23.7.2026 18:37:54 babi_
Re: Syndrom prázdného hnízda
Tak to mám štěstí. Syn se odstěhoval v 19, ještě před maturitou, ke které se pak nepřihlásil, takže má základní vzdělání, ale nikdy, ani jednou, mi nevolal kvůli praní, a mám pocit, že ani kvůli žádné jiné praktické radě. Jak pral v době, kdy bydlel sám v nějakém krcálku u tanečního sálu, kde pracoval, si ani nejsem jistá. Tuším tehdy zmínil veřejnou prádelnu? Je to dávno. On se odstěhoval právě proto, aby se o něj nikdo nestaral.
Dcera se občas na něco zeptá, ale trochu ji podezřívám, že by to sice nějak vyřešila, ale je to příležitost potěšit maminku, že její zkušenost se cení

Obě děti jsou zlaté (i) v tom, že když už spolu nějak komunikujeme, obvykle se zeptají, jestli něco potřebuji. Cítí odpovědnost, když jsem zůstala sama.
Odpovědět