| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství?

 Celkem 543 názorů.
 Kafe 


Téma: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 15:24:27)
jak jste se s tím vyrovnali? Mně pomohlo, že jsem se v 8 letech rozhodla nepovažovat svého otce za svého otce.
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:33:02)
Jentak, to já si představit umím. Zvlášť psychické týrání... citová manipulace, citové vydírání, podkopávání individuality, sebevědomí. Pro mě je to jasné psychické týrání, zvláště je-li to všudypřítomné v celém dětství. A rodiče to ještě obhajují, že je to pro dobro dítěte, aby z něj něco bylo.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:38:24)
jentakj-fakt neopisuju, akorát píšu pomalu
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:41:20)
u nís tohle tedy nebylo: "prostě drž hubu a krok" naopak mi říkali, že za správnou věc se musí bojovat a kdo nebojuje je ničemný a morální zmetek ani "jsi ničemná, nikdy z tebe nic nebude" ale v tom se spletli, protože jsem fakt ničemná a nic ze mě není, ale je to důsledek toho, že vždycky bojuju za správnou věc, abych nebyla morální zmetek~;)
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:43:06)
Jentak, ale pokud ti rodič podkopává individualitu celé dětství, tak zpravidla nezůstane jen u toho... Dojde ke kumulaci dalších věci, které se na dotyčné dítě sypou jako lavina. Bohužel dítě se nemůže bránit, protože tomu nerozumí. Často si začne myslet, že si za to může samo, že rodiče mají pravdu. Prosím tě, co je pro tebe psychické týrání?
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:45:56)
psychické týrání jsou nadávky dítěti, ponižování, upírání mu věcí, které má rádo, viz třeba co píše Liška o dom. mazlíčcích
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:49:17)
Jentak, jo v případě lišky nikdo nebude pochybovat, že šlo o 100 % psychické a fyzické týrání. Já mluvím o slabších projevech téhož. Přesto bych to nesmetla slovy, že šlo jen o špatnou výchovu.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:40:16)
jas - u nás bylo vše. Každodenní mlácení takřka do bezvědomí, včetně kopání do břicha, do ledvin, mlácení kabelem; psychické týrání, třeba že mi schválně zabil kočku, psa, a tvrdil, že za jejich smrt můžu já, protože jsem je zkazila,apod.., týral nás i hladem, že třeba najíst se můžeme, až uděláme ty a ty věci, takže jsme se poprvé najedly až v 10 v noci, kdy jsme už omdlévaly hlady; když si někdo něco tajně vzal, tak byl zmlácen; uprostřed noci nás (nás děti) vytáhl z postelí a musely jsme třeba jít dělat něco na záhony, s baterkama. V pubertě mi to ještě okořenil sexuálním obtěžováním, naštěstí jen slovně a pokusy o ohmatávání.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:42:31)
Liško proboha živýho ~7~~6~
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:44:12)
Liško, to na to nikdy nikdo nepřišel? Do kolika let jste tohle museli trpět? To je hlavně totální selhání i systému. Ach jo.
 Carollyn 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:46:04)
Liško, proboha ~e~! Co na to matka?
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:46:58)
Liško,
jak se znám, tak bych měla daleko víc za zlé matce, že s takovým idiotem žije.
Idiota nepředěláš, ale schvalovat jeho jednání a krýt ho... to mi přijde ještě horší.
Ostatně sama jsem hůř snášela, že matka dovolila otčímovi, aby mne mlátil a ponižoval, než že to dělala sama.
Postavila se na odpor až ve chvíli, kdy se v jednom amoku vrhnul i na ní a chtěl ji taky zbít.
 Carollyn 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:49:51)
Monty, přesně tak. Mnohem horší je ten mlčící rodič, který se to snaží nějak žehlit, omlouvat, vysvětlovat, je třeba hodný, ale neudělá nic!
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:55:32)
A co když ten agresor je matka, protože ta to dítě porodila, piplala a musí ho vypiplat i dál... A druhý rodič už je tím tak načichlý, že nemá sílu oponovat. Přijme to za vlastní. Nevěřím na pohádku o hodném tatíčku a zlé "maceše" v jedné rodině. Pokud jeden rodič týrá dítě tak, jak popisuje liška, pak je chorý i ten druhý rodič, který k tomu nechá dojít. Nálepka oběti nemůže obhájit všechno.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:00:26)
Jas, no mohla se nechat zabít. Ale tím by těm dětem moc nepomohla.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:03:31)
Vzepřít se někomu, kdo kope vlastní děti do ledvin?
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:15:13)
já nevím o jakém roce se bavíme, ale ekonomická nouze nebyla nikdy taková, aby nedostala podporu matka s dětmi, tedy bay byla na ulici, ale mohla třeba vědět, že on je schopný všeho, tedy fyzicky, ono někoho takhle zbít to už musíš mít náturu, to není jen tak
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:18:05)
Jistě, tohle dokáže jen psychopat, zvlášť dlouhodobě.
 Citronove koliesko 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 18:12:22)
Ja by som takeho tyrana zabila, viem ze by som to dokazala, odsedela si to ak by som to neuhrala na sebeobranu a dufala ze to detom aspon trochu pomohlo.
 Natascha 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:57:08)
Tak ta matka je svým způsobem taky oběť.~d~
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:10:17)
Ja jsem svoji matce nadosmrti vdecna, ze na tu polici dosla. S ni sem mela taky problemy, ale dokud byl otec doma, silela sem strachy pokazdy, kdyz sem mela jit domu.

Matka, ktera vi, ze jsou deti tyrane a nic s tim neudela je nekonecne sobecka. Jo, chce to odvahu a jo, jo je to tezky, ale jde o jeji deti..
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:14:14)
"Ja jsem svoji matce nadosmrti vdecna, ze na tu polici dosla."

Cito - ~R^ Blba si může vzít každý, ale záleží, jak se k tomu postaví.
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:17:51)
Presne..ve cely jeji slabosti a krehkosti, nakonec obdivuju, ze to udelala. Sice se pak stejne uchlastala a na okamziky, kdy me vzteky mlatila hlava nehlava, nebo ublizovala sobe, fakt nerada vzpominam..Tohle je proste zasadni, zasadni vec, kterou by mela udelat matka..
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:54:45)
Monty - když jsem byla dítě, považovala jsem svoji matku za oběť (také ji mlátil). Ona tvrdila, že od něj nemůže odejít, protože kam by se všema dětma šla, atd.. Později, už jako dospělá, jsem se dozvěděla, že by hned dostala od svého zaměstnavatele byt, kdyby se rozvedla. Později jsem ji již za oběť nepovažovala, protože tam setrvávala dobrovolně. A těžko ji někdy odpustím, že nás, děti, v tom nechala.
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:13:01)
Liško,
já svoji matku svým způsobem považuju za oběť dodnes, protože ji zase vlastní otec obtěžoval (přesně jak píšeš - oplzlé řeči, nemravné nabídky, šmírování v koupelně... a dělal jí to do své smrti, kdy bylo matce třicet; vím, že kvůli tomu chtěla i skočit ze skály, psala to v deníku, který jsem jednou našla), nevyčítám jí to, nezlobím se na ni, ale nemůžu k ní prostě mít žádný bližší vztah.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:18:00)
"oplzlé řeči, nemravné nabídky, šmírování v koupelně"

Monty - musím říci, že ze všech forem týrání je sexuální obtěžování nejhorší. To jde přímo pod kůži. Z toho jsem byla nejvíc zničená.

Moje mamka ale měla dětství normální. Nevím, kde se v ní taková submisivita vzala.
 Rodinová 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:51:32)
Jezis probohazivyho, Lisko ...

To bys hlavne mela rict ty, jak ses s necim takovym vyrovnala.
 Ropucha + 2 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:22:48)
Liško, nikdo to neviděl ? Prarodiče, příbuzní, sousedé, učitelé ... ? Nikdo vám nemohl pomoct ?
Je neuvěřitelné, že existují děti, které musí prožít takhle celé dětství, ach jo ~7~
A neuvěřitelné, jakou sílu takové děti dokáží mít, že z nich vyrostou šikovní vzdělaní lidé, kteří mají vlastní funkční rodinu. Četla jsem tu víc takových obdivuhodných příběhů, všechna čest.
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:26:03)
Po tom, co tu psala Termix o doktorovi se ani nedivím. Za socialismu byla situace imho horší než teď. Týrání se přecházelo docela běžně. Zvlášť bití.
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:11:40)
hm...
 libik 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:59:19)
Liška,tvl, normálně jsem se rozeřvala, jsem labilní klimakterička.

Je mi to líto a musím říct, že, co mohu soudit virtuálně, jsi velice krásná a silná osobnost navzdory všemu..

Hele a jak to máš s "rodiči" dneska, jestli ti není nepříjemné odpovídat.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 18:35:07)
libiku, Ruth - s mamkou se částečně stýkám (ona bydlí s ním), s ním nikoli. Měla jsem štěstí, že jsem potkala svého manžela a ten mi doslova zachránil život. Jinak bych se určitě zabila. Jeden čas jsem dokonce pochybovala, jestli je manžel vůbec člověk. ~:-D On zase tvrdí, že si mě vysnil. ~s~
Žijeme úplně jinak než moji rodiče. Tady není žádné napětí, nic takového. Měla jsem strach mít děti, jestli se ve mne neprojeví otcovo geny, jestli nebudu opakovat stejný vzorec. Měla jsem i s manželem dohodu, že jestli se něco takového ukáže, že děti bude vychovávat jen on. I moji sourozenci mají rodiny a když jsme se o tom bavili, tak všichni k nim máme úplně jiný vztah, než naši rodiče k nám.
 Litevská.krychle 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 18:48:51)
to zlo jsi přerušila

obdivuju, že se dokážeš s matkou stýkat
já osobně vím, že bych ji zatratila víc než jeho
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:12:14)
to nebyla dcera, ale unesená dívka, ne?
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:13:24)
Annno,
u Fritzla to byla dcera, unesená dívka byla Natascha Kampusch a unesl ji nějakej Priklopil, co si to pak hodil. Fritzl je snad ještě v base a bude tam do smrti. Pokud už tedy neumřel, nebyl to žádný mladík.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:14:36)
aha, máš pravdu.
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:14:06)
Psychopati vetsinou nikoho nemlati. Psychopat neni v tomhle pripade spravny vyraz.
Agresivni chovani ma vetsinou koreny ve vychove.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:16:49)
Cito, i psychopati mlátí děti, teď tedy nevím zda se dá schizofenikovi říkat psychopat, ale jeden rozsudek jsem četla, kde otec mlátil svoji ženu a na syna vytáhl nůž.
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:16:50)
"Agresivni chovani ma vetsinou koreny ve vychove."

Cito,
no, otčím byl milovaný a rozmazlovaný dítě, mamánek, "oblíbený syn" (před ním jeho mamince jedno dítě zemřelo), nikdo ho netýral. A vyrostla z něj samolibá, agresivní a nesnášenlivá kreatura. ~d~
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:20:15)
Monty, psychopati vetsinou byvaji velice inteligentni. Takovy psychopat je vetsinou prilis chytry, nez aby nekoho flakl, ale najdou se i mene inteligetni psychopati..a mas vystarano.

Vetsina lidi, ktery vzteky mlati decka, MAJI emoce. Az moc emoci..a vlastni blby zazitky z detstvi.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:24:49)
"Takovy psychopat je vetsinou prilis chytry, nez aby nekoho flakl"

No druhou stranu, když zjistí, že mu to prochází, tak klidně flákne, pak více a více, až se dofláká k vraždě. Po bráchovi třeba hodil vidle. Brácha stihl uskočit, jinak by ho zabil.
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:25:13)
Cito,
otčím není žádný inteligent. A ani bych neřekla, že je sadista. On je DIKTÁTOR. Když by bylo všechno podle něj a všichni k němu obdivně vzhlíželi, bylo by vše OK, ale jakmile si někdo dovolí mít jiný názor nebo nedej Bože vzdorovat, oponovat, prostě NEPOSLOUCHAT, je zle.
Podotýkám, že byl lampasák, to je svým způsobem taky diagnóza. ~;)
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:29:55)
Mno to jo...nemas pocit, ze uplnej zakaz telesnych trestu, tedy ze zakona, by ho mohl zklidnit? Kdyz byl ten lampasak?
 Ráchel, 3 děti 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 23:21:31)
to nemá s inteligencí pranic společného
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:21:21)
Otec je spíše sadista.
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 20:59:04)
Ale mlátí, topí ve vodě, šlapou po něm... představa chladného inteligentního psychopata patří spíš do detektivky, než do reálu.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:03:19)
napište mi někdo, že existuje i normální mužský nebo neusnu!!!~7~
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:05:05)
Většina lidí je normálních a celkem slušných.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:09:03)
no já taky doufám, ale začínám pochybovat, zda to od všech není jen vnější maska, s tím že uvnitř...nějaká večerní deprese...
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:19:12)
To je pitomost. Ve skutečnosti je většina chlapů mnohem slušnějších, než byse mohlo zdát z blbých vtipů a stereotypů. Ano, nejsou to v globále žádní hrdinové, ale to ženské taky ne. Tohle zlo, o kterém píše Termix je imho výsledek nějaké chyby, prostě špatně vyrobené kusy. Někdo je "jiný" a lidi tím obohatí, někdo je "jiný" a spáchá tohle.
Spíš je děsivé, že mu to procházelo.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:26:25)
"prostě špatně vyrobené kusy"

Tak tak. Vidím to stejně. I příroda vyprodukuje čas od času vadný exemplář a někdo má tu smůlu, že s ním sdílí domácnost. Taková loterie, na koho ten Černý Petr padne.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:13:05)
Alraune, ještě pár příspěvků a začnu pochybovat o slově "většina".
 Lassiesevrací 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 21:22:41)
"napište mi někdo, že existuje i normální mužský nebo neusnu!!!"

Annno, můj manžel je mnohem lepší rodič, než já. Je to chlap, co neutíká, je upřímný, pracovitý a milující. O děti se odmalička staral, koupal je, mazlil, doma se nebojí žádné práce. Pomalu zrekonstruoval dům, zrekultivoval zahradu...ale taky výborně vaří.
Když onemocněl syn, ustál slušnou nálož povinností - jezdil za námi do nemocnice denně z práce, vrátil se domů, vyzvedl holky, ráno jednu předal babičce, druhou odvezl do školy. Po práci za námi a znovu. Občas se s babičkou podělili, že třeba holky byly u ní (bydlíme vedle sebe), ale dělal vše pro to, aby trávily spolu hodně času. Když jsme se se synem vrátili z nemocnice, naučil se připravovat infuze, napojovat (děláme to denně spolu) a veškerou další péči. Taky vaří psům ~;((.

Ta jeho péče a láska je zatraceně vidět na jeho vztahu s dětma. Ty se pořád ptají, kdy přijede táta z práce. Je to táta, po kterém jsem jako dítě toužila a neměla ho(otec byl cholerik, jsem jeho kopie). Jsem ráda, že je to táta mých dětí.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 23:20:16)
někteří psychopati mlátí, někteří ne.
 libik 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:41:32)
Ale prdlajs geny nepřečůráš, zlo je nehmotný, nemá chemický vzorec, patří mezi věci, které jsou mezi nebem a zemí.
Můžeš se rodiči podobat,můžeš stejným způsobem vraštit obočí nebo dávat ruce v bok, ale jinak jsi originál.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:11:25)
"obdivuju, že se dokážeš s matkou stýkat
já osobně vím, že bych ji zatratila víc než jeho

"

krychle - jeden čas jsem se s ní nestýkala, ale jak jsem se s tím vyrovnávala, tak mi přestala vadit. Beru to jako historii, něco co se stalo v jiném životě a co na mne už vliv nemá. Teď jsem si na to vzpomněla kvůli bráchovi, který tu byl o víkendu na návštěvě a vyprávěl historky z dětství.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:13:46)
Liško, ona s ním stále je? ~a~
 Půlka psa 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 22:32:26)
Já nevím, nejsem odborník, ale demolování bytu a skákání z okna se mi zdá jako psychopatie jak vyšitá. Nebo ne?
 erika,2 děti 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 18:59:51)
Jsi skvělá a moc silná osobnost!
 Termix 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 22:40:53)
Jako bys psala o mně. Mám normálního manžela, normální děti, žijeme úplně normálně. A i já se bála, abych měla děti normální. No tak snad budou.
 erika,2 děti 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 18:54:18)
panebože~7~
 Cita 


Lisko 

(19.10.2015 18:55:11)
Lisko, u me to byl utek...ven do lesa, nebo do knihovny kdyz byla zima, vracet se domu co nejpozdejc to slo..utek do knizek, do vlastnich svetu. Pozdeji sem se nasla v Knizce Jacka Londona: Tulak po hvezdach..

Rozdil byl ale v tom, ze matka vsechno nahlasila na policii, kdyz mi bylo osm. Pak uz to mlaceni bylo jen obcas, ona "jen" pila...otec byl psychous, ale nastesti soudne zakazany styk...pozdejc to preslo v dokonaly nezajem, pry sem ji zkazila (mym narozenim) zivot..v 18 sem odesla na vejsku a uz se zivila sama. Po par pokusech sem vzdala i veskery kontakt.

Po prichodu sem a po trech letech etablovani, psychoterapie, neco pres rok..Zvladla sem to, nemam zadny pocit krivdy, proste se to stalo..v nejakym jinym zivote. Netyka se me to.
 withep 


Re: Lisko 

(19.10.2015 19:53:25)
Cito, to je dobře, že jsi to zvládla a nemáš pocit křivdy a snad máš fungující partnerský a rodinný život. Ale možná nevidíš, že zřejmě tahle zkušenost tě vychyluje do extrému, co se týče názoru na pomoc potenciálně týraným dětem. Ty sis jako dítě přála, aby přišla pomoc zvenčí, aby zasáhl stát a tvým rodičům tě odebral, je to tak?
 Cita 


Re: Lisko 

(19.10.2015 19:59:00)
Prestan Withep. Ne tady. Ja tu v norsku ziju a vidim na vlastni oci, jak mnohem vetsi ochranu a prava tu maji deti. I vim i to, ze odebrani je az ta naprosto posledni moznost a co vsechno tomu predchazi. Jestli je Michalakova presvedcena, ze nic neudelala, proc nepoda zalobu proti rozhodnuti BV? Pripad by byl znovu prezkouman. Jenze tady se deti OPRAVDU chrani. A jo, Norsko je moje srdecni zalezitost a jo, mam i osobni duvody, proc se me osudy tyranych deti dotykaji, ale nejsem kvuli tomu slepa.
 Gertruda 


Re: Lisko 

(19.10.2015 20:00:46)
withep, jasně, nemohla jsi odolat, viď? Skříteček, co si přispěchal přisolit.
 libik 


Re: Lisko 

(19.10.2015 20:07:59)
Cíťa není v extrému, na rozdíl od většiny z nás zažila dlouhodobě atmosféru přístupu k dětem zde i v Norsku a může jako jediná tady srovnávat. Někdy je strašně urputná, to jo~;), nikoliv extrémní. Její argumenty jsou logické.
 withep 


Re: Lisko 

(19.10.2015 22:40:19)
Ne, není jediná. A ani bych nenazývala argumentací to, co tady dlouhodobě předvádí. Ale nikdy jsem od ní nečetla nic o vlastním dětství, až teď, tak mi to docvaklo. Týrané dítě, které zůstalo bez pomoci, vztah se sourozencem taky na pytel, trauma nezpracuje, ale popře, součástí popření je i degradace biologických vazeb... Vysvětlila tu všechno, i proč je tak zapálená. To je až k neuvěření, kolik energie člověk věnuje tomu, aby se utvrdil ve své ochranné skořápce, a jak důsledně odfiltruje všechno, co by ji nahlodalo (což je přirozené, děláme to všichni, ale někdy to prostě uhodí do očí).
 Cita 


Re: Lisko 

(19.10.2015 22:49:06)
Withep, tva inteligence a uzasnost je naprosta a fatalni...a ty zavery..proste parada ~R^ ~t~
 Pruhovaná 


Re: Lisko 

(19.10.2015 23:06:15)
Není jediná, její argumenty nejsou logické, je extrémní.
Akorát mi jí teď je líto.
 Marika Letní 


Re: Lisko 

(19.10.2015 22:03:17)
withep "Ty sis jako dítě přála, aby přišla pomoc zvenčí, aby zasáhl stát a tvým rodičům tě odebral"

Souhlasím. Teď se mi tak nějak poskládalo, proč má Ciťa tak nepochopitelné názory (pro mě nepochopitelné). Já jsem totiž měla hezké klidné dětství. A to i přes to, že jsem dostala občas na zadek. Jenže fakt výjimečně a mnohem mnohem častěji pohlazení. Takže moje perspektiva je zcela jiná, než někoho, kdo byl nemilován a týrán.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 23:15:22)
Liško, je mi nesmírně líto, že sis něčím takovým prošla. ~6~ to by se nemělo dít žádnému dítěti...
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:35:25)
jentakj - nebyl způsob, který by otec nevyzkoušel. Kdyby alespoň chlastal, ale on to dělal všechno za střízliva, protože ho to bavilo a těšilo.
Mamka o tom samozřejmě věděla a nic s tím neudělala - to víš, láska.
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:46:47)
"Já jen - u našich by se taktéž mohlo zdát, že šli cestou týrání, ale ne - oni mě nechtěli týrat, ponižovat, deptat - prostě si mysleli, že to je ta výchova a ta správná cesta."
Jentak a co si myslíš ty? Jak to vidíš ty?
Já nesouhlasím s tím, že fyzické a psychické týrání je pouze to, když tě rodiče mučí každý den... Ono pokud tě celé dětství týrají, deptají, vydírají, tak pak už je jedno, jestli tě k tomu bijí jen jednou za rok nebo každý den. To dítě je tím poškozeno tak či onak.
 kosatka2 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:49:37)
já jsem zase byla vymodlené dítě, takže po mně požadovali, abych byla dokonalá. za každou banalitu jsem schytala hodinové kázání, kvůli přehnaným výchovným metodám a neustálé kritice jsem brečela furt. no a naučila jsem se spoustu věcí dělat tajně a rodičům sofistikovaně lhát. když jsem byla nemocná, nadávali mi za to.
19 jsem byla z domu. od té doby jsem neměla antibiotika a mám max. rýmu. sebevědomí jsem nabírala způsobem, jako když je neplavec hozen do vody. stejně mě ale mrzí, že i když se vídáme docela často, oni se o mě moc nezajímají, protože vědí líp než já, co je pro mě dobré.

ale chudák ségra. ta se z toho zatím nevyhrabala, skoro do 30 u rodičů, všechno vzdá předem, na nic si netroufá, ze všeho má obavy, pořádného chlapa si "nezaslouží". co si pamatuju, schytávala to od rodičů mnohem hůř, protože před nimi byla otevřená (hrdost by jí nedovolila lhát).
 kosatka2 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:12:39)
se mnou zas tak moc neběhali - táta sehnal antibiotika a doma jsem byla sama, nebo jako malá s babičkou. jednou mě táta vnutil na pár dní do nemocnice a netuším netuším, co se mnou bylo špatně. ani mě nijak neléčili.

Ale jsem jim fakt vděčná, že mi dovolili mít denně nějaký kroužek a nemusela být furt pod jejich dozorem. Pochopitelně mě tehdy nikdo nikam nevozil, chodila jsem sama.
 sovice 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:58:21)
Když vás čtu, uvědomuju si, jak obrovské štěstí jsem měla na rodiče.
Ne, že by nikdy nic nezadrhlo, jako dítě nejedlík jsem si odnesla do vlastního rodičovství přikázání "dítě vysedávat nad nedojedeným talířem nutiti nebudeš" a pár dalších drobností, ale v principu u nás během našeho dětství vládla pohoda (prostřídaná občas hromobitím, maminka byla osoba energická) a vstřícnost k našim potřebám, touhám a praštěným nápadům.
 sovice 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:00:53)
Tím chci říct, holky, máte můj obdiv ~x~
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:49:59)
no ale bití ti samozřejmě může trvale poškodit zdraví, viz třeba ty ledviny, to už je ale porucha osobnosti toho rodiče, normální rodič může mít problém vychovat dítě, protože tak nějak neví z které strany to uchopit, ok - blbý ale může být, ale když někdo bije své vlastní dítě takovýmto způsobem, tak nemůže být psychiky v pořádku, to má v hlavě sakra problém
 Chloé 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:51:05)
Sadista.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:04:55)
Chloé - řekla bych, že to měl často jako předehru k sexu, že si prostě potřeboval do někoho bouchnout, aby se správně nabudil. Možná i proto od něj má matka neodešla, protože se jí to tak líbilo.
 Chloé 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:07:10)
Lisko,
neprekvapilo by me to.
Kazdopadne znam dve matky, o kterych si myslim, ze jsou sadistky a mlaceni vlastnich deti (synu) u nich melo i sexualni podtext.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:10:21)
Chloé - si pamatuju na jeho obličej, když mě jednou zmlátil. Já byla malá a ten výraz nechápala, ale bylo vidět, že je šťastný. Já se kroutila po zemi v bolestech a on obličej červený, oči štěstím rozzářené. Vůbec jsem to v té době nechápala. Došlo mi to až později.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:02:26)
Valkýro, já hezká jsem a umím to s chlapama a jsem na naprosto stejném bodě v životě jako ty. Takže se maminka plete, vyřiď jí to.
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:03:39)
Valkýro, mně to vysvětlovat nemusíš. To, co popisuješ je pro mě daleko za hranicí špatné výchovy... Pro mě je to jasné psychické násilí.
 janna001 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:36:18)
To jsem poslouchala já. Že jsem hrozná, nemožná, nemehlo, úplně blbá, později i kráva. A podívej se na sebe, jak vypadáš, to jsem zvědavá, kdo si tě jednou vezme. Dodnes nevím, proč se tak chovala. Vztahy máme špatné, vlastně už nějakou dobu nulové. Nikdy jsme nedošly k tomu, abych byla pro mámu dost dobrá.

Týráním bych to nenazvala, nicméně jsem odešla z domu, jak to nejdřív šlo, se sebevědomím na bodu mrazu. Získala jsem ho postupně, i s pomocí psycholožky, ale je to běh na dlouhou trať. Už to bude 20 let a pořád mám na čem pracovat, nicméně řekla bych, že zdravé sebevědomí už nějakou dobu mám.
 Marika Letní 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 22:15:42)
jentak "u našich by se taktéž mohlo zdát, že šli cestou týrání, ale ne - oni mě nechtěli týrat, ponižovat, deptat - prostě si mysleli, že to je ta výchova a ta správná cesta."

Já chápu, jak to myslíš. Velkou roli hrála tradiční výchova. Generace mých rodičů a prarodičů byla vychovávána tvrději. Taková ta lidová rčení (Škoda rány, která padne vedle. Ohýbej mě mamko, dokud jsem já Janko, až já budu Jano, neohneš mě mámo.) byla braná jako léty prověřený návod na výchovu dětí. Nemyslím, že by je rodiče mlátili do bezvědomí, ale ani se nikdo moc nad nějakým pohlavkem nepozastavoval. Vždyť i ve školách byly dřív běžné fyzické tresty. Dostat rákoskou nebo vařečkou bylo bráno jako normální. Viz třeba filmy Obecná škola, Páni kluci... Nakonec i 80. léta a Diskopříběh, jak se otec napřahuje a syn křičí do hlavy ne.

To, co tu popisují Liška, Termix a další je ovšem šílené a to i optikou výchovných metod před 100 lety. ~n~

Ale i to cos psala ty, o tom šťastném výrazu v očích tvých rodičů, to je strašné, nepředstavitelné. ~a~
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:51:50)
Možná ani ne tak láska, jako nezdravá submisivita. Ta opravdová, opravdové 24/7.
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:55:17)
Alraune, já ti nevím ale submisivita asi ne. To mi nesedí. Buď strach nebo apatie. Nejhorší je, že se třeba máma mohla bát, že když se rozvede, tak on děti dostane jednou za 14 na víkend...
 Natascha 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:58:41)
Copak rozvést... u takových magorů můžeš spíš čekat, že při jakémkoliv pokusu o odpor nebo odchod vás zabije všecky.
 Alraune 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:13:16)
Vzhledem k tomu, že znám lidi, kteří žili v různých patologických vztazích a ještě si pochvalovali, jak jim to pěkně funguje, tak by mě to nepřekvapilo. Jen se naštěstí málokdy sejdou dva lidé, kteří si tak "sednou", že ten vztah vydrží.
Většina lidí naštěstí nechce žít Ds opravdu a dlohodobě.
 arsiela, 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:51:59)
Liško to je strašný,nechápu jak mohla tvoje mamka s takovýmhle tyranem být a mít ho snad ráda.
 Persepolis 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:22:36)
Liško, to není láska, ale patologická závislost. Pokud je ženská schopná trpět takové zacházení s dětmi.
Jí taky týral?
 Persepolis 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:30:42)
Liško, já měla zpočátku konflikty s otčímem. Taky mě párkrát zmlátil. Ale ani zdaleka ne tolik jako Tebe Tvůj otec. Máma zasáhla a zakázala mu, aby se jí jakkoliv pletl do moji výchovy. Otčím byl slaboch a mámy se bál. Po jejím zásahu se mě už nikdy ani nedotkl. Podotýkám, že to byla sedmdesátá léta, kdy výprask byl naprosto běžný výchovný prostředek.
Přitom on vůbec není zlej člověk. On vyrostl v týdenních jeslích a školkách a internátních školách, u matky byl jenom na neděli a jeho máma byla taková studená odtažitá osoba. Byl skoro jako dítě z děcáku. Byl citově deprivovaný a nic jinýho než disciplínu a dril neznal a takovej dáreček jako jsem byla já byl pro něho tvrdý oříšek. Taky jsem měla období, kdy jsem ho doslova nesnášela a dost dlouhou dobu jsem ho prostě ignorovala, ale časem se hrany otupily a dneska už spolu vycházíme v pohodě a on kudy chodí tudy mě chválí.~:-D
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:08:31)
Persepolis,
můj otčím bohužel je zlej člověk. Taky proto skončil sám, bez rodiny, bez přátel. Nikoho nemá, protože se s nikým nesnese. Momentálně zůstal na krku ségře, která je z něj na prášky a už se mi několikrát za svého otce omlouvala, když poznala, jaký je.
Jenže o něj fakt nejde, on je prostě zlý, sebestředný debil.
To, že ho matka nechala, aby mne řezal a urážel mne, protože o něj "nechtěla přijít", mi přijde horší. Jasně, on taky časem začal být hnusný i na ni, tři roky to snášela, aby ségru "nepřipravila o rodinu", ale po tom výstupu, kdy mne skoro zabil a chtěl ztlouct i jí (spaly jsme pak u sousedky, matka z něj měla asi poprvé v životě fakt strach) zřejmě pochopila, že jde o život. Její, primárně.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:13:25)
"To, že ho matka nechala, aby mne řezal a urážel mne, protože o něj "nechtěla přijít", mi přijde horší."

Monty - jo, to máš pravdu. Ženská, která je ochotná obětovat své děti kvůli nějakému chlapovi, je.... A takových je bohužel hodně, viz ty ženské, které jsou ochotny své dítě zabít, protože miláček by raději bezdětnou.
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:28:51)
Smutny..
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:58:23)
Persepolis - jo, matku také mlátil a ponižoval. Ona ho ale vždy omlouvala a když třeba došlo i jistému dotazování před orgány, tak vše popřela. Děti jsou lháři a on je svatý. Prostě některé ženské to takto mají hozené, že chlap je pro ně středobod života.
 Kafe 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:37:37)
"dej mi vědět, pomůžu ti schovat lopatu" ~:-D Takové emoce už to ve mne neprobouzí, i když v takových 14 letech jsem hodně myslela na to, jako ho odpravit.
 libik 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:44:10)
Liško a přemýšlelas někdy, proč je tak zlý? Jestli ne, tak, v pohodě, určitě tě nechci nabádat k nějakému odpuštění nebo něco na ten způsob.

Jenom mě děsí a zároveň zajímá, kde se toto bere.
 Kapradina 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 16:27:44)
Láska? ??? To je spoluvina, nechápu, že nezasáhla. A na lásku, ať se nevymlouvá. Proboha. ~Rv
 Drop 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:36:43)
to právě je široké rozpětí, zda ti rodiče říkali, že k ničemu nejsi a nic z tebe nebude nebo zda tě tloukli či dělali něco horšího
 ...j.a.s... 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:38:30)
Obecně se týrání v dětství špatně dokazuje. Pro někoho občasné nafackování za blbosti nebo 2x, 3x zmlácení dítěte fyzické týrání není... Kde je ta hranice? Pokud v tom dítě vyrůstá, je mu podsouváno, že je to normální. Takže se dožije dospělosti a až poté si uvědomí, že to zas tak normální nebylo.
 Cita 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 19:34:39)
Nekdo si to neuvedomi nikdy...a navic nechape ,ze tu hranici ma posunutou daleko za tim, co za tu hranici povazuji ostatni.
 Monty 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 15:34:51)
Tak nějak jsem se s tím smířila, když mi došlo, že matka jiná nebude.
Ono to někdy sice zamrzí, ale obecně vzato to zas nijak extra nezatěžuje. ~;)
 betulapendula 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:48:18)
Přestala jsem se s ním stýskat hned, jak to bylo možné. To znamená, když se mamka rozvedla. Z jeho strany šlo o psychické týrání, následky si nesu celý život a dlouho jsem nacházela cestu k sobě samé.
 Ruth 


Re: Týrání v dětství 

(19.10.2015 17:57:51)
Lištičko, život je teď. Věnuj se dětem a ňuňátku. Je těžké se vyrovnat s minulostí, jenže vyhráváš - svůj život. Budoucost má smysl. Dobrá zpráva - svým životem můžeš přepsat dějiny své bývalé rodiny.~;((
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 19:45:51)
Liško, to je strašné, co jsi prožila ~7~. Jsi silná bytost, že ses z toho dokázala vzpamatovat a žiješ normální spokojený partnerský a rodinný život ~x~

Jen... opatrně s tím vytěsněním otce ze svého života. Jeho osud by se mohl vrátit v některém ze tvých (nebo tvých sourozenců) potomků. Každý člověk, jakkoliv zle se choval, má mít uznáno své místo v rodině, klidně s tím, že se s ním nikdo nestýká a ani se o něm moc nemluví, ale zase ne aby byl utajne před svým potomstvem. Asi to tak máte, když jsi o něm teď mluvila s bratrem. Ideální by bylo od-pustit, to znamená ne zprostit ho viny, ale odpoutat se od toho, přestat se tím trápit a ovlivňovat (což jsi možná už i na nějaké vědomé nebo podvědomé úrovni udělala, a nebo k tomu třeba ještě dozraješ).

~;((

 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 19:53:23)
Odpustit? No to nevim, ja svym rodicum neodpustila, jen jsem rozsirila svoje vnimani i na ostatni lidi..a pochopila, ze spatny veci se dejou ve vetsi nebo mensi mire vsem lidem. To ti pomuze svym zpusobem pochopit i agresory. Dneska chapu i jejich jednani a zaroven vim, ze se svym vlastnim zivotem, muzu udelat to co chci ja. A to se i stalo. Mam pekny zivot i moje deti. Kruh se presrusil.

Chapu je, ale odpustit? Ne. Chovali se spatne.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 19:57:50)
Cito, nechápeš (tento) význam odpuštění. Vždyť jsem psala, odpustit neznamená zbavit je zodpovědnosti za to, co udělali, ale odpoutat se od toho a přestat se tím zabývat, trápit, užírat, obviňovat je. Když neodpustíš, je tím netrestáš, ubližuješ tím jenom sama sobě.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:01:43)
Tak dik, ze zas neco nechapu...

Myslim, ze toho chapu mnohem vic nez ty. Usla jsem dlouhou cestu a moje minulost me opravdu neobtezuje. Proste se to stalo, dneska uz vim proc a vim, ze se muzu chranit. A to taky delam. Nic vic v tom nehledej. Nejsem dusevni mrzak i kdyby ses mi pokousela namluvit ze byt musim. Smula.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:02:45)
Cito, prosím tě, proč je pro tebe tak neuvěřitelně těžké až nemožné občas připustit, že něco nechápeš? My všichni normální dospělí lidi víme, že občas chybujeme, občas něco špatně pochopíme, občas něco nevíme. Já jsem ti slušně vysvětlila, že ten termín používám určitým specifickým způsobem, a jakým, a proč. Chápala bys spoustu věcí mnohem lépe a také by sis lépe rozuměla s lidmi, kdybys krapet slevila ze své programové vztahovačnosti.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:12:29)
A proc je to tak tezke pro tebe Withep? Uz jsem tu psala, ze chtit po nekom kdo necim takovym prosel aby odpustil je pomerne drzost. Ja sama jsem tou snahou stravila nekolik let. Zbytecne.

Chtit po nekom aby nezapomel se temer vyrovna tyrani..

Smir se s tim, ze jsme rozdilne, mame rozdilne zkusenosti, rozdilne vnimani sveta..ale to neznamena, ze se ja pletu.

A nechci tady oxidovat v Liscine diskuzi. Jen me prekvapila, vlastne skoro dojala jeji otevrenost a otevrenost dalsich lidi. Jdu pryc.

PS Lisko, posledni vzkaz, pokud jste meli se sourozenci dobre vztahy a jeden druhemu byste byli oporou, tak by vas v Norsku nerozdelili.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:57:05)
"chtit po nekom kdo necim takovym prosel aby odpustil je pomerne drzost"

Nikdo to po tobě nechce. To je rada, čím bys ty prospěla sama sobě. Odpuštění není akt vůči tomu, kdo ublížil, ale akt oběti vůči sobě samé. Od-pustit, od-poutat se od toho, nechovat vůči tomu člověku negativní emoce. Negativní emoce totiž ubližují právě tomu, kdo je chová; komu jsou určeny, jsou většinou lhostejné. Ještě jednou - odpuštění není zbavením morální zodpovědnosti. Co se stalo, stalo se, vrátit čas a změnit to nemůžeš. Ale vždycky, i když nemůžeš změnit, co bys ráda, vždycky můžeš změnit svůj postoj k tomu. Dětství ti to nevrátí, ale zbytek svého života můžeš kvalitativně změnit tím, že přeprogramuješ podvědomé obviňování na vědomé odpuštění.

(už tě nechám, jen ve mně hlodala nepatrná jiskřička naděje, že to není marné, a ne a ne dát pokoj ~;))

 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:01:16)
Marna snaha..ja uz totiz zadny negativni emoce pokud jde o me detstvi nemam..ale kvituji s povdekem, ze "uz me nechas"..To je taky pozitivni.
Dobrou noc.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:17:59)
Whitep, to máš z nějakého rychlokurzu psychologie nebo dokonce od pana faráře?

Jasně, že je dobrý si ulevit tím, že za něčím zavřeš dveře a takzvaně odpustíš, jenže to je proces a to si neporučíš..
 ...j.a.s... 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:27:24)
~:(
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:57:16)
libiku, jasně, že to je na dýl, není to snadné, zvlášť u hodně těžkého a trvalého ubližování. Moje dětství bylo proti tomu, co tady popisují Liška, Termix a další, naprostá idylka (i když i já jsem toužila z té rodiny vypadnout od útlého věku, třebas do DD). A stejně si myslím, že nemám pořád úplně odpuštěno. Chápu, proč se jak chovali, nezlobím se, nemám za zlé, nevyčítám, neobviňuju, i je mám ráda a přeju si, aby tady byli ještě dlouho... ale někde tam hluboko v podvědomí asi ještě něco málo doutná.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:07:17)
" A stejně si myslím, že nemám pořád úplně odpuštěno."

withep - možná povědomě očekáváš, že se ti rodiče omluví či že alespoň uznají, že něco udělali špatně. Jenže to oni neudělají. A čekáním na nějaké jejich prozření si akorát zapleveluješ život a týráš sebe sama. Já se s oběma snažila o jejich chování mluvit - otec to absolutně nechápal a kdybych si vybrala neveřejné místo, tak by mě na místě zmlátil. Matka sebe samu vidí jako oběť a pronesla tu slavnou obhajobu: "Ale vždyť tě přeci neznásilnil!" (pravda, to bylo to jediné, co mi neudělal) Takže jsem zjistila, že pokud se s tím chci vyrovnat, nemůžu očekávat žádnou podporu (třeba v podobě omluvy či alespoň pocitu studu) z jejich strany.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:21:52)
Podvědomě možná, podvědomí nemám úplně pod kontrolou ~k~

Ale vědomě určitě ne, s mamkou jsem to téma kdysi nakousla, když šlo o chování sestry k jejím dětem, ale moc se mi do toho nechtělo a nechce. Já jsem takový srab, který před konfliktem radši uteče než aby mu čelil, a nemám úplně odvahu otevírat staré rány, aby hins odtekl a ony se pořádně zhojily. Takže rodiče samotné do toho netahám, beru odpuštění jako čistě osobní akt nezávislý na tom, zda si dotyční uvědomují, že ublížili. Oni taky nejen ubližovali, měli a mají mě rádi :-). Vlastně ve světle této diskuse musím konstatovat, že jsem měla docela pěkné dětství :-)
 ...j.a.s... 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:27:58)
Whithep pro mě je násilí násilím a je mi v tu chvíli jedno, zda šlo o znásilnění, bití nebo psychické týrání. Agresoři právě tohohle zneužívají. "Vždyť jsme tě netýrali - tj. neznásilňovali a denně nebyli." Ano, co popisuje Termix a Liška je hrozné, je to 200 % procentní týrání, hnus. Ale týrání ze 40-60 % procent je také týráním a je dost poškozující.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:57:22)
J.a.s..presne o tohle tu jde..Prece agresorovi, ktery rekne: Ja sem te ale PRECE tolik netyral, neznasilnoval atd..tohle nemuze projit.

Stejne jako v pripade Michalakove. Jen proto, ze se vypovedi rodicu rozchazi s vypovedi deti, takze tu stoji slovo proti slovu, cili neni mozne agresora trestne stihat. Neni mozne rict: nemame vinika a tudiz se nic nestalo. V norskem pripade tu jsou i opakovana oznameni ze skolky a lekarske zpravy a mnoho dalsich indicii.

Ty deti potrebovaly ochranu a dostaly ji..a to je strasne dobre.

Ja chapu ten obrovsky rozdil. Nikdy nezapomenu na den, kdy me ze skoly vyzvedla policie a po vyslechu a lekarske prohlidce mi rekli, ze uz se otec nikdy nevrati. Pak me odvezli domu a tam on nebyl. To strasny stesti a uleva.

Me je hrozne lito Termix a vsech, kterym se pomoci nedostalo...protoze si dokazu predstavit, jaky clovek by ze me asi byl, kdyby se tohle nestalo. Pokud bych tu vubec jeste byla.

Dodnes sem za to matce vdecna, i kdyz sem s ni mela zase jiny problemy.

Neni prece mozny, aby lidi okolo radsi zavirali oci...protoze se BOJI socialky..

Jak rikam, ja uz sem si svy traumata zpracovala a jsem vdecna svymu psychologovi, ze me nenutil otci "odpustit"..i za to, ze uz se nemusim "rejpat v bebickach" a proste jdu dal. Normalne se do diskuzi o detech nezapojuju, ale v tehle souvislostech (ja v Norsku, tyrany deti, ceska hysterie), proste nemuzu drzet usta..

 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 0:49:25)
Cito, pořád je tady otázka, proč děti nebyly svěřeny do péče širší rodiny, která o to stála a je bezúhonná. A to opomíjím to, že matka nebyla nikdy odsouzena, soudně nebylo prokázáno nic.

Nečekám odpověď, diskuze je o něčem jiném. Jen to poukazuje na tvůj pokřivený pohled člověka zatíženého vlastním traumatem. Nedokážeš vidět to, že na dětech se stal opravdový zločin. A není to v Norsku ojedinělý případ.
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 0:49:37)
Cito, pořád je tady otázka, proč děti nebyly svěřeny do péče širší rodiny, která o to stála a je bezúhonná. A to opomíjím to, že matka nebyla nikdy odsouzena, soudně nebylo prokázáno nic.

Nečekám odpověď, diskuze je o něčem jiném. Jen to poukazuje na tvůj pokřivený pohled člověka zatíženého vlastním traumatem. Nedokážeš vidět to, že na dětech se stal opravdový zločin. A není to v Norsku ojedinělý případ.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:38:24)
Rodina zajem mozna mela, ale nikdy se i o deti v Norsku nepozadali. Vytrvale ignorovali jak pomoc krajanu s preklady, tak rady OSPODu s tim, ze oni swe prece v Norsku soudit nebudou.

A bezuhona? Michalak tvrdi, ze Michalakove matka ma problemy s alkoholem (viz zapisy ze setkani s BV, ktere poskytl Svobodnemu slovu. Otec Michalakove v prvnim clanku na internetu napsal ze Norsko je fasisticka zeme s prevychovnym programem typu Lebesborn. I tenhle clanek stoji za celou touhle hysterii.

Je bezne, ze rodice tyrani byli casto jako deti tyrane. I moji byly a rodice Michalakove na me nepusobi dobrym dojmem. Kdyby si o deti zazadali, museli by projit stejnym koleckem prosetrovani jako kazdy jiny pestoun a to se jim z nejakeho duvodu nechtelo.

A uz vubec na me nechod s tim, ze kdyz se Michalakovym nic neprokazalo, tak se samozrejme nic nestalo. Nekolik instituci jeji pripad prozkoumalo. Nekolik lidi reklo, ze by o deti pravdepodobne prisla i v Cesku. Ale ty budes umanute tvrdit, ze zlocin spachal BV. At na tedy Michalakova poda trestni oznameni. Proc to jeste neudelala?
 *Hany 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:51:52)
Cito, posílání lidí do prdele a šíření lží v další diskusi asi není úplně rozumné. Už jsem ti mnohokrát psala, že svěření dětí do péče příbuzných je nemožné, protože nikdo z nich nežije v Norsku. O bezplatnou právní pomoc širší rodina požádala, ale nemají na ni nárok, jelikož jsou moc "bohatí". A to, co tvrdí psychicky nemocný člověk mstící se za rozvod, se snad ve slušné společnosti nemá šířit dál. Že Kapitán a Marksová něco blábolili o tom, jak by děti byly odebrány i v ČR a pak vyšlo najevo, že ani nečetli spis, už ti taky psalo hodně lidí.

Včera večer jsi psala velmi rozumně, až jsem se divila. Ale nakonec jsi zase sklouzla ke svým vulgaritám a lžím. Už s tím přestaň. Ty chceš tak moc pomáhat, až škodíš.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:36:26)
Liško, taky jsem musela časem dojít k tomu, že se žádné omluvy či uznání viny u otce nedočkám (u matky se to překvapivě podařilo) - a přesto mít vůči němu postoj odpuštění. Nicméně to nemění nic na tom, že vidět ho fakt nepotřebuju
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:34:23)
libiku, myslím, že odpuštění má obě strany - je to rozhodnutí a zároveň proces.
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:18:19)
Withep, máš pravdu, bez odpuštění se toho vnitřního traumatu zbavit nelze, i když dotyčný navenek žije "hezký život".
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:20:27)
V tomhle vyznávám přístup: "Odpustit můžeš, ale nikdy nezapomínej jméno toho hajzla."
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:26:33)
jo, Alraune, to je pragmatický přístup
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:43:07)
Mno, tak ja to mam uplne opacne: Neodpoustet, ale zapomenout.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:37:08)
což je ten nejméně zdravý přístup co se vlastního psychického zdraví týče
 bagmat 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:14:43)
Táta nežije a neodpustila jsem mu, někdy mám pocit, že bych měla, ale nedokážu to. Děsně mě štvalo, když pro ostatní to byl úžasnej chlap , jen doma se choval jak magor a hlavně můj otec si neměl pořizovat děti.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:24:37)
Bagmat, ja myslim, ze zadat po tobe abys mu odpustila je pomerne drzost.

Myslim, ze je lepsi pochopit, proc se tak choval, mozna ho i politovat, ale pripustit a prijmout, ze se choval spatne a byla to jeho vina, jeho rozhodnuti.

A pak to vsechno hodit za hlavu, protoze tvuj zivot je tvuj a muzes si s nim delat co ty chces.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:40:23)
bagmat - tak odpustit a tvářit se, že se nic nestalo, prostě nejde. Dosažitelné maximum je o tom někomu vyprávět a už v tom nemít ty emoce, neprožívat to znovu.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:55:34)
"... tak odpustit a tvářit se, že se nic nestalo, prostě nejde"

Liško,
dá se to brát, jako že jsi prostě měla smůlu.
Ovšem blbý je, když čekáš, že přijde něco, co ti to vynahradí.
Řekla bych, že s tím se mi smiřovalo o něco hůř. S tím, že nic jako Boží mlýny neexistuje.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:04:30)
"S tím, že nic jako Boží mlýny neexistuje."

Tak v případě mého otce boží mlýny již začaly pracovat.

A pro mne osobně je zadostiučiněním, že mé vlastní děti mě mají rádi a mám spokojené manželství. On mi prorokoval, že mě manžel bude mlátit a podobné radosti.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:16:46)
Liško,
tak kdybych to brala takhle, tak otčím taky - je vážně nemocný, sám, bez přátel, odkázaný na cizí pomoc. Momentálně na sestru, ale ta to dlouho nevydrží s nervama.
Spíš jsem čekala, že se stane mně něco extra dobrýho, což ale asi bylo spíš rouhání, protože jak čtu Termix, tak proti ní se mi vlastně až tak moc nestalo...
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:32:38)
withep - i moje děti ví, že někdo jako on existuje a proč se s ním nestýkáme, tedy že je moc zlý.

Už se tím netrápím, co se mi stalo. Mám vlastní rodinu. Je to pro mne spíše určitá zajímavost, že se můžou ve společnosti vyskytnou tak porouchaní jedinci, že ohrožují na životě vlastní potomstvo, což je proti přírodním zákonům. Asi mu chybí nějaký software či dostal jiný, než měl a má matka taktéž. Když jsem jí vyprávěla o té vlně euforie a absolutní lásky, co jsem cítila po narození svých dětí, tak na mne koukala jako zjara, protože nic takového nezažila. Můj otec vlastní děti považoval za parazity, za konkurenty, kteří mu ujídají z chlebíčka. Je zcela prost rodičovských instinktů. Je to svým způsobem vědecky zajímavé, že příroda dokáže vyprodukovat i takové zmetky. Asi to nebude znak, který by se objevoval v pokrevní linii často, protože to by už ta rodina vyhynula. Spíše nějaký náhodný defekt tohoto konkrétního kusu.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:28:23)
Lisko, uz sem ti dlouho chtela napsat neco k tomu rozdeleni kluku v Norsku. Ja vim, ze se tu bezne sourozenci nerozdeluji. Kdyz jo, musi k tomu byt duvod.

My sme se segrou v podstate cely detstvi prozily vedle sebe. Sblizily sme se az v dospelosti. Ja ji musela hlidat a pokazdy, kdyz neco "provedla", dostala sem za to silenej vyprask. Ona ho nedostala nikdy. Utikala sem od ni, nechtela sem ji hlidat a nekdy sem zmlatila ja ji za to, ze uz zas byla "blba a zlobila", takze ja sem za to musela dostat. Ona mi pak po letech rekla, ze mi hrozne zavidela "pozornost" otce (jeho mlaceni). On si vzal do hlavy, ze neni jeho, ze ho matka podvedla. Porad dokola ji opakoval jak je blba a k nicemu, at mu jde z cesty. Ja ji odhanela taky. Nikdy by me nenapadlo jak to ona vidi. Proste sme obe byly v pekle a k tomu mely kazda svoje vlastni peklicko. Az po letech se prolomila hraz a my si na rodice zanadavaly. Tehdy by nas to nenapadlo. To se nesmelo.

Samozrejme sem rada, ze sestru mam, ale dovedu si predstavit, ze mezi sourozencema vznikaji ruzny patologicky vztahy. Ne jejich vinou, ale proste jsou. A deti s tim potrebujou pomoct. Tady v Norsku jsou sourozenci taky spolu, pokud to jde. Pokud to nejde, treba se nenajde nikdo, kdo by si vzal najednou osm deti, tak se ti sourozenci pravidelne vsichni najednou setkavaji. Myslim, ze kluci se taky budou vidat, az se jejich stav zlepsi (pokud uz se to nestalo).

Jo a k tomu pedofilovi. Pedofilie je nemoc. Na jednu stranu muzes otce politovat ze byl nemocny, to je smutna vec. Na druhou stranu ale muzes a mela bys byt nastvana, ze se nelecil. To byla jeho vina a jeho vlastni volba, lidi to v takovych situacich delavaji. On to neudelal. Ublizil ti. Je to jeho vina. Ale to uz je pryc, ted zijes uplne jinej zivot. Svuj zivot. A jakej si ho udelas, takovej bude :)
 adelaide k. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:30:30)
Cito, teď jsi asi mnoha lidem něco vysvětlila.
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:39:35)
za tím urputným fanatismem k páchání dobra za každou cenu se dalo tušit vlastní trauma

lidé s podobnou zkušeností se často angažují v pomáhajících profesích, proto je nutná supervize, která to pomůže zpracovat nebo lidi bez náhledu eliminuje, protože v konečném důsledku mohou věci, které by se rozumným přístupem daly napravit, řešit tak, že do toho vnášejí vlastní trauma, což je vždy na škodu věci
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:44:58)
Jasne ze jo Vlad. ~Rv..v tom ti nestymuje akorat to, ze ja v socialnich sluzbach nepracuju..
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:51:12)
Cito - vlad má v tomto pravdu. Vím, že násilí na dětech mi tak říkajíc otevírá kudlu v kapse, protože je to prostě můj citlivý bod. Nemám zároveň ale důvěru v autority/organizace/stát, protože jak vidíš, tak mnohdy selhává a spíše škodí (viz třeba ta učitelka výtvarky v případě Termix; v mé rodině také škola selhala a i zdravotnická zařízení - modřiny jsme měli, hubení jsme byli, domů jsme nechtěli, apod., signálů, že je něco špatně, bylo dost a nic, nikdo se k činu neodhodlal, spíše nám, dětem, ještě uškodil).
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:56:35)
Me je Lisko vazne lito, ze to takhle vidis. Je to proto, ze nemas zdejsi zkusenost. Lidi maji vetsinou strach z toho co neznaji. Je to skoda.
Zkusenosti jsou neprenositelny, muzu se snazit to vysvetlit, ale to je tak asi vsechno...zbytek je na tobe..
 Lída+4 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:53:02)
Báro ~R^ Ono je to v zásadě jednoduchý - dokud neodpustím, ubližuju hlavně sama sobě.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:06:30)
Ano Diva Baro, kdyz uz nejde odpustit, tak je rozhodne lepsi na tyhle veci uporne myslet a placat se v tom...Ne se s tim smirit, zapomenou a jit dal..

Cekala jsem, kdy na me mile obhajkyne Michalakove vytasi, ze ma "citova plochost a fanaticnost" jsou dusledkem mych traumat z detstvi.

Mno..co na to rict..pro me je dulezity jak se citim ja..a ja se mam fajn.

A k tomu jsem stastna, ze ziju v zemi, kde se dari pomahat mnohem vetsimu poctu deti nez v Cesku, kde jich rocne v dusledku zanedbani nebo tyrani umre "jen" kolem 30 rocne.. detech dozivotne telesne postizenych nemluve a o ty spouste tech, co se budou dozivotne placat v psychickych problemech uz nemluvim vubec.

Tohle ale vy nemate sanci pochopit.

Pokud ma Michalakova pocit, ze nic neudelala, muze podat trestni oznameni proti rozhodnuti BV z roku 2011, jeji pripad pak bude znovu prosetren, mela by to udelat, nevim na co ceka.

 Agatha Ch. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:51:32)
přesné - pořád to tam někde hluboko je... ~n~
u mě to na povrch fakt nechce, prostě hlava o tom nechce vědět
 adelaide k. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:58:01)
Zapomenout a jít dál, znamená mít to pořád v sobě "jakože vzadu". ~d~ Některé věci nejdou odpustit, a pro normálního člověk ani pochopit. Stejně se s nima ale musíš utkat.

 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:46:18)
Vazne Adelaid? A co jako? To me zajima..
 adelaide k. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:36:31)
Cíťo, vlad to napsala
"za tím urputným fanatismem k páchání dobra za každou cenu se dalo tušit vlastní trauma

lidé s podobnou zkušeností se často angažují v pomáhajících profesích, proto je nutná supervize, která to pomůže zpracovat nebo lidi bez náhledu eliminuje, protože v konečném důsledku mohou věci, které by se rozumným přístupem daly napravit, řešit tak, že do toho vnášejí vlastní trauma, což je vždy na škodu věci"

Je mi líto, že jsi prožila takové dětství.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:40:00)
Adelaide, znovu opakuji, ze moje profese ja nahony vzdalena BV i soicialnim sluzbam. Ze pracuju pro BV ja dalsi ze lzi, ktery tu siri fanatici.
 adelaide k. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 8:02:41)
Mě je jedno kde pracuješ, ale angažuješ se se velice, i kdyby jen tady. A tvůj postoj neformuje "úžasná zkušenost z. Norska", nebo "otřesná zkušenost z Ceska", ale hlavně tvoje trauma, což je pochopitelné, ale ne zrovna konstruktivní a ne moc fár vůči Michalákové do které si nejspíš projikuješ někoho uplně jiného.

Určité věci člověku změní/pokřtiví optiku a je dobré si toho být vědom.
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:40:36)
A tvůj postoj neformuje "úžasná zkušenost z Norska"... ale hlavně tvoje trauma

Adel., to je výstižně napsáno
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:19:56)
Je mi trochu s podivem, že i velmi inteligentní lidé nevidí jednu věc.
Strašidelné věci, které se staly Lišce, Termix a dalším nejsou žádný pravěk, mám pocit, že Lišce moc přes 30 není, tzn. 80. a 80. léta?
V té době v našem systému bylo týrání dětí ještě tabu, ani děti nevěděly, že to mohou někomu říct, ani dospělí to neformulovali, neviděli a nebyli ochotni vidět.
Srdcové televizní inscenace a filmy s Tomášem Holým nebo veselosti Marie Poledňákové používají výprasky jako veselé gagy, vždyť je to tak běžné a normální zbít děcko, ne? Pak se snadno uchýlí vadný tatínek k tomu, že to dá "trochu" nad normu a paní učitelka k tomu, že o co jde..

Náš systém ochrany dítěte v roce 1992 neexistoval, zatímco v Norsku kodifikovali zákaz tělesných trestů, je to systém s historií a s daleko většími zkušenostmi. A s objektivně lepšími výsledky..

Nejste k Cítě fér.

 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:31:50)
Libik, nevim, co jsou objektivne lepsi vysledky, kdyz nemame zpracovane vysledky pestounske pece.
Bohuzel nejsou relevantni vysledky o detech "zachranenych" z biologickych rodin ve smyslu jejich preziti, zdravi fyzickeho a dusevniho a jejich nasledneho zacleneni do spolecnosti, krome nekolika zarnych prikladu, kdy se to povedlo a nekolika pribehu, kde to proste nevyslo.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:32:57)
.libik, neznam zakony, ale co pise Cita, tak tu uz neco fungovalo. pise ze ji tata mlatil a ze to sla matka nahlasit na policii. Predpokladam, ze system ochrany uz v roce 1992 fungoval. Ale muzu se mylit, mozna ze Cite je 20~d~

Rozdil byl ale v tom, ze matka vsechno nahlasila na policii, kdyz mi bylo osm. Pak uz to mlaceni bylo jen obcas, ona "jen" pila...otec byl psychous, ale nastesti soudne zakazany styk...

Nikdy nezapomenu na den, kdy me ze skoly vyzvedla policie a po vyslechu a lekarske prohlidce mi rekli, ze uz se otec nikdy nevrati. Pak me odvezli domu a tam on nebyl. To strasny stesti a uleva.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:35:51)
ad..ac je teda fakt, ze sestrenku sebrala socialka zacatkem 70 let a tetu nikdo nezavrel.~d~ Sestrenku umistili do DD, odkud jsme si ji brali.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:45:06)
Anni, pokud pedagog, doktor či jiný člověk v 90. letech nepozná a bagatelizuje týrání dítěte a jeden to za druhým, není to lhostejnost či slepota, je to stav systému na ochranu dítěte.
Od kdy existuje alespoň linka bezpečí, víš to?

To, co popisujou týrané diskutérky (o vztahu okolí k situaci) není selhání jednotlivce, ale důsledek klima ve společnosti, neinformovanosti a absence zájmu o tyto věci a metodiky při jejich řešení.

Samozřejmě, že mrtvé či polomrtvé dítě bylo nakonec ošetřeno a tyran v situaci, že to další rodinný příslušník potvrdil, souzen. Ale za vraždy se tu soudí od středověku, ne za týrání dětí..
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:48:14)
libiku,
to máš těžký. Já třeba nosila na tělocvik tepláky, aby nebyly vidět modřiny. Takže učitelka pozná prd, ne každé dítě se chce chlubit tím, že ho doma řežou jako psa. ~d~
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:54:25)
Monty, já mluvím o tom, že česká cesta k ochraně práv dětí je historicky kraťounká a stále dost hrbolatá, na rozdíl od zemí, kde se na tom maká léta.
Ten slavný BV vzniklv roce 1992 na společenskou poptávku, zákaz bití norských dětí je v platnosti od roku 1987, v době, kdy si u nás každý tatínek zcela právem myslel, že si své dítě může třískat jak uzná za vhodné, stačí když ho nezabije úplně.~;)
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:02:09)
zákaz bití norských dětí je v platnosti od roku 1987

No vzhledem k tomu, kolik dětí je v Norsku odebíráno z rodin, se zřejmě stále ještě nevžil. ~n~
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:57:43)
Monty, to je jasný že učitelka nemůže poznat všechno, ale podle toho co popisuje Termix, tak tam bylo týrání naprosto zjevný. Hladová, špinavá, zamlklá holčička, která kreslí dětský domovy.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:07:01)
Persepolis,
jistě, u Termix je to selhání naprosto zjevné. ~:(
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:59:01)
Od kdy existuje alespoň linka bezpečí, víš to?

Od té doby, kdy bylo technicky možné zajistit bezplatné telefonní hovory - v tom jsme byli sto let za opicemi. ~q~

Ale že by se někdy týrání dětí netrestalo, to si nemyslím. Že přečasto probíhalo skrytě, je smutná pravda.

Ovšem "preventivní" odebírání dětí je druhý extrém, do kterého bychom zabíhat neměli - těm dětem, které byly týrány bez pomoci, to totiž nijak nepomůže. ~a~
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:11:30)
.libik, ale ja tu vubec nepisu o tom, co by mel kdo poznat ci nepoznat. Ja reaguju na poznatek, ze nejsme 100let za opicema, kdyz sama Cita pise, ze v jejich 8 letech ji ze skoly vzali na vyslech a vysetreni a kdyz se vratila domu, otec tam nebyl. Nevim teda kdo ji obcasne mlatil dal, kdyz matka jen pila, ale pise, ze otec mel soudni zakaz se s ni stykat. Z toho mi vyplyva, ze ho asi zavreli ci co, a ze musel probehnout nejaky soud. Cita ma vystudovano /i VS/ a deti ve skole. Tudiz predpokladam, ze ji 20 neni, ale ze ji je uz pres 30. A pokud takhle stat postupoval v jejich 8 letech, tak tyrani/mlaceni byl trestni cin.~d~
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:16:44)
Anni,
týrání dítěte byl trestný čin.
Vtip je v tom, že bití dětí nebylo obecně brané jako týrání a bagatelizovalo se. Což se děje dodnes.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:29:42)
Monty...tak bagatelizovani nepopiram...ale zrovna u te City to bagatelizovani nebylo, kdyz sla matka na policii a otce nahlasila.
Ja teda znam jen ten pripad s moji sestrenici a tam socilaka taky nezklamala.
Ale ja vyrustala v nejakem harmonickem kraji a rodinnem prostredi /kdyz ted pominu tu sestrenici, ale s tema jsme nebyli casto v kontaktu, moje exteta se strejdou rozvedla a ten byl v zahranici/. U nas se deti nemlatily, nemlati a ani to nepozoruju a nepozorovala jsem ve svem okoli a u svych spoluzaku.~d~

Ad Termix...byt tebou tak tu knihu vydam. Mam kamaradku, jejiz detstvi taky nebylo prochazkou ruzovym sadem. Rodice byli alkoholici, maminka se nakonec upila k smrti.
Ona o tom /svem detstvi/ napsala knihu, kterou vydala. Myslim, ze ji to dost dalo. Ac teda, pisu to proto, ze mi myslenim pripomina tebe. K ni se mi hodi porekadlo...co te nezabije, to te posili. Silna zenska, stejne jako ty.~;((
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 13:43:59)
Anni, než se rozkošatím, můžeš shrnout, co tím chceš říct (kromě vzkazu Termix, tomu rozumím)

Pokud to je přesvědčení, že u nás (rozuměj v čer) k týrání nedocházelo a nedochází a pokud ano, tak jej sociálka promptně pořeší jako například u Cíti, tak je další diskuse marná.

 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:00:40)
.libik..nejak nechapu ted ja....
ja prece nepisu, ze k tyrani nedochazelo. Ja jen pisu, ze kdyz se odkrylo, bylo nahlaseno, ze nezapadlo pod stul. Stejne jako u City ci u me sestrenice /tam zavolali policii sousedi/.

ad mluvim o totalite, ci o obdobu kolem revoluce....domnivam se, ze Cita je taky narozena za totality.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:28:37)
Anni, týrání dětí se hlásilo a řešilo v opravdu extrémním případě a musel k tomu být svolný nějaký svědek (viz. Cítina matka).

Obecně se nepřipouštělo.

A proto znova zdůrazňuji, že je nefér označovat Cítiny postřehy z Norska za důsledek jejího traumatu, ptž v dobách, kdy u nás kvetl socialismus, který neměl ofiko stinné stránky a posléze pravda a láska bez zkušeností, Norsko už dávno tento problém mapovalo a mělo mmj zákon o zákazu fyzických trestů.

Stěží to po letech dobíháme tím, že to alespoň umíme pojmenovat, i tak je např. nesmírná tolerance k bití dětí.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:36:57)
.libik...to ja objektivne neposoudim. Kolem me se toto nedelo, ani ve tride u spoluzaku /byli jsme skvela parta a jsme doted/, a mozna ze mi utkvel v pameti spis film Kapitán Korda a pribeh maleho Pepika, nez tebou jmenovane filmy~d~
Proto mam tak nejak zafixovano, ze to fungovalo tak jak pisu.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:43:21)
Norsko už dávno tento problém mapovalo a mělo mmj zákon o zákazu fyzických trestů.

To je jistě záslužné, přesto jen to samo o sobě není příznakem toho, že se v Norsku v této oblasti dělá všechno jen dobře.

Dále musíme přihlédnout k odlišné mentalitě Norů - a hlavně odmítnout nekritické přejímání norského modelu náhradní péče k nám.

Vycházet z norských zkušeností může být přínosné, pokud se uváží všechny klady i úskalí tohoto systému. ~x~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:29:49)
že bití dětí nebylo obecně brané jako týrání a bagatelizovalo se.

To je pravda. Jenže všechno bylo jiné - děti lítaly samy po venku, s klíčem na krku, neměly ustavičný dohled, chodily samy do školy i ze školy, samy se i vypravovaly, straší děti vodily mladší do školky atd. ~k~

Taky se to bralo tak, že když chlapa zavřou, co si ženská sama počne, ani finančně to neutáhne a ta ostuda! Takže tyranům toho prošlo dost. ~q~
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:33:07)
Marti..jeste bych pripojila fakt, ze kdyz se zenska s chlapem bude rozvadet a ziji ve statnim byte, tak neni sance na novy byt a oni vsichni budou zit spolu v jedne domacnosti...tyran a ten zbytek a treba jeste hodne let po rozvodu...
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:35:03)
a ziji ve statnim byte

Jistě, nedostatek bytů byl taky pádný argument. ~x~
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:36:28)
A ono je to dneska nějak výrazně lepší?
Kolik žen s dětmi po rozvodu zvládne z vlastního příjmu zaplatit byt a veškeré náklady? Pokud nepomáhají rodiče, je to pro většinu populace sci-fi. ~d~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:38:25)
je to pro většinu populace sci-fi.

Ano.

Jenže norský model, kdy je dítě při podezření na týraní odebráno nejen tyranovi, ale i ostatním členům rodiny, taky není úplně šťastný. ~a~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:55:05)
Martino, rikas:

Jenže norský model, kdy je dítě při podezření na týraní odebráno nejen tyranovi, ale i ostatním členům rodiny, taky není úplně šťastný

Mno..takze znovu. Deti tu k prarodicum nechodi automaticky tak jako v Cesku, ale zkouma se jestli jsou vhodni. Az teprve kdyz jsou, dava se prednost biologicke vazbe. Uz sem tu rikala, ze lidi co tyraji byli sami vetsinou tyrani. Casto delaji prarodice proste uplne to stejny co tyrajici rodic.

btw..Vzpominas na tu zenskou tady u nas v ulici, co sem ji chodila pres Cerveny kriz pomahat s uklidem, ta co ji BV sebral deti..Dve z deti nakonec skoncili u babicky! Dostala je do pece. A uz slysim: PROBOHA, jak mohli oddelit sourozence!!!! Tak tedy, babicka sama rekla, ze je vsechny ctyri nezvladne. (ja vim treba ze nejstarsi chlapec ma agresivni sklony a je v peci psychologa, pry zije u pestounu, co maji stejne staryho kluka a chlapa co oba kluky drzi pevnou rukou, pry jezdi na ryby a na tury do hor atd.). Takze tak. Deti jsou ve trech ruznych rodinach, ale maji pravidelna setkani, kde jsou vsichni ctyri najednou.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:38:20)
Holky z oboru...jak se oznacuje chlap, ktery mlati vlastni dite a druhe vlastni nemlati, neb si mysli, ze neni jeho...
Ja fakt ziram, jake myslenkove pochody muzou v hlave takoveho tyrana vznikat...
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:16:44)
"ale důsledek klima ve společnosti, neinformovanosti a absence zájmu o tyto věci a metodiky při jejich řešení"

To máš pravdu. Navíc v tomto případě platí to pravidlo, že čím více lidí o tom ví či tuší, tím menší šance, že to někdo nahlásí, protože si řeknou, že kdyby se fakt něco dělo, tak to už přeci dávno někdo nahlásil.
Největší selhání vidím na straně matky (ta byla plně informovaná), dále školy (signály byly jasné) a lékařů (modřiny, tiky, neléčená zlomenina, podvýživa).

Je zajímavé, že třeba má matka byla obecně litována, že si vzala rapla, který ji mlátí a navíc tolik dětí (celkem 5), chudák ženská a kdesi cosi. Mlácení dětí bylo akceptováno a maximálně mu jednou doktorka vzkázala, ať není na děti tak ostrej, že modřiny jsou až moc velké.
 Drop 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:42:51)
no moje máma byla učitelka na první stupni a občas něco s tátou doma řešili /panelákový byt, my vedle v pokojíčku - všechno bylo slyšet/, vím, že někdy máma chodila k soudu jako svědek, někdy chodila večer přímo do rodiny dětí /dneska nemyslitelné/, rozhodně týrání dětí se netolerovalo ani v roce 1980, tím méně sexuální obtěžování, něco jiného bylo, že děti dostaly na zadek nebo pár facek, to se v těch letech ještě tolerovalo
 Ruth 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:39:16)
Lepím sem, pro Termix:

Knih tohoto typu není nikdy dost, a hlavně: MÁ TO DOBRÝ KONEC!
To pomůže hodně lidem.
 Eilatt 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:53:28)
adelaide
souhlasím za některým nepochopitelným chováním, nebo citovou plochostí mohou být traumata.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:18:00)
Trhni si nohou Pelechu..~2~
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:23:36)
díky Buchli~x~

"ano, je to anděl, myslím, že ano"

jo, vyrůstala jsem s ďáblem a vzala si anděla ~s~
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:40:00)
Byla jsem týraná celkem 12 let, z čehož 8 sexuálně a to vlastním otcem.
Nejvíce mi pomohlo odstěhovat se strašně daleko v den 18. narozenin, pak začít chodit na psychoterapii a nakonec sepsat celý příběh do knihy. Nikdy nevyšla a nevyjde, ale okopíruju vám sem pár ukázek.
Srovnat se s tím nikdy nejde. Ale dá se s tím žít. S pocity výčitek svědomí, s pocitem studu, s pocitem, že jsem určitě strašně divná, špinavá ...
Ale můj život dnes je v pohodě. Je spokojený, mám všechno, po čem jsem šíleně jako malá toužila. A s rodiči se samozřejmě nevídám. Jsou mi lhostejnější než kdokoliv jiný.


„Kočička se koupe. Půjdu na chvilku za tebou.“
Věděla jsem, co se bude zase dít. Bude mě umývat. Začne na zádech, bude se ptát, jak se mi to líbí. A já musím správně odpovědět. Když neodpovím, vytáhne řemen. „Ano, líbí.“ „Jak moc? Povídej, jak moc se ti to líbí?“ Nelíbí vůbec, mám slzy v očích, polykám je, modlím se, abych se nerozbrečela a nezačala vzlykat. To by mě mlátil ještě více. Už tak jsem jedna velká chodící modřina. Ve škole mi říkají, že se mám více hlásit. A já nemůžu ani zvednout ruce, jak moc mě bolí.

Je to dávno, byl to ve starém bytě, pamatuju si jen drobnosti. Byla tma, maminka spala. On přišel a vytáhl mě z postele. Byla jsem rozespalá, musela jsem vylézt. Jsem přece hodná holčička, jak říkal. „Svlíkni si noční košilku.“ „Oblíkni si tohle.“ „Jsou to sexy kalhotky.“ Rozuměla jsem jen slovu kalhotky, sexy … netušila jsem, co to je. Byly žluté. Nenávidím žlutou. Oblíkla jsem si je. Brečela jsem, protože jsem chtěla spát. Ale máme teď tajemství. Prohlíží si mě a sahá si do trenýrek. Jezdí rukou nahoru, dolů, nahoru, dolů … stojím, brečím. Ještě netuším, co mě čeká. Pak mě pošle spát. V sexy kalhotkách, košilku si nechal v ruce. Ráno byla mokrá, maminka mě zbila, vypadalo to, že jsem se počůrala. Ale nepočůrala, vždyť jsem v ní nesměla spát. Ale mám tajemství a nikomu nesmím nic říct, jinak uvidím.


. A položí mě, drží mě pevně a najednou to strašně bolí. Strašně jsem se rozbrečela. Pak už nic nevím. Všude je krev a mě to moc bolí. Maminku pustí domů. Je opilá, křičí na sebe. Mám jít spát. Jenže mě to strašně bolí, pálí, pořád teče krev …

Výtvarka byla stejná. Byl to blbý den. Měli jsme týden úkol – přemýšlet o našem největším přání. Nakreslila jsem dětský domov. Strašně bych si přála bydlet v dětském domově. Jenže prý si neumím vážit dobrého bydla, že netuším, co to je být bez domova. Jo, mám kam chodit spát, ale jsem bez domova. Sebrala mi ten výkres, roztrhala a dala mi pětku. Zmlátili mě za ni. Strašně moc, takhle mě ještě nezmlátili. Teče mi krev z nosu. Nemůžu si sednout. Pak přijde s ptáčkem, že si to můžu napravit. Dnes nemůžu, mám modřiny po celém těle a nemůžu ani stát. Omdlela jsem. Myslím, že jsem měla vysokou horečku. Jsem týden doma. On mě hlídá.

Máš tři díry. Jsou jen na jedno jediné. Jsi jedná velká díra. Začínáš být chlupatá. Chlupatou díru nechci.“


 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:46:43)
Termix - ~n~ Máš nějaké sourozence, nebo jsi na to byla sama?
 Eilatt 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:56:56)
Liška/Termix + i ostatní

Strašný je mi hrozně líto všech dětí, kteří něco takového musí prožít od vlastních rodičů.
Vadí mi, že ti hajzlové a sadisti nejsou často nijak potrestáni a dál žijí jakoby nic, moc nevěřím v takové ty "boží mlýny"....i když třeba to alespoň v některých případech funguje.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:48:57)
Je to peklo, ale to si opravdu nikdo ani ve škole nevšiml, v jakém jsi stavu?
 Drop 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:56:05)
jo ta knížka by měly vyjít, vydej ji anonymně, ale má to obrovský význam právě proto, aby se to už nedělo
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:26:09)
probuh Termix...to si nikdo nevsiml, jak vypadas? To vazne nikdo nevidel?
Ten chlap patri za mrize. A tva matka s nim. To je strasne.~l~
 Drop 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:50:17)
Termix, začínám nenávidět všechny chlapy ~n~~n~~n~, tohle jsem neměla číst.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 20:50:39)
Termix,
nemám ve zvyku přát lidem cokoli špatného, ale myslím, že ten sráč, co ti tohle dělal, si fakt zaslouží umírat v krutých bolestech. ~:(
 bagmat 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:08:50)
Termix, jsi úžasná, mě obtěžoval otec daleko míň a i tak se na to nedá zapomenout, bil mě taky míň, on nás bil tak nějak všechny na jednu hromadu a utíkala jsem a neutekla a co se tyče matky, té jsem odpustila, tak nějak po svém se snažila zasáhnout, ale otec měl u nás vždycky navrch, tak i v tomhle ji převálcoval, jen beru matku s rezervou, rozhodně se kvůli ní nepřetrhnu. A taky beru svého manžela a děti jako dar, Je to taková odměna za zpackaný dětství: ) Jen mám někdy pocit jestli jsem to až moc nepřevrátila a na své děti nebyla zas až moc benevolentní, jen jsem prostě nechtěla být ani malinko jako otec. Jsem sama zvědavá co mně jednou děti vyčtou :)
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:27:30)
Termix ~s~
 *Owls* 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:34:46)
Termix, Liško... Já mám tak stažený hrdlo, že skoro nemůžu polykat. Přeju vám hodně lásky a štěstí~s~~;(( A ti šmejdi ať se smaží v pekle:-©
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:49:59)
Termix,... ~n~

Taky se přimlouvám, abys knížku vydala. Takové věci se dětem stále dějí, je třeba je vynášet víc na světlo.

~s~
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:03:21)
Bože můj. Dobytek odpornej.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:13:25)
hm...
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:09:31)
Termixo, chtěla jsem ti napsat, že by si na sebe měla být opravdu pyšná. Vyrovnat se s něčím takovým muselo být neskutečně těžký a vypadá to, že navzdory naprosto šílenýmu dětství si vystudovala, založila stabilní rodinu, jsi úspěšná v práci a to s takovou koulí na noze jakou za sebou vláčíš.~x~
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:11:56)
V případě Termix je to skoro na hranici zázraku. Dostat se z toho dokáže tak jedna z tisíce. Termix musí být neuvěřitelně silná osobnost.
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:13:55)
Liško, i ty se z toho dostala. Taky buď na sebe pyšná.~x~
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:18:28)
Persepolis - znám své hranice a to, čím prošla Termix, bych nedala. Pamatuju si moc dobře, jak jsem se cítila špinavá, když mě šmíroval v koupelně či vulgárně komentoval mé fyzické změny, apod.. A to se mě nedotkl. Ze všech forem týrání je sexuální obtěžování to nejhorší, protože jde přímo do duše. Proti tomu se nedá vybudovat žádná mentální bariéra.
 Zasjaj. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:35:39)
Lisko,
mne je z toho uplne mdlo. Je zneuveritelne, jak jsi to zvaladla, moc ti preju uz jenom vsechno krasny, to si vic nez zaslouzis.
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:36:58)
I ty jsi obdivuhodná. A věř, že bys to zvládla. Prostě co by ti zbývalo? Já počítala dny a hodiny do doby, než mi bude 18. V ten den jsem odešla a přežila ještě chvilku strašně složitě, než jsem odmaturovala, a pak ... pak už mě čekal jen klid a pohoda.
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:52:50)
Termix ty úryvky jsou strašné. Brutální. ~n~

Myslím, že bys tu knihu měla vydat. ~x~
 Carollyn 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:59:34)
Termixko, já si pamatuji moc dobře Tvoji diskuzi, kde jsi popisovala, co Ti ta zrůda dělala, ale bylo to popsáno v náznacích. Toto je tak strašné, že nemám slov, jenom husí kůži a brečím a nechápu, jak je toto možné. Peklo je příliš dobré pro někoho takového! Ale jsem moc ráda, že jsi se z toho dostala a hlavně že máš milující a milovanou rodinu! Víc už snad ani nejde napsat ~s~...
 Kostel 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:34:58)
Mám to Liško, jako ty. Díkybohu na mě nikdy nesáhl sexuálně (Termix, je mi to tak líto... ~:( ) Ačkoliv jejich sexuálním hrátkám jsme nejednou musely povinně přihlížet a stát u postele.

Mé dětství byla smršť fyzických a psychických útoků. Pomohlo utéct. Bylo mi 16 let. Dnes bych jak matku, tak otce na ulici úplně přešla. Neznamenají pro mě vůbec nic.

Svůj současný život mám opravdu vydřený po všech stránkách a jsem na sebe strašně pyšná.
 *Owls* 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:38:52)
Kostel~;((
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:43:28)
Kostel - "jsem na sebe strašně pyšná" ~R^ nenechala ses zlomit
 Kostel 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:48:05)
Možnosti jsem měla dvě. Zůstat tehdy s tou igelitkou na nádraží a skončit někde s fetem v ruce.

Já si vybrala tu druhou možnost, našla si práci, školu a ještě chvíli to sice trvalo - ale začala jsem zase dobře usínat a spát.

Když se dnes seznámím s někým novým a ptá se odkud jsem, co rodina.. "Jsem naplavenina, ale jsem tady doma, protože jsem tady už spoustu let. Rodiče zemřeli."

 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:53:48)
"skončit někde s fetem v ruce."

Kostel - měla jsem štěstí, že v době mého dospívání nebyl fet ještě tak dostupný, jinak bych s ním s vysokou pravděpodobností skončila. Jako způsob úniku. Moji rodičové by pak mohli být politováni, jak se jim ta holka zkazila.
 vlad. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 21:40:35)
Liško ~;((
 Půlka psa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:22:51)
Občas mám pocit, že ze mě dětství udělalo dost divnýho brouka, což opadlo až pár let poté, co jsem se odstěhovala pryč. A to mě nikdo netýral, byla jsem milované opečovávané dítě, ale maminka byla přísný dominantní neempatický puntičkář, nerv, cholerik a workoholik. Vlastně se mi nedělo vůbec nic špatného, tohle má doma velká spousta dětí a navíc jsem dost psychicky odolná, a přesto jsem byla kvůli tomu svého času nesebevědomá hromádka neštěstí bez kamarádů. Vůbec si nedokážu představit, jak musí dětské zážitky ovlivnit děti, kterým se opravdu něco špatného děje. ~n~~n~~n~
 Agatha Ch. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:32:52)
Nevím... Zapomněla jsem, vytěsnila jsem to...
Čeká mě ještě dlouhá cesta.
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:33:55)
Jé, holky, jste moc milé. Musela jsem něco dokončit do práce, zareaguju až teď.

Ve škole to minimálně tušili, přesto NIKDO nic neudělal. Doktor to věděl, když jsem v 6 letech skončila v nemocnici, ale prý jsem nechtěla dostat tatínka do vězení ....
Myslím, že to vědělo hodně lidí. Ale nikdo to nenahlásil. Byla jsem často špinavá, hladová, měla jsem jakousi nižší lidskou hodnotu. Pro všechny.
Dnes žiju docela normálně, i tady někteří lidé z Rodiny mě znají osobně. Mám dokonalou psychoterapeutku a opravdu moc mi pomohly a pomáhají ty desítky a možná už stovky hodin prožvaněné o všem a o ničem a o minulosti. Ona mě přivedla na to všechno sepsat.


Tady ještě kousek z kapitol, jak to bylo ve škole.

Závidím všem jídlo. Závist je špatná. Mám strašný hlad. Jeden spolužák mi půjčil korunu. Přesvědčila jsem ho, že to mám na telefon. Koupila jsem si dva rohlíky. A on mě pak potkal a dal mi facku. Že když mám na rohlíky, mám na telefon. Druhý den ve škole to bylo strašné. Kluci si kousli od svačiny a házeli to po mně, abych to snědla. Měla jsem strašný hlad a udělala to. Holky pak pištěly, že se ze mě pozvrací. Cítím se tolik poníženě. Až jednou budu velká, všem ukážu, že jsem jiná. Tak si přeju, abych se nemusela pořád ponižovat.

Od té doby jsem až do konce osmé třídy seděla sama. Protože jsem lhářka, zlodějka, špindíra, smrdím a nikdo vedle mě nemůže vydržet. Nikdy nenosím pomůcky. Vždycky zalžu, že jsem zapomněla. Učitelka mě kontroluje, jestli mám všechno zapsáno. Mám. Stejně zapomenu. Nechci nikomu říct, že nemáme vůbec žádné peníze. Že si máma půjčuje a pak se schovává. Že mě doma mlátí. Že zvrací, protože pije. Protože pije, je často pozvracená a špinavá. A já to musím uklízet. Když to neuklidím, než se ON vrátí z práce, zmlátí mě. Že k nám často chodí policie, protože je u nás v noci hlučno. Že když za maminkou přijde nějaký pán, zamkne mě na balkóně. Moc si přeju, abych umřela. Umřu. Slibuju. Holčička od vedle vypadla z okna. A zemřela. Můžu to udělat stejně. Já ty pomůcky nechci zapomínat, stydím se přiznat, že mi je prostě nikdo nekoupí. Nikdo mi nevěří, že jsem smutná, že jsem hladová. Nikdo mě nechce.

Dnes přijde za mnou. Že chce, aby to bylo jako dřív, budeme si jen hrát s ptáčkem, nebude mi ubližovat. Nemohl totiž beze mě ty dva týdny v nemocnici vydržet. Chyběla jsem mu. A ptáčkovi taky. Mám v ruce svého medvídka. Je to medvěd mýval. Jemu před spaním vyprávím, jak si myslím, že tatínek nedělá věci, které dělají jiní tatínkové. Ve škole jsem se totiž ptala holčiček, jestli si hrají s tatínkovými ptáčky. Nechápaly. Paní učitelka mi řekla, že o tom, co si dělám doma, nesmím nikdy mluvit.
 Půlka psa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:53:36)
Manžel v osmdesátých letech bydlel s babičkou, která byla blázen permanentně, ale když ji to chytlo, tak honila děti na chalupě se sekerou a v paneláku s nožem, že je zabije. Věděla, že není už rychlá, tak dokázala sedět, dělat, že spí, a když kolem ní prošlo dítě, tak zaútočila. Až na jednu zlomeninu a jednu bodnou ránu v zádech to přežili fyzicky bez úhony, ale nebylo to tím, že by se je nesnažila zabít doopravdy. Tehdy to taky musel vědět celý panelák a nestalo se vůbec nic. Nikdo to nenahlásil - ani doma ani ve škole. Tohle je úplně normální a nejspíš se to děje i dnes.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:59:24)
To je tak strašný, vím, že se to děje, ale nevěděla jsem, že tolik.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:41:44)
Termix, jsi fantasticky clovek..a mas i ctivy styl (maly usmev). Nezapomen na to, ani na to, ze v tom nejsi sama ~s~....v Norsku maji pro tenhle typ lidi, pro nas, moc hezky nazev: Løvetannbarn..Pampeliskove deti..Protoze pampelisky prorostou i asfaltem a kvetou i uprostred betonove pustiny..Drz se :-)
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:45:39)
Dehumanizace... udělal všechno, aby ti znemožnil z toho utéct.
 Rodinová 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:45:41)
Termixi, precetla jsem jen jeden tvuj prispevek.
Desny.
Co byli rodice zac? Puvodem, vzdelanim... Zalezi na tom vubec?
Pro me je neco takovyho naprosto nepredstavitelny.
 Hadice a hadi 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:49:06)
Ženy, jste hrdinky, toto zažít a přežít? Jste obdivuhodné, statečné, moc vám přeju štěstí v současných rodinách.

Termix, nevím, co napsat... Strašné, ta lhostejnost, nechápu, že nikdo nepomohl... Modlím se, abych dobře zareagovala, kdyby někdo v mým okolí takto trpěl.
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:06:41)
Termixi, mám ze čtení tvých úryvků úplně stažený hrdlo
A pořád na to musím myslet a vůbec mi hlava nebere, že to vůbec, ale vůbec nikdo nenahlásil. Hlavně ta doktorka. jak může dětský lékař neupozornit na zjevné týrání a zneužívání. ~a~

Je dobře, že o tom mluvíš a jde to z Tebe ven. Ale asi to trvalo dlouho než si dopracovala až sem.
 Půlka psa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:19:04)
Manžel má u páteře dodnes jizvu od bodnutí ostrým tenkým předmětem - něčím jako je šídlo, která se zastavila o žebro a nezajela naštěstí mezi ně. Evidentně šla rána kolmo k zádům, a to téměř přesně veprostřed zad. Prostě rána, kterou musí způsobit druhý člověk. Není prakticky možné se tam takhle bodnout sám ať už úmyslně nebo úrazem. Muselo to tehdy i později vidět mnoho, mnoho doktorů, ale všem to bylo jedno. Zajímali se o to až v dospělosti - při poslouchání stetoskopem kvůli kašli.
 Půlka psa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:21:19)
...teda vlastně o obratel, ale ono je to jedno.
 Pruhovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:41:36)
Termix, v životě jsem něco tak strašnýho nečetla. Nechápu to, vůbec. Je to šílené! Já pociťuju vůči těm zrůdám nenávist, jen to čtu, a tys to pžežila. Jsi naprosto úžasná, naprosto, obdivuhodná, žes to přežila a žiješ jak žiješ ~;((
 Zasjaj. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:44:15)
Asi tak. A vubec nechapu, kde jak uvazovali vsichni ti ucitele, doktori, sousedi, ne jen dva, tri, dyt jich muselo bejt, a nikdo neudelal vubec nic.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:37:31)
Termix, chybí mi slova k vyjádření obdivu, žes to vydržela, přeji ti jen štěstí~;((
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 22:56:25)
Vytěsnila jsem to. Nemyslím na to. Nestalo se to. ~b~

Je to jako otevřená rána schovaná pod šaty - když se jí nedotknu, nebolí. :-)
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:00:07)
Zajímalo by mě, proč si Liška s Termix zaslouží soucit a Cita ne? Protože nemá stejný názor jako vy?
Protože si empatii zaslouží jen ti, které považujeme za hodné?
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:02:27)
"Zajímalo by mě, proč si Liška s Termix zaslouží soucit a Cita ne? Protože nemá stejný názor jako vy?
Protože si empatii zaslouží jen ti, které považujeme za hodné?"

Alraune,
~g~
Výborný postřeh!
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:15:31)
Tak právě po svých zkušenostech jsem se raději nikdy do diskusí o Norsku nezapojovala. Mně stačila kauza Nýrsko a můj názor, že budu vždy na straně dítěte, které se prostě nemá jak bránit. Já už budu celoživotně postižená a nikdy ne slepá. Strašně jsem jako malá toužila po tom, aby kdokoliv něco udělal.
 12.11diskuterka15 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:26:55)
Termix - ani žádní příbuzní si ničeho nevšimli nebo jste se s nikým nestýkali nebo celá rodina byla divná? Jako jedináček to musí být hrozné, když je člověk na tohle vše úplně sám.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:40:04)
Termix, ja to uplne chapu...lidi, kteri Norsko neznaji, ale sami maji zkusenost, anebo proste srdce a vi, ze deti jsou strasne zranitelny, vetsinou mlci. Neni to jen strach z fanatiku, ale i nejistota jak to teda doopravdy je...

Je docela bezmoc, porad dokola opakovat treba to, ze tu deti muzou dostavat sladkosti kdykoli..a byt znova a porad dokola umlcovana s tim, ze "stat naridil, ze deti muzou jist cokoladu jenom v sobotu, a za cokoladu ve stredu budou deti odebrane.. a ze to prece fanaticky vi mnohem lip, nez ja".

A ja musim priznat i to, ze se tohohle odvazim prosto proto, ze se tu citim bezpecne. Nejen kvuli pratelum a praci, ale treba i kvuli tomu Barnevernetu..i kvuli tomu jakym zpusobem zareagovali, kdyz na par z nas, co tu zijem prislo anonymni udani z Ceska "abychom si na vlastni kuzi vyzkouseli, jake to je, prijit o deti."

Pro me je tohle proste nesmiritelnej boj...Boj o Princip.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:22:21)
Monty, protoze, ja nevim, proc, bylo by treba vic, ale u City cosi zasadniho nehraje. Nevim, co, virtualne to rozklicovat nejde, ale evidentne nejsem jedina, na koho to pusobi.
To jsem z tech, kteri, i kdyz si s nekym zasadne vjedou do vlasu v jedne diskusi, po takovem sdeleni okamzite couvam z pozic.

Sleduju to uz delsi dobu, nedokazu se nijak zorientovat, zatimco u tech ostatnich nemam jedinou pochybnost.
Neco tu nehraje, je mi lito.
 anemon 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 6:57:22)
Grainne - ... nehraje ...

Debatu o Norsku jsem četla naposled, než jí udělali samostatnou drbárnu a už tenkrát mě nepadlo, že má Cita osobní zkušenost.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:45:45)
Anemon, tam nehraji jiste vecne zalezitosti, ale vicemene se tim nehodlam az tak zabyvat.
Moje uvahy, samozrejme krome zdeseni vuci detskym obetem takove hruzy, spise smeruji k tomu, jake jsou povinnosti okoli v takovem pripade, nejen ze zakona, ale i moralni.
 babiki 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:02:46)
Ted jsem docetla a napadlo me presne to same. A ze nektere osoby proste neumi drzet hubu radsi.
 Carollyn 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:12:26)
Alraune, obdiv zaslouží všechny!!! Já jsem třeba reagovala jenom na Termix, ale to neznamená, že by mě osudy jiných zasáhly méně!
 druida 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:23:45)
Já myslím, protože si nechce připustit, že to ovlivňuje její pohled na týrané děti. nedokáže vidět a nechat si vysvětlit, že její názory a možná činy mohou také ubližovat z druhé strany. A protože vystupuje hodně agresivně bez schopnosti naslouchat druhým, tak u druhých zákonitě vyvolává agresivitu a ne soucit.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:26:12)
No, Termix právě přiznala, že se do diskuse o Michalákových nezapojuje z toho důvodu, že se bojí, že by "dostala po hubě".
Samozřejmě, že pokud prošly týráním, tak to jejich pohled ovlivňuje, to je dost přirozené, ne?
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:30:47)
No jo, jsem ovlivněná svým vlastním příběhem.

Ale já o tom příběhu nevím nic. Já tu kauzu vůbec nesleduju. Takže hlavně proto.
 12.11diskuterka15 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:33:02)
Máš o rodičích, i když používat tento výraz není zrovna adekvátní, nějaké informace, kde a jak žijí, jestli žijí stále spolu?
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:34:29)
Nemám informace o nikom z mojí původní rodiny. A vím, že na tom nikdy nechci nic měnit.
 Litevská.krychle 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:47:30)
Termix, myslím, že je na hranici zázraku to, že žiješ běžný život.
Většina lidí by se upila nebo skočila pod vlak.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:31:17)
Alraune, prirozene to je, ovsem je to spravne?
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:32:52)
Jinak to nejde. A vzhledem k tomu, že ani jedna z vás o té kauze nerozhoduje, tak je to navíc úplně jedno.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:40:16)
Alraune, je to diskuse, takze me to neni jedno.







 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:54:30)
Z hlediska norské či české praxe v odebírání dětí je ovšem tahle diskuse fakt marginální. To je váš spor, na věc to nemá vliv.
 druida 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:34:31)
No v celé diskuzi o Norsku jde o to, že musí být správně nastavené kontrolní mechanismy, které zabrání právě tomu, že někdo na základě své zkušenosti bude zachraňovat takovým způsobem, že někoho poškodí. V Norsku evidentně selhávají. Čítá se donekonečna bude hádat, že vše je v naprostém pořádku. Přirozené to možná je, ale to že na každého útočí, tak je stejně přirozené, že soucit nevyvolává.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:52:29)
Na té kauze není evidentní vůbec nic, kromě toho, že každý, kdo nahlédl do spisu, od toho dal ruce pryč. Po pravdě, moc ne to nesleduju,ale všichni, kdo z kolegů do toho strčili nos, v zásadě naznali, že je asi klukům líp tam, kde jsou. Ale jak říkám, jde to mimo mě.
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:25:07)
Jestli má Cita se všímavostí okolí podobné zkušenosti jako Termix, tak se jejímu postoji už vůbec nedivím.
Já po týhle diskuzi půlku noci nespala a přemýšlela, jak mohl někdo takový, jako byla ta učitelka co jí roztrhala obrázek s dětským domovem pracovat s dětmi, jak vůbec mohla takhle zareagovat na zjevný volání o pomoc. Bála se snad , že by měla problémy, kdyby se v tom začala angažovat? To je jako kdyby chtěla Termix ještě víc zastrašit, nepřijde vám to tak?
No a ta dětská doktorka, to je NO COMENT~Rv:-©
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:28:59)
Já bych tu knížku vydala a učitelce a tý doktorce poslala výtisk s věnováním.~:(
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:46:24)
Nemam Persepolis. Na me to nebylo tak videt a pomoc sem nakonec dostala. Reakce ve skole byla citliva i tim, ze nic nesirili.

Uplne neco jinyho pak byla reakce nekterych rodicu, ktery pak zakazovali detem si se mnou hrat, protoze prece "nemuzu byt normalni". Ale to uz je uplne jinej pribeh. Ja bohuzel vim, jak umi byt lidi zli. A vim jak je dulezity, aby se tyhle veci nesirili, alespon do chvile nez lidi dospeji, zpracuji a nejak tyhle zkusenosti predaji dal sami.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:45:04)
"Uplne neco jinyho pak byla reakce nekterych rodicu, ktery pak zakazovali detem si se mnou hrat, protoze prece "nemuzu byt normalni"."

Jo, to znám. Sousedé věděli, co se u nás děje, a zakazovali svým dětem s námi kamarádit. ~a~

Zas tak moc se ta naše společnost třeba od saudské neliší - tady sice oběti třeba znásilnění nekamenujeme, ale vytěsněné jsou mnohdy také. Blbé je, že stejně sekundárně potrestány jsou i dětské oběti.
 Termix 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:56:31)
Jedinkrát za život jsem byla pozvaná k jedné holčičce si hrát. Při odchodu mě její maminka donutila ukázat kapsy, jestli jsem si něco od nich neodnesla. Protože ona přece věděla nejlíp, jaká jsem.
Doteď si ten pocit dalšího ponížení pamatuju a mám jen pár přátel, byť neskutečně blízkých, ke kterým chodím v klidu na návštěvu. Vždycky se u všech bojím, že když nebudou po našem odchodu moct něco najít, že za to můžu já. Určitě by si mohli myslet, že jsem to ukradla. Tyhle věci mě v dospělém životě prostě pořád pronásledují. Já racionálně vím všechno, ale hlavě se těžko poroučí.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:19:55)
Termix, ted jsem v situaci, ci ve stavu, ktery me opravdu dostal v tom, jak straslive musi trpet dite, ktere potka takove vsestranne nasili, bez pomoci a bez opory.
Jsem zdesena, kde se v nekom vubec bere ten pocit opravnenosti ublizit jeste vic, nez bylo ublizeno.
Neumim to ani vyjadrit slovy.
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:27:06)
Jo, ve mě se to nějak mele. Něco mezi smutkem a nenávistí vůči lidem, co Termixovi, Lišce, Citě a dalším takhle ubližovali. Já furt nemůžu zpracovat tu nevšímavost okolí. A hlavně institucí jako byla škola, doktor,...
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:37:14)
ano, tu povinnost doktoři samozřejmě měli
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:52:25)
Lepím svůj příspěvek na Grainne, protože našla slova, která já nenašla. Termix, jsi úžasná a silná! A tvůj text je silný a skvěle napsaný. Kdybys uvažovala o zveřejnění, je pravděpodobné, že bych uměla najít cestu. Kdybych mohla pro Tebe něco udělat, najdi si mě v diskusích, hlavně do té jedné drbací chodím.
Hodně sil všem, ať ty rány pálí méně a méně přeji z celého srdce ~;((
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:41:30)
Termix, je mi opravdu lito co prozivas, odsouzeni lidi za to ze je clovek tyrany je strasne nelogicky..a boli snad jeste vic..

Ale se svym zivotem si opravdu muzes udelat co chces :) Obklopit se lidma, ktery mas rada, delat veci, ktery milujes..Muzes mit opravdu strasne fajn zivot..a pak casem prijde i sebeduvera a nadhled. A minulost skonci nekde v suterenu vedomi, odkud uz ji nebude potrebovat nejak casto vetrat.~;((
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:18:52)
vim ze uz jsem jak kolovratek, ale mate nekdo rozumne vysvetleni, proc se v pripade Termixy zachovaly tak neuveritelnym zpusobem ucitelka a doktorka?Vzdyt ony ji vlastne zastrasovaly, aby nikde nic nerikala, ackoliv musely vedet nebo tusit, alespon podle uryvku z její knihy mi to pripadalo jako zastrasovani. Zabývat se otcem a matkoi nema cenu. On zvrhly prase, ona alkoholicka, do jejich zpusobu mysleni stejne neproniknem. Ale na tu doktorku a ucitelku myslim uz od vcerejska a memuzu pochopit.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:46:24)
Nemam Persepolis. Na me to nebylo tak videt a pomoc sem nakonec dostala. Reakce ve skole byla citliva i tim, ze nic nesirili.

Uplne neco jinyho pak byla reakce nekterych rodicu, ktery pak zakazovali detem si se mnou hrat, protoze prece "nemuzu byt normalni". Ale to uz je uplne jinej pribeh. Ja bohuzel vim, jak umi byt lidi zli. A vim jak je dulezity, aby se tyhle veci nesirili, alespon do chvile nez lidi dospeji, zpracuji a nejak tyhle zkusenosti predaji dal sami.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:35:57)
ano, jde to mimo tebe.
a toto "každý, kdo nahlédl do spisu, od toho dal ruce pryč." ani není pravda
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 12:34:42)
nic takového Termix nenapsala
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:29:26)
Problem je, ze ve mne nevyvolava zadne pocity, ani agresivitu, ani litost, nic.
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:29:35)
Já se neumím okamžitě přepnout z pocitu negativního (útočnost, nadávky, kvokání) do pocitu soucitu k té samé osobě.

Před chvílí se mi dost věcí osvětlilo. Každopádně můžu říct, že Cíti mi bylo svým způsobem líto už dřív, protože jsem tušila, že její extrémní chování nepramení ze spokojenosti a vyrovnanosti. Ale že by to měla být omluva pro její způsob diskuze si nemyslím. ~d~
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:35:34)
Ja zvladam prepinat velmi zdatne, sveho casu jsem to umet i musela, je to i uzitecne a muze se to hodit.
V tomto pripade nemam z ceho, ani kam.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:41:58)
Hlavne me nelituj Marko..to je fakt to posledni co potrebuju..
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 0:06:12)
Já tě Ciťo nelituji, že bys to potřebovala, to ti ani nijak nepomůže. Píšu můj pocit z tebe. ~d~ Potřebovala bys dle mého názoru něco jiného (když jsme tedy u toho) - psychoterapii. Musí být těžké žít s nezpracovaným traumatem. ~6~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 0:07:56)
Bez do prdele Marko i s tim tvym pokryteckym "soucitem" :-)

(promin Lisko)
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:43:56)
Ciťo myslíš že se mě nějak dotknou tvoje vulgarismy? Shazuješ akorát tak sama sebe. Líto mi tě je jako kterékoli jiné osoby, z které čiší zoufalství a frustrace. Jen kopeš kolem sebe a zřejmě máš pocit, že urážkami podpoříš své argumenty. Přitom je to přesně naopak.
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 8:04:58)
Muj pocit z tebe, Marko, je ze jsi falesna drbna, co se rada veze na vlne sikany nekoho, kdo vycuhuje. Nespravedlive? Jiste! Protoze takovehle pocity z nicku na internetu jsou velice zavadejici a do tveho nazoru na Citu se zase promita tvoje zkusenost a tvoje predsudky. Tak si to v takovehle diskusi strc za klobouk.
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:49:13)
Gertrudo nápodobně ~;) btw jsme na drbacím serveru. :-)
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:58:33)
Vidíš a já myslela, že jsme na diskusním serveru. Ale to je holt takový individuální pohled - někdo umí jen drbat, někdo diskutuje, někdo umí poslouchat a někdo ne.
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:00:10)
Čistému vše čisté, Pelíšku. ~;)
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(19.10.2015 23:47:58)
Empatii si zaslouží všichni, Cita taky. Bohužel jsem ve stejném příspěvku, který vyjadřoval empatii, zmínila i pochopení souvislosti s jejím postojem k pomoci potenciálně týraným a odebraným dětem. A to bylo jak rudý hadr na býka.
 Ruth 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 3:51:02)
Myslím,že rozdíl je v tomto.
Od-pustit (ne zprostit viny),oběť odpustí, žije se s tím lépe, je to ve prospěch oběti. Zapomenout nelze.
Cita - opakovaně píše, že odpustit ne, zapomenout ano.
To je přesně naopak.
A jestli je něco naopak, nefunguje to.
To, co člověk ne-(od)-pustí, nosí v sobě jako zátěž. A ta je někdy tak těžká, že musí ven. Stačí i málo, a už to valí. Ty napíšeš v podstatě v dobrým celkem nevinně a jak vidíš, je to reakce jak červený na býka. Další, co může následovat, je už agrese. (někdy i proti sobě)
Ještě nejsi Cito z toho venku.
 Drop 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:06:31)
samozřejmě, že to může vést k opačnému extrémnímu pocitu, mně stačilo jenom přečíst tuto diskusi a mám fakt odpor k chlapům, než to trochu opadne, tak to uvidím všude, dnes být pracovnicí sociálky tak do dětského domova pošlu všechny děti co bych měla ve spisech na stole, myslím, že kdo tohle zažil, tak by měl o tom psát, mluvit, šířit informace, ale rozhodně by nikdy neměl pracovat v oboru, protože do toho bude projektovat své zkušenosti
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:48:24)
Diky Ruth, ze se me do toho snazis namocit zpatky. Fakt nechapu proc. Proste ponizene chovani obeti se toleruje. Znovuziskane sebevedomi ne. To se nesmi trpet, ze ano..Jak jinak, i pro tebe mam stejny vzkaz: Trhni si nohou..
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 10:18:39)
Cito - nemyslím si, že tě Ruth chtěla zranit. K tomu zapomínání - nemyslím, že je možné to zapomenout. Jen je možné si to tak zpracovat, že vzpomínka na ty události tě už nezraňuje. Já kvůli tomu byla na takové šílené regresivní terapii, kde mě terapeutka nutila některé ty situace znovu a znovu prožívat. Postupně s každým dalším a dalším opakováním byla bolest menší a teď, když si na to vzpomenu, tak už nic. Byl to tedy očistec, cca 4 hodiny (a to jsem stihly jen nějaké 4 události) a byla jsem z toho tak vyčerpaná, že když jsem přišla domů, padla jsem do postele a spala a spala. Ale pomohlo to.
 Ruth 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:01:33)
Liško,
určitě jsem nechtěla ublížit Citě, ani trochu. A už vůbec ne v takové věci.
Připadlo mi, když jsem to četla celé, že její přístup je opačný, že jde proti proudu postupu terapie. A to je škoda. Nakonec, její reakce to potvrdila. Beru to, co mi napsala, jako důkaz.

 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 18:54:16)
Ja vim Lisko. Myslim, ze tomu Ruth jenom nerozumi..

Jinak si vzpominam na jednu z prvnich schuzek na psychoterapii (na prvni jsme se na sebe navzajem jenom zdvorile usmivali ;)..Proste sem prisla, dostala otazku a zacala brecet. Psycholog mi hodinu podaval kapesniky..a ja pak zase odesla.

Sem mu ale vdecna, kdyz mi jako prvni ze vsech rekl, ze mam plny pravo se na otce zlobit..je to normalni a prirozena reakce. Tak sem se poprve v zivote zacala zlobit, zaplakala si nad sebou..a ke konci proste zjistila, ze uz me to neboli. Proste se to stalo..uz i rozumim tomu proc, kdo reagoval z jakych pricin.

Dneska uz nemam nejmensi potrebu svoje detstvi nekde resit..to je myslim stav, kteryho s Termix taky jednou dosahnete.<3 <3

..ale pokouset se odpustit mi teda jako cesta fakt neprijde..
 Ruth 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:48:32)
Cito.
Já myslím, že Ruth tomu rozumí. Ty o tom nemáš páru. Bublá to v tobě a jsi schopna napadat agresivně. Až se ti to v hlavě převáží, budeš nebezpečná.
Jen si seď na své pravdě. Je to cesta do nikam. Je mi líto. (ještě máš šanci)
-(a myslím, že jsem tě celkem zasáhla)
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:47:20)
No, zato v tobě to Ruth nebublá, ty jsi taková vyrovnaná a empatická a neagresivně dáš dobrou radu i člověku, který tě opakovaně požádal, abys mu žádnou radu nedávala. Výborně.
 babiki 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:50:06)
A toz tohle neni vubec agresivni prispevek ~t~
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:51:46)
Fakt, je takovej milej.
Ještě máš šanci, řekla Ruth.
 Cimbur 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:49:49)
Ty jsi nemocna, Ruth?
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:34:33)
Ruth, ve me bubla tak maximalne moje vecere, kterou sem zhltla ani nevim, jak abych tu mohla cist..~2~
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:34:22)
Agresivní cita je, v komunikaci, která se ji nezdá a nelíbí.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:18:52)
Tohle klování tady jí z toho ven určitě nepomůže. Naopak, je to dost nechutné. I obyčejná slušnost by teď měla radit držet hubu a ne psychologizovat.

Mmch, je to přesně to, o čem píše i Termix. Druhotná viktimizace oběti.Někdo ti ublížil proto nejsi neormální.
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:20:55)
Alraune,

díky ~R^
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:04:29)
Alraune, chápu, jak to myslíš. Zároveň mi tedy jako poněkud troufalé připadá, když to Cita staví tak, že Termix s Liškou s tím ještě nejsou dostatečně srovnané, kdežto ona ano. to se pak koušu se do rtu, teda do klávesnice, abych nebyla zbytečně zlá
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:20:16)
Nemám pocit, že by psala, že s tím nejsou srovnané. Ono zapomenout, odizolovat to, je jen jedna z možností.

Mně se spíš nelíbí ta tady pořád omílaná nutnost odpuštění. Jednak je to prostě křesťanský přístup, a myslím, že k vyrovnání se není nutné odpouštět a že to dokonce není ani spravedlivé.

Je možné říct: Byl to prostě vadný kus a já měla smůlu, že jsem tím prošla. Myslím, že odpustit někomu, kdo člověka dlouho a s rozmyslemm mučil, může znamenat jen dvě věci. Buď si nevážím sebe, nebo považuju za totální odpad, nespochopný ničeho lepšího, jeho. Je nutné k tomuhle dospět?

Nejsem křesťan, takže moje filozofie dovoluje i neodpouštět :)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:25:45)
"Nemám pocit, že by psala, že s tím nejsou srovnané." Cita napsala: "Co uz, vsimnete si kdo tu verejne resi svoje traumata z detstvi. Ja tu potebu nemam, jen jsem podporila holky. Rozdil mezi mnou a jimi je, ze ja sem pomoc dostala."

ad "Myslím, že odpustit někomu, kdo člověka dlouho a s rozmyslemm mučil, může znamenat jen dvě věci. Buď si nevážím sebe, nebo považuju za totální odpad, nespochopný ničeho lepšího, jeho. Je nutné k tomuhle dospět?"

Alraune, to, co píšeš, akorát svědčí o tom, že máš zcela jiné porozumění pro to, co to znamená někomu odpustit ~d~


 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:33:54)
Jistě, každý máme jiný přísup k odpuštění. :) Když si vezmeš asátru, žádné velké příběhy odpouštění tam nejsou. Odpouštíš tomu, kdo ti splatil "cenu krve" aby se tak řeklo :)

Já mám osobní zkušenost s odpuštěním v rodině a v mém pojetí to prostě je asi jako bych se nezlobila na koně, že nevyhrál dostih, protože to v sobě prostě nemám. Ale byly doby, kdy jsem si myslela, že je prostě jeho povinností ten dostih vyhrát, nebo na cestě chcípnout, protože na sebe takové požadavky mám.

Ale jiní jsou jiní, mají jiné cesty a jiné schopnosti. V případě Termix je mi příjemnější představa party negrů s letlampou, než odpouštění :)
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:59:52)
Party Negru s letlampou? Ted zacinam byt zvedava..
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:03:07)
Neznáš Pulp Fiction? :)

Cituji:
Co dál?“ „Já ti řeknu co dál. Zavolam pár zfetovanejch negrů s kleštěma a letlampou pro pana domácího, aby si tady hoši trochu zablbli. Slyšíš mě co řikam ty vidláku? Eště jsem s tebou, hochu, neskončil. Tvá prdel pozná středověk!“
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:20:06)
Aha?..Priznam se, ze se tu trapne nejiste chichotam...budu se muset na Pulp Fiction kouknout znova :)
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:48:35)
Rachel "máš zcela jiné porozumění pro to, co to znamená někomu odpustit"

Je vidět, že stejné slovo může vnímat každý jinak. ~d~

Já s tím odpuštěním Alraune rozumím. Ne tedy tak, že by odpuštění agresorovi mělo vést k mé degradaci. To ne.

Mě pomáhá je si říct, že to není "odpuštění" ve smyslu prominutí, ale "(o)puštění" (toho zlého) od sebe pryč, jak tu také někdo zmiňoval.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:10:45)
Marko, právě proto, že "odpuštění" různí lidé chápou různě, tak nemám ráda to podsouvání, že pokud říkám "je potřeba odpustit", tak tím snad sebe či kohokoliv jiného nutím, aby si o sobě myslel, že nemá hodnotu a že se snad s dotyčným násilníkem má kamarádit. protože to tím opravdu nemyslím.
navíc já tedy věřím (ovšem nikomu nevnucuji stejnou víru) na nějaký Boží soud a spravedlnost, takže v mých očích tím odpuštěním předávám soud Bohu. já se tím tedy nemusím zabývat, užírat, trápit. a v tom je pro mne prvek svobody.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:10:46)
Marko, právě proto, že "odpuštění" různí lidé chápou různě, tak nemám ráda to podsouvání, že pokud říkám "je potřeba odpustit", tak tím snad sebe či kohokoliv jiného nutím, aby si o sobě myslel, že nemá hodnotu a že se snad s dotyčným násilníkem má kamarádit. protože to tím opravdu nemyslím.
navíc já tedy věřím (ovšem nikomu nevnucuji stejnou víru) na nějaký Boží soud a spravedlnost, takže v mých očích tím odpuštěním předávám soud Bohu. já se tím tedy nemusím zabývat, užírat, trápit. a v tom je pro mne prvek svobody.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:26:54)
Alraune,

ono s tím odpuštěním to vnímám trochu jinak, ale v tomhle tématu si skoro netroufám, to je hodně silné a nezažila jsem to, bojím se, že bych byla jako slon v porcelánu.

Odpuštění jsem nikdy nevnímala jako POPŘENÍ toho, že ten člověk udělal něco zlého, to by přece muselo být hrozné něco takového chtít po někom, KOMU to udělal.

Spíš jako prostředek k tomu, aby se tím ten, komu bylo ublíženo, už dokázal netrápit a neužírat, protože tím vlastně "natahuje" vlastní utrpení.

A odpuštění přece v žádném případě neznamená, že se budu tvářit, jako že se nic nestalo, a k tomu, kdo mi ublížil, se budu chovat, jako by nic.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:31:26)
aby člověk mohl odpustit, tak právě naopak musí nazvat věci pravým jménem.
odpustila jsem dost strašné věci některým lidem a rozhodně se kvůli tomu necítím jako odpad. naopak, přineslo mi to svobodu a vědomí hodnoty.
ale to je věčný spor toto, např. mezi přeživšími holocaust je to časté téma - také se dělí na dva tábory, na ten, co vidí odpuštění jako otevřené dveře k vlastnímu novému začátku, jako zbavení se břemene a na ten, kdo to vnímá tak, že by odpuštěním zradil všechny ty, co zemřeli... (zjednodušeně řečeno)
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:36:36)
No, já jsem odpustila, protože jako zcela neschopnou vidím druhou stranu, ne sebe.:) Jenže já nebyla týraná, dívám se na to z jiného hlediska.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:42:49)
no Rachel...ja jsem taky pro odpusteni. Ono...kdyz je rodic nemocny psychicky, tak za to nemuze. Tu nemoc si nevybral. A teda vidim na sve mame, ze tim odpustenim zvolila tu nejlepsi cestu.
no a z vlastni zkusenosti bych rekla, ze odpusteni osvobozuje a dela cistou hlavu. Takze se hlasim k tem odpoustecim.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:42:40)
Mno Rachel..nevim jak Termix..po precteni zbytku diskuze mi prijde, ze uz je v pohode. Ale Liska rekla sama, ze jeste tak uplne v pohode neni. I zalozila tohle tema..

Ovsem jestli to chces podat tak, jakoze holkama pohrdam nebo co, tak bych te rada upozornila, ze se svyho casu anonymne zakladala podobny diskuze taky (ne tady)..Ono, takovyma zkusenostma se lidi vestinou nechlubi, nevis jestli nejaci ostatni vubec jsou..a jak to teda resili oni..a vedet bys to chtela. Je to stripek do cely ty mozaiky, kterej si je jinak docela tezky obstarat.

Tim chci rict, ze jestli si to myslela takhle, tak ses vedle jak ta jedle..
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 7:58:26)
Ano, take by me to zajimalo.
Holky, diky za sdileni neceho, co presahuje obvyklou predstavivost. Preju vse dobre, vam i vasim detem.
 adelaide k. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 8:12:25)
Termix, taky si myslím že by to vydání stálo za úvahu.
 Lassiesevrací 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 8:32:18)
Vcera jsem nereagovala na prispevky Lisky, Termixe, Kostela a dalsich, protoze jsem jednoduse nevedela, co na to napsat. Ty prispevky me dost sokovaly a vecer pred spanim jsem je nemohla dostat z hlavy. Je mi moc lito, cim jste si prosly, cim si proslo mnoho ostatnich a cim si stale mnoho deti prochazi. Preji vam, aby vse zle uz bylo za vami, aby byl vas zivot plny lasky a stesti. Take vam a vasim blizkym preji hodne zdravi a co nejmene trapeni. ~s~~;((
 Lassiesevrací 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:04:27)
~;((~s~ Diky.
 Klauri 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 9:05:29)
Nejhorší na celé situaci je vysoká tolerance okolí k těmto činům.
Měla jsem spolužačku, která byla zjevně psychicky možná i fyzicky týraná, chodila do školy hladová a když jsem jí i její sestru vodila k mé babičce na oběd, tak když to zjistila třídní, tak jí zakázala k nám chodit, místo toho, aby zjistila proč to dělá ~o~.
 Mamča + 4 ♥ 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 11:54:52)
Nijak..., stále to ve mně je, bohužel..


Jinak četla většinu příspěvků a mohu Ti Liško říct, že jsem na tom byla stejně - doslova. Jen ne od tatínka, nýbrž od matky. I s tím zvířectvem - jen ne tak "brutálně" - neusmrtila je vlastní rukou, ale dohnala je k úmrtí přese mě...

Nestýkám se s ní, nechybí mi, poslední zprávu o ní mám takovou, že je prý po mozkové mrtvici a má chodítko. Nelituju ji, nemám proč.

Pár věcí jsem ji odpustila, ale většinu ne, nejde to.
Bohužel v mých občasných výbuších vidím ji a to se pak z toho klepu a zděsím se.

Mít dobrého člvěka, který by mi sepsal můj život, byl by to bestseller a dvojdílný.

Sama na to nemám, abych něco psala. Muselo by se to nahrávat na diktafon nebo na co se to nahrává a pak sepsat, poupravit pochody a tok myšlenek atd....
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:38:37)
Mamco+4..taky drzim palce..at uz je vsechno jenom fajn.~;((
 Lei 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 13:26:43)
Asi nejsem jediná, kdo z téhle diskuse v noci nespal. S Termix jsem si ještě dopoledne psala na diskusi o termixu, vzpomínala, jaký měla v dětství nejradši...

Přemýšlela jsem o svých spolužácích, probírala jsem ty vyložené outsidery a uvažovala, zda někdo z nich na tom mohl být tak špatně a cítit se tak strašně...doma peklo, ve škole posměch, od učitelů maximálně napomínání, aby své problémy neventilovali...to, jak T učitelka řekla, že o tom, co se děje doma, nesmí nikde mluvit, mě dorazilo...vědomí, že jsme jako kolektiv možná někomu ubližovali a nepomohli (byť jsem byla spíš také outsider a nepatřila jsem k vůdčím typům, které ve třídě vládly a konaly).

Obdivuji vás, které jste se z takové hrůzy dokázaly vyhrabat!
 breburda71 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 13:45:12)
Nalepím to třeba sem...
Moje nebožka tchýně byla učitelka, děti ji měly fakt rády..Jednou za ní přišla kamarádka jedné holčičky a svěřila se tchyni, co se doma u té holčičky děje. Sice tam nebylo strádání materiální, ale jinak všechno špatně. Holčička v té době asi 13 let (bylo to začátkem 90. let), máma pořád v tahu ( podnikala nebo co), doma jen otčím, jeho malý syn a ona. Musela se starat o celou domácnost, o chlapečka, za každý " špatně" splněný úkol nakládačka..Spát chodila ve 12, až když " měla hotovo". Plus jako bonus sexuální obtěžování, ne přímo styk, ale osahávání apod. Tchyně si s holčičkou promluvila, nabyla naprosto dojmu, že se to skutečně děje, ohlásila to ( nepamatuju si přesný postup). Došlo i k vyšetření na gynekologii, doktorka smetla ze stolu, že by se cokoliv stalo, matka všude vykládala, že je dcera nevděčná, že nesnáší otčíma, že jí ( matce) chce zničit život, Veřejné mínění se obrátilo proti tchyni, že to " přehání". Holčička začala utíkat z domu, známky hrozné, přitom byla chytrá, nakonec šla na intr na dvouletý učňák, pak se hned vdala, naštěstí je spokojená, tchýni posílala dlouho pohledy k Vánocům, byla jí i na pohřbu..Ale fakt bych nevěřila, jaký jsou lidi idioti..honem honem uklidit pod koberec, nechápu, jak mihli v noci klidně spát~7~ Viz příklad toho chudáka vyhladovělého chlapečka, co mu rodiče dávali připínáčky do bot - kdyby se nepřestěhovali do jiného obvodu, tak by vůbec nepřežil..
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:28:00)
Nečetla jsem to celý, ale vysvětluje to pro mě až nepřiměřeně tvrdý postoj Cíti ohledně toho odebírání.

Myslím, že je velmi smutné, co se jí stalo, z tohoto hlediska je její přístup pochopitelný, ale obecně bychom na něj přistupovat neměli, protože ho považuji za stejně velkou chybu a extrém, jako když se neudělá nic.

Týrání dítěte je neomluvitelné, ale přece není možné se dopouštět bezpráví v zájmu toho, abychom mu zabránili (narážím na zákazy aktérů o těchto případech mluvit nebo je medializovat pod pohrůžkou, že jim bude omezen styk s dítětem nebo jim v něm úplně zabráněno, roztrhávání sourozenců, bránění v kontaktu s původní rodinou, která se ničím neprovinila... tohle přece není nijak omluvitelné).

Pokud je dítě týráno, je samozřejmě nutné tomu učinit přítrž, ale je to přece natolik zásadní krok, že čím víc to bude neprůhledné, tím víc to bude nahrávat tomu, že i v tom bude docházet k nespravedlnostem a bude to zametáno pod koberec.

Cíťu chápu v tom směru, že je pravděpodobné, že člověk, který něco sám prožil, bude ve směru k tomu velice radikální, ale asi nebude objektivní, a nemyslím si, že by tento přístup měl být akceptován všeobecně. Asi jako když mi někoho zabijou, tak bych byla schopna toho vraha vlastníma rukama rozčtvrtit a z mého pohledu to bude naprosto pochopitelné, ale je v zájmu společnosti, aby mi to neumožnila.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:29:41)
Kudla, při vší ústě k tobě, ty taky, herdek, přešlápni a zkus přemejšlet.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:32:58)
libiku, jak to myslíš? O to se právě snažím.

Připadá Ti něco nepatřičného na tom, že bychom se proto, abychom zabránili jedné velké nespravedlnosti, neměli dopouštět další velké nespravedlnosti, kdy bude bez soudu a možnosti zpětné kontroly docházet k rozhodnutím, které nezvratně poznamenají život těch lidí a ke kterým by se mělo přistupovat s krajní zodpovědností?
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:41:03)
Velká nespravedlnost je vyčítat Cítě její neobjektivitu v důsledku k traumatu, ptž
1) Ona žije v Norsku a vnímá atmosféru
2) Norsko je zemí, kde je ochrana dítěte dávno stozumitelným pojmem, u nás se ještě řezaly děti řemenem i ve veselých filmech, když se to tam nesmělo.
3) podsouvají jí to místňačky, co možná viděly v katalogu fakultativní výlet Norské fjordy, čímž jejich porozumění zemi končí, zároveň ty, které si myslí, že pokud u nás ojediněle dojde k týrání, tak to hezky sociálka vyřeší.

Já bych Cítě poradila, aby se vyprdla na Michalákovy a mluvila o jiných věcech s péčí o dítě související.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:45:03)
ALe já jí to nevyčítám, já naopak konstatuji, že je to vzhledem k situaci nanejvýš pochopitelné, ale že to není objektivní.

Znovu opakuji, že nezpochybňuji ani tak situaci, kdy je dítě odebráno za tělesné tresty, ale celkovou neprůhlednost a tajnůstkaření, a to ani ne tak v tom smyslu, že se veřejnosti nesdělí pikantní detaily (což je vzhledem k citlivosti situace pochopitelné), ale že evidentně neexistuje žádné soudní rozhodnutí, které by se řídilo nějakým zákonem (byť by byl z našeho pohledu třeba přehnaný) a o které by bylo možné se jakž takž objektivně opřít.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:18:20)
Kudlo, ty rikas:

Znovu opakuji, že nezpochybňuji ani tak situaci, kdy je dítě odebráno za tělesné tresty, ale celkovou neprůhlednost a tajnůstkaření, a to ani ne tak v tom smyslu, že se veřejnosti nesdělí pikantní detaily (což je vzhledem k citlivosti situace pochopitelné), ale že evidentně neexistuje žádné soudní rozhodnutí, které by se řídilo nějakým zákonem (byť by byl z našeho pohledu třeba přehnaný) a o které by bylo možné se jakž takž objektivně opřít.

Chtela bych ti pripomenout, ze norske soudy nemaji zadnou povinnost vysvetlovat sva rozhodnuti, ani ceske soudy to nedelaji, tim mene v opatrovnickych procesech, ktere se tykaji deti.

A dale bych te chtela upozornit, ze je nesmirne dulezite, aby se tyhle veci o detech nesirily. I "soucit" neni nic moc pocit, ale tiche odsouzeni a vylouceni ze spolecnosti, protoze "po necem takovem clovek prece nemuze byt normalni" a "protoze je to prece dedicne atd." je stigma. Ja to zazivam vlastne i tady na Rodine: jsem divna a moje postoje jsou divny..a blik ~5~ uz to mate! Cita je poskozena, protoze byla tyrana! (jeste, ze je mi fakt jedno co si o me myslite)..

Michalakova zverejnila identitu svych deti..a tim jim ublizila. U BV ji nepritizila medializace (proboha mame svibodu slova!), ale zverejeni Identity deti.

Proste ta "nepruhlednost a tajnustkareni" je zcela na miste!

Radsi si zjisti neco o Norsku, seznam se s nekym, kdo to tu zna (ne s Ruscakem) a udelej si OBJEKTIVNI obrazek o tom jak moc se da verit norskym soudum. Dekuju.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:29:00)
Cito,

teď budu možná za blbce, protože ten případ nesleduju až zas tak dopodrobna a možná se teď zeptám na něco, co už je všem dávno jasný, ale já jsem až doteď měla za to, že s p. Michalákovou ŽÁDNEJ SOUD NEPROBĚHNUL, a že nepadlo žádný oficiální rozhodnutí, že k týrání docházelo.

Souhlasím s tím, že by se z důvodu ochrany dětí nemělo ZVEŘEJŇOVAT, ale snad by mělo něco takovýho EXISTOVAT jako podklad pro tak závažný rozhodnutí, jako odebrání dětí z rodiny.

Já chápu - a teď doufám, že to nevezmeš špatně, protože to tak fakt nemyslím - že člověk, který si v tomhle směru prožil svoje a nikdo mu nepomohl, bude mít zostřené vnímání v tom smyslu, že bude citlivější na to, kdy by týrané děti měly zase zůstat bez pomoci, a pravděpodobně bude míň tolerantní i k věcem typu "občas nějaká na zadek, no a co", a je v tom velkej kus pravdy (viz ten nýrský případ, kdy dle mého čistě subjektivního vnímání se veřejnost stavěla spíš na stranu toho otce než potenciální oběti), ale zase na druhou stranu bych měla strach ze situace, kdy mně jako rodiči bude možné dítě odebrat až příliš snadno, a přiznám se, že v případě paní M. se mi to spojilo se zprávami velmi podobného rázu z Británie (že úřady usoudily, že děti strádají, a rodičům je sebraly i v situaci, která se nejevila jako týrání), přičemž ti rodiče měli jen velmi omezené šance.

Prostě snad se shodneme na tom že týrání a zneužívání dětí je závažná věc, která by neměla nikomu projít a dítěti by se mělo dostat pomoci, ale na druhé straně by měly existovat spolehlivé pojistné mechanismy, aby nedocházelo k nespravedlivým odebráním a aby každé rozhodnutí bylo dělané transparentně (nikoli pro veřejnost, ale pro soudy, a aby existovalo odvolání pro rodiče, kteří by z něčeho takového byli nařčeni neprávem).




 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:28:18)
Ach jo Kudlo...ze ses to ty tak to zkusim znova..Michalakove deti BYLY odebrany z rozhodnuti soudu. Ze se odeberou deti a pritom nikdo neni odsouzen se stava pomerne casto. Je potreba rozlisovat tresti a opatrovnicky soud. K trestnimu rizeni se pripad dava, pokud je dostatek dukazu proti konkretnimu cloveku, jinak ne, to proste nejde.

U Michalakovych deti rikaly neco jineho, rodice taky a navzajem se (logicky) kryli, pac by jinak sli sedet. Bylo to slovo proti slovu. Pak tu byly zpravy ze skolky, lekarske zpravy. Oboji dokazovalo, ze se detem dejou spatny veci, ale nebyl padny dukaz na jejich obvineni. To ale prece neznamena, ze teda budem delat, jako ze se nic nedeje..Jo Michalakova ma cisty trestni rejstrik, ale to neznamena, ze je nevinna..

BV je statni oragnizace. Podleha okresnimu soudu, ten krajskemu a ten miniterstvu pro lidska prava.

Michalakova NIKDY nepodala trestni oznameni proti rozhodnuti BV. O kluky si poprve pravne pozadala az po trech letech od odebrani..

Ja chapu, ze to tu neznas, ze je pro tebe Norsko zla studena cizacka zeme..Pokus se ale pochopit ty me, jaky to asi je, kdyz vidim, ze Norsko je demokraticka zeme, s mnohem mensi korupci, nez je Cesko. Zeme, kde se velice dba na lidska prava. Udeluje se tu treba Nobelova cena miru..A pak se dovim, ze se tu odebiraji modrooke deti na prevychovu a hnedooke na organy..a dalsi nesmysly.

Tak zkus byt trochu objektivni a nedelat si nazor jen z toho, co se v Cesku rika o BV..

 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:34:29)
Cíťo, opět mi chybí důkaz, že týrání dětí bylo prokázáno lékařským šetřením. Protože všechny zatím předložené dokumenty byly o tom, že právě tato vyšetření týrání neprokázala. Jako fantazii máš dobrou, ale důkazy jsou o něčem jiném.

Že tedy reaguji i na větu Altruine (snad moc nekomolím nick) z historie této diskuse, že "každý, kdo nahlédl do spisu, dal od Michalákových ruce pryč" - opět, existuje dost lidí, například poslankyně Chalánková, Mach atd., kteří do spisu nahlédli, a naopak mluví o Norech jako o zločincích a únoscích dětí - viz. vyjádření poslankyně Chalánkové ze dne 18.10. To tvoje vyjádření bylo tedy dost nepřesné.

Upřímně - tady ta diskuse je tak silná, že bych uvažovala o jejím smazání. To co se zde otevřelo, podle mě úplně nepatří k diskusi na běžně přístupném serveru. Ale je to jen můj názor a pocit, s tím, že smekám před těmi, které zde byly schopné tak otevřeně o svých ranách promluvit.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:42:09)
Nepsala jsem, že každý, ale každý z mých známých, což je poměrně rozdíl. OVšem pokud se na něčem shodne Kamberský, Elšíková a Veselý, což jsou lidé, kteří se za normálních okolností neshodnou ani na tom, jestli je ráno, nebo večer, je pro mě dost signifikantní.

Ale sama jsem spis neviděla, takže se necítím být fundovaná nějak to posuzovat. Můžu z toho mít jen nějaký pocit.
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:43:51)
Nepsala jsem, že každý, ale každý z mých známých, což je poměrně rozdíl. OVšem pokud se na něčem shodne Kamberský, Elšíková a Veselý, což jsou lidé, kteří se za normálních okolností neshodnou ani na tom, jestli je ráno, nebo večer, je pro mě dost signifikantní.

Kamberský, Elšíková a Veselý viděli spis? Jak se k němu dostali?
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:46:45)
Připadá mi, že část spisu tu viděl každý, kdo má díru do zadku. A jak se k němu dostali? Stejně jako se novináři dostanou k odposlechům, protokolům a tuně jiných věcí. Někdo ho prostě za úplatu nebo protislužbu dal redakcím.
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:03:46)
Altrune, tak je dobré se ujistit o způsobu získání informací, ne že by také neprosáklo, kdo jakou část spisu pustil a proč, že. Názor na odebrání malé Maxine mají totožný jako v případě Michalákovic?

Můj pocit je, že o mnohem víc dávají všanc právě poslanci, kteří se za Michalákovi postavili, lítají do Norska a účastní se jednání, ale opět, je to zase můj pocit. Novinář napíše článek, a jak se říká, nic není starší než včerejší noviny. Ale politici na tu kauzu dávají svoje jméno a kredit, který potřebují minimálně ve volbách. Když tedy neuvedu tu spoustu dalších argumentů, které už přes rok zaznívají ve vedlejší drbárně.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:07:32)
Nevím, kdo je malá Maxine, ale v zásadě si myslím, že to mají dost na bambuli. Novináři kauzy nesoudí.
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:11:10)
Novináři kauzy nesoudí, ale ovlivňují veřejné mínění i podle toho, jak se jejich korouhvička točí. Krásným příkladem je článek pana Komárka v dnešních Lidovkách, slovy klasika, jedno oko nezůstalo suché ..
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:14:08)
Myslí, že norským soudům je dost jedno, co píšou české noviny :) Ale speciálně KOmárka bych vyňala z řad novinářů, on není novinář, ale Andrejův píárista :)
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:15:49)
Alraune, spis dostali od Michalaka. Je to naprosto legalni postup.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:07:16)
jo tak část spisu... no, z toho lze jistě dělat fundované závěry ~8~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:17:12)
tak část spisu...

Mám pocit, že spis jako takový neviděl nikdo - to je interní záležitost BV. Zveřejněn byl jen rozsudek, kterým se děti svěřovaly do pěstounské péče. ~;)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:04:12)
"Kamberský, Elšíková a Veselý viděli spis? Jak se k němu dostali?"
no to je pro mne taky záhada.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:03:38)
Presne Zaregistrovana: Soud nemel absolutne zadne dukazy a tak rozhodl o odebrani deti....

Slysis se?

Mimochodem, tohle je Liscina diskuze...jestli by nekdo mel rozhodovat o jejim mazani, je to Liska, mozna Termix..ale myslim, ze kdo sem psal, vedel proc a vedel co to znamena..
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:05:36)
Cíťo: Presne Zaregistrovana: Soud nemel absolutne zadne dukazy a tak rozhodl o odebrani deti....

Slysis se?

A ty se slyšíš? Protože žádný důkaz svědčící o tom, že odebrání dětí z rodiny bylo nutné, se zatím nikde nevynořil. Jen drby, fantazie z nějakých pornorománů patrně, netuším, není to moje čtivo, pak promluvy pěstounů, kteří "tlumočili" slova dětí, ale konkrétně? Kde je něco konkrétně?
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:05:43)
Cíťo: Presne Zaregistrovana: Soud nemel absolutne zadne dukazy a tak rozhodl o odebrani deti....

Slysis se?

A ty se slyšíš? Protože žádný důkaz svědčící o tom, že odebrání dětí z rodiny bylo nutné, se zatím nikde nevynořil. Jen drby, fantazie z nějakých pornorománů patrně, netuším, není to moje čtivo, pak promluvy pěstounů, kteří "tlumočili" slova dětí, ale konkrétně? Kde je něco konkrétně?
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:34:52)
Cíťo,

"Oboji dokazovalo, ze se detem dejou spatny veci, ale nebyl padny dukaz na jejich obvineni.To ale prece neznamena, ze teda budem delat, jako ze se nic nedeje..Jo Michalakova ma cisty trestni rejstrik, ale to neznamena, ze je nevinna."

to je právě ta věc, kterou mám problém pochopit, a zcela bez ironie říkám, že pokud mi to můžeš osvětlit, tak budu ráda - odebrání dětí je přeci zásadní krok, který té rodině strašně hrábne do života, tak jak je možné, že ten důkaz je dost pádný na to, aby prokázal, že se těm dětem se dějou hrozné věci, které ospravedlňují jejich odebrání a izolaci od rodičů, a zároveň není dost pádný na to, aby vedl k obvinění těch rodičů?

Myslela jsem, že u odebrání ty důvody musí být opravdu hodně závažné a pádné, a prostě nerozumím tomu, že byly-li opravdu takové, že nestačily na žádné obvinění.
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:10:57)
pojďme, prosím, s tématem Norsko vedle do drbárny.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:55:00)
mad...a ona je Cita odbornik v oboru a vsemu tedy rozumi? /jak by to cele melo fungovat, co se pozna, nepozna, ma znalosti v pravu, detske psychologii tad..atd.../
No jestli je odbornik v oboru, tak by nam konecne mohla prozradit, jakeho tyrani se dopustili Michalakovi, ze pro to nebylo dostatek duvodu, ale stacilo to na to, ze ty kluci byli takovymto zpusobem odebrani. Ja se priznam, ze na to cekam uz dlouho /Cita to tu porad zminuje, ale bohuzel ne konktetne/ a do dnesniho dne mi nebylo odpovedezeno.~d~
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:15:57)
mad, no to mas dobry.
Ja teda opravdu ctu poradne. A o tech vsech jejich tvrzenich po vcerejsku pochybuju jeste vic. Mozna proto, ze o urcitych vecech /z tech vsech co nam tu Cita vypravi - opravdu je ctu poradne/ vim i z vlastni zkusenosti vic, nez mi tu je predhazovano.

Ale to je mad fuk. Ja ti tvuj nazor neberu~x~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:13:34)
Ja nevim Kudlo, jestli to pochopis:

Zkusim dat obecny priklad: Mas do krve zmlaceny dite, to dite rika, ze ho zmlatil otec, ale nikdo ho u toho nevidel. Otec rika, ze to on neudelal.

Stoji tu slovo proti slovu. Ty nemuzes rict, ze to byl otec, nemuzes ho obvinit, nemas dukazy. Na druhy strane tu mas to do krve zmlaceny dite..

Ty fakt mas poct, ze je v poradku to dite poslat s otcem domu?

Vic uz fakt udelat nemuzu..

 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:21:24)
Mne v téhle souvislosti napadlo, že to nedorozumění - je v tom, že v Norsku dítě odeberou a pak řeší, zda k činu došlo.. asi - jen můj dojem

a my jsme zvyklí čekat, zda se prokáže a pak až by dítě mělo být odebráno, - když tu čtu to, jak tu k týrání docházelo, nikdo nic.

Ale chráněno by mělo být dítě v obou případech. A umístěno do bezpečného prostředí přeci, hned.. i při pouhém podezření.

Ale definitivně a úplně do Domova, k Pěstounům, Kamkoliv jinam... AŽ ZA MNE PO PROKÁZÁNÍ a opravdu více institucemi až opravdu po řádném zkoumání mnoha orgány.

A po vyčerpání dalších možností. Jiné osoby z rodiny, jiné osoby blízké, u nás sociálka, škola, školka, sousedi, příbuzní.. nejsou všichni slepí a hluší.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:24:25)
Terezo..jenze tohle vsechno, co tu pozadujes se v Norsku deje...

To jen fanatici se pokousi ostatni presvedcit, ze to tak neni..
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:44:20)
Hello, uz sem ti tam napsala odpoved..
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:44:23)
 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:35:13)
nejsem si jistá, zda se to děje správně.
Asi to bude těžké vysvětlit, už jsem tu psala, jak jsme byli s dítětem na pohotovosti, paní doktorka viděla modřiny.. 2 nebo 3 a volala Policii.

Bylo nám dost úzko, než se vysvětlilo, že to jsou kousance od dvojčete. Při představě, že bychom to nevysvětlili .. mne dost obchází mráz.

myslím, že základní problém je v tom, že i normální rodič, nebijící své děti, může být obviněn neprávem (partnerem, na základě modřin)..

A naopak. Nedbalost, kde se to opravdu děje.

Ale k definitivnímu odebrání dětí, konci kontaktů s genetickou rodinou - by měly ty důvody být jasné a prokázané. Podle mého i zveřejnitelné.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:44:18)
Terezo,

ano, něco podobného mě napadlo taky.

Že by dítě mělo nějaké modřiny nebo něco takového, co jsme mu neudělali my, ale nedokážeme to uspokojivě vysvětlit... co pak?
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:45:11)
Za jedny modriny vam prece dite nikdo neveme. Me nevzaly dite, ktery melo prasklinu v lebce...
 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:56:16)
já se o to nepřu, ale vyděšení jsme byli oba šíleně.

A právě, mám obavy, že v zájmu dítěte, být to v Norsku, tak by se mohlo stát. A asi těžko bychom prokazovali nevinu.

Odhlédnu-li od kauzy, co se tu stále řeší, nevím víc, než co bylo zveřejněno.. tak mám prostě dojem, že důkazy žádné a přišli o děti. Pokud důkazy existují, proč nejsou zveřejněné?

V zájmu dětí?

Za mne průměrně zvídavé dítě prostě bude hledat informace v jakémkoliv případě. časem.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 1:10:56)
Tak že nebyly zveřejněné, to je pochopitelné s ohledem na ty děti (které budou asi později moci nahlédnout do spisu, když se jich to týká), veřejnost žádné pikantní detaily vědět opravdu nepotřebuje.

Ale informace typu "prokazatelně docházelo k týrání/tak závažnému poškozování, že znalci vyhodnotili, že je nutné přistoupit k odebrání" by snad zveřejněna být mohla.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 1:13:53)
Tak informace ze:

Ale informace typu "prokazatelně docházelo k týrání/tak závažnému poškozování, že znalci vyhodnotili, že je nutné přistoupit k odebrání" by snad zveřejněna být mohla.

..prece Norsko podava..jen se jim neveri...
 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 1:22:28)
a máš to :-D. A mám to také.

Jasná a zřetelná odpověď.

No nic, dobrou děvčata.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 1:12:55)
Ani v Norsku by vam za jedny modriny nevzaly dite.
 Pollyenka 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 4:56:33)
Neee?A co plne kojena holcicka slovensko norskeho paru? Nikdo ji netyral a odebrali ji par tydnu po narozeni a jen proto,ze je matka postizena. Mas plnou hubu kecu jak v Cechach tyrame deti a blablabla,ale v Cechach maji postizeni rodice plnou podporu a NIKDO,NIKDY by jim dite neodebral kvuli handikapu. To,co predvadi BN je zrudne.
 Pollyenka 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 4:56:34)
Neee?A co plne kojena holcicka slovensko norskeho paru? Nikdo ji netyral a odebrali ji par tydnu po narozeni a jen proto,ze je matka postizena. Mas plnou hubu kecu jak v Cechach tyrame deti a blablabla,ale v Cechach maji postizeni rodice plnou podporu a NIKDO,NIKDY by jim dite neodebral kvuli handikapu. To,co predvadi BN je zrudne.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 7:33:13)
Pollyenko, samozrejme, ze ji neodebrali proto, ze matka byla postizena. V Norsku je postizenych lidi co se starajo o svy deti spousta. Odebrali ji, protoze se o ni matka nestarala (tim nemyslim plinky a jidlo, ale socalizaci..kontakt). Ta mala pravdepodobne lezela cely dlouhy dny a tydny sama v postylce a nikdo si ji nevsimal, nereagoval na jeji plac, az prestala reagovat. Hluchota je jen vymluva..
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 7:58:12)
Cíťo,

jestliže se jednalo o pár týdnůa maminka byla hluchá a možná i jinak postižená, tak nebylo by bývalo stálo za to spíš s ní pracovat, aby ona se naučila pracovat s tím dítětem, než jí ho hned brát?

Myslím tím, že třeba nevěděla, co všechno se musí (zvlášť jestli sama pocházela z DD,jak tu myslím padlo).

TO, co říkala šplechťulka, je hrozný a neomluvitelný, ale v případě, že ten rodič není tyran a něco zásadního zanedbá, protože třeba sám vyrostl v nevyhovujícím prostředí a nenaučil se to, tak není výhodnější s ním spíš pracovat a naučit ho to, než mu to dítě sebrat?

 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 16:54:50)
Kudlo, ty rikas:

...Cito, jestliže se jednalo o pár týdnůa maminka byla hluchá a možná i jinak postižená, tak nebylo by bývalo stálo za to spíš s ní pracovat, aby ona se naučila pracovat s tím dítětem, než jí ho hned brát?..

Uz sem tu psala mnohokrat, ze matka male Maxine veskere nabidky pomoci odmitala. Byla ji nabidnut pobyt v domove pro matky s detmi...doma byla uplne sama. Kazda z nas tady, kdo jsme mely male deti vi, ze dite nestaci dvakrat denne nakrmit a prebalit a po zbytek dne nechat lezet v postylce a nechat plakat, tak dlouho az to proste vzda. ..a hrat si mezitim napriklad hry na internetu. Jako jo, dite neumre hlady, ale prestane se vyvijet.

Dite hned po narozeni vyhledava ocni kontakt. Deti hledaji obliceje, reaguji na jejich vyrazy, dostavaji zpetnou reakci...a tim zacina velice dulezita vec, totiz jejich schopnost socializovat se a komunikovat...Pro nastartovani tehle schopnosti maji deti jen kratke casove okno, nekolik malo tydnu po narozeni. Pokud k vyvoji techto dovednosti nedojde v teto dobe, uz se to nikdy nepodari, nebo jen castecne a deti zustavaji mentalne zaostale (viz deti z nacistickeho Lebesbornu, "vychovavane v "idealnim" tichem, cistem, bilem prostredi bez jakychkoli "rusivych" vlivu..)

Vzajemna komunikace mezi matkou a ditetem je nesmirne dulezita, dite musi dostavat zpetnou vazby. Neslysici maji svoje metody, jak s ditetm byt v temer neustalem kontaktu, i kdyz ho neslysi. Slepe maminky taky. Dulezite je to dite neignorovat.

Maxine byla odebrana az teprve ve chvili, kdy lekar zjistil, ze dite nenavazuje ocni kontakt..pruvodni znak autismu napriklad. To je proste prusvih.

Matka Maxine, si musi fofrem zazadat o ziskani ditete zpet do sve pece. Fofrem udelat, co po ni lekari a socialka budou chtit. Sanci dostat dite zpatky ma, pokud se probere..a soud probehne rychle.

Ja zkratka nechapu, ze nekoho muze obtezovat chvili bydlet v domove pro matky a ucit se, co jeji dite potrebuje, kdyz dostane veskere dostupne informace o tom, proc je ji toto nabizeno.

PS V krajanske skupina mame neslysici maminku, ktera v Norsku zije a je v kontaktu s dlasimi neslysicimi. Potvrdila, ze odebrani ditete jen proto, ze matka je hlucha je nesmysl.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:05:03)
jen kratke casove okno, nekolik malo tydnu po narozeni.

Tak to se asi prošvihlo, když dítě odebrali až v 10 týdnech. Chudinka zůstane autistická. ~t~
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:09:58)
Marti, no, ja mam spis pocit, ze je Cita od vcera Maxine...presne vi, jak se to dite citi, kam kouka a nekouka, kolikrat bylo prebalene a ze ji chybi to okno~d~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:11:55)
a ze ji chybi to okno

Okno tam bylo - a tím sousedi sledovali, kolik času tráví Maxinina matka na internetu a co tam sleduje: jako u Michaláků, tam to taky víme přesně. ~t~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:23:20)
Mno, vy zas uplne presne vite, ze Maxine byla odebrana bezduvodne. Krome toho jste samozvane soudkyne a znalkyne vseho ~t~...o vy uzasne a skvele..kam se na vas hrabu ~2~



 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:38:59)
No tak jiny duvod nez ten, co uz jsi zminila jsi nam neposkytla. O jinych nevime. Vychazime z tvych prispevku o lezicim diteti a skvelych vyzkumech Lebensbornu~d~

Je zajimave, ze se vzdy vzijes do tebou takzvane obeti tak, ze to vypada, ze jsi zminovana obet a vypravis nam tu jeji pocity a chybejici okna, ale kdyz jsem psala o obetech Lebensbornu a zverstvech pachany po valce Nory na techto detech, tak jsi se do nikoho z nich nevcitila. Proc?...Protoze Norove delaji vsechno spravne?...No asi jo, kdyz z detech lezicich v postylkach delas mentalne zaostale. Tak je prece nazyvali Norove, kdyz na nich provadeli sve pokusy, ne?
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:42:32)
jinak se omlouvam ostatnim, ale ja nejak nemuzu rozdejchat ty priklady s nemeckym Lebensbornem, z kterych Norove cerpaji a ktere nam tu Cita nekolikrat dala za priklad.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:50:34)
ty priklady s nemeckym Lebensbornem

Já upřímně řečeno taky ne. ~a~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:45:33)
Anni, bez se lecit. Ale uprimne...
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:47:06)
Presne tak, Cito, my jsme uzasne a skvele, kam se na nas hrabes....marne tvoje snazeni.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 18:08:44)
Jiste Grainne. Marne moje snazeni, kdyz se tu mnou zalozene diskuze a pravdepodobne i prispevky mazou.

Ceska "svoboda slova" v praxi..
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 18:39:52)
Cito, ja jsem te cetla velmi peclive a vazne si nemyslim, ze bych o neco prisla, kdyby ne.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:16:02)
Lze potvrdit či vyvrátit diagnózu PAS u 10 týdenního dítěte?

Dobrý den, jsem matkou 10 týdenních dvojčat-chlapců, která se narodila ve 34. týdnu těhotenství. Ačkoliv je mi jasné, že nemohu očekávat stejný vývoj u obou chlapců, jsem trochu znepokojena chováním jednoho z nich. Neumí se usmívat, nenavazuje s námi oční kontakt (když k němu dojde rychle ho přerušuje), neustále se dívá na jeden bod a často se vzteká (jeho pláč je vždy pouze vztekavý). Může se jednat o projevy autismu? Lze toto onemocnění zjistit již tak brzo?

V tomto věku není autismus možné z chování dítěte určit, navic jsou děti narozené predčasně, a tak pokud vezmeme v úvahu věk po korekci, tak se jedna prakticky o jednoměsíční deti. Kazdé ditě se vyvíjí jinak. Horší oční kontakt a chybejici socialni usmev Vas v tomto veku skutecne nemusi znepokojovat, zrak ještě není ostry, aby dokázaly pružně reagovat na podněty z okolí. Nektere deti jsou interaktivni vyrazneji uz okolo druheho mesice, jine si pockaji do trech mesicu, navíc stale musite brat v uvahu jejich predcasne narozeni (korekce veku se doporucuje delat do 2 let). Nektere deti se usmivaji uz po narozeni (nejedna se o socialni usmev), nektere dokonce napodobuji vyrazy v obliceji, ale pokud to nedelaji, nic se nedeje. Pokud mate dvojcata, tak se srovnani nevyhnete, ale kazde dite se vyviji jinak, a nemusi to znamenat vubec nic. Poradte se s pediatrem a pripadne navstivte detskeho neurologa (mozna dochazite kvuli predcasnemu porodu do poradny pro rizikove novorozence), abyste mela jistotu, ze se deti vyviji dobře po motoricke a reflexni strance a nepropasla se pripadna potreba rehabilitace. Autismem se zatim opravdu netrapte. Pokud by Vase obavy z nedostatecneho kontaktu pretrvavaly, obratte se na nas znovu. Navrhla bych potom udelat kratke vysetreni v 8 mesicich veku po korekci (tedy cca v 10 mesicich po narozeni). Moc Vam drzim palce at se obe Vase miminka zdarne vyvijeji a najdete i chvili na odpocinek.
Zdravi, dr. Katerina Thorova, psycholožka APLA

http://www.praha.apla.cz/lze-potvrdit-ci-vyvratit-diagnozu-pas-u-10-tydenniho-ditete.html
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 20:45:40)
zajímavé je, že holčičku odebrali asi den před tím, než měla přijet babička ze Slovenska rodině pomáhat. asi aby ji neunesla do té příšerné rozvojové země, kde o lidských právech ještě neslyšeli
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:18:31)
Ciťo videla jsi fotky Maxine? Normální dvouměsíční buclaté děťátko. Plně kojené takto malé ditě je tak po 3 hodinách. O jakých hodinách samoty tedy mluvíš? Pri kojení a prebalovaní není kontakt s matkou nebo co? Víš kolik hodin denně takto malé ditě ještě prospí?

Tenhle případ taky moc nesedí. ~a~
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:22:56)
Marko, koukám, že nás to obě dvě překvapilo, jak mizerné má Cita znalosti, ani nemusí mít z vývojovky, stačí si přeci pamatovat, jak se chovala její miminka. Nebo že by opět nastoupila projekce "podle sebe soudím ostatní?"
 :-) zaregistrovaná 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:20:45)
Cita: Pollyenko, samozrejme, ze ji neodebrali proto, ze matka byla postizena. V Norsku je postizenych lidi co se starajo o svy deti spousta. Odebrali ji, protoze se o ni matka nestarala (tim nemyslim plinky a jidlo, ale socalizaci..kontakt). Ta mala pravdepodobne lezela cely dlouhy dny a tydny sama v postylce a nikdo si ji nevsimal, nereagoval na jeji plac, az prestala reagovat. Hluchota je jen vymluva..

Aha, tak proč nenechali do rodiny dojet babičku? A co otec dítěte? Jak si sociální pracovnice představují, že takto malé dítě má projevovat sociální kontakt? Takto malé dítě přeci průměrně 20 - 23 hodin denně spí. Jak věděly, že matka nereaguje na pláč? Otec zmiňuje, že měli technické zařízení, které maminku na pláč upozornilo. Opravdu se s rodinou nedalo nic dělat, a tak bylo plně kojené dítě odebráno? Malá Maxine měla ten nejdůležitější kontakt se svojí mámou, byla plně kojená.


Je mi líto, že tématem Norsko zaplevelujeme tuto diskusi, proto máme otevřenou drbárnu vedle.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:50:31)
zaregistrovana...no me spis prekvapuje, ze jediny clen domacnosti, ktery na to dite mohl mluvit a slysel ho, byl od toho ditete odstrihnut uplne. Ja myslela, ze Norsko je dokonale v tom, ze nebere otce jako podradnou personu, ale jako pravoplatneho rodice a tak mohli pracovat s nim. ~d~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:45:14)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 20:40:22)
já stále čekám na informaci o tom, jaká práce s rodinou se děla v případě Michalákových
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 20:39:41)
"Mne v téhle souvislosti napadlo, že to nedorozumění - je v tom, že v Norsku dítě odeberou a pak řeší, zda k činu došlo.. asi - jen můj dojem
a my jsme zvyklí čekat, zda se prokáže a pak až by dítě mělo být odebráno, - když tu čtu to, jak tu k týrání docházelo, nikdo nic."

Terezo, ale i u nás může být dítě odebráno z rodiny předběžným opatřením, pokud je nějaké závažné podezření. což je institut, který by měl být samozřejmě zachován.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:50:08)
Cíťo,

ano, takto je to srozumitelné.

Nepodsouvej mi ale prosím "ty máš fakt pocit, že ..." já žádnej takovej pocit nemám, jen jsem chtěla vědět, co máš na mysli.

Proč není svědectví dítěte v tomto případě dostatečně pádný důkaz? Je přece logické, že pachatel v takovýchto případech asi jedná beze svědků a tudíž to bude vždycky slovo proti slovu, proč tedy tomu dítěti nevěří natolik, aby to stačilo i k odsouzení toho pachatele?
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 20:42:52)
Kudlo, dítěti se věří, pokud ovšem dojde k jeho řádnému výslechu ODBORNÍKEM. Děti fabulují týrání a zneužívání v naprostém minimu případů.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:55:32)
nemuzes ho obvinit, nemas dukazy.

Do krve zmlácené dítě, které svědčí proti otci, na obvinění a pravděpodobně i odsouzení naproato stačí. Tedy v Česku, norské zákony neznám. ~a~
 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 1:02:36)
Mně třeba doteď ser...e.. doslova, jak tenkrát někdo odpálkoval Termix myslím..a učitelka.

ale připouštím, že se to dělo, divné, že i v době, kdy jsem byla malá a ne v nějakých pravěkých letech.

Ale v současné době si to prostě nějak nedovedu představit.
 splechtulka & M+J+R 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 6:50:29)
Terezo, děje se to i dnes. Myslím, že to je "věčné". Já jsem 1x v životě udala jednu rodinu, tedy maminku na OSPOD. No pni té matce zavolali a pak jí přišli navštívit. Dozvěděla se kdo ji oznámil. Ale hlavně, tohle nylo v unoru ( kdy holčička za trest stala přes hodinu v tričku a spodarech zavřená na balkóně. No a v červnu ji s krvácením do mozku, zmlacenou jak psa odvezla rychlá. Odebrali ji, po roce vrátili, měsíc ma to ji umlatila k smrti. Umřela v 6 letech. Byl to rok 2003 tedy ne pravek.
 breburda71 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 7:01:27)
Splechtulko, to je strašný~n~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 7:37:23)
o je strasny...proste strasny. Jak muze tyran dostat novou sanci dite tyrat? A ta mala, kdyz se tam musela vratit ~n~ . Tohle je neodpustitelny!~:(~:(
 NovákováM 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:30:18)
to je hrůza.....chudinka malá
 Marika Letní 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:42:30)
Splechtulko to je hrozně smutný příběh. Ale aspoň ses snažila holčičce pomoci.

Také musím přemýšlet o holčičce která se mnou chodila do první třídy. Byla hubená, ušmudlaná, na fotce třídy je bez ponožek (jediná, určitě to nebylo v létě, podle oblečení), takové to ditě, na kterém je vidět, že je ze sociálně slabé rodiny. Tohle poznají i deti a oblíbenost v kolektivu to rozhodně nepřinášelo ani tehdy, kdy měli vlastně "všichni stejně". Pak se asi odstěhovala. Tak si říkám, jak to s ní asi dopadlo?
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 8:53:22)
To je absolutní selhání systému..~7~
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:55:27)
Taky znám takové 2 případy, "práce s rodinou" v praxi.

J
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 14:03:07)
libiku, to, že někdo pracuje s rodinou blbě, neznamená, že to nejde dobře.
a taky - opravdu ne s každou rodinou se dá pracovat, odborné odhady říkají, že cca 0,5% rodin jsou natolik afunkční, že jediné řešení je skutečně odebrat děti.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 7:46:21)
Tak to se Martin pletes, bez dukazu nemuzes odsoudit nikoho.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:46:36)
bez dukazu nemuzes odsoudit nikoho.

To ne. Ale ty pořád bereš jako jediný přijatelný důkaz svědectví třetí osoby, svědectví oběti údajně nestačí, což je blbost. ~a~

Navíc dneska - a už delší dobu - se odebírají a vyhodnocují biologické stopy z těla oběti i pachatele, dá se toho zjistit opravdu hodně a jsou to důkazy.

~x~

Navíc BV může chodit do rodiny kdykoli, i v noci. Pokud je podezření na týrání, každodenní návštěva může toto podezření potvrdit do několika týdnů. Tím je dítě ochráněno dostatečně, nemusí se odebírat. ~b~
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:37:56)
Cíťo "ze je pro tebe Norsko zla studena cizacka zeme" - to mi prosím nepodsouvej, ani žádné modrooké blonďáčky, já jsem nikdy nic takového neřekla.

Jen se snažím přes všechny ty vášně dobrat toho, co si o tom mám vlastně myslet.
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:05:38)
Ano, Nobelova cena míru....~t~

Nobelova cena přerůstá v šaškárnu a střelný prach lidské tuposti

http://citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/souvislosti/2703-nobelova-cena-miru-obama-hloupost


Původní záměr ocenit vědecké objevy znamenající přínos pro lidstvo se postupně degradovalo nesmyslným přidáním ceny za ekonomii (udělována Švédskou říšskou bankou od roku 1968) a často kontroverzní Nobelovou cenou míru, udělována komisí norského parlamentu. Ta je dnes příčinou velmi hlasitého smíchu nad lidskou hloupostí a nad lobbismem, který v kruzích Švédské akademie bezesporu panuje a která velmi často rozhoduje na základě politické poptávky.
Připomeňme jen udělení ceny Míru Henrymu Kissingerovi za údajné diplomatické jednání ve válce ve Vietnamu, přiznání ceny v roce 1994 kontroverznímu politikovi Jásiru Arafatovi nebo dokonce už naprosto nepochopitelná cena prezidentu Barackovi, za nulový přínos světovému míru po několika měsících jeho vlády (2009) a po tom, co je dnes považován za nejválečnějšího prezidenta USA. Směšné je i udělení Nobelovy ceny úřednické Evropské unii a jejich bezejmeným představitelům.
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:06:27)
A letos Tunis...
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:11:10)
Nobelův výbor udělil Cenu míru Muslimskému bratrstvu - Wayne Madsen

Norský Nobelův výbor opět ukázal, že je buď bandou opilých hejsků závislých na 80 procentním aquavitu, nebo že stále jsou naivní hlupáci pracující pro tvůrce celosvětových problémů George Sorose a jeho kamarádů v CIA. Udělením letošní Nobelovy ceny míru Tuniskému kvartetu národního dialogu Nobelova hierarchie skládá čest hlavní islámské politické straně v Tunisku Ennhada.


Vyznamenáním odnože Muslimského bratrstva během současných bojů o kontrolu nad Sýrií a většiny Iráku mezi jednotkami Turecka, NATO, Muslimského bratrstva, Saúdské Arábie a Kataru na jedné straně a syrského prezidenta Bashara Asada, Ruska, Íránu, Číny, Iráku a Kurdistánu na straně druhé Norský Nobelův výbor opět ukázal, že je hluchý jako byl v roce 2009, když cenu udělil Baracku Obamovi v naději, že se stane prezidentem míru. Nejenže Obama obnovil studenou válku s Ruskem a Čínou, jeho jednotky ale právě vymbombardovaly nemocnici vítěze Nobelovy ceny míru z roku 1999, Doktorů bez hranic.


http://wertyzreport.com/clanek/nobeluv-vybor-muslimske-bratrstvo-madsen
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:14:29)
Inooo, to jako fakt? No to to meli radsi dat te Merkl~:-D
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:06:31)
Nobelova cena míru je spíš k smíchu..http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/383122-jak-se-pece-nobelova-cena-za-mir-sekretar-vyzradil-neco-z-cerne-kuchyne.html
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 9:09:58)
Nobelova cena je k smíchu už hodně dlouho. Co to je za cenu, když ji mohl dostat Jásir Arafat? Nebo ve stejném roce, kdy byla navržena Irena Sendlerová, tak ji místo ní získal Al Gore.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 17:02:20)
To sem rada Madelaine. Diky.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:36:17)
Nevolám přece po tom, aby se nic nedělalo, dokonce bych ani nebyla ochotna podepsat petici, aby byly děti paní M. vráceny, protože NEVÍM, k čemu tam vlastně došlo.

Ale PROČ byli roztrženi od sebe bráškové bez možnosti kontaktu?
PROČ byl zamezen kontakt prarodičům a tetě, kteří nikoho netýrali?
PROČ bylo vyhrožováno sankcemi v případě medializace?

Takových PROČ tam vidím příliš mnoho na to, aby mi to nepřipadalo nebezpečné. Pokud mi to bude schopen někdo uspokojivě vysvětlit, budu jen ráda.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:44:38)
~t~

typické

Kudla, pro slepičí kvoč aneb proto, že Cíťu v dětství mlátili.

Co to tu kurňa, řešíme?

Osvícený český systém, který se narodil včera a jeho chytré poloznalé obhájkyně?
Jděte už, kurník, s chlapci M. do prdele.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:47:18)
Libiku,

hrabe ti, nebo co?~a~~a~~a~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:48:58)
Jděte už, kurník, s chlapci M. do prdele.

~g~ ~g~ ~g~

Pro některé už je to poněkud obsedantní téma. ~Rv
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:49:38)
libiku, a proč jsi zbytečně hnusná? a jak jsi pomohla Gábince - ptám se tě už asi tak po čtvrté?
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:02:42)
Jak jsem pomohla Gábince~t~ Lítá mi ímrvére po baráku a drobí mi tu na koberec.

Nelze v tuzemsku pomoci Gábince, protože dle místních zvyklostí se jí nic moc neděje, možná bych mohla koupit jejich family dovolenou v Norsku.~;)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:04:23)
hm. dobrej alibismus ~R^
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:08:22)
JO? Takže si mám stěžovat na nekvalitní práci odboru sociální péče, který je sleduje? Jak se to dělá? Ke které instituci a co to přinese?

Ty jsi nekřesťansky chytrá, Ráchel..
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:10:55)
libiku, můžeš například odboru sociální péče poskytnout své podněty svědectví a to opakovaně. můžeš nemlčet. místo toho tady plamenně hřímáš a posíláš lidi do někam.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:14:09)
opakuji, že je sociální péče dozoruje.

Jelikož mě místní komunita neustále přesvědčuje, že sociálka umí pracovat s rodinou a rozumí věci, zachová dětem kořeny a dosáhne nakonec skvělých výsledků, jsem přece v klidu.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:17:52)
to, že dozoruje, neznamená, že nepotřebuje podněty ohledně toho, co se děje.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:20:30)
a ona Tě, Libiku, místní komunita o něčem takovém přesvědčuje?

Nějak jsem si nevšimla, ale může to být tím, že to nesleduju celé.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:13:11)
Takže si mám stěžovat

Možná jo. OSPOD zřizuje obecní úřad, jemu nadřízený je krajský úřad, jemu nadřízené je ministerstvo. ~;((
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:50:25)
.libik...chlapce M sem zatahla ona v kazdem /tedy skoro kazdem/ svem prispevku. Priznavam, ze jsem nepochopila srovnavat to s tim, co holky o sobe napsaly. A teda nevsimla jsem si, ze bych je tu resila a ani poznaky o Norsku, neb si nemyslim, ze by se holky kvuli tomu mely odstehovat do Norska neb Norsko je uzasne~d~
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:56:21)
Anni, píši o tom, že český systém na ochranu dítěte je v plenkách, taky si asi raději nEcháš říct něco o své případné chorobě od např. profesora mediciny než od medika, co promoval letos v červnu, že?



 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:59:24)
libiku,

ale v tomhle kontextu je přece úplně jedno, jakej je českej systém ~a~
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:02:58)
od např. profesora mediciny než od medika, co promoval letos v červnu, že?

Ne tak jednoznačně - on pan profesor může být poněkud vyhořelý a přistupovat k pacientům s profesní rutinou. ~:(
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:06:40)
Cita je názorově konzistentní. Zato některé nicky na jedné straně volají po větší všímavosti, ale na straně druhé pranýřují ty, co podezření na týrání nahlásí. Viz třeba nýrský případ, kdy speciální pedagožka zcela správně nahlásila podezření ze sexuálního zneužívání dítěte a byla téměř zlynčována, protože všichni na 100% věděli, že se nic nestalo (včetně matky té holčičky - ach jak pro určitý druh matek typické...~a~).

Před pár dny byla ve zprávách 14-letá dívka, která nahlásila opakované znásilnění ze strany přítele své matky. Ten byl pěkný ptáček, protože kvůli domácímu násilí byl několikrát vykázán z domácnosti. Nu a komu věří matka té dívky? Hádejte 2x.~:(
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:09:14)
Nu a komu věří matka té dívky?

To je dost nepodstatné. Komu věří policie a státní zastupitelství? ~:(
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:12:22)
Martino - tak pro tu dívku to podstatné jistě bude. Není snadné něco takového nahlásit a matka by za svým dítětem stát měla, zejména v takových případech.
Děvče bude vyšetřena psychologem, jestli si to nevymyslela.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:15:40)
matka by za svým dítětem stát měla

Nelze předpokládat, že v případě týrání dětí bude rodina stát za dítětem - kdyby tomu tak bylo, k týrání (či zneužívání) by ani nedošlo. ~q~
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:33:34)
Martino,
ty si tak protirecis, rikas:

Nelze předpokládat, že v případě týrání dětí bude rodina stát za dítětem - kdyby tomu tak bylo, k týrání (či zneužívání) by ani nedošlo.

Tak jak to teda je? Je vhodne aby sly odebrane deti k rodine, nebo ne? Ja ti nerozumim!
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:31:39)
Martino,
ty si tak protirecis, rikas:

Nelze předpokládat, že v případě týrání dětí bude rodina stát za dítětem - kdyby tomu tak bylo, k týrání (či zneužívání) by ani nedošlo.

Tak jak to teda je? Je vhodne aby sly odebrane deti k rodine, nebo ne? Ja ti nerozumim!
----------------------------------------------------------------------------------------------

Ta věta je vytržená z kontextu. Patřila k tomu, že rodina popírá sexuální zneužití, ke kterému prokazatelně došlo, což je přirozená reakce.
Dítě jistě nemůže dál žít s násilníkem, ale se zbytkem rodiny pravděpodobně ano, pokud všem bude poskytnuta náležitá psychologická pomoc.
Pro dívku znásilněnou otčímem by bylo další trauma, kdyby musela k pěstounům.
 Inaaa 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:12:19)
Na tohle téma byl i film v TV, hrála tam Berenika Kohoutová myslim.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:17:53)
Liško, to Nýrsko - už si to nepamatuju úplně přesně, ale nemyslím si, že by ti "všichni", kteří kritizovali postup speciální pedagožky, klinické psycholožky, OSPODu a dalších orgánů, byli přesvědčeni (dokonce 100%), že ke zneužívání nedocházelo. Nešlo o to, že podezření nahlásila, ale že nebyla kompetentní to dítě vyslýchat a dávala mu zřejmě návodné otázky, čímž vlastně jeho výpověď mařila. A ta kritika není vůbec nekonzistentní s požadavkem, aby byla veřejnost všímavá a při podezření dala podnět k prošetření, naopak, protože pokud budou úřady postupovat necitlivě a bude docházet k tomu, že už samotné podezření semele celou rodinu, budou lidé ochotni všímat si utrpení dětí ve svém okolí čím dál míň ~7~

Prostě to bylo něco, co by se mohlo stát každému (dovedeš dítě na logopedii a ono tam nakreslí zvířecí rodinu, při troše snahy se dá pedofil či tyran vydedukovat z každého zvířete). Proto se vzedmula taková vlna veřejné kritiky (navíc klatovská sociálka se svými zásahy proslavila už dřív).
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:19:51)
"Nešlo o to, že podezření nahlásila, ale že nebyla kompetentní to dítě vyslýchat a dávala mu zřejmě návodné otázky, čímž vlastně jeho výpověď mařila."
ano, přesně tak, děkuji, žes to napsala za mne. nahlášení v případě vážného podezření je v pořádku, to, že překročila své kompetence a dávala dítěti návodné otázky, v pořádku nebylo.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:23:31)
Martino,

pro mě bylo jednoznačně důležitější, že pojala podezření a nahlásila ho, než jakým způsobem k němu dospěla.

Ostatně kdyby bylo všechno v pořádku, ten otec nic neudělal a bylo ve všeobecném povědomí, že je V POŘÁDKU takové podezření hlásit, že se všecko rychle vyšetří a pokud bylo podezření liché, všechno se vrátí zase do normálu, tak jakej by měl důvod se věšet?
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:34:08)
že tato psycholožka dítě nevyslýchala, ale že to učinila paní, soudní znalkyně

Problém je, že v této fázi podezření dítě neměl vyslýchat nikdo kromě speciálně vyškolené policistky. ~o~
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:35:15)
ta soudní znalkyně tehdy navíc jen vycházela z toho, co jí řekla ta speciální pedagožka. ale to nemá cenu tady rozvádět.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:45:13)
ale to nemá cenu tady rozvádět.

Jistě - je to diskuze o vyrovnávání se s týráním v dospělosti.

ALE dává to jistou odpověď na otázku: Proč mi nikdo nepomohl, když si museli všimnout... ~o~
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:48:31)
"Problém je, že v této fázi podezření dítě neměl vyslýchat nikdo kromě speciálně vyškolené policistky."

He, co bych dala za nějakou zvídavou speciální pedagožku....~:(
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:51:51)
Liško, to je jasné ~6~. Ale ty jsi byla týraná. Ta holčička možná ne (nebo se později prokázalo, že ano?), a její táta je mrtvý.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:00:15)
ale to, že je mrtvý, není rozhodně vina toho, kdo nahlásil podezření.

A osobně si myslím, že pokud by bylo nutný volit mezi nahlášením podezření s tím, že se podezřelý možná zabije, nebo nenahlášením s tím, že možná zneužívá dítě, tak bych byla jednoznačně pro nahlášení, protože ten dospělý, je-li nevinný, má větší potenciál se s tím popasovat než to dítě.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:14:56)
"A osobně si myslím, že pokud by bylo nutný volit mezi nahlášením podezření s tím, že se podezřelý možná zabije, nebo nenahlášením s tím, že možná zneužívá dítě, tak bych byla jednoznačně pro nahlášení, protože ten dospělý, je-li nevinný, má větší potenciál se s tím popasovat než to dítě."

Kudlo, jistě (pokud tedy ten dospělý není labilní nebo netrpí depresemi apod. potížemi, lidi si házejí mašli i z mnohem banálnějších důvodů, než je obvinění z pohlavního zneužívání). Ale už toto dilema je špatně. Nemá být dilema, zda nahlásit nebo nenahlásit. Lidi by si měli být jistí, že úřady budou postupovat citlivě a profesionálně, a že tedy není proč váhat a sebemenší podezření je třeba oznámit.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:01:13)
Liška byla týraná a NIKDY to nijak nebylo prokázáno, bych ráda připomněla, a o tom to je..

Liško~;((
 Ropucha + 2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:06:07)
Libiku, ano.
Možná by v případě, že by kolem malé Lištičky někdo začal větřit, její rodiče bývali uměli sehrát takový tyjátr, že by přesvědčili veškeré své okolí o své ryzí láskyplnosti a konvenčních výchovných metodách.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:11:08)
Ano, ale tam bohužel nebyl žalobce ani soudce.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:32:39)
bohužel v jejím případě to ani nikdo nenahlásil a neproběhlo žádné vyšetřování
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:40:46)
withep -

"Nešlo o to, že podezření nahlásila, ale že nebyla kompetentní to dítě vyslýchat a dávala mu zřejmě návodné otázky, čímž vlastně jeho výpověď mařila."

Dle této logiky by kompetentní nebyl vůbec nikdo případ ohlásit. Navíc poté bylo dítě vyšetřeno soudním znalcem. Že matka zareagovala hystericky a otec ještě hysteričtěji, je věc jiná. Mohlo to projít podstatně tišeji, počkat na posudek a pak teprve jednat (myslím matka, že měla jednat až později).
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:44:09)
Liško ~R^

a stejně je pro mě nepředstavitelné, že by takto zareagoval člověk zcela nevinný.
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:47:28)
Liško,

vřele souhlasím.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:48:47)
Já tedy nevím, jak podrobně jsi ten případ sledovala, ale mně přišla ta jejich situace dost zoufalá, všechno se to na ně sesypalo, neměli peníze na právníka, chtěli si půjčit, ale sedm právníků je odmítlo... možná bych byla "hysterická" úplně stejně.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:50:19)
withep - právníka? A proč?
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:51:40)
právníka? A proč?

No pokud je někdo obviněn ze závažného trestného činu, shání docela logicky právníka. :-)
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:51:46)
byla bys hysterická i v případě, že bys byla nevinná?

natolik hysterická, že by sis sáhla okamžitě na život?
 Chloé 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:54:46)
Kudlo,
jestli tata byl vinen/nevinen nevime, ale labilni byl urcite. Kazdopadne to, ze si sahl na zivot, neni nici vina.
 Ropucha + 2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:00:16)
Chloé, přesně tak: že si pán sáhl na život, to nelze klást za vinu nikomu zvenčí. Buď to byla neuvážená reakce na vzniklé nedorozumění, nebo uvážená reakce na situaci, jejíž pozadí znal jen on sám.
Každopádně bych se při posuzování všech podobných případů ohlížela v první řadě na děti a jejich zájmy, nikoliv na dospělé a jejich zájmy.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:08:36)
Každopádně, jen si myslím, že je i v zájmu dětí, aby jejich rodina zůstala pohromadě a její členové naživu (zvlášť pokud jde o pouhé podezření a ve skutečnosti je vše v pořádku).
 Tulka. 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:16:14)
Ten táta asi svatoušek nebyl,když i jeho neteř vypovídala,že jí jako dítě zneužíval,že.

Jinak všem zde přítomným,které se tu dokázaly svěřit~s~,máte můj velkej obdiv.Po tom,co jste prožily a jste přes to všechno takové,jaké jste~;((~;((.

 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:56:00)
natolik hysterická, že by sis sáhla okamžitě na život?

Znám lidi, kteří mají velmi paradoxní hysterické reakce. Ostatně hysterická reakce snad ani nemůže být jiná než úplně blbá. ~a~
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:03:17)
Kudlo, hystericka reakce dokonce muze obratit agresivitu vuci jinemu, nez sobe, taky tatik mohk hystericky zamordovat dotycnou pedagozku, ostatne, o to se tak nejak pokusila matka.
Proto je nutne pracovat i s rodici i pote, co jsou deti v bezpeci.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:30:42)
Kudlo, tyhle diskuse se tu tehdy sáhodlouze vedly. Umím si představit, že na malým městě, když na někom ulpí podezření, tak i když nic neudělal a není odsouzen, tak to prostě nesmyješ. a pokud je ten člověk psychicky křehčí, tak ano - může si v takové krajní situaci vzít život. to, že se ten člověk oběsil, nedokazuje vůbec nic - ani, že to udělal, ani to, že byl nevinný. pravdu se už nikdy nedovíme.
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:31:47)
Ráchel - to máš pravdu, že se to těžko dá smýt. Na druhou stranu - kdo to roznesl?
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:40:12)
Liško, já se ale nestavím na jeho stranu ~d~ Jen konstatuji, že si umím představit důvody, pro které si to i nevinný člověk hodí.
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:45:01)
Ráchel, ale já bych měla řádově větší strach, že nevinné dítě nechám v bezvýchodné situaci, než že nevinný dospělý neustojí vyšetřování. Ačkoliv se jistě stát může obojí.
 Chloé 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:46:33)
Hlavne jak muze clovek (treba ucitelka), co podezreni nahlasi, tusit, v jakem psychickem stavu se nachazi pripadny pachatel.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:46:40)
sovice, není třeba polemizovat, souhlasím.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:13:40)
Sovice:

Ráchel, ale já bych měla řádově větší strach, že nevinné dítě nechám v bezvýchodné situaci, než že nevinný dospělý neustojí vyšetřování. Ačkoliv se jistě stát může obojí.

~R^
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:30:08)
jak jsem psala sovici - s tím souhlasím ~d~
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:38:26)
Ráchel,

nenapsala jsem už k tomu nic, ale někdy mi tu chybí něco jako like typu "fajn, tak v tomhle si rozumíme" :-)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:01:25)
sovice, mám v těchto diskusích někdy dojem, že leckdo by se tady vlastně i shodl a že se polemizuje zbytečně, respektive staví se proti sobě nějaké dvě myšlenky, které jsou z mého pohledu obě platné ~d~
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:04:40)
Ráchel,

přesně stejnej pocit mám taky.

Protože jestli tady stojí na jedný straně myšlenka, že skutečnému týrání dětí je třeba zamezit a každé podezření vyšetřit, a na druhé straně myšlenka, že by se to mělo udělat citlivě jak s ohledem na to dítě, tak s ohledem na to, že ten dospělý může být nevinný, tak platné jsou obě a na tom by se snad mohli shodnout "cíťovci" i "pelíškovci". ~;)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:27:58)
Kudlo, pak jsou tu ještě někteří, co se necítí být ani jako pelíškovci, ani jako cíťovci ~:-D
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:53:19)
Hlasim, ze nejsem ani Peliskovec ani Citovec..to si vyprosuju..
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:05:11)
No, ono to někdy (jako třeba, když jsem ti původně psala ten příspěvek, co jsi s ním souhlasila) ani není polemika, spíš jakési shrnutí názoru, dořeknutí něčeho... Já jsem vcelku dost předpokládala, že s tím budeš souhlasit, ačkoliv s názorem na případ EM jsem opatrnější než ty.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:38:50)
"já bych měla řádově větší strach, že nevinné dítě nechám v bezvýchodné situaci, než že nevinný dospělý neustojí vyšetřování. Ačkoliv se jistě stát může obojí."

Ano, s tím taky souhlasím.

Koneckonců, jak tu někdo psal, že na malým městě, kde se zná každý s každým, na tom člověku ulpí podezření ve smyslu "není šprochu" a to je hodně blbý, ale to by pak nešlo na malým městě obvinit nikoho z ničeho, aby mu to neuškodilo, což asi dost dobře nejde.

Ale myslím si, že by ten dospělý v případě, že se podezření ukáže jako neopodstatněné, měl mít nějakou možnost být oficiálně očištěn (i když kdo si bude chtít říct "není šprochu", tak si to řekne vždycky), protože jakkoli si myslím, že ochrana dítěte má v každém případě přednost před ochranou dospělého (tedy v tom smyslu, že se každé podezření bude vyšetřovat a ne tutlat, aby se náhodou dospělému neublížilo), tak zrovna tohle podezření je natolik závažné, že by si to zasloužilo říct "nic takového na pana X se neprokázalo".

Vůbec nevím, jakým způsobem by to mělo proběhnout, ale kdybych v kůži toho člověka byla já a byla nevinná, tak bych asi chtěla, aby se to vyšetřilo (jak jste tu říkaly, že jste byly rády, že si doktor všimnul a ptal se, i když to v tu chvíli znamenalo, že vás možná podezírá z týrání), ale aby pak někdo jasně řekl, že jsem nevinná.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:59:31)
Lisko, v teto diskusi se pohybuji dva citove extremy. Ty jsi v modu, kdy je tyrani, ci zneuziti pravdepodobne, druha strana naopak v modu, kdy je nepredstavitelne, ze by se kdokoliv z vlastni rodiny neceho takoveho dooustil, ale byl by jednoznacne krive obvinen.

To je maler tehle konkretni diskuse, je prilis osobni a prilis zaujata, takze se stranim a vicemene jen ctu.

V tom nyrskem pripadu pochybila ona specialni pedagozka, ostatni dle meho postupovali primerene citlive vuci detem, problem je, ze i vuci rodicum je treba do urcite chvile pristupovat stejne citlive, mohou byt totiz nevinni a predevsim, detem by bylo zahodno rodinu, pokud se opravdu niceho nedopustila, vratit nerozvracenou.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:08:45)
Grainne,

to si myslím, že není tak úplně pravda.

Já patřím k té skupině, která si umí představit týrání v rodině jen stěží, a přesto zastávám názor, že je nutno při podezření (myslím SKUTEČNÉM podezření, nikoli ve snaze tu rodinu jen poškodit, aniž bych měla jakékloli náznaky, že tam k něčemu dochází)okamžitě jednat a nahlásit.

Pokud by se to podezření nezakládalo na pravdě (a úmyslně neříkám "křivé obvinění" protože to mi přijde až příliš emotivní, neb to evokuje, že obviňující úmyslně lže právě ve snaze obviňovaného poškodit, kdežto já předpokládám, že ten, kdo to nahlásí, se skutečně domnívá, že by tam mohlo k něčemu takovému docházet, a chce chránit to dítě pro případ, že by to byla pravda), tak věřím, že by se při zachování všeho, co se v takovém případě zachovat má (tj. že to ti policajti nerozkecaj) všechno rychle vysvětlilo a otec se mohl vrátit zpátky k rodině.

"i vuci rodicum je treba do urcite chvile pristupovat stejne citlive, mohou byt totiz nevinni" - to je samozřejmě pravda, viz výše, ale ti policajti tak pokud vím víceméně postupovali, na veřejnost to vynesla ta matka

"a predevsim, detem by bylo zahodno rodinu, pokud se opravdu niceho nedopustila, vratit nerozvracenou."

jaká je pravděpodobnost, že něco takového ROZVRÁTÍ rodinu, která se NIČEHO NEDOPUSTILA (pokud to policajti nevykřičej na náměstí, což se v tomto případě nestalo)?
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:12:21)
Kudlo, v oznameni podezreni shoda, lze i anonymne, takze neni duvod mlcet.

Pravdepodobnost, ze takovy zasah do rodiny, bez pomoci zvenci, rodinu rozvrati, je dost vysoka....pokracovani za chvili.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:25:32)
jaká je pravděpodobnost, že něco takového ROZVRÁTÍ rodinu, která se NIČEHO NEDOPUSTILA

Docela velké: stačí, když někdo z rodiny přijme názor, že "na tom možná něco bude" - to musí toho neprávem obviněného velmi ranit a špatně se to odpouští.

Řekla bych, že takové obvinění nevpadne do rodiny, která je neprůstřelně vzorná, vztahy mezi jejími členy mohou být velmi křehké či dokonce už narušené: a tohle může být ta příslovečná kapka.

Mám teď na mysli i širší rodinu, která se o vyšetřování pravděpodobně dozví. ~:(
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:59:17)
Kudlo, ty rikas:

Já patřím k té skupině, která si umí představit týrání v rodině jen stěží, a přesto zastávám názor, že je nutno při podezření (myslím SKUTEČNÉM podezření, nikoli ve snaze tu rodinu jen poškodit, aniž bych měla jakékloli náznaky, že tam k něčemu dochází)okamžitě jednat a nahlásit.

Pokud by se to podezření nezakládalo na pravdě (a úmyslně neříkám "křivé obvinění" protože to mi přijde až příliš emotivní, neb to evokuje, že obviňující úmyslně lže právě ve snaze obviňovaného poškodit, kdežto já předpokládám, že ten, kdo to nahlásí, se skutečně domnívá, že by tam mohlo k něčemu takovému docházet, a chce chránit to dítě pro případ, že by to byla pravda), tak věřím, že by se při zachování všeho, co se v takovém případě zachovat má (tj. že to ti policajti nerozkecaj) všechno rychle vysvětlilo a otec se mohl vrátit zpátky k rodině.

"i vuci rodicum je treba do urcite chvile pristupovat stejne citlive, mohou byt totiz nevinni" - to je samozřejmě pravda, viz výše, ale ti policajti tak pokud vím víceméně postupovali, na veřejnost to vynesla ta matka

"a predevsim, detem by bylo zahodno rodinu, pokud se opravdu niceho nedopustila, vratit nerozvracenou."

jaká je pravděpodobnost, že něco takového ROZVRÁTÍ rodinu, která se NIČEHO NEDOPUSTILA (pokud to policajti nevykřičej na náměstí, což se v tomto případě nestalo)?

Tady mi nezbyva nic jinyho, nez dat jeden velkej palec..~R^
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:25:50)
"V tom nyrskem pripadu pochybila ona specialni pedagozka,"

Grainne - v tom s tebou nesouhlasím. Dle mého pochybila matka, že to rozmázla hned na počátku vyšetřování a tím vyšetřování mařila a navíc svého muže nechtíc proslavila.

Něco takového - podezření na zneužívání, se může stát téměř každému. Stačí třeba nepochopit nějaké řeči dítěte, apod.. Adekvátní reakce je zachovat klid, spolupracovat s orgány a nic nezveřejňovat, protože zveřejněním je poškozen údajný viník i oběť.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:32:20)
Adekvátní reakce je zachovat klid, spolupracovat s orgány a nic nezveřejňovat

To je jistě velmi obtížné v takové situaci.

A v případě, kdy byly na rodinu uvaleny sankce (předběžné opatření), se kterými nesouhlasí, nebo byl dokonce vynesen rozsudek, který považuje za nespravedlivý, je to téměř nemožné dodržet. ~:(

Ta matka z nýrského případu byla zprvu přesvědčena, že se ptá anonymně - bylo to naivní, jak pochopila brzy. ~n~
 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:33:33)
předběžné opatření je standardní postup. Je to nutnost, protože jinak by byla oběť ve značném nebezpečí.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:35:46)
předběžné opatření je standardní postup

Já vím a chápu to. Jenže obviněný to může brát jako trest - a navíc nespravedlivý, je-li nevinen.

 Kafe 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 17:40:45)
Martino - to jistě může, ale zároveň by si i mohl uvědomit, že je to v zájmu dítěte.

Když měl můj prcek úraz, tak ho při příjmu na JIP převlékaly samy sestry (já nemohla), neboť ho chtěly prohlédnout, jestli nemá po těle modřiny, apod.. Nejdřív mě to urazilo, jako co si myslí, že bych mlátila svoje batole, ale pak mi došlo, že je moc dobře, že jsou tak opatrné a kontrolují to, tedy že mají takový postup v popisu práce. Je to záchytné síto, které těm dětem může zachránit život, stejně jako to předběžné opatření.
 Ropucha + 2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:37:10)
Liško, přesně tak ~R^
Také se mi stalo, že lékař do zprávy z návštěvy pohotovosti (kde jsme byli kvůli angíně) napsal, že dítě má rozsáhlý hematom tam a tam.
Opravdu mě to potěšilo, že byl tak pozorný, takový postup může ohroženým dětem pomoci.
 Chloé 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:54:06)
Nejen detem. Mamka strasne modrinati, vlastne jen z otlaku ma hned modrinu. Doktorka se ji kdysi na prohlidce zeptala, jestli ji nebije manzel. ( Uz to musi byt aspon 20 let nazpet, tata na ni v zivote ruku nevztah)
Ja zase nedavno mela na gyn.prohlidce modry nohy, jsem se proletela pred tim pri horolezeni, a doktorka si taky vsimla a musela jsem vysvetlovat.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:23:49)
Lisko mam stejnou zkusenost:

Martino - to jistě může, ale zároveň by si i mohl uvědomit, že je to v zájmu dítěte.

Když měl můj prcek úraz, tak ho při příjmu na JIP převlékaly samy sestry (já nemohla), neboť ho chtěly prohlédnout, jestli nemá po těle modřiny, apod.. Nejdřív mě to urazilo, jako co si myslí, že bych mlátila svoje batole, ale pak mi došlo, že je moc dobře, že jsou tak opatrné a kontrolují to, tedy že mají takový postup v popisu práce. Je to záchytné síto, které těm dětem může zachránit život, stejně jako to předběžné opatření.

Moje dite jako male narazilo pri jizde na sankach hlavou do zabradli. Okamzite jsme razili na pohotovost, na rentgenu nasli prasklinku v lebce. Noc jsme stravili na JIP na pozorovani. Taky ho prohlizeli a ptali se me "kolikrat uz mi takhle spadl na hlavicku", taky mi brzy doslo, ze si mysli, ze ho muzu tyrat..Taky me to vydesilo..a taky sem se hned uklidnila, ja chapu, ze takhle je to spravne, jinymu diteti to muze pomoct.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:56:11)
Lisko, ani ja jsem nikdy nezpochybnila, ani v nyrskem pripadu, ze za takovych okolnosti je predbezne opatreni, dostat potencialni obeti z dosahu potencialniho vinika, o tom neni pochyb.
Na druhou stranu je videt, ze institut presumpce neviny neni tak zbytecne opatreni, abychom ho nemuseli ctit.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:52:11)
Lisko, na adekvatni reakci musis mit alespon zakladni rozhled a orientaci v pravu a v dane problematice, tudiz ne kazdy je na takovou situaci teoreticky pripraven.

To uz nemluvim o tom "prochu, na kterem pravdy trochu", staci si vsimnout, jak uporne a usilovne cast lidi vzdy hleda alespon nejake malo pravdy, kterym by se nejaky dej dal zduvodnit.
Nekdy ovsem opravdu neni a co pak? Malokdo umi pripustit, ze se stala chyba a ze je treba ji napravit, obvykle je kazdy pinechan osudu, aby se s tim popasoval, jak umi a nema li k tomu osobni dispozice, muze to skoncit a take casto konci fatalne.
 Ropucha + 2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:22:22)
"V tom nyrskem pripadu .... dle mého pochybila matka, že to rozmázla hned na počátku vyšetřování a tím vyšetřování mařila a navíc svého muže nechtíc proslavila.

Něco takového - podezření na zneužívání, se může stát téměř každému. Stačí třeba nepochopit nějaké řeči dítěte, apod.. Adekvátní reakce je zachovat klid, spolupracovat s orgány a nic nezveřejňovat, protože zveřejněním je poškozen údajný viník i oběť."

~R^
Jsem ráda, že se s odstupem objevují takové racionální názory.
Tehdy většina lidí šílela, podobně jako teď šílí kolem norské kauzy, racionální názory byly v těžké menšině a nikdo je nechtěl vidět/slyšet.
 Vítr z hor 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:50:51)
Matka se podle me chovala zpusobem, ktery odpovidal situaci a jejim moznostem.
Nezvladla to (a zrejme i zmarila vysetrovani) prave ona pseudologopedka, ktera nemela jen podezreni, ale pokousela se laicky vysetrovat. A OSPOD nebyl schopen rodinu podrzet.
Matka nevedela, co delat, urady neporadily a na pravnika nemela.
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 19:54:31)
No nevím. Logopedka se pokoušela zjistit, jestli neslyší trávu růst. Způsob byl zřejmě blbý (ostatně ohledně týraných dětí byla laik). Usoudila, že neslyší trávu růst, a oslovila policii. Dál to nebylo v jejích rukách.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 20:01:17)
Čistě ze zvědavosti jsem se na to ještě jednou podívala.

"Otci byl klatovským OSPODem zakázán jakýkoliv styk (včetně telefonického) s dcerami po dobu vyšetřování, které dle nich mělo trvat až půl roku, pod hrozbou vzetí do vazby. A to přesto, že v soudním rozhodnutí o zákazu styku nic nebylo, děti podle něj pouze neměly být ve společné domácnosti s otcem do konce vyšetřování. OSPOD tak proti rodině jednal zcela svévolně nad rámec soudního rozhodnutí."

http://plzen.idnes.cz/matka-deti-jejichz-otec-se-obesil-kvuli-obvineni-ze-zneuzivani-podala-zalobu-na-stat-gmw-/plzen-zpravy.aspx?c=A150703_213211_plzen-zpravy_jkk
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:47:03)
Takhle to Monty vypada desive, to jo...Otec, ktery na pul roku prisel o deti..

Pokud se na to divas tak, ze ten otec byl nevinny.
Pokud by ale tu malou ale opravdu zneuzival, urcite by ho nemela videt..

Jako pul rok je desnej, ale..proste, stejne bych se kvuli tomu nevesela. Co je celej zivot mych deti a vsechno to co s nima muzu prozit v budoucnosti proti pul roku..

To co udelal normalni reakce neni..a kdyz oznamujes mozny tyrani, prece u toho nebudes premyslet v jakym psychickym stavu je tyran..
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:55:40)
Cito,

s tím v zásadě nelze než souhlasit.

Akorát si říkám, jestli je opravdu nutné, aby to byla tak dlouhá doba jako půl roku, jestli by to nešlo spolehlivě určit mnohem rychleji, a jestli by neměl být někdo, kdo by tomu člověku - u kterého ještě nevíme, je-li vinen nebo ne, a kterého je nutno v zájmu dítěte od toho dítěte na čas izolovat pro případ, že vinen je - v takové chvíli řekl aspoň něco uklidňujícího pro případ, že vinen není.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:31:14)
Jj Annet..v nyrskem pripade jsem taky byla v te...jak ty rikas racionalni..mensine. Nejak na to mam talent..

Bylo by fajn jednou slyset, ze v tom norskem pripade ta mensina taky byla..racionalni..
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:27:41)
liško, ohlásit podezření může kdokoliv. vyslýchat ne, může neodborným zásahem dokonce zmařit vyšetřování a může se díky tomu nakonec stát, že viník není odsouzen.
ta soudní znalkyně v tom případu dítě neviděla, pouze byla seznámena s tím, co údajně řeklo té speciální pedagožce.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:39:00)
Liška, to je pro mě strašně nepochopitelné, jestli ony to ty matky nedělají proto, že si nedokáží připustit, že by ten jejich byl až takový prase, vytěsňujou to horší ze svého bytí..

Ale je to fakt příšerný.
 Januta 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:40:05)
Liško, moc Tě obdivuju za to, jak s tím co jsi prožila dokážeš "pracovat", chci říct jaký máš nadhled a že jsi schopna i kontaktu s matkou. Já jsem neprožila týrání, to v žádném případě, ale měla jsem s matkou cosi nevyřešeného, co mne do mých 45let tížilo. Pak jsem si uvědomila, že mamce bude 80 a že přijde doba že už se jí na to nebudu mít možnost zeptat. Tak jsem na to téma zavedla rozhovor, ale neobviňovala jsem, jen jsem se ptala proč ona byla taková, když měla rodiče kteří byli srdeční, laskaví a odkud se vzalo to a to chování. Dozvěděla jsem se, že když ona byla malá, tedy kolem roku 1935 a později, nebylo vše u jejích rodičů tak, jako jsem to poznala já, když už byli moji hodní a laskaví prarodiče. Chci tím říct, že jsem potřebovala přístup matky ke mně nenásilným způsobem s ní probrat, abych věděla odkud se vzal a naštěstí se to podařilo. Teď teprve mám pro mamku pochopení a opravdu jsem jí mohla odpustit.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:11:27)
.libik...ale jsem sem prece neprisla srovnavat Norsko x Cesko....
ja jsem z tohodle tematu v soku, neb ja vyprask videla jen ve zminovanem filmu Kapitan Korda. To co pise Termix mi teda vzalo dech. Proto jsem i napsala, ze je dobre, ze pokud bylo upozorneno na tyrani, ze s tim taky bylo neco delano. Jak u City, tak u me sestrenky. Ackoliv jsem tehdy nevim proc nabyla dojmu, ze deti co byly takto sebrane putovali zrovna do DD /ja mam pocit, ze to tehdy rikala ta reditelka DD mame, proc nebyla jako rodina kontaktovana/, a ne jako v Citine rodine primo po vysetreni domu, kde uz tyran nebyl. To je pro me fakt novinka a jsem rada, ze to v te dobe uz fungovalo tak, jak Cita popisuje.
Nic vic, nic min...
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:16:46)
co vše hrozného se dětem může dít, pro mne žel není nijak překvapivé, na to se touto tématikou profesně zabývám dost dlouho.
co na této diskusi je pro mne velmi zajímavé je, jak různým způsobem se v dospělosti lidé se svým příšerným dětstvím (ne)vyrovnávají. opravdu obdivuju ty, co to zvládli
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:02:42)
"Téma sem zatáhla Cita, protože má obsedantní potřebu to řešit a u nás na diskuzi se nechytá."

Pelíšku,
to se ale mýlíš, Cita to sem nezatáhla.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 14:53:09)
Libiku,

nevím, co řešíš Ty, ale já neřeším a neobhajuju český systém, jen bych ráda, aby o takovýchto zásadních věcech rozhodoval v konečné instanci soud a aby to rozhodnutí bylo něčím podložené, a ne nějaká organizace na základě osobního uvážení jejích zaměstnanců. Kapišto?

Prostě pokud jsou tělesný tresty dětí v Norsku trestný a jejich zákony umožňují za to ty děti odebrat, tak nechť proběhne soud a je vydán rozsudek ve smyslu "dítě X bylo odebráno rodičům z důvodu toho a toho...", je na tom snad něco divnýho?
 Persepolis 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:23:53)
"PROČ bylo vyhrožováno sankcemi v případě medializace?"

Tak zrovna tohle chápu. jen si zkus představit, že by tohle co nám tady vyprávěly Liška s Termixem vyšlo na povrch už v době, kdy to fakt prožívaly a bylo to mediálně zveřejněno včetně jejich nacionále a nejenom, že by trauma nesly v sobě, ale často by se stalo, že by jim to někdo nechtěně v pálil v době, kdy to ještě neměly zpracovaný.
" Ty jsi ta Maruška Nováková, kterou tatínek znásilňoval? chudinko, já o tobě četla takový hnusný články." A tohle stigma by pak sebou táhly životem.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:00:19)
libiku, to se fakt blbě diskutuje, když požaduješ po ostatních, aby přemýšleli, a sama, ehm, nepřemýšlíš ~d~

Co to jako je za argument, že Norové začali s ochranou týraných dětí dřív, tak to přece musí umět líp než my? A koho to vůbec zajímá, to je nějaká soutěž, kdo je lepší? Ano, u nás bohužel jsou tělesené tresty i určité formy psychického týrání stále ještě do velké míry tolerovány, a před 30 lety to bylo ještě mnohem horší, veřejnost není dost všímavá. To ale neříká vůbec nic o dokonalosti či neomylnosti systému ochrany dětí v Norsku.

Nedávno mě zaujal postřeh Andreje Ruščáka, který nedávno psal na svém blogu o tom, jak přímá zkušenost národa se zneužitím státní moci ovlivňuje ustavení kontrolních mechanismů a důvěru veřejnosti v instituci státu obecně. My takovou zkušenost máme, a tak jsme obezřetní, máme řadu kontrolních mechanismů - několik soudních instancí, presumpci neviny atd. Mnohem hlubší zkušenost má Německo, a to má prý Ústavu psanou způsobem, který přímo počítá s neustálou snahou státu své moci zneužít. No a Norsko takovou zkušenost nemá, důvěra ve stát je tam velmi vysoká, kontrolní mechanismy jsou nedostatečné, prokázat selhání úřadů a domoct se nápravy je téměř nemožné. Plus tam obecně bují krize rodiny, no těch faktorů je víc.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:04:53)
Whitep, rozdílná doba a více zkušeností je důvod k zamyšlení, jestli náhodou nejste neomalené, pokud Cítě, která tam je, podsouváte, že je díky svému traumatu neobjektivní. Zvlášť ve vztahu k tomu, co prožila.
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:06:55)
Ona zjevně je neobjektivní. A do včerejška si řada z nás lámala hlavu, proč. Tak nám to došlo, no ~d~
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:11:00)
Whitep a vy jste zjevně objektivní, že jo~t

No ne každému se holt zjeví stejné zjevení..
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:40:28)
.libiku, já mám Norsko moc ráda, i bych tam byla ráda žila, než jsem poznala tento jeho aspekt, a můj první postoj k němu byl, to přece není možné, to musí být nějaké paranoidní spiknutí nebo selhání jednotlivce... (možná tu ty první diskuse ještě jsou). No a postupem času jsem byla nucena svůj postoj přehodnotit a snadné to nebylo. Podobný vývoj je vidět i u Ruščáka, a pro něj to muselo být méně snadné, když tam žije. I Norové sami si uvědomují, že je to špatně - právníci, státní zástupci, soudci,... mluví o případech pochybných zásahů BV čím dál víc.

Nemyslíš si, že pro objektivitu a schopnost kritického myšlení svědčí fakt, že člověk po vstřebání a vyhodnocení velkého objemu informací změní svůj názor, víc než konstantní zabejčenost a selektivní slepota?

Ale nechám už toho plevelení tady, to jsem nechtěla. Je úplně jedno, kdo je lepší a kdo objektivnější, důležité je, aby se trpícím dětem dostalo pomoci, ať už žijí kdekoliv. Ovšem bez toho, aby se už kvůli podezření rovnou likvidovaly rodiny.

 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:44:49)
Whitep, aniž bych to myslela špatně, co tě činí kompetentní k hodnocení norského politického a sociálního systému kromě jednoho blogu, serveru Rodina a komentářů v médiích?

 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:47:37)
co tě činí kompetentní k hodnocení norského politického a sociálního systému

Nic. Jen pokud norský sociální systém zasahuje do rodin cizinců, rádi bychom věděli, jaký je a jaké má vnitřní kontrolní mechanismy. ~k~
 withep 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:00:00)
Jsem kompetentní k utváření a sdělování vlastního názoru, jako každý obyčejný smrtelník ~;)
Nečtu komentáře vocis populi na novinkách apod., a naopak jsem četla i něco z norských médií. Ale nemám až takovou potřebu objektivitu svého názoru obhajovat, stačí mi, že mu určitou váhu přikládám já.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:03:04)
Dobře, tak si můžeme odhlasovat, že jsme všichni objektivní~:-D
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:05:50)
Já jsem objektivní, objektivně nevím nic!
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:09:36)
Libik, neni nic spatneho nebyt objektivni, nebo byt osobni, jen je dobre o tom vedet.

Jsem osobni a dotcena v pripade Lisky a Termix a mam chut jejich otcum nakopat zadek a ze to se mi casto v diskusich nestava a velice subjektivne nemam pochybnost o tom, ze se to stalo a ze se to stalo tak, jak se to pise. Bez jakehokoliv mozneho objektivniho dukazu.
Takze ne ze to neumim vubec.

Bohuzel jakmile nekde neco vrze, zacinam patrat a stourat a je po osobnim, subjektivnim prozivani pocitu.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:11:19)
Grainne,
drobný rozdíl je v tom, že Liška a Termix popisují vlastní zkušenost.
Pokud jde o Norsko, vyjadřují se k němu lidé, kteří s celou causou nemají nic společného. ~;)
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:13:38)
Monty, popisuju osobni postoj k veci, ne jaky k cemu mam ja, nebo nekdo jiny vztah.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:19:30)
Grainne, jinými slovy říkáš, že tvé angažmá v blaze proslulé norské drbárně je subjektivním vyjádřením tvého osobního postoje, že?
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:15:48)
Grainne,

ale něco jiného je vyjádřit osobní pochopení (já také nepochybuji ani v nejmenším, že se to stalo), a něco jiného je za to toho člověka ODSOUDIT (jako do vězení).

Což jen na základě osobního přesvědčení opravdu není možný.
 sovice 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:22:41)
Bohuzel jakmile nekde neco vrze, zacinam patrat a stourat a je po osobnim, subjektivnim prozivani pocitu
Chceš říct, že se domníváš, že v rámci pátrání a šťourání jsi objektivní? Promiň, ale NEMÁŠ přístup k valné většině informací ani v kauze Nýrsko ani v kauze Norsko a tvé opakované ujišťování, jak logicky vyvozuješ a zároveň máš "čich" a ta vlastně víš (avšak jistěže decentně připustíš možnost vlastního omylu, ale druhým dechem znovu zdůrazníš, jak se v takových věcech nemýlíš) ve mně vyvolává naopak pocit velké ostražitosti, protože s podobně se prezentujícím druhem sebejistoty se nesetkávám poprvé.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:23:52)
Sovice,

vzbuzuje to ve mně dost podobné pocity.
 libik 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:25:29)
Tak, tak, člověk má dojem, že Grainne vše sleduje z družice~;)
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:27:35)
Libiku:

No ne každému se holt zjeví stejné zjevení..

Tos zabila ~R^

..dik :)..
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:07:34)
podsouváte, že je díky svému traumatu neobjektivní.

My jsme si mysleli, že je neobjektivní, od samého začátku, aniž jsme měli o nějakém traumatu z dětství tušení. ~a~
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:09:09)
No tak ale ona JE neobjektivní, co je na tom neomaleného?
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:19:50)
posledně vztekle ječela

Zajímavé hodnocení písemného projevu. ~t~

Ale bohužel dost výstižné. ~Rv
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:17:32)
Kdo je tedy v tom "norskem pohledu" objektivni ?

Bohužel nikdo. Všichni máme jen kusé informace poslepované z více či méně důvěryhodných zdrojů. ~q~
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:24:38)
Přesně, Martino, nikdo. Ale je opravdu zarážející, že jediná uživatelka, která zároveň v Norsku žije a zároveň má tématickou smutnou zkušenost, je vyhodnocena jako "uječená bestie", zatímco místní parta, bez jakýkoliv relevantních informací, vláčená pouze svými dojmy a dobrým srdéčkem a vedená hlavní muslimobijkou sama sebe hodnotí jako "objektivní a moudré".
 Martina, 3 synové 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:31:17)
je vyhodnocena jako "uječená bestie",

Toto hodnocení nevychází z jejího názoru na rodinu M., ale z celkového projevu, který je k ostatním diskutujícím poněkud... no jak se to říká slušně? ~Rv

Účastníků diskuze, kteří se domnívají, že zásah BV byl oprávněný a přiměření, je víc, ale nestrhávají na sebe takovou pozornost. ~R^
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:18:36)
Olgavo, tak Andrejovy argumenty mají aspoň hlavu a patu a nejsou hysterické
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 16:23:50)
Olgavo, to máš pravdu, to jistě neznamená. zároveň informace, které jsem si dohledávala jinde, jsou v tím, co Andrej říká, v souladu.
 Gertruda 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:20:36)
Neomalené je v podobně zaměřeném tématu začít produkovat pseudo psychologické pseudo závěry o osobě, která se s něčím takhle traumatickým svěřila. A ani šedesát ~;(( tu neomalenost nemírní.
 Chloé 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:21:49)
"Neomalené je v podobně zaměřeném tématu začít produkovat pseudo psychologické pseudo závěry o osobě, která se s něčím takhle traumatickým svěřil" Tak tak.
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 15:27:14)
"pseudo psychologické pseudo závěry"

CO je pseudopsychologického a pseudozávěrovitého na konstatování, že

- něčí názory na určitou věc považuji za příliš radikální
- pokud si sám něco takového prožil na vlastní kůži a nedočkal se nápravy, je ta radikálnost pochopitelná
- ale přesto ji nepřevezmu ani nepovažuji za žádoucí, aby takto radikální byla celá společnost?

Ať se snažím jak se snažím, tak v tom nevidím ani nic pseudo, ani nic, co by bylo vůči tomu nositeli toho radikálního názoru jakkoli urážlivé.
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 21:44:53)
Pelechu, ty si tu pozornost proste musis vynutit, vid? ;)

Rikas:
Kudlo, to nemá cenu. Vždyť se podívej, už se přidávají slova jako bestie a ironické kolečko pojede, dokud ho budeš krmit. Včetně dalších urážek v souvislosti s tématem, které sem vůbec nepatří. Takže je čas diskuzi opustit, alespoň pro mě jo a jít pro své dítě, které podle zcela vyrovnané Citi mlátím a týrám ( ano, to mi napsala )

Opet v klidu, uz me nevzrusujes, i kdyz lzes jak kdyz tisknes...
 babiki 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:01:04)
fuj, ty jsi fakt odporna bytost
 babiki 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 22:18:28)
Coze??? Ja te znam akorat jako hlavniho xenofoba Rodiny, nevedela jsem ze jsi k tomu nenavistna i vuci nekomu, kdo tady probira bolestne zalezitosti, jenom kvuli tomu ze ma na nejakou kauzu jiny nazor....takze kdybych byla tyrane dite ja, tak me zazitky taky zesmesnis, protoze jsem ""slunicko""?
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:22:01)
Pelíšku,

a jsi schopna pobrat (a tolerovat), že xenofobie NENÍ "jediný rozumný názor", že tyhle věci nejsou černobílé (sluníčkář - xenofob a nic mezi tím)?

Mám pocit, že jak uprchlíky, tak norskou kauzu vnímáš jen černobíle a hrozně vyhroceně, je to fakt nutný?
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:24:29)
Kudlo,
neprovokuj, už se jí třese prst na spoušti. ~;)
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:37:10)
"Rodina.cz je eticky cim dal vetsi prusvih."

Zkus to tady, tam se ti bude určitě líbit víc. Všichni dostatečně na úrovni.
 Monty 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:45:21)
Pelíšku,
u tebe mne fakt nepřekvapuje, že nedokážeš porozumět psanému textu. ~;)
 Kudla2 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:39:23)
Pelíšku,

já nevidím žádný etický průšvih v tom, když se mnou (s Tebou) občas někdo nesouhlasí. ~;)
 Cita 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:55:50)
Pelechu, ty rikas:

Kudlo, pokud admin pripusti, ze ti muze nekdo sproste nadavat, tak to podle me dobre neni.

Mno..ty si mi sproste nadaval mnohokrat. Rozdil mezi nama je ale ten, ze ja sem te nebonzovala..Ty prispevky tu prad jeste lezi..
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:45:36)
Kudlo, my totiz porad nevime, s cim ze to vlastne mame souhlasit. Takze az zjistime, co strasliveho se delo a nebude to mimo soucasnou realitu, mozna to i odsouhlasim...ja, za ostatni se nevyjadruju.
 Anni&Annika 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:50:04)
Gr...taky na to cekam. A jak pises...
Takze az zjistime, co strasliveho se delo a nebude to mimo soucasnou realitu, mozna to i odsouhlasim...ja taky.
 Alraune 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(20.10.2015 23:55:50)
Grainne, ale tohle prostě nesoudí veřejný tribunál. Ten případ se neřeší proto, aby veřejnost měla dobrý pocit a pokud jde o nezletilé, tak soudy nikdy nebývají veřejné.

Co čekáš, že se stane? ˇže to projedná veřejně na Václaváku? Že někdo zveřejní kompletní notářsky ověřené překlady protoklolů v novinách? Nebo co vlastně? S velkou pravděpodobností se to celé nikdy ven nedostane, stejně jako většina ostatních soudních případů.

Je to jen "kino", pro všechny přihlížející. Jen ti, co se jich to opravdu týká, se nebaví.
 Grainne 


Re: Jak jste se vyrovnali s týráním v dětství? 

(21.10.2015 0:08:28)
Alraune, Cita s urcitosti tvrdi, ze se dely "strasne veci", ovsem nektere strasne veci prokazany nebyly, tak chci vedet, od City, co tak strasneho se stalo a nelze to prokazat.

Jinak jakym smerem "umi se spisem" media, vim docela dobre, takze si to proste preberu. Co nevi, to si domysli, nebo rovnou vymysli. Bud to netupne nikdy, nebo kdyz, staci se preorientovat na "psi hovinko", vetsina ctenaru na to skoci.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.