Kafe |
|
(12.4.2015 8:22:14) Dá se to, pokud učitel dokáže v hodnocení zohlednit, že někdo svoji část neudělal a jen tomu dá horší známku. Jinak je to na pytel.
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 12:25:11) Známka ani spravedlnost není ve vzdělávání to důležité. Alespoň za mně. Skupinová zadání jsou vhodná forma jak děti naučit spolupráci.
|
Pawlla |
|
(12.4.2015 12:35:33) Z+2,naučí se spolupráci pokud spolupracují, pokud ne, tak nic. Souhlasim s tím, že v práci se s tím také může setkat,otázka je,zda zrovna tohle má škola kopírovat.
|
Kafe |
|
(12.4.2015 12:45:21) Možná si tím učitelka ulehčuje práci, protože i liný student má šanci parazitálně získat dobrou známku a tím si vylepšit průměr. Takže učitelka pak nemusí řešit, že jí ve třídě někdo propadá, apod..
|
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 12:56:30) Bude to znít nepochopitelně, ale opravdu není nejdůležitější jaké má kdo známky, ale jak se připraví na život. A přinutit kolegu k spolupráci je ve spoustě zaměstnáních důležité.
|
Kafe |
|
(12.4.2015 12:59:53) "A přinutit kolegu k spolupráci je ve spoustě zaměstnáních důležité."
No v tom máš pravdu. Na druhou stranu - i nespolupracující kolega je motivován alespoň snahou udržet si zaměstnání, kdežto student ve škole je řekněme méně movivován, až by se dalo říci, že to má celé na háku.
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 13:03:06) Blbost. Tak ho holt musíš motivovat. Nebo vyřešit situaci jinak. Naučit se vyřešit konfliktní situaci je taky důležité. A většina studentů i žáku je motivovatelná.
|
Kafe |
|
(12.4.2015 13:04:54) Z+2 - mám zkušenost, že lidé buď vnitřní motivaci mají od přírody, nebo ji nemají vůbec a pak nějaké vnější stimuly mají omezený dopad.
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 13:09:18) Omezený určitě, ale jde o to spolužáka donutit spolupracovat na konkrétní práci a to by se povést mohlo.
|
Kafe |
|
(12.4.2015 13:15:59) Z+2 - tak jestli přijdeš na to jak, tak ti pošlu čokoládu.
Na jedné škole, kde jsem studovala, byly skupinové práce denním chlebem. Vždy se část vezla a část vše odpracovala. A vyzkoušeli jsme ledacos, jak ty parazity stimulovat alespoň k nějaké práci. Dokonce ani - "tak ty to alespoň vytiskneš, dáš do desek a v termínu odevzdáš za celou skupinu" neprošlo. Tihle lidé mají hroší kůži. A zvát je na nějaké skupinové session, kde se bude na práci společně pracovat, se také ukázalo jako kontraproduktivní, protože akorát přišli (pokud přišli), snědli sušenky a poradili tak maximálně "tam bych dal tučné písmo".
|
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 13:41:05) Nemám rád čokoládu. Když víš co druhý má rád nebo chce dá se přesvědčit. Mně to vždy fungovalo. A ano taky můžeš být ve skupině s lidmi co na to nemaj. Je na Tobě jak se k tomu postavíš. A udělat to sám je jedna z cest. Řešit to před maturitou je pozdě.
|
Lexi. |
|
(12.4.2015 13:52:16) "Když víš co druhý má rád nebo chce dá se přesvědčit" - aha, takže myslíš že by zabralo: 1) když uděláš svou část úkolu, dám ti 200Kč 2) když uděláš svou část úkolu, dám ti ... 3) když uděláš svou část úkolu, udělám ti úkol z matiky a fyziky 4) když uděláš svou část úkolu, domluvím ti rande s Mařenou 5) když uděláš svou část úkolu, nezmlátím tě atd. atd.
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 13:53:38) Tak nějak.
|
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(12.4.2015 13:07:47) No super, namotivovat všechny žáky se nedaří ani učitelům a rodičům tak jak to má zvládnout spoluzacka?
|
|
Lexi. |
|
(12.4.2015 13:23:33) "Tak ho holt musíš motivovat." - jak?
" Nebo vyřešit situaci jinak." - tak, že to uděláš celé sám?
"Naučit se vyřešit konfliktní situaci je taky důležité" - a skutečně učí škola konfliktní situace řešit, nebo děti "hodí do vody" a děti poraďte si sami?
"většina studentů i žáku je motivovatelná" - tak to je dobrá zpráva - v tom případě by měli učitelé děti naučit, jak spolužáky motivovat a teprve potom zadat skupinovou práci
|
Z+2 |
|
(12.4.2015 13:50:26) "Tak ho holt musíš motivovat." - jak? Kdo ví? Každého jinak. Na někoho je dobré křičet, na někoho apelovat a na někoho se usmát.
" Nebo vyřešit situaci jinak." - tak, že to uděláš celé sám? Třeba. Nebo se dohodneš s učitelem nebo ho budeš vydírat.
"Naučit se vyřešit konfliktní situaci je taky důležité" - a skutečně učí škola konfliktní situace řešit, nebo děti "hodí do vody" a děti poraďte si sami? Co já vím. Každá škola je jiná. Každý učitel je jiný, ale naučit se řešit konfliktní situace je důležité pro život.
"většina studentů i žáku je motivovatelná" - tak to je dobrá zpráva - v tom případě by měli učitelé děti naučit, jak spolužáky motivovat a teprve potom zadat skupinovou práci Jo učitelé by se skupinovou práci měli naučit používat. To nepochybně.
|
Lexi. |
|
(12.4.2015 14:21:45) " Na někoho je dobré křičet, na někoho apelovat a na někoho se usmát. " - znám hromadu lidí, na které neplatí nic z toho od sobě rovných
"nebo ho budeš vydírat." - prosím?
"naučit se řešit konfliktní situace je důležité pro život" - to bezpochyby ano, ale je k tomu dobrá průprava zrovna skupinová práce ve škole?
|
|
|
|
|
|
Lexi. |
|
(12.4.2015 13:12:15) "A přinutit kolegu k spolupráci je ve spoustě zaměstnáních důležité."
- no, nevím, v zaměstnáních, kterými jsem doposud prošla (je tedy fakt, že to byly malé soukromé firmy), šéf vždy rozděloval práci tak, že bylo patrné, kdo má na starosti jakou konkrétní činnost - a měl přehled o tom, kdo udělal jakou práci - ke spolupráci nemotivovali kolegové, ale přímo šéf - v jednom zaměstnání se mi stalo, že moje podřízená přistupovala k mnou zadané práci liknavě, takže jsem ji musela dodělávat za ni, předávat ji jiným podřízeným - motivovala jsem ji hrozbou ztráty zaměstnání, nahlásila jsem to šéfovi - a při propouštění byla první na řadě...
|
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 14:23:12) Z+2, s tím naprosto souhlasím, měla jsem spolužáky, kteří byli opravdoví premianti a snaživci, ale nakonec se valná většina z nich v životě vůbec neuplatnila tak, jak by někdo očekával. A ti průměrní jsou mnohem úspěšnější a spokojenější. Ostatně myslím, že ti byla kdysi taky diskuze na toto téma. Myslím, že v mém věku se to už hodnotit dá a posoudit.
Aby byl člověk úspěšný, musí mít celý soubor vlastností...a třeba si myslím, že by měla škola podporovat celý ten soubor, nejen teorii samotnou . Když jsem dokončila peďák, zrovna byla aktuálně v kurzu alternativy v učení "škola hrou apod. po celých tě rokách komunistického školství...vyšly knížky pro učitele, jak s dětmi "nově", jen - bohužel to zas tak nějak zapadlo . Určitě ne všude, ale s čím jsem se setkala, tak jo.
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 14:25:01) ...součástí toho "nového" pojetí výuky právě byla i práce ve skupinkách, ale učitelka to musí zvládnout po všech směrech.
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 14:29:11) ...ona "alternativa" ve škole jakoby narušuje poklidnou výuku a je obtížná - na pozornost a schopnost učitele, na kontrolu a reakce, na hodnocení, na udržení pořádku a určitého klidu ve třídě...na to, aby se zapojily všechny děti dle svých schopností a možností, na tvorbu správných skupinek... Proto asi pro mnohé učitelky není pohodlná. Tak se třeba jen trochu přestaví lavice a doprostřed se dá koberec...a je hotovo . Ale to teda už není o gyymlu, ale o nižší základce
|
|
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 14:37:57) Valkýro, víš co...někdy stačí si najít správného do dvojice, abyste se správně doplnili...škoda, žes ho zatím nenašla, ale určitě není všem dnům konec.
Pokud se sejdou dva (i víc) a vzájemně dají do projektu ty vlastnosti, znalostp a um, co tomu druhému chybí, co neumí a je to super spolupráce...jeden druhého člověk doplní ve fungující celek. Takhle podobně taky fungují dlouhodobé partnerské vztahy - ve dvou teda . Jeden člověk nemůže umět dokonale vše, to nejde.
A není do věci si vyzkoušet tu spolupráci ve škole - člověk zjistí, že ta spolupráce nebude fungovat s každým, ale s někým přímo perfektně...a může mít prostě další zkušenost.
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 14:51:43) Valkýro...jo, je fajn, když si jeden uvědomuje ( i bez krizí), že bez toho druhého by projekt nefungoval a nefunguje, jak píšeš.
Je legrační, že my to máme podobně...až na to, že já si uvědomuju, že bych úplně sama v podnikání neobstála (tak nějak bez zkoušení si to uvědouju) a manžel to beze mne sice zkusil, ale zjistil poměrně záhy, že jsem potřebná až nenahraditelná ...ale to tak nějak vyplynulo a měl prostě šanci to zjistit a včas.
Ale vážně - pokud dají výrazní v něčem nadprůměrní lidi do projektu to, co mu chybí, může to šlapat neuvěřitelně dobře.
A tvůj manžel na to nepřišel, že "chybíš" - jako že jsi (byla) nepostradatelná?
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 15:04:54) Valkýro...a není to třeba "jen" v tom, že - se třeba jen neumíte domluvit tak, abyste rozuměli, co jeden druhému říká a co a proč dělá? Abyste jakoby nebojovali, ale zase spíš začli spolupracovat? Na tom můžou vydělat všichni. Nějak to začít rozmotávat... a spravit? Vždycky je dobré, když jeden partner je pro druhého potřebný (to tedy i v běžném partnerském vztahu) - že dávají a berou oba.
Já už zažila takových kotrmelců...vždycky bylo nejdřív potřeba, aby si ti lidi něco uvědomili a něco pozměnili...a pak to mohlo dopadnout ve finále až překvapivě dobře. Teda - musí chtít oba, žejo...pokud nemá člověk za partentra úplného kr...na
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 17:48:22) Valkýro a už jste spolu dlouho?
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 20:54:22) Valkýro, to je dost dlouho ...podle mého - pokud je na co hezkého někde navázat, k něčemu hezkému společnému se v životě vracet, pokud ten společný život byl "předtím" převážně hezký - tak se dá i určitá větší krize překonat...pokud nepřešla přes nějakou hranici. Tu hranici má každý vztah i člověk v něm jinde.
Mám třeba otčíma, co mou mamku dost psychicky dusil, myslím opravdu dost...a taky jiné věci, nebylo to zvenku moc vidět...tak vím, že někdy určité věci dějou skrytě a pro okolí nepozorovatelně až nepochopitelně, ale - když velmi vážně onemocněla a byla nemohoucí, x let se o ni obětavě staral.... Říkal mi i, jak moc ji měl rád a že je a vždycky byla pro něj nenahraditelná, jen jí to nikdy nedal pořádně najevo, bylo mu to líto...ona byla opravdu výjimečná, jedinečná...a že ví, že nikdy takovou podobnou ženu nepotkal a nepotká. Doprovodil ji až na konec...a s pokorou a láskou. Naplno uvědomil, co ztratil, až když to ztratil, říkal, kdybych věděl.... Pro mne to povídání s ním byla taková zvláštní zjištění o chlapském vnitřním světě...o egu, o nepřiznání si vlastních chyb, o omluvě atd.... Časem jsem zjistila, že to tak podobně má víc chlapů, někteří to dobré, co v nich je, a také svoje slabosti doma poměrně umně skrývají, aby se neshodili...a volí jakoby "boj"a pózu. Samozřejmě nevím, jestli je to tak i u vás doma...ale třeba existuje nějaká cesta, jestli je kde navázat, abyste se "zbytečně" netrápili.
|
Pam-pela |
|
(12.4.2015 22:20:06) Valkýro...určité situace - příběhy - jsou jak přes kopírák .
Já třeba nechápu, proč mamka neodešla nebo o tom aspoň neuvažovala, škoda, že se už nemůžu zeptat, už není koho. Něco může být společná historie včetně dětí, zvyk, strach ze změn, o práci, peníze nebo strach být sám...nevím, co to bylo u ní, asi mix.
Pro sebe mám vlastní osobní poznání - udělám pro zlepšení vztahů, na kterých mi záleží, téměř maximum bez ohledu na pošramocení vlastního ega ...ale není to nekonečné. V určitém okamžiku moje dobrá vůle končí a pak i celý ten vztah - neumím žít v nevyhovujících vztazích, opravdu mě to psychicky i fyzicky ničí, potřebuju určitou harmonii - hlavně teda doma. Taky jsem právě u té mamky zažila, jak to může strašlivě dopadnout, a to bych fakt nechtěla.
Tak hodně štěstí .
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|