| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Padesát odstínů Aspergerova syndromu

 Celkem 201 názorů.
 Hr.ouda 


Téma: Padesát odstínů Aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:25:11)
Holky, po mnohých mých pochybách a tím pádem protahování, neochotě uzavřít to rychle, se psycholožka rozhodla nakonec, že už nemá cenu to dále odkládat a shledala AS.
Dřív jsem o AS neměla moc představu, zmínky o AS jsem zaznamanela poprvé tady, od doby, kdy se o této dg začalo uvažovat v souvislosti s mým synem jsem samozřejmě začala více sledovat, a všímat si, že spoustě charakteristik této dg. odpovídá, ale v něčem mi ti nesedí, nevím v čem - samozřejmě připouštím možnost, že jen nechci tuti dg. přijmout a popírám.
To, co psycholožka napsala do zprávy - s ničím nemohu nesouhlasit, všechny ty dílčí projevy sedí, o mnohých jsem s ní nakonec pluvila já sama, že ano :))), jenomže když si to přečtu takto koncetrovaně sepsané na necelých dvou A4 papírech, tak to vyzní strašně, vychází z toho úplně jiný děcko, než syn nakonec je,i když tomu popisu nemmůžu nic vytknout - tak prostě on nakonec funguje daleko líp, než by se zdálo někomu, kdo by si toto přečetl - jen se to s ním musí umět, netlačit.

K založení téhle diskuse mi definitivní podnět dala předchozí diskuse o chlapěčkovi, který by nemohl být sám v nemocnici - pro mého syna by toto bylo taky zdrojem stresu, ale zvládl by to, určitě by hystericky neječel - zvládl by to třeba za předpokladu, že bych mu řekla, kdy přesně mu zavolám a kdy přesně přijdu na návštěvu a musela bych být punktlich. Pobyty beze mne zvládá a nejsou na něj stížnosti, byl i na táboře, s mladšími detmi, znal jednu vychovatelku a zvládnul to s tím, že se s dětmi moc nesblížil ale konflikty s nimi neměl.

Skola je úplně jiná kapitola, ale tam potíže měl, a má, ale taky ne se všemi a se vším, to je jiná věc.


Je to poněkud zmatené takže prosím, měla bych dvě otázky:

- Klinická psychiložka na mne je starší dáma, která působí zkušeně PAS je oblas její kompetence, ale přesto - má podle vašeho názoru smysl hledat druhý názor? Sama říkala, že to není případ, který je jasný "od dveří".

- Kam byste se obrátili, za předpokladu, že to smysl má? Na někoho z Appla? Na koho? Jsem ochotna si vyšetření zaplatit. Nebylo by to hned, škola nás v mězičase poslala i do PPP,takže syn toho má těd plné zuby, ale říkala jsem si, někdy na jaře třeba.

- nebyly jsme na neurologickém vyšetření. Už dříve, na začátku, jsme na něj dostali od pediatričky žádanku spolu se žídankou na klinickou psychologii, psycholožka tenkrát řekla, že tam zatím chodit nemáme, že nás tam když tak pošle , pokud nazná, že je to nutné, nenaznala. První závěř byl ADHD s podezřením na AS,později, po došetření, AS. Mám na tom vyšetření trvat nebo je to k ničemu?

Dík.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:27:19)
koukám, že ty otázky jsou tři :)))

na DG jsem zralá spíš já
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:27:22)
Hroudo,
nejdřív si odpověz na otázku, co si od toho slibuješ. Podle toho se pak odvíjí další.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:33:42)
principiálně jsou proti nálepkování nějakými Dg.

Syn se vymyká z úzce nastavené normy, má své potíže, nemá to sám se sebou lehký, ale nechci, aby na něj ostatní, zejména škola, nahlížela optikou nejaké poruchy.

Tuhle zprávu do školy určitě nedám, jednak nemám důvěru, a taky mi to vůči němu nepřijde fér.

Osobně si myslím, že jeho potíže jsou ještě té povahy, že se spíše nevejde do škatulky a problém má okolí.

Hlavně si od toho slibuju,že mu budu umět lépe pomoci - mne připadá jako úzkostný, nejistý, silně introvertní kluk, který má řadu předností, ale širší okolí je přes jeho neschopnpst zařadit se do kolektivu a směřovat k zářným zítřkům (je spíš negativně naladěný) jeho kladné stránky nevidí.

prostě tu dg nechci a bastafidli! Připadá mi, že je ted v mode.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:37:37)
Hroudo,
tos ale neměla nikam chodit. Mám stejný názor jako ty - nelíbí se mi nálepkování dětí a myslím si, že "diagnózy" jsou teď v módě. Navíc nevidím jediný důvod, proč takovou dg. mít.
Mám taky syna, který by dostal nálepku hned od dveří ordinace. Nikdy v žádné nebyl a nikdy ani v žádné nebude, leda by si to sám přál, což je dost nepravděpodobné.
Na tvém místě bych už nikam nechodila, tuhle zprávu někam založila a věnovala se synovi na základě toho, co ty jako máma cítíš, že je pro něj správné a pomáhala mu jeho problémy zvládat.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:43:16)
to je složitý

- má nejaký problémy, kzeré jsou až dyfické povahy, a řešili se s pediatričkou

- škola neudělá jediný ústupek, pokud na to nebude mít metrák papírů - mám schovaný mail od učitelky, kde jsem chtěla nechtěla úlevu, ale jen takovou drobnou změnu v domácím čtení, kdy on by přečetl víc, než bylo požadované množství na den, ale jinak rozložené, a v odpovědi učitelky stojí, že to tak chce po všech detech a basta - to byl druhá třída. Učitelku mají furt stejnou, težká normotička

- tak, pokud by PAS měl, tak je lepší to vedět a pracovat s tím, ale já bych potřebpvala ještě aspon druhý názor. Mopmentálně s tím prostě nesouhlasím.
 ..maya.. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:30:14)
v modě možná, proto by rodiče neměli navštěvovat neodborníky a hned žádat nějakou dg...tato diagnostika není otázkou jednoho sezení..spousta lékařů si ztěžuje že je na ně rodiči tlačeno..


no, dnešní doba je divná, výchova dětí benevolentní, pak je mnoho dětí neprávem někde zaškatulkováno přitom při normálním vedení s nastavením hranic by mohli být naprosto v pohodě..

my hranice samozřejmě stavíme taky, ale u dětí s pas je to o něčem jiném
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:57:05)
Hroudo, já se k diagnostice stavím úplně stejně jako ty. Taky se mi nelíbí nálepkování. A máš pravdu, že problém je v přístupu druhých a ne v dítěti. Jenže bohužel školskej systém je takovej jakej je, dětem se přizpůsobit nedokáže a buď budeš hrát tu hru, nebo může mít syn problémy ještě větší.

Já mám mladšího syna (13), kterej je absolutně nekompatibilní se školským systém, momentálně ho vyhazují už z druhé školy a hledáme jinou a celý problém je ten, že se do žádné škatulky nevejde (žádný psycholog neshledal žádnou diagnozu). Jenže škola bez toho s ním pracovat neumí, chce děti přizpůsobivé, takže se ho radši zbaví.
Tohle je ten problém.

Tak si ty výsledky nech pro sebe a nikomu je nedávej, to samozřejmě můžeš. Proč si tedy k psycholožce chodila, když teď výsledky odmítáš? Teď to může vypadat jako jízlivost, ale není, jen se to pokus rozebrat pro sebe, co vlastně chceš a potřebuješ. A nech to uzrát, nemusíš se rozhodovat hned.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:02:51)
to začalo řešením jiných potíží, kzeré jsem konzultovala s pediatričkou

na druhý koleji se postupně rozvinuly určitý potíže se školoi

syn se kompatibilní být snaží, seč mu síly stačí, ale stejně kolikrát narazí, často ani neví, že delal neco jinak než mel
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:10:27)
Hroudo, rozklíčuj jaký jsou možnosti, třeba si je i napiš na papír.
V podstatě můžete jet dál tak jako dosud. Syn potřebuje tvojí maximální podporu, každou situaci, kterou ve škole "nezvlád" rozklíčovat a dostat návod, jak na to příště, posílit sebevědomí a naučit se z chyb nehroutit, ale poučit. To bychom ale potřebovali hlavně my dospělí se naučit.

Pro povzbuzení odkaz (už jsem ho sem dávala, tak ho možná znáš) - přednáška o AS, jedna z nejhezčích, co znám. Když mám krizi, tak si jí pouštím. Mimochodem ten člověk aktivně pomáhá rodinám i školám ohledně PAS.

http://www.youtube.com/watch?v=qOu1Tc71tGs
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:36:42)
on má třeba sistenta, kterýho nechce . Z počátku na to reagoval bouřlivě, ted to jakžtakž akceptoval, ale není rád. Sám asistent je , podle mého názoru, fajn člověk.

Jinak omluvte chyby, jdu hledat brýle:))
 Delete 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 15:54:58)
Hroudo,
a kdo má asistenta, kluk nebo učitelka? protože to je dost významné. Jestli má kluk u sebe permanentně člověka, je to prto něj nejspíš horší než všechny nálepky dohromady. Jak se asi cítí? Ono je nutné ho hlídat? Proč ho tam má?
Zažila jsem to jako asistent sama, to dítě nepotřebuje dospělého jako vnější znak své nenormálnosti, při své inteligenci si je své odlišnosti většinou vědomo a chce ji pokud možno skrýt, což s dospělákem místo vocásku dost dobře nejde ~d~.
Pro mě už samotné nastavení "dítě má asistenta" (pokud to není asistent osobní, tam je to o něčem jiném) je špatně ~d~.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:48:59)
nemá tu situaci rád

nedí to údajne prezentováno tak, že je tam asistent kvůli němu, ale syn není blbej
 Hr.ouda 


jinak Monty  

(17.11.2013 10:39:27)
na otázku, "co si od toho slibuju" ti klidně napíšu esej, podpořenou zahraničními zdroji, to pro mne není problém, ale nemá to smysl, bude to juen zpetná rafinovaná racionalizace mího pocitu, že "tu dg. pro syna nechci" , něco mí říká, že to nesedí.

Možné je:

- že je to jen klasický odmítání
- že nechápu podstatu AS

To samozeřejmě vyvrátit nemůžu.
 daba+holčička 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 10:43:03)
já teda nevím, podle mě mu může ta dg. usnadnit ve škole život, jestli tam teda nejsou nějaký ignoranti, ale jestli má asistenta, tak už stejně něco takového tuší. A on ho odstal bez diagnozy?
 Hr.ouda 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 10:43:42)
dostaql do na ADHD
 daba+holčička 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 10:50:07)
víš, máme ve školce kluka, kterýho bych od dveří tipla na autistu, byly a jsou s ním problémy - nazvladatelný, agresivní, ale úplně jinak než běžný zlobivý kluk. Rodiče popírají. Je mi ho líto, až je něco donutí to řešit, bude už nejspíš pozdě. A to máme v blízkosti speciální školku pro děti s PAS.
 Hr.ouda 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 10:55:26)
to není jeho případ

agresivne reaguje až když se cítím zahnán do kouta , ale ne až takhle moc, on je spíš podivnej - samomluva, pohyby rukama, apod.
 daba+holčička 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 11:20:58)
jasně, ale spíš bych se zajímala o to, co by mohl díky té dg. získat - nemám zkušenosti, ale třeba, jestli by mohl docházet do nějakého kurzu, jako mají dyslektici, měl ve škole nějaké úlevy, specialistu, který by ho sledoval... Pokud ne, tak je to asi jedno.
 DaVinci 


Re: jinak Monty  

(17.11.2013 12:00:39)
Dabo, a ty se s jeho rodiči znáš a víš, že něco popírají? Přeci práce s dítětem s dg. je běh na dlouhou trať a výsledky nejsou vidět hned.
A když kluk dg. dostane, bude učitelka tohle prezentovat na třídní schůzce?
Můj syn má ADHD, psychiatr mi rovnou řekl, že když na tom budu trvat, zprávu pro školu mi udělá, ale nerad. Podle něj je to lékařské tajemství a nepatří do rukou někomu, kdo tomu nerozumí.
 Hr.ouda 


to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 10:46:35)
si myslím už déle, ne každá škola, ale spousa bežných základek asi jo

to, že syn byl od narození "jiný", toho si všiml kdysi i exšvagr :))), říkala jsem synovy od dětsví "človek s problémy", má takovo utežkou povahu, není to žádné sluníčkobé dítě, je úzkostný a uzavřený, bojí se změn, nemá rád ani pozitivní překvapení, potřebuje svůj řád atd.

Jenomže já nejsem o moc jiná ~t~~t~~t~ v ledasčem.
 Monty 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 10:56:14)
Jo, mám hodně podobnýho syna. Už od školky mne na to upozorňovaly učitelky, že není úplně normální. V pěti letech odmítl malovat obrázek na téma Vánoce, protože hromadný kácení stromečků a zabíjení ryb pokládá za zvrácenost. V necelých jedenácti řeší věci typu "jak přijde konec lidstva" a "lidstvo je největší zlo pro planetu a zaslouží si vyhynout". Ale kromě toho má i úplně normální zájmy, hraje počítačový hry, staví si Lego, čte komiksy a kouká na vtipný seriály. Je ve spoustě věcí jinej než průměrný dítě, ve spoustě věcí stejnej. Proč by na to, v čem je jinej, měl mít nějakej papír?
 Hr.ouda 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 10:57:36)
on se začal sypat pod tlakem zejm. školy a začal mít i fyzický obtíže a jiný věci
 Pavla 
  • 

Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 11:16:34)
Zkusili jste sport? Náš syn má též komplikovanou povahu. Papír z PPP máme, dali jsme ho do školy a nám to tedy pomohlo.Učitelé s ním pracují lépe. Na radu psycholožky jsme zkusili zařadit do jeho denního programu sport. (také má rád řád, nemá rád změny a tlak, spěch apod.). Chodí 2x týdně hodinu na tenis, aby neměl okolo sebe žádnou konkurenci a po 2 letech vidím po příchodu z tréninku zlepšení. Takové ty jiskřičky v očích. Které normálně nemá.
A jak tady někdo psal o tom, že je přemýšlivý o konci světa a tak. Tak mi v 5 letech na táboře (i s rodiči- když vedoucí povídala - tak děti, zítra bude k obědu kuře) - tak se zamyslel a povídá - a kde to kuře vemou, kdo ho zabil a bolelo ho to atd. atd. Nakonec to nejdl!! Moje kamarádka byla v šoku.
 Lady V. 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 12:39:31)
Ale to snad v skolkovem veku vedi vsechny deti, ze maso neroste na stromech, ne?
U mych deti jsem tohle proste utnula vysvetlenim, ze to tak v prirode proste chodi a silnejsi zabiji a zere slabsi. Nakonec rostliny jsou taky zive, a pro samy humanismus se nestanu mrchozroutem nebo neumru hlady.
 Ananta 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 14:09:26)
No, některým dětem tohle vysvětlení stačit nebude, nebo s ním nemusí souhlasit.
 Kafe 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 12:37:05)
Monty - kolem 11. roku jsem také měla období, kdy jsem lidstvo pokládala za největší zlo, které se kdy na Zemi objevilo. Předcházela tomu fáze, kdy jsem dosti agresivně vystupovala proti myslivcům a vlastně jsem byla sólo eko teroristka. Časem se to zlidní.
 Monty 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 12:42:25)
Strašidlo,
děkuji za naději; pokud znáš seriál Bambinot, tak občas mne přepadá podezření, že z něj vyroste takový ekoterorista, jako byl v seriálu ten "zkušební" následník trůnu. ~;)
 Kafe 


Re: to, že škola vyrábí DG  

(17.11.2013 12:44:15)
MOnty - prostě jen vnímá svět trochu jinak. Je kreativec. Nikdy nebude standardní, ale bude vždycky zajímavý.
 Monty 


Re:  

(17.11.2013 10:50:23)
No dobře, když ji nechceš, proč jsi s ním někam chodila?
Nemít diagnózu je jednoduchý, prostě si ji dát nenecháš. ~;)
Já na žádný diagnózy nehraju. Psychologie ani psychiatrie není exaktní věda. Má nějaký tabulky a odškrtává. Jediný, co lze celkem s jistotou říct, že určitý způsob chování není standardní nebo je méně obvyklý.
Pokud někdo slyší hlasy nebo má nezvladatelné záchvaty agrese, event. si čas od času myslí, že je agent CIA, tak je na místě nějaká léčba a medikace, protože je to stav ohrožující jeho i okolí.
Pokud je někdo "jen" nestandardní, nevím, k čemu by diagnózu měl.
Moje nebožka babička byla celý život úzkostná a bázlivá. Bála se úplně všeho, zlodějů, jízdy autobusem, jízdy ve výtahu, věřila každé legendě o hadím jedu v banánech apod. Já se bojím hlučných, agresivních a primitivních lidí, protože mi přijdou potenciálně nebezpeční. Můj syn se bojí všeho tohohle dohromady. Jak mu v tom pomůže nějaká diagnóza? Že si řekne "aha, já se toho bojím, protože nejsem normální?" A bude z toho mít dobrej pocit nebo se bát přestane? Nevím, nemyslím si to...
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:46:01)
Hroudo, důležité je, k čemu potřebuješ jiné vyšetření? Píšeš, že syna celkem zvládáš, ve škole taky.
AS je svým způsobem nálepka, na druhou stranu může pomoct lidem, kteří se synem pracují (učitelkám) k tomu, aby jeho chování pochopili.
Já sama se k AS nestavím jako k poruše, ale jako k jinakosti. Vidím na ní víc kladů než záporů. Je ale pravda, že u našeho syna se ty kritické projevy hodně upravily, už jsem to tu psala moc krát.
Po všech zkušenostech vím, že nic není tak definitivní, jak se může zdát. Na našem synovi (14) dnes AS pozná opravdu jen znalec věci.

Takže na tvým místě bych se na další vyšetření vykašlala. Mimo jiné i proto, že PAS neumí diagnostikovat jen tak někdo a tudíž je velmi pravděpodobné, že jiný psycholog vám je nepotvrdí.
Nebrala bych současné výsledky jako nic tragickýho, vzala bych z určení diagnozy výhody - potvrzení a informace pro učitele, aby věděli, jak se synem pracovat, popřípadě i pro některé příbuzné (u nás dg. hodně pomohla, aby manžel a babička pochopili, že syn není nevychovaný, že je prostě jiný) a pro tuhle chvíli bych se tím víc nezatěžovala.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:51:34)
chodí do kroužků, když o něm nikdo nic neví, tak si nikdp ničeho nevšimne, kromě toho, že on je sám pro sebe, např. reakce jedné vedoioucí, že o nem ani nevědí a že se vůbec neprojevuje -

přiznávám se, že jsem to brala přesně tak, jako ty, nežmi přišla poštou tahle zpráva - přečetla jsem si jí,a zdesila se - dojem z zní skrnuju takto "všechny detauly sedí, ale TO NENI VON" , zjistila jsem, že prostě nedokážu s touhle zprávou nekam jít - do školy vůbec, ale ani do PPP. měla bych ji zanést do SPC, pdo který jsme spadli, ale prostě to nemůžu udělat, připadám si jako Jidáš.
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:19:18)
Šuplíku, na tom papíře ta diagnoza bude podle mne vždy.
Ale za pokus to, Hroudo, stojí. Požádat psycholožku, aby napsala pro školu zprávu s doporučeními bez uvedení diagnozy.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:30:25)
tpohle je diagnostiká zpráva z klinické, nechce se mi ji dávcat nikam, ani do té PPP
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:53:27)
Zprávu nemusíš dát nikomu. Jestli nedůvěřuješ PPP, můžeš jít klidně do jiné. Na určité věci je papír od nich nutný, to už jsi ale zjistila – nemusíš však chodit tam, kde ti to nesedí. Taky tam pracují lidé různého zaměření (psychologie, speciální pedagogika...) a nedělají diagnózy, naopak vycházejí z hotových diagnóz odjinud.

K Aple – klidně se můžeš objednat hned, odhaduju, že přijdete na řadu v létě. Výhoda – používají standardizované diagnostické metody, což hodně psychologů bůhvíproč nedělá. Největší nevýhoda Aply je v tom, že je nestátní, není součástí standardního systému, její zprávy třeba soudy skoro vůbec neberou za směrodatné.
U nás umí autismus diagnostikovat také Motol, ale jak je to ve vašem okolí, to fakt nevím. Zoufalí rodiče, kteří nemají rádi diagnózu autismu, chodí k dr. Krejčířové do Thomayerky v Praze – také má ale dlouhé objednací lhůty. Výhoda – pěkné a srozumitelné zprávy, podle kterých rodiče často lépe pochopí, jak s dítětem pracovat. Diagnózu autismu či AS dává méně často než Apla. Otázka je, jestli má smysl zjišťovat, co je "dobře". Každému prostě vyhovuje něco jiného. A kdo fakt neví, asi by měl zkusit obojí, už komparací zpráv se dozví ledacos zajímavého.
 Ráchel, 3 děti 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:03:48)
Hroudo, ty tu zprávu nikam dávat nemusíš, to je jen na tobě.
Chápu, že nemáš ráda dg. nálepky. Já beru dg. jako pomůcku - pokud je dobře stanovená, tak mi může plus mínus pomoct zvolit nástroje/metody atd., jak dítěti co nejlíp pomoct.
 fillantropus 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:59:47)
Rozhodně bych nenechávala dítě vyšetřit v Apple,- dávají diagnozy autistického spektra i tam, kde to fakt tahá za uši. Když dělá člověk jednu věc a nesetkává se s celým spektrem diagnoz, začne mít zúžené vnímání. Applu považuju za poslední instanci. Jsou tam milí a laskaví lidé, to ano.

Reknu ti to za sebe,- rozhodně bych ještě někam šla. Sama chodím vždy pro názory k více odborníkům. Na základě toho si udělám závěr vlastní, o který se opírám. V Brně ti neumím nikoho poradit, v Praze jo. Doktorka Jahnová v Brně pracuje jen sdětmi do 4 let, ale poradila by ti za kým jiným zkušeným ještě jít.
 Hr.ouda 


fillantrope,  

(17.11.2013 17:07:11)
poslopuchej,o to jde - paní doktorce důvěřuju, určitě má hodně zkušeností, sama připustila, že syn není jasný případ, kdaž jsem s ní mluvila se vší m jsem souhlasila, ale jak to čtu černé na bílém, něco se mi nezdá - syptomy ano, ale prostě není to on - a přesně to mne napadlo, když se pesializuje na PAS, spíše uvidí PAS. Není to nedůvěra vůči ní, a ona vůbec se nechovala jako člověk, který má patentr na rozum, celkově na mne udělala dobrý dojem, ale přsto mám zájem o druhý názor . Mne PAS nepřiapdá jakoi nejaká bezávažná dg,, kzerou můžiu jen tak odpískat. nevíém no.

Nazvala jsem to "padesát odstín AS" z legrace hlavně na základě toho, že co jsem si zatím přečetla, tak tam spadne ze symtomů "všechno a nic specifického", může to můí spouty různých projevů§ - nebo ne?
 fillantropus 


Re: fillantrope,  

(17.11.2013 17:30:57)
ano může to mít spoustu různých projevů. Já s tebou naprosto souhlasím, rozhodně bych někam šla a přemýšlela o tom. Nemusí jít o to vyloučit tu dgn., ale poslechnout si ještě další názory a další pohledy. Držím vám v tomto směru palce. Mimochodem některé věci, které tu v této diskusi píšeš mi tak nějak taky dělají brouka v hlavě, že mi to tak nějak nesedí. tož jsem ti asi moc nepomohla, ale řekla bych, že tvé myšlenkové pochody jdou správným směrem, moje by šly tím samým. Je dobře, že o tom přemýšlíš. Můžu ti nějak pomoct ?
 Hr.ouda 


Re: fillantrope,  

(17.11.2013 17:37:20)
leda mi nekoho doporučit, kdyby to bylo z JM, tak by to bylo nejlepší, na druhé straně z\se když to bude někdo z Brna, tak si myslím, že se mu nebude chtít štourat do závěrů své kolegyně.

Klidne za půl roku, za rok, třeba se syn taky nekam posune, ndemusí to být okamžitě.

Zatím váhám mezi nutkáním papír zahodit a na vš zapomenout, na druhé straně on má potíže a na jaře jsem až mela strach, nechci být moc specifická tady, takže uza hlavu to hodit nemůžu. Ale špatně určený důvod potíží je možná horší než to nechat plavat, nebo ne?

Já nechci papír kvůli škole, chci jeho potížím porozumnět a pomoci mu, řadu věcí jsme se naučila sama, ale ted třeba řeším to, že se mi zdá, že je na mne u určitém smyslu moc fixovaný a v jiné smyslu mu to samotnému není příjemné a řeší to nárazovými vzpourami, který se mu vymknou z ruky a zase se cítí hůř
 Grainne 


Re: fillantrope,  

(17.11.2013 17:43:13)
Hroudo a to vyšetření odpovědělo na tvé otázky?
Já bych řekla, že každá matka nutně musí čelit, až na světlé a šťastné výjimky, situacím, kd vlastnímu dítěti nerozumí = neví, jak postupovat.
Někdy je třeba vyvinout až extrémní usilí, aby se jí to podařilo.

Nějak to na mně celé dělá dojem, že místo odpovědí jste dostali "nálepku", což nepomohlo nikomu a ničemu.
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:59:26)
Fil a prosimte, za kym bys sla v Praze? Nejde mi uz o dg, ale o lecbu. Nasi dr jsem volala, ze je maly spatny, ze zkusime medikaci a dostali jsme termin 60 minut na konci ledna. Rady prakticky zadne ani na zacatku.
 fillantropus 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 19:41:33)
Kozlovko, abych ti mohla někoho doporučit, tak bys musela trošku specifikovat problém, věk a tak. Psychologové na pojišťovnu jsou prakticky nedosažitelní, můžu ti doporučit někoho soukromýho. Ale potřebuju vědět něco trošku víc.
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 20:37:58)
fil, to bys byla moc hodná. Synovi je pět let, diagnózou (AS) jsme se začli zabývat, když mu byly tři. Měl problém se změnami (jakože i přechod z bytu ven apod.), šílené záchvaty vzteku a hodně si dělal rituály (pouze červené brčko, lízal mi loket, skládal do řad atd.). Jsme v péči Aply, ale tam už nějak vyčerpali možnosti. Hodně pomohly režimové kartičky, zážitkový deníček a braní ohledů na něj, což děláme od narození. Jenže teď se jeho úzkostné projevy zhoršují, tak nějak průběžně. Teď už ho několik týdnů nemůžeme dostat do školky, zasekává se na různých věcech, dneska třeba mlátil do počítače, protože jsem chtěla, aby přestal hrát hru a šel snídat. Psychiatrička nám doporučila léky proti úzkosti už před rokem, tehdy hlavně proto, že hrozně málo spal a večer dělal scény. Já je nechtěla. Teď jsme se ale s manželem rozhodli, že už je to pro malého neúnosné, on si uvědomuje, co dělá, ale nemůže si pomoct, je mu to pak líto, omlouvá se, prostě samotného ho to brzdí. Tak bych mu chtěla nějak pomoct. Trochu se v tom plácáme, já sama bych potřebovala terapii. Zavolala jsem té naší dr, myslela jsem, že pomůže, stejně ho chtěla znovu vidět a diagnozu potvrdit, ale dopadlo to tak, jak jsem psala níže.
 fillantropus 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 21:18:56)
Zkus paní doktorku Hrdličkovou,- www.marketahrdlickova.cz, ona má sice na svých stránkách, že je jen terapeutka, ale věnuje se i diagnostice malých dětí.
Nebo Mgr. Lenku Chválovou,- nutno vygůglit
Nebo PhDr. Křížovou z Ftn

 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 21:36:32)
Ok, moc diky, mrknu na to.
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:41:09)

Jaké jsou výsledky z PPP? Spolupracuje se školou? Syn má asistenta - z jakýho důvodu?
Já s PPP nemám dobrou zkušenost, nikdy se nedělo nic konstruktivního, spolupráce se školou žádná, ale někde tohle třeba funguje. Je ale potřeba i ze strany rodiče tlačit a nenechat to být. Asistent měl být navlíknutý tak, že je pro všechny, ne jen pro syna, chápu, že se cítí blbě.

Celkově je to ale na pytel. Kdyby dnes chodili kluci do nižších ročníků, učím je doma, nějak už na ty instituce nemám nervy.
 Len 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:48:11)
Hroudo, ja uz bych ho nikam nehonila, podle meho je to zbytecne. Kdyz se to tyka jen kolektivu, tak bych papir zahrabala a nevytahovala. Mam dite s VFA, u nej to bylo treba, protoze do peti let nemluvil a drobnou motoriku mel temer neexistujici. Ja sama mam velmi pravdepodobne AS, nikdy oficialne diagnostikovanA jsem nebyla, taky jediny problem byl kolektiv, postupne jsem se naucila to jakz takz vykompenzovat, i kdyz ted uz si moc nasili nedelam~:-D Nevidim zadne pozitivum oficialni diagnozy
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:53:23)
já nevím, já to vůbec neznám ty lidi a kdo je expert
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:05:41)
Jako mírně zainteresovaný člověk potvrzuju ta samá jména, co Milada zmínila, jsou asi nejlepší, na koho se můžeš obrátit. Obě dámy totiž jednak něco zjistí (a že to fakt umějí), a ještě k tomu to dokážou slušně podat a vysvětlit.
Zajímavé je, že se právě docela často nesejdou přesně v diagnóze, takže člověk může porovnat. Pokud bych měla dítě s podezřením na AS, rozhodně bych zašla za oběma.
 nanai 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(18.11.2013 2:12:42)

 nanai 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(18.11.2013 2:14:43)
Dovoluji se vetřít do diskuse s otázkou, zda máte někdo nějaké zkušenosti s MUDr. Schmidtovou v Praze, která se prý také specializuje na diagnostiku autismu u dětí, i velmi malých? nakolik její dg. sedí? Za podrobnou diagnostiku se u ní platí 4500Kč.
 ..maya.. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(19.11.2013 17:45:55)
je jedna z nejlepších a podle mých info ale nové pacienty nepřijímá
 Natašenka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(19.11.2013 19:06:30)
Nebere nové pacienty do péče, ale na diagnostiku bere.
 nanai 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(19.11.2013 22:17:51)
Děkuji moc za odpovědi,to jsem ráda, že je dobrá, budu o tom pro syna uvažovat. Ale ta cena je dost vysoká, to snad i v té APLA je diagnostika levnější. Z rané péče nám doporučují abychom zašli za MUDr.Kolárovou z Prahy 2, s tou náhodou zkušenost někdo nemáte? Já osobně jsem přesvědčena, že syn autista opravdu není, ale spíše že má dysfázii i s receptivní složkou.
 babiki 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:56:01)
Ja nevim proc se porad mluvi o nalepkovani? Nevim jak v CR, tady v UK rozhodne neni lehke diagnozu ""ziskat"". Nevidim jediny negativni duvod mit spravne diagnostikovany AS - ze zkusenosti znamych se detem casto ulevi, kdyz zjisti ze za to ""nemuzou"", ze nektere veci jsou pro ne tezsi nez pro typicke deti ... Kdyby nemel nikde zadne problemy, tak m chapu ze nema cenu
 babiki 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:57:33)
...sorry telefon...
Ze nema cenu diagnozu prozivat, ale sama pises ze problemy ve skole ma.
V aj existuje dost knih pro deti s AS - v cestine nevim.
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:59:47)
on čte normální knihy pro děti, akorát trochu jinak než třeba jeho brácha, čte ABC, nekterý encyklopedie, speciáýloní knížky nepotřebuje, jemu stačí etiketa na jogurtu občas

btw. když tu byla ta diskuse o modifikovaném škrobu, tak nevím jak na to přišel, ale odmítl nejaký pribuňák , protože se na etiketě přečetl, že je tam modifikovaný škrob, tak to jíst nebude :)))
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:04:01)
Hroudo,
to taky znám, syn čte etikety už pár let, kde jsou jaký éčka a modifikovaný škroby, v obchodě kontroluje i razítka na vejcích... ale mně to chorobný nepřijde. ~;)
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:09:26)
Ad problémy se školou - syn má problémy tohoto typu.



Paní učitelka tam holt chtěla mít napsaný, že příklad nelze vypočítat, tak má trojku.
Jenže já paní učitelku chápu, protože syn tohle dělá pořád a asi už je na to alergická. Má ho třetí rok a pokaždý mi řekne to samý - je excelentní v tom, co ho zajímá, co ho nezajímá, na to nereaguje a je duchem nepřítomnej.
Bohužel jedinej způsob, aby ho něco začalo zajímat je právě ten, že bude moct i v rámci toho nezajímavýho používat svoji kreativitu. A to od učitelky na normální základce moc nejde očekávat, má jich ve třídě přes třicet.
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:17:32)
Monty, to je hezký. :-) Já bych se jako učitelka zasmála a pochválila ho. Takovýhle odpovědi miluju. :-)
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:24:13)
Kamisi,
já taky, ale já nejsem učitelka, která má ve třídě třicet puberťáků, který musí denně krotit. A on to má všude, ve všech sešitech, od první třídy dokresloval vtipy do obrázků v pracovních sešitech, když si vezmeš jakejkoli jeho sešit, tak je to komiks, on si neumí jen zapsat něco z vlastivědy, on k tomu namaluje pokaždý nějakej vtip, Metoděj mete koštětem, Sámo míří zbraní na hrnek kafe, protože bojoval s Turky... já i věřím, že se občas zasměje, ale bohužel nemá kapacitu na to, aby řešila furt jen mýho syna, že. ~;)
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:28:37)
Já to taky chápu. Má možná ještě docela štěstí na trpělivou učitelku, to náš mladej takovou kliku nemá. ~l~
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:42:20)
Milado,
je v páté a nepůjde nikam, protože s trojkou z matiky nemá šanci. Jeho blbost. Exmanžel sice chce, aby přijímačky zkusil, ale já jsem proti. To, že půjde na osmiletej gympl jsem psala v době, kdy měl z matiky dvojku, s trojkou ho tam rozhodně posílat nebudu.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:57:17)
Milado,
obávám se, že ti nerozumím.
Pořád bych byla nejradši, kdyby šel na osmiletej gympl, ale když se zhoršil v matice, tak tam prostě nepůjde. Nechápu, co ti na tom přijde nenormálního. Mně by spíš přišlo nenormální trvat na všem, co si člověk kdy myslel nebo přál, pokud se to ve světle reality ukázalo být poněkud nereálný. V době, kdy jsem to psala, měl ještě samý jedničky. ~;)
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:17:18)
Milado,
ne, nerozumím. Žiju ve světě, kde přiměřeně inteligentní lidé mohou měnit názory i přesvědčení na základě proměnlivosti faktů a vstupních informací. Nevím, k čemu by bylo dobré trvat na tom, že dítě musí na osmiletý gympl, když se zásadně zhoršil jeho prospěch v poměrně důležitém předmětu, ze kterého se dělají přijímačky. Naopak pokládám za poněkud omezené ty, kteří to tak nemají a trvají na něčem, co se ukázalo být přinejmenším sporné.
A to, jestli mi ty nebo kdokoli jiný něco věří nebo nevěří je mi dost jedno, nejsem kazatel univerzální pravdy, pouze reprodukuji nějaké názory. ~;)
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:29:08)
Milado, co ti tak vdí na tom, že někdo změní názor? nebo spíš na tom, že má někdo názor jiný než ty?
to je přece jeho věc, ne?
ty jsi strašně moc přesvědčená o své jediné pravdě a neomylnosti
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:50:29)
monty, já jsem už ve školce byla přesvědčená o tom, že gympl je jediná škola pro kluky, a ono jo
ale u nejmenšího jsem vůbec netušila, je jiný a překvapuje mě, velice příjemně teda, takže tady se neovažuju teď předvídat okoliv
tak tochodí, někoho odhadneš a někoho ne a u někoho uděláš chybu
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:52:06)
pardo n, Milado, ne Monty, už jsme zblblá :)
 Hr.ouda 


milado, tohle dělá kdekdo  

(17.11.2013 16:56:53)
já mám taky dost často "kategorická tvrzení", která myslém spíš hypoteticky
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:50:36)
Šuplíku,
máš pravdu, podcenila jsem faktor vrozené lenosti. Domnívala jsem se, že při jeho výborný paměti by mu mělo stačit dávat ve škole pozor, což by asi i stačilo, jenže on není ochotný dávat pozor, pokud ho něco nezajímá. Zpátky se to už vrátit nedá.
Tím končím, nechápu proč by tato debata kvůli Miladině obsesi měla být o mně nebo o mým synovi. Je to Hroudina diskuse o něčem úplně jiným.
Hezký zbytek neděle. ~;)
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 15:16:46)
Milado,
ale já už ti odpověděla. Názory lidí se v průběhu času vyvíjí v závislosti na změně okolností. Líp odpovědět neumím.
A syn je na škole v přírodě. ~;)
 Ráchel, 3 děti 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:12:22)
Milado, co furt řešíš s těmi vyjmenovanými slovy? To je nějaký důkaz inteligence nebo co? :-)
 Ráchel, 3 děti 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:17:30)
já že o těch vyjmenovaných slovech psala několikrát :)
 Senedra 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:05:48)
Milado, oprava, dcera se už vyjmenovaná slova po "b" učí.

Milada má pravdu v tom, že u páťáka hrubka, jakou tady ukazovala Monty, je průšvih. A učitelka by jí měla opravit i v matematice. Testy SCIO jsou stavěné jiným způsobem než klasické testy a úlohy ve školách, dokonce záměrně tak, aby žáky "načapaly". Kdo si je aspoň párkrát nezkusí, je u přijímaček hodně znevýhodněný.

 Senedra 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:11:12)
Buchli, hele, jako matikářka tu hrubku opravím i na střední škole. Jasně, nezahrnu jí do klasifikace, ale upozorním na ní.

 Grainne 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:15:20)
Já si dovedu představit, co Monty řeší, můj syn je schopen na pěti řádkách textu, který ho nebaví, vyrobit deset gramatických chyb, ale je schopen psát sáhodlouhé, bezchybné, smysluplné texty na témata, která ho zaujmou.

Já jsem tedy gymnázium vyloučila hned, protože tam se předpokládá mj. jistá standardnost dítěte, kam by se syn nevešel ani náhodou.
 Senedra 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:18:32)
Milado, hele, netuším, proč mají učivo seřazeno tímhle způsobem.. prostě po opakování na začátku roku dělali podstatná jména, jejich skloňování, pak slovesa a časování a teď nastoupila vyjmenovaná slova, začali s B, další budou následovat. Jedou podle učebnice. Na jaře jsme si prohlížela učebnici pro pátou třídou, tam se v druhém pololetí dělají slovní druhy, ale učivo se pořád prokládá opakováním, takže i/y mají děti opravdu nadrnčené.
 Senedra 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:29:43)
Milado, mně to taky přišlo kapku divné.. zase si říkám,odvozování psaní i/y podle vyjmenovaných slov se hodně zakládá na odhalení kořena slova, umět určit předpony, přípony, koncovky.. možná proto nejdřív začali s podstatnými jmén a slovesy.

Hele, našla jsem obsah učebnice :

Popis

Orientační obsah 1. dílu:
* Metodický úvod
* Velké písmeno na začátku jména a věty
* Význam slov
* Věta, slova, hlásky
* Tvrdé a měkké souhlásky
* Dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
* Výslovnost a psaní souhlásek ve slovech
* Slovní druhy
* Podstatná jména
* Podstatná jména obecná a vlastní
* Rod, číslo a pád podstatných jmen
* Slovesa
* Časování sloves
* Předložky, spojky
* Tvary podstatných jmen a sloves
* Slova příbuzná
* Pozor, začíná hra: "Vyjmenovaná slova"
* Vyjmenovaná slova po b
* Vyjmenovaná slova po l
* Vyjmenovaná slova po m

Popis

Orientační obsah 2. dílu:
* Vyjmenovaná slova po m
* Vyjmenovaná slova po p
* Vyjmenovaná slova po s
* Vyjmenovaná slova po v
* Slova s předponou vy-, vý-
* Vyjmenovaná slova po z
* Slovní druhy - opakování
* Podstatná jména - opakování
* Přídavná jména
* Zájmena
* Číslovky
* Slovesa - opakování
* Slova ohebná - opakování
* Příslovce
* Předložky, spojky
* Částice
* Citoslovce
* Věta jednoduchá a souvětí
* Stavba věty jednoduché
* Souvětí
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:13:03)
Monty - možná je lepší, že zůstane na normální základce. Gympl je strašná škola. Mnohdy je pro život, a možná i budoucí uplatnění, lepší mít více volného času pro to, co nás skutečně zajímá, než se drtit všechno, protože na gymplu se to tak vyžaduje. A pokud nemá vrozenou ambicióznost a pečlivost, tak by na gymplu trpěl.
Pokud ale na ty příjímačky chce jít, tak ho pusť, ať si to zkusí.
 ronniev 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:43:01)
Monty, v listopadu ještě není pozdě. Kdyby teď zabral (učil se, chodil na přípravky, na zkoušky nanečisto apod.), měl by ještě šanci to dotáhnout. Vysvědčení ze ZŠ je jen malé procento celkových výsledků zkoušek.
Ovšem to bys musela zapomenout na své přesvědčení, že máš doma nepochopeného génia, a donutit ho makat jako normální dítě.
Upřímně řečeno, já dost souhlasím s Miladou. Tvé vytrvalé přesvědčení, že není na světě druhá taková osoba jako ty a není na světě druhé takové dítě jako tvůj syn (v dobrém i ve zlém), už mi taky přijde legrační. Oba jste úúúúplně jiní a dějí se vám úúúúplně jiné věci a svět vás nechápe a nevychází vám vstříc, což je hrůza, ale vy se nebudete nikomu a ničemu přizpůsobovat, protože jste přece úúúúplně.... a tak dál ad nauseam.~d~
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:49:17)
Ono je to nějak důležité, jít na 8-letý gympl? Do přípravných kurzů bych tedy děti nenutila. Buď to dají z voleje, nebo nedají.
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 16:57:36)
Šuplíku - proč?
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:01:55)
Šuplíku - jenže když ho budeš nutit do nějakých příprav, půjde to proti jeho přirozenosti a bude na té škole trpět. Na gymplu se všichni učitelé tváří, že jejich předmět je ten nejdůležitější, takže je na děti vyvíjen nemístný tlak. Pokud dítě v sobě nemá ambici a pečlivost na každodenní domácí přípravu, tak se tam bude akorát trápit. Nakonec by mu to vzdělávání se celkově znechutili.
 Lady V. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:09:28)
Sama mam gympl a popravde receno, nepovazuji gymnazium za vhodnou volbu s ohledem na budouci karieru. Mozna se z gymplu snadneji dostanete ns VS, ovsem pokud to dite neda, tak s gymnaziem prakticky nema pracovni uplatneni. Ja se priklanim spise ke specializovanejsim strednim skolam, pokud mozno technicky smer. Ono je sice super studovat filosofii, ekologii nebo dejiny umeni, ale potom shanet job je o drzku.
 Lída+4 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:08:00)
No, pokud máš dítě výrazně zaměřený třeba na matiku, tak v tom případě gympl JE nejlepší volba. Jít na matfyz ze střední odborný školy není zrovna to pravý.
 Inaaa 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:40:39)
Když pominu techniku, tak si myslím taky, že je lepší praktičtější škola než gympl.
Třeba zaměření na jazyky apod.
Zjišťuju, že holky z hotelovky jdou třeba ne vysokou zemědělskou, tak je pak vlastně jedno odkud.
 Grainne 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:45:06)
Já jsem hledala školu, která je ochotna přijímat exoty všeho druhu a obor byl až druhotný problém, ale našla a syn je spokojený.
Dokonce se nám dostalo ujištění, že "XXX chodí do školy rád", jen jsem si nebyla tak jistá, že i učitelé tím jsou nadšeni~:-D, ale oproti základní škole, je ten rozdíl v přístupu k individualitě obrovský.
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:24:37)
Šuplíku - vzdělávání se by neměl být boj, zejména již v tak nízkém věku.
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:41:40)
Šuplíku - jenže já pořád nevidím důvod, proč usilovat zrovna o 8-letý gympl. ~d~
 ronniev 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:54:39)
Já nevím, s jakým gymplem máš zkušenosti, Strašidlo. Já mám na osmiletých gymplech tři potomky, každého na jiném. Makat v přípravě museli všichni, protože "z voleje" ti dneska na dobrý gympl zkoušky neudělá prostě nikdo, tak to je. A to dnes všichni patří ve své třídě k nejlepším (no, abych nekecala, ti dva starší ano. Nejmenší je v primě, tam se to ještě nepozná, ačkoli zatím nosí slušné známky). Všichni jsou spokojení, nikdo z nich se nemusí tak hrozně dřít s věcmi, které je nebaví, a naopak mají hodně příležitostí dělat to, co jim sedne (nepovinné předměty, olympiády, soutěže a s nimi spojená soustředění apod.) To si na ZŠ moc představit neumím. Ale zase: Jsou všichni na dobrých gymplech (napsala bych elitních, kdyby to neznělo tak snobsky), kam by se bez intenzivní přípravy nedostali.
Chápu, že sama můžeš mít třeba špatnou zkušenost, ale prosím tě, nezevšeobecňuj. Taková ta filozofie "když se tam nedostane bez přípravy, tak tam nepatří" je dneska úplně mimo.
 JaninaH 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:37:31)
Nejen dneska, moje děti dělaly přijímačky v roce 2000 a 2002, a protože si vybraly ty nejlepší školy, co byly k mǎní, aby šly na přijímačky bez přípravy, to nebylo vůbec myslitelné, při převisu uchazečů, jaký na těch školǎch byl.
 ronniev 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 19:10:36)
Janino, u nás 2009, 2010, 2013.
 Inaaa 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:38:45)
Chacha, to jsem si taky myslela, že nechám dceru dělat přijímačky jen tak z voleje.
Když jsem pak viděla, že se jich dost připravuje, učitel doma či jiné doučování, na školách, kam se děti hlásí, tak jsem si říkala, že je to pitomé a asi by to něco chtělo.
Dcera pak krátce chodila na poslední chvíli někdy v únoru, pár hodin matematiky a češtiny.
Dostala se, i když na odvolání.
Ovšem dnes bych 8 letý gympl skoro raději změnila třeba na OA, tak uvidím.
Sama mám taky gympl, ale myslím, že by to chtělo něco praktičtějšího, protože klasické vzdělání s latinou, moc použitelné dále nebude.

Že má geniální dítě či nějak kreativně něčím zajímavé dítě si myslí snad každý druhý rodič.
 nekázanka 


jen pro přesnost 

(17.11.2013 14:38:25)
Jen pro přesnost: když se otočím o 360 °, vrátím se do bodu, kde jsem byla, ne? :-)
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:18:29)
Šuplíku,
syn chce. Nechci já, protože mi přijde, že jeho výsledky v matice a potažmo ani v češtině tomu prostě neodpovídají. A z biologie se zkoušky nedělaj. ~;)
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:23:30)
Monty, kdybys věděla, jak jsou známky ze základky neobjektivní...
je spousta škol, kde dají děcku jedničku jen proto, aby mu nekazili vysvědčení pro přijímačky, a děcko na to fakt nemá, pak napíše přijímačky podprůměrně, díky známkám ze zákaldky se dostane a pak to s ním jde z kopce

naproti tomu jsou děcka, který mají známy spravedlivě a nebo třeba horší kvůli chování a přijímačky napíšou výborně, dostanou se taky a jsou na gymplu konečně spokojený
 Gretel 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 17:49:41)
Hele, čistě lingvisticky nespadá "vyhovovat" pod vyjmenovaná slova, ale pod předponu vy-/vý- v které chybuje i spousta dospělých; zvlášť když si dané slovo nedovedou slovotvorně rozložit ("hovovat" nic není). Přestala bych se vozit na malichernostech.
 TT 
  • 

Milado, 

(17.11.2013 19:29:16)
neskutečně se předvádíš :-(. Monty Ti musí hodně ležet v žaludku. Tebe snad musí štvat všechen ten čas věnovaný cepování vlastních dítek za účelem jejich standarizace do té jedné jediné Miladou akceptovatelné podoby. Ano, narážím na to, že 18 letý syn musí v 9 vypnout světlo. Jsi neskutečně zapšklá ženská.
 Cow :-) 


Re: Milado, 

(17.11.2013 19:41:36)
TT, nevím, co pro změnu sejří tebe.
Musím se Milady zastat. Kdykoli jsem četla její školní nebo zdravotní příspěvky, došla jsem k závěru, že se svým dětem velmi a příkladně věnuje, což se nedá říct o každém rodiči. Jedno z dětí bylo tak často nemocné, že jsem měla pocit, že Milada jako matka supluje výuku. Zřejmě dost kvalitně.
 Citronove koliesko 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(18.11.2013 9:31:51)
Milada,
len ty na tie rozpory poukazuješ ako keby si na Monty syna stavila pred 11 rokmi celý majetok a teraz ti to nevyšlo. ~d~

Btw. Odkedy je kritériom nadania znalosť vybraných slov? Dcéra absolvovala testovanie ako 10 ročná a zo slovenčiny tam nebolo nič.
 Mr. Miçkey 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:21:30)
Ja teda vyjmenovany slova umim, ale taky se mi obcas podari ulet typu "vykend", atd. Sekne se snad obcas kazdej, ne?
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:25:43)
a je rozdíl, jestli se děcko naučit nechce, protže má problém s učitelkou nebo něčím a nebo jestli se naučit není schopný, rozvaž to podle tohoto a ne podle známek - a jestli syn chce, tak mu to nezakazuj, ale podpoř ho, jiank ti to vyčte, a ne jednou
a ty budeš ten, kdo bude pak hledat, jak ho na ten gympl dostat o dva roky později nebo jak ho v 9. třídě ukecat, aby konečně zabral a dostal se, teď má šance větší než pak
 Hr.ouda 


přijímačky bych ho nechala zkusit  

(17.11.2013 16:59:47)
nemáte co ztratit a pro nej ro bude taky zkušenost
 daba+holčička 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 19:29:13)
Monty, máme tu na sídlišti Gymnázium Menza - berou děti s IQ nad 130, včetně těch s diagnozama, netuším jak s prospěchem, ale nadané děti mívají často na běžné ZŠ problémy, tak bych očekávala, že nebude až tak relevantní
http://www.mensagymnazium.cz/studenti
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:35:39)
Monty, tvůj syn je skvělý ~R^~;).
 Arien+2 
  • 

Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:38:19)
Panebože vždyť je úžasnej ~t~ Odpověď je zcela trefná. A chápu že asi nechápe proč má za 3. Ja sice příliš "divná" nikdy nebyla ale byla jsem matematický premiant, ale asi bych na něco podobného napsala že "maj teda blbě zadání" ~t~

Tohle na našem školství fakt nechápu. TAKOVÉ dítě totiž jednou možná dostane Nobelovku, právě z takových totiž vyrůstají lidé, kteří posouvají tento svět někam dál. Ale tady je "trestán" že nenapíše učitelkou přesně očekávánou odpověď, nebo tady budou řešit že mu ještě měla opravit hrubku. Že přemýšlí hlavou to se necení ~g~
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:42:47)
Monty - na jedné VŠ škole jsem měla udělat business plán pro situaci, kdy mám plný sklad neprodejného zboží. Napsala jsem: pojistit, zapálit a utéct s penězmi. Dostala jsem plný počet bodů. Profesor měl smysl pro humor. Upozorňuji, že to nebyla česká škola. ~t~
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:46:11)
..pojistit, zapálit a utéct s penězmi.

Strašidlo,
~t~~t~~t~
 Lady V. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:47:36)
Jinak si pamatuji na pripad jednoho petileteho chlapce, ktery ve skolce sjel ucitelku, ktera zminila Quasimoda jako "Zvonika od matky bozi". Chlapec durazne tvrdil, ze ma pouzivat slovni spojeni "Zvonik z Notre-Dame", protoze Buh nema matku.
 Lassiesevrací 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:52:58)
~t~
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:02:19)
~t~~R^
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:06:46)
~R^~R^~R^
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:58:30)
babiki,
podle mne tohle zvládne vysvětlit i rodič.
Možná jsem v tomhle předpojatá, nejspíš po zkušenostech z vlastního dětství, kdy moje matka toužila mít papír na to, že jsem magor jako alibi. ~:(
 Hr.ouda 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:00:32)
vysvětlovala jsem dva rpky, chtělajsem změnit školu, ale on by to nedal
 babiki 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:03:23)
Monty jo to chapu, mam taky sve zkusenosti jako dite.
 Faidra Lannister 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 10:59:47)
Zkusila bych si z toho vzít výhody - pokud si správně pamatuju tvá předchozí témata, máte potíže se školou a někteří lidé holt mají podmíněný reflex na "papír." Taky samozřejmě naopak, lidé jsou (h)různí.
A stejně tak různí jsou i lidé s AS. Mám nevlastní sestru, která má AS diagnostikovaný až v dospělosti, celkově jsme u nás v rodině dost "jiní" a potkala jsem dost lidí s PAS a různými dalšími jinakostmi a narovnat do škatulek to fakt nejde, i s AS (nebo jinými význačnostmi) jsme každý jiný a reagujeme na stejné věci různě. Grau, theurer Freund, ist alle Theorie, und grün des Lebens goldner Baum...
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:10:05)
Hroudo, nachazim se v podobne fazi, mozna uz kousek dal. Synovi je pet. Taky jsem mela pocit, ze nas do toho psychiatricka natlacila. V Aple nam hodne pomahaji, ale v diagnostice bych jim moc neverila, mam dojem, ze ty autisty vidi vsude. Oni radsi daji asistenta preventivne a podle me nedaji diteti sanci se s tim poprat. Ja jsem si dg nechala napsat z toho duvodu, ze kdyby nastaly nejake vazne problemy ve skole, nebudu muset rok na dg. Cekat. Prosli jsme si hroznymi krizemi, kdyz jsme se s tim vyrovnavali, v tomto zavidim Monty, jak je nad veci, pamatuju si to uz driv. A ted, kdyz my jsme ok,uz dlouho, tak se synem to jde z kopce a uvazujeme o lecich, ackoli ja byla vzdy proti. Jenze on se nema moc dobre. Ja sama mam asi taky as a problemy jsem mela. Vyrostla ze me zakomplexovana uzkostna osoba se sklony k depresi. Ale myslim si a doufam, ze s tou moji zkusenosti budu schopna svemu diteti ucinneji pomoct nez mi rodice. Protoze mu presne rozumim. Musim jit, ale k tehle diskuzi se rada vratim, mam pocit, ze te chapu.
 Bez vypínače 


Re: Někomu toto třeba pomůže 

(17.11.2013 11:30:38)
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Sl0uwM5JeaI#!
 Kamisi 


Re: Někomu toto třeba pomůže 

(17.11.2013 11:53:53)
Díky za video.
"Autisté sem nepřišli proto, aby zapadli do škatulky, do které se je snažíme dostat. Přišli sem proto, aby nás dostali z té naší."
Tak tohle jsem si uvědomila už dávno.
Ale nic to bohužel nemění na věci, že ve většinové společnosti je to stále boj.
 Len 


Re: Někomu toto třeba pomůže 

(17.11.2013 12:02:32)
Kamisi, presne tak, vetsinova spolecnost to furt bere jako nemoc. A i proto bych to neuvadela zadnym doktorum, uradum atd. Mozna to souvisi s AS, kazdopadne ja jsem docela paranoidni co se tyka tehle oficialit (taky pod vlivem udalosti ve Skotsku, kde odebrali par deti matkam s formou autismu). Mou zdravotni kartu v CR uz ma jen zubarka a tady kontroluju kazdy zapis, nastesti tu neni karta majetkem lekare~k~
 Len 


Re: Někomu toto třeba pomůže 

(17.11.2013 12:10:14)
No, jsou. Ja to vim davno, moje svagrova byla dlouho koordinatorka pestounske pece v nasem hrabstvi, takze znam kdejake pripady. Takze ma prirozena paranoia se hodi, nikomu nerikam o sobe nic~t~ Tyhle skotske deti byly odebrany proto, ze jedna matka s nima odmitala chodit na narozeninove party (moje deti taky nikdy nebyly a nikdy nepujdou, se mnou) a druha se neucastnila dostatecne nejakych skolnich akci ci co (ja jsem taky neviditelny rodic v zaplave extremne angazovanych rodicu). Diagnoza tomu dala pricinu a uz to jelo. Nemyslim, ze tohle by se stalo v CR, ale zase si umim predstavit jine diskriminace, ktere by se na zaklade takoveho zapisu mohly stat. Takze moje ceska karta vzplala v krbu.
 Hr.ouda 


já se neúčastním ničeho  

(17.11.2013 17:16:19)
podobného odjakživa ~t~~t~~t~

narozenonové párty jsou pro mne z jiného světa a ostatní věci bojkotuju
 Len 


Re: já se neúčastním ničeho  

(17.11.2013 17:18:11)
No vidis, jsi taky divna~t~ A gorila k tomu~t~ (narazim na nedavnou diskuzi, jak si kdo predstavuje uzivatelky Rodiny).
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:41:00)
Pokud myslíš, že tobě nebo synovi stanovení/vyvrácení diagnózy AS pomůže, tak jdi do toho. Nemusíš to nikde hlásit, ani ve škole, ani pediatrovi. Papír si můžeš nechat, kdyby něco.

U vysoce funkčního AS sama nevím, jestli má smysl se honit za diagnózou, ale vím o sobě, že nejsem "standard", a že mám zatraceně vysoký práh tolerance. Lidi z Big Bang Theory považuju za zcela běžný typy. Funkční AS je pro mě normální člověk se specifickými projevy, ale na to má podle mě nárok každej. Jeden nesnáší open space, druhej dává krtky do mrazáku, třetímu je 50 a chodí každej víkend na dětský kreslený filmy a čtvrtej rád plánuje trasy napříč Evropou a přesně ví z hlavy, za kolikátou borovicí se zahýbá k pumpě v Beskydech. Nebo vysoce postavený pán, který má byt plný růžových plyšáků. Všechno vzdělaní, zajímaví a příjemní lidé.
Každý máme něco, ať s diagnózou nebo bez.

Když jsem byla v Aple na školení, ptala jsem se přesně na tohle – k čemu je, hýml, diagnóza, nota bene třeba dospělýmu člověku.
Všichni mi řekli totéž – že tomu člověku moc pomůže, když ví, proč se tak či onak chová, diagnóza mu dá paradoxně potvrzení normality. Hodně těch lidi se trápí, připadají si jiní, horší, neúspěšní. Některé z nich nerozpoznaný AS stáhne do depresí a a duševních onemocnění, což je vyřadí z normálního života a ze společnosti často definitivně. Když diagnózu mají, mnohem snadněji si dokážou říct "vlezte mi na záda, já mám NÁROK na klid, nemusím ze sebe nic dělat". Ono to předstírání ne-AS "normality" stojí velké úsilí.
U dítěte to může pomoci třeba při plánování povolání – AS dávají přednost práci s žádnou nebo naopak pořádnou rigiditou (spisovatelé – totální volnost, nebo naopak vojáci – absolutní a přehledný řád).
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:58:35)
Šuplíku, je fakt, že mně samotné určení dg. taky pomohlo, byla jsem do tý doby hodně osočovaná blízkými, že syna blbě vychovávám, když se takhle chová.

Zároveň mi ale taky trochu vadí to nálepkování, ale i tak nejvíc záleží, jak to bere rodič a jak to dítěti vysvětlí. Problém je v přístupu společnosti, ne v tom, že dítě je jiné.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:47:00)
Všichni mi řekli totéž – že tomu člověku moc pomůže, když ví, proč se tak či onak chová, diagnóza mu dá paradoxně potvrzení normality. Hodně těch lidi se trápí, připadají si jiní, horší, neúspěšní. Některé z nich nerozpoznaný AS stáhne do depresí a a duševních onemocnění, což je vyřadí z normálního života a ze společnosti často definitivně. Když diagnózu mají, mnohem snadněji si dokážou říct "vlezte mi na záda, já mám NÁROK na klid, nemusím ze sebe nic dělat". Ono to předstírání ne-AS "normality" stojí velké úsilí.

Veveru,
jenže já myslím, že inteligentní rodič typu Hroudy tohle zvládne sám. I bez papíru. Zvlášť když sama říká, že mnoho těch projevů chování má "po ní", že je to jaksi "v genech". A i když budu brát v úvahu, že existuje nějaká škatulka AS, do který se schová určitý nestandardní chování, tak ty děti nejsou debilní, aby nechápaly, jsou jen JINÉ.
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:56:22)
Asi neměli na mysli Hroudu, ale ty konkrétní lidi s AS, kterým to z nějakého důvodu samo "nedocvaklo".
Na to nedocvaknutí ale nemusí být člověk debilní, prostě to může jít mimo něj, nebo ho to jednoduše nenapadne.
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 11:59:13)
Monty, inteligentni rodic to mozna zvladne sam s tim ditetem vyjit a pripravit ho na zivot, ale treba mne to pomohlo v tom, ze si muzu o svem okoli rict vlezte mi na hrb. Ja to o synovi nikde nesirim, ale ja sama ted vim, ze syn je jiny, proto je jina i nase vychova a ne naopak. Ale opravdu zavidim lidem, co umeji dat bez yhradnou lasku a jsou si sebou jisti. Pak je ta dg. Opravdu jen papir.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:03:06)
kozlovko,
jj, to je výhoda rodičů, kterým to okolí může vlézt na hrb, aniž by k tomu museli nějak dozrávat. ~;)
Ovšem tedy podotýkám, že syn nikdy neměl problémy s agresí nebo nějakými záchvaty, to bych snášela blbě, protože to mi už smrdí mentální poruchou.
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:11:14)
Ja si nemyslim, ze by to zavanelo mentalni poruchou, aspon ne v nizkem veku. Syn treba nas dlouho mlatil, ted nam nadava a ja si myslim, ze je to vysledek velke uzkosti a neschopnosti resit to jinak. Musi se to ucit. Ale je pro nas tezke sledovat, jak s nim jsou stale potize, nic nejde bez provlemu, revu, starosti. A vedle toho dcera, mladsi a vse klape. Ten kontrast je znicujici.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:22:38)
kozlovko,
to je sice nepříjemný, ale pořád je víceméně pochopitelný a omluvitelný projev (minimálně do určitého věku). V pěti letech je to něco jiného než v deseti nebo patnácti. Já bych to asi dělila takto:

1. Projevy "podivínství", které jsou zvláštní, menšinové, ale neomezující nebo neomezující nijak zásadně: skládání pastelek podle barvy, dodržování zavedených rituálů, samomluva, "drzost", problematická (nikoli extrémní) sociální interakce apod.
Tyto děti podle mne nepotřebují ani papíry, ani asistenty.

2. Projevy slovní nebo fyzické agrese jako následek neporozumění požadavkům okolí, které slouží jako "ventil" vnitřní frustrace (dítě někoho plácne, kopne, řekne mu "nesnáším tě", "jsi kretén" apod.)
Tady je vhodné uvažovat jak o diagnóze, tak o asistentovi, ale pořád to beru jako dítě, které je možné začlenit do běžného kolektivu.

3. Naprostá nezvladatelnost a nevypočitatelnost reakcí, neschopnost dodržovat základní normy chování.
Takové dítě už do běžného vzdělávacího systému nepatří.
 ..maya.. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:32:24)
~R^

asi tak, někdy stačí nácviky komunikace ale to je zdlouhavé a pokud to dítě nepřijme tak o ničem...přesně to chování co popisuješ znám a musím tedy říct že věkem i přestože chodíme na spoustu aktivit pro děti s pas se syn spíše zhoršuje...nebo něco zvládneme ale zase vypluje na povrch něco co je třeba naučit..a tak pořád dokola~7~
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:34:06)
Monty, jo, souhlas. Snazim se dite dostat ze skatulky 2 do skatulky 1. Zase ale kdyz si vezmu sebe, pohybovala jsem se ve skatulce 1, diagnoza as ani asistent by mi asi nepomohli, ale nejake nacviky a psychoterapie uz od malicka ano. Nejsem na okoli agresivni, ale jinak se projevuju podobne jako zde propirana justify, coz okoli taky dost omezuje. Takze ani skatulka 1 neni tak uplne neproblematicka, jen to nemusi vedet okoli.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:40:03)
kozlovko,
rozumím ti, taky jsem ve "škatulce 1". I když s jinými projevy. A jediný, co by mi jako dítěti pomohlo by bylo, kdyby mi dali všichni pokoj a nechali mne být. Když mne matka asi v deseti dostrkala do pedagogicko-psychologický poradny, nebylo to dobrý vůbec k ničemu. Navíc jsem je tam stejně "podvedla", protože jsem si předtím v knihovně přečetla veškerý dostupný knížky o tom, jak takový vyšetření probíhá, co po mně budou chtít a proč, jaký jsou interpretace testů... dneska je to ještě snazší, najdeš si to na netu. ~;)
 kozlovka 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:12:54)
Monty, to znam, taky jsem "podvadela" pri psychotestech :-)
 hajce 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(20.11.2013 9:42:07)
No nevím, to škatulkování mi nesedí. Ta třetí kategorie je značně problematická. Syn je spíš první případ, ale když není v pohodě (stačí únava, nečekaná změna, situace, kterou nezná, nebo jí nerozumí, lekne se), tak reaguje nevypočitatelně, ovšem nikdy není agresivní. Křičí, svléká se, lehne si na zem, utíká, počůrá se apod. Když má asistenta, tak to neva, je ovlivnitelný, dá se uklidnit, nehledě na to, že se takovým situacím dá předejít. Tak kam tedy patři? Někdy je to s ním zlé, chová se jak zvířátko, ale je natolik inteligentní, že se takhle vybíjí jen doma. Ve školce i ve škole mi nevěřili, co všechno dokáže provádět. Jenže to je právě ono, ve škole se snaží tak moc a stojí ho to tolik sil, že to doma bouchne. Každý případ PAS je jiný a škatulkování je spíš na škodu. A co jsou to vlastně ty poruchy chování, jakého chování? Normálního? Co je normální? Vadí mi to. Syn je jen jiný, jinak vnímá realitu, ale stačí se na něj trochu naladit a je to najednou v pořádku. Jemu hrozně vadí, když po něm někdo vyžaduje, aby přistoupil na jeho pravidla hry bez vysvětlení, prostě tomu nerozumí. Kdyby byli lidé tolerantnější, tak nemusí (a já s ním) řešit pořád ty samé problémy. On se s nimi snaží domluvit, ale málokdo je ochoten slevit ze svých stereotypů a připustit, že něco může být jinak. A že to není špatně.
 olgaadam 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(20.11.2013 19:43:12)

Monty tak my jsme někde mezi 2 a 3, pokud se to tak dá brát.

Nevypočitatelnost reakcí- někdy prostě nevím, jak zareaguje
V některých situacích není schopen dodržovat základy normy chování.

Tak myslíš, že nepatří do běžného vzď. systému? Nebo jak to myslíš?


 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:04:59)
Monty, já jsem třeba měla problém syna zvládnout sama, protože ač jsem byla přesvědčená, že syn je jiný a potřebuje jiný přístup, než klasickou výchovu, byla jsem jediná z rodiny. A taky jsem neznala nic jinýho, než klasické výchovné přístupy, takže jsem sama hodně tápala a nevěděla "jak na něj", až jsem se od "normálu" odklonila taky :-).
Určení dg. mi pomohlo v utvrzení, že jsem na správný cestě, i když další informace jsem si musela najít sama.
Taky jsme měli štěstí na učitele, takový štěstí mladší syn nemá a bez blbýho papíru z PPP se s ním ve škole nikdo nemaže a naráží.

Ono by to bylo strašně jednoduchý, kdyby lidi vylezli z těch škatulek.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:07:44)
Kamisi,
klasické výchovné postupy jsem zavrhla ještě dřív, než jsem vůbec nějaké dítě měla. ~;)
Jasně, většina lidí to neschvaluje, jenže většina lidí mi může vlézt na záda, pro mne je důležitý moje dítě, ne kecy "jiných lidí".
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:12:09)
No přesně. Pokud má někdo pocit, že je moje dítě nevychované a moje dítě mu vadí, je to JEHO problém, není to problém můj, ani mého dítěte.
 Sharien 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:13:11)
Dovolim si oponovat, protože on se pak nejak chova k tobe a hlavne tvému diteti a to uz není jen jeho problém, ale většinou s tim ma problém i to dite.
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:00:52)
Ano, pokud mi jeho chování bude vadit, pak mám zas problém já ~;).
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:21:50)
Ale o jakém chování se konkrétně bavíte?
Tady proběhlo už x diskusí o "nestandardních" dětech ve škole.
Chápu, že dítě, které neovládá záchvaty agrese nebo je verbálně sprosté bude mít problém. A já bych ho měla taky, protože jsou určité věci, které už ani moje benevolence nepojímá a které mi vadí.
AS nejsou mentálně postižení a i když se dají označit jako "podivíni", tak jsou to pořád lidi, co zvládají nějak normálně fungovat a chápou, že se nekadí ve škole doprostřed třídy a nehází penálem po učiteli, když mu dá pětku.
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:28:44)
Třeba nejsou ochotní poslechnout příkaz učitele, když jim nepřipadá smysluplný a budou s ním diskutovat (extroverti) nebo se stáhnou do sebe a přestanou komunikovat, úkol ale neudělají (introverti).
Nebo oplácí rovné rovným, což v jejich očích vypadá jinak, než z pohledu dospělého.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:33:25)
Kamisi,
jo, tohle znám. Syn už ve školce odešel z pódia při besídce se slovy "už mně to nebaví". Ale pořád si myslím, že tohle všechno je v rámci širší normy a není to patologické chování. Pokud dítě cítí oporu v rodičích a rodič je schopný s ním o tom diskutovat, tak pořád nevidím důvod, proč na to mít nějaké razítko.
 Vítr z hor 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:57:19)
"tohle všechno je v rámci širší normy"

No právě, já to považuju za absolutně normální, ale asi hodně vzdělavatelů v ústavech, kterými ty děti za život projdou, to shledává za nesnesitelným extrémem. V takovým případě může pomoci diagnóza, která dotyčnému učiteli sdělí, že je to vlastně "norma v rámci možností ".
 Cimbur 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:13:32)
Nejen učitelé - třeba takové ty omezené maloměstské komunity - dokážou vyřadit někoho jen za drobnou odchylku v chování - ani já jsem v naší řitce nezapadla.
Třeba jedna uživatelka tady - hodná a obětavá dívka, milovnice zvířat a dětí - si často stěžovala, jak ji vesnická komunita nepřijala...
 Kamisi 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:25:00)
A pokud je ten "někdo" otec dítěte, je to ještě větší problém.

Vlatně ty problémy (v přístupu k výchově a ve škole) teď máme s mladším synem, který žádnou dg. nemá, přesto je hodně jiný a do škatulek nezapadající. Nikomu bych takový problémy nepřála.
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:15:22)
Pokud má s "nestandardním" dítětem problém vlastní rodič, je to při dnešních možnostech informovanosti smutné, nicméně to tak často je, to vím. Mám taky trošku "jiné" nejmladší dítě, takže pokud problém vznikne, krátce vysvětlím, případně upozorním předem, víc zatím potřeba nebylo. Lidi buď pochopí nebo nepochopí. Ve vztazích v běžném životě občas narazí každý i zcela "normální" člověk ~;).
 Klauri 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:46:30)
Mladší syn byl na tom podobně, 2 základky a 2 gymply. No už se mu blíží maturita a vypadá to, že snad už nebudou problémy. Ale on je tka jiný, že jako rodina jsme se ho museli naučit chápat. Vysoké IQ, žádný introvert, ADHD a tu držku ve škole nikdy nezavřel a problémů hromada.
Drzý, nerespektující autority a na druhou stranu doma vcelku normální, ale jako člověk se skutečně vysokým intelektem má prostě nad námi moc zvláštní nadhled. Ve škole byl hlavně problém u vyučujících, kteří mu chtěli dokázat, jak je on blbý....
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:53:13)
Ostravando,
to je mi hodně povědomé, ale musím říct, že jako dítě v socialistickým školství jsem s tím měla daleko víc problémů než syn, který se de facto chová úplně stejně.
Asi má štěstí na učitelku. Ona ví, že je mimoň, ale na druhý straně se mu nesnaží dokázat, že je blbej, protože ví, že není. Bere to tak, že je prostě "svůj". Excelentní v biologii, průměrně se projevující ve všem ostatním, protože to ostatní má prostě na salámu. ~;)
 Klauri 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:44:17)
Na školství je nejhorší, že nejlepší je průměr...
průměrně nadaní studenti mají to ve škole nejlepší :(
Až letos z něj vypadlo, proč najednou odmítal se účastnit všech olympiád a soutěží a to proto, že se od něj očekávaly vždy dobré umístění a ne proto, že by ho to bavilo.
Třeba si myslím, že třeba chemikářku( ano věčně nám propadal z chemie) dráždilo kromě toho, že má svůj nadhled taky jeho líbivý xicht a jeho životní nadhled. Ne,že bych se ho zastávala za každou cenu, ale on už jí sral podstatou.
 Lady V. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:06:17)
To je tak trochu demagogicke. Problem s "nevychovanym" ditetem je muj problem jen dokud me chovani toho ditete nijak neomezuje.
Jinak bys taky mohla tvrdit (kdyz to hodim do extremu), ze znasilneni je problem obeti, protoze ji nema co vadit, ze ji picha cizi chlap aniz by mu to dovolila.
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:14:38)
Vendetto,
přesně tak.
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
"Drzé" dítě mne v podstatě neomezuje, buď ho nemusím poslouchat nebo ho můžu jako učitel např. poslat za dveře, pokud s ním nechci komunikovat.
Dítě, které odmítne napsat úkol můžu buď potrestat špatnou známkou nebo mám-li čas a prostor, diskutovat s ním o tom.
Dítě, které je agresivní nebo není schopné dodržovat ZÁKLADNÍ normy chování ve společnosti omezuje tak nějak každého.
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:26:40)
No jasně, trestné činy bych z toho vynechala :-). Já jsem tak nějak psala o těch dětech, které se projevují "jinak".
 Monty 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:30:36)
Bez vypínače,
tak to nejsou jen trestné činy... ona i ta "jinakost" má nějaký normy, který při minimálně průměrný inteligenci pobere každej.
Kdysi mi někdo vyprávěl o chlapíkovi, co doma zkoumal, jak se na vzduchu rozkládají hovna. Je to hodně divný a jistě by se takový člověk dal označit jako podivín. Jenže - pokud si to zkoumá doma, je to podivín; pokud to bude chtít dělat ve škole nebo v práci, tak je to magor.
 Bez vypínače 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:49:11)
Monty, to že problém má ten, komu vadí chování mého dítěte jsem napsala v souvislosti s tvým postojem "kecy jiných lidí mě nezajímají" a tak nějak jsem to i myslela :-). Když to budeme rozvádět do těch nejbizarnějších důsledků, tak musím uznat, že to poněkud kulhá ~:-D.
 Cimbur 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:10:54)
To je pěkně napsaný.
 Hr.ouda 


veveru,  

(17.11.2013 17:33:10)
to potvrzuješ to, co jsme dosud nasudovala - mám dojem, že žádnej AS neexistuje a spadne tam všechno možný, s čím si okolí excentrika neví rady .

 fillantropus 


Re: veveru,  

(17.11.2013 17:39:55)
nespadne, jsou určitá kritéria, kterou dgn. Aspergerův syndrom mít musí a jinak je nuté popsat potíže jinak.

Spousta dětí těžce introvertních, schizoidních, podivínských, žijících mimo realitu...ještě neznamená Aspergera. Malá schopnost přizpůsobit se, či špatný sociální dovednosti taky neznamenají Aspergera, musí být splněny ještě jiné přihrádky.

Diagnoza AS a autismus se brutálně nadužívá.

Tím neříkám, že jí nemáte, to nevím. ~x~
 Hr.ouda 


fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 17:47:57)
nekterý veci, který neumím přesně pojmenovat, mi napovídají, že by tu DG mít nemusel,.

Dám příklad, starej přesně 20 minut- koupila jsem včera takovou tu známou fotku lokomitivy, která prolítla v Paříři nádražím a visí z druhýho patra na chodník - tuhle:

http://zpravy.idnes.cz/visici-lokomotiva-s-prasklou-brzdou-se-zapsala-do-dejin-surrealismu-1i6-/zahranicni.aspx?c=A100628_133526_zahranicni_stf

a dala jsem ji v rámečku na zed na místo, kde maskuji flek, než to přemalujeme.

Syn před chvílí přišel, co je to za hnusnej obrázek, tak jsem mu řekla, co to je, a on , "To si dáváš na zeď neco, kde nekdo umřel?" Docela mne to zpražilo, zastydela jsem se,má pravdu, zítra koupím jiný. Ale - uvažuje takhle děcko s AS? Je pravda, že pak hned začal řešit, jak se to technicky mohlo stát, ale to, co píšu, bylprvní zcela spontánní reakce. Pak ji zamluvil, jako by se za ty emoce styděl, ale měl je a verbalizoval je, řekla bych ,zcela přesně.

 fillantropus 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 17:56:00)
ale diagnoza AS nevyčleňuje emoce, to přeci neznamená, že dítě ty emoce nemá.

Jinak po netu ti nepomůžu, neumím diagnostikovat přes net. Ale fakt bych ještě někam zašla. Já to mám s diagnozama tak, že mi pomáhají vědět, co od toho dítěte můžu chtít, kam ho až ho můžu zatěžovat, jaké jsou jeho limity, čemu může rozumět a čemu ne, jak emočně reaguje. A taky v neposlední řadě, že i kdybych se rozkrájela, tak jen pouhou výchovou to dítě nepředělám.
 Hr.ouda 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 18:13:09)
ale mne na tom nesedí, že hned tý emoci rozumněl - proš se mu ten obráízek nelíbí a umel to v první chvíli vyjádřit .

nevim no, nechám to proted.
 fillantropus 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 18:15:52)
mně to taky nesedí, ten vhled do situace. Stejně tak mi nesedí to, že mu je líto, že mezi druhé nezapadá a chtěl by.
 babiki 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 18:42:49)
Nemyslim si ze tohle vylucuje AS. Znam kluka podobneho veku s jasnym AS, dobre diagnostikovanym, ktery taky nesl asistenta tezce, a na obrazek by reagoval podobne. Vystridal chudak 3 skoly, pak ho v zoufalstvi ucila matka doma a ted konecne vyhrali soud se skolskym uradem a je na specialce pro nadane deti s AS, moc spokojeny.

Hroudo kdybys hledala knihy o AS a chlapcich, Tony Atwood je uzasny.
 fillantropus 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 18:50:12)
babiky tohle je tak ošemetný psát po internetu. TAm je příliš mnoho by....na obrázek by....to fakt nevíme. Proto tohle nikdy nejde udělat virtuálně. Dobrý vhled do sociálních situací diagnozu AS spíše nepodporuje. Jenomže to je velmi těžký odhadnout, jak to ve skutečnosti bylo. Dítě může reagovat na něco, co je naučené, co si zapamatovalo, může dobře chápat schémata- třeba ví, že obrázek, kde někdo zemřel na zeď nepatří, ale přesto může být strašně nešikovné má-li odhadnout co si druzí lidé myslí a cítí a má-li se nějak přizpůsobit emocím a pocitům druhých.
 Hr.ouda 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 20:14:09)
jsou to takový nuance, neumí to zobecnit, takový záblesky

když jsme šli třeba z prvního vyšetření na klinické , tak tenkrát jdeme přes svoboďák, letmo jsem zaznamenala, že tam nějaká slečna rozdává nejaký letáky, a syn najednou říká, "ona je z těch letáků nejaká smutná", tak jsem se na ní podívala pořádně, a fakt, já bych tio nenazvala smutná, ale spíš z tý práce neťastná, hrozně nesměle a defenzívně, pžřilepená na zeď domu, se snažila dost bez odezvy někomu z procházejících ten leták dát - ale zase - říkám synovy, at jde a jeden si vezme, at to má slešna rychleji hotové, a ti nešel. To se stydí, stejně tak jak si neumí skoro nic sám zařídit a je ztracenej v nových či nečekaných situacích. V sociálních situacích je fakt často jako slon v porcelánu, na druhý straně má takový záblesky, kdy se do nekoho nebo do nečeho jasně vžije a porozumí.
 Kamisi 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 23:36:40)
Hroudo, tohle opravdu nemusí AS vylučovat.
Autisti jsou ve skutečnosti velmi vnímaví a citliví, i vůči emocím. Někteří to v konkrétní situaci neumí spojit, ale někteří ano.
Můj syn by na ten obrázek reagoval nejspíš stejně, kdyby znal souvislosti.

Ber to tak, že tvůj syn má některé prvky AS, vezmi si z toho to, co potřebuješ, může ti to pomoct k pochopení, proč některé věci dělá a chápe po svým. A ostatní nemusíš řešit. Že se tomu nějak říká, to jsou jenom slova. Já to tak aspoň mám nastavený. Nikomu nemusíš nic říkat, když nechceš.
Ovšem je pak otázka, jestli se něco může změnit ve škole. Jestliže se ve škole jeho projevy zhoršují, je to jasná signalizace, že je tam problém a podle mne není dobře, že je takovýmu prostředí vystaven a nic se neřeší.

Já jsem synový učitelce na prvním stupni diagnózu řekla, protože jsem k ní měla důvěru, ona byla skvělá a syn jí dával pěkně zabrat. Půjčila jsem jí tehdy i knihu o AS, moc jí to pomohlo k pochopení, byla za to vděčná.
Na osmiletým gymplu jsem to pak už nehlásila, myslela jsem, že to půjde bez toho. Ovšem shodou okolností synova třídní měla svýho syna s AS a na mým synovi to poznala a sama se mě zeptala. Slíbila, že bude diskrétní a byla taky fantastická, úžasně tmelila třídu a pomáhala, kde bylo potřeba.

Je to hodně o lidech, ale i když jsou sebeúžasnější, někdy můžou tápat a nevědět, protože se s něčím ještě nikdy nesetkali. To je podle mě obrovský problém pedagogických fakult, že učitelé nejsou prakticky připraveni na práci s různými dětmi.
 Grainne 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 17:57:56)
Hroudo, to tedy moc nesedí, ale mimořádně vnímavé děti občas mívají podobné potíže, protože jsou jednoduše příliš zahlceny snahou rozklíčovat všechno, co se okolo nich děje a jejich nervová soustava to ještě nestíhá.
Navíc je to dost rozptyluje od zvládání běžných, věku odpovídajících úkonů.
 Hr.ouda 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(17.11.2013 20:21:01)
to chápu, spíš mne občas překvapí, jalk jasně v první reakci dokáže vystihnout - proč něco - je fakt, že jhak to řekl, taky se mi okamžitě přestala líbit :))))))))

Nic, to jsou takový nuance, ale možná jsem jen dosud nepochopila podstatu AS
 Vítr z hor 


Re: fillantrpe, hele, poslouchej, například úplně čerstvě:  

(18.11.2013 6:52:55)
Hroudi,
tohle nepotvrzuje ani nevyvraci AS. Inteligentni clovek totiz dokaze spoustu veci kompenzovat, treba tedy emoce a vzorce spolecenskych situaci. Nekdo si sam vsimne, ze je jinej nebo chce vypadat ci vyvolavat dojem "jaksepatri".
K tomu, aby dite odmitlo dotycnou fotku zkratka muzou vest rozdilne cesty.
Nekdy neco "skripe", ze si pozorovat vsimne, ale nekdy to AS dava bezchybne. Jenze problem je jeho vnitrni prozivani, i kdyz to dokaze, muze ho to tahnout dolu (jsem vyflusanej, stve me to) nebo nahoru (dokazal jsem to, jsem jako ostatni).

Hodne prehnanej priklad: v mem okoli je dite, ktere vubec nedava socialni situace, emocne je taky mimo. Rodice prisahaji, ze je naopak velmi socialne zamerenej empatickej altruista. Dite pochopilo, ze empatie a altruismus se od nej ocekavaji a natrenovalo jednoduchou scenku, za kterou sklizi ovace rodicu - kdykoli je to mozne, bafne mladsiho sourozence za ruku a nekam ho vlece, obcas na nej pokrikuje ruzne povely. Rodice vidi: citlive dite, ktere se stara o sourozence.
Dite scenar aplikuje na vsechny mensi deti v dosahu, ty to pochopitelne stve, s ditetem nechteji mit nic spolecneho, dotycne dite o ne taky neprojevuje jiny zajem, ani o vrstevniky. Jina socialni interakce u nej skoro neexistuje. Usmev zcela chybi, zadna situace pro nej neni vesela. Rodice usoudili, ze maji vyjimecne samostatne a citlive dite, na ktere je spolehnuti.
 Líza 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:07:19)
Ohledně diganózy AS je neurologie k ničemu.
Položila bych si otázku, v čem je tedy faktický rozdíl, když totéž dítě dostane/nedostane diagnózu AS. Co to je? Je to ta nálepka? Pocit, že ho to nějak poškodí? Že se na něj bude někdo divně dívat?
Stanovila-li diganózu po opakovaných vyšetřeních psycholožka specializující se na PAS, asi bude správná. Druhý názor samozřejmě hledat můžeš - ale i ten druhý psycholog by syna musel vidět Xkrát a znát všechny ty podrobnosti, kolečko tedy ještě jednou - a když diagnóza nebude, co konkrétního se změní?
 Sharien 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:11:17)
Nectu diskuzi, jen mne napada par otázek, spis pro tebe: když jsi s nim zacala k psycholožce chodit, co jsi cekala a chtěla, aby nasla? V cem presne tebe nebo syna dg omezuje a bylo by lip bez ni? A ta dg se pocitove za cas utrepe, pusobi to, ze je to hodne cerstve.
A za sebe: par lidi s as znam, malych i velkych. U malych to většinou pomuze rodicum, ze oni nejsou ti spatni, jak se jim okoli snazi naznacit, lip pak pracuji i s ditkem, když si nemysli, ze jim to dela naschval. Okoli, které s dítětem není ve styku porad nebo nemá ten cit, dostane navod a vsem se ulevi. U dospelych je to hodne o tom, ze oni sami nevi, co delaji spatne, proc jim ty vztahy nejdou, tohle jim muze pomoct si uvědomit, ze to, co oni nejak vnimaji, nemusi druzi tak myslet. A opet, okoli spoustu věci bere s nadhledem a ne tak, ze jim to dotycny dela umyslne (mluvim ze zkusenosti). Kdybys potrebovala, napis mi email, tady uz to vic rozebirat nechci.
 Ridwen2 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:45:16)
Hroudo, hele, kdo zná jedno dítě s AS, zná jedno dítě s AS. Ty projevy jsou tak rozmanitý, že se každý děcko projevuje jinak a je fakt, že hodně vysokofunčních AS propluje životem bez diagnózy, sice jako trochu výstřední podivíni, ale v pohodě.
Můj syn má dg. od 5 let a nám to hodně pomohlo - jednak vůči škole, protože už ve školce to vypadalo, že ho vyloučí ze všech vzdělávacích ústavů v mocnářství, a školu by bez asistence nedal, jednak jsem se zbavila pocitu, že mám nejstrašnější děcko ve známým vesmíru.
Věc je v tom, že ty lidi můžou fungovat v pohodě v dospělosti, kdy si do velký míry můžou zvolit způsob práce, kontaktů a obecně trávení času podle toho, co jim vyhovuje, jenže předtím musejí prolízt školským systémem, kterej počítá s "normovanejma" jednotlivcema. A zvládají to děti s AS, jejichž jedinou zvláštností je, že si po každý hodině potřebujou seřadit pastelky v penále podle barev, ale už hůř ty, který jsou alergický na určitý podněty, nemají respekt k autoritám a kvůli sociálním deficitům špatně navazujou kontakty v kolektivu. Tam se pak dají na základě dg. udělat opatření, který to všem zúčastněným usnadní.
Takže, jak psaly holky, jde o to, co od toho čekáš - v čem by vám dg. mohla konkrétně pomoct. Dítě bude furt stejný, ať s nálepkou, nebo bez ní.
Jo, a ještě jeden postřeh - ta dg. pomohla i synovi. Od začátku jsem mu vysvětlovala, že mu některý věci nejdou nebo s některejma lidma nevychází, protože prostě uvažuje jinak, ne špatně, ale jinak. Není divnej, není blbej, není retardovanej, ale AS působí, že něco zvládá výrazně líp než ostatní, a něco zase daleko hůř.
A on se s tím vyrovnal a teď v pubertě, když se to hodně vyhrocuje v kolektivech a ta sociální inteligence je čím dál důležitější ve vztazích s vrstevníky, tak chápe, z čeho pramení jeho problémy, a je ochotnej to řešit.
Znám děti s AS, který byly tichý, nenápadný, škola s nima neměla problém, a dg. dostaly až v tý pubertě, kdy se zhroutily, protože nedávaly ty sociální kontakty v kolektivu a nechápaly, v čem jsou divný a co je s nima v nepořádku...
 Hr.ouda 


holky, já mu o tom podezuření neřekla  

(17.11.2013 17:27:07)
a o dg. taky ne.
On to nesnáší, když se v nečem liší, kvůli tomu mu děsně vadí i zen asitent, jestli zjistí, že se liší nejakou daignozoum tak to hrozně těžce ponese. On se občas chová podivně a podivínsky, ale možná to ani úplně nevé, ale rozhodně s tím není srotumněn, nesnáší, když se něčím, liší. moc nevím, co s tím.,
 Len 


Re: holky, já mu o tom podezuření neřekla  

(17.11.2013 17:29:37)
Hroudo, to bude taky vekem. Ja se prijala az tesne pred tricitkou, ta predpuberta a puberta byla bohuzel desiva~7~
 Kafe 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:46:52)
Hroudi - syn také dostal diagnózu, která se mi hodně nezdá. Tak ji neberu závazně. Vím, že určité potíže má, ale nikoli tohoto rázu.
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 12:48:04)
prostřední syn má asi taky AS, absolvovali jsme vyšetření v PPP, kde nedokázali potvrdit ani vyvrátit AS, podotýkám, že mě to ani nenapadlo, přišli na to podezření oni při vyšetření úplně jiným. Poslali nás do SPC, výsledek stejný, nedokážou potvrdit ani vyvrátit. Poslali nás ke klinické psycholožce, ta řekla, že je na hranici, že jestli ten štempl potřebujeme, tak nám ho dá, nepotřeovali jsme, takže jsme to nechali plavat, my si s ním poradit umíme. Jenže je mu 10 a půl a já začínám mít pocit, že já to s ním umím, ale on sám se sebou ne a ráda bych mu pomohla. Jenže na to nepomůže diagnóza se štemplem. A nevím, jak pomoct jemu.
Nejsi na tom stejně? že si od té diagnózy slibuješ právě to, že pomůžeš synovi srovnat se s tím, co on sám nezvládá?

jenže ty jeho projevy jsou ne čím dál mírnější, ale čím dál silnější, proto to já začínám znovu řešit
 Yuki 00,03,07 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:11:47)
jenže ta není na střední Moravě :(

na konci listopadu je objednaný na psychologické vyšetření do ppp, objednali nás sami, nějaká jejich kontrola na konci 1. stupně zš, tak uvidím, co mi poradí, když je to poradna :))
ale zatím teda neporadili nikdy nic, co bych sama nevěděla, maximálně pomohli k tomu, co jsem chtěla a nevědala, jak to zařídit

 ..maya.. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:25:28)
Hroudi, klinická psycholožka by měla dg podpořit taky testy, na AS se dělá ASSQ nebo ASSA test, protože třeba CARS test není u AS průkazný, je to spíš screening celkově poruch autistického spektra.
pro tvůj klid bych si dg nechala uzavřít dětským psychiatrem, ale tam to nebude hned pokud nikam nechodíte, můžeš se obrátit i na Aplu, oni dělají kompletní diagnostiku.


Upřímně, pokud chodíte dlouhodobě ke klinické psycholožce a ta už po několikátém sezení uznala že o AS jde tak to tak zřejmě bude, kor když má s PAS zkušenosti, my jsme chodili s synem ke kl.psych. od tří let a dg mu AS až v sedmi (u nás teda ztíženo díky adhd a dysfázii-musel dozrát) a úplně chápu jak ti ted je~6~~6~~6~...přeji ti hodně síly a kdyby jsi chtěla na FB je skupinka Aspergerův syndrom, můžeš se přidat.
 Jarmilka. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 13:57:19)
My byli na neurologickém vyšetření včetně MR a nic se nenašlo, tak že to je prý možná nějaká forma autismu, psycholožka řekla, že ne, že receptivní dysfázie bez autismu, psychiatrička že možná asperger, ale že se časem, az budeme cítit tu potřebu, objednáme k odbornici, která má stejně objednací dobu rok. Pak to shrnula tak, pokud dg potřebujeme třeba na získání asistenta do školky, napíše nám ji, pokud ne, tak na to mrkneme za pár let, jestli bude mít problémy třeba kvůli škole. Říkala, že dát dg někomu, kdo je jen jiný, ale nejsou problémy, třeba s hyperaktivitou, agresivitou, nemá dg smysl. Ale u vás problémy jsou, tak bych sama pro to, abych věděla, jak s tím pracovat, šla na specializované pracoviště. I kdybych pak řekla, ať tu dg pokud možno do závěru nepíšou. Mě to pomohlo, pořád říkám, je jiný, proč mám problémy s ním pracovat a všichni z rodiny, že na něm hledám chyby, ze je normální a že je jen palicatej. A ve státní školce naopak že na školku nemá, když nerozumí, co má udělat. Tak to byly dva mlýnské kameny a říkala jsem si, je to moje chyba. Psycholožka mě pomohla se v tom zorientovat, no najít slbiny a silné stránky.
 Ananta 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:02:05)
Tak jak to popisuješ mi to připadá, že sice nezapadá do průměru, ale že až se se svou jinakostí naučí žít a hospodařit, vyspěje, že bude normální, s tím, že bude mít něco navíc. Měla bych z té nálepky ve vašem případě trochu strach, aby to nebylo tak, že se sžije s nálepkou, okolí mu to ochotně potvrdí, třeba je fakt jen trochu jinej.
 Ananta 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 14:05:05)
a kdyžtak bych šla určitě pro další názor a vyšetření mozku
 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 15:00:19)
Hroudo ,
- konzultovala bych ještě s jiným psychologem.
- v Apple pravděpodobně půjdou směr autismus, dr.Krejčířová pokud mám info tak momentálně nové pacienty nebere a s její kolegyní je trochu složitější komunikace ( opakovaně si rodiče stěžovali na dlouhé termíny při zasílání zpráv)
- byli mi doporučeni (ale nemám osobní zkušenost)Mudr. Michal Goetz (psychiatrie Motol),PhDr.Hynek Jůn (psycholog Appla) a Phdr.Jiří Los (psychologie Bulovka) ... řeším chování syna s receptivní Vd ve škole, potřebují další "papír" neboť synovo chování,dle jejich názoru neodpovídá dgn. Vd ,ačkoliv již v dřívějších zprávách je naopak upozorňováno na fakt,že tyto projevy jsou úzce s dgn. Vd spojeny.

Padlo tu mnoho názorů ohledně potřebnosti "papíru" k dalšímu životu. Je to dle mého názoru ve dvou rovinách. Někteří rodiče dgn. potřebují,aby se tzv. vyrovnali s jinakostí svého dítěte, hodili za hlavu reakce okolí a dokázali se soustředit na dítě samé. Dgn. také mnohdy pomáhá v pochopení potřeb dítěte, nalezení způsobů jak mu pomoci a jak s ním pracovat - což samozřejmě platí především pro těžké dgn. typu atyp. autismus, vývojová dysfázie, mutismus apod.
Druhá rovina je školství nebo jiná zařízení,kam dítě dochází - obecně systém,kterým musí dítě projít. Tam dgn. pomáhá přizpůsobit požadavky kladené na dítě a vytvořit mu uspokojivé prostředí k dalšímu rozvoji. Zde ovšem velmi záleží na míře pochopení a ochotě personálu zařízení kam dítě dochází, což bývá často velký problém. Někdy se stane,že ochota dítěti pomoci je velká,ale nedochází k pochopení dgn. Jindy naopak není dgn. použita v nejlepším zájmu dítěte, ale spíš je díky ní dítě vyčleněno z kolektivu, protože tam chybí právě ochota dítě smysluplně integrovat.
AS je z toho co mám načteno velmi specifická dgn. ,podotýkám že jsem se tímto problémem nezabývala do hloubky, protože mám doma dítě s těžkou receptivní dysfázií,takže se věnuji především problematice Vd. Ale toto téma prostě nelze minout,když vás různí odborníci zasypávají různými dgn. než se dopracujete k tomu jednomu,který určí tu správnou. Děti bývají inteligentní, s učivem ve škole nemívají problémy, takže jejich problém není na první pohled patrný. Odvíjí se v rovině (sociální, psychika) ,kterou mnozí snadno shrnou ze stolu se slovy musí se přizpůsobit, zlobí ,vymýšlí si a zbytečně pak na dítě vytvářejí tlak, který nemusí unést.
Nelze než konstatovat, že existuje mnoho odstínů ve všech dgn. a stejně tak existuje mnoho odstínů v přístupu lidí se kterými se člověk s dgn. setká.
 Hr.ouda 


dámy, Ananta tu dole nepřímo otevřela další problém, kterýmu se vyhýbám jak čert kříži  

(17.11.2013 17:19:58)
Neřekla jsem mu to, a nechci mu to říci, dokud sama neuzným, že PAS má.

Co myslíte?

Zatím mlžím a opn si myslí, že ta vyšetření jsou kvůli prospěchu ve škole - že je chytrý ale nemá dobrý známky ~t~~t~~t~, což je bohužel fakt, ale rozdíl mezi jeho intelektem, znalosmi a reálným výkonem mi žíly netrhá
 Hr.ouda 


Re: dámy, Ananta tu dole nepřímo otevřela další problém, kterýmu se vyhýbám jak čert kříži  

(17.11.2013 17:28:47)
no právě

on špatně nese, když má něco, čím se liší od ostatních a už vůbec nejhůř snáší, když o nem ostatní vědí něcoi osobního, je hrozně uzavřený, opatrný, nedůveřivý
 Grainne 


Re: dámy, Ananta tu dole nepřímo otevřela další problém, kterýmu se vyhýbám jak čert kříži  

(17.11.2013 17:30:57)
Hroudo, nějak mi uniká smysl toho, proč jsi ho nechala testovat a tedy diagnostikovat?
Možná mi to někde uniklo, ale v tom bude podstata všech tvých potíží.
 Hr.ouda 


graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 17:40:49)
začalo to řešením nekterých jeho projevů a potíží, kzerý meli až fyzickou povahu, u pediatričky, neketrých jeho stavů težkých (pocit, že svět kolem není skutečný) a taky neketrých jeho rituálů (cucání palce dosud) atd., bylo toho víc, s čím jsem mu nešuměla pomoci .

Ale nebylo to kvůli škole, to šlo po jiné koleji a škola jeho potíže strašně zhoršovala, začal si třeba silou mnout oči jednu dobu a měl pocit, že nevidí, tak jsme šli na oční, vše OK atd.

Prostě věci, který jsem ignorovat nemohla. Ale na klinickou psychologii jsem se nechala odeslat až po letech.

PPP byla iniciatova školy, nezávisle na tomto, chtějí vyšetření a papír z PPP.
 Len 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 17:47:43)
Pocit, ze svet kolem neni skutecny jsem mela az do konce puberty. Vaz si toho, ze ti to rekl, ja to rekla moji mamce pred tydnem~;)
 Grainne 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 17:52:44)
Jasně, takže primárně vlastní pocit, že něco není v pořádku, chápu. Takže teď sice víš, co je přesně v nepořádku, protože na to máš ten "papír", ale tvůj mateřský instnkt je kdesi jinde.

To je potíž všech matek "divných" dětí, s diagnózou i bez ní. Já bych se snad i poohlédla po jiné škole, kde netřeba mlátit pedagogy lejstrem po hlavě, ale to je velmi těžké, zvlášť u dětí, které se bytostně bojí změn.

Měla by sis ovšem odpovědět na otázku, k čemu - prakticky, ti bude potvrzení, nebo vyvrácení téhle diagnózy? Skoro bych řekla, že mnohem lepší a praktičtější, než vysilovat sebe i dítě dalším prošetřováním a vyšetřováním, by bylo hledat cesty k tomu, jak mu porozumět a brát to jako individualitu, ne jako diagnózu.
 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 18:24:43)
Grainne já tomu nerozumím.

Jasně, takže primárně vlastní pocit, že něco není v pořádku, chápu. Takže teď sice víš, co je přesně v nepořádku, protože na to máš ten "papír", ale tvůj mateřský instnkt je kdesi jinde.

Tam jak já to chápu to nebyl "primárně vlastní pocit,že není něco v pořádku" tam je to fakt,že není něco v pořádku. Pokud se dítě delší dobu chová podobně a těch příznaků je tam víc a časem se zhoršují ,je prostě třeba zjistit co se děje.

To,že mi jeden lékař napíše papír neznamená,že bez výhrad akceptuji co je na něm napsáno. To bych doma měla dementního autistu, bez jakékoliv naděje na zlepšení.

"To je potíž všech matek "divných" dětí, s diagnózou i bez ní." Jsem matka "divného " dítěte a tento problém nemám, jen používám zdravý rozum a pokud mi něco nesedí ověřuji. Proto máme dgn. až od 3. psychologa,ověřenou na logopedii,foniatrii a neurologii a také právě proto můj syn chodí do normální školy - čte ,počítá,píše a má naději,že za pár let ten "papír", kterým teď mlátím všechny po hlavě budu moct vzít ,roztrhat a hodit do koše.

Také si myslím,že nejde o získání nějakého potvrzení,další vyšetřování a prověřování. Ale pokud bude stanovena dobrá dgn. lze se na jejím základě přizpůsobit potřebám dítěte. Nevím co se dělá jinak při AS,ale u nás s VD (syn nerozumí mluvenému slovu) jsem nastudovala - na základě dgn. jak na něj mluvit, co ho učit (nikdy předtím mě nenapadlo např. jak spolu může souviset hmat a řeč) ,jak s ním jednat, jak s ním pracovat.
 Grainne 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 18:34:04)
macčí, já ale mezi námi nevidím žádný rozpor.
Tím "vlastní pocit" jsme měla na mysli jen to, že to nebyl žádný vnější tlak, např. ze strany školy a jinak píšu vpodstatě totéž, co ty.

Jen možná kladu větší důraz právě na ty mateřské pocity a instinkty, pokud je člověk poslouchá, má zájem o dítě a není úplný ignorant a nevzdělanec, většinou ho právě ty navedou správným směrem.
 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 19:32:04)
Grainne, teď už rozumím :-)

Souhlasím,že mateřské instinkty jsou skvělá věc a ve většině případů se mi vyplatilo je poslechnout. Bohužel co se týká Matěje,jsem byla na pro mne naprosto neznámém a neprobádaném území,tedy mi nezbylo nic jiného než rozporovat dgn. které mi byly předloženy právě na základě těchto instinktů a samozřejmě zcela zjevných skutečností ke ,kterým docházelo v průběhu vyšetření, kterých jsem se všech zúčastnila.Plus jsem se neobešla bez prostudování dostupných materiálů o těchto dgn.

Ono to chce dost vnitřní síly a důkazů k podložení těchto instinktů, protože na pouhý instinkt odborný pracovník prostě nehledí.

Je pravda,že my jsme ty dgn. a papíry k dalšímu životu nutně potřebovali .... zařazení do logo školky, odklad, asistence a pod.
 Grainne 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 23:11:49)
macčí, samozřejmě je ideální, pokud rodič má nejen instinkty, ale i schopnost si ledacos nastudovat a vést se zúčastněnými odborníky dialog i když občas i trochu zostra¨.Diagnóza někdy může pomoci k lepšímu pochopení, ale pokud je velmi v rozporu právě s těmi instinkty a pocity rodiče, může být problém. Pak je lepší soustředit se na dítě a jeho pocity a problémy a nechat tomu nějaký čas.

Někdy ten čas potřebuje rodič, aby se smířil, nebo naopak aby se utvrdil v tom, že tady je opravdu něco špatně, někdy ten čas potřebuje dítě, aby bylo možné vysledovat další vývoj.

Můj názor je, že právě ta trochu až neurotická potřeba všechno diagnostikovat a pokud možno ihned = škatulkovat, právě ubírá ten rodičovský prostor.
Samozřejmě nemyslím stavy, kdy je nutné něco akutně řešit.
 Kamisi 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 23:49:31)
Grainne, když ono ta přemíra diagnostikování je důsledkem nastavení společnosti, která je netolerantní vůči jakémukoliv vybočení z průměru.
Kdyby se lidi dokázali řídit intuicí, sami nebyli ovlivněný dogmatama vlastní výchovy, kdyby naše školy fungovaly jako ve Finsku a ne jako za Marie Terezie, mohlo by všechno být jinak.


Mám známou, která má syna úplně evidentně AS, za mě není pochyb. Ovšem ta známá si to nepřipouští, nechce to vidět, vnímá ho jako nadaného a nic jiného neřeší. Kluk na základce se učil víc doma než ve škole, protože měl zdravotní problémy, vždy byl rodiči podporovanej, učili ho studenti VŠ doma. Teď je na Mensa gymnáziu, kde nemá žádnej problém, protože tam to s takovýma děckama uměj.
Když je k tomu vhodný prostředí, jde to i bez diagnostiky.
 Grainne 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(17.11.2013 23:54:53)
Kamisi, ano, vnímám to podobně, jako neochotu k toleranci jakékoliv odchylky od normy.
Když už tedy tolerance, tak z přinucení a pěkně podložená lejstrem. Nakonec je lepší a jednodušší cesta si opatřit lejstro a praštit s ním všechny, kteří přijsou do styku s dítětem, po hlavě. To ovšem není správná cesta.
Další možnost je hledat méně obvyklé možnosti při vzdělávání, skutečně tolerantní a vstřícnou školu (sama jsem ovšem naletěla, když sliby byly chyby), případně domácí vzdělávání...zkrátka více se soustředit na hledání cest a možností a méně na diagnózu samotnou.
 Kamisi 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(18.11.2013 0:17:16)
Grainne, souhlas. Jenže ono to v reálu není tak jednoduchý.
Paradoxně se synem AS nemáme ve školách žádný problém. Zato s mladším bez diagnózy je to pořád ode zdi ke zdi.
Jenže jít ve třinácti letech v 8.tř. do domácího vzdělávání podle mě nikam nevede, protože co dál? Je to k pos..ní.

Kdyby... kdybych měla před deseti lety zkušenosti co mám teď a partnera stejně smýšlejícího, kašlu na celej vzdělávací systém a učím děti doma. Možná by teď stály pevně na svejch nohách, učily by se pro sebe a ne pro známky a zbytek vzdělávacího procesu by ve školách zvládly. No ale na "kdyby" se nehraje. Nejde zmáčknout stop a load.
 Grainne 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(18.11.2013 11:22:24)
Kamisi, po pravdě řeším pozdě a zpětně totéž - měla jsem postupovat jinak, víc a lépe hledat.
 ..maya.. 


Re: graine, to bylo dlouhý  

(19.11.2013 17:47:21)
Finské školství to je paráda~R^~R^~R^
 Hilly. 


Re: padesát odstínů aspergerova syndromu  

(17.11.2013 18:25:00)
nechala bych si.udelat posudek nezavisle jeste od jineho odbornika a az pak se rozhodla co dal.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.