| Šešule | 
 |
(27.7.2010 20:27:34)
Mě je blízký přístup, kdy se na dítě nechají dopadnout důsledky jeho jednání. Takže když řekne, že moje trapný jídla jíst nebude, fajn, tady je suchej chleba. Když bude ve vzteku kopat do hraček, hračku vezmem, dokud se k ní nebude umět chovat, atd. Neříkám, že to takhle předpisově zvládám, ale když jo, tak to funguje
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 | 
|
(27.7.2010 20:33:36)
Bohužel to by u nás nezafungovalo...kdybych jí řekla že jí to teda nedám a že tady má třeba jen suché brambory....tak ona by si je ještě přidala a měla by radost že vyhrála...já vím že jde o to aby se najedla a tak by mohlo být jedno čeho...ale tomu jídlu co jsem jí dala opravdu nic závadného nebylo a tak nevím proč by ho nemohla sníst...to mi připomělo že u švagrový dcera dělala to samý...prostě ona vepřové nejí a tak když dostala na stůl řízek z vepřového tak se jí vymýšlelo že je to maso z klokana a podobné kraviny...
Když jsem jí sebrala nějakou hračku s tím že s ní třeba hodila, tak mi ještě sama řekla ať jí dám dětem do dětského domova (už jsme tam párkrát hračky nesli)...takže ona má opravdu všechno "na salámu"....
|
| Šešule |
|
(27.7.2010 20:36:19)
..nebo říct, že jí to jídlo nikdo nenutí, že vy se naobědváte, ale ona to trapné jídlo jíst nemusí a altenativa (oběda) se konat nebude. Netvrď, že by se vyhladověla k smrti
|
|
| Oggová | 
|
(27.7.2010 20:37:10)
BenyM, no u nás by nedostala nic, ani ten suchý chleba.
|
|
| Líza | 
|
(27.7.2010 20:39:06)
Počkej, Beny, já myslím, že jedna věc není dobře, a možná na tom to celý drhne.
Píšeš, že ten suchej chleba nebo suchý brambory by nezafungovaly, že by si ještě přidala, a měla by radost, že vyhrála.
Obávám se, že tohle je přesně jádro pudla.
NEJDE O TO VYHRÁT. A pokud se necháš strhnout do toho, aby ses snažila vyhrát nad malou dcerkou, nota bene cítila ohrožení tím, že ona "vyhraje", tak je to celý v principu blbě. V tomhle smyslu ona asi je fakt nepotrestatelná - pokud trest pro tebe znamená, že ty víš i ona ví a ona to přizná, že "prohrála".
Trest je ve skutečnosti něco jinýho - je to důsledek něčeho nepřípustnýho a je to nástroj, kterej se používá k tomu, aby se dítě naučilo, v jakejch mantinelech se smí pohybovat a co už je moc.
Takže - z mého pohledu - by to zafungovalo, protože namísto úžasného jídla (protože je jinde) z jídelny nebo dobrého (ochuceného) jídla doma by měla chleba, kterej by si klidně mohla přidat - není přece cílem, aby trpěla hlady.
Z tvého pohledu ten trest nefunguje, protože opět - ona při něm nedává najevo, že je potrestaná. Ale trest funguje sám o sobě bez ohledu na to, jak se potrestané dítě u něj tváří. Tím, že se bude tvářit a dělat, jako že ten chleba je lepší než svíčková, se stejně nic nemění na tom, že poobědvá suchej chleba.
Pak je ale otázka, jestli ve tvé touze "opravdu ji potrestat" není i trocha touhy prostě jí to nandat, nebo kdybych to hodně přehnala, se jí prostě "pomstít" za to, jak hnusně se chová.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(27.7.2010 20:49:29)
mě jde o to, aby mě poslouchala...aby když jí řeknu jdi si obout boty...si šla obout boty a ne aby si šla ještě pohrát s hračkama do pokojíku a při cestě mě vztekle nakopla protože ona si boty obouvat nechce...
A to že píšu že by "vyhrála" ...já to beru tak že když jí řeknu najez se...tak aby snědla to jídlo co jí dám a ne aby si vymejšlela že ona chce něco jinýho...to že chtěla do jídelny a já jí tam nevzala....ale doma bych jí dala místo řízku jen ty brambory...beru tak že je prostě po jejím ..že ona určuje pravidla..a tak to právě není...pravidla mají určovat rodiče....
Nevím asi se blbě vyjadřuju...taky s ní nechci bojovat ale je pravda že někdy to u nás opravdu vypadá jako kdo z koho...
|
| Šešule |
|
(27.7.2010 20:54:11)
Uf! To musí být vyčerpávající. Akorát nechápu, jaká by byla její "výhra", kdybys jí místo "trapného jídla" nechala třeba o hladu
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(27.7.2010 20:56:56)
No to je to, že o hladu bych jí nenechala...to mi připadá jako týrání dětí...vím že pro jednou by se nic nestalo....
Ale ona je opravdu taková že je schopná mi říct:
Já řeknu ve školce že jste na mě hnusný a že mě bijete...po té co dostane na zadek za to, že mě nakopla.....
|
| Líza |
|
(27.7.2010 20:58:41)
beny ;), na takový řeči bych dodala se smíchem - nojo, a to je taky poprosíš, aby si tě tam nechali? a klidně bych ji v tu chvíli vzala na klín, vzteklinku legrační ;)
|
| Líza |
|
(27.7.2010 20:59:55)
A pokud by to neodmítla, dobrej výchozí bod pro nějaký popovídání o tom, že vztek může cítit každej, ale že ubližovat se při něm nemůže, i když to někdy s člověkem úplně cloumá...
Jen si pouštím fantazii a možná si do toho dosazuju svoje dítě, takový coby kdyby...
|
| Líza |
|
(27.7.2010 21:01:27)
A už mlčím.
|
| Zajdulka | 
|
(27.7.2010 21:05:14)
Lízo to nemusíš, tvoje rady jsou úžasné. Taky s výchovou bojuji a jsem někdy dost nedůsledná a benevolentní a dost pak na to dojíždím. Tak se aspoň přiučím, jak to řešit. 
|
| Líza |
|
(27.7.2010 21:06:30)
No ode mě fakt ne, já jsem pouze poslední dobou dostávala kapky, pokud jde o to, jaké postupy vůbec nefungujou a chtě nechtě jsem musela změnit děsnou spoustu věcí - který předtím taky moc nefungovaly, ale s věkem holky přestaly fungovat absolutně a už to dál stejně nešlo.
|
| Zajdulka |
|
(27.7.2010 21:09:25)
No jo no, já to říkám pořád, že při rodičovství vychovávám nejvíc sebe sama. 
|
| Šešule |
|
(27.7.2010 21:12:08)
To máme stejně
|
|
|
|
|
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(27.7.2010 21:02:32)
Nojono, ale čistě logicky, pokud jí za to naplácá na zadek, nemá smysl cokoli říkat o tom, že se nikomu neubližuje...
Základ je dítě nebít, pak ho můžu učit, že vztek se ventiluje jiným způsobem. Mladší je lev, tak o tom něco vím. A dost dlouho to navíc trvá, než dítě pochopí, že se neplácne ve vzteku brácha, ale má se bouchnout třeba do gauče...
|
|
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(27.7.2010 21:04:32)
i to už jsme zkoušeli ale ona si z toho vezme prostě poakždý jen něco..když jsme zkoušeli věci odlehčit humorem tak ona udělá to samý v naprosto nevhodný okamžik a jak jí pak vysvětlit že někdy je to dobrý ale jindy je to nevhodný....
Myslím tím že když jí pak třeba na ulici za něco napomenu aby něco nedělala(např. neskákala do louže)..tak ona to nějakou hláškou odlehčí...já bych to třeba i vzala protože si v tu chvíli uvědomím, že jsem jí mohla např. nechat ať se v tý kaluži třeba vyválí..protože ona bude ta která pak nastydne a dělají to všechny děti......ale kolemjdoucí vidí už jen to že dítě něco dělalo, máma ho napomenula a holka je ještě na mámu drzá a máma jí nechá...je to těžký.....
Vím že to nedělám kvůli lidem okolo......ale proto aby byla dcera dobře vychovaná ale já už opravdu nevím co je dobře a co ne.
|
| Oggová |
|
(27.7.2010 21:14:52)
BenyM, hodně dlouho jsem bojovala s tím, že jsem jela v určitém stereotypu, co se výchovy týká. A nejtěžší bylo si to přehodit v hlavě...že tahle výchova nikam nevede a že pokud to takhle půjde dál, tak budu s dětmi už jen bojovat a to prostě nechci.
S těmi staršími( skoro dospělými) už toho asi moc nenapravím(a že mě to mrzí dost), tak snad s těmi mladšími to bude lepší...uvidím...po letech mohu pro sebe udělat vyhodnocení, která výchova měla jaký efekt.
|
|
|
|
| Šešule |
|
(27.7.2010 21:02:58)
Týrání dětí? Mě to přijde lepší, než vymýšlení složitých konstrukcí typu klečení v koutě, které se samotným "přečinem" nemá vlastně nic společného. Ale to je asi věc přístupu
|
|
| Balbína | 
|
(27.7.2010 21:31:00)
ta je teda hustá. Tak kdyby to řekla moje holka, tak bych asi měla pěkný vztek. Ale určitě bych jí řekla, co by mohlo následovat, kdyby ve školce řekla, že jí bijeme (přiměřeně jejímu věku).
Každé dítě je jiné, ale třeba u nás fakt pomáhá, když si pak někdy v klidu popovídáme, co mě mrzí a co mrzí jí. Třeba že mi nevadí, když jí nějaké jídlo nechutná, ale je fakt blbý, když prohlásí, že je to hnus apod. Někdy na ní křičím zbytečně a to se jí pak omluvím. Ale moje holka je spíš cíťa.
Kdyby do mě kopla kvůli tomu, že nedostane sladké, tak to fakt nevím. Dostala by určitě na zadek a to dost, byla bych vzteky bez sebe. Pak bych si s ní v klidu o tom promluvila, že takhle se chovat nesmí. Třeba až večer nebo i druhý den.
Poznámky ohledně toho, že jí nevadí, že nemůže koukat na TV bych neřešila, nekomentovala. Něco se v ní pere. U nás někdy pomůže čas, třeba i víkend u rodičů.
Jo, ono se to moc lehko radí druhému.
|
| Carlin | 
|
(27.7.2010 21:36:05)
Balbíno přesně to jsem se neobratně snažila říct. Když jsem vzteky bez sebe, že mě kopne, tak dostane. A budu při to řvát. Protože třeba si všimne, že to přepískla.
A když je klid, tak si popovídat, co mě mrzí a co mi je líto. I empatii se dá trochu naučit.
|
| Balbína |
|
(27.7.2010 21:47:32)
Carlin, já jsem nestíhala číst všechny příspěvky a teď to dočítám, protože podle prvního popisu mi to přišlo jako v poho a teď čtu, že to BenyM nemá tak jednoduché.
U nás strašně moc pomáhá to povídání. Nejlépe před spaním, aby usínala v klidu a smíru.
Když mě naštvě hodně, tak jí při nadávání teda neříkám, že ji mám ráda, o tomhle se s ní nebavím. Někdy naopak vypěním zbytečně a třeba jen kvůli tomu, že sama nestíhám. To se jí pak omluvím. To si ona pamatuje a myslím, že je to fajn pro vzájemnou komunikaci, ale to je spíš problém můj a je na jinou diskuzi
|
|
|
|
| MM, 2 kluci | 
|
(28.7.2010 8:01:16)
... než to, že nedostane oběd, nad kterým se ofrňovala a prohlásila o něm, že je "trapný"!
To druhé si pak přece vybrala sama - jídlo odmítla, nemá ho - je to logický důsledek. Kdyby to řekla ve školní jídelně, restauraci... také by jídlo nedostala, proč by jí ho někdo vnucoval. Prostě ho odmítla a ještě dost ošklicým způsobem (neřekla třeba jen, že nemá hlad/chuť, to by bylo něco poněkdu jiného), je to její volba. Přiště si třeba dá více pozor na to, co říká, a popřemýšlí o tom PŘEDEM...
Zatím co klečení na hrachu není její volba, nýbrž výmysl její mámy, v podstatě svévolná "šikana" nesouvisející svou podstatou s tím, co udělala špatně! Takže já moc nechápu, proč máš na jednu stranu zábrany nedat ji oběd (který nechce), ale zároveň nemáš problém přinutit ji klečet na hrachu?!??? Nějak mi to nejde dohromady...
|
|
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(27.7.2010 20:55:14)
Beny, řekla bych, že jedeš v klasický poněkud tvrdý autoritativní výchově a dcera ti jen zrcadlí tvý chování. Chová se stejně jako ty, bojuje s tebou, s tvým egem, kdo z koho. Žádný dítě není robot, aby poslouchalo na první našlápnutí na první vystřelený příkaz...Neříkám, že by se mi to nelíbilo, taky vyžaduju poslušnost, ale vocaď pocaď.
Zreviduj samu sebe, nech jí být taky sama sebou a o některých věcech si rozhodovat se zachováním jasných pravidel a řádu...
|
|
| Líza |
|
(27.7.2010 20:55:29)
No, když řekneš najez se, tak samozřejmě má jíst to, co jí dáš ty, ale na druhou stranu, má mít právo vybrat si, kolik toho sní - třeba nic. Ona pak bude mít hlad a když se to párkrát zopakuje, tak jí dojde, že lepší se najíst, když říká máma, přestože to říká máma.
Pokud jde o to s těma botama... to je samozřejmě logickej požadavek, ale nevím, jestli v týhle fázi, kdy spolu takhle válčíte - ona proti tobě, ty proti ní, obě s tím, kdo vyhraje, v hlavě - to je dosažitelný. Tý konfrontace je moc.
Zkusila bych nejdřív měnit svoji taktiku s vědomím, že odezva z druhý strany přijde až po nějaký době.
Důslednost, klid, nejde o hru kdo s koho, ty jsi silnější, větší starší, moudřejší, ona nemůže "vyhrát" v tvém smyslu slova, ale může si uchovat pocit vlastní důstojnosti, kterej je pro ni asi extrémně důležitej. Možná pak nebude muset bejt vzteky tak bez sebe. Vem to jako váš společnej úkol, naučit ji zvládat vztek - ne zlomit ji, protože zlobí - ale naučit ji něco, co neumí.
|
| Líza |
|
(27.7.2010 20:56:57)
A fakt to ode mě neber jako žádný poučování, jen říkám, co mě naučila moje dcera 
|
|
|
| Oggová |
|
(27.7.2010 21:10:09)
BenyM, dočítám zpět...
Mě se u dcery osvědčilo místo používání rozkazů říkat oznamovací věty typu "budeme přecházet silnici" - pokud chci, aby mi dala ruku přes silnici, "budeme odcházet" - místo jdi si obout boty apod.
Dcera to nevnímá jako útok na ni a rozkaz..ale ví co se dělá při těch určitých činnostech, tak jde a udělá to bez řevu a bez toho, že by se "šprajcla" a vztekala se.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(27.7.2010 21:16:14)
Já jsem zkoušela i to že jsem jí o všechno poprosila. Naše matka to nikdy nedělala ani neděkovala...
A tak já jí říkám jdi si prosím tě obout boty, mohla bys mi prosím tě podat...a hned jí poděkuju za to když to udělá...někdy tofunguje....ale když spěchám tak to chci taky zdůraznit tím, že jí prostě řeknu obuj si ty boty.....a nevidím v tom nic hroznýho...není to tak že bych jí pořád jen rozkazovala....
Taky spousta lidí říkalo že když máme miminko že mi teď bude muset pomáhat...ale ani to já nepraktikuju protože zastávám názor že má právo mít svoje dětství a ne být po ruce mámě....takový aby mi něco podala nebo donesla když zapomenu to jí poprosím...ale toť vše...
Prostě mi připadá že nemá špatné dětství..a proto to vůbec nechápu a nevím jak s tím naložit..
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(27.7.2010 22:28:34)
Myslím, že po ní chceš moc. Přijde ti chytrá (protože toho hodně umí) a zapomínáš, že je ještě děcko. Zkus jí ty mantinely trochu povolit, udělt to jako v aikidu útok nezastavuj, ale ustup, on prolítne. Tvoje dcera na to dávno přišla ("tváří se, že jí to nevadí"), zkus se to od ní naučit ty.
|
|
| foxyna | 
|
(28.7.2010 7:34:35)
Zkoušela? U nás je standardní, že když po malém něco chci, řeknu mu prosím. Já taky nefunguju na příkazy jen proto, že druhý zrovna spěchá nebo nemá náladu. A taky automaticky děkuju. Stejně, jako druzí děkují mně. Chceš malou vychovávat k něčemu, co ty sama neděláš, to je potom těžké ;-)
Měla jsem mraky cukání napsat komentář, ale Líza to myslím popisuje a navrhuje řešení nejlépe.
Beny, děti opravdu jen a jen zrcadlí. Tvoje holčička se své chování někde musela "naučit". Až vychladneš, přečti si tuhle diskusi znova a znova, třeba ti něco dojde.
Bojováním se opravdu nikam nedostanete.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(28.7.2010 8:03:59)
To je právě to že já to dělám. Každého když něco chci tak poprosím a také pokaždé děkuju. Dokonce když jsem začala chodit s mým teď už manželem tak jsem budoucí tchýni děkovala za to že mi udělala čaj, že mi dala večeři, že mi podržela dveře...a ona mi pak jednou řekla že jí to moje děkování leze na nervy že děkuju furt za všechno.....
|
| Pawlla |
|
(28.7.2010 8:06:07)
Tak to promiň jen mě zmátlo,že píšeš,že s tím začneš u dcery teď.
|
|
|
|
|
|
| Karamba | 
|
(28.7.2010 7:37:39)
Hele, já moc nechápu, proč to tak hrotíš. Pokud jde o to, aby se najedla, pak je přece v pořádku, když nesní řízek, ale přidá si brambor... výsledek je, že je sytá
Když jí řekneš, aby si šla obout boty a ona si chce cestou ještě pohrát, tak bych to taky akceptovala - ať si dokončí svou hru v pokojíku, ale hned potom se jde obout - jen je třeba, zadat povel v menším časovém předstihu, ne?
Pravidla sice určují rodiče, ale děti nejsou roboti, aby okamžitě a perfektně vykonávaly povely, které se jim zadají... Konec konců, převedu-li to do dospělé praxe, taky slepě nevykonáš, co se ti řekne - člověk je od toho, aby přemýšlel a hledal různé cesty...
Jo a ještě, kdyby mi říkala, že je hrozná holka, tak bych se jí zeptala, proč si to myslí.
|
|
|
| MM, 2 kluci |
|
(28.7.2010 0:21:00)
... ani ten chleba. Žádně dítě neumře hlady, když vynechá oběd ;-). A nechtěla bych naznačovat, že chleba je snad něco špatného, něco "za trest". Ne, pokud jí jídlo, které nabízím, připadá trapné, OK, tak ať ho nejí, hotovo! Jen se napije a může si počkat na další jídlo které bude (třeba odpol. svačinku), jestli jí bude připadt méně "trapné"...
Jinak bych to viděla ale také jako Líza. To klečení na hrachu mi přijde teda fakt předpotopní a ponižující. K čemu to má být dobré?
Opravdu nejde o to "vyhrát", ale o to, aby se dítě něco naučilo - např. že když se bude ofrňovat, ukvapeně věci odmítat, tak je prostě nebude mít (v tomto případě to jídlo). Časem si snad dá lepší pozor na to, co říká, a raději předem popřemýšlí, jestli to fakt tak myslí a k čemu by to v praxi mohlo vést.
Nebo obecně se naučí to, že drzostí akorát lidi kolem sebe naštve a pak už jen tak nepůjde se s nimi domluvit třeba na čem, co by chtěla - tak třeba časem zváží, zda by nebylo vhodnější pokusit se o přijatelný tón i obash sdělení...
|
|
|
|
|
Sama bych ráda věděla, jestli se to bude lepšit, nebo horšit. Náš malej k tomu rád přidá i bouchnutí dveřmi nebo dupání, když demonstrativně odchází. Děti jsou radost 
myslím si to samé,akorát to neumím tak pěkně napsat.
u nas funguji tresty, od zakazu vecernicku az po zruseni cteni pred spanim (to nese asi nejhur). kazdopadne mam pocit, ze je dobre s ni o problemu mluvit az se uklidni tj. ne hned kdyz je v afektu nebo nacurena, protoze to me stejne nevnima, ale kdyz se uklidni tak si s ni situaci za pul hodky, za hodku probrat a rict si co a jak. primo kdyz je v razi nema cenu o cemkoliv diskutovat, protoze to jen vyvola dalsi drze vylevy a prijde mi, ze stejne poradne nevnima...
, jak se teď v pubertě u toho kroutí) a pokud se dítko nechytne, nechám ho "vyzkoušet" důsledky (já ti to říkala 
. 
mladsi si tohle v zivote nedovoli. odjakziva jsem na ni byla vyrazne prisnejsi, duslednejsi a vysledkem je, ze ji zdaleka dneska nemusim tolik trestat, protoze ma ty hranice nastavene velmi presne. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)