| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Nejlépe nic nemít

 Celkem 141 názorů.
 ...j.a.s... 


Téma: Nejlépe nic nemít 

(17.3.2015 10:00:08)
Včera mě v diskuzi o bydlení zaujalo:
"Ne, rozdělíme jak uznáme za vhodné a děti budou potřebovat. Určitě nebudu dělit rovným dílem, ani já nebo můj muž nedostel rovný díl. Třeba jeden z bratrů hospodaří, je jasné, že dostal většinu pozemků. Kdyby se vše rozdělilo na pětiny a on vyplácel sourozence, tak to může rovnou zabalit."
Souhlasíte? A myslíte si, že VŠ jednoho z potomků má dotyčného připravit o případné dědictví? Tj. jeden byl studijní typ a šel na VŠ, a proto ostatní dědictví má připadnout druhému sourozenci, který na VŠ nechtěl nebo neměl hlavu?
Při dnešních nuzných platech i pro VŠ může nedědictví dotyčné odkázat na hypotéky do konce života. Zatímco druhý sourozenec má třeba možnost budovat finanční kapitál pro sebe a své děti, když v průběhu života dostane dům, pozemky nemalé hodnoty.
Jak se na to díváte? A pokládáte vyplácení sourozenců za "nemorální"?
Dočtu odpoledne. ~x~
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:06:36)
Jako matka bych nikdy nechtěla dělit své děti nespravedlivě (i kdybych měla jedno radši). Vždycky napůl. Ono totiž neznamená, že když s tím sourozenci v určité době souhlasí (s nerovným dělením), nedostanou se v průběhu života do situace, kdy budou litovat a poškodí to později jejich vztahy se sourozenci. Vyplatit je pak nutnost.
 holka anonymka 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 11:19:52)
jak spravedlivě napůl? Každému půl domu, půl pole? Mí rodiče to rozdělili ještě před smrtí - sestra dostala byt (pronajímá) a pomohli jí finančně s jejím domem, mně darovali celý dům. Souhlasily jsme s tím tak všichni. Kamarádka dostane dům, její bratr polnosti. Kdyby dostala půl domu a bratr taky, museli by se navzájem vyplatit, jinak dům neprodají, neopraví, nemůžou v něm žít.. Nikdy to nemůže být úplně spravedlivé, pokud vše neprodáš, neodejdeš do důchoďáku a nezbydou po tobě jen peníze :-)
 Markéta 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 11:24:28)
Anonymko, nebo taky dostaneš prd a slib, že jednou za dvaceti, třicet, čtyřicet let se dočkáš a budeš nějaký dům k nastěhoévání mít. Tohle prostě považuju za nefér. Už i proto, že jeden ze sourozenců má své jisté, ať se bude k rodičům chovat jak chce, druhý má něco "slíbené", pokud bude skákat tak,jak je mu pískáno.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 11:29:25)
Tak neskákej, jak pískají, žij si svůj život bez ohledu na nějaké sliby - ale žij podle sebe. Tak ať si ten dům nechají, ať ho dají bratrovi. No a co? A jestli se od nich chceš odstřihnout, tak to udělej. Je na tobě, co chceš a co uděláš, na nikom jiným.
 Persepolis 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:07:26)
Záleží na tom , jak je to v rodině nastavený. Jsou třeba situace, kdy jeden ze sourozenců zůstává s rodiči bydlet, do domu investuje, opravuje, stará se o něj a zároveň třeba i pečuje o staré rodiče. Tam by přišlo naprosto morální nevyplácet ostatní sourozence.
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:18:19)
V rodině byla taková situace. Příslib strýce, že se postará o stárnoucí prarodiče a zato dům (sepsáno závětí). Prarodiče zemřeli doslovala ze dne na den (bez jakékoliv jeho péče). Dům zdědil (bratři nedostali nic) a obratem za velký obnos prodal. Mohl začít podnikat a bratři utřeli.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:27:14)
Ano - právě proto nechápu to darování za života a slib - až jednou, tak se postaráš. Ono dost často platí - sliby chyby. Přece není spěch, lze to ošetřit a vyřešit v okamžiku, kdy potřeba nastane. Myslím, že teď snad jde vyřešit závěť s podmínkou - ale nevím, jen jsem cosi četla.
 Anni&Annika 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:37:58)
to rikala jedna exmanzelova teta..nejlepe nic nemit nebo umrit s dluhama, aspon si na tebe deti vzpomenou, az je budou splacet~k~
Jinak k deleni....myslim si, ze si kazdy vlastnik nejakeho majetku muze se svym majetkem nakladat, jak uzna za vhodne. A pokud se rozmysli a usoudi, ze s tim nenalozi za ziva /treba cestovanim ci co ja vim/, ale ze to odkazou/daji tomu a tomu, je to jen jejich vec.
Ja jsem vyrostla v rodine, kde se na majetek a deleni moc nehraje. Vsichni sourozenci vime, ze ten a ten je v obdobi, kdy potrebuje a kdyz rodice chteji, tak mu financne pomahaji. Nikdo proti tomu nikdy nerekl slovo. Vsichni vedi, ze kdyby byli ve spatne finanacni situaci, pomuzou rodice jemu. Pokud jednou rodice nebudou, budem tak fungovat /a opravdu jsem o tom presvedcena/ navzajem.
Takze je mi uplne jedno, kdo ten byt jednou podedi. Predpokladam, ze se sejde rodinna rada, zhodnoti situaci svou a svych deti a pokud ho nikdo nebude potrebovat, byt se proda a penize rozdeli. Pokud ho jednou bude kdosi z rodiny potrebovat, byt se mu necha. Vyplaceni se necha na dotycnem. Bud nic /pokud na tom nebude dobre/, ci cosi symbolickeho, co by ale dotycneho zivotne neohrozilo.
...me by uplne stacilo par knih z otcovy knihovny:-)
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:17:32)
To mě u tebe překvapilo - 3 děti a čtvrt mega pro každé. Já dlouho říkala, že nedostanou nic jiného krom vzdělání - to platí pořád. Ale chtěla jsem pak nechat děti, ať se postarají. Jenže jsem to přehodnotila - sice má VŠ, ale jinak nic. A začít s megadluhy kvůli bydlení? Tak jsme měli a koupili byt, který ona bude užívat, ale bude náš. Až se vzmátoří, buď si ho od nás koupí a nebo si koupí jiný. A peníze pak použijeme pro další děti.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:56:26)
Ne? Naše děti mají info o všem v naší rodině, je to třeba, kdyby náhodou se cosi stalo. A taky si myslím, že otevřenost se vyplatí. Ale u nás zas vědí, že nedostanou nic, ale vědí, co je k dispozici, když budou v nouzi.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 11:04:33)
Aha - sedmileté děti to u nás taky nevěděly. Já mám takovou pomyslnou hranici 14-15 let - aby v případě problému věděly, co mohou, co mají a co musí a kde to či ono najdou a kam se obrátit.
 olgaadam 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:14:08)
myslím si, že je to věc toho člověka, komu a jak svůj majetek rozdělí. U nás to taky funguje tak, že prostě jedna nemá byt, tak dostane po mamince, já byt mám, tak na co bych měla ten druhý.
Když si vemu, že bysme dostali byt na půl, tak ségra by mě neměla z čeho vyplatit , tak mi to přijde nelogické a do hrobu si to neveme.
Je to o vztazích a o výchově.
Co se týče VŠ tak to taky beru, ta škola nebyla zadarmo.
 1kulička 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(10.4.2015 20:42:44)
sestra je podobně stará, jako ty? Je to fajn, když se dokážete shodnout. Jenže v rodinách jsou různé modely a zákony mluví jasně - pokud jde o dědictví. A já myslím, že to je maximálně spravedlivé - rozdělit vše stejným dílem. Blbý je, když jsou od začátku nerovné podmínky, to pak komplikuje situaci. Neříkám, že to je vždy špatně, třeba, když jsou někteří ze starších sourozenců již dobře zaopatřeni, nějaké dědictví po rodičích je nevytrhne a pro o dost mladšího sourozence by nějaké vyplácení bylo likvidační. Pokud jsou na tom ale všichni sourozenci víceméně podobně, považuji vyplácení za žádoucí...mluvím ale o dědictví. Jak rodiče naloží se svým majetkem za života, je naprosto jejich věc, i tak by to mělo být jakž takž spravedlivé a zbytečně neprovokovat nějaké sváry.
bohužel i já mám v rodině případ, kdy sourozenci se dohodli, že starý domek zdědí nejmladší ze 6 sourozenců. Pak přišly restituce a ukázalo se, že k domku patří obrovské cenné pozemky, ani náznak ochoty podělit ostatní sourozence, naopak, konec všech dobrých vztahů.....
Naopak sestřenice zůstala bydlet v domku po babičce, sourozenci se nějak dohodli, že vyplácet nechtějí, nemělo to velkou cenu, přesto sestřenice několik let nabízela a snad i poslala peníze 3 babiččiným dědicům, snad jen jeden to přijal.
 Kapradina 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:19:20)
Pokud to půjde chci rozdělit majetek mezi děti +- spravedlivě, každý dostane před startem do samostatného života +- stejně a nechci to podmiňovat nějakou pomocí "za to" pro nás, nebo snad podmínkou, že majetek dostanou a nesmí ho prodat. Když jednou dětem něco dám, tak bez jakýchkoliv podmínek. Chápu, že rodinné nemovitosti mají často svůj příběh a děti by samy měly cítit úctu k předkům, pokud se však dostanou do situace, kdy není v jejich silách majetek udržovat nebo budou mít o svém budoucím životě jinou představu, tak jim nebudu bránit získat finance právě třeba prodejem majetku, který jsem jim darovala. :-)
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:25:27)
Já bych se taktéž jednou obešla bez jejich pomoci, což ovšem předpokládá mít peníze, tudíž to, co máme, si necháme a pokud bude třeba si platit pomoc, tak aby bylo z čeho a naše děti tu pomoc nemusely poskytovat z vypětím všech sil a zničením vlastního života.
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:20:21)
Máme tento případ v nejbližší rodině,postupem let mě to ovšem háže celá ta situace do klidu,protože - vyučený sourozenec mého muže sice dostal celý dům,v něm dožívají jeho rodiče,kteří tenkrát za žádnou cenu nechtěli dovolit,abychom tam my,byť jen určitou dobu do sehnání si jiného bydlení s miminem bydleli,ale tato rodina švagrovců pořád říká,že nemají peníze,ani nic moc nepodnikají typu dovolené,atd.,zkrátka se tak nějak v tom životě pořád popelí kde nic tu nic.Švagr pracuje ve st.slubách,kde podle tabulek má mít necelých 40 táců a to zde nejsou zmíněny prémie a osobko ještě,takže to ustavičné skuhrání lidí,jak mají málo beru jako český evergeen; mají 2 děti,to starší se tak nějak pořád hledá a bloumá životem,je dospělé.

My jsme zcela někde jinde,ten náš životní drive je s tím jejich nesrovnatelný,ale není to zdaleka jen zásluhou toho,že manžel má vš vzdělání a na rozdíl od tvého tvrzení je tak schopný,že má i královský plat.
Prostě vš a ani darované nemovitosti nejsou zdaleko zárukou životního štěstí a úspěchu,o to se totiž musí přičinit každý sám,to nelze koupit či dostat.
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:28:49)
Takže dětem jsme zaplatili kvalitní vzdělání,což bylo kolem 300 táců každému a dál pro ně uděláme to,že se zajistíme na stáří tak,abychom jim nebyli na obtíž a mohli si zaplatit posluhu kolem sebe. Až zaklepem bačkorama, zdědí nemovitosti a jak s nimi naloží bude jen na nich. Jo a ještě od nás mohou dostat lukrativní pozemek na stavbu rd,ale není jisté,zda této možnosti využijí,pokud ne,zdědí,mohou pak prodat atd.,atd.
 Kapradina 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 10:38:55)
Fren,
já ti nevím, jestli mám počítat poplatky kolem VŠ vzdělání do výbavy? Taky máme dítě na VŠ, je skromné, ví dobře co nás stojí jeho měsíc na škole, ale určitě mu to nebudu připomínat jako že je to součást jeho dědictví. ~;) Další investice do dalších vzdělání dalších dětí nás čekají a beru to jako součást naší výchovy, kde je důraz na co nejvyšší vzdělání. ~;) A je tedy pravda, že díky nadstandardním příjmům si to můžem dovolit, ale děláme to rádi místo toho bysme mohli jet každý rok 2x třeba na exotickou dovolenou, ale radši to dám do dětí, který jsme chtěli a máme tedy vůči nim nějaké povinnosti že. ~;)
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít :-) 

(17.3.2015 11:09:27)
Kapradino,s asi posledními cca tvými 4 řádky v příspěvku souhlasím a napíšu,že to máme naprosto stejně nastaveno.Mimochodem exotické dovolené tedy nejsou zrovna to,co by mě mělo vyšponovat k mimořádným výkonům,celkem mě nechávají v klidu a jsem ráda,že netrpím žádnou záhadnou nemocí~:-D a trpět jí ani nechci.
Ale opravdu je pro dospělé dětí velkým ulehčením,když v jejich stř.věku nebudou muset krom svého života řešit ještě žviot a hlavně nemohoucnost a zdraví svých rodičů,že jim nebudeme viset na krku.
Jsme tu samozřejmě bezvýhradně pro ně a ony snad zase taky pro nás,kdyby se něco hodně nepříjemného komukoli z nás přihodilo,ale abych vzala volný milion a řekla na tady máš příspěvek na bydlení,tak toho se naše děti nedočkají; jo mileráda jim do toho bytu koupím třeba pračku,pohlídám vnoučata,ale tiskárnu na prachy teda fakt nemáme.
 Merylin5 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:29:50)
Vyplacení sourozenců je naprosto běžná věc, spravedlivá, a pro udržení dobrých vztahů nutná.

Nicméně ctím i určitou "solidaritu" - že třeba přenechám část něčeho, protože vím, že pro mě to takovou hodnotu nemá, ale pro sourozence značnou - stojí na tom třeba jeho podnikání, vím, že on to zužitkuje mnohem lépe než já.. ale samozřejmě s tím musí všichni zúčastnění souhlasit, musí to člověk udělat dobrovolně a rád (v opačném případě trvat na vyplacení)
 Puma 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:42:38)
~R^
 susu. 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 16:59:36)
Asi nejvíc souhlasím s Medvědicí, spravedlivě, ale i s rozumem. Nicméně ono je to těžké.
 Judy+2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:40:01)
Zefyr, ta posledni veta je krasna, ale se ctvrt mega na ucte a novym bytem se taky nezacina spatne ~;)
 Puma 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:35:15)
Odpovím ti jinak. Jsem mladší sestra, kdyby můj starší sourozenec dostal víc, jinak, výhodněji, nebude mi to nejspíš vadit.
To že mi to nevadí určitě souvisí s výchovou a klimatem v rodině. Jako sourozenci jsme se cítili milovaní a od mala nám rodiče plnili naše individuální nároky a přání.
Nesoupeříme (trochu jo, ale jinak~;)).

Ještě bych dodala že snaha být co nejspravedlivější, vůbec nemusí vést k spravedlivému řešení.
 Petra 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:39:29)
Nejjednodušší je asi mít jen jedno dítě (my máme jedno). Zdědí prostě všechno.
Když zemřeli manželovi rodiče, tak se manžel se švagrem domluvili, že hotovost si nechá manžel, dům dostane švagr a doplatí nám zbytek. Za ty peníze jsme si koupili dům jiný. Ale za života rodičů se majetek neřešil (navíc zemřeli dost brzy, nikdo to nečekal).
Můj brácha bydlí s mými rodiči a pokud s nimi bude bydlet i nadále, pomáhat jim, starat se o ně, investovat do domu, nebudu pak chtít, aby mě vyplatil. Přišlo by mi to hodně nefér.
 kambala pláááckááá 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:40:02)
mě spíš zarazilo, že když rodiče prodají svůj barák a jdou do menšího, tak prachy rozdělí mezi děti.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:44:02)
Taky mě to zaráží - tohle udělala babička, ale dala to dítěti, které tvrdilo, jak se o ni bude starat. A ono teď nic. Nevím, co k tomu ty lidi vede - nějaký stařecký změny na mozku či co?
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 11:21:41)
taky se mi to nelíbí,je to od nich hodně krátkozraké,tedy pokud to třeba nejsou restituenti a nemají stále přísun větších peněz.
 Epepe 


hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 10:45:21)
Ne, nepokládám.

Podle mně si lidi můžou gratulovat, když se všichni jakžtakž dohodnou. To pokládám při dědickém řízení za zázrak, a jakým způsobem k tomu lidi dojdou, to mi je jedno.~R^
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 10:53:54)
Ono to není tak jednoduché a nejde jen o peníze - to je ta potíž. Takže je třeba se ještě podívat na okolnosti.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 10:57:30)
To je dost sporné, u nás obdržel už za života rodičů bratr barák /ve kterém rodiče nežijí/, je díky té "zásluze", že přivedl do jiného stavu svou přítelkyni. Musím říct, že t považuju za dost nefér, já jsem pro rodiče ani nepřipadala v úvahu, berou to tak, že obdržím druhý barák až po jejich skonu...Ovšem, vzhledem k dobrému kořeni, ze kterého pochází matka, se pokud vůbec, dočkám dědictví až v pokročilém věku, kdy mi k ničemu moc už nebude.
Musím podotknout, že mezi mužem a mnou to extra neklape, mít vlastní bydlení, asi bych věci řešila jinak. Ovšem já se k vlastnímu bydlení nemám šanci dostat, můj brácha už ho má /je na něj, ne na jeho manželkku/.
Pak kde je ta spravdelnost.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 10:59:16)
Spravedlnost neexistuje - to nevíš?
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:02:08)
Jen tak, už to vím.
Taky vím, že často ten oraženější, nebo ten kdo víc fňuká, vyhrává.
Třeba bratrovy děti byli hlídány často, velmi. Mé dítě mělo být hlídané "až bude větší", k tomu však nikdy nedošlo. Bratrovy děti byli hlídány už za batolecího věku.
Pak nemá člověk cítit hořkost.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:08:02)
To je druhá věc. Problém může nastat v okamžiku, kdy budou rodiče potřebovat pomoc a budou na tebe v tomto směru apelovat - jsi dcera a máš morální povinnost. Ono se pak těžko pečuje s láskou při pocitu nespravedlnosti. Já nevím, že si to ti lidé neuvědomují.
Jinak toho pocitu se zbav, ničí tě to dvakrát - že se to stalo /což jsi nemohla ovlivnit/ a že s tím žiješ /to už je jen na tobě/.
Věř mi, znám to.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:12:46)
Jen tak, věřím ti, ale k pomáhání mám prostě averzi. Brácha je díky nim zajištěný muž, já nic.
Otec by dneska už pomoc potřeboval, ale já prostě nejsem schopná na tohle všechno zapomenouot, obzvlášť když u nás občas manželství hraničí s domácím násilím. To si pak říkám, že mít milující rodiče, z tohoto by mi pomohli. Oni ovšem zajistili bratra, který fňukal, ovšem nic mu nebránilo vyrobit si celkem tři děti, i když finančně byli jakoby pořád "potřební".
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:16:13)
A přiznám se, to že mi jejich dysfunkční manželství poškodilo při vlastní výběru manžela, to, že jsem od nich nemohla čekat pomoc ani poté, mě zatvrdilo navždy. Ovšem rodiče žili v tom, že "si nějak poradím".
Když to tak píšu, tak se mi dere na jazyk jedno slovo "sprosťáci".

Dobří rodiče zhodnotí, když se jejich dceři nedaří, nedobří pořád preferují to své jediné dítě.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:21:44)
Zefýr, to jsou takové salónní řeči. Když nbudeme brát ten majetek, tak co jim bránilo třeba hlídat moje dítě ve stejném věku, jako bratrovo. NIc. Prostě nic, jen nechtěli, až je mi za ně hanba, dcera má jen jedny prarodiče, a to tchány. A tam je to taky otázka štěstí, že jim zrovna odrostly preferovaná vnoučata od dcery a přestaly mít zájem návštěv babičky. Jinak by dcera asi neměla prarodiče žádné, přestože dneska se tchánové zajímají super, ale jen díky tomu, že se už nezajímají o ně ta druhá vnoučata.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:26:14)
Markéto - je to marný. Já to tvé rozpoložení přičítám tomu, že jsi frustrovaná ze svého vztahu s manželem, tak všechno je špatné a černé. I kdybys měla kam jít - tedy vlastní byt - s tímto nastavením šťastná nebudeš.
Je třeba se srovnat a očistit se.
 Hadice a hadi 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:29:24)
Zefíf to moc hezky napsala. Cítím to jako ona.
Já rodiče naštěstí ještě mám, ale jsem připravena si odvézt hrnecek na památku a par fotek. Dum dostane ten, kdo se stará a pomáhá nejvíc. Tedy sestra, která žije kousek od nich.
Vůči vlastním dětem ještě nevím, jak to uděláme. Ideálně chci být zajištěna, aby jsme jejich pomoc potřebovali co nejméně. Abychom si byli schopni zaplatit nějakou péči. Mám jen syny a nedovedu si představit, ze by mi museli utirat zadek...
 Lexi. 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:50:32)
"Abychom si byli schopni zaplatit nějakou péči. Mám jen syny a nedovedu si představit, ze by mi museli utirat zadek... ů
- pokud by jsi měla dceru, dovedla by jsi si představit, že ta ti utírá zadek?
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:51:30)
Lexi, asi to myslela tak, že intimní péče je snesitelnější od jiné ženy, než od muže.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:56:48)
A když potřebuje intimní péči otec, tak je snesitelnější od ženy /dcery/ nebo od muže /syna/.?
 Hadice a hadi 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:54:10)
Nevím, ale o své rodiče bych byla schopna se starat. Tím nemyslím, ze bych to po ni vyžadovala, ale co tak vidím kolem sebe, když děti pečují, většinou jsou to dcery.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:57:58)
A když nejsou dcery, tak co?
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:39:35)
Jenže to naštvání nebývá kvůli prachům, to se pak prostě přidá.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 13:54:19)
To nech, nepotřebuju to vědět~;)
 Hadice a hadi 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:47:32)
Stát se to muže, ale stejně to chci zařídí, abych na děti spoléhat nemusela. Udělala bych to tak i jako matka dcery. Radši na nikoho ne spoléhat, nebýt nikomu na obtíž. Nevím proč to tak mám, ale ja nespoléhám ani na rodiče. Hlídání, materiální pomoc, nic. Když pohlídají, super bonus, ale nepočítám s ničím. Je to asi dané tím, že je mám daleko. Jo a ja je miluju, fakt.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:34:21)
Kopretinko, nemám dobrý pocit sama před sebou a i matka mi kolikrát naznačila, že se nestarám.
Víš, ono nejde ale zapomenout, že jim vodila i děti k logopedovi, švagrové hlídala děti při švagrové migréně a já i s těžkou chřipkou musela fungovat, protože "hlídání nebylo".Dneska by brali pomoc sami, přestože nedávali. Já musela fungovat jako matka za jakýchkoliv okolností, protože "nejsou lidi".
To bolí snad víc, než ten dům, protože hlídat mohli, ale nechtěli, bratrovi bylo "třeba pomáhat, bo je chudák, špatně se oženil".
Mj. dnes slyším doma, že "jediní funkční prarodiče jsou tcháni, protože mí rodiče se nikdy "starat nechtěli.
A muž má v tomhle pravdu, je to tak, já musím akorát být zticha.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:47:30)
Kopretinko, za těchto okolností bych jí k sobě nevzala. Prostě nevzala, ať si říká, co chce.
A ty máš svatozář.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:48:38)
Tvoje matka je totiž Kopretinko drzá až na půdu, promiň.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:54:04)
No - rodiče nemají povinnost vůči svým dospělým dětem a děti nemají povinnosti vůči rodičům /přenechme stranou vyživovací povinnost/. Že rodiče vyžadují, to je jiná věc, ale ty nejsi povinna vyhovět.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:18:19)
Tak nepomáhej - ale srovnej to v sobě a nemysli pořád na křivdu. Situace už jiná nebude, nejde to napravit. Ale ty můžeš dál žít jako ukřivděná a s tím, že za všechno tvé neštěstí mohou tví rodiče a nebo si uvědomit, že svůj život máš ve svých rukách bez ohledu na to, jestli ti do nich rodiče nadělili nebo nadělali.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:27:45)
Jen tak, bohužel si uvědomuju, že bych měla morální povinnost pomáhat víc, ale prostě se mi nechce, beru to tak, že jsem neobdržela nic - nejen majetek, ale ani zájem a péči. Když se situace obrátila, nemkám chuť vracet, co jsem nedostala.
 jentak 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:32:24)
Nemáš žádnou povinnost - to je to, o co jde. Není Tvou povinností jim pomáhat a se svým svědomím si to musíš srovnat sama. Ale jestli ti svědomí velí, že máš pomoci, tak to udělej bez ohledu na baráky a nehlídání, protože když to neuděláš, budeš si to už navždy vyčítat.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:18:21)
Zefýr, jenže když rodiče pomáhají jen jednomu z dětí, vybaví se ti "a opravdu mě milují"?

Ne, nemilují. Je zbytečné si zastírat holou pravdu - které dítě rodiče milují, o to se zajímají.
 kambala pláááckááá 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:28:51)
jo, to je pěkný. chce to nějak automaticky nepředpokládat, že co je rodičů, je i dětí. není.

zefýr, super
 Kapradina 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:38:33)
Zefýr,
tohle je moc hezký ...
Necítím hořkost. Je to/ byl to majetek rodičů. Chce to automaticky nepředpokládat, že je to rovnou i nějak tvoje. Není.
Podle mě je zbytečný se užírat.

Ale vysvětli mi, podle jakého klíče nejstarší dítě dostalo dům s pozemky, prostřední kufr, kořenky a mlýnek a nejmladší nic? Já bych tohle jako rodič svým dětem neudělala - ano, souhlasím, že majetek je můj a můžu ho propít, když se mi bude chtít a dětem nedat nic, ale dát jednomu a druhému ne? Buď všem spravedlivě majetek nebo všem spravedlivě nic. Jediný, s čím se mi nejde ztotožnit je to upřednostnění jedno na úkor ostatních dětí. ~Rv
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:43:17)
Kaparadino, asi tak.
Kdyby si majetek procestovali, smířila bych se s tím líp, než takhle.
 Kapradina 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:10:47)
Zefir,
dík za vysvětlení, teď už vtomu rozumím. ~;)
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 10:59:38)
VS jednoho ze sourozenců jakýmsi "vypořádáním" je, blbé je, když vypořádání není žádné, jeden má všechno "slíbené", druhý nic. Navíc bratr měl i hlídání svých dětí v útlém věku, já opět nic.
Pak má mít člověk chuť se o rodiče na stará kolena starat, když sám neměl od nich žáný nadstandart, druhý sourozenec ano.
 Julie 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:11:35)
Pak má mít člověk chuť se o rodiče na stará kolena starat, když sám neměl od nich žáný nadstandart, druhý sourozenec ano.

Přesně a ještě se předpokládá, že se automaticky postará dcera, která nic nedostala např. s odůvodněním, že syn má chudáček úvěr. To už sem taky slyšela.
 radka 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:08:34)
ježíš, tak jim řekni, že se o ně starat nebudeš, ať se postará syn
kdo dostal, ať se stará
a hlavně už to pusť z hlavy a začni žít podle sebe a bez vláčení starých křivd
 Julie 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:47:48)
Radko, ono to není tak jednoduché. Syn se odstěhoval nevím přesně kam a přestal se hlásit. Z rodičů zůstala matka sama v nájemním bytě a v případě, že se nebudu starat bude vydírat sebevraždou. Celá situace mou rodinu neužírá tak, jak to vypadá, ale peníze, které musíme do péče dávat nám každý měsíc chybí. Nemůžeme totiž spořit dětem, nemáme na obnovu starých věcí atp.
 Inaaa 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:49:01)
Jak se říká, lidi jsou schopni se pohádat i kvůli dědictví kadibudky.
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 12:51:37)
spíš je srovnaný s dědictvím ten potomek "dostal jsem", než ten druhý
 radka 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 13:04:28)
můj příspěvek byl reakcí na Markétu
 Dooly. 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 14:27:29)
Marketo no tak se proste nestarej kdyz to tak necitis, nench se do niceho natlacit.
A ze sve situace si pomoz sama,pokud mas manzela nasilnika,tak jdi do krizoveho centra apod. Cesta je,pokud ji chces videt.. A necekej,ze rodice procitnou, reknou mi te mame radi,sorry,pojd, budem te podporovat a chranit pred zlym manzelem. Apropo -vybrala sis ho ty ne oni! Zenska,preber zodpovednost za svuj zivot!
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 14:35:01)
Dooly, jsi nějaká ostrá. Slápnul ti někdo na kuří oko, že si to chceš zahojit na rodině.
Představ si, že původní rodina má dost souvislost s tím, jakého si vybereš pak partnera - to jen tak na okraj, že to nesouvisí.
A ano, dobří rodiče ví, jak na tom dítě je a pomůžou mu a nemusí to být ani domácí násilí, stačí špatný vztah, ze kterého nabídnout azyl.
Probrala jsem se Dooly, pa.
 Fren 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 14:42:54)
Markéto,nepřijde mi Dooly nějaká ostrá. Jen má pravdu.

Pro mě bylo manželství našich a vůbec celý jejich další život každého zvlášt jen odstrašujícím případem toho jak žít já tedy nechci.Matka 2x a otec 3x rozvedení,já jsem od 16 stále s jedním prima mužským.
 Dooly. 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 17:13:49)
Marketo, neslapl,jen nemam rada fnukani.
Byla jsem ve stejne situaci jako ty - rodice se rozvedli kdyz mi bylo 8, rodina nefungovala,kazdy si dal resil sve problemy a protoze jsem byla "tatova holcicka" soudem pridelena mame, nikdo me nesetril. Na vse jsem si vydelala,studovat jsem jit nemohla a manzela si vybrala jako ty.. V mnoha ohledech tatovo kopii. Segra byla "mamy holcicka" dodnes za ni chodi pro penize a prestoze se mama snazila davat zpocatku spravedlive,uz to pak nezvladala a segra dostavala /dostava vic. Vim,ze starost o ne ve stari taky zustane na mne,ptz ona bydli jeste dal nez ja. Presto - se na nikoho z nich nezlobim,od manzela jsem odesla ve chvili kdy zacal byt agresivni,prerusila materskou a sla makat, dokonce do cizi zeme, kde jsem si jako matka samozivitelka dodelala skolu,abych jako kvalifikovana sila vydelavala lip. O syna se staram sama a rodicum pomaham jak to jde. Moje mama se me napr.zeptala,jestli bych ji nezaplatila ja dluh co u ni ma moje segra -rekla jsem NE.
Kazdy jsme zodpovedny za svuj zivot a jen mne udivuje kolik lidi veri na to, ze jim NEKDO musi pomoci - rodice atd.. a ze NEKDO zpusobil to,v jake situaci jsou.
Kdybych takto premyslela,nikdy bych od manzela neodesla a nebyla sobestacna.
Tak PROTO si dovolim ti ric t -never, ze nekdo se probere a zacne se o tebe starat a tobe davat. Proste se o sebe postarej!
PS:Kdyz se to u nas vyhrotilo tak,ze tenkrat dvoulety syn vypravel babicce,jak dal tata mame v noci par pres hubu, tak se me moje mama zeptala jestli je to pravda?A pak mi rekla,ze ji taky nikdo nikdy nepomahal a jeji byt je maly (2+1 a je v nem sama)... NO,tak jsem si holt nasla praci a koupila byt. .
 Markéta 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:09:17)
Madelaine, v tomhle případě si spíš kladu otázku, jak moc mají mí rodiče rádi mě, když bratra zabezpečí majetkově, děti hlídají, mě nic. To prostě bolí a překouknout se nedá.A jak říkám, mě by vlastní bydlení pomohlo vyřešit i v současné době neřešitelné spory doma.
V dětství se rodiče dost hádali, já držela basu s matkou, kterou jsem viděla jako oběť špatného manželství, nakonec mi došlo, že dělám duševní popelnici, matka nakonec měla radši bratra a já jí sloužila jen jako někdo, u koho si uleví ve vlastních trampotách.
Jak já byla blbá - nebo spíš jak naivní v dětství. Jejich nefunkční manželství mi do jisté míry zkazilo život, že jsem si sama špatně vybrala. Ach jo.
 Fren 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:28:23)
Markéto,ve všem s tebou souhlasím,chápu tě,ale přesto všechno nebo právě proto nemůžeš od rodičů čekat,že za tebe vlastně vyřeší tvoji krizi,tvůj život - není lepším řešením než se trápit,odejít ze společ.domácnosti do podnájmu?Protože takhle tě sejří rodiče+partner,pak už zbydou jen ty rodiče,ni?
 Julie 
  • 

Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:00:35)
Ono to vypadá jinak, když rodič své rozhodnutí dětem zdůvodní a všechny na to připraví, než když po jeho smrti děti zjistí,že dal celý majetek někomu, kdo mu nemohl přijít na jméno (protože byl už dementní).
 Anni&Annika 


Re: hlavně, když se nehádají 

(17.3.2015 11:01:21)
no u nas jsme si zahrali /ja a bratranci a sestrenice, bylo nam kolem 17/ na tahani se o majetek pri likvidaci/vyklizeni/ bytu po babicce. Pry se takhle o veci pretahovaly svagrove me babicky po smrti me prababicky /pouze tedy jen slovne/. Uzili jsme si dost legrace /mama s tetou vpohode, zadny problem, milujem se stale/.
Jsem tam neco vzala do ruky a zakricela jsem...das ist schön, das ist meins. Bratranec, co zrovna stipal sekerou nepotrebnou skrinku /dnes by se hodila~t~/ me s tou sekerou zacal honit po byte se stejnymi slovy. A tak jsme se bavili pri praci cely den.
...doufam, ze to jednou budou me deti prozivat stejne zabavne~t~
 Tizi 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 10:55:27)
Znám rodiny, kdy "nespravedlivé" dělení fungovalo. Třeba rodina s několika sourozenci, dcery se vdaly a zařídily si s manželi bydlení, jedna zůstala sama a pracovala jako švadlena, takže s malým příjmem, po rodičích zdědila bydlení. Paní už je stará a vztahy v té rodině jsou stále dobré, těm movitějším sourozencům to řešení přišlo v pořádku. Ale pravda je, že dnes je egoističtější doba a hádky o dědictví jsou časté.

Manžel studoval VŠ a jeho sestra ne, ta se místo toho brzy vdala. Rodiče jim tedy vysvětlili, že manžela budou podporovat na škole a dceři vybaví novou domácnost. Finančně to vyšlo podobně. Byt mají vlastní a dělit ho za života nebudou, stejně tak to mají mojí rodiče. Až tady nebudou, byt se prodá a peníze se rozdělí mezi sourozence.
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 11:34:14)
Ve tvém příběhu je jednoznačným egoistou ta švadlenka- zatímco její sourozenci musí dendenně dělat jakési kompromisy ve svých vztazích,vychovávají svoje děti,mají zodpovědnou práci třebas a daleko víc či musí ještě i dojíždět,tak tady tato paní se nikdy nemusila nijak snažit,vystrkovat vůbec hlavu z té své ulity a dělat jaksi něco navíc než musela - ona je prostě ta chudá švadlenka,tak co by si víc "prcku drela" a jiní starejte se a všechno proto dostanu já,já já~a~
 krestka 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 11:20:32)
Je to o nastavení rodiny, dle mě by dělení nějakého majetku mělo být spravedlivé, popř. by se mělo dělení majetku dohodnout ještě během života, samozřejmě pokud to lze a členové rodiny na to přistoupí a dohodnou se. Příklad - znám rodinu, která má majetek rozdělen poněkud zvláštně - nejstarší dcera má již teď byt, nemladší dům s pozemkem, prostřední nemá a nedostane nic - už nebylo co rozdělit. Rodiče jsou rozvedení a každý žije jinde, u svých nových partnerů. Žádné vyplácení se konat nebude. Sestry si to nemají za zlé, ale to je teď, co když za pár let se za tohle dělení budou nenávidět? Těžko říct, ale je fakt, že lepší je nic nemít.
 Lexi. 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 11:25:45)
Obecně vzato, považuji za správné dělení majetku mezi sourozenci rovným dílem.
Trochu problém nastane v situaci, kdy do jednoho z dětí, z jakéhokoliv důvodu, rodiče investovali výrazně více. Tam bych považovala za vhodné, poměr v dědictví upravit ve prospěch toho, do kterého bylo investováno méně.
Stejně tak v případě, že naopak jedno z dětí výrazně více investuje do rodičů - péče ve stáří, zdarma práce na jejich domě, investice do jejich domu, placení péče starým rodičům ...

"Při dnešních nuzných platech i pro VŠ může nedědictví dotyčné odkázat na hypotéky do konce života."
Pak je ovšem otázka, jestli VŠ vůbec studovat, když se to "nevyplatí". V tom případě to lze považovat za zbytný koníček dotyčného.

" Zatímco druhý sourozenec má třeba možnost budovat finanční kapitál pro sebe a své děti, když v průběhu života dostane dům, pozemky nemalé hodnoty."
A toho prvního rodiče nutili VŠ studovat?

"pokládáte vyplácení sourozenců za "nemorální"?"
Vyplácení sourozenců považuji za velmi morální.
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 11:58:22)
Já zase vím, že nefunguje ani spravedlivé dělení, kdy vás druhý díky tomu, že má ideální polovinu, zablokuje v jakémkoli jednání, nereaguje na advokáta, na nic...a pak ta spravedlnost díky jeho vzpupnosti a nekomunikaci skončí někde u soudu či exekutora.


Na druhou stranu kamarádka dostala rodinný domek, bratr mini chatku a byt s reg. nájmem, takže skoro nic...jenže bratr stále dluhy, exekuce, bez zaměstnání, takže by možná už dávno přišel i o domek, který kamarádka zvelebila.

Ovšem záleží v jaké rodině se to stane, jinde by druhá strana křičela, že má málo.


Spravedlnost je relativní, není to povinnost a větu - nejlépe je nic nemít, nenávidím, považuju to za rouhání, navíc já to znám od lidí, kteří mají dost, ale jsou s tím spojené starosti a proto to říkají.
Asi by radši byli chudí s dluhama, takže nesmysl.

Pochopitelně je lepší něco mít, další je věc organizace...


V naší rodině to v historii bývalo tak, že byla rodina se 4 dětmi a každé dítě dostalo jako věno jeden činžovní dům v Praze, i víc...to bylo umění už tenkrát, dnes neznám moc lidí, kteří dávají takové věno dětem, zejména když mají čtyři.

Prostě lidi bývali a jsou šikovní, tak to bylo, je a bude...~;)
 Dáňula 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:00:56)
No, taky to potomstvo nemusí dostat nic. Mohou to všechno prodat, nebo darovat nevím komu a dítka pak můžou svorně plakat a nadávat na rodiče, co si to dovolili takhle je vypéct.
Myslím, že by takové přerozdělování majetku mělo být čistě na těch, kteří darují. Ať si to zdůvodní jak chtějí. Prostě z pozice potencionálního obdarovaného nemůžu rozhodovat o něčem, co mi neříká pane. ~d~
 Markéta 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:05:07)
Tak ještě jednou - rodiče majetek neprocestují, ale darují.

Cítili byste se stejně milováni jako sourzenec, který dostal vše - péči, majetek, a vy, co jste nedostali nic?
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:07:46)
Dobrá rada od advokátů většinou zní, za života dětem nic nedarovat, nic nepřepisovat !

Soudní spory, kdy dárce chce svůj dar zpět kvůli chování dítěte, končí i u Ústavního soudu.


A ty případy jsou smutné.
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:10:14)
Třeba článek na toto téma - Mami, dej mi byt, já tě pak vyhodím na ulici, tam je toto popsáno dost jasně, jak to končí takovéto dary...


Za života ne, rozhodně se sichrovat.

Potomek může být ovlivněn partnerem a různě.

Pak rodiče "dobrovolně" skončí v domově důchodců, aby neobtěžovali, jak by řekla Cita...~;)
 Markéta 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:15:10)
Tak já bych to brala, kdyby se všechno, co spadá do dědictví, vypořádalo najednou. Bohužel-

Mě stejně nesedí ty rádobymoudré příspěvky, a la nedostala jsem nic, aniž zájem, ale rodiče stráááášně i tak miluju".
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:20:26)
Mě stejně nesedí ty rádobymoudré příspěvky, a la nedostala jsem nic, aniž zájem, ale rodiče stráááášně i tak miluju".


No tak pochopitelně, když rodina něco má, tak se počítá, že to děti zdědí či převezmou firmu.
Mluvil o tom tuhle i podnikatel roku Bříza, fi Koh I Noor, že postupně přebírají některé záležitosti synové a synovec, a on si ponechá ty nejdůležitější věci jako finance apod.


Hlavně by v tom děti měly být vychovávány a vedeny k tomu, ne že do toho spadnou, a jak říkal i Bříza, když člověk něco má, měl by myslet i na to, komu to předá, čili mít děti.
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:47:51)
?

Nechápu...text je zkopírovaný, takže ta reakce je mimo mísu...
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 0:11:31)
:-)
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:08:28)
Přesně tak.

Ona to vděčností zaplacené nebývá, často naopak.
 Dari79 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:21:36)
Hele, u nás v rodině se taky nedědí "spravedlivě", myšleno rovným dílem.

Ale ono to opravdu je o dvou kůrkách a myslím, že každý má právo udělat si to, jak chce.

Já třeba 100% vím, že kdyby se s mojí matkou něco stalo, vzdala bych se dědictví ve prospěch mých sourozenců. Na rozdíl od nich jsem dostatečně zajištěná, bydlím 300 km daleko, takže bych nechtěla ani ten dům, ani aby mě z něj vypláceli.

Ale v rodině cítím (já-nikdo to nikomu nepředhazuje), že jedna teta je na tom nejhůř (samoživitelka, jen v nájemním bytu, nemá vlastní bydlení) + dostala určitě od svých rodičů nejmíň. Ačkoli ona je s tím asi vyrovnaná, já pořád mám takový pocit, že by bylo fér jí to nějak vyrovnat, ale už není po kom dědit :-). Ona na tom jako není nejhůř jen proto, že dostala nejmíň, je to samozřejmě i jejím životem (ryp vzdělání-práce-rozvod), takže já si nemyslím, že nutně musí být spravedlnost= rovné podíly, protože tohle jsou věci, které člověk ovlivní jen zčásti.

nepotřebuji dostat pro pocit sprvedlnosti (ani rodičovské lásky) totéž, jako moji sourozenci, když objektivně (materiálně) jsem na tom nejlíp.


I v mužové rodině jsou dělící "nespravedlnosti" - jedna opravdu vedla k rozkolu v rodinných vztazích, tam to ti opomenutí nevydýchali, a jedna ne (mužův bratranec dostal barák, muž nic (oba jsou jedináčci, takže fakticky jen 2 dědici)), ale vztahy mají dobré pořád, muž se nijak neurazil...
 libik 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:24:54)
S rozdělováním za života mám nejhorší zkušenosti a nikdy bych k němu nepřistoupila.

Situaci, kdy jeden s potenciálních dědiců přistoupí k rodičovskému majetku tak, že do něj začne vrážet peníze a starat se o něj bych tedy úpravou vlastnictví řešit musela, zřejmě zápisem podílu do katastru.
 Len 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 12:53:31)
Nevim, zalezi na tom, co je v rodine zvykem a jaci ti budouci dedicove jsou. Myslim, ze neni mozne tohle brat podle jednoho mustru. Zaroven si neumim predstavit zohlednovat studium VS, to nepokladam za nejaky nadstandart kvuli kteremu bych kratila dedictvi nebo dary.
 radka 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 13:10:03)
asi taky záleží, jak jsou nastavené vztahy v rodině
my sourozenci po smrti otce jsme se dědictví vzdali, protože by jeho manželka (matka ani jednoho z nás) musela byt prodat a shánět si bydlení - bydleli v tom bytě spolu, vlastnili ho spolu, tak ať tam bydlí nadále (na vyplacení by neměla)
chápu, že každému záleží na majetku jinak, ale nevidím rozpor v tom - miluji své rodiče, i když jsem od nich nic nedostala, resp. dostal vše sourozenec
tak nějak nepoměřuji lásku majetkem
 Maia 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 13:13:22)
Nejlepsi to mam ja...jedinacek z chudy rodiny, nikdy nedostanu nic a ani jsem s nicim nikdy nepocitala, manzel sice z bratru, ale opet chuda rodina, takze zadne baraky, pole, chalupy, nula a nic😊
Coz nas oba dost motivuje, mame tah na branku, silu a nemusime byt nikomu za nic vdecni a s nikym se hadat. Vse mame jen my dva ve ctyrech rukach. Mame dve deti, uz jsme koupili dve chalupy, investujeme do jejich vzdelani atd. , za zivota rozdelovat nic nebudeme, hodlame si uzivat, cestovat, pripadne chalupy prodat, abychom meli slusny peniz na stari...Jen at se snazi jako my, pripada mi, ze deti, co nic nedostaly, umi ze sebe vydolovat vice...A az umereme, at se to rozdeli spravedlive.. Majetek i pripadne dluhy😊
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 13:47:37)
Maio,~R^~R^,vy jste úplně to samí co my,i s tím tahem na branku,investováním,názory,to se hned tak nevidí.~3~
 Maia 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:09:18)
😄👍
 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 17:18:03)
Maio,
já taky nic nedostanu a ani jsem nedostala, což znamená, že nebudu mít nikdy nic.
Syn bude mít - doufám - bydlení po prarodičích a nějaké peníze do začátků. Já mu bohužel nemůžu odkázat nic, asi nemám dostatečný tah na branku nebo někde dělám fatální chybu, protože šetřit nebo investovat jsem schopná až od určité výše příjmu, kterou jaksi už řadu let nemám. ~;)
 Inaaa 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 0:08:52)
Monty, zase máš bohatou sbírku manželů...~;)a životní zkušenosti.
 neznámá 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:15:13)
Zatím pro zakladatelku, pak dočtu.
A proč dělit grunt? U nás by to znamenalo dělit na pětiny a dál ty pětiny na devatenáctiny a to zdaleka z dětma nekončíme. Polnosti mají cenu pokud jsou v kuse, dělením ztrácí na ceně, v další generaci by stejně všichni bili chudí a dělení by nebylo nic, i když spravedlivě chudí. Je logické, že pozemky podědí ten, který má k hospodaření vztah nás jeden z bratrů. Někdo dostal dům, někdo parcelu, někdo peníze, prostě jak šel čas, jak kdo potřeboval a co bylo volné.
Tak nějak jsme s tím všichni počítali a nikdo se nečertil, taky to rodiče mohli prohrát v automatech a neměl by nikdo nic.

Jak jsem psala v jiném příspěvku, domy a pozemky NIKDY neprodáváme, počítám, že vysokoškolák bude mít jiné zájmy, než pole a dům na vsi. Prodat to nemůže, k čemu by mu takový majetek byl? Zvolil si sám.
Svoji povinnost vůči dětem beru, že jim zařídím šťastné dětství a umožním jim studia, majetek už je to navrh, nikdo si ho nemůže nárokovat.

 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:18:18)
No jo - někdo peníze, někdo dům, někdo polnosti - jenže někde to je tak, že někdo má vše, tedy dům, pozornost a pomoc a někdo nic - to se na to právě kouká pak jinak.
 neznámá 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:27:49)
Bili - pardon.
Ale ono z toho nakonec stejně někdo vyšel naprázdno. Já sice dostala peníze na rekonstrukci domu a pár hektarů pole. Ale k čemu to, dům mi nepatří a rekonstrukce spolkla daleko víc peněz. Pole jsem nechala bratrovi a svědomí mi nedovolí mu je vzít. Zas mám jistotu, že kdybych musela od chlapa odejít nebo bych zůstala sama, moje rodina mě pod mostem nenechá. A zrovna bratr co dostal několikanásobně víc než ostatní by se postaral nejvíc. Je to jedno z druhým.
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:59:01)
Mám kamarádku, která to měla stejné. Slib od soudržné rodiny, že v případě, že se jeden z nich dostane do potíží, bratr, který zdědil velký prázdný dům, je vezme k sobě. A hle, kamarádka v potížích a když došlo na věc, bratr otočil a ona je v rejži. Dům je prázdný a ona v podnájmu. Řeči se vedou a voda teče.
 neznámá 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 15:03:13)
Je nás pět sourozenců, ono by to nějak dopadlo. Nikdo by pod mostem nezůstal, už pro ostudu rodiny.~t~
Rozhádat se v rodině pro majetek považuju za nepřijatelné, vždy mě udiví, když je někdo ukřivděný, když sourozenec dostane víc. Prostě to v rodině máme jinak, no.
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 15:07:16)
Moc přeju, je to fajn. Takhle by to měli mít všichni.
 Terinka2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:15:29)
Nedá mi to nereagovat. Upřímně mě strašně překvapilo jak tady všichni hodnotí VŠ jako sučást dědictví, která by se měla ještě navíc "zohledňovat". To by mě teda v životě nenapadlo. S bratrem jsme měli oba stejnou možnost studovat VŠ. To že on toho po prvním roce nechal je jeho věc. Ve snu by nás ani jednoho nenapadlo to brát tak že on chudák nebyl dostatečně dlouho rodiči živen a financován!!! Taky jsem naprosto alergická na to, že všechny děti mají nějaký nárok na majetek po rodičích. Připadá mi, že tím, že mám děti tak najednou můj majetek ani není můj a abych se jich pomalu šla ptát jestli můžu namalovat stěny na červeno. Jestli po našich něco zůstane (jako že asi jo) tak si to s bratrem rozdělím hlavně podle momentální žívotní situace nás obou. Např. chalupu si asi nevezme sourozenec, který má vlastní dům, ale spíš ten co bydlí ve městě v bytě. Nebo pokud bude byt potřebovat některé z našich nebo bratrových dětí tak to bude taky určitě směrodatné... Mě naši pomohli na začátku v rámci tehdejší situace. Bratrovi by stejná pomoc byla např. k ničemu. A zase když on začínal a chtěl byt v jiném městě tak mu předpokládám nějakou korunu pustili, ale upřímně vůbec netuším kolik a je mi to jedno. A nikdy by mě nenapadlo to poměřovat až jednou budeme řešit dědictví.
 Fren 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:35:47)
U notáře se právě konečné dědictví rozděuje i podle toho,co už za života dědicové od rodičů dostali,nedohodnouli se jinak.
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:55:43)
Jo jo. Co kdo dostal za života rodičů se započítává.
 Markéta 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 14:59:37)
No jo, jenže co když se tak nějak předpokládá, že jeden z dediců bude "tak slušný", že nebude na to, co už obdržel ten druhý, poukazovat?
Nechci být úplněkonkrétní, ale nemyslím, že se sourozenec vzdá jen tak snadno.
 Julie 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 15:04:49)
Ten slušný má jen dvě možnosti: buď na to upozorní a tím se s druhou stranou rozejde ve zlém nebo na to neupozorní a stejně se rozejde ve zlém, protože bude u druhé strany za hloupého a vztahy po smrti rodičů stejně vyprchají.
 magrata1 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 20:02:05)
U nás se dělí rovným dílem. Nevidomé ségře rodiče přepsali barák, my se starší ségrou jsme ani nic nepožadovali, ségra si vzala hypotéku a obě nás vyplatila (nedala nám celou třetinu, ale naši obývají jedno patro toho domu). Druhá ségra je na tom finančně nesrovnatelně líp než my dvě, přesto ji vyplatila, ač o to nestála. A vím, že udělala dobře.
 Viki 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 21:49:43)
Tak jen pro zajímavost, jak to udělali rodiče manžela. Měli 2 děti, kterým spořili do začátku. Starší dcera (má VŠ) dostala toto spoření + jí rodiče přispěli na ½ bytu + dostala starší auto po rodičích. Manžel jelikož nedokončil studia na VŠ, tak prý z výchovných důvodů nedostane nic. Šel čas a najednou bylo potřeba se o rodiče starat, a to nakonec velmi intenzivně – každodenně. Starat se musel manžel, jelikož sestra bydlela v jiném městě (45 minut cesty autem). Sestra přijížděla 1 za 14 dní na 2 hodiny. Rodiče už nemohli zůstávat samotní, takže s námi jezdili na víkendy, dovolené, svátky,… Zemřela tchýně a krátce na to i tchán. Přání (poslední) tchána bylo, aby si děti mezi sebou rozdělily dědictví spravedlivě napůl, a aby se neprodával jejich byt. Takže mi teď bydlíme v bytě po rodičích a hezky vyplácíme sestru manžela, která zároveň podědila veškeré finance, co byly v hotovosti. Byt je v dobré lokalitě, takže nás čeká ještě spousta let, než splatíme tržní cenu nemovitosti. Mě to tedy spravedlivé nepřipadá, ale tak to holt chodí.
 Tizi 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 22:08:45)
Proč tedy ten byt neprodáte? Jenom proto, že si to tchán, evidentně nesoudně, přál? Já bych ho prodala okamžitě, kdyby to měla být taková koule na noze, dospělý člověk si musí o vlastním životě rozhodovat sám.
 Viki 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 22:24:17)
To je těžký, manžel to tady má rád a zatím máme z čeho splácet. Je jasný, že kdyby jsme to neměli finančně zvládat, tak se byt prodá. Mně šlo spíš o celou situaci od počátku.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 22:59:52)
Já myslím, že obecně majetek má být prostředek k dosažení spokojeného života, nikoli cíl.

Ano, když někdo dostane víc než druhý, není to spravedlivé, ale opravdu má cenu se tím do konce života užírat a hýčkat si svou křivdu?

Fakt mi to hlava nepobírá, jsou to přece koneckonců JEN mrtvý věci. Mnohem cennější a křehčí jsou vztahy, a v určitým smyslu to opravdu mají mnohem jednodušší ti, co začínali s holým zadkem a dopracovali se možná ne tak velkého majetku, ale nejsou zatíženi nějakým tím "bratr dostal o 10 Kč víc a já s ním proto do konce života nepromluvím".

Jsem vděčná za to, že nám nikdo neodkázal žádné majetky a nebyl tudíž prostor pro žádnou takovou křivdu a handrkování.

Do hrobu si to stejně nikdo nevezme, tam je s sebou cokoli brát zakázaný, tak co?

 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:06:07)
Kudlo,
je mi úplně u zadele, že nic nepodědím. ~;)
Já bych si fakt ráda ty peníze a majetky pořídila za svý, ale nějak nevím, kde ty "svý" vzít.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:16:22)
no ale co z toho?

já taky nemám peníze a majetky, a co? máme dost, abychom bydleli a najedli se, a abychom si mohli vzít výjimečně taxíka do vedlejšího města, kdyby to byla potřeba.

Cokoli je navíc, je příjemný, ale dá se bez toho v pohodě obejít.

Potřebuješ nějak extra moc peněz na to, aby sis mohla přečíst dobrou knížku (kterou si nemusíš kupovat, ale můžeš si ji půjčit), poslechnout pěknou muziku, zajít s kamarádama na jedno (nebo si dát doma čaj)?

A o co víc je zapotřebí ke spokojenosti?
 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:18:38)
Kudlo,
když tobě je těžký vysvětlit, že každej se bez toho "v pohodě" neobejde.
Obejde se, samozřejmě. Ale v pohodě ne. ~;)
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:25:33)
Monty,

ale to, jak moc v pohodě, přece - aspoň od určitý hranice, chápu, že když někdo hladoví, tak v pohodě nebude objektivně - nezávisí na nikom jiným než na něm.

Taky mě může celoživotně s..štvát, že nemám dlouhý blonďatý vlasy po pás, protože mi prostě takový nikdy nenarostou, nebo se s tím holt musím nějak srovnat. To ale závisí jen na mně, když je někdo masochista a BAVÍ ho se celoživotně užírat, tak proti gustu žádnej dišputát, ale myslím si, že to není nutný.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:28:55)
Kudlo - ono tě to nebaví se tím užírat, je to tak, protože se s tím setkáváš denně. A nejhorší pak jsou ty nároky - musíš. A i když řekneš - nemusím, tak hodit to za hlavu jen tak nejde - je to hrozně těžký.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:42:22)
jak, musíš?

chápu, že tihle lidi pravděpodobně budou i manipulátoři, ale když je někdo poctivec jako předpokládám Ty, tak kdyby něco dostal, tak by se jim manipulovalo podstatně líp.

Kdežto takhle máš morálně podloženější, že sice pomůžeš (což by dítě rodičům asi aspoň občas mělo bez ohledu na to, co od nich dostane), ale ne do roztrhání těla (což by člověk asi udělal pro rodiče, kdy by ty vztahy byly vřelý).
 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:32:31)
Kudlo,
tak ty jsi možná světec. Já nejsem světec, takže mne určitý věci opravdu štvou. Ani ne tak proto, že jsou, ale proto, že se nedají změnit. ~;)
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:39:42)
Monty,

světec rozhodně nejsem, ale proč zbytečně plýtvat energií?
 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:41:57)
Kudlo,
když něco chceš a nemáš, není problém v tom, že to nemáš, ale právě v tom, že to chceš.
Takže pokud něco nechceš, nemusíš řešit, že to nemáš. ~;)
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:43:01)
Monty,

to jo, ale dá se docela dost pracovat s tím chtěním. ~;)
 Monty 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:48:49)
Kudlo,
nedá. To je právě to, co nechápeš. Protože to, co chceš, po čem toužíš, co tě baví a co máš ráda jsi TY. ~;)
 breburda71 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:24:44)
Kudlo, to ale mícháš hrušky s jabkama. Je super, když člověk vyjde s málem, ale tady se většina baví o tom, že jeden sourozenec dostane grunt a druhej utře hubu a ještě se kolikrát o ty rodiče má starat. Jako může si uvařit čaj a zajít do knihovny, ale štvát ho to bude..To by nenaštvalo snad jedině Dalajlámu a Tebe..
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:33:11)
breburdo,

ale on se přeci starat nemusí.

Nemyslím, že bychom se o svý nejbližší starali přímo úměrně tomu, co nám dali.

Já jsem se starala (tedy abych byla přesnější, pomáhala jsem se starat) o velmi blízkou osobu, která mi za života hodně dala svou vstřícností a tím, že mě měla bezpodmínečně ráda. Veškerý majetek (kterého ani nevím, kolik přesně bylo) shrábli lidi, kteří se vcelku nerozpakovali pro dotyčnou osobu nepřeložit stéblo křížem s tím ,že oni přece by neměli čas na svoji zábavu. Já jsem nedostala ani fotku (a že teda zrovna o fotky bych byla stála).

Mrzí mě to? Ani náhodou. Co mi ta osoba mohla dát, tak mi dala za života a moc hmotnýho tam nebylo - přijetí, slušný zacházení, pochopení v době, kdy mi to sakra bodlo. Jaký majetek, i kdyby byl v řádu miliónů, by tohle mohl vyvážit?

Spravedlivě pověděno by ti dědicové mohli právem žárlit na mě, protože jsem dostala něco, co mi nikdo nevezme, nemusím z toho platit dědický daně ~;)a je to mnohem cennější než cokoli hmotného mohli dostat oni - a oni dostali jen ten majetek.
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:36:01)
Kudlo - a proč ta blízká osoba jim dala JEN ten majetek a ne víc?
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:39:08)
jentak,

to já nevím, ale tak nějak předpokládám, že si asi tak nesedli a že by oni to, co já jsem považovala za velmi cenné, vůbec neviděli nebo nebyli ochotni přijmout.

Takže vlastně to dopadlo dobře - každý máme to, co jsme chtěli. ~;)
 breburda71 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:43:45)
Dostali jen ten majetek...a ta osoba je neměla ráda? Dala jim majetek, protože jim tu bezpodmínečnou lásku nedala , Tebe měla bezpodmínečně ráda a je ráda neměla a proto dala jim ty mrtvý věci..
No, může být, ale zní to dost bláznivě.
Já mám dvě děti a fakt se snažím je spravedlivě dělit mezi sebou. Ale ve svém okolí vidím hodně takových případů, kdy se rodiče nerozpakují dát jednomu skoro všechno a druhému skoro nic..nevím, proč se to děje, ale je to dost časté..
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:55:33)
Breburdo, já do toho tak nevidím, ale počítám, že oni by o tu lásku a ten zájem ani tak nestáli, možná by to bylo pro ně málo akční?

Takže tam to bylo asi tak trochu vzájemný, ale zas až tolik jsem do toho neviděla.

Navíc oni k té osobě byli v blízkém příbuzenském vztahu, takže ten majetek jim normálně ze zákona připadnul, já bych ze zákona neměla nárok na nic, což je mi vcelku volný, akorát tedy ty fotky mě trochu mrzej, ocenila bych je asi ze stejnýho důvodu, jako by je ocenila Monty - historická hodnota.

Kdybych chtěla být ukřivděná, tak bych se asi mohla užírat tím, že oni se za života na nějaký starání zvysoka vykašlali, ale po smrti neudělali ani to, že by mi řekli "díky, že ses starala, tak přijď a vem si něco na památku", ale proč bych to dělala? Jediný, co jsem si z toho odnesla, je, že to nejsou lidi, se kterýma by se mi chtělo zajít na kafe. ~;)
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:18:45)
ano - souhlas.
Ale - Ono totiž nejde prioritně o ten majetek. jako jo, žere tě to, že ty dostaneš ho.no, sourozenci baráky a ještě mají rodiče tendenci ti kecat do života a kázat, co a jak máš dělat. A ty ryješ hubou v zemi a posloucháš, jak ten či onen to má děsně těžký - s tím darovaným barákem. No a pak slyšíš - no jo, naše dětičky, dali jsme jim majetky a oni se nám takhle odvděčili. A to tě sere - ty kecy, to všechno, ty lži,který se říkají okolí.
A já ti nevím, kdy se to změnilo - tedy ten můj přístup. Asi když se nám začalo dařit a že jsme to dokázali sami a že ti, co dostali, tak jim to nepřineslo štěstí a lepší život.
A najednou mi je to jedno, slyším, co slyším a je mi to u zadele a žiju si svůj život a po svým - řeči okolí se mě nemůžou dotknout. jenže to je taky dost tím, že jsem spokojená a šťastná - kdybych nebyla, tak co já vím, třeba mě to bude užírat a sžírat dál. Ono je těžký nad tím mávnout rukou, když ryješ hubou v zemi - to si umím představit.
Já dostala nějaký nevyužívaný bavlnky a čajový servis - ten chce teď mamka zpátky, že se jí prý bude hodit k nějaké jídelní soupravě či co. Ještě jsem se nerozhodla, máš pravdu, jsou to jen věci, tak co. ale tak nějak mě ta nehoráznost překvapila, takže asi ohluchnu. Hlavně proto, že to je jediná věc po babičce, co mám. Po druhý jsem nedostala ani ten jeden blbý hrnek, co jsem chtěla.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:37:49)
jentak,

ano, chápu, že to může mrzet z pohledu toho, že je to vnímáno jako důkaz lásky - komu něco dám, toho jako bych měla radši.

Ke změně přístupu gratuluji ~R^ - je to to nejlepší, co se dá udělat, navíc když něco dostaneš, tak můžeš cítit morální závazek nechat si kecat do života, kdežto když nedostaneš nic, tak jsi v tomhle mnohem svobodnější.

A to, aby člověk neryl hubou v zemi - sorry, ale krom věcí, které nemůžeš předvídat, jako je třeba nemoc, tak přece není ani trochu důstojný dospělýho zdravýho člověka dávat vinu za to, že ryje hubou v zemi, rodičům za to, že mu nic nedali ~a~
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:52:08)
to ne, to jsi blbě pochopila. nedávala jsem jim za vinu, že ryju hubou v zemi, za to oni nemohli, to se prostě stalo, neměli na tom vinu. Jenže se to prostě stalo, jsi na dně a krom řečí - já ti to říkala, jsme zvědaví, jak se z toho dostaneš, za náma nelez, budeš muset hodně prosit a uvidíme, kdybys poslouchala, mohla ses mít jako oni /sourozenci/. A tehdy jsem fakt nechtěla nic, peníze, ani ty baráky, jen by mi sakra bodlo, když bych si mohla aspoň občas odpočinout jeden den, jeden víkend v měsíci, když by si vzali děti, ale to ne, museli makat na těch darovaných barácích u sourozenců a jim hlídat děti, to víš, mají toho moc.
A pak si říkáš - doprdele, tam všechno a mě dupnout na krk, abych si tu hubu vymáchala. ale člověk vždycky nějaký síly vyhrabe, když musí, i když má pocit, že už to nejde.
Na druhou stranu mnohem později jsem si uvědomila, že tímto přístupem pro mne hodně udělali - nechtěně mě donutili se vzchopit a udělat kroky, který bych asi s nimi neudělala, protože bych nemusela. A ono to naštěstí vyšlo.
Ale neřekla bych jim nikdy za to děkuju, vím, že teď je to štve, že to udělali, jak to udělali. ale jak jsem psala, všechno se u nás zlepšilo a já se dostala k tomu, že jsem odpustila. Někdy mám pocit, že když jsem u nich a bavíme se, že se necítí dobře, jako bych byla jejich tichá výčitka. Nevyčítám nic, nic nechci a nemohou mi nic dát. ale jsem ráda, že jsem to zvládla teď, za jejich života, když bych tu možnost neměla, dost možná, že by mě to žralo a ničilo až do smrti. Teď je mi jedno, co bylo - ono platí, že každá mince má dvě strany a já to vnímám tak, že mi dali tu posranou a já ji dokázala otočit a tam byla zlatá. Mí sourozenci dostali zlatou stranu a ze nějakýho pro mne záhadnýho důvodu se jim zadařilo tu minci otočit a mají pocit, že oni jsou ti, kteří byli poškozeni. Dřív jsem z toho měla škodolibou radost, nemohla jsem se ovládnout. A teď? Teď je mi to fakt jedno, jejich život nezávisí na tom mém a můj na jejich.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(17.3.2015 23:56:41)
jentak,

myslím, že za lepší konec jsi to ani nemohla vzít, po všech stránkách. ~R^~g~
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 0:06:38)
Jo - ale trvalo to dlouho, než jsem dokázala změnit svůj přístup. na jednu stranu -lepší někdy nežli nikdy. A když si říkám, jestli bych chtěla vrátit ty roky zpět s tím, že pak ten začátek bude jinak, třeba i tak, že to tzv. dělení bude spravedlivý, tak to bych byla zbabělec - nechtěla bych to, protože bůhví, jak by to dopadlo a já teď vím, co mám a co kdyby to všechno bylo jinak. Takže ne - v mém případě je to správně takhle. Jen to přijetí trvalo dlouho, škoda, možná pro náš vztah /já vs. naši/ škoda, ale co jeden ví.
Ale proto si umím představit člověka, který nedostal nic, sourozenec všechno, dotyčnému se všechno sejří, ta sourozencova polovina by mu vytrhla trn z paty - a ono nic, vím, jak člověka ničí frustrace a pocit nespravedlnosti a proč to udělali, proč se tak chovají.
Někdo i v takové situaci umí odpustit, já to neuměla, nešlo to - bylo to příliš silné.
Ale jak říkám - jsem šťastná, že jsem se toho pocitu zbavila - a nebo - zbavila jsem se toho pocitu, tak jsem šťastná? To opravdu nevím. Ale vím, že ty hnusný pocity jsou pryč.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 0:11:33)
tak já myslím, že nemít hnusný pocity a nemít majetek je větší výhra, než mít obojí ~;)
 jentak 
  • 

Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 0:21:53)
~R^ to rozhodně. ale zbavit se těch pocitů je hrozná fuška, měla jsem obavu, že se mi to nezadaří nikdy. Tak dlouho jsem s těmi pocity žila a být bez nich je hrozně osvobozující, čistý, lehký. A dokonce si myslím, že i když jsem se snažila se jich zbavit, že jsem se jich nezbavila já, ale že samy zmizely - bez mého přičinění, jen tak,jak přišly, tak odešly.
Jestli jsi tyhle pocity nezažila, buď ráda, člověka to ničí.
 breburda71 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 6:34:11)
Kudlo, určitě..Ale vůbec nejlepší je nemít hnusný pocity a mít spravedlivě rozdělený majetek. Já nejsem vůbec proti tomu, aby si ho rodiče užili a rozfofrovali, ale dát jednomu barák a druhému prd s tím, že si bydlení má zařídit sám, tak to mi připadá prostě nepochopitelné.
 ...j.a.s... 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 12:29:17)
Koukám, že se diskuze rozproudila i beze mě :-) Souhlasím s názory, že když jsou vztahy v rodině harmonické, tak je snazší být velkorysejší a netrvat na půl na půl. Bohužel v rodině jsme ten druhý případ. Vztahy nic moc a majetek už nyní slouží jako účinný nástroj k manipulaci a citovému vydírání. Od dětství až do dospělosti jsem slýchávala, nemůžeme k moři, musí se koupit sekačka, nemůžeme koupit lyže, musí se šetřit na fasádu atd. Všechno šlo do domu. Dnes je to na způsob, všechno v domě a s domem zdědí ten, kdo zde bude bydlet a přece nebude někoho vyplácet. Vždyť to by pak platil celý život.
 Kudla2 


Re: Nejlepe nic nemít 

(18.3.2015 12:53:19)
j.a.s.a není v tom případě fakt lepší se na celý majetky vykašlat?

Jako dítě se to nedá, to chápu, ale aby se dospělej nechal celoživotně vydírat domem, kterej beztoho musí nenávidět?

Je velmi osvobozující říct - maminko, tatínku, já nic nechci a život si zařídím podle svýho. ~x~

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.