co provedlo před časem)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:56:05)
a tak mi to u RaR připadá všude, strašně dlouho trvá, než se dočká nějaké konkrétní reakce na to, co porvedlo, takže vlastně možná už ai neví, co to bylo a proč to bylo
 myš 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 22:00:26)
hmmmmm

no vzhledem k tomu že to někomu doma slušně funguje, tak asi děti vědí co to bylo a proč to bylo a nemůže to být tak špatná a nepoužitelná metoda ne?

no nic, jdu spát s RaR pod polštářem ~t~
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 22:06:02)
myš, ale může to být použitelná metoda, ale opravdu ne jako jediná

ani autoritativní není striktně autoritativní, i my diskutujeme o spustě věci, ale ne o všem, stejně tak RaR by měli občas pouvažovat o tom, že na všechno je vhodný k diskusi

prostě najít takovou zlatou střední cestu,

já se nebráním tomu, že diskutuju, ale ne o všem, zato vy RaR odmítáte cokoliv jinýho než RaR, autoritu ani náhodou? to je dost divný, ne?

(ale jo, četla jsem, že autorita jo, ale jiná, jenom nevím, jaká může být autorita jiná než autoritativní, pak by to totiž nebyla autorita)

nic se nemá přehánět

a navíc si nemyslím, že by bylo normální, aby tříleťák vhodil oblečení do záchodu a nedostal za to, stejně jako si nemyslkím, že by bylo vhodný nechávat za to u tak malýho dítěte trest na někdy za půl hodiny,navíc před spaní
 marketa 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 23:05:12)
ale RaR neni diskutovani s ditetem. tj. nejsou to nekonecne dohadovani a reci! misto rychlejsiho naplacani nebo zarvani.
jsou to predevsim jine formulace, tj. vysledek se muze zdat stejny "nebude pohadka na dobrou noc" ALE

a) jako trest - tj. souvislost s napr. neuklizenym pokojem neexistuje a efekt trestu neni zodpovednost za vlstni ciny (bordelarstvi) ale strach z trestu pripadne az extreme z rodicu.

b) jako dusledek - nebude na pohadku cas, protoze ten pokoj musim uklidit ja a taky ani nebude z moji strany nalada, protoze me pracovat za jine fakt nebavi.

o nicem nediskutuju, upozornim vecne a vcas tj. jeste bez emoci.
nez se pravidla vziji, tak je teba je trosu vysvetlovat a trpelive opakovet. ale rikam OPAKOVAT ne o nich dlouze diskutovat!
takze na zacatku mozna trohu vice mluvim, ale nediskutuji a hlavne ve vysledku mluvim mene kdyz uz jsou jednou pravidla a jejich SMYSL zazita.
 JaninaH 


Re: Co když  

(11.4.2010 23:14:39)
Markéto, přesně tak to chápu i já ~R^ Musím říct, že právě tohle (místo trestů přirozené důsledky) se mi z RaR osvědčilo nejvíc.
J.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 0:13:01)
Janino a ještě jednu otázku - to, že není před čtením pohádka (za oblečení v záchodě), je trest, nebo přirozený důsledek? já jen jak to dítěti vysvětlíš? podle mě to vnímá naprosto stejně a ta jedna po prdeli hned v ten okamžik je mu určitě milejší
ten večer bez pohádky radí zastánce RaR
 elindra 


Re: Co když  

(12.4.2010 7:17:43)
Hmmm, máš asi problém se pochopením textu. Takže ti knihu nedoporučuju, jdi rovnou na kurz ~2~
Holky tady jasně psaly, že nečtení pohádky je proto, že máma nemá čas, protože musí jít napravit škody.
Za tepláky v záchodě bych patrně nic nedělala, největší trest pro moje děti by bylo do toho záchoda šáhnout a vyndat je...
Že je mu jedna po prdeli milejší? Tobě asi taky. Jasně, je to rychlejší, ale k čemu to vede? Jednoduchá řešení často nejsou ta nejlepší. Příště je může rovnou spláchnout, abys ho neviděla a nedala mu po prdeli, že...
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 8:13:58)
nojo, ale technicky vzato může většinou máma stihnout i nápravu škod, i čtení pohádky.... Takže tomu dítěti v podstatě kecá.

To už bych považovala za poctivější říct "musím to teď po tobě uklízet a číst pohádku se mi po takovém úklidu už nechce."

Jinak tepláky v záchodě za těchto okolností bych (asi) nepovažovala za důvod k dání na zadek, protože je tam nehodil schválně - ale asi bych mu je nechala s patřičným komentářem vytáhnout, dát do igelitové tašky a třeba druhý den do té pračky.
 Kudla2 


Re: Co když  

(12.4.2010 8:13:59)
nojo, ale technicky vzato může většinou máma stihnout i nápravu škod, i čtení pohádky.... Takže tomu dítěti v podstatě kecá.

To už bych považovala za poctivější říct "musím to teď po tobě uklízet a číst pohádku se mi po takovém úklidu už nechce."

Jinak tepláky v záchodě za těchto okolností bych (asi) nepovažovala za důvod k dání na zadek, protože je tam nehodil schválně - ale asi bych mu je nechala s patřičným komentářem vytáhnout, dát do igelitové tašky a třeba druhý den do té pračky.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 8:17:03)
pro tříletý dítě není trestem šáhnout do záchodu, to opravdu ne, vzhledem k tomu, v čem je ochotný se babrat, tak čistá voda záchodu není problém

a máš opravdu dojem, že to dítě pochopí, že m umaminka nečte pohádku proto, že nemá čas kvůli teplákům??? to fakt myslíš vážně? trochu přemýšlej - prádla je večer hromada, takže se i ty tepláky přidají k tomu (mokrý, ale mokrých a přemáchnutých věcí je v koupelně víc, protže se ještě pořád občas tošku počůrá). Takže Nebude pohádka, protže nemám čas, ale i kdybych opravdu neměla čas, tak co se stane, když nebude pohádka? (z jakýhokoliv důvodu):

dítě nebude mít svůj usínací rituál, ke kterýmu patří i ta pohádka, bude smutný, pravděpodobně bude v posteli plakat nebo se vztekat, že tu pohádku chce, ani bych se nedivila, a ve výsledku bude celou noc šptně spát, protože by usnulo ufňukaný.

opravdu je to lepší než během jedeé nebo dvou minut všechno vyřešit? a jít spát v pohodě a tak, jak je zvyklý?

já myslím, že ať je RaR metoda jaká chce, měla by respektovat to, že dítě má taky nějaký potřeby, třeba ten usínací rituál

ještě se mi nestalo, abych zrušila rituál (teda pokud nejsme někde mimo náš dům, není nějaká opravdu mimořádná příležitost, večerní rituál se ale i tak snažíme aspoň trochu zachovat)

a že by mi v 16 chtěl utíkat z doku proto, že je hodný a dobře se domlouváme? nebo proto, že ve 3 letech dostane na zadek po vhození tepláků do záchodu? ale to snad nemyslíte vážně

oidle toho by všechny děti, který nemají výchovný problémy utíkaly z domu v 16 letech, doibrá představa, asi doma zůstávají jenom ti, kteří se sami rozhodují, jestli se oblečou nebo je u ních normální házet oblečení do záchodu :))))

mám dojem, že to fakt přeháníte a nerespektujete nic jinýho než absolutní dodržení RaR

jak už jsem psala - já používám částečně autoritativní výchovu - do jistýho věku (nebo spíš úrovně chápání dětí) a v jistých věcech.

pak je taky velká část věcí, o kteých diskutujeme, ale zase jenom pokud jsou k tomu podmínky a čas, vy máte vždycky možnost diskutovat? opravdu na to máte vždycky čas nechat dítě, aby došlo k přirozenýmu následku věci? když potřebujete stihnout autobus a dítě se rozhodne, že si chce hrát, tak uděláte co? necháte ho, aby se rozhodlo samo? a co třeba nějaká domluvená návštěva u doktora a podobně ? nebo školka a škola? to opravdu ani v tomto přípdě nepoužijete autoritativní způsob? ani když vám dítě utíká do cesty? ani když leze k vařiči s hrncem horké vody?

a třeba při třech malých zároveň?

buď lžete, nebo si vymýšlíte, ale určitě použijete i ten autoritativní způsob, jenom se k tomu nehlásíte

narozdíl od vás se já hlásím k tomu, že přestože takto používám autoritativní způsob, tak o tom, jesli si budou večer hrát nebo číst si rohodují sami, o tom, jestli se bbude o víkendu blbnout na zahradě nebo se pojede an výlet se domlouváme a mají všichni hlasovací právo, o tom, jestli budeme mít dalšího brášku jsme se domlouvali se staršíma a měli naprosto jasný hlas, kdyby řekli, že ne, tak bysme si další mrně odpustili, nebo aspo=n bysme je nta připravili tak, aby chtěli, ale oni chtěli i tak

o tom, že budeme mít psa rozdhodovali i oni a pochopitelně jsem připravili užší výběr plemen, ale ten konečný výběr záležel na nich

opravdu je jim tak zle, když chci, aby se chovali slušně a normálně, přiměřeně věku? a batole plácnu za chování, který naší rodině není považovaný za správný?

zamyslete se nad tím, jak moc pravdivý jsou vaše reakce, moje jsou pravdivý absolutně a to vás možná dost štve, protože byste si to musely přiznat :))

připomínka toho, že to není placená poradna a není čas na odpověď mě pobavila, protože příspěvků se tu objevilo dost a přesto, že měly dámy čas napsat, jak tomu nerozumím, žádná neměla čas napsat, jak to mělo být podle RaR

máte v tom nějaký mezery, řekla bych
 elindra 


Re: Co když  

(12.4.2010 8:21:28)
Hmm, já bych taky pohádku přečetla, moje děti jsou na to zvyklé a pohádku večer nezakazuju, z těch důvodů rituálu, klidného usínání atd. Byl to jen příklad.
Podle RaR není nic striktně, tam není tabulka: dítě udělá toto, vy musíte říct toto. Každej má svůj rozum, je to o komunikaci.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 9:22:41)
je to dranda, každá moje reakce vysvětlující, pročv se mi nezdá dobrá rada ve stylu RaR (a bylo jich už víc, takových jako nečísrt pohádku) je nakonec okomentovaná zastánkyní RaR že to byl jenom příklad :)))

stejně tak se jedno plácnutí po prdeli změní na bití

někomu nevadí, když děti hážouy oblečením, oivažuje to třeba za zábavu, já ne, takže už to že oblečením házel, bylo špatně, to, že oblečení vletělo do záchodu je přirozený následek věci... a co dál?

mně zase nevadí, když sedmiletýho školáka ráno trochu oblíkám, pomáhám mu, jinak by nestihl autobus, každý máme nastavený jinak to, co nám vadí a co ne, stejně jako máme jinak nastavený to, čemu já říkám trest a vy přirozený následek (nebo jak), já radši vyřeším u tako malýho dítěte všechno hned a myslím, že je to lepší, vy budete adši dítě nechávat bez pohádky a tvrdit mu, že se má prát v ruce, přestože běžně se pere v pračce, a tvrdit mu, že kvůili zvednutí jedné bundy nebo vytáhnutí jedněch tepláků ze záchodu nemáte čas na pohádku

to jsem zvědavá, jak dlouho toto může fungovat, ale naštěstí mi to může být jedno

tato diskuse pro mě byla velice přínosná, protože teď už vím, že až za mnou přijde matka , že své dítě vychovává RaR, tak vím, že diskuse s ní je nesmysl, nemá cenu ani začínat a odešlu ji (kupodivu) ne do háje, ale přímo k výchovné poradkyni na škole, protože ta má na starosti výchovu a určitě bude vědět, jak se s takovou maminkou bavit a pak si nechám poradit od ní, protože jestli opravdu důslednš dodržujete RaR, tak nebude jednoduchý se s vašimi dětmi domluvit ve škole, a jestli nedodržujete RaR důsledně, tak netuším, proč se vztekáte

moje děti jsou spokojený a šťastný, ví, co můžou a co už ne, nebojí se mě a ani nejsou deptaný zbytečným rozborem situace, v pravou chvíli je pochválím, třeba i jen tak, pro radost jejich i svou jim řeknu, že jsou šikovní (a nemusím k tou hned dodávat, že konkrétně pro něco), chválím je za každou blbost, kterou udělají správně, povzbuzuju je a jsem schopná mluvit o jejich pocitech a přitom použít i svoje pocity i hodnocení situace, ne jen dělat nezávislého pozorovatele, ktrý po nich zopakuje, že se jim nechce chodit do škly (klidně jim řeknu, že to chápu a dáme spolu dohromady, proč to tak je a co se s tím dá udělat, přípdaně proč se s tím nedá udělat zatím nic)

moje děti podle psycholožky výborně dokážou formulovat svoje názpry a pocity, stejkně jako navrhnout řešení problému, ale to by neuměly, kdybych jim řekla "nebaví tě chodit do školy" a nic k tomu, jak jstetu radily některé mamince

bylo (BYLO!) to pro mě poučné a docela vám děkuji za možnost nahlídnout do světa neomylných, se kterýma se budu potkávat, ale takto zblízka a přímo, mi to neřeknou

a nebudu studovat RaR stejně jako jiný výchvný metody, aT si každý používá doma co chce, já jako učitel nemusím mít přečtený všechno ani nemusím znát všechny metody rodičů (někdy je lepší zůstat v blažené nevědomosti), není totiž jen RaR a nebudu učit jenom jedno dítě, ale několik tříd,

výchova v rodině+ má být taková, by nenarušovala výchovu ve škole, ne naopak, vysi můžete školu vybrat, škola, aspoň ta základní, si děti vybírat nemůže

hodně štěstí
 ali a maxík 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 9:45:03)
hmmmmm,
my jsme tady nerozebírali výchovu jako takovou, ať si skutečně každý vychovává dle svého přesvědčení ( a samozřejmě i s následky), ale konkrétní situaci. Já jsem se tak snažila vžít do pocitu chlapečka - udělal něco, co mu přišlo legrační a nečekal žádnou na zadek - to bylo pro něho překvapení a asi trošku silnější, protože se rozplakal. Asi máš pravdu, zapamatuje si to, a už nikdy do záchodu třeba nic nehodí ( otázka - ale nehodí to tam proto, že by jednu dostal? anebo nehodí to tam proto, že je sám přesvědčen o tom, že to není správné?)
Já nezakazuju, netrestám, vysvětluju a zatím si myslím, že je to takto správně. Ale Maxík už na zadek dostal (to možná není podle r+r), když udělá něco , co není správné, vysvětlím, mu, že to není správné a proč to není správné. Když to zopakuje, vysvětlím ještě jednou, že už jsme o tom mluvili a že jestli to udělá ještě jednou, dostane na zadek. Naštěstí se zastaví dřív než to zopakuje (doteď). Vím, že tohle není podle r+r a taky si myslím, že to není správné, ale jsou momenty, když neumím jinak argumentovat. ( v tom moje omylnost a nedůslednost).
A ještš jedna maličnost, pracuji v práci, kde moji kolegové mají děti rúzného věku a pověčšinou mají velké problémy v komunikaci, vztahu, dítě hlavně to v pubertě je neposlouchá, nekomunikuje, spíše až nenávidí a nevědí si s tím rady (ty děti jsou vesměs vychovány autoritatvině) . a pak máme 3 kolegyně, kde ty puber%táci se ještě teď přijdou k mamince přitulit, mají moc hezký vztah a i když mamince neřeknou všechno, hezky si rozumějí. tyto děcka byly ale vychovány bez zákazů, bez bitky, s porozuměním...... Takže je na úvahu, která cesta je ta správná???
 myš 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 9:56:09)
hmmmmm

no jo tvoje děti jsou šťastný, vychovaný a jánevímco a děti vychovávané podle RaR jsou problémové a jejich matky jsou nějaké neomylné královny. Prostě tvoje výchova je správná a jiná špatná jsi asi chtěla říct.

Mně je fuk, jak svý děti vychováváš a opravdu jen vemi zřídka a ve správné situaci jednu přes zadek nepovažuju za žádnou tragédii, ale sama touhle cestou jít nechci. Ty považuješ plácání nebo bití (neslovíčkařila bych)za nejlepší metodu, někdo jiný považuje za lepší metodu přirozených důsledků. Nechápu co tě na tom tak dráždí? Není třeba tu mluvit s despektem o jiné metodě výchovy, než sama znáš a používáš.

Mimochodem jak víš, že s dětmi vychovávanými podle RaR budou ve škole problémy, je mi záhadou, když o té metodě víš kulový a nejspíš žádné takové dítě ani neznáš.

Pro mě to bylo taky zajímavý nahlédnutí, jak někteří učitelé mohou uvažovat.
Upřímně doufám, že mé děti budou učit učitelé, kteří si jakoukoliv knihu alespoň přečtou a pak si teprve troufnou tvrdit, že je to blbost. To mi vadí nejvíc a sama bych si v takové situaci připadala dost hloupě.

 myš 
  • 

Re: Co když  

(12.4.2010 8:49:15)
hmmmmmmm

Kdo tady kde píše, že jedině RaR a nic NIKDY jinýho? To jsi tady vyčetla nebo je to jen tvůj subjektivní dojem? Zacituj....Osobně si myslím, že to vždy a za každých okolností používat nelze a někdy je podle naturelu dítěte a situace třeba šáhnout k jiné formě. Ale někdo to třeba zvládne úplně bez autoritativního stylu, nevím, stejně jako to nemůžeš vědět ty.

To, že žádná neměla čas napsat, jak je to podle RaR(třeba ty tepláky) není pravda.

Hele mě neštvou tvoje jakési absolutně pravdivý reakce, ale to že sem vlítneš, pošleš všechny s RaR do háje, vzápětí nato řekneš, že jsi to ani nečetla ~l~, takže tomu fakt rozumíš jak koza petrželi(ale to že ti někdo napíše, že tomu nerozumíš, tě dost žere vzhledem k tomu, že to tady furt opakuješ) všem tady tvrdíš, že jedině občas dát na prdel a autoritativní styl je ta správná cesta a tvoje výchova je prostě asi ta nej no. Takže podle mě jsi to ty, kdo nerespektuje jiný styl výchovy.

Pro tebe RaR asi opravdu nebude a myslím, že i číst knihu je ztráta času, pokud k tomu přistupuješ takhle negativně už dopředu (ono to asi není pro každýho), pokračuj ve svým stylu o němž jsi přesvědčená, že je ten správný, ale měla bys i respektovat fakt, že někomu jinýmu prostě výchova ve stylu "dávání na prdel" za nechtěně hozený tepláky do záchodu nesedí a děti vychovávaj jinak. Vychovat dítě slušně se dá i jinak a bez plácání, znám takové osobně, jedna rodina se 7 dětma, takže se nedá vymlouvat, že jsou to holt hodné dětičky.

Mně naopak vadí, že mnozí ti, co vychovávaj děti stylem dát na prdel nejsou schopni pochopit,respektovat a hlavně uznat, že někmu se výchova daří i bez toho bití. Jen to dá víc práce, přemýšlení a snahy jít jinou cestou, než je to běžné u naprosté většiny českých rodin. Mně nevadí, že někdo tímhle klaickým stylem vychovává, je to každého věc, ale že to bere jako tu jedinou správnou cestu.


 tlemik 


Re: Co když  

(12.4.2010 12:03:13)
ještě jsi zapomněla, že existuje přirozená autorita a ta s autoritativním přístupem nemusí vůbec souviset. Myslím si, že cílem této metody je si více méně zajistit přirozenou autoritu. Tak to chápu a cítím já.
Podle mě, jak už se psalo výše, že dítě neuvidí věčerníček, určitě nebylo myšleno jako trest, ale spíše důsledek toho, že se uklízí déle apod. Nevím, tak to teda cítím já. Takže ten důsledek je hned po přečinu. Je to jako u nás dospělých, když něco nestíháme, taky příjdeme o nějaké věci. Příště se snažíme si to zorganizovat lépe, abychom o danou věc nepřišli.
 myš 
  • 

Re: Co když  

(11.4.2010 21:52:35)
hmmmmmmm
....a ty tomu teda rozumíš? ~t~

Osobně konkrétně odpovídat nemůžu, nejsem až takový odborník na rozdíl od jiných, co s touhle metodou mají mnohem víc zkušeností. Knihu jsem četla, takže vím o čem je řeč, jen jsem zatím začátečník.
 Bumbi&05,08,10 


Re: dítě si dělá co chce a kdy chce 

(11.4.2010 17:24:15)
RaR přece není o tom, že si dítě dělá co chce a kdy chce. To je anarchie.
RaR je o tom, že se se svým dítětem bavíš v rovné pozici v drtivé většině situací. Autoritu - nadřízenou pozici moci - použiješ ve chvíli, kdy jde "o život".
Mě se nelíbí, když je dítě jen poslušné. Byla bych ráda, kdyby moje děti "poslouchali" i když se na ně nikdo nedívá, aby to měli vmontovaný dovnitř, aby pravidla byla internalizovaná, a aby ta konstrukce, která to drží, nebyl strach.
Navíc, poslušené děti se dnes v naší dravé společnosti nikam nedostanou. Zato budou podřízenými, kteří budou plnit své úkoly, když na ně šéf bude dohlížet, ale ani o chlup víc. A to mi pro budoucnost mých dětí přijde málo.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: dítě si dělá co chce a kdy chce 

(11.4.2010 17:32:20)
Bumbi, přestože v minulém století převažovala nepochybně autoritativní výchova, bylo dost rebelů, nebo si myslíš, že všichni ti, kdo odporovali komunistickýmu režimu, byli vychovávaní podle RaR a ne autoritativně?
stejně tak není zárukou RaR, že děti budou myslet samostatně a budou z nich dobří vedoucí praccovníci a já nevím kdo ještě ,kdo potřebuje rozhodovat sám za sebe i za ostatní, to přece nemlže nidko myslet vážně, je to o povaze a ta je v tomto ohledu daleko důležitější než způsob výchovy, i když ten se pochopiltelně promítne taky, ale kdo je rebel a kdo samostatně uvažuje a kdo naopak potřebuje vedení, to RaR nezmění
zato si myslím, že člověk, který potřebuje rozhodování nechat na někom jiném, musí být RaR výchovou totálně mimo, na něj to prostě nezabee, spíš ho to hodně znejistí
 Stáňa a dva kluci 


Re: dítě si dělá co chce a kdy chce 

(11.4.2010 17:35:35)
Hmmmmm, rebel je jen druhý extrém poslušného vycepovaného dítěte, které si netroufne odporovat. Taky žádná výhra. Ideál je zodpovědný jedinec, který respektuje pravidla a zároveň je schopen samostatně myslet a rozhodnout se, kdy se příčí jeho svědomí a je třeba se jim vzepřít.
 Stáňa a dva kluci 


Re: dítě si dělá co chce a kdy chce 

(11.4.2010 17:37:36)
A p.s. rebel je často produkt tvrdé autoritativní výchovy, rodiče jsou v extrému, co se výchovných metod týče, takže dítěti nezbývá, než být v tom druhém, či se poslušně a ze strachu podřídit. To už záleží na povahových rysech a vnitřní síle dotyčného.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: dítě si dělá co chce a kdy chce 

(11.4.2010 17:41:17)
Stáňo, já nemám na mysly rebela, který na protest výchově doma rebeluje proti rodičům, ale který i přes sutoritatiní výchovu svých rodičů je schopen vymyslet, že něco ve státě není jak by bělo být a dokáže se tomu vzepřít, neboli není to nijak ušláonutý jedinec, ale právě naopak, nenapsala jsem to před tím obřče, měla jsem na mysly rebely proti režimu, těch bylo dost a dost, i přes autoritativní výchovu doma, prodtě to mějí v povaze a poslouchat neznamená nepřemýšlet
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:19:33)
řekla bych, že se bohužel trochu zaměňuje chápání slov, nejen autorita, ale třeba taky pochopení toho, že poslouchat neznamená nepřemýšlet, a že přemýšlet neznamená neposlouchat, že to nejsou protiklady

ale dokud dítě není schopné přemýšlet, tak je potřeba, aby poslouchalo, a pak se ubírá na slepé poslušnosti a přidává se přemýšlení, podle schopností dítěte

podle mě je blbost ptát se při výchově, jestli bych se takt ochoval s dospělému, protože pak by byla taky na místě otázka, jestli by se dospělý takto choval ke mně, jestli bych mu musela objasňovat, proč má nebo nemá ukízet, umývat se..., dospělý má zkušenosti a má aspoň nějaký mravní základ, ale dětem toto všechno mají dát rodiče, od toho je mají (mimo jiné pochopitelně)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:22:54)
omlouvám se všem za tu spoustu chyb, který v příspěvcích nechávám
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 12:34:54)
přece nemůžu považovat dítě za zmenšeniny dospělýho, to už tu bylo, a dobrý to nebylo. Jsou věci, o kterých se diskutovat nedá, s ohkedem na věk a zkušenosti dítěte, až to jde, už to není potřeba, protžoe dítě už ví samoa má návyky (neběhat přes cestu bez rozhlídnutí, nerozbíjet okna, nestrkat ruky přes plot psům...)

a v té škole znovu opakuju příklad diktátu nebo jiné písemky, tam musí všichni najednou, nemůžou každý až budoe chtít

já taky poslouchám autority, ty ne? dopravní předpisy nebo školní řád nebo řád laboratoře, to jsou autority pro dospělý, pro děti jsou zase jiný a mezi první patří rodiče a pak učitelé, a stejně jako se nediskutuje o zákazu vjezdu, tak se nediskutuje o zákazu otvírání okna v 12. patře a stejně tak se nedisutuje o tom, kdy se začne psát diktát.

je to zase o těch hranicích a mantinelech, ale nějaký být musí, pokud bydlíš v přízemí, na oknech ti až tak nezáleží, pokud máš dítě, který se o okna nezajímá, tak taky ne, ale pokud máš lozidlo, který vyšplhá kamkoliv a otvírání čehokoliv je jeho největším koníčkem, tak musíš jako autorita zasáhnout, ať si o moderním nebo zastaralým chápání tohoto pojmu myslíš co chceš
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:21:13)
Upřímnou soustrast, omezuješ si je sama. Dítě do určitýho věku musí být poslušné, jinak má problém. Od některých přátel si i dítě, se kterým se vidíme prvně, vezmu ven, a vezmu si klidně i dve tři, protože vím, že mě poslechou, až půjdeme přes silnici, až budeme muset kopačák nést v ruce, až rozhodnu, že je čas se vrátit k obědu, zatímco ty děti, který dospělé ignroují již ve svým 2, 3, 5, 7 letech NECHCI a právě z těchto důvodů jsem je odmítl vzít s sebou na koupání - protože hluboká voda na řece, skalnatý terén, kde snadnou přijdou k úrazu, i vážnému, sousedi, kteří nejsou zvědaví na opravdu nadměrný bezohledný řev typu "my jsme tu, kdo je víc" ap. S těmi prvními se dá normálně domluvit i když jim je 15, nekouří, nechlastaj, nechodí po večírcích, ale studují, sportují, chodí na brigády. Ti druzí hrají na automatech, hulí marihuanu, nedělají nic, jen se válí, jí a myslí si, že všechno dostanou, nedrží slovo a nic jim není dobré (protože neznají hodnotu ničeho).
 Líza 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 12:34:17)
Hmmm, možná jsem si to nesprávně vyložila, ale rozumím správně, že asistent je něco hroznýho? Většina učitelů, který znám já, je ráda, když může mít ve třídě asistenta.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 12:36:41)
jistě, já jsem taky byla ráda, když tam asistent byl ,jinak jsem se s třídou nebyla schopná domluvit (a nikdo jiný taky ne, proto tam musel být, on měl na starost kázeň a já vzdělávání), ale byla bych mnohem radši, kdybych ho tam nepotřebovala

úplně jinak ale chápu asistenta k dětem integrovaným, tam jsou opravdu k nezaplacení, to je ale jiná věc, jiný důvod
 Zufi. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:50:54)
Mickey, v Německu děti nemusí poslechnout učitele? Nebo si dělají, co chtějí?
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:55:07)
Doufám, že moje děti natrefí ve škole na osvícenější pedagogy... No pokusíme se školu i učitele pečlivě vybírat, přála bych si, aby měly školu rády a učily se proto, že je to baví a že to má smysl, ne proto, že "prostě musí".

Ty vůbec nevíš, o čem je řeč. Samozřejmě, že děti musejí dodržovat pravidla a ctít řád. Nám jen jde o to, aby při tom netrpěly naše vzájemné vztahy a nebyla potlačována ničí sebeúcta. Aby děti ta pravidla vzaly za své a proto je dodržovaly, ne proto, že "prostě musí". Děti, které "prostě musí", to dělají jen dokud na ně někdo dohlíží, dokud nad nimi visí hrozba trestu nebo odnětí odměny, dokud jinak nebudou "mít pokoj" od toho, kdo nad nimi má a vykonává svou moc. A budou se snažit, aby to byly v různých vtazích oni, kdo mají a vykonávají moc na druhých. Samozřejmě, že tohle je extrém, ale zase to není jediný neblahý důsledek umělě-autoritativní výchovy. Ale to by bylo na dlouhé povídání. Doporučuju překonat předsudky, vzít knihu do ruky a alespoň prolistovat. Je určena učitelům stejně tak jako rodičům.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:35:03)
ani sebeosvícenější pedagog ve třídě s 30 dětma nemůže počkat, až se někdo uráčí usoudit, že teď je vhodná chvíle pro nachystání věcí, převlečení na TV nebo začátek psaní písemky, to jakzi promiň, ale to není chyba ani našeho příšernýho (bez ironie) školství, a že v něm jinak těch chyb vidím daleko víc, než by semi jako matce dvou školáků a učitelce líbilo :(
 elindra 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 8:14:35)
Mám tři děti, a RaR používám, nebo se o to aspoň snažím, knížka i kurz mě inspirovaly, nepoužívám úplně všechno, pochopitelně... Vzala jsem si z toho několik tipů a nápadů. Pomohlo mi to řešit kritický situace s dětma víc v klidu.
Odsoudit něco, o čem víš velký prd není moc chytrý. Učitelka mýho syna (2. třída) metodu RaR používá taky. Má ve třídě 25 dětí a rozhodně to nejsou beránci.

Zakladatelce bych doporučila, pokud se případ s bundou opakuje a vytáčí ji to, aby se synem promluvila hned jak vejdou do bytu a připomněla mu to, že bunda se věší na věšák. Pak už časem stačí jen říct: Honzíku (třeba), bunda! A ne furt dokola omílat, co se s bundou dělá, on to jistě dobře ví.
Osvědčilo se mi tyhle věci co se často opakujou řešit jakoby dopředu, ještě než se vytočím ~;)
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:30:49)
Některým dětem je ale fakt úplně jedno, v jakým stavu a kde je bunda, a je jim taky úplně jedno, zda Tě vytočí
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:29:32)
Říká Ti něco ZVYK, NÁVYK ap.?
Já znám tolik lidí, kteří doma uklízeli, protože MUSELI, nikoli proto, že chtěli, a to jsou ti lidi, kteří doma mají čisto. Binec a špínu mají doma ti, kteří nikdy nemuseli, nebo samozřejmě ti, u nichž se ve výchozí jednotce na pořádek nedbalo.
Ti, kteří si sami určovali, kdy a jestli si uklidí.... Ha ha. Neuklízím mnohdy proto, že se mi teď chce, ale protože teď je to potřeba. A to, že "teď je to potřeba" vštěpují rodiče, protože ti to vidí, zatímco děti vidí svět prostě jinak. Záleží taky na dětech, mají ty linie jinak.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:40:33)
a jinak každá sekta (pardon za tento příklad, ale prostě skupina lidí a chci to vyjádřit co nejextrémněji, rozhodně nepovažuju zastánce RaR za sektu, to NE) má svoje pravidla, sepsaný v nějaké knize, a taky je spousta těch, kdo to četli a dodržují, takže to nebude asi ten nejlepí důvod pro pužívání RaR
 Eva + Klárka2/07 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:36:38)
Tak jsem zvědavá na odpovědi, ptž tohle zažívám často! A taky si říkám, co jako mám dělat. Takže u nás zatím stačí říct: chceš být večer bez pohádky? A Klárka uklidí nebo tak.
 10.5Libik12 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:39:50)
Já trochu nevím, proč dítě neobléci. Jednou to začne dělat samo tak jako tak (přirozeně:) a do té doby mi všechny všechny sofistikované metody přijdou jako těžká křeč a sebedokazování si něčeho.
 jana38 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:51:26)
Tak nějak mám pocit, že v pěti letech by si dítě mělo dokázat navlíct slipy, ponožky, kalhoty na gumu, triko a mikinu.

A fakt k tomu žádný příručky neštuduju. Ale zařvání či oblíkání od matky taky nepovažuju za dobrý, při řvaní se akorát rozbrečí, při oblíkání od matky na to nepřijde nikdy.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:58:54)
Kočajdo, to se nesmí řvát vždycky, to se musí řvát s citem a ohledem na dítě a jeho city, to se musí řvát jako krajní řešení

a oblíkat neboli pomoct 5letýmu dítěti není nc špatnýho, může být unavený, nedoslůaný, může se mu nechtít, je to pořád ,malý dítě a rozhodně se brzo oblíkat bude samo i tak, dokonce psychologové doporučují pomáhat i prvňákovi, pokud pospíchá, aby měl ráno o stres míň, tak proč ne tady

přece záleží na situaci a ne na radě z knížky, tam nemůžou být posaný všechny možný situace
 10.5Libik12 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:48:22)
Dítě je přirozeně pracovitý a akční, pokud matka nedělá vědu z neoblékání se, ani ho nenapadne, že by se oblékat nemělo, protože je to pro něho činnost.
Nemusí se mu chtít vždycky a je na rodiči, jestli si udělá sport z toho, že se dítě oblékne ve třech letech na povel.
Pětileté dítě, nezažilo-li "napínavé chvilky", že s ním mutter něco hraje a bojuje, se obléká normálně. Někdy se mu řekně "dělej, chvátáme"
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:31:17)
Libik, fakt? to teda neznám, moje 7leté détě si sice oblíknout všechno musí samo, ale jsou situace, kdy mu musím pomáhat, jinak by šlo do školy pozdě a pěšky, takže tak na 3. hodinu, oblíkání není věda v mým podání ale pro něj, protože je to nuda, která rozhodně počká v konkurenci s hraním si, přemýšlením, čtením, vlastně čímkoliv

a že je venku zima? no to řeší až venku, přijde dommů už po 5 minutách a jde si dělat něco jinýho, vůbec mu to nevadí

a že bude nemocný, to je mu taky jedno, aspoň nebude muset do školy a bude si v klidu doma dělat co chce
 10.5Libik12 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:38:36)
Já mám 3 děti dvou pohlaví, každé povahově úplně jiné a všechny se normálně oblíkaj rp. nezdržujou.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:46:26)
můj nejmladší to dělá taky, ale ti dva velcí ne a ne, a nikdy to nebylo lepší, teď už ví, že musí, jinak nestihnou třeba tu školu, ale aby byli akční a pracovití dobrovolně při tak nezajímavé činnosti, která jim navíc nijak dobře nejde, to fakt ne

zato nejmladší se obleče rychleji než ti dva, umí si zastrkat triko do kalhot, narozdíl od prostředního, a věřím tomu, že ho oblíkání i baví

takže vím, že takový děti existují, mám doma jedno, ale mám i ten opačný případ :)

nejmladší se hrne ke každé práci, bere od ruky starším třeba nádobí při uklízení, ti dva to nedělali nikdy, vždycky byli jiní
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:35:11)
My jsme šestiletýmu, 1. třída, dávali věci, co si má oblíct, nastavili budík, kterej zvoní, když má odejít. Hodiny poznal, tak věděl, za jak dlouho bude zvonit a kdy se má asi vypravit, jen prostě aby nezapomněl jít. Snídal sám, co měl nachystáno, oblíkal se sám a chodil v tom, co se mu připravilo, ani šálu nezapomínal. Tyhle věci si bral v předsíni sám, bunda, čepice, šála, rukavice... Prostě byl vedenej k tomu se o své věci sám starat, ne že bychom nepomohli, ale občas prostě nejsme, a když odchází ze školy, tak jde sám a musí si vzít svoje věci, ne cizí, a všechny.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:33:01)
a ještě to přirozeně pracovitý a akční, no tak to mám asi místo dětí nějaký jiný živočišný druh, možná lenochody, kromě toho nejmladšího není akční ani jeden a o pracovitosti bych taky nemluvila, práce se dělá jenom ta, která je buď hodně zábavná nebo je striktně požadovaná
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:02:08)
Vidíš. Děti vychovávané podle principů RaR akční jsou, protože se to neodnaučují tím, že se jim říká, že se věci dělají proto, že se dělat musí, ale proto, že se učí nacházet v nich smysl. To tvoje nejmladší se to možná ještě neodnaučilo, ale jistě je "na dobré cestě" ~;)
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:36:57)
Prosím - myslím to vážně - jaký smysl vysvětlíš dítěti, když kalhoty hodí přes židli, protože si je ráno zase bude brát, než aby je poskládalo do skříně?
Argument je: úspora času, stejně si je ráno budu brát. Nepořádek kalhoty přes židli nejsou.
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:32:18)
V pěti letech? U nás se vypraví nejpozději ve 3, když dostane to, co si má oblíct a není tam nic neobvyklýho (zapínáním ap.) a to si už musí umět zavázat i tkaničky. V pěti je to docela pozdě. Nechodilo do školky?
 Winky 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:53:34)
jj, "manuály na dítě" mě teda docela dostávají :-) Nejsem vůbec proti principům slušného chování, naopak, říkám prosím a děkuji, snažím se s dítětem jednat férově, na situaci ho připravit a sdělit co po něm chci tak, aby mě pochopilo. Ale pořád vnímám to že DÍTĚ není DOSPĚLÝ. A tak nemusím vždy u každého požadavku vysvětlovat jeho legitimnost (oprávěnost). Autorita neznamená že na dítě řveš od rána do včera s rákoskou v ruce. Ale to, že tvoje slovo platí. Ty jsi ten kdo pravidla určí, a připustí nebo odmítne diskusi nad nimi.
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 22:59:16)
Winky, přesně tak, pravidla určuje rodič.
V RaR jde o to, dosáhnout dodržování pravidel respektujícím způsobem komunikace, tedy ne příkazy, zákazy, řvaním nebo rákoskou, ale jinak.
Vykládat si to tak, že před dítem musím každý požadavek obhájit, nebo snad tak, že pravidla určuje dítě, je OMYL.
J.
 Mirek 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(20.1.2011 10:48:50)
První kapitola knihy se jmenuje "Hranice jsou nutné - jde ale o to, jak je utváříme" a stojí v ní "...máme vytvářet hranice nikoliv pro děti, ale s dětmi".

Čili tvrzení "pravidla určuje rodič" mi nějak do ducha knihy nezapadá.
 Balbína 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(10.4.2010 23:46:04)
třeba dcery (5 let) se ptám, zda jí není zima, spoléhám se na ní a věřím jí, že mi řekne, že chce přiobléct (ví, že kdyby mrzla, nastydne a bude nemocná). Je totiž dost otužilá a venku hodně lítá, takže bývá oblečená míň než já. Když jí byly 2,5, tak to nešlo, dala jsem jí maximálně vybrat jaký tričko.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:26:03)
Tak to bych potřebovala taky radu. Nedokážu přimět děti (9 a 10), aby si uklízely v pokojíkách. Jsou ochotni sklidit svoje věci z celého bytu do svého pokoje. Ovšem přimět je, aby uklidili svoje oblečení rozházené po celém pokoji, stůl, na kterém píšou úkoly stylem, že položí sešit na hromadu krámů a píšou, podlahu, po které se nedá projít... Na veškeré moje snahy se domluvit bez příkazu a dohadování, což mne nebaví, vyčerpává a připadám si pak jako vyděrač (dokud neuklidíš, nesmíš na počítač) nebo jako uječená matka, reagují stylem "nám se líbí náš nepořádek", "je to náš pokoj, proč si tady nemůžeme dělat co chceme". Fakt bych si přála zaujmout klidný a všem prospěšný postoj, ale nevím jak.

To s tou bundou je vlastně podobné. Mohla bych argumentovat donekonečna: "Leží tady tvoje bunda" - reakce žádná, "ostatním tvoje bunda překáží" nebo "když tu bundu tady necháš ležet, ušpiní se", reakce žádná, moje automatická zvýšeným hlasem "budeš si jí prát sám, když bude špinavá", dětí "mně nevadí, že je špinavá, budu chodit ve špinavé" a takhle to dokážou stupňovat a zkoušet mojí trpělivost.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 0:36:41)
máš doma moje děti? :))))))))))))

možná by dodaly ještě - když to to tam tak vadí, tak ji ukliď :))))))))))
 wer 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 8:18:59)
~t~ moje děti to připomíná taky
 Líza 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 9:01:04)
Nasraná matka je přece taky přirozenej důsledek, ne? Myslím, že kromě věcí typu "když rozbiju okno, bude tu zima" je fakt potřeba, aby děti pochopily i to, že jejich chování něco dělá s ostatníma a že to pak zpětně dopadá i na ně jako na původce.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:53:03)
Problém je, že nasraná matka bohužel nestačí, v konečném důsledku z toho mají ještě legraci. Nakonec mě přinutí k vydírání typu "když si ten binec neuklidíš, nepůjdeš na počítač". S čímž si možná vystačím teď, ale za pár let to už bude sotva účinné. Navíc mi takovýto přístup připadá příšerný a hrozně vyčerpávající. Jak jinak na to ale fakt nevím. Před krátkou dobou nebyl problém se s nima rozumně domluvit, s přicházející pubertou je to čím dál horší a nepochybuju, že bude ještě hůř.
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:39:42)
Jasně, že z nasraný matky mají legraci.
Ovšem jen do doby, než nasraná matka dá opravdový zákaz něčeho, nebo jim dá pořádně na zadek, nebo jim dá perfektní facku. To z ní pak legraci teda nemaj, když se nasere. Naopak vědí, že jde do tuhýho, že to přehnaly a zkroutnou.
 wer 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 8:20:21)
napadá mě ,že naštvaná maminka,která nepustí večerníček,je taky přirozený následek pohozené bundy (neuklizených hraček)
proč ne?
 zerat 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 8:57:18)
Matějček, co je jeden z nejuznávanějších dětských psychologů u nás v zemi říká, že nejde stejný metr dávat na všechny děti a brát nějakou knížku jako "bič" na všechny děti stejně. Používám zdravý selský rozum a doufám, že naše děti budou vychované stejně jako jsem já a manžel ~y~ Naši rodičové žádné brožurky nečetli a vychovali nás dobře ~z~
Za to když tu čtu, co se dnes děje na ZŠ a světe div se dokonce v 1. třídách, tak žasnu a opravdu se bojím, co nás od září čeká ~:(
 zerat 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 9:02:21)
Jinak naše praxe je taková, že nic nebude dokud nebude provedený úkol, který měla udělat. Např. ráno vstane, shodí ze sebe pyžamo a nechá ho válet u postele. Po vyčištění zubů přijde, že by ráda pohádku - první dotaz můj je, jestli má uklizený oblečení a pokojíček (myšleno své hračky). Když nemá, tak jí řeknu, že má smůlu potažmo dokud nebude mít uklizeno, tak nebude pohádka. Stejně tak mňaminka... Momentálně to funguje na 1*. Spíš teď kočírujeme hubatosti a drzosti obkoukané od kamarádky z mš a když se k tomu přidá fakt, že je hodně temperamentní dítě, tak je to někdy opravdu záživné ~k~
Mmch psycholožka oné holčičky (kamarádky) z mš, kam rodiče s holčičkou dochází, protože je tzv. nezvladatelné dítě(ovšem z pohledu učitelek z mš) špatné vedené jim řekla, že mají nejdřív po dobrém, motivačně... a když nepomůže ani jedno, tak po zlém... prostě dítě musí znát své hranice a musí se naučit uznávat autority!
 DENISA 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:00:45)
Teda ja se zamyslet nad spravnym postupem pri kazdem problemu s ditetem, tak snad nic jinyho nedelam. A stejne, sebevic nad tim premyslet ci cerpat z odbornych prirucek jeste neznamena, ze to vyresim dobre. Proste zalezi na diteti i na situaci, jednou staci domluva, jindy jedna na zadek a hotovo.
 Shayla a 3 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:32:41)
Někdo nad tím přemýšlí, někdo nad tím nepřemýšlí. Někdo své děti bije, někdo ne, že.
 zerat 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 11:08:14)
V těchto diskusích se snažím držet stranou, ale tohle mi opravdu nedá, protože už to ve mě dřímá dlouho :-)
Šešule hloupé je, že výchovu rodičů pak často suplují jiní, že? Znám hned několik dětí vychovávaných bez plácnutí... a pak vidím na hřišti, jak se s dítkem potýkají prarodiče a nebo jiní v rodině zúčastnění... a taky znám několik dětí, které byly bez trestů vychovávaný a říkají, že tu a tam jednu schytaly od lidí, který je měli na dozor, na prázdninách a nebo rodiče k trestům sahají v době, kdy už by naopak neměly ve výchově vpodstatě co dělat... Já osobně si děti ráda vychovám sama, ale každý jak si to udělá, tak to má ~;)
Tím neříkám, že jsem zastáncem "škoda rány, která padne vedle" ~;)
 Shayla a 3 kluci 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 10:51:31)
Přirozený důsledek na válející se bundu? Mně napadá snad jen, že bude špinavá a bude třeba ji prát, což by si mohl trošku zkusit, ne ~:-D Ještě můžeš zkusit mluvit přímo opravdu k němu, zblízka, chytit ho třeba za rameno, aby to bylo echt adresné, a když ani to, vzít ho a jít to udělat spolu. Třeba se seká z touhy po pozornosti. Ono za tím divným chováním dětí může být x různých příčin.
 jary 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:42:32)
Normálnímu čtyřletýmu prckovi je šumák, zda je bunda čistá. Naopak, je lepší, když je špinavá - nevadí, když ji při hře zamaže, nemusí dávat takový pozor jako když je zrovna vypraná.
A vyprat? Nedělej si legraci, i ten malý prcek ví, že se to hodí do pračky a je to. Někomu vysvětlovat, jak je praní v automatce náročný je dnes dost mimo, nemyslíš?
 huhu, holky03+05+11, kluk09 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:44:30)
ja dala jednou detem vychovne pri koupani do vany nejake spinave oblecky. Ono je to ale ukrutne bavilo ~t~
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:10:22)
Gajko, nejvíc přirozený by asi bylo, kdyby mu ji pošlapal mladší sourozenec botama od bahna nebo by syn po ní uklouzl.~t~ Já teda dost často přirozené následky nenechám vůbec dopadnout (je to 50 na 50) a na výsledný výchovný efekt to nemá žádný vliv, holky uklízejí nerady, ale uklízejí. Prostě si k holkám stoupnu a vysvětlím, že válející věci se snáz pomačkají a zašpiní, někam zakopnou (pod skříň) a já s tím mám víc práce. Očekávám, že mi přidělávat práci nebudou a já s nima místo uklízení budu hrát (nebo udělám něco jiného užitečného). Párkrát musely pěkně počkat s pohádkou, obědem apod. než maminka poklidí (a pak si po té dřině ODPOČINE) a pochopily to. Pokaždé mi nevyhoví na první pokus, ale berou to jako součást svých povinností (kterým se rády vyhnou) a spolupracují. Přirozený důsledek mé výchovy je, že mám doma dvě naprosto skvěle vycvičené debatérky a diskutérky, které mi přesně mířenou otázkou dokážou objasnit, proč moje požadavky nemají žádnou logiku.
 Lassie66 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:25:12)
Pilar, ono se to taky nepo..., když se něco neudělá hned. Já třeba práci odkládám pořád~z~.
Dcera mě někdy nutí žehlit, jelikož jí baví prádlo mi podávat(a to tempo je teda hrozný). A musím říct, že větu "mami, půjdeme TEĎ žehlit" opravdu nemusím ~t~.
Já jinak tíhnu k rozkazování a zákazům a taky ke řvaní, takže se hlídat musím. Na druhou stranu máme extrém u babičky, kde se všichni dospělí přizpůsobují dětem, a to tedy taky nemusím ~Rv.
 maaf 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:31:07)
Lassie, mám to podobně, ale nežehlím. Miluju svou sušičku. Před ní taky dcerka podávala a pamatuju si to tempo moc dobře.~t~ Fakt uklízecí typ nejsem, ale samonasírací ano. Takže kdybych přes tu bundu šla víckrát, tak se zaručeně dostanu do stavu, kdy budu řvát na celé kolo: To tu musím všechno dělat jenom já?!. Copak jsem vaše služka? A podobné zhovadilosti, které v klidové stavu považuju za drsné provokace.
 Lassie66 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 13:40:49)
Nedej Bože, aby se tam ta bunda válela během mé PMT ~:-D.
 Natanela 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:31:08)
Tak já nevím, ale co se myslí tím přirozeným následkem?
Myslím, že každé rozhodnutí nese nějaké důsledky, buď dobré a nebo špatné.

Já řeším spor s dětmi podle biblického vzoru - tedy tak, jak nám sám Bůh dal vybrat - vyber si dobré a nebo zlé, ale doporučuji ti, aby sis vybral dobré. A následuje výčet toho, co se stane jestli poslechnou - tedy pozitivní věci, které tím do jejich života vstoupí a nebo neposlechnou a to si nese také následky, které ale příjemné nebudou určitě.
Má to svůj smysl, protože tak to funguje i v reálné životě, není to žádná přetvářka.

Co je cílem metody RaR? Podle posisu vychovat spratka, který se bude rozhodovat jen na základě vlastních práv a pocitů, protože práva a pocity druhých lidí asi nejsou důležité,co.
 myš 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:42:17)
Natanelo

cílem RaR není vychovat bezohledného spratka, stejně jako to není cílem knih Matějčka, Prekopové a dalších.
Doporučuju nejdřív přečíst a pak vyvozovat nějaké závěry. Z diskuzí se často správné závěry o knize dělat nedají, protože i ti, co o četli, to mohou interpretovat špatně.

Nechápu, jak někdo může zasvěceně diskutovat ( a zde odsuzovat) o knize a metodě, o které nic neví, viz hmmmmm a někteří další. U pedagoga je to fakt na pováženou. Nejdřív si to lidi fakt přečtěte, jinak vypadáte přinejmenším poněkud podivně.
 Natanela 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:51:01)
Já o tom nediskutuji, jen jsem napsala svůj názor na výchovu. Chodit kolem bundy a provolávat hesla typu vidím tu bundu, mi opravdu přijde úsměvné.
Mám doma pět dětí a tímto stylem, bych asi nedělala nic jiného, než bych provolávala... vidím bundu, no né vidím další a co se nám to válí támhle, asi kalhoty.... ~t~.

Nicméně přeji všem, kdo alpikují tuto výchovu, hodně šťastných let se svými potomky.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:12:13)
tak nějak to vidím taky, ale je trochu blbý, že se děti nepohybují jenom doma a jenom pod dohledem matek RaR, a trpí tím pak hlavně ty děti, ale to jejich matky považují za selhání okolí a za nepochopení okolí
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:15:01)
Tak mě napadlo, co kdybyste si vy nevěřící tomášové založili vlastní diskusní fórum, třeba anit-RaR a tam to probírali ~;)? Tady chtěla autorka poradit, uvedla příklad, vy tady akorát spamujete, neporadili jste jí nic.
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:26:33)
No a je to tady!
Děti matek snažíchích se o respektující výchovu jsou svému okolí nebezpečné!
Hmmm, ty sice přiznáváš, že přesně nevíš, co to respektující výchova je, knížku jsi nikdy nečetla, ale víš, že je to špatné.
J.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:31:34)
respektuju potřebu přirozených hranic, respektuju přirozený vývoj a respektuju okolí dětí, nejen sebe, své dítě a případně svou rodinu, která by mohla přetrpět

nerespektuju to, aby bylo na dítěti, aby si samo zvážilo důsledky svýho chování a jednání, dokud jim samo nerozumí

dokonce nerozumí ani tomu, že může být nemocné, protože pro většinu dětí předškolního věku jenemoc docela zábavná doba, kdy se nechodí do školky, někdo se o ně stará a má rýmu, možná kašle, ale nic víc

ato proto, že jim někdo autoritativně přikáže, aby si oblíkli svetr a bundu a nenechá se přemýšlet o tom samotný a případně je nenechá se nachladit, nebo se kvůli dalším lidem, kterých se to týká(sourozenci, kamarádi, další děti v kolektivu) nechce vracet pro tepláý oblečení, když to dítě nepochopí ještě doma

nebo je to v RaR jinak? bundu vezneme s sebou, a dáme ji dítěti, až mu to dojde? přinutit ho totiž nesmíte, to by nepochopilo, zařvat taky ne, to by bylo smutný :)
 JaninaH 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:45:18)
Hmmm, plácáš jenom, nevíš o RaR nic.
Ty si to pleteš s nějakou anarchií, přírodní výchovou nebo co.
Opakuju ti po několikáté, že RaR je metoda respektující komunikace, ne nějaké dogma antivýchovy, jak si mylně vykládáš.
Vážně ti doporučuju si to přečíst, jsou tam opravdu zajímavé myšlenky a náměty, které se dají aplikovat nejen ve výchově dětí, ale v mezilidských vztazích vůbec. Nejsou to žádné hotové recepty a digmata.
V kurzu RaR, kam jsem chodila, byli i postarší manželé, kterým to prý hodně pomohlo jednak ve vzájemné komunikaci, jednak se díky RaR zlepšily jejich vztahy s dospělými dětmi.
Promiň ale svým zavilým brojením vůči něčemu, co neznáš, se tu jen ztrapňuješ.
J
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:49:48)
tak mi vysvětli, jak bys tu situaci s kolektivem 6 dětí řešila správně podle RaR, já to nevím, já si to myslím podle toho, co jsem se tady dočetla

jak bych to řešila já je jasný, trest pro toho, kdo zdržuje, podle možností, určitě bych ale nerespektovala jeho nechuť to dělat teď, neboli nechuť poslechnout (podřídit se autoritě)

zatím jsem na žádný konkrétnéí dotaz nebo příklad řešení podle Rar nečetla nic jinýho, nže že o tom nic nevím, tak prosím o názorný vysvětlení, co v takové situaci, jak by to měl ideální pedagog řešit, aby byly spokojený všechny děti, on sábysi nepřipadal jako idiot a rodiče aby na něj nevlítli a nežádali zmenu přístupu k jejich dítěti
 myš 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:08:23)
hmmmm

Jak takovou situaci řešit v kolektivu podle RaR nevím, nejsem na tu metodu žádná kapacita. Podle mě to ale není žádné dogma, které se musí vždy a za každých okolností v každém případě, situaci a kolektivu uplatňovat. Ve škole to podle mého laického názoru jde jen někdy. Ono pokud máš ve třídě spoustu dětí a mnohé jsou z rodin naučené reagovat jen na řev, popř. pod hrozbou fyzického trestu, tak s nima alespoň zpočátku moc stejně
nenaděláš.

No a ideální pedagog je podle mě hlava otevřená i novým věcem, co si knihu o výchově nejdřív přečte a teprve pak to odsoudí a posílá s tím druhé do háje. Takže doporučuju přečíst a třeba tam nějaký ten návod na řešení různých situací najdeš. Ona to fakt není nějaká všespásná jediná metoda, něco jako kouzelný proutek na všechny děti. Skalní příznivci autoritativní výchovy tomu asi nikdy nepřijdou na chuť, ale u mnohých dětí a v rodinách to funguje dobře (někde třeba ne), takže bych s nějakou kritikou alespoň brzdila.

 huhu, holky03+05+11, kluk09 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:13:05)
... a neni to metoda spis pro rodice nez pro pedagogy?
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 14:46:19)
To jsi asi pochopila z "popisu" těch, kteří o něm nic nevědí a ani vědět nechtějí, jen mají nevímproč potřebu to kritizovat ~t~.
 Šešule 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:14:02)
Withep, já RaR četla- právě pod vlivem jedné debaty na Rodině. Taky mi to dost nesedí, ačkoli nepopírám, že jsou tam i věci, které dávají smysl. Prostě ne každýmu RaR sedí. Ta kniha mě neoslovila- možná i kvůli tónu, kterým je psaná a černobílému vidění výchovy a světa vůbec~d~
 withep 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:22:59)
U tebe je znát, žes ji četla, tebe jsem tím nemyslela. A žes ji četla kriticky, tak by se přece mělo číst všechno :-). Měla jsem na mysli ty, kteří ji nejspíš ani neměli v ruce a do těch, kteří si něco z ní berou za své, se navážejí, že potřebují na výchovu příručky a že zamořují svět nevychovanými dětmi a podobně.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 15:26:49)
potřeba kritizovat a neznalost - ale představ si situaci, kdy budeš mít na starosti kolektiv dětí (a nemusí být velký, stačí jich třeba 6, i míň), řekneš jim, aby se převlíkly a pak bude pohádka (hra... přiměřeně věku)
děti vychovaný autoritativně se převlíknou, a to i kdyby nebyla slíbená to pohádka

jak jsem pochopile ze všech příspšvků vyznavatelek RaR, děti RaR se převlíknou až budou chtít, jestli budou chtít. A pak se ještě bude muset vyřešit problém s neuklizenýma věcma
nebude to zrovna v místě, kde bys mohla část dětí nechat v chráněné šatně, kde se jim nic nestane, a část dětí vzít jinam a už jim číst.

ty autoritativně vychovaný budou čekat, až ty RaR udělají co mají a protože tam bude jeden, který má těžší povahu, mezi RaR, tak se můžou rovnou zase převlíkat ven, protože po pohádce měli jít na vycházku.
mezi tím dojde trpělivost i těm autoritativním i těm RaR a začnou dělat pitomosti, možná nebezpečný, a ty jako vedoucí této skupinky uděláš co? navíc to dítě není tvoje, nemá důvod si to s tebou nerozházet

budeš ochotná s takvou skupinkou jít příště na nějakou akci? starat se o ni?

nebo si budeš přát,aby všichni iudělali co mají kdy mají?

a kdo je potrestaný? ten RaR, ktrý neudělal, co měl, protože k tomu sám nedošel, nebo ti ostatní (autoritativní i RaR bez výjimky, protože čekali všichni)

kdybys ale aplikovala autoritativní přístup, a na toho dotyčnýho zařvala, nebo mu něčím vyhrožovala, co by se ale muselo týkat jen jeho, takže ne té slíbené činnosti (hra a nebo čtení a vycházka), tak na tebe přilítne jeho RaR matka, která bude vyžadovat, abys změnila svůj přístup k jejímu dítěti, protože ho vychovává RaR a tebe považuje za neschopnýho pedagoga a neempatickou osobu, která kazí dětem dětství :))) Ona si tu situaci nezažila.


nebo je to jinak?

 maaf 


Hmmmmmm 

(11.4.2010 18:33:00)
V knize RaR autoři výslovně upozorňují, že použití jejich metody je v kolektivu (i školním) velmi obtížné a doporučují zařadit postupně jen některé prvky. Ono je to tak, že v RaR musí být společná vůle konat společně a jedním směrem. Tu doma většina dětí má a proto cítí vnitřní povinnost chovat se správně, i když se jim zrovna nechce (cílem RaR je podpořit v nich motivaci zachovat se správně). V kolektivu jak správně píšeš je těch vůlí více a nelze to ukočírovat stejnými metodami jako doma (ale metodami obdobnými a na stejném principu). Jinak v průběhu celé diskuze dáváš rovnítko mezi nevychované spratky = výsledek RaR. Já vidím na písku nevychovance typu autoritativní výchovy. Jdou obratem do konfliktu s matkou a matky zpočátku mluví jako milius, protože ví, že jakmile použijí mocenské postoje, tak to bude boj tváří v tvář. Moje kamarádka je silně autoritativní rodič (otec voják). Má úžasně vychované děti. Poslušné a hodné. Většina lidí totiž používá metody obou výchov, ale ty jako mezník bereš tresty (a zvýšení hlasu). Neznamená ale, že kdo nepoužívá tresty, vychovává respektujícím způsobem. Respektující způsob výchovy není jen o trestání a netrestání.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 18:57:44)
Pilar, jenomže když je způsob výchovy tak odlišný, tak se těžko dá pak dohromady

nedvám tam rovnítko mezi nevychovaný a RaR, ale nějak mi chybí jakýkoliv návyky jiný než vlastní vůle a to je málo
 maaf 


Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:09:28)
Ale v RaR nerozhoduje vlastní vůle dítěte jako nekorigovaný činitel (libovůle). Dítě má určité pocity, ty je respektuješ (to neznamená, že souhlasíš s jeho chováním), zprostředkuješ smysl daného pravidla (příkazu dle autoritativního přístupu) a na dodržení pravidla trváš. Ty nenecháš dítě chovat se nesprávně, ani to neschvaluješ. Jen použiješ jiné prostředky než pozici moci (ty maminky, co RaR aplikují na malé dítě takovým tím způsobem co tady všechny dráždí, tak jdou podle mě do extrému, viz zakladatelka s opakovaným upozorňováním na válející se bundu a RaR nemají ještě zažité). Nejlíp bych Ti to připodobnila k tomu, že když nechá válet bundu Tvůj muž, tak taky na něj po první neúčelné výzvě nepřiletíš a nezačneš řvát. Pokud ano, tak to naruší vaše vztahy. Stejně je to s dítětem.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:20:09)
jenom s tím rozdílem, že když by někde nechal bundu můj muž, tak bych to nechala na něm, je to jeho bunda a on je dospělý, já ho nevychovávám
navíc on ji nikde nenechá :)
a když už by teda někde zůstalo jeho oblečení, tak by mi to bylo dovný a zeptala bych se, proč tam ta bunda je, jestli ji potřebuje zašít, oprat,... ale určitě bych mu neřekla "tak si ji ukliď" :)))))))))))))
on totiž ví, že si ji uklidit má nikde ji nenechává

ale pokud kluci přiletí ze školy a oblečením mrsknou na zem a já je upozorním . aby to uklidili, a oni nic, a tak je upozorním zase, a oni stejně nic, a potřetí už zvýším hlas, a zopakuju to, případně přidám nějaký vyhrožování, tak na to meńevidím nic špatnýho

jo kdyby mi řekl syn, že tu bundu má tak špinavou, že potřebuje oprat, tk ji dám do prádal, nebo nu řeknu, aby ji uklidil do kýble se špinavým prádlem

jeho vychobvávám, proto mu řeknu,co má udělat, manžela ne, v to je trochu rozdíl
 maaf 


Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:28:24)
já Ti rozumím, není to nic špatného. Taky RaR neříká, že když to budeš dělat takto, vyrostou Ti doma sociopati, co je jim jedno, jak se druhý s nima cítí. Jsou ale lidi, kteří tímto způsobem vedou děti ve všem. Moje máti je dodnes přesvědčená, že kdyby mi neřekla, ať se teple obleču ven, že půjdu nahatá. Na mě to mělo destruktivní vliv, protože samostatný život byl náročný. Pořád jsem cítila, že nejsem úplně spokojená s tím, co dělám. Pak mi došlo, že mě nikdo nechválí. Nikdo mi neradí a je to skvělé. Nikdo nekomentuje každý můj krok. "Velká máma" mi chvilku chyběla, ale následky snad nemám žádné, kromě reflexu rychle přijmout jakýkoliv názor někoho, kdo ho řekně dost důrazně a přesvědčeně.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:30:09)
tz máš pocit, že pochvala škodí? dítěti? že ji nechce? ve školkovým věku?
jinak se budu chovat k pubošovi, ale školkáč potřebuje tu pochvalu sklzšet pořád
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:30:35)
malý mi prohodil písmenka :)))
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:32:52)
jinak Pilar, nayí bz ven nešli, ale pořád ještě nemají dost odhadu, kdz je to na bundu a kdz stačíá mikina, a yeptají se na to, je to špatně? už jim nemusím stát ya yadkem , ale konroluju pořád, pořád jsou malí.... a líní si oblíkat víc než musí :)
 maaf 


Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:37:04)
Ty se čertíš na něco, co vůbec není mířeno na Tebe. Podle toho, co píšeš tak jsi ten typ matky, co nechá děti žít a mají dostatek prostoru na svoje rozhodování a názory. Potom klidně a bez následků můžeš používat svoje neRaR metody v případech, kdy máš pocit, že je potřeba dítě donutit dělat potřebné věci.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:06:54)
navíc trest je přirozená součást výchovy, nebo ne? už jsem to tu psala, i dospělý jsou potrestaní za nesprávný chování a nerespektování autorit, třeba pokutou za nedodržení dopravních předpisů

a dítě, třeba tříletý, nemá nic, co by mělo poslechnout? u čeho by hrozil trest za neposlechnutí? proč by valstěn nemělo nebo mělo něco dělat, když jediným důsledkem je další omílání nějakých keců od rodičů?

proč se těm trestům tk bráníte?

já sama fyzický tresty nepoužívám, to je fakt výjimka, na řev nemám dost silný hlasivky, takže to tky ne (můj nejmladší má mnohem silnější hlas než já, to nemám šanci, ztrapňovat se nebudu)

ale přesto si myslím, že musí být něco, čím dítě pzná překročení meze

bití rozhodně není nic, co bych schvalovala, taky trestem nemusí být jenom bití nebo řvaní, ale třeba to, že dítěti nějakou hračku seberu a nevrátím, dokud... nebo pokud - takže když opravdu není možný sedmluvit, tak seberu oblíbený lego a dva dny si nesmí s legem hrát, a nebudeme diskutovat o tom, že ale chtěli uklidit později, nebo že není důvod uklidit si oblečení do skříňky (jistěže není sebrání lega hned první reakcí, ale třeb třtí, záleží na způsobu, jakým oni odmítnou a nebo jak odoígnorují moje požadavky a přání, a taky záleží na tom, v jakým rozpoložení jsem právě já, takže přirozený rakce)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:14:39)
mě je jich taky líto, prot jenom na ty dva dny, oni sice mají i jiný hračky, ale toto je nejmilejší

a stačí to :))
a fakt je to nejhorší trest, protože se mi tu pak dva dn plouží dvě zombie, který nemají co dělat (teda pokud nečtou)
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 19:24:15)
nezoufej ,můj bratr byl jako dítě nepoddajný, vydrželo mu to, ani autoritativní výchova, která ale nezahrnovala bití, nepomohla, je lajdák nepořádný pořád stejně, ale jeto vážený vědec :)))

a když po něm naši chtěli jakoukoliv práci, tak vymýšlel jeden důvod za druhým, proč je to nes,,ysl a proč to dělat nebude

druhý bratr jeno málo mladší, okomentoval všechno "když to chceš, tak to udělám" a to bylo všechno, udělal,

já se stejnými rodiči jsem okomentovala, že je to blbost, ale udělala jsem, a nevymýšlela jak se vykroutit

3 děti, stejní rodiče, rozdílný reakce

taky mám 3 a taky každý reaguje jinak
 8.5Yettynkaa12 


Re: Hmmmmmm 

(11.4.2010 20:01:37)
Pročetla jsem celou diskusi a s Hmmm naprosto ale naprosto souhlasím. Ve všem.
 ..maya.. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 16:56:25)
když si moje děti nejsou schopné odnést z chodby mikiny atd do pokojíku tak jim to řeknu jasně...odneste si věci do pokoje a jsou uklizené hned
 marketa 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:21:31)
me pripada, ze popis v takoveto situaci nema vetsinou u tak maleho ditete smysl. pouziju ho treba u manzela, ktery prijde, pohodi pet tasek s nakupem doprostred kuchyne a odkraci k pocitaci. nez se rozpalim dobela, tak si chci poslechnout jeho duvod. a vetsinou ma dobry duvod - napr. slibil kolegovi, ze hned po prichodu domu zavola nejakou informaci, kterou ma ulozenou doma apod. tj. nejde si jen tak oddachout a neocekava, ze to uklidim ja.
diky tomu, ze to nereknu nasrane, se mi dostane i klidne odpovedi.
takovou dpoved ale nemuzu ocekavat od maleho ditete!

podle me to muze fungovat, ALE! ne jako tajuplne zakodovane zdeleni "vidim tady bundu, ocekavam, ze ji uklidis, protoze ...." ale kdyz opravdu chceme znat duvod, proc pravidlo nebylo dodrzeno a hodlame na tom dal stavet.

male dite nema vzita pravidla ani jejich dulezitost pro souziti a take neumi slovne podat sve duvody jejich neplneni.

me osobne by popis v teto situaci hodne sral, pokud by to byla zakodovana infrmace "lezi tu bunda=ocekavam, ze ji uklidis" to je fakt lepsi rovnou rict "uklid si tu bundu". a ne byt tak tajuplna. prirozena reakce ditete je pak "ja vim, je mi to sumak a uklizet se mi nechce. a ze te to sere je mi tuplem sumak."

takze me napada nasledujici postup

"zustala ti lezet v predsini bunda" + u maleho ditete "bunda patri na tvuj vesacek" (to u nas vetsinou zatim staci, ale uz ne vzdy, uz jsou duezitejsi veci "na praci" :-)

takze - NIC se nedeje

"predpokladam, ze s tou bundou neco udelas"

"nechce se mi, chci si hrat"

"kazdy si nejdriv musi uklidit sve veci.
nez budeme veceret (coz je napr. do 10 minut), musi byt predsin uklizena. potom uz nebude moc casu a tim padem nebude cas ani na vecernicek apod. kdyz to budu muset delat ja.(= upozorneni na prirozeny dusledek)"

NENI UKLIZENO

ted prichazi prirozeny dusledek ->

"v predsini (a mezitim asi i jinde ;-) ) zustal bordel, neni cas na ...(vecernicek, cteni apod.) protoze musim uklidit ne jen sve, ale i tve veci. taky je ta bunda ted spinava a musim ji dat do pracky. to sice neni narocna prace, ale casu to stoji dost a mohli jsme ten cas vyuzit lip.
taky jsem uz nasrana, protoze hodne nerada delam cizi praci a taky jsem se opravdu tesila na cteni pohadky. (me to v takovych situacich teda fakt stve, pohadky ctu rada) takze - na zabavu nemam nejen cas ani naladu.

na pozdejsi argument, me ten bordel ani spinava bunda ale nevadi, je jasna odpoved, nejsi tu sam(a). nikdo v rodine nemuze zit na ukor jinych.

pokud ale dite zacne doopravdy diskutovat o nutnosti pravidel, je treba na ty diskuze i pristoupit, OVSEM ne ve chvili, kdy se zrovna (ne)plni, ale v neutralni situaci. tj. diskuze jsou mozne, ale ne jako vyhnuti se, odsouvani povinnosti. tj treba odpoledne u kafe a ne vecer za provozu mezi veceri a odchodem do postele.
 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:27:30)
Tohle je právě jedna z věcí, které mi na RaR hodně vadí- nemám ráda takové ty "nepřímé" narážky typu leží ti tady bunda, když v podstatě chci říct, aby si ji uklidil. Hodně mi to zavání takovým tím přístupem, který se připisuje ženám - udělat narážku, že "by se něco mělo" udělat, ale myslet to tak, že by to měl udělat ten druhý, a rozčilovat se nebo "vyvozovat důsledky" z toho, že to ten druhý nepochopí, když mu to nebylo jasně řečeno.

Takže - když chci, aby si uklidil bundu, měla bych říct "ukliď si prosím tu bundu."
 marketa 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:39:37)
jo ty narazky me serou, ale myslim, ze v RaR to nema byt ten "zensky" tajuplny zpusob komuniace, ale uprimna snaha doedet se proc nebyla dodrzena. to ale nema smysl aplikovat na male dite, muze ale fungovat u pubertaka, pokud nezacneme hned nasrane.

takze jsem taky pro "ukid si prosim tu bundu"
+ dulezite - klidne nenasrane
+ nechat cas aby si dite samo zorganisovalo kdy - tj. za chvili davam veceri na stul, uklid si prosim predtim tu bundu"

o prirozenych dusledcich kazu az kdyz se mi nedostava reakce, ale nechci hned rvat.
no a musim si sakrarozmyslet, jestli je necham dopadnout, jina to cele nema smysl a je to jen plane recneni.
 Líza 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 21:17:58)
Markéto, nevím, /kdysi jsem měla s někým debatu o tom, jak "v předsíni leží na zemi bunda" je pasivní agrese, ale ten člověk mi tehdy vysvětlil, že takovýhle sdělení v RaR používá až ve chvíli, kdy pravidlo je absolutně zažitý/, ale s tím puberťákem: Tvoje džíny leží na zemi. Varianty odpovědí jsou 1. Nojo. 2. Já je nevidím. 3. No a co.
Možná mám nějakýho divnýho puberťáka ~;)
 marketa 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:49:38)
lizo, ja spis poukazuju na tech par prikladu z RaR, kdy treba je nevyneseny kos a pubertak, ktery se neciti zahnan do kouta (jiste dulezite, ze ;-) )odpovi, ze to je proto, ze za pul hodiny jde ven a vezme to jednim vrzem. asi tak.
 marketa 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:54:36)
jo presne, kdyz je pravidlo absolutne zazity a ja tim padem predpokladam, ze existuje nejaky sakra dobry duvod, proc se podle pravidel nejede a hlavne pokud me ten duvod v dane situaci vazne zajima a nechci jen rychle vyplneni meho pozadavku (opravneneho, ale prece jen meho).
to ale u maleho ditete nelze ocekavat, takze radsi uppzornuju na ty nasledky.

fakt jsem alergicka na takove to dekodovani, co tim vlstne rodic chtel rict, misto aby se to reklo rovnou.
 Májja 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 20:59:33)
Tak jsem nečetla vše,pravda,na mou dcerku též moc nic neplatí,RaR jsem nečetla.
Jediné co mě hrozně vadí,že kdokoliv z mého okolí a fakt kdokoliv kdo je se mnou a dětmi občas,tak automaticky má či nemá děti říká-ten by dostal,ta by dostala,to bych ho seřezala,atd atd ale netýká se to jen mých dětí,ty reakce jsou na jakékoliv děti!!!!!Nechápu,že aspon někdo nechápe,že jsou to děti.
Podotýkám,že tělesné tresty používáme občas , zrovna tak domlouvám,promlouvám atd.
Poslední kapkou pro mne bylo,když můj 2 letý syn kousl 3 letou kamarádku(prali se o nějakou hračku) a maminka té holčičky aniž by viděla co se stalo,tak hryzla mého syna do ruky a léčili jsme to dva týdny-takže i takové tělesné tresty a to i na cizích dětech.
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 21:20:12)
Májo, to musel být solidní hryzanec :(

já jsem taky kousla syna, kousl nejstaršího, ale do krve a v hodně bolestivým místě, kousal ten den pořád a všechny a já jsem klukům pořád vysvětlovala, že mají dávat pozor a malýmu to vysvětlovat, jemu jsem taky vysvětlovala, ale když to neměl účinek, tak jsem mu to předvedla názorně. Nejstarší má otisk ještě po pár dnech, tekla mu i krev, já jsem toho malýho kousla tak, že měl načervenalý otiska pár minut, ale to stačilo, od té doby u nás kouše zase jenom štěně :)
malý už ani jednou
 Májja 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 21:54:22)
hmmmm tak syn tu holčičku do krve opravdu nekousl-tím to nijak nesnižuju a chápu,taky bych bránila své dítě,ale nikdy si neodvážím ani zvýšit hlas na jiné než moje dítko.

A jinak syn i po tomto kouše dál,takže výchovný efekt žádný,je to minimálně měsíc a syn do ted ukazuje na ruku a říká au.Mám děti od sebe rok a brání každý se bohužel brání jak umí:-(
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:14:38)
děti se koušou v tomto všku docela často, je to fkt jak u malých šelem, zkouší a proč ne i zubama

náš malý musel i po tom mým kousnutí :) jít k nejstarímu a omluvit se, udělat malá a říct promiň,a přitom věěl, co udělal, ale cizí bych taky nehryzala :))))

navíc toto bylo fakt celý den a do krve, ale krajní chování vyžaduje krajní řešení :)

na místě té paní bych asi chtěla od malýho omluvu, a to i jako jenom matka té holčičky, protože i moje dítě musí vědět, že ho bráním v každé situaci a že si na ně nemůže dovolit nikdo jiný a stejně tak má nárok na omluvu

jistěže bych o omluvu řekla tomu dítěti jenom jednou a nijak bych neřešila, kdyby se neomluvilo, ale asi bych řekla i nahlas tomu svýmu pokousanýmu "holčička se asi ještě neumí omluvit, tak ukaž, aspoň já ti to pofoukám"
pokud by se ovšem omluvilo a je jedno, jestli už samo nebo s pomocí maminky, tak bych pochválila i toho malýho kousatele "ty jsi hodný, pěkně ses omluvil a už víš, že se to nesmí" a svýmu "on už ví, že se to nedělá, a už buďte zase kamarádi"

 Kudla2 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:49:14)
Hmmm, Tvoje názory na výchovu mi připadají sympatické, asi bych jednala hodně podobně...

a i mně připadají názory většiny zastánců RaR zde (ne všech) na to, co je to za knihu, trochu moc dogmatické a málo respektující ~j~

Mně osobně přišlo v knize dost věcí zajímavých, ale ne třeskutě objevných, pár věcí, kterým nerozumím, a pár věcí vyloženě nepřijatelných (Lízo, díky, pasivní agrese bylo to slovo).

Možná je to tím, že při mé výchově jsem se cítila poměrně dost respektována, takže si z toho do dospělosti nenesu žádné velké trauma ~j~
 Liškodlak 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:01:46)
Ufff, to je debata!
Můj postoj (RaR jsem četla, zaujalo mě to)
1. Prosímtě, ukliď si tu bundu:-)
2. Ukliď si tu bundu, nebo dostaneš na prdel (chladně)
3. Bunda je uklizená, dítě vědělo, že bych to udělala. Ušetřeno spousta času ~y~
 hmmmmmmmmmmm 
  • 

Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(11.4.2010 22:07:47)
asi si to taky přečtu, možná se pobavím, možná se něco dozvím, tady jsem se odpovědi nedočkala, nebo aspoň ne takové, o jakou jsem si řekla, řešil se maximálně ten krok hned po zjištění tepláků v záchodě, co bude dál, kdy dojde k usmíření, (test totiž byl - ta pohádka před spaním), to nidke, jájsem to popsala i s usmiřovací fází, aby se klidn spinkalo
 Gajka + 2 


Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 11:35:41)
Jsem netušila, že se diskuse tak rozvine :) Já jsem jí vložila do rubriky RaR tj. respektovat a být respekován a zajímali mne právě názory lidí, kteří se snaží metody z té knížky aplikovat. Já si jí několikrát četla, některé věci mne zaujaly, některé méně, ale spíše nad tím přemýšlím a zkouším nějaké metody zkoušet na syna. Také se mi líbily ty pasáže o "manipulaci" i mezi partnery, ale to je na jinou diskusi. Přemýšlm právě nad tím, že v tom myšlenkovém základu té metody se mi jeví jakoby mezera. Na jednáu stranu nechat dítě nést následky, přirozené tj.vyplývající z jeho chování, ale na druhou chci dítě vést nějakým směrem tj. de facto ty následky určím velmi často já tj. beru že jsou "nepřirozené", protože pak mohu určit následky na cokoliv a nemusím nechávat dojít k těm přirozeným např. když neuklidí hračky, řeknu, že bude zákaz např. večerníčka (tj. následek je jasný), ale "přirozené" bych chápala, že je např. nechá ležet a jeho mladší bratr mu je rozbije...pak si dá příště větší pozor. Já sama za sebe spíše požaduji dodržování rodinných pravidel a hranic tj. bundu musí jít syn uklidit, protože se o ní zakopává v předsíni, ale hlavně, protože oblečení patří na věšák (na důvod se zatím neptal :)) Jina te´D si třeba nevzpomněl, že si má vzít svačinu na fotbal, nevzal, při zpáteční cestě měl hlad, další trénink už mi to hlásil, že mám vzít svačinu...tak to mi přijde logické a přirozený následek :) ale právě myslím, že jako rodiče dáváme požadavky na určité věci, čistě jen, že to tak chceme my (z dobrých důvodů :)) ale přirozený následek vlastně podle mne není...:)
 Kudla2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 12:17:34)
Gajko, o tomhle jsem taky přemýšlela - pokud ty přirozené důsledky vyplynou opravdu přirozeně z určitého chování, tak to beru i s chlupama (nevezmu si svačinu = budu mít hlad), ale co když ty přirozené důsledky prostě nejsou nebo aspoň nejsou hned? Naše děti mají tolik hraček, že zmizení poloviny z nich ani nepostřehnou (odzkoušeno). Taky není spoleh na mladší dítě, že tu hračku určitě rozbije ~y~. Ale o hračky v pokojíčku se nám věčně zakopávat nechce. Takže to nevidím jinak, než že nějaký důsledek musí "vyrobit" rodič, ale ten už nebude přirozený. Stejně tak jako zakopávat o bundu mu nemusí vadit (když to občas nevadí ani nám ~;)), když se dost neoblékne, tak nastydne a bude nemocný, ale to je jednak myslím dost tvrdý následek nechat někoho v zimě nastydnout, (případně se i s nevinným sourozencem vracet z půlky klouzačky kvůli tomu, že si dítě nevzalo bundu nebo si nazulo třeba letní sandálky), jednak to postihne celou rodinu (někdo s ním bude muset být doma).

Prostě si taky myslím, že přirozené důsledky jsou fajn, ale někdy se to prostě nedá.

 Kudla2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 12:17:34)
Gajko, o tomhle jsem taky přemýšlela - pokud ty přirozené důsledky vyplynou opravdu přirozeně z určitého chování, tak to beru i s chlupama (nevezmu si svačinu = budu mít hlad), ale co když ty přirozené důsledky prostě nejsou nebo aspoň nejsou hned? Naše děti mají tolik hraček, že zmizení poloviny z nich ani nepostřehnou (odzkoušeno). Taky není spoleh na mladší dítě, že tu hračku určitě rozbije ~y~. Ale o hračky v pokojíčku se nám věčně zakopávat nechce. Takže to nevidím jinak, než že nějaký důsledek musí "vyrobit" rodič, ale ten už nebude přirozený. Stejně tak jako zakopávat o bundu mu nemusí vadit (když to občas nevadí ani nám ~;)), když se dost neoblékne, tak nastydne a bude nemocný, ale to je jednak myslím dost tvrdý následek nechat někoho v zimě nastydnout, (případně se i s nevinným sourozencem vracet z půlky klouzačky kvůli tomu, že si dítě nevzalo bundu nebo si nazulo třeba letní sandálky), jednak to postihne celou rodinu (někdo s ním bude muset být doma).

Prostě si taky myslím, že přirozené důsledky jsou fajn, ale někdy se to prostě nedá.

 JaninaH 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 12:56:05)
Kudlo, proč by důsledek v případě neuklizených hraček rodiče "vyráběli"? Vždyť to, že je budou muset po dítěti uklidit místo jiné činnosti, je pravda.
J.
 Kudla2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 12:59:31)
to ano, ale pravděpodobně nemají čas rozplánovaný na minuty tak, že by to - kdyby chtěli - nemohli stihnout i s tou jinou činností. Takže o tom de facto z mocenského hlediska rozhodnou takto.
 JaninaH 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:45:25)
to ano, ale pravděpodobně nemají čas rozplánovaný na minuty tak, že by to - kdyby chtěli - nemohli stihnout i s tou jinou činností. Takže o tom de facto z mocenského hlediska rozhodnou takto.

Nerozumím. No jasně, že by mohli, kdyby chtěli. Ale oni nechtějí, oni chtějí, aby dítě pocítilo důsledky porušení pravidel, tomu se přece říká výchova.
Mně připadá, že si spousta lidí (aniž by knihu četlo) myslí, že RaR=nevýchova, nebo nějaká přírodní výchova. To je ale OMYL.
 Kudla2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:49:17)
Janino, jasně, ale jsme u toho - tohle mi připadá v tom "tradičním" i v tom respektujícím způsobu výchovy hodně podobné, ne-li stejné - uděláš něco, co je podle mého názoru špatně, bude následovat něco, co je pro tebe nepříjemné a co si v řadě případů vymyslím a určím já. Jaký je tedy rozdíl mezi "trestem" a "přirozeným důsledkem", zvláště když reálný dopad toho je stejný (nebude pohádka)?
 Gajka + 2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 14:04:16)
to kudla 2 ... tak tak...takhle nějak směřují mé úvahy...napsala jsem výše v příspěvku...právě myslím, že je to v tom postoji vůči tomu dítěti a tím, jak to řeknu. Já si to převedla na komunikaci s manželem. Třeba ho poprosím ať vynese pytel s odpadky...zjistím, že šel ven a nevzal ho, když se vrátí, tak mu to řeknu, že ho nevzal a on řekne: aha..hmh příště....pak jde znovu a opět pytel u dveří :) jak na to reagovat....takhle nějak když něco takového udělá syn, trvám na tom, aby to udělal, pokud to jde neříkám hned, co se stane, když ne...často to opravdu udělá...ale když nedělá, tak nastupuje "následek" tj. sankce, trest a nebo když se zadaří ten přirozený následek, který je opravdu přirozený např. když nedá oblíbený hrnek do myčky, tak zůstane neumytý a musí si ho buď umýt a nebo z něj nebude pít. Pokud bybylo pro mne důležité, aby si ten hrnek uklidil, tak mu to řeknu a budu na tom trvat, ale není, takže to nechám plavat a počkám si až se sám poučí, problém nastává v případě, že to "plavat" nemůžu či nechci nechat :) ~;)
 Yuki 00,03,07 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:51:58)
janino, není to nevýchova, ale je to výchova podivná, při které bych já osobně jako dítěbyla zmatená, tak mám poslechout nebo nemám a proč vlastěn? proč maminka pere v pračce a já mám prát v rukách? a proč bych se nemohla dívat na večerníček, když uklidím až po něm, a proč a proč a proč

a proč jednou poslchnout musím a podruhé ne,? jakto, že jednou máme čas na to, abych se převlíkala půl dnesa není oam třeba pohádka (~t~) a podruhé musím pohnout a přitom o nic nejde (pro dítě je totiž pohádka důležitější než termíny)

ale je to vaše věc, váš styl
 Stáňa a dva kluci 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 14:36:22)
Šmoulata, praní v ruce byl jen návrh pro někoho. Já občas v ruce peru, takže nevidím důvod, proč to kluky nenaučit, navíc pokud si ty punčocháče zašpiní z důvodu, že běhal venku bez bot~;). Nevidím jediný dobrý důvod něco zcela nesouvislého zakazovat nebo plácat a vyprat to za něj. Ostatně já když něco zvořu, tak si to taky musím napravit, že:-)?

Kudlo, ale ano, můžeš diskutovat, jak tě baví:), neříkám, že nediskutuješ korektně, já pouze nemám ráda diskuse, kde cítím, že nejde až tak o diskusi jako o souboj a slovíčkaření.
 JaninaH 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 14:47:13)
Šmoulata, vůbec nevím, jak jsi na to přišla, že RaR takhle (ne)funguje.
Myslíš, že když dítě dostane na zadek, když (nechtěně) hodí své tepláčky do záchodu, tak porozumí?
J.
 Yuki 00,03,07 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:04:53)
a proč si je budou muset uklidit?
 JaninaH 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 12:52:38)
Gajko, myslím, že za přirozené důsledky se v RaR nepovažují jenom ty, co jaksi samy vyplynou.
Cituji (str.135)
"V této knize budeme používat pojem přirozené důsledky v širším výrnamu také pro určité druhy reakcí a zásahům které můžeme použít vůči někomu, kdo se zachoval nesprávně.... Jejich smyslem je zprostředkovat porozumění přirozených zákonitostí, podle nichž funguje svět a společnost."
Podle mě tedy např. sankce (předem známé) jsou v tomto smyslu přirozeným důsledkem.
Jak jsem už psala včera, každá rodina má svoje pravidla, třeba to, že se večer hračky uklízejí. (Proč? Např. aby na ně někdo nešlápnul - fuj, dodnes si pamatuju, jaké to je, šlápnout bosou nohou na kostičku Lega ~;), aby se dalo pokojem procházet atd.). A porušení pravidla má za následek např. to, že se místo pohádky (sakra, co mám pořád s těmi pohádkami? ~;)) musí hračky uklidit.
J.
 Yuki 00,03,07 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:11:49)
Máte tu zajímavou diskusi, ten citát -

"V této knize budeme používat pojem také pro určité druhy reakcí a zásahům které můžeme použít vůči někomu, kdo se zachoval nesprávně.... Jejich smyslem je zprostředkovat porozumění přirozených zákonitostí, podle nichž funguje svět a společnost."


- nemá chybu.

Pokud má jít o "přirozené důsledky v širším výrnamu", tak se tam schová opravdu všechno, od vysvětlování, nestihnutí, přes plácnutí až po výprask, protože i to může být důsledek v širším významu a zásah, který se může použít vůči někomu, kdo se zachoval nesprávně...

Řekla bych, že "zprostředkovat porozumění přirozených zákonitostí, podle nichž funguje svět a společnost" by se mělo tak, aby to odpovídalo společnosti, ve které dítě žije a bude žít, a to není jenom rodina.

Jinak nic proti RaR nemám, ale argumenty použité tady se mi zdají dost zvláštní.
 Kudla2 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 13:19:18)
Šmoulata, tohle "Pokud má jít o "přirozené důsledky v širším výrnamu", tak se tam schová opravdu všechno, od vysvětlování, nestihnutí, přes plácnutí až po výprask, protože i to může být důsledek v širším významu a zásah, který se může použít vůči někomu, kdo se zachoval nesprávně..." mi připadá hodně přesné.

Navíc co je to vlastně "nesprávně"? Jsou momenty, kdy to jde určit přesně (třeba že krást se nemá nebo když nestihnu autobus, tak mi ujede), ale jsou jiné, kdy to záleží pouze na subjektivním vnímání Tebe jako rodiče (například míra uklizenosti se v některých domácnostech hodně liší ~y~)

 JaninaH 


Re: Od zakladatelky ..díky všem, večer u kojení si pročtu reakce :) 

(12.4.2010 14:32:39)
Šmoulata, píšeš Pokud má jít o "přirozené důsledky v širším výrnamu", tak se tam schová opravdu všechno, od vysvětlování, nestihnutí, přes plácnutí až po výprask, protože i to může být důsledek v širším významu a zásah, který se může použít vůči někomu, kdo se zachoval nesprávně...

Neschová se tam všechno. Citovala jsem jen jeden odstaveček, který má vysvětlit, že jako přirozené důsledky nelze chápat jen ty, které přijdou "samy od sebe". Rozdíly mezi trestem a přirozeným důsledkem je rozebíraný na několika stranách, to opravdu nebudu opisovat.
Zásadní podle mě je, aby 1) pravidla (třeba rodiny) byla smysluplná a jasná, 2)důsledky s nesprávným chování souvisely 3)respektující forma, kterou se to podá (ne řvaní a vyhrožování)
 Gajka + 2 


Re: Od zakladatelky ..to Janina H. 

(12.4.2010 13:57:55)
TO Janina H...díky za citaci, toto mi zrovna nějak uniklo. Ale je to právě přesně to jádro pudla o kterém přemýšlím. Ta hranice mezi tím, co určím já jako rodič nebo vychovatel jako správné a co tedy budu požadovat a pokud se to nestane, přijdou sankce a je to ještě v duchu RaR a co už je vlastně taková ta "klasika" tj. buď to uděláš a nebo.....já osobně v tom z hlediska obsahu příliš rozdíl nepociťuji, spíše jen asi ve formě tj. jak to řeknu a jak popř. zdůvodním. Přičemž se snažím ty sankce promýšlet tak, aby byly ve vztahu k té věci..třeba ta poznámka, že když te´d budu po něm uklízet hračky, nemohu mu pustit večerníček je praktická, pozměním a budu aplikovat :) Ale myslím, že to hodně stojí na té osobě vychovatele, na jeho temperamentu a jeho založením jako takovém, pokud v něm samotném je takový jakoby "přirozený" respekt a vnímání druhého jako svébytného jedince, tak nebude dítě ponižovat, aby jej nebude bezdůvodně či přehnaně trestat, pokud to v něm není, tak i při snaze o jakési "uplatnění" RaR bude podle mne na to narážet. Sama pro sebe jsem si z té knížky odnesla závěr, že budu po synovi chtít to, co si sama před sebou obhájím jako správné, připouštím u některých věcí možnost domluvy a diskuse (kdy, jak a co udělá), u některých ne, ale přestala jsem po něm chtít věci, na kterých nejsem ochotná trvat...jo a snažím se neříkat "neběhej tak rychle" když běží na nějakém nezbezpečném místě, ale "běhej tady a dívej se kam šlapeš", což mi přijde opravdu smysluplné.
 Yuki 00,03,07 


Re: Od zakladatelky ..to Janina H. 

(12.4.2010 14:07:26)
Gajko, teď jsem si vzpomněla, jak jsme na tříletýho syna volala v sobotu, aby se díval pod nohy, když utíká (bral to přes hrboly a díval se ma mě) a miláček se v běhu sehnul a podíval se na svý nohy, takže udělal kotrmelec :)))

zkusila jsem to stejný na sedmiletýho, ten sice neudělal kotrmelec, ale podíval se skoro stejně, jenom ten nejstarší se tím vůbec neunavoval a dál se díval, kam ho napadlo ~t~
 Eva. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(13.4.2010 20:27:02)
nezvládla jsem pročíst všechny odpovědi, tak snad nebudu někoho opakovat.

Doporučuji si také přečíst Jak mluvit s dětmi, aby nás poslouchaly.
Já bych reagovala takto:
1. Popis: Máš bundu na zemi /Bunda patří na věšák.
2. Informace:Zamaže se ti a zmačká. ---- vlastně omyl, kladně: Budeš ji mít čisou a nezmačkanou, když ji pověsíš.
3. Já výrok: vadí mi, že sis ji neuklidil, překáží tam.
4. Dítě nereaguje adekvátně: jdu, bundu pověsím na háček, okomentuji to: Pověsím ji sama, příště to snad nebudu muset dělat za tebe. ((Takto to teda píšou v jak mluvit...))

Přirozený důsledek? Podle mě jich je hodně na výběr: máma je naštvaná,tak neuvaří k večeři to, co má syn rád, nepovolí třeba kino, když se bude s tátou rozhodovat, zda ano či ne... atd. Prostě naštvaná máma je taky fajn důsledek, ne?

Myslím, že spousta chyb v aplikaci RaR je o tom, že jsme něco pochopili špatně nebo že se držíme jedné věci.
Také máme jiné možnosti než přirozený důsledek: výběr: uklidíš si tu bundu hned nebo až půjdeš na záchod (pokud se jde na wc přes onu chodbu s bundou)

No a již zmíněná rodinná pravidla - je třeba je stanovit a trvat na nich, to není nátlak, to není výraz autority, podřizují se jim všichni.

Poslední možnost: na věšák napíšeme lísteček: Sem se odkládají bundy (nebo ještě lépe nějak vtipně, třeba namalovat oběšence...dle povahy dítěte, že?) - úspěch zaručen. Aplikuji lístečky i na manžela s úspěchem 100%, píšou se i dětem, které nečtou (např. Bráško, nebij mě, bolí mě to)

 Federika 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(13.4.2010 22:33:54)
hehe, Evo, nepověšený bundy respektive jejich pohození na zem,včetně pytle na judo, čepic, rukavc apod řeším nesutále...
A omezila jsem se jen na zařvání zdola nahoru:" bundaaaa!!!"~j~
 Xantipa. 


Re: Co když "přirozené následky" nejsou až tak přirozené 

(14.4.2010 11:01:08)
Federiko - řeším to stejně.
A funguje to.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.