Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(27.12.2013 10:02:04) Máme s mámou dobrý vztah, ale musí být v pohodě, jak není, má tendenci vylévat si na mně svou frustraci a to já blbě snáším, takže to pak dopadá katastrofálně.
|
Markéta | •
|
(27.12.2013 10:26:01) Dari to je strašně složitá problematika. Někde je dítě nechtěné, někde má matka radši sourozence a vleče se to celý život a dítě jí to zazlívá. Někde matce vyhovuje mít "malé" dítě a problém začne, když roste a projevuje úplně jiné duševní založení než matka. Některé matky nechtějí nechat dítě "vyrůst" z vlastních duševních důvodů, jiné začnou s dcerou třeba soupeřit /třeba kvůli tomu, že je mladá dcera podvědomě ohrožuje, protože je mladší, atraktivnější/. I tak to v životě chodí. Moje máma například vždycky byla šílený dominátor, i hrnečky v kredenci musely být postavené tak, jak to chtěla ona. V podstatě z pohledu vnějších lidí byla hrozně hodná - takový ten typ, co chystá svačiny, pořád pracuje pro rodinu. Ve skutečnosti to byla jen jedna stránka věci, druhá byla, že nenechala lidi kolem sebe svobodně dýchat, vysloveně nebyla schopná pobrat a respektovat, že má někdo jiné myšlení, názory na život. Až odchodem z domova jsem se hodně psychicky vyvázala a našla sama sebe, pak mi teprve došlo, jak mi kolikrát škodila. Dodneška jí zazlívám i to, že si na mě nenápadně dost honila triko, aby si připadala lepší, skvělejší, shazovala mě ale takovým šikovným způsobem - jako "no jo malá blbá, bez zkušeností", nic takového aby se vysloveně shodila. Ale bylo to soustavné a dneska mám pocit, že možná i vědomě cílené, nebyla v tom až tak nevinně. Taky jí zazlívám, že jsem od ní nepřevzala dobrý model partnerského vztahu automaticky, musela jsem se ke spoustě věcí dohrabat a na značku ideál jsem se nedostala dodnes. Dnes to vidím tak, že se správnou výchovou k sebevědomí aj. by mě ušetřila devadesáti procent problémů, které jsem kdy měla. Ale vlekla si zátěž zase od své matky, tak je otázka, nakolik za to člověk může a nakolik se na každém podepsali jeho předchůdci. Dneska už dominátor tak není, nemá na to energii, ale mít jí, válcovala by i dneska.
Výchova je stejně hokej, někdy člověk udělá maximum a nevyjde to, jindy výchovu fláká a dítě má dobrý kořen a vychová se a prosadí v životě samo. Lepší je od dítěte nic nečekat a bohužel druhému do hlavy člověk nevidí, někdy člověka některé věci deptají, přitom ten, který deptá si myslí, že dělá jen to nejlepší pro toho druhého. Je to i o vnímání, povaze, prostě alchymie.
|
Kudla2 |
|
(27.12.2013 10:42:41) Já beze srandy chápu, že tohle všechno je velmi zraňující, ale napadá mě otázka, do kdy za to ještě "může" ta matka a od kdy už je to věc té dcery.
Protože "dělá něco, aby mě shodila" je už do značné míry interpretace té dcery. Tím chci říct, že možná ne všechno, co ta matka řekne a udělá, je myšleno tak, aby to tu dceru deptalo. Nejpravděpodobnější je, že ta matka není dokonalá a prostě to jinak neumí, ale pochybuji, že pokud není psychopatka, tak to dělá s myšlenkou "já to svoje dítě musím co nejvíc zadupat do země".
Moc mě nebijte, ale když už je člověk sám dlouho dospělý a má děti, nestálo by za snahu zapracovat na VLASTNÍM postoji k té matce? Asi to bude hodně těžké, to nepopírám, ale pokud je té dceři cca okolo 40, tak té matce bude kolem 60-70, to už se poměr sil myslím docela obrací a těžko chtít po starém člověku, aby se nějak zásadně měnil.
Mluvíme tu o tom, že ty matky se nedokázaly oprostit od vlastních chyb a vztahu k vlastní matce a pak to přenášely na svoje děti - ale dokážeme to tedy my samy?
|
breburda71 |
|
(27.12.2013 10:49:44) Kudlo, já chápu, co tím chceš říct..ale v hodně případech matky dělají právě tohle, že děti zadupávají do země, a neustává to - proč to tak je, nevím..U nás to tak je, neustále se mnou jakoby tiše soupeří (spolu s mými sestrami), a není to jen můj dohad - vidí to i můj muž a už i moje děti..
|
|
7kraska | •
|
(27.12.2013 10:49:50) Kudlo, to tady casto pisu, kdyz se nejaka dcera nebo snacha hrouti z chovani matky-tchyne....at si toho ve veku 30+ nebo 40+ proste nevsima
|
|
|
Markéta | •
|
(27.12.2013 11:00:46) Kudlo bohužel to asi nechápeš, matka má být nejbližší člověk a je proště ZRAŃUJÍCÍ, že to tak není, že naopak zná nejvíc slabá místa dcery a ví, kde udeřit. Matka a partner, pokud se nevyvedou, jsou pro sebevědomí neštěstí, protože mají k člověku hodně blízko.
Ostatní lidi si člověk můžu držet na distanc, jak popisuješ, regulovat vzájemné vztahy podle chuti, tady těžko.
A ano - matka to nedělá s VĚDOMOU myšlenkou, že musí zadupat dítě do země. Ona to dělá buďto - dělám to pro tvoje dobro, protože všechno vím nejlíp. Nebo to dělá proto, že dcera je snadný terč na nahonění si vlastního nízkého sebevědomí. Cizí člověk tě tak nenadeptá, protože k němu nemáš blízký vztah a taky - cizího člověka můžeš poslat kdykoliv kamkoliv. S matkou se to dělá těžko a právě proto je to pak pro takové dcery hodně bolestivé. Když je někdo zamindrákovaný, shazuje lidi podvědomě, každého kdo se dá, aby se cítil líp.
|
Suza007 |
|
(27.12.2013 11:32:26) Markéto, já s Kudlou docela souhlasím. Ono těch matek, které by schválně ubližovaly svým dětem (i poučováním a "zadupáváním do země") zase tolik není. Spíš to jinak neumí. A když si tohle jako dospělé dcery uvědomíme, dokážeme matce její nedokonalost odpustit a tak nějak samo přijde, že najednou nám jejich chování (těch matek) nepřijde jako schválnost. A to pak výrazně vylepší vzájemný vztah. A to i v případě, že matka se chová pořád stejně (blbě).
|
Markéta | •
|
(27.12.2013 11:37:40) suzo to bohužel předpokládá dvě věci - že si dcera navzdory matky působení dokázala ten život líp zařídit, že jí ho matka fatálně nepoznamenala
a druhou - podle mě je jedna věc odpustit někomu, s kým nastolím skoro žádný styk a chladné vztahy, druhá věc je odpuštět pořád někomu, kdo tě bude zraňovat i dneska
Jak bys to dělala? Hádala se s tím člověkem? Stýkala se s ním, ale na distanc - tak to řeší většina lidí, co nemají dobré zázemí. Chladné formální styky, kde se "něco říká", ale spousta věcí je už tabu. Jsou témata, o kterých se nemluví, nejlíp neutrální styky a hovory o počasí.
|
Markéta | •
|
(27.12.2013 11:42:41) Jak se tu píše o odpuštění, to se totiž zaměňujou dvě věci. Odpustit lze někomu, kdo mi ublížil v minulosti, tak se přes to člověk přenese a jede se dál. Denodenně odpouštět někomu, s kým se třeba stýkám jen z musu a slušnosti, on se však slušně nechová, je podle mě skoro nemožné.
Když se budu chtít stýkat s cizím člověkem, oba musíme zachovávat určitá pravidla, jinak se se mnou stýkat nikdo nebude. Ale lidi s biologickými vazbami si často myslí, že si můžou dovolit všechno, asi jako když batole zlobí, tak ho třepnu po zadečku. Tak někteří rodiče takhle třepají a usměrňují i čtyřicetileté nebo starší děti, protože "jsem přece rodič a mám vždycky pravdu".
Jako ano, nad tímhle se dá mávnout rukou, pokud člověk s nimi nežije v domácnosti a hlavně - pokud to mám pravdu nepřesahuje až do roviny ubíjení toho druhého.
|
Suza007 |
|
(27.12.2013 11:50:48) ...Odpustit lze někomu, kdo mi ublížil v minulosti, tak se přes to člověk přenese a jede se dál...
jj, tohle jsem měla na mysli
Když mě matka bude prudit dennodenně (není tam něch "n" nějak moc?), tak je to problém. Nejsnáze řešitelný tím, že přestaneme tak často stýkat. Já svoji matku vidím maximálně jednou za měsíc a vycházíme báječně
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.12.2013 11:52:44) správně je denodenně
|
Suza007 |
|
(27.12.2013 11:54:55) dík Mně to přišlo nějaký divný.
|
|
Jane Doe |
|
(27.12.2013 19:53:47) dennodenně
|
Jane Doe |
|
(27.12.2013 19:55:19) Výraz, používaný pro zdůraznění běžného příslovce „denně“ (podobně je utvořeno také např. slovo „jistojistě“ či „svatosvatě“), píšeme dvakrát se dvěma „n“, tedy dennodenně, nikoli denodenně.
Dennodenně se hádali. Malé děti si žádají dennodenní péči. (ne denodenní) Zdroj: Pravidla českého pravopisu
|
Suza007 |
|
(27.12.2013 21:22:38) děkuji za vysvětlení
|
|
|
|
|
|
|
Suza007 |
|
(27.12.2013 11:43:59) souhlasím, vyžaduje to aspoň trochu dobré vztahy. Ty hodně špatné se tak snadno nenapraví.
|
|
|
|
Maťa. |
|
(27.12.2013 12:53:44) Tak to téma bol jasný troll, to je ako príklad k ničomu
|
Maťa. |
|
(27.12.2013 13:01:32) Pamatám si téma veľmi dobre. Jasný troll
|
|
|
|
|
|