Re: syndrom prázdného hnízda

"Bude mi chybět taková ta každodenní blízkost, i když často dcera byla pryč, pořád jsme byly společná jednotka, teď už budu já a oni (dcera s přítelem)."

dcera to nejspíš cítí podobně, když máte hezký vztah, i ona se bude adaptovat na novou situaci - dej jí najevo, ať kdykoli zavolá, když bude chuť přijít/přijet, sama nebo ve dvou, zvi je sem tam na oběd, na společné sledování sportovního utkání v tv (pokud něčemu fandíte), nejspíš i ve třech to bude fajn, a ve dvou (jen dcera a ty ještě hezčí, jak si budete o něco vzácnější).

Zvířátko je dobrý nápad, jak už tu padlo.

Jak reálné je, že bys párkrát do roka jela ty za nimi a spojila to s nějakým divadlem, výstavou?

Jo, a ze společného bydlení by v budoucnu mohla vzniknout nenadálá nebo i plánovaná vnoučata, a pak možná ještě budeš vzpomínat, jaký to byl klídeček, sama v bytečku bez jakýchkoli vzruchů