| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Odložení postiženého dítěte do ústavu

 Celkem 146 názorů.
 Lettie 


Téma: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:13:19)
Jak moc velká by to byla pro vás jizva na duši? Cítili byste se po celý život (i po 30 letech) zle z toho, že se vám narodilo těžce mentálně postižené dítě a vy jste se o něj nepostarali? Já ne. Určitě bych se považovala za morálně velmi statečnou a obětavou, pokud bych se postarala osobně. Dokázala bych se nejspíš vyrovnat i s tím, že v mé péči by dítě zřejmě o něco lépe prospívalo než v péči ústavní, že by mělo svého člověka. Tohle je snad jediný případ, kdy pociťuju, že se mám ráda. Nikdy bych nedokázala "obětovat" svůj život pro život dítěte, u kterého bych věděla, že zůstane celý život na úrovni průměrně inteligentního zvířátka a nikdy se o sebe ani v základních věcech nepostará (výjimkou by bylo dítě původně zdravé, to bych opustit už nikdy nedokázala, a rozervalo by mi to srdce). Píšu to tvrdě, ale mám v rodině člověka, co se týrá tím, že se nepostaral. A poslední dobou se týrá až neskutečně, nepochopitelně a já mu nedokážu pomoct. Děkuju za odpovědi.
 MishuI 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:14:59)
Záleželo by na míře postižení.Dokážu si představit mít dítě s Downem,ale vyloženě ležáka,mentálně kdesi..nevím
 Nika 
  • 

Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(2.11.2011 19:56:25)
No náhodou jsem najela a tak sem se teda chtyla slova pardon,ale mentalní ležák to se mi zdá tvrdě napsané,abych se uvedla jak a proč píši pač se starám sama o dcerku kdterá je mentelně postižený občan dá se říci že je ležící vychovávám jí sama už 9.let a nikdy nikdy bych jí neodložilaNěkdo na to nemá a odloží dítě,ale nesnáším když někdo píše také věci a přitom neví co to je a kdyby jste měli své dítě tak asi mluvíte jinak
 nika 
  • 

Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(2.11.2011 19:57:39)
pardon asi se to uložilo uplně někam jinam :-)
 binary 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:18:04)
pokud bych v těhotenství zjistila, že bude postižené, nechala bych si ho vzít. pokud by postižení získalo až během života, už bych se ho nedokázala vzdát..pokud by se postižené narodilo, nevím.. nemám na to dát ho pryč, ani se o něj starat..možná kdybych věděla, že existuje ještě nějaký život ,,po" ...ale do konce života tohle, to ne
 .. 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:19:57)
tak je vidět, že to asi velká jizva je i po třiceti letech... a ten dotyčný asi už dokáže dát na misky vah kvalitu svého života, práce, úspěchů, rodiny... a pravděpodobně to morálně nepřevyšuje fakt starání se o vlastní postižené dítě... a proto to asi ted bolí víc ´, když člověk kouká zpět.

Já osobně nevím, zda bych se starala celý život doma, ale ted si nedovedu představit dát pryč malé dítě.~d~


 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:24:47)
Cig, napsala jsi to přesně. Dotyčná osoba bilancuje a svůj život vidí jako jeden velkej průser a neštěstí. Přitom je to veskrze hodnej, citlivej člověk, co v životě nic zlýho nikomu úmyslně neudělal.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:57:03)
možná z hlediska karmy to odložení prostě průser bylo, to nevíš. A možná (úplně na tyhle věci nevěřím, ale zase je nepopírám :-) cítí, že si to bude muset ještě zopáknout, protože tentokrát selhal...
 Roxie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 11:05:47)
Tak, tak. Před ničím člověk neuteče ~2~.
 Len 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:22:34)
To mentalni postizeni bylo poznat hned po porodu?? Zvlastni.
Kazdopadne tyrat se je zbytecne, stejne tak, jako je zbytecne dotycnemu cloveku vysvetlovat, ze se tyrat nemusi. Taky zpetne vidim spoustu chyb, ktere jsem v zivote udelala, neco z toho me fakt trapi a nikdo mi to nevymluvi.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:23:42)
Ano,tuto teorii jsem měla taky,ale jakmile se mi to opravdu stalo, zjistila jsem,že je to jen teorie.

1.Všechny děti,co se narodí,jsou ležáci s inteligencí zvířátka, i ty zdravé.

Nikdo ti nedokáže říct,jak na tom to dítě bude.Narodí se ti zdravé,ale ve třech letech zjistíš autismus a těžkou retardaci a už ho neodložíš (do třech let je norma děsně široká,fakt to otestovat lze těžko). Narodí se ti Down a pak to bude úžasnej a celkem intelginentní človíček (znám člověka s Downem,co je středoškolák).Moje dítě bylo krásné,modrooké,žravé,čilé mimino-na CT mozku šířka mozkové kůry 3 mm.Prognózy lékařů: může to být génius, i těžce mentálně a fyzicky retardovaný jedinec, to ukáže čas. To je mýtus,že postižení se pozná hned a je hned vidět,není.

2.Ano,odložením dítěte jen poškodíš to dítě.Necháním si ho, zničíš sebe i rodinu.Takže odložení s ejeví jako menší zlo.

Jenže pak zjistíš,že dítě z mozku a srdce nevymažeš, je ti podobné,máte stejnou historii.Jsem cynik, nesnáším mimina, nejsem rozhodně citovej člověěk,přesto jsem pochopila, že můj život by se odložením dítěte dostal do větších sraček,než necháním

3.Nikdy neříkej, CO BYS DĚLALA,když jsi tu situaci nezažila.Nemůžeš soudit člověka,když jsi nechodila v jeho botách.

To píše mamina,co měla taky teorii...než potkala život
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:30:11)
Dee Dee, poznat to bylo. Dítě mělo hydrocefalus a to poměrně závažný. Já o té diagnóze nic celkem nevím, ale dle fotky má dnes již dopělý muž hlavu zhruba dvojnásobné až trojnásobné velikosti oproti normálu(nedokážu odhadnout). Dotyčná osoba nedala dítě do ústavu hned (ale až asi po půl roce) a vytvořila si citový vztah. Já nikoho rozhodně nesoudím! Píšu jen, že já bych si dítě nenechala a netrápila se (což samozřejmě nevím na 100%).
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:33:56)
Moje dítě mělo takovej hydrocefalus,že mělo mozkovou kůru utlačenou na pouhé 3 milimetry (po odčerpáné moku se naštěstí vrátila).

Já o té diagnóze vím poměrně dost~3~

Znám finanční ředitelku narozenou s hydrocefalem, tátu dvojčat,co maká jako stavař, premianta na osmiletým gymplu, dokonce jednoho neurochirurga.

Můj malej měl taky hlavu asi na 130.tým percentilu,ale po odčerpání moku se hlava srovnala asi na 89.percentil.

jasně,jsou i postižený s touto diagnózou,ale jde o to,že to po porodu nevíš.

Zdraví tě matka ukeacanýho, běhavýho dvouleťáka s hydrocefalem.~3~
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:38:19)
Jinak já nehci říkat,že odložení je špatný řešení.Podle mě je jediný racionální.Jenže my nejsme 100% racionální bytosti.Já jsem fakt hodně "antimateřskej typ",přesto jsem to nedokázala. (a jsem ráda samozřejmě).


Prostě mi přijde,že to vidíš jednoduše,ale jak vysvětlím beduínovi různý druhy sněhu...nijak...
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:45:02)
Dee Dee, jednoduše to nevidím, nechápu, jak jsi na to přišla. Kdybych to viděla jednoduše, tak se tady neptám.
 chuty 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:01:18)
Dee Dee.. registruji tvůj příběh a obdivuji tě. Myslím pozitivně. Jsi máma s velikým M.~;((
Já teď, momentálně vím,že bych si i těžce postižené dítě nechala u sebe.
Vím to já, i můj muž. Před narozením dítěte jsme tuto možnou variantu probírali. Dospěli jsme k závěru, že bychom si jakkoli nemocné dítě nechali. Nejsem věřící, ale pro mne je dítě dar. Dar na celý život. I porouchané..
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:16:32)
chuty,dík,~;((ale určitě jsi lepší matka,než já.Já například měla v těhotenství jasno,že bych si takové dítě nenechala~d~

A když to pak přišlo,reálně tuhle možnost zvažovala...

Nicméně když jsem se rozhodla si ho nechat,pak jsem se do toho zakousla jako lev-terapie,lékaři,stimulace...z části kvůli němu,ale zčásti z čistě sobeckých důvodů-já nechtěla mít ležáka,tak jsem ho zahltila Vojtovkou.Já nechtěla mít slepé dítě,tak jsem miminu nechala píchat obrovský jehly do hlavy (akupunktura). Útlocitnější matky by se ze mě asi okotily.

Naštěstí syn je bojovník po mě.Navíc mě nabíjelo,že u něj každá terapie slavila úspěch,takový štěstí bohužel všechny rodiče nemají...
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:16:33)
chuty,dík,~;((ale určitě jsi lepší matka,než já.Já například měla v těhotenství jasno,že bych si takové dítě nenechala~d~

A když to pak přišlo,reálně tuhle možnost zvažovala...

Nicméně když jsem se rozhodla si ho nechat,pak jsem se do toho zakousla jako lev-terapie,lékaři,stimulace...z části kvůli němu,ale zčásti z čistě sobeckých důvodů-já nechtěla mít ležáka,tak jsem ho zahltila Vojtovkou.Já nechtěla mít slepé dítě,tak jsem miminu nechala píchat obrovský jehly do hlavy (akupunktura). Útlocitnější matky by se ze mě asi okotily.

Naštěstí syn je bojovník po mě.Navíc mě nabíjelo,že u něj každá terapie slavila úspěch,takový štěstí bohužel všechny rodiče nemají...
 chuty 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:21:44)
Dee Dee, nejsem tím lepší matka.
Ty jsi to doopravdy prožila. Žiješ to. Jsi o dimenzi lepší matka než já. Já se zastavila ve fázi teoretické. Ty to žiješ..
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:24:46)
Ale kdybys to žila (jako že ti to nepřeju),byla bys třeba lepší.To je právě to,co je slovy nesdělitelné,myšlenkou nepředstavitelné.

Každopádně u druhýho chci už jen ty teorie a prd starosti s prdíkama,kakáním,bumbáním,hajáním~y~
 chuty 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:28:15)
~;((~;((~;((ptfuj ptfuj ptfuj
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:30:47)
~;((
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:39:31)
Dee Dee, dítě se narodilo před 30 lety, takže naprosto netuším, jaký byly tehdy možnosti a co se o té diagnóze vědělo. Nicméně tohle "dítě", mladý silný muž by rozhodně neurochirurgem být nemohl. Podle toho, co vím, se sám ani nevykoupe. Je na úrovni nanejvýš 3 letého dítěte. Jinak Tobě a synkovi přeju hodně štěstí.~;((
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:44:58)
No,shunty (chirurgický řešení hydrocefalu) existujou už asi 60 let.

Ono jde o to,jak se s ním pracovalo-když ho dáš do ústavu,pak asi uděláš prd. Jasně,že nebyly takový možnosti,ale třeba Vojtovka už byla a cvičila se-sousedka má asi 50ti letýho syna,co měl DMO a cvičilo s euž tehdy).


Ale opakuju: mě nedokázal žádnej doktor říct,jestli bude postiženej,nebo zdravej.protože hydrocefalus je malý mechanický problémek, ale těžko říct,co ten mozek má za další "bonusy".Vztah anatomie mozku a jeho funkčnosti je strašně paradoxní.

Co teď? Dáš pryč dítě,co může bejt normální? Dáš ho pro jistotu do ústavu,kdyžtak si ho pak vyzvedneš?

Já bych byla ten poslední,co by odložení odsuzoval.Jen mi přijde hrozěn zvláštní,že jsem si byla kdysi 100% jistá a pak mi život ukázal,že vím prd.
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:50:06)
Dee Dee, doktoři tehdy říkali NEMÁ to cenu. Tehdy se doktorům věřilo víc než teď a já nemám naprosto žádný znalosti, abych s Tebou polemizovala o tom, zda je hydrocefalus odstranitelný mechanický problém. Takže nevím. Já si to představovala jako naprosto neodvratitelné poškození mozku a z toho vycházel můj původní příspěvek.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:57:49)
Já doktorům věřím i dnes a moc.Synovi pomohly jen dvě operace mozku,žádný Bachovky by mu hydrocefalus nespravily,takže já se k alternativním medtodám upírat nemůžu~t~

Tak asi byla opravdu jiná doba a jiný možnosti.Mě řekli, může bejt úplně ok,ale taky úplně retardovanej a cokoliv mezi tím. O pohybu rozhodne první rok, o mentální stránce prvních 5 let jeho života.

Děs. Chodili jsme na miliony vyštření a postupně si odškrtávali: slyší, ostatní orgány má ok, epilepsii nemá, saje,dýchá....fuj!

Největší problémy měl s pohybem (do roka ležel,jen se dokázal otáčet na bříško a na záda,nicméně díky Vojtovce se to oprtavilo a v 18ti měsících běhal jak zajíc a vylejzal mi na stůl,dnes na pohybu není vidět nic divnýho).Pak se zrakem-do 4 měsíců úplně slepej.Dnes vidí dobře,jen na dálku to hapruje....

Jsou to paradoxy.Měl bejt dávno v ústavu.O tom jsem měla vždycky jasno.Pak mě to potkalo a já to nedokázala.Strašně jsem si zza to nadávala,že si tím zkazím život. Dnes vím,že jsem si ten život zachránila...Dnes vybíráme normální školku a řešíme normální věci. (jasně,do smrti musí bejt hlídanej,ale mohlo to dopadnout mnohem hůř)

jde o to,že kolikrát nevíš.
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:01:06)
Dee Dee, máš můj obdiv a doufám, že bych se na Tvém místě dokázala zachovat stejně. Ušla si obrovský kus na cestě k sobě samotný a to tomu mýmu člověku hodně chybí. On teď stojí otočený čelem k minulosti a vidí, že jen slepě poslouchal a přijímal názoru druhých, a je k sobě nesmírně tvrdý.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:08:09)
Lettie,ale já měla asi větší štěstí,protože mi pomohli dva lidi:

1)Psychiatr,který mi řekl spoustu vět, i drsných,ale mě se strašně vryly do mozku a pod všechny bych se podepsala.Mimo jiné jsem se ptala,co mám dělat,zda odložit (což chci,ale nemůžu),nebo neodložit? On mi řekl:především zapomeňte na to,že existuje nějaké jedno jediné správné řešení a vy na něj musíte přijít.Neexistuje.Dáte ho do ústavu, poškodíte jeho,vezmete ho domů a když to blbě dopadne,poškodíte sebe a rodinu.Takže se nestresujte,udělejte to,co cítíte a přinejhorším to vždycky můžete vzít zpátky.Dítě si můžete kdykoliv vzít z ústavu zpět, nebo ho tam dát,když to nebudete psychicky a fyzicky zvládat.

2)pak mi taky pomohl jeden neurochirurg,vzal mě k sobě na oddělení a ukázal mi CT snímky ostatních dětí,videa,i živé děti na oddělení.Na některýcch ta diagnóza byla vidět, na některých ne,ale z těch 10 dětí,co tam tebkrát byli na zákroku bylo jedno na vozíku kvůli fyzickému postižení a jedno bylo ležící a mentálně postižené. Dalších osm bylo víceméně v normě.

Myslím,že ten známý takovouhle pomoc neměl.Rozhodně by ale měl vyhledat pomoc psychiatra.Psychická bolest je zákeřnější,než fyzická.Se zlomenou nohou jde také k chirurgovi,co by nešel se zlomeným srdcem?
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:13:54)
Dee Dee, podpora prý nebyla žádná, z žádné strany. Když člověk navíc ví, že dříve se "postižení" opravdu striktně oddělovali od "zdravých", tak ten tlak chápu. ALe už pak nechápu, proč si to ten člověk neodpustí. Přece tam nestojí za dnešních okolností, kdy si lidi navzájem sdělují zkušenosti, kdy může nasbírat informace, kdy existuje řada sdružení a lidí ochotných pomoci.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:18:23)
Lettie,pak to měl ten člověk těžší...a má stále. Jen nechápu,proč mu odborník nepomohl.Co třeba jiný psychiatr? Jedině ten by mu mohl pomoct.Musí to být strašný,navíc když dnes vidí,že to funguje jinak...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 2:47:30)
Lettie, naopak. Ten člověk dneska vidí, že kdyby dítě neodložil a COKOLI s ním dělal, mohlo na tom bejt úplně jinak. To, že se nevykoupe, když vyrůstalo v ústavu neznamená celkem nic - doma mohlo bejt úplně jinde. Prognózy u půlročních dětí jsou jako věštba z křišťálový koule - nevíš nic. Kamarádka, která má dítě s DMO, téměř nevidomý, s epilepsií atd. nevěděla skoro do roka, že mu vůbec něco je. Naopak třeba rodiče pěstounských dětí z ústavů kolikrát berou domů dítě s tím, že má IQ, se kterým nepostaví dvě kostky na sebe a nakonec s jejich péčí se ukáže, že jde třeba jen o lehčí mentální retardaci nebo nedoslýchavost a zbytek jsou důsledky zanedbání a ústavní deprivace, který se postupně daří odbourávat. Jako ano, ten tlak byl hroznej, ale leckdo ten tlak zažívá i dnes - když má smůlu na doktory a postižení, o kterym se na netu moc nepíše.

Takže já tu Tvou známou chápu - na jejím místě bych si vyčítala, že jsem ten tlak neustála a nezkusila to. O mimino se člověk musí starat nonstop dýl, než do půl roku, i když je zdravý. Abych si nemusela nic vyčítat, asi bych to musela nejdřív zkusit doma po dobu o dost delší a dítě dát do ústavu ve chvíli, kdy je evidentní, že to fakt nepůjde. MMCH takový rodiče taky znám - mají v ústavu těžce postižený dítě cca třicetiletý a berou si ho domů na víkendy.

Každopádně je z Tebe hodně znát, že vůbec netušíš, o co jde (to nemyslim nijak zle, ale prostě to tak je), tak bych doporučovala moc do toho kamarádce nemluvit, abys to ještě nezhoršovala. Spíš jen poslouchat a vyjádřit pochopení, určitě ne cokoli jí vymlouvat, když sama nemáš zkušenost ani vzdáleně podobnou.
Možná by jí mohl pomoct kontakt s někým, kdo bude víc tušit... nebo možná i nějaká forma dobrovolnictví u jiných dětí, ale to už je člověk od člověka, co komu sedne.
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:02:02)
Dee Dee to museli byt nervy!Drzim palce at je malej vporadku!
 Bumbi&05,08,10 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:01:24)
jojo, to u mýho táty taky říkali, že to nemá cenu. Spletli se a totálně. Naštěstí.
 kdyzsluncenesviti 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 9:20:08)
Četla jsem knihu s pravdivými příběhy mnoha rodin s dětmi různého postižení.

Například jistá rodina měla doma syna s dětskou mozkovou obrnou. Díky jejich péči se dostal na nohy. Chůze byla všelijaká, potřeboval dohled a často i pomoc. Paní z této rodiny potom znovu otěhotněla. Postiženého syna, který byl už velký, umístili dočasně (po dobu těhotenství) do ústavní péče. Jezdili za ním a když to šlo, brali si ho domů na víkendy. Na konci příběhu si vezli syna domů a chodit už nedokázal. V ústavu je málo sester, hodně potřebných a protože na něj neměly čas, přivazovaly ho k posteli. ~d~

Tímto chci říct, že pokud by byl doma, kde by se někdo staral hlavně o něho (a né o x dalších v ústavu), byl by na tom možná jinak. ~d~

Náš syn měl být ležák a pokud by byl v ústavu, věřím, že by se tak opravdu stalo. Máme ho, ale doma, makáme a možná se dopracuje i k té chůzi. :-)

Ohledně kamarádky nevím. Naštěstí nejsem v její situace, ale pokud se tak trápí výčitkami, tak si přeci může vzít syna z ústavní péče i nyní, né? Pokud, ale toho nechce, nezbývá než se s tím smířit a možná vyhledat pomoc nějakého psychologa.
 Brouti + 2 + // 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 10:23:47)
Přesně!!! Souhlasím s Dee Dee! Máme chlapečka s DMO a vím, že bych ho nikdy nedala do ústavu, i kdyby byl úplný ležák. I hooodně postižené dítě pozná, jestli je s maminkou nebo ne. Můj syn "chodí" do dětského rehabilitačního stacionáře - je to taková rehabilitační školka, a tam "chodí" i hodně postižené děti - ležáčci třeba i epilepsií a různými problémy, ale jejich rodiče je milují stejně, jako zdravé děti a určitě by je nikdy do žádného ústavu nedali!!!
Takže je podle mého názoru naprosto zbytečné polemizovat, o tom, jestli dát nebo nedát dítě do ústavu, když to člověk sám nezažije.
Je fakt, že dnešní doba je pro postižené lidi a děti určitě přívětivější než kdysi. Tehdy určitě šoupli každého do ústavu a bylo (nevím to jistě, jen si to myslím..)
 Pole levandulové 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:26:07)
Nastesti uz muzu uvazovat jen hypoteticky, ale za sebe vim, ze jsem se vsemi dostupnymi prostredky snazila zjistit, zda deti, co jsem cekala, nemaji postizeni, protoze v tom pripade bych volila potrat.
Kdyby se mi presto narodilo dite postizene, dala bych ho do ustavu, protoze mam v rodine zivy predobraz toho, jak to dopada, kdyz se mama obetuje a prestoze mam svou mamu i sveho brachu rada, tak za sebe bych to, co dela ona, nedelala nikdy.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:36:18)
a jakéh postižení jsi se tak bála, kde jsi měla tu hranici, že bys šla na potrat ? podle toho co píšeš, jsi v tom měla asi hodně jasno

kdyby byl DS ?
měla jsi hranici pro mentální retardaci, jako např. takovou a takovou již ne, takovouhle bych na potrat nešla
kdyby dítě nemělo ruce, nohy ?
....
a jak jsi zpracovala to, že odhad lékařů nemusí být přesný
a že je v rozmezí, jako např. na 50% to bude DS, na 10 Edwardsův snysom, na 40% zdravé dítě... ?

mě k tomu jen napadá, že o postižené dítě se člověk může přeci starat i jinak než jeho matka, může volit i kompromisy v péči o dítě...
 Pole levandulové 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:50:50)
Hanko, mela jsem jasno v tom, ze proste dite, jehoz postizeni lze nalezt pri amniocenteze si nenecham. Rozhodne nesdilim pomerne casty nazor, ze deti s DS jsou roztomila slunicka, takze konkretne DS bych neakceptovala vubec.
Bohate mi staci moznost postizeni, ktera se mohou projevit az v prubehu zivota, ale to uz je riziko toho mit dite. O ostatnich vadach, na ktere by se prislo v prubehu tehotenstvi bych pak uvazovala v tom konkretnim pripade a urcite bych se pred konecnym rozhodnutim radila s vice doktory.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:14:40)

A kdyby ti řekli riziko DS 50%, tj. nikoli jistota ? Jak by ses pak rozhodovala ?
A kdyby dítě nemělo např. ruce ? ruku ?
Nohy ?
Bylo nevidomé ?
Hluchoněmé ?
Se sníženou inteligencí, ale samooblužné (chodící, nají se, dojde na WC) ?
Jak by ses rozhodovala ?
Hrála by u tebe roli v jakém stupni těhotenství by interrupce byla možná ? Myslím tím, že např. po 20tt už bys volila dítě donosit, i když v 10tt by
ses rozhodla pro přerušení ?
A riziko, že po interrupci, již nebudeš moci mít děti ?
 Pole levandulové 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 10:19:57)
Hanko, ac jsou to otazky tezke, tak ve vsech tebou vyjmenovanych pripadech bych sla na ukonceni tehotenstvi pokud by vady byly zname v casovem limitu dokdy jde potrat udelat. Nejsem matka Tereza a nevidim nic spatneho na tom chtit mit dite zdrave. Samozrejme pokud by se stalo, ze me jiz narozene dite o nejakou koncetinu prijde, budu se starat jak nejlip budu umet, ale v dobe, kdy bych volit mohla, bych ho proste nenechala narodit.
Amnio bych nejspis podstoupila opakovane, abych jistotu spravneho vysledku zvysila co nejvic. No a riziko nemit deti po interupci - doufala bych, ze t o nenastane, ale i tak si stojim za tim, ze ja osobne radeji dite zadne, nez postizene. Vim dobre, co zivot s postizenym clenem rodiny znamena a nechtela bych to prozivat znovu.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:27:12)
chápu tvého příbuzného či známého, že z toho má jizvu na duši a asi bych mu doporučila vyhledat nějakou odbornou pomoc.
Nemůžu říct, jak bych se zachovala já, umím si představit situace, kdy bych se postarat nedokázala, ale hledala bych alespoň nějaký kompromis, dítě navštěvovala, vozila ho na procházky, nějak s ním komunikovala, minimálně třeba každý druhý víkend by byl "jeho", brala bych si ho, kdyby to šlo občas domů... inteligence dítěte by pro mne nebyla zdaleka určující pro to, abych ho ponechala v ústavní péči a ne domácí
opravdu nevím a postižení může být velmi komplikované a náročné, ale stejně bych téměř jistě své dítě nedokázala opustit a kdyby mne k tomu okolnosti přinutili, postoje a doporučení okolí nějak nasměrovaly, postrčily, tak bych z toho měla jizvu na duši..
myslím, že zdůvodnění která máš ty, nemusí každý vzít za své, ani já jim leckde plně nerozumím, postarat se o postižené dítě nevnímám jako samozřejmost, ale cítila bych to asi jako svoji potřebu, neopustit ho, ale postarat se, aby co nejmně trpělo a mělo co nejplnohodnětnější život... jako hrdinka bych si občas asi také připadala, že obětuji svůj život-tak to necítím, deprese z toho, že jsem si svůj život představovala jinak, že o hodně věcí přicházím, že je toho na mě moc.. bych určitě měla... ale vím, že s určitým zázemím bych své dítě neopustila a i kdybych byla nucena, jak jsem psala, hledala bych nějaký kompromis, alespoň ho navštěvovala, prostě neudělala bych za ním tlustou čáru
ty to máš srovnané, ale chápu tvého příbuzného, že on s tím srovnaný není a myslím, že mu může pomoci jedině odborník nebo někdo kdo bude věci cítit a vnímat obdobně jako on, myslím, že ty jsi na jiné vlně
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:33:13)
Hanko, kompromis dotyčná osoba odmítá. V přítomnosti "dítěte" se hroutí, je jí fyzicky i psychicky zle. Třetí cesta pro ni v tuhle chvíli není nebo alespoň to tak vypadá.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:42:07)
a oni se teď vídají a předtím se 30 let nevídali ?



 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:55:46)
Hanko, vídali se po celou tu dobu. Ale tak jednou ročně (možná víc, neptala jsem na frekvenci) a s tím, že dotyčná osoba byla pak zcela odrovnaná.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:59:58)
já myslím, že pomůže snad jedině odborník. že s tím dotyčná osoba není srovnaná a že se tohle může stát a takto vyvíjet chápu, ale poradit a pomoct snad jedině odborník.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:56:18)
já tomu nerozumím, dotyčná osoba se s ním tedy vůbec nechce stýkat, ale má výčitky, a nebo se chce plně starat, ale nevzládá to ? asi to první ?
já myslím, že výčitky ahroucení je zbytečné, ale že pomůže jen odborník a že ta třetí cesta s jeho pomocí třeba nalézt jde, a nebo už možná nejde.
ale mám takový pocit, že u malého dítěte by najíš šla mnohem a mnohem snáz
no prostě ústav a tlustá čára by pro mne byl jedna z posledních voleb, i když samozřejmě musím napsat, že takto to cítím a píšu teď a nemám postižené dítě. dokážu si něco představit, ale nedokážu si představit náročnost situace komplikovaných, sdružených postiženích, kdy se ani neví co a jak dítětei je, jak mu lze či nelze pomoci, jaký bude vývoj, či je předpověď víc než hrozná... nelze fyzicky ani časově zvládat všechna doporučované rehabilitace, je fůra pobytu v nemocnici, vlastně si jsem jistá, že dokonale bych to neustála a nezvládla, ale stále ve mně je, ale odložit dítě, když doma mu můžu nabídnout víc, bych nejspíš neudělala, a teď jak o tom přemýšlím, tak jsem štastná, že mám partnera, který by to vše cítil stejně a byl by mi oporou
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:06:15)
Hanko, dotyčná osoba se s ním vůbec nechce stýkat, ale má výčitky (že se nechová správně a to si myslím, že se nechová správně). Odborník už tu byl i AD, nic nepomohlo. Z mého pohledu buď mám vazbu a pak dělám to, co cítím, že je správné. Nebo vazbu nemám a netrápím se tím. Dotyčný člověk mě svým způsobem hodně vysává a ničí, protože z mého pohledu nechce udělat krok nikam. Ani se postavit čelem svému dítěti, ani si definitivně přiznat, že to pro něj v podstatě jeho dítě není.
 Hanka 75 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:20:36)
Já myslím, že je to jedině na nezávislého odobrníka, ono i to co bude říkat on je pro dotyčnou osobu jiné, než rada od někoho v jiné roli.
Ty by ses tím jistě také neměla nechat vysávat, ale dotyčný to sám asi nezvládne. Jenže to je zase na něm, zda někoho vyhledá. Píšu, že snad může pomoci odborník, protože ono také kápnout na toho dobrého může být problém, to věřím. Některý snad kdyžtak může pomoci tobě, jak se tím nenechat vysávat, nemyslím to ironicky, ale opravdu, protože ten člověk asi svůj přístup sám změnit nedokáže.
 Černá kronika 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:27:46)
Asi ano, trápilo by mě to celý život, nebo spíš přesněji - často bych se k tomu v myšlekách vracela. Nějak si to raději ani nezkouším představit, nevím o jaký postižení by muselo jít, abych to vzdala. A najisto vím, že stejně tak bych to měla i v případě interupce. I to by šlo se mnou celý život, ať by to bylo z jakýchkoliv důvodů.
 Pole levandulové 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:28:16)
Nastesti uz muzu uvazovat jen hypoteticky, ale za sebe vim, ze jsem se vsemi dostupnymi prostredky snazila zjistit, zda deti, co jsem cekala, nemaji postizeni, protoze v tom pripade bych volila potrat.
Kdyby se mi presto narodilo dite postizene, dala bych ho do ustavu, protoze mam v rodine zivy predobraz toho, jak to dopada, kdyz se mama obetuje a prestoze mam svou mamu i sveho brachu rada, tak za sebe bych to, co dela ona, nedelala nikdy.
 Elíláma 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:28:29)
Já vůbec netuším, jak bych se rozhodla... vůbec... Ale vůůůůbec i když bych si přála to ustát. Každopádně bych se trápila do smrti tak jako tak, už jen tím, že bych měla dítě, co trpí (např. tím, že nerozumí světu, má přidružená fyzická postižení atd.), ať doma nebo v ústavu.

Nebavím se o DS, hluchotě nebo paraplegii, ale o opravdu těžkém postižení...
 fisperanda 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:31:03)
Moje teorie byla, že bych nedokázala mít postižený dítě. Dycky sem si o sobě myslela, že tohle bych prostě nedala. V těhotenství bych dala postižený dítě pryč. Pokud by se narodilo postižený, pravděpodobně bych to nezvládla a dala bych ho pryč. Sem si myslela. Potud teorie.
Pak sem byla s dcerkou v nemocnici, byly jí tři týdny, hospitalizovaná byla pro nadměrnou spavost. Přišla se na ni podívat neuroložka, který mi řekla, že dcera je mentálně postižená. Tak.
A můžu říct, že tenkrát se ve mně zvedla taková vlna síly, taková neuvěřitelnost, a bylo mi nad slunce jasný, že ať je to jak chce, nikdy ji neopustím, nikdy, a říkala sem si, že ať všechny další vyšetření dopadnou jakkoliv, samozřejmě bude se mnou, ať je to jak chce, protože svět v ten moment neměl jiný smysl, než že se o svoje dítě postarám já.
Podezření se vyvrátilo, dcerka je zdravá a šťastná holčička. Ale od té chvíle si vážím sama sebe, protože vím, že všechno je nakonec úplně jinak, a přemýšlet "co by kdyby" prostě neplatí.
Nikdo neví, co bude dělat, nebo co udělá, když... poměřuje se to hodnotama v přítomnosti, ale všechny ty hodnoty se můžou rázem změnit.
 Černá kronika 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:38:07)
V tomhle ti rozumím. U dcery se do jednoho roku střídaly docela děsivý prognózy a mě tehdy vůbec nenapadlo, že bych jí snad měla v tom případě dát pryč. Jen jsem si vědomě zakázala cokoliv plánovat do budoucna - nechtěla jsem představovat, až bude chodit do školky, do školy, jak si s ní budu číst knížky a tak. Žila jsem jen tím, abych do ní dostala jídlo a několikrát za den zacvičila vojtovku. Pak jsem postupem času viděla, že bude dobrá, cítila jsem to, ikdyž doktoři pořád strašili. A je dobrá!
 fisperanda 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:41:26)
To taky znám, dcera měla špatnou páteř, půl roku jsem s ní cvičila vojtovku a vypadalo to pořád na operaci páteře. Člověk se v tom sekne, nechce si představovat co bude dál, prostě valí. Byla sem přepnutá do módu "robot". City si v ten moment nemůžeš dovolit.
Hlavně že to dobře dopadlo ~x~
 KlaudieS+M+E 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:41:31)
Fisperando, nadměrná spavost u třítýdeňáka? Jak se to pozná, vždyť novorozenci spí pořád~d~
 fisperanda 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:49:40)
Klaudie, ona mi spala pořád, vzhůru byla tak tři hodiny denně. S tím se vezly i problémy s kojením. Neprospívala. Navíc já sem brala léky na epilepsii, bylo tam podezření, že ji uspávají, tak proto sme byly na pozorování.
 KlaudieS+M+E 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:52:10)
Aha, můj syn byl taky hodně spavé mimčo, na kojení, koupání jsem ho musela budit... Ale on měl do tří měsíců žloutenku, tak u nás to bylo tím.
 cihla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:44:03)
Já rostu, když od někoho slyším, že by nemohl mít postižené dítě, protože by to "nezvládl". Jenže by to zvládl každý, ale lidem se nechce. Přitom pravá máma má své dítě ráda ať je jakékoli. Palec pro tebe, Fisperando ~R^
 KlaudieS+M+E 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:48:21)
Karkulko, a co třeba stacionáře? To ti taky přijde hrozný?
 fisperanda 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:54:25)
Já si myslím, že strach že by to někdo nezvládl pramení z toho, že si lidi neumí konkrétní situaci představit, a pak, v těch myšlenkách, co by kdyby, nepočítáš tak nějak s tou láskou, která tě nakonec úplně ovládne a tvůj úsudek změní.
Je v tom vlastně strach z neznáma, a zároveň uklidnění, že se to v nejhorším dá "nějak řešit". Lidi se tak uklidňují když si nastíní nejhorší možný varianty.
Jenomže když stojíš před konkrétní situací, je všechno jinak. Proto neodsuzuju nikoho, kdo tvrdí "kdyby se stalo tohle, já bych..." Protože to není platný. Život to nakonec všechno semele a hodí jinam, a posuzovat můžem situaci až když dojde na lámání chleba.
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:55:49)
Karkulko prava mama...Co kdyz ma doma dalsi deti?A ta zenska na to opravdu nemusi mit psychicky.To je oduvodneni-prava mama~a~
 cihla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:28:56)
A jak může někdo vědět, že na to psychicky nemá, když to nezkusí? Jít na potrat nebo dítě rovnou frcnout do ústavu a předstírat, že nikdy neexistovalo ti přijde "mateřské"? A že má další děti, to co je za důvod? Jak myslíš, že je to poznamená? Maximálně tak, že budou vědět, že postižení lidé jsou součást společnosti. Znám mnoho rodin, kde je postižené dítě a sourozenci to berou tak, jak to přišlo, oni to neřeší. To jen dospělí je rádi používají jako výmluvu. Znám rodiny, kde oba rodiče pracují, o dítě je přes den postaráno, jezdí s ním na dovolené, na výlety, nijak se neomezují. Ono to jde, ale musí se chtít, a tady se nechce. Mně je z tohohle přístupu špatně, radši jdu spát, než se zase rozčílím. Co se děje s touhle společností, že už nemá ráda ani vlastní děti, když nejsou podle představ.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:30:46)
Já vím naprosto jistě, že na to nemám. Nevím, proč bych měla obelhávat sama sebe.
 cihla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:34:54)
Monty, a jak to asi tak můžeš vědět, když jsi v té situaci nebyla??? Kolik lidí si po autonehodě, když zjistí, že bude do smrti na vozíku říká, že to radši skončí, že na takovýhle život nemá a pak to přece jen jde?
Nikdo si nepřeje postižené dítě, ale vždycky je tady ta možnost a rodiče by s tím měli počítat a v případě potřeby se přizpůsobit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:36:19)
Karkulko,
protože se znám a vím, jak moc je pro mne důležitý, aby mi dítě bylo partnerem právě na té intelektuální úrovni. Třeba to někomu přijde hnusný nebo krutý, ale je to prostě tak.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:38:19)
Mimochodem, když jsem čekala syna a během těhotenství se objevilo podezření na DS (na amniocentézu jsem nešla), byla jsem rozhodnutá dát ho do ústavu, takže až tak úplně bez zkušeností v tomto směru nejsem. Nemluvě o tom, že jsem se před mnoha lety rozhodla pro interrupci také kvůli postižení, tentokrát kombinovanému.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:39:17)
Hlavně já pořád nechápu,kde existuje ta porodnice,ve který ti řeknou,tohle dítě bude postižené.

(to samozřejmě existuje u genetických vad,ale těch je promile).

Všude jinde ti řeknou:"Tady máte, třeba bude ok,třeba taky ne." Dáš zdravý dítě preventivně pryč? Nebo ho dáš pryč až po záruce,až teda po nějakých třech,čtyřech letech zjistíš všechny jeho vady...?

Já jsem taky měla jasno,co BYCH DĚLALA.A pak jsem byla celkem v šoku, že opět nevím
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:40:45)
Dee Dee,
tak třeba právě u DS je to myslím dost jednoznačné.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:46:32)
Monty,to jo. U genetiky je jasný,i když ani u DS se nedá určit budoucnost, jejich IQ se pohybuje v dost širokým pásmu,horní hranice je snad 70 bodů,což má spousta normálních lidí,co se živí třeba rukama-lehčí podprůměr.

Jenže dítě,co se narodí,má v obličeji trochu rysy DS,trochu tvoje,trochu tvojí babičky.Už to není jen DS,je to část vaší rodiny a je to na něm vidět.

Samozřejmě pokud se narodí.

Samozřejmě u druhýho dítěte podstoupím vyštření.A i přes to,co mám za sebou,netvrdím,že bych si nechala dítě ZA KAŽDOU CENU.

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:55:30)
Dee Dee,
ale jasně, proto mne taky ani ve snu nenapadlo jít na AMC a následně na potrat - DS není vada neslučitelná se životem a věřím tomu, že spousta lidí s DS má ten život docela fajn.
Jen já na to nemám, pro mne dítě s IQ 70 ten parťák nikdy nebude... třeba jsem úplně nemožná matka, ale mne fakt nebaví děti, dokud nejsou partneři v komunikaci a nebavil mne ani vlastní syn, když byl mimino. Celou dobu, co byl mimino jsem se těšila, až začne komunikovat. A dneska jsem si tím, že bych na mentální postižení neměla jistá dvojnásob, protože syn má dost nesnesitelných charakterových vlastností, ale tím, že je chytrej, vtipnej a pohotovej v reakcích tak nějak vnímám, že je "můj"... při vyměňování plen a kojení jsem ho totiž neměla.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:58:37)
Monty,tak to máme úplně stejně....taky nechápu nadšení z mimin,kdyby se někde mohli fasovat třeba čtyřleťáci,bylo by to lepší~t~

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:07:35)
Dee Dee,
přesně tak. Kdyby se fasovali čtyřleťáci, byl by to naprosto ideální stav. ~;)
 Pawlla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 5:54:31)
Monty, dítě není od toho,aby bylo Tvůj parťák, narodilo se Tvojím přičiněním a Ty máš k němu povinnosti,bez ohledu na to,jestli je dost zábavné a inteligentní.~Rv
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:13:01)
Pawllo,
ano, protože mám povinnost, zařídím mu nejlepší možnou péči, ale jestli ji budu provozovat já nebo nějaký ústav je na mém uvážení.
Kdybych chtěla mít doma někoho, o koho se budu muset celý život starat a nebudu za to dostávat to, co je pro mne důležitý, pořídila bych si toho Libikova psa.
 °Míša°+1 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:55:40)
Monty,ale u autismu nepoznáš,zda bude dítě soběstačné v budoucnu...tak se klidně může stát,že se taky musíš starat celý život.A považuješ dítě s Aspergrem za postižené?...já vím,blbá otázka zrovna pro tebe....ale děti nejsou věci a neznamená,že když mi není zrovna rovnocenným parťákem,že je horší.Budu ho ještě více milovat,i když je trochu jiné.Takže za mě,jsem vděčná,že je dcera mentálně v pořádku,ale i kdyby nebyla,nebrala bych ji jako nerovnocenného parťáka.~d~
 *Aida* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:58:11)
Monty,
a co povazujes za mentalni retardaci? Co kdyby se na toprislo treba ve veku 3 let ditete?

Jinak muzu potvrdit, ze jsem s Monty chodila na tehotenskou diskuzi a Stanik nemel pred porodem ani dudlika, protoze nebylo jiste, ze pujde domu a ne do ustavu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:02:57)
Aido,
toť otázka - co pokládám za mentální retardaci. Na to se nedá jednoznačně odpovědět...
 kdyzsluncenesviti 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 10:14:22)
Oni by vlastně mohly jít do ústavu rovnou i všechny předčasně narozené děti, protože tam je to taky jo a nebo ne. ~d~

Takže by mě zajímalo, co by potom udělala osoba, která by byla rozhodnutá jít na potrat třeba v případě, že by v těhotenství měla riziko DS 50-50, v případě, že by se jí, dosud zdravě vyvíjející dítě, narodilo předčasně. ~d~ Šoupla by to rovnou do ústavu, protože je tam riziko, že dítě bude postižené? Může mít zdravé, ale taky může být ležák, těžce mentálně postižené, slepé, hluché. Tam se to, ale pozná až třeba za rok a mentální postižené daleko déle.
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:43:48)
Karkulko tady bylo ale myslim napsane,ze dite dali do ustavu po pul roce!Tak to asi nezvladli.Proc odsuzujes? Ja mam 2 dost zive deti,jsou od sebe rok,uprimne si neumim predstavit,mit k nim jeste postizene dite.Kolikrat mam vycitky,ze na ne nemam tolik casu,co bych chtela. Sve deti miluji nadevse,kdyby se jim neco stalo,nedam je od sebe! Ale otehotnet a od vice odborniku a po vice vysetrenich zjistit,ze mimi co ceka bude postizene,sla bych na potrat.Kvuli tomu nejsem prava mama?
 MrakovaK 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:39:12)
a co se děje s touhle společností? Před lety postižení neměli šanci téměř na nic, ani na ohleduplné zacházení..
A máš velmi radikální názory. Někdo na výchovu postiženého dítěte má, někdo ne. Je to něco úplně jiného, než mít doma zdravé dítě, to je snad jasné. Psychiku to ovlivní, manželství to může zničit, ovlivní to okolí i pracovní podmínky té ženy. Je to snad na každé, jak se rozhodne, tak nechápu tvůj jednostranný názor. Já sama nevím, jak bych se rozhodla.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:43:03)
MrakovaK- s touhle společností se děje to,že před tím,než to ty lidi potká všichni říkají:

Nezvládla bych to.Fyzické postižení ano,mentální ne.Dala bych do ústavu.Neexistuje jedna matka postiženého dítěte,co by si to neříkala.

Ale pak když to přijde, zjistí,že svět není jen čený,nebo bílý, že je občas taky šedý.A najednou nemají správné řešení...

Takže já to nevidím tak pesimisticky,jako Karkulka. Ona je rozhořčená něčím,co si lidi myslí,ale když přijde na svět, nechovají se tak. Rozčiluje se kvůli přeludu.
 *Aida* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:54:22)
Zelena Karkulko,
hele ale pises pekny kraviny. Samozrejme, ze sourozence postizeny bratr ci sestra ovlivni! Ja mam postizene deti 2. S jednim momentalne travim spoustu casu po nemocnicich, takze fyzicky nejsem doma. Myslis, ze je to neovlivni? Nebo to, ze se musi prizpusobovat vylevum sveho sourozence, ustupovat, neustale vse opakovat... A uz vubec neni pravda, ze sourozenci to neresi~8~. Moje deti maji dokonce i aktivity pro ""souroence postizenych deti"", aby si tam mohli odpocinout.
Jinak ale mam postizene prvni dve deti, takze me to od dalsich nejak neodradilo. Sve dite bych neodlozila, ani kdyby bylo naprosty lezak. Ale tohle ma kazdy nastavene jinak. Pred 30tilety muselbyt slusny natlak na to, dite odlozit. Je zcela mozne,ze vsechno mohlo byt jinak, jenze to clovek predem nevi a rozhodnout se musi v tom urcitem case.
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:06:31)
Aido mas muj obdiv! 4 deti z toho 2 postizene,mohu se zeptat,jak to zvladas?
 *Aida* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:20:51)
Majo,
zvladam, jinak to nejde. Ale moje deti nejsou lezaci. Nejstarsi je autista a druha je hlucha. Nebydlim v CR a mam celkem jine moznosti, napr mi chodi na 3 odpoledne v tydnu nekdo pomahat s detma. Integrace tady taky funguje jinak, obe deti jsou v normalni skole, starsi s asistentem, mladsi bez. Vlastne v te skole mam i treti dite, ktere diky postizenym sourozencum ziskalo misto na cely den ve skolce patrici k te skole.
Akorat jsem trosku strzena z toho, ze furt neco zarizuju, kazde dite ma nescetne ruznych odborniku, obcas ztracim prehled o vsech jejich terapiich~8~~t~. A neustale resim neco se skolou. Treba v pondeli se s nejstarsim musela ucitelka vratit do skoly, kdyz byli napul cesty k bazenu na plavani. Milacek dostal zachvat, ze nemuze plavat s brejlema a ze mu vadi voda do oci~d~. Reditelka to dorazila tim, ze mu rekla, ze jsou v tom bazenu blbi~8~~t~~d~, kdyz mu to nechtej dovolit. Cimz si do budoucna vubec nepomohla~q~. Takze ted abych resila nejen syna, ale jeste i reditelku a jeji chovani~t~... Nebo dceri dali do tridy studentku ucitelku a nikdo neresil, ze neumi zachazet s radiem, ktere dcera potrebuje, aby slysela~o~. Potrebovala bych bejt jasnovidec obcas, abych vedela dopredu, co resit...
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:31:50)
Aido znovu-mas muj obdiv!~;((
 *Aida* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:41:18)
Majjo,
~t~, hele abych uplne nezblbla, tak jsem ted zacala studovat VS. Doted jsem se hodne dobrovolne angazovala mezi postizenyma detma a sekla jsem s tim. Tak jsem taky sobecka~t~.
Obdiv si nezaslouzim, uprimne. Obdiv ma moje svagrova, ktera se stara o svou postizenou dceru uz 19 let a ta holka je lezak, v plinach, jist umi jen kasicky... a k tomu ma bratra dvojce, ktery je naprosto v poradku. Takze kazdy den vidi, co presne mohlo byt a neni. Otec to psychicky neunesl a spachal sebevrazdu.
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 9:14:50)
Aido a to je ono,v tomto pripade otec spachal sebevrazdu,neunesl to,nezvladl,je to strasne! Snad Karkulka pochopila,ze ne kazdy to zvladne!
 bien+Kája08/08 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 1:59:15)
dovolim si trochu odporovat..mam v blizkem okoli rodinu s velmi vazne nemocnym (doufejme,ze se dozije) skoro triletakem a neni pravda,ze sourozenec netrpi..mama (jako spravna prava mama) je s nim po spitalech (momentalne uz skoro 2 mesice na druhym konci republiky) a o rok starsi dceru za tu dobu videla 3x na jeden den..mala zacala z toho spitalniho maratonu,co braska s mamou absolvujou (ma uz 10 operaci behem 2 let) koktat,pocurava se a absolutne nesnese cizi lidi/deti v blizkosti..ani na nakup se s ni neda..a to byla hrava,komunikativni a od 14mes.bez plin..ted jen sedi,maluje si a kouka z okna,kdy prijede mama..takze ne vzdy (osobne si myslim spis vyjimecne) to sourozenci zvladnou v pohode
 arsiela, 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:06:27)
Bien tohle to je průser,nedá se aby se tatínek s dcerkou třeba přestěhoval na týden poblíž,nebo se tatínek na týden s maminkou vystřídal.Já vím otázka je i finance.Tohle to jsme byla šťastná,že jsem měla mezi klukama tak velkej věkovej rozdíl a starší byl schopnej za náma ob den do Prahy jezdit.Mít doma k Jíjovi dítě třeba jen o rok straší tak nevím jak bych to dala.Musela bych jasně co by zbývalo.
 bien+Kája08/08 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 11:21:07)
arsielo-bohuzel tam neni podpora rodiny..manzel se na natlak matky nevystrida,navic vzdy,kdyz se to s malym zhorsi,tak ma,jak on rika,deprese a nemuze chodit do prace,ale s malou taky neni,vysedava v hospode nebo blouma po vsi..ji nikdo nepomuze,musi to zvladat sama a jeste drzet ostatni..
Ale teda on neni postizenej..2 dny po prvnich narozkach mu nasli nador a pak se ukazalo,ze je to rakovina..uz skoro 2 roky balancuje na hranici smrti nebo paraplegika..vetsinou je na JIP nebo ARO,takze nejaky navstevy taky moc nejdou..
Nicmene celou rodinu to nici a nejvic tu nejzranitelnejsi..me fakt zvedl z postele nazor,ze se nejaky vetsi postizeni/vazna nemoc na sourozencich nepodepise..
 arsiela, 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 13:08:41)
Bien doprd..to je fakt posraným nahoru.Jo chlapi to holt občas nedávaj.Sourozence to pokaždé poznamená,ať už v dobrým nebo ve zlým.
 bien+Kája08/08 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 13:14:54)
arsielo-lip bych to nerekla
 Terinka4444 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:49:48)
Fis, děkuju ti za těhle pár vět~;((~;((moc jsi mi pomohla
 malostranska 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:40:49)
Nevidim rozdil mezi ditetem nemocnym a zdravym.Je to prece porad moje dite a tak se o nej snad staram,at je jake chce.Nechapu, jak muze nekdo postizene dite odlozit, jen proto, ze neodpovida jeho predstavam. To dite za to nemuze a rodice, teda nastavajici by si meli uvedomit, ze pokud planuji rodinu, ze se jejich detatko narodit zdrave nemusi.
 Len 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:42:48)
Bugaboo, vidim to uplne stejne, je tolik veci, ktere se mohou stat, tolik diagnoz, ktere se v tehotenstvi najit nedaji a tolik veci, ktere se mohou objevit pozdeji... Jit do tehotenstvi s tim, ze budu mit jen zdrave dite, je kratkozrake.
 KlaudieS+M+E 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:44:12)
Taky s tím souhlasím... ale je postižení a postižení... děti rostou, sílí, přibírají, rodiče stárnou...
 cihla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:41:20)
Ježiš ty jsi blbá, to ti přijde normální dítě, na které se těšíš, po zjištění, že je postižené prostě odhodit? Myslíš, že pak přestane být tvým dítětem???? Pak to nemá v tomhle státě vypadat takhle, nulová sociální inteligence, postižené a staré lidi nejraději eliminovat, když to nejde, tak alespoň schovat, abychom se na ně nemuseli koukat, že? ~Rv~Rv~Rv Co bys řekla na to, až budeš stará a děti tě šoupnou do ústavu, protože nebudou mít výčitky, že se nestarají o matku, která trpí inkontinencí a zapomíná???
 Němcová Božena 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:42:46)
karkulko, přečetla sis to aspoň?~a~
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:47:42)
Karkulko,nešil.Zakladatelka má v podstatě na určitý rovině pravdu,ale to je proto,že se na to kouká jen racionálně.Kdyby ji to potkalo,zachová se jinak....nemám strach o naši společnost.
 Klarisanek 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:43:27)
Karkulko, sorry, ale za blbou jsi tu ty. Nevim proc se navazis do autorky, ktera se pta za jineho cloveka. Jsi presne ten typicky "hlasac" svych postoju, pritom jsi nezazila. Pro tazatelku jsou daleko dulezitejsi informace od Dee Dee ci Aidy, on totiz svet neni cerny nebo bily. On je cernobily. A tvoje chytrosti o tom, ze napr. sourozence to neovlivni, no to uz je uplne k smichu. Jsou rodiny, ktere to zvladly bezvadne, jsou rodiny, ktere to znicilo. Hlavne nezaujimej jednoznacne postoje, kdyz o tom vis prd, natoz nekoho neodsuzuj, kdyz jsi "nechodila v jeho botach".
 Benin 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:47:40)
Nedovedu si tu situaci ani představit. Asi by záleželo na míře postižení. Ale vím, že pokud by se to zjistilo v těhotenství, šla bych na potrat.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:54:45)
Lettie, jenže to, co píšeš, vidíš až po 30 letech.
Drtivá většina rodičů věří, že bude líp a dělají, co mohou. A když nemohou, je velmi těžké své dítě odložit do péče cizích... Je velmi těžké své "selhání" pak přijmout a smířit se s tím. Byť objektivně dotyčný vlastně jakoby neměl jinou možnost...
Přijmi to, že má rodič výčitky, a neber mu je. Prostě zkus být jenom chápavá - ano, musí to bolet, jsi z toho smutná, ale čas neumíme vrátit zpátky, abychom to změnili.
 Lettie 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 22:58:32)
Bumbi, já už chápavá byla, ale ten člověk už je na hranici duševního sebezničení. Mě ta intenzita výčitek prostě přijde nepřiměřená, opravdu hodně destruktivní. Chápu, že to je svým způsobem selhání, ale selhání omluvitelné, pochopitelné, a jako takové jej přijmout.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:05:44)
pak je ale jediné možné řešení odborník a případně k tomu medikace - asi to sama cítíš. ~o~
 Bumbi&05,08,10 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:50:28)
ten válečkový mračík tam nepatřil! Nevím,jak se tam dostal, pardon!
 Májja 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:08:32)
Lettie nevim proc,nikdy jsem to nastesti nezazila,ale presne si umim predstavit,jak se tvuj znamy citi!Musi to byt strasne,ted vidi,ze se spousty postizeni da resit,da se diteti pomoct,aby to postizeni nebylo tak velike a rika si proc jsem nezkusit to a to. I chapu tu malou frekvenci styku.Musi to moc bolet a nikdy se s tim nevyrovna,bohuzel.To chce odbornika,aby tu bolest pomohl zmirnit.
 Tenna /2 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:20:10)
Na tohle ti nemůže odpovědět nikdo, kdo v té situaci nebyl. Já absolutně nevím, co bych dělala, jak bych to prožívala. Opravdu netuším. Ale mám podezření, že zcela v klidu bych už do konce života nebyla, ať už bych to řešila jakkoliv.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:24:29)
Mentálně postižené dítě bych dala do ústavu.
V případě tělesného postižení spíš ne, ale takhle od stolu těžko říct.
 1kulička 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(22.6.2011 23:30:02)
No jo, jinak se na to člověk dívá teoreticky a jinak to pak prožívá. Co mám svoje děti, tak jsem hodně ze svých názorů slevila - v tom smyslu, že musím mít taky prostor pro sebe. My v českém státě máme velkou výhodu, že existují ústavy, stacionáře, internáty a jiné organizace, které se mohou na péči podílet nebo ji zajistit celou.
Kdybych to sama musela řešit, tak určitě částečně péčí v těchto zařízeních, ale určitě bych chtěla být pořád jeho máma, dítě by bylo doma - pokud bych péči zvládala. Přirovnání k průměrně inteligentnímu zvířátku ve mě hrůzu nebudí, mazlíčky si pořizujeme všichni a dá se s nimi žít dost dobře~;)
 pasivní 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:07:09)
Tak jednak mi připadá velice rouhavé představovat si "cizí" neštěstí, když mi v postelích spí poměrně zdravé děti(stačí jeden připitej blbec za volantem a z jakéhokoliv génia je ležák s mentalitou malého děcka) a za druhé se mi zdá nepravdivé hodnotit jakýkoliv postoj jako sebeoběť.

Každý děláme to, co je pro naše vlastní ego únosné, vejde-li se do toho životní postoj "neopustím, čemu jsem dala život" je mi to asi bližší. I pes (a hodně blbej) potřebuje lásku, nemohla bych žít s tím, že je mé dítě kvalitně a chladně někde živeno.

Znám jeden příběh, který klidně vnímejte jako ten bez pointy.
Mladá matka za podpory celé rodiny slavně čekala dítě. Když jí sdělili, že má DS, odložila ho na místě. Všichni se tvářili, jako že nic nebylo.

Po několika letech se narodilo děvčátko - zdravé, hýčkané, adorované. Šíleností osudu, vesmíru, Boha, života.. ta holčička v pěti letech umřela na běžnou laryngitidu.

konec filmu..., nic z toho nevyvozuji, ale nechtěla ta ženská musela projít šíleným peklem, nevím jestli si dokáže odpustit, přála bych jí to..
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:10:38)
Libiku,
pes nepotřebuje lásku, pes potřebuje být členem smečky, protože to vychází z jeho přirozené podstaty. My jsme to domestikací trochu posunuli jiným směrem, ale ani tak to nemá s lidsky vnímanou láskou nic společného.
 pasivní 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:17:51)
Monty, jestliže sis fakt jistá, že se budeš po hraničních rozhodnutích cítit v pohodě v duchu svých apriori proklamací, je to to, o čem jsem prvotně psala a je to OK.

Jenom mi prosím tě nesahej na psy, jsou věci, které literatůůůra prostě neobsáhne:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:20:40)
Libiku,
omlouvám se, že jsem se tě svým postojem ke psům dotkla, já jsem bohužel milovník koček. ~;)
 pasivní 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:25:16)
Nepasla ty jsi tu někdy nedávno o pochopení textu ve vztahu ke funkční gramotnosti?

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:29:25)
Ale já tvůj text chápu, jen se mi nechce v tuhle nekřesťanskou hodinu psát obsáhlý elaboráty. ~;)
Moji reakci chápej tak, že přirovnání ke psům, jakkoli ho chápu, u mne moc neobstojí, protože psy chápu jako servilní slintající idioty, zatímco kočka je osobnost. A lásku fakt nepotřebuje.
 foxyna 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:50:52)
~t~~t~~t~ to je blbost.
Moje kočka lásku potřebuje byť je osobnost. A nejen ta moje. Máš ráda kočky ... a co o nich víš? Taky se pohybuješ v těch klišé, že kočka je vázána na místo a ne na lidi?
Věřila jsem tomu do té doby, než jsem jedno kotě dostala. ~;)
 mil007 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:23:18)
Pravděpodobně bych nedokázala dát své dítě do ústavu,ale nemůžu říct se 100% jistototou,že bych to doma zvládla.Chtěla bych to zvládnout,snažila bych se,ale...kdo ví?
 Tizi 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 0:20:50)
V těhotenství jsem byla rozhodnutá, že bych si postižené dítě nenechala. Dodnes si myslím, že bych z toho výčitky svědomí neměla. Pokud by se postižení projevilo později, když už mám k tomu dítěti vytvořený vztah, bylo by to o něčem úplně jiném, snažila bych se o něj starat doma. Lidi, kteří dají postižené dítě do ústavu neodsuzuji, ale chápu, že výčitky svědomí mohou mít. Jak z toho ven, bohužel nevím. Snad by opravdu poradil ten psycholog.
 Pawlla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 5:48:52)
Budu psát z pozice jak rodiče tak člověka,který v takovém ústavu pracuje.Jako rodič bych udělala všechno možné,abych se mohla postarat sama,mám syna s autismem a nemyslím si,že jeho život je méně než život kohokoliv jiného,je pravda,že se nejedná o těžké postižení.Pracuji s těmi nejtěžšími postiženími, respektuju,že rodiče tu péči nedali,ale upřímně nechápu,proč za nimi ani nepříjdou a to je většina,prostě od odložení je osud jejich dítěte nezajímá až do doby než vše zdědí.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:11:54)
Souhlasím.
Nechápu, jak někdo může žít s pocitem, že někde je jeho dítě a on neví, co cítí a jak se mu daří...
~d~
 foxyna 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:52:21)
Pawllo co zdědí? Nějak si neumím představit, co zdědí rodič dítěte, které tráví svůj život v ÚSP :-(
 *Niki* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 9:03:05)
MOžná Pawla myslela, že jednou bude dědit to dítě. Je na stejné úrovni, jako ostatní děti těch rodičů... to, že jsou v ústavu neznamená, že jsou zbaveni svéprávnosti.

Naopak si taky neumím představit, co by rodič zdědil po dítěti. Možná že by si nárokoval nějaký příspěvek na péči? Plus ID?
Můj postižený příbuzný dostává měsíčně kolem 17 tisíc (ID plus příspěvek na péči). Jak je to s lidmi v ústavní péče, nevím. Zda to dostávají osobně, či hned ten ústav...
 Pawlla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:55:04)
Ale samozřejmě,že dědí rodiče.U nás jsou těžká postižení,takže děti rodiče nepřežijí a z příspěvku na péči a důchodu(u starších 18 let)se nasbírá docela pěkná suma.
 Ananta 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 12:58:47)
Pawlo, já bych nemohla s těmi dětmi ani pracovat. Jednou jsem byla ve stacionáři a pak jsem měla noční běsy, nezvládám to, je to pro mě o to horší, že fakt věřím, že když člověk odmítne od života přijmout takovou situaci a zbaví se jí, tak že to nezůstane nepotrestáno, spíš se dostane do podobné situace znova a stjně ji bude muset přijmout. Já jsem kvůli tomu ani nechtěla děti, protože je mi už 37 let, nakonec to teda ještě zkusím, ale jestli se mi tohle stane, tak jsem v absolutní pasti, protože jakékoliv řešení mě zničí. Takže jen říkám, panebože cokoliv, ale tohle fakt ne, na to nemám.
 arsiela, 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 13:13:34)
Ananto já jsme si tohle říkala kdysi taky a pak najednou bum,během dvou minut všechno vzhůru nohama.A nikdo se mě neptal chceš ,nechceš,prostě jen suché oznámení diagnozy a poper se s tím sama.A další diagnozy stále za pochodu nám oznamujou a na 99% jsme vnitřně přesvědčená,že konec ještě není.Ono se o tomhle vážně nedá diskutovat,pokud to nezažiješ.
Můžeš si říkat milionkrát,že tohle nedáš(nebo naopak dáš) a pak je všechno uplně jinak.Kort ,když se ti stane,že s tím dítětem třeba už rok žiješ a vyvrbí se něco později.
 Ananta 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:11:23)
Já myslím že se diskutovat trochu dá, protože se člověk trochu zná. Co by opravdu udělal neví, to je jasné. Na druhou stranu když o sobě víš, že jsi všechno možné jen ne pečovatelka, že ti mrňavé děti lezou na nervy i když jsou zdravé a ne ještě postižené, tak se z toho dá lecos vyvozovat. Mě mimina nebaví, nikdy nebavily a mít doživotní mimino by mě asi fakt přivedlo na psychiatrii ~d~ Já dítě vnímám spíš jako toho parťáka co popisuje Monty a těžko s tím něco udělám.
 Pawlla 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:58:12)
Mě by dělalo problémy pracovat třeba s týranými dětmi,nebo nevyléčitelně nemocnými,které to vnímají.Naši klienti jsou spokojeni,není proč je litovat.
 Čekatel na smazání 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:35:22)
O mentálně postižené dítě bych neměl sílu se postarat, na druhou stranu po odlozeni do ustavu bych nemel dobrej pocit a urcite vycitky.
 Meta 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:36:38)
Je strašně nebezpečné některé myšlenky zhmotňovat. Tys tu naplno napsala, čeho se odříkáš. Přitom se jedná o něco, o čem člověk nedokáže předem říct, jak se zachová. Pokud se příbuzná trápí, je to proto, že s uteklými léty zmoudřela a docházejí jí souvislosti. Je to její osobní peklo a těžko jí někdo dokáže pomoci. Teprve při této diskusi mě napadlo, že mě matka také mohla odložit, když jí lékaři po dlouhém zpackaném porodu, který jsem přežila jen zázrakem, řekli natvrdo, že budu kvůli dlouhodobé absenci kyslíku velmi těžce poškozená. Myslím, že jsem nebyla očekávané a vytoužené dítě, souvisel ten šílený porod nějak s tímto faktem? Co se tenkrát muselo mé mamince honit hlavou? Přijala mě vnitřně až po prožitém strachu? Život nás velice rád staví do situací, kterých se bojíme. Proto buď opatrná, až zase budeš mít potřebu sdělovat světu, co chceš a co nechceš.
 *Niki* 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:00:21)
Mě nepřijde divné dát dítě do ústavu, ve smyslu, že věřím, že spousta lidí by takovým dětem nebyla dobrými rodiči. Je dobré, že mají sebereflexi.

Mnohem divnější mi přijde postoj zakladatelky. Mít výčitky je něco, co z člověka neudělá úplného bezcitu. Je normální a zdravé, reflektovat to, co jsem udělal.
Odložit a nevyčítat si, když se nejedná o starou židli, to mi přijde patlogické.
Psychoterapie pro paní z úvodního příspěvku ale asi nebude od věci.

Jinak já si tím rozhodováním, co s postiženým dítětem, prošla už před těhotenstvím (nebudu více vysvětlovat). Děti mám zdravé. Kdybych čekala postižené, jakékoliv rozhodnutí by naši rodinu rozložilo. Vše by bylo špatně.
 MaTaTa 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:38:02)
Ahoj.
já se o takové dítě chodím starat do rodiny již 4rokem a pro rodinu je na obtíž,aspoň já to tak vidím.
sama bych takové dítě nikdy nedala do ústavu,ale ne každý to tak cítí,respektuji názor ostatních,záleží na každém znás ,zda by tu tíhu unesl,je to fakt náročné hlavně psychicky
 irlev 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:38:52)
Lettie, tady není co řešit. Odborná pomoc snad bude efektivní - a bude to dlouhá a hodně těžká cesta.

Jizva na duši? Ty brďo, je vůbec normální si něco takovýho představovat? Jako co si průměrná máma představí? Nic, co by se dokázalo přiblížit skutečnosti. Duše se prostě musí chránit a nepustí nás do zcela krizových scénářů.

 Raduza 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 7:53:20)
Možná má jiné psychické problémy a něco co se stalo v minulosti, vyplouvá na povrch. Nezaměřovala bych se pouze na jednu věc a poslala na psychiatrii.
 arsiela, 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:00:37)
Nechala bych si ho,ale využila bych všechny dostupné odlehčovací instituce.Stacionář,asistentku,hlídání,odlehčovací pobyty.To vše totiž existuje.Netrávila bych s ním čas 24 hodin denně 365 dní v roce.To totiž ani nejde.Teď už to vím,ale došla jsme k tomu až když jsme po skoro 4 letech nonstop péče zkolabovala.
Letie jenže ty píše o době před 30 lety,což pokud dobře počítám je nějaký rok 81?Tenkrát jiná možnost nebyla,nebyla žádná služba,nebyl jediný příspěvek,nebyla možnost zůstat doma,buď ústav nebo živoření.Tenkrát v té době bych taky tak silná nebyla,neměla bych na to hádat se s doktorama,sociálkou,zvládat kromě péče ještě šikanu úřadů.Navíc nebyla žádná informace o práci s mentálně postiženejma,hydrocefalus se neléčil.Ale když si představím jak tenkrát ústavy vypadaly naprosto chápu,že ten kdo dítě odložil z toho má trauma dodnes.Možná o to větší,když vidí nynější možnosti,tak si třeba říká,škoda,že tenkrát tohle nebylo.
Takže za mě v současné době ano,nechala bych si a nechávám si dítě s jakýmkoli postižením,jediná vyjímka,kdy bych volila dočasně ústav by byla nezvladatelná agrese,nebo sebepoškozování.V době totality bych na to obhájit si to,zřejmě psychicky neměla.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:18:24)
arsielo,souhlasím s tím,že před 30 lety ten tlak na to zbavit se postiženejch byl enormní,ale i tehdy se dalo něco dělat.A hydrocefalus se operoval už tenkrát.Pravda,ty rodiče to měli nemsírně težké.Znám poměrně šílené příběhy.

Třeba jedné mamince kluka s hydrocefalem a rozštěpem páteře v SVK řekli,že to bude postižený ležák.V nemocnici jí řekli,že existuje operace,ale že jí nedělají.Maminka jim řekla,že spíš bude ležák ona,než její syn. Vzala telefonní seznam,obvolávala nemocnice a pak ji tuším v Hradci řekli, že operují.Odoperovali,kluk studuje tuším peďák.Mmch, maminka měla nějaké problémy s páteří a málem byla opravdu nechodící,tak pozor na to,co řeknete!

Znám jednoho nadprůměrně intelgientního kloučka,taky ze SVK,po porodu řekli mamce něco podobnýho,taky ho sebrala,odjela do jiné nemocnice (Košic) a tam jí ho odpoerovali.

Do třetice znám smutnější příběh asi 17ti letýho kluka.Rodičům po porodu řekli, že s toiuhle diagnózou do roka zemře,ať ho dají do ústavu a neupínají se na ně.Udělali to,ale když ani do roka a půl nezemřel, tak se naštvali, vzali ho zpět,zajistili operaci.Bohužel to bylo celkem pozdě, tak kluk je na úrovni asi 4leťáka. Zjistili,že péče o něj je enormní,ale nechali si ho způsobem,že přes týden je někde ve stacionáři, o víkendy a na svátky je doma.

Prostě i tenkrát to šlo-shunty se u nás fakt dělají dlouho,ale ty rodiče museli na všechno přijít sami a všechno si to vydupat.,Třeba ta osoba,o které píše zakladatelka nezkusila tenkrát všechno a teď je pozdě to vrátit.
 arsiela, 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 10:03:53)
dee takhle jsem to myslela,že prostě podlehla tlaku,který byl tenkrát veliký a teď má výčitky.Ne každý asi uměl bojovat,těžko říct co tenkrát doktoři rodičům řekli.A jestli brali doktora jak boha co má pravdu?Ale to jsou fakt jen spekulace.
Promiň nevěděla jsme jak moc se to tenkrát už operovalo,myslela jsme že moc ne.Tak se omlouvám.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 13:51:45)
arsielo,proboha neomlouvej se,jak bys to mohla vědět? Každá máme nastudovanou tu "svou" diagnózu dobře~t~

Ono se sice operovalo,ale asi jak kde a jak co....

A máš pravdu, že doktoři byli větší Bozi,než jsou teď.

Tohle toho člověka asi žere nejvíc,že dnes by se rozhodl jinak.

 Líza 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:12:50)
Lettie, kdyby jsou chyby. Víš kulový, co bys cítila, kdybys udělala to či ono, v kůži člověka, o kterém píšeš, jsi nikdy nebyla, takže všechny tvoje postoje jsou založené jen na fantazírování a spekulacích.
 anavel + 3 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 8:57:05)
To je presne ono, takhle bych se jednoho dne nechtela citit, neco si vycitat, ze jsem uprednostnila svoje potreby, treba nejakou karieru pred potrebami svyho ditete. Nedokazala bych nepremyslet, jestli mu treba nebylo ublizovano, protoze vim, ze i oni citi, ze i oni chteji byt milovani a zit v rodine, kde je pravoplatnym clenem. Takze ackoliv je to nekdy priserny a hrozne tezky, jdeme dal a bojujeme jak to jde.
 Ananta 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 12:34:21)
Já úplně moc, nejvíc obdivuju rodiče co si takové dítě nechají, jestli bych v životě na něco neměla, tak právě na tohle. Bylo by v ústavu a jezdila bych za ním, víc bych nedokázala.
 Epepe 


Netrápil/a by se stejně? 

(23.6.2011 12:55:52)
Lettie, rozhodnutí takového rozsahu si netroufám hodnotit. Tu odpovědnost si ten člověk bohužel ponese vždy, ať už se rozhodne, jak chce. Nejlépe pro něj/ni by nejspíš bylo navštívit odborníka (z oboru psychiatrie, psychologie).
Jen se zeptám: víš jistě, že by ta dotyčná osoba neměla stejné pocity, i kdyby nic z toho neprožila?
Přece jen, období okolo padesáti let (počítám-li správně) přináší tolik životních změn, že si depresemi procházejí i lidé, kteří se takto rozhodovat nemuseli.
 Mrej 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 13:00:49)
Znám ze svého okolí 2 případy dětí s Downem. Narozeny v 60. letech. V obou případech rodiče volili ústav v cca 6 letech věku dítěte. Obě rodiny byly a jsou se svými dětmi v kontaktu, navštěvovaly je, braly si je domů na vánoce, prázdniny atd. Další děti (v obou rodinách byly další děti, starší i mladší) věděly, že mají ještě jednoho sourozence, braly to tak, jako že je na internátě.
Dnes jsou rodiče těch dětí důchodci a aniž by se vzájemně znali, mají shodný názor - ústav byl dobře, jen to mělo přijít dýl a postupně. S využitím dnešních možností denních či týdenních stacionářů. Uvádějí, že jejich dítě (dnes věk 45-50 let!) je v kolektivu podobně postižených lidí, žije si svým životem, je tam spokojené, své rodiče rádo vidí či navštíví, ale jeho život je prostě jinde. A je to tak dobře, protože jsou to sice nesvéprávní, ale dospělí lidé.
Zároveň mají rodiče klid v duši proto, že své další děti nezatížili povinností starat se o bezmocného sourozence. Sourozenec má možnost, ale ne nutnost.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 14:01:14)
margit,rozhodně to nevidím jen ze svého pohledu.myslím,že jsem se asi tady špatně vyjádřila.Já jsem chtěla říct,že u hdyrcoefalu (i s tou epilepsií) ti po porodu nikdo nedokáže říct,jak to dítě na tom bude.

Dnes ti nikdo neřekne,bude postižené.

Chci tím vším říct,že ti dají dítě a řeknou: může na tom být jakkoliv,máte to 50 na 50 a teď dělej rozhodnutí.....


Čili v žádném případě neodsuzuju něčí rozhodnutí dát dítě do ústavu,jen se směju vašim naivním představám,že ti lékaři dokážou cokoliv po porodu říct.Nedokážou a dnes už to taky nedělaj. nemáš pak podle čeho udělat racionáloní rozhodnutí.Nemáš logický argumenty.

(Jinak syn mé kámošky Péťa se narodil s ošklivám hydrocefalem, má epilepsii, byl na remodelaci (rozřezání lebky)-špatně mu srostla kvůli shuntu plus byl na operaci nádoru ve čtyřech letech.Doktoři řekli, že ta operace je horší,že na 99% bude slepý a na 50% operaci nepřežije. v září jde do první třídy s normálníma dětma,má shunt, brejle a kompenzovanou epilepsii)

Jde o to,že nikdy nevíš. Neurochirurgové v motole sami říkají,že kdyby pochopili vztah anatomie mozku k jeho funkci ,pak by měli Nobelovek na 20 let dopředu...)
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu 

(23.6.2011 16:34:45)
No,vidíš margit,tak nakonec se shodnem.Já totiž to vidím podobně.Jen jsem chtěla říct, že u většiny diagnóz nevíš,takže to rozhodování je stejně nakonec úplně iracionální.

Ale samozřejmě u nějakejch genetickejch poruch to je jasný....

Jsem ráda,že malá je nakonec ok~x~
 Lettie 


Děkuju Dee Dee a všem ostatním za odpovědi. 

(23.6.2011 20:15:06)
Původně jsem chtěla nechat přečíst diskuzi paní, o které píšu, ale nedám. Objevilo se tu dost příspěvků, které uvažují přesně jako ona. Co by KDYBY a správná máma. Dee Dee je přesně ten bojovník, kterým by paní chtěla být, ale není. I když Dee Dee nikoho neodsuzuje, pouze jde dál podle svého srdce, tak by ji to srovnání určitě bolelo. Přeju Dee Dee, Arsiele a ostatním maminkám postižených dětí hodně sil a radosti z pokroků dětí.
 Ilča 
  • 

Re: Děkuju Dee Dee a všem ostatním za odpovědi. 

(6.10.2011 21:10:35)
Dobrý den.
Odložení dítěte do ústavu.
Ještě před dvěma roky bych si ani netroufla na něco takového jen pomyslet.
Netýkalo se mně to.
Pak jsem porodila krásného chlapečka a naše rodina se rozrostla na čtyři.
Máma,táta,holčička a kluk.
Pořád si ještě pamaluji jak jsem byla šťastná, bohužel také nikdy nezapomenu jak se mi pět měsíců po porodu zhroutili všechny sny.
Stála jsem na chodbě v nemocnici, v náručí jsem držela svého broučka, a poslouchala jak mi doktor zděluje, že moje dítě je vážně nemocné.
Letos v září nám potvrdili diagnozu - Zelweger syndrom
Nebudu tu nemoc rozebírat, jen napíši že prognoza je šílená a léčba není známa.
Je to genetická vada kterou já a manžel přenášíme.
Je veliká náhoda, že se sejdou dva zdravý přenašeči stejné nemoci.
Ještě bych chtěla napsat:někdy příbuzní a známí hledají viníka- kdo může za to, že je dítě nemocné.
Ale u těchto nemocí není viník - máma nebo táta.
Nikdo z nás neví jaký špatný gen si v sobě nese.
Takže viník neexistuje.
A už jen ve stručnosti můj příběh.
Kubíkovi budou dva. Nechodí, nesedí, nemluví - brouká si, trpí praktickou slepotou a skoro neslyší, hypotonie, epi...
Ve svých dvou letech je na úrovni 5. měs. miminka.
Dál poroste, ale zůstane na této úrovni a jeho stav se časem ještě víc zhorší.
Starám se o něj doma a moc ho miluji.
Bohužel také vím, že jednou přijde chvíle, kdy už domácí péče nebude možná.
Pak také budu muset své dítě dát do ústavu.
Dalo mi hodně práce si tuto myšlenku připustit.
Ale někdy člověk jinou možnost nemá.
No a jak žiju nyní.
V hlavě jsem si uspořádala co je pro mě a mou rodinu důležité.
Co budu řešit nyní a co budu řešit až nastane čas.
Vím o nepříjemných věcech, které jednou přijdou.
Vím, že nastane čas loučení.
Ale teť mám ještě šanci svého syna objímat a prostě ho mít ráda.
Užívám si šťastné chvíle a na to zlé, co přijde memyslím.
Protože kdybych na to pořád myslela , tak by to bylo ještě těžší než to je.
Člověk se nemůže trápit něčím, co ještě nepřišlo, i když už to pomalu klepe na dveře.
Snad jsem to napsala trochu srozumitelně.~j~
Ahoj Ilča



Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.