Minie1 |
|
(25.11.2011 15:27:16) Navazuju na své předchozí téma, respektive na příspěvek Ecim, že žena v domácnosti "je vydržovaná", že není moc hodná úcty.
Moc s tímhle názorem nesouhlasím, ale tak mi napadá:
KDYBYSTE MOHLY - PODMÍNKY VE SPOLEČNOSTI BYLY TAKOVÉ JAKO V NĚKTERÝCH ZÁPADNÍCH STÁTECH - RESPEKTIVE TŘEBA NA NĚJAKOU ŘADOVOU KANCELÁŘSKOU POZICI BYSTE MOHLY NASTOUPIT I PO VÍCELETÉ PAUZE A NEBYLO BY VÁM TO V ŽIVOTOPISE NA ŠKODU. KDYBY MUŽ I PO ROZVODU MĚL POVINNOST ZAJISTIT ŽENU A DĚTI JAKO V NĚKTERÝCH ZÁPADNÍCH STÁTECH /TUDÍŽ BY JÍ NEHROZILO, ŽE ZŮSTANE BEZ PRAXE V PRÁCI TOTÁLNĚ OUT, POKUD SI ON PO PADESÁTCE NAJDE JINOU - A ŽE BY SI TO ZA TĚCHTO PODMÍNEK SAKRA ROZMYSLEL/
PROSTĚ KDYBY BYLY TAKOVÉ PODMÍNKY - ZŮSTALY BYSTE TŘEBA DO DESETI, DVANÁCTI LET SVÝCH DĚTÍ DOMA /DOKUD VÁS DĚTI VÍCE POTŘEBUJÍ, MUSÍ SE HLÍDAT APOD.???/
KDYBYSTE TÍM PROSTĚ NIC NERISKOVALY Z PROFESNÍHO ANI OSOBNÍHO ŽIVOTA?
Umyslně hlavní ideu tématu zdůrazňuju, aby bylo jasné, za jakých podmínek tou ženou v domácnosti lze důstojně být.
JESTLI BYSTE ZA TĚCHTO PODMÍNEK S TÍM NEMĚLY PROBLÉM ANI MINDRÁK, PŘÍPADNĚ TO DOKONCE UVÍTALY - věnovat se rodině a dětem a do práce nastoupit, až když vás rodina nebude akutně potřebovat.
|
.ganesha. |
|
(25.11.2011 15:30:44) Já asi ne.
|
Li. |
|
(25.11.2011 17:09:08) Také ne. Dítě už chodí do školy a co doma? Mám potřebu seberealizace. A tu bohužel nevidím v tom sedět doma a vařit teplé večeře, popřípadě většinu dne proklábosit s kamarádkama. Ano, někdy nadávám, že mám na všechno málo času. Ale ruku na srdce - právě ten adrenalin je asi to, co by mi chybělo. A pro rýpavce: dítě na svém čase nešidím. To raději jsou k večeři třeba jen namazané chleby.
|
|
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 15:31:30) ANO. Bez sebemenší výčitky a dluhu vůči komukoliv. Ne za cenu strhání manžela (mě na společnosti nezáleží už teď, ať si každý políbí, to je mezi mnou a jím, jak to doma máme) - což můj muž má tendenci a to mě žene k úvahám, uvažovat jinak. Jinak bez problémů a uvítala bych to.
|
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 15:32:13) Nikdy. Naprosto děsivá představa. Pracovala jsem vždycky, protože jsem si jinak připadala nevytížená a nudila jsem se.
|
|
Liška s banem :) |
|
(25.11.2011 15:32:15) Ne. Doma s dětmi jsem se strašně nudila, přestože jsem prakticky po celou dobu něco studovala.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(25.11.2011 15:32:58) já ani za nic byla bych absolutně frustrovaná a v depresích ... dvě mateřské mi stačily až nad hlavu
|
Minie1 |
|
(25.11.2011 15:35:40) počkat, Jano, zamysli se - já nemyslím ženou s maličkými dětmi, které nejsou ani dopoledne ve školce, nemyslím ženou naprosto uvázanou
myslím tam, kde děti chodí minimálně na čtyři hodiny někam - do školky, školy
to se nedá srovnávat s mateřskou a s ponorkou, které mnohé na ní zažívají
kruciš, čtěte aspoň zadání těch témat
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 15:38:07) Cath, já tě pochopila, není řeč o mateřské ani rodičovské dovolené Je řeč o tom, že děti jsou v institucích a žena doma. Nebo někde, kde být chce, jen to není v zaměstnání
|
|
Lenka | •
|
(25.11.2011 15:39:41) A co bys jako doma dělala? Chodila do fitka a lakovala nehty? Nějak to nechápu.
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 15:42:29) Lenko, když přijdeš z práce, jdeš do fitka a lakuješ si nehty? Nebo to děláš až místo spánku?:)
|
Lenka | •
|
(25.11.2011 15:50:23) Nedělám to vůbec. Jen mi není jasné co taková hausfrau s odrostlejšími dětmi dělá třeba v paneláku. Myslím že jsou to spíš ženy, které jsou nevyhraněné a musely by dělat práci, která je nebaví.
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 15:41:00) Co bych asi tak ty čtyři hodiny sama doma dělala? Leda tak paličkovala krajky, to by mě i bavilo, ale každé dopoledne se to nedá.
Našla bych si práci, nic jiného mě nenapadá.
Zahrádkaření nenávidím a vařím nerada.
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 15:44:29) Já zírám. Fakt. To se vážně doma tak nudíte a neumíte zabavit, že to kompenzujete prací? Já netvrdím, že máme být všechny doma. Jen se divím, že se někdo nudí bez práce
|
Kubula K. |
|
(25.11.2011 15:47:08) No, já mám jednak problém nevydělávat žádný peníze. Je to divný, nepřipadalo mi, že bych vydržovala manžela, ale sama bych si nejspíš vydržovaná připadala.
Za druhý - já mám práci, která mi naplňuje nějaký moje základní potřeby, takže bych se jí vzdávala fakt hodně těžko. Nejdelší období, kdy jsem nepracovala, bylo pět týdnů po narození prvního dítěte, a málem jsem skončila v blázinci. Prostě na monotematickej režim nejsem stavěná, snažila jsem se, ale nešlo to.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(25.11.2011 15:48:52) já si třeba užívám volné dny, jsem nadšená, když mám před sebou den, kdy nic nemusím, třeba i dva týdny, když je léto, ale myslím, že delší dobu by mě to nebavilo, manžel by nás uživil, nicméně, ty peníze, které máme tím, že pracuji, navíc, můžeme utratit za zážitky
|
Kubula K. |
|
(25.11.2011 15:49:48) S tím úvazkem - já jsem celý život na volné noze, kolik práce si dohodnu, tolik mám. Na tohle je to fakt dobrý.
|
|
|
magrata1 |
|
(25.11.2011 15:49:28) Nenávidím uklízení a šolíchání doma. ta sisyfovská práce. Prostě potřebuju vidět nějaké plody práce a to doma moc nezažívám. Než stihnu uklidit, už je na začátku kolečka zase bordel.
|
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 15:56:00) Madeline, ale to je jasná věc! J8 přece proti práci nebojuju To byla jen poznámka k tomu, že by se někdo doma nudil. Já si svůj dům vlastně stvořila, a cítím se tu dobře, i tu mám co dělat. Ráda mj. čtu a studuju, nejsem ten rozlítaný typ.
Ale já jsem byla ekonom, to se nedá dělat pro nic jiného, než pro peníze, seberealizaci jsem v tom fakt nenašla
|
Li. |
|
(25.11.2011 17:11:57) Každý to asi máme jinak. Mě moje práce baví, ráda dělám něco smysluplného. Flákat se doma by mě zabilo.t
|
Lassie66 | •
|
(25.11.2011 17:16:24) A co přesně děláš? Já si neumím představit smysluplnější věc, než je péče o svou rodinu a blízké. Je smysluplnější dělat poskoka úplně cizím lidem? Nebo to bereš tak, že je smyluplnější vydělávat, než doma vytírat a vařit zadarmo?
|
Petronela s pubescentom |
|
(25.11.2011 17:17:40)
|
|
kambala pláááckááá |
|
(25.11.2011 17:21:05) Lass, ale to je právě o tom, že je každý jiný. Já si umím představit spoustu smysluplnějších věcí, než vytírání podlahy, sekání trávníku a dělání bene dětem starším řekněme osmi let. Ale to je o nastavení konkrétní rodiny a člověka
|
|
jasmineLilia |
|
(22.12.2011 10:01:58)
|
|
|
Delete |
|
(25.11.2011 17:28:07) Mě taky práce (moje profese) baví. Ale děti mě v tuto chvíli potřebují víc. A vůbec nejde o to, že bych kolem nich nějak musela lítat. Ale práce mě zaměstnávala víc, než pro ně bylo únosné. Nebyl čas je vyslechnout, někam s nima zajít, něco si zahrát, dovézt je na kroužky. I když člověk nechtěl, tak vycítily, že problém je i jejich nemoc, protože buď jsem zůstala doma já a byl problém v práci, z čehož jsem byla rozhozená a následně protivná, nebo zůstal doma muž a pak zase reálně hrozilo, že nebude z čeho žít, což na klidu také nepřidalo....
U nás se tedy dostavily následky dost výrazné. Děti začaly doma brát peníze, ničit věci, dělaly vysloveně naschvály, jen abychom si jich všimli. Přeplácávaly se sladkostmi, byly hodně ubrečené, roztěkané, nic moc je nebavilo....prostě chtěli být s námi a my na ně neměli čas....asi nevhodná kombinace našich profesí . Jakmile jsem zůstala doma, nastal obrat o 180°, takže to opravdu bylo tím.
Práce jsem se vzdávala hodně těžko, musela jsem si vybojovat těžký vnitřní boj, do toho kroku mě nikdo nenutil, bylo to jen na mně....ale nakonec jsem ráda, že jsem to dokázala...
Zkusila jsem obojí, pracovat i být doma. Děti mám teď 6 - 10 let a do práce ještě alespoň rok, dva neplánuju jít. A když uvidím, že o to děti stojí, zůstanu doma ještě déle....
Holt se budu realizovat jinak. Už jsem nabídla i škole, že v případě potřeby doprovodu kamkoliv, organizace čehokoliv, k atd. jsem dispozici, klidně budu dělat asistenta jako dobrovolník. Angažuju se v SRPDŠ, začínám s dobrovolnictvím v tom azyláku (mám za sebou první měsíc)....i tato práce mě dokáže uspokojit, i když za ni nedostanu mzdu....nebo možná právě proto, nevím .
|
Siddhártha |
|
(25.11.2011 17:30:43) Ivo, taky znám takové zkušenosti.
|
|
|
|
radka | •
|
(28.11.2011 9:47:37) ja nechapu, že tomu říkáte flákání. tak snad je třeba se postarat o domácnost, a to zabere dost času - praní, vaření, úklid, postarat se o hezké a útulné bydlení. koukám, že tady dost žen bere práci pro domácnost jako nerovnocennou a tak nějak že se dělá sama? v čem je práce pro zaměstnavatele nebo nějaká jiná práce hodnotnější? snad v tom, že za ni dostávám peníze? já bych to brala, ale finanční situace nedovoluje...
|
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 15:52:53) Já jsem prostě pracovitá. Jen tak sedět mě nebaví, i u TV štrikuju.
|
Minie1 |
|
(25.11.2011 15:56:29) Hele, Martino, prosím a děláš na plný úvazek od mateřské? A jak staré máš děti?
Ono to totiž zcela jinak vypadá s dětmi v pubertě a jinak s dětmi ve věku, jak to měla třeba Iva, když nastupovala na plný úvazek.
Věřím, že s dětmi ve věku 10-15 let co si všude dojdou a doma počkají samy už nemusí být kardinální problém přijít z práce v 17 h. Jen ten čas na rodinu si myslím že ani tak extra není, nebo za cenu, že je člověk groggy.
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 16:14:53) Já jsem i na mateřské pracovala jako chůva: naší domácností prošlo několik dětí vč. nevorozence.
Přitom jsem chodila promítat do kina, jezdila na ŠvP jako noční vychovatelka, pletla na zakázku a podobné šolíchy.
Když bylo druhému synovi 2,5 šla jsem na plný úvazek do práce, měla jsem paní na hlídání.
Se třetím jsem vydržela doma jen 10 měsíců, už jsem to nedávala. Naštěstí manžel zrovna přišel o práci, tak byl doma on do jeho 2,5 roku. K tomu ale měl na hlídání ještě jedno děcko a dokončil svépomocí rekonstrukci domu.
Pak už jsme jeli na plný úvazek oba. Zvládali jsme dobře, práci, domácnost, odpočinek i zábavu.
|
|
|
Ennywan |
|
(25.11.2011 15:56:38) Martino a jak jsi přišla na to, že žena v domácnosti jen tak sedí?
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 16:01:41) Já nevím, co dělá žena v domácnosti, tedy pokud není na RD a nemá malé dítě.
Jen si přestavuju a asi nesprávně, že pere, žehlí, uklízí, vaří, zahrádkaří, chodí do fitka, do solárka, k holiči a s holkama na kafe.
Tím je moje fantazie vyčerpána.
|
Karavela |
|
(25.11.2011 16:04:24) Já si teda představuju, že děti doprovází po lákařských ordinacích, rozváží na kroužky, za kulturou, občas si nějakou kulturu bez výčitek dopřeje taky, když doma leží desetiletý dítě v horečkách, tak mu občas hodí hadr na hlavu a donese hrnek čaje. Jak toto všechno stíhaj ženy, který choděj na 8,5 a nemaj kolem sebe regiment hlídačů, mi naopak vůbec neni jasný
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 16:22:59) Jenže naše děti prakticky nemarodily a na kroužky chodily za roh (bydleli jsme na malém městě).
|
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.11.2011 16:09:03) Taky může dělat nějakou zajímavou úkolovou práci, která ji baví, ale neživí. Může se angažovat v nějaké občanské společnosti, v rámci místní komunity nebo na širší úrovni. Může po dopolednách prodávat v charity shopu ...
|
|
withep |
|
(25.11.2011 16:09:22) Fitko, solárko jde mimo mě, ke kadeřnici chodím 4x do roka, na kafe výjimečně. Ale jsem tvořivý typ a nemám na to čas. Co jsem pracovala na plný úvazek, zmohla jsem se tak max. na ručně kreslené svatební blahopřání. Teď s malýma dětma se k tomu občas dostanu, ale nejlíp bych se realizovala bez dětí s totálně upatlanýma rukama za zadkem Objevuju tolik zajímavých činností, nových technik, nápadů je... ale není čas a klid. A taky bych ráda víc četla a sportovala a možná se i nějak zájmově/společensky/politicky angažovala.
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 16:12:49) Whitep, to máš dělat po nocích. Nebuď líná, spánek je přepych, nříkej mi, že když odpacuješ svých 10 hodin, cesta do a z práce, úkoly s dětmi, kroužky, vyzvednutí dětí, úklid, vaření, koníčky vlastní, nějaká ta vysoká škola, aby jsi nezblbla z toho nicnedělání úplně, kamarádi a čas s mužem a dvě hodiny spánku, že ti nějaká ta hodina na tvoření nezbyde. Lépe organizuj a plánuj
|
withep |
|
(25.11.2011 16:13:51) Pravda
|
withep |
|
(25.11.2011 16:39:41) Dvě hodiny spánku mě ale při životě neudrží, spíš bych omezila čumákování na rodině.cz
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(25.11.2011 19:48:54) Já nevím, ale výtvarničinou se spousta lidí živí. Připadá mi, že tady se prací myslí jen sedět na prdeli v kanclu.
|
|
|
Delete |
|
(25.11.2011 16:17:59) Chodí pomáhat do azylového domu.
Spí.
Řeže dříví.
Tvoří stránky pro SRPDŠ.
Jezdí s dětmi ze školy na bruslení, plavání a tam, kde je potřeba zvýšený dozor.
Studuje.
Čte si.
Dojde v klidu nakoupit (mě to baví, když na to mám ten klid, řitom mi to trvá kratší dobu, než když to prostě musím stihnout tehdy a tehdy).
Probere dětem skříně, aby byl o víkendu čas na něco společného.
Pomůže v MC s uspořádáním burzy (jinak jsem do MC s dětmi nechodla, nebavilo to ani mě, ani je).
Odpočívá, aby byla v pohodě odpoledne, kdy je potřeba pořádně zabrat a obrnit nervy, protože dětičky "mají svůj den a prudí a prudí"....
Dá se dělat milion a jedna věc, které při zaměstnání prostě dělat nejdou....
|
boží žena |
|
(25.11.2011 16:19:24) tak chodí pomáhat do azyláku atd.. ano to je hodno úcty
ale že si čte, uklízí skřín atd?
|
Ennywan |
|
(25.11.2011 16:22:21) boží tak já teda nepoměřuju úctu dle zaměstnání a užitečnosti pro společnost, ale dle vlastností člověka, jeho vztahům d druhým lidem apod.
|
boží žena |
|
(25.11.2011 16:24:16) aha a já myslela, že je to myšleno, že nejsou společností ceněny, v tomto případě to tak chápu, že nejsou hodné zvláštní hodné úcty
přitom to může být moje kamarádka, a tu si cením pro její vlastnosti to ano
|
|
|
Delete |
|
(25.11.2011 16:33:28) boží, já bych třeba do azyláku jezdila denně, ale zas až tak dobře na tom nejsme, abych mohla projezdit pár tisíc měsíčně...tak jezdím jednou týdně .
Kdybych byla zaměstnaná, nemohu ani jednou .
Ale jako já nemám představu, že člověk musí vytvářet hodnoty, aby si ho lidé vážili .
Já odpovídala na otázku, co se dá dělat, když je člověk v domácnosti a nelítá zrovna kolem dětí....
Každopádně si myslím, že mít tuhle možnost víc lidí, bylo by i víc těch, co by měli kapacity na pomoc druhým...a každý by si vybral, co je mu bližší, jestli vydělávat a odvádět společnosti daň ve formě peněz, nebo být doma a být prospěšný jinak...
Problém je v tom, že dneska si moc lidí vybírat nemůže. A ani nechce, protože těmi, kdo neplatí daně, je pohrdáno bez ohledu na to, co skutečně dělají a jací skutečně jsou .
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 16:27:45) Aha. Tak to jo. My topili plynem, samošku měli za barákem a děti byly hodné.
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.11.2011 16:29:46) martino, a Ty třeba nečteš, necvičíš, neposloucháš hudbu (myslím jako fakt poslouchat ne jako kulisu) nebo tak? Já když jsem 4 hodiny sama doma, tak ani všechno co mě baví nestihnu
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 16:35:21) Hudbu neposlouchám, mám ráda ticho. Cvičím při večerních zprávách, to je letitý rituál. Čtu hodinku před spaním.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.11.2011 16:48:48) Aha, já chodím 3x týdně do fitka a už tohle je narušení odpoledne nebo večera, bylo by fajn na to mít čas navíc. Hudbu poslouchám klasiku na sluchátka, což už 17 let, od narození prvního dítěte, skoro nezvládám, ráda si něco v klidu přečtu, což v plným bytě taky moc nejde, ráda vařím složitá jídla, mám potřebu mít doma uklizeno.
Chodím do divadla, do společnosti, na kávu, na plesy, ráda cestuju..., s pravidelným zaměstnáním 8 hodin denně nezvládám skoro nic jen tak pro zábavu. Jen práce, nákupy, uvařit, uklidit, spát a druhý den znova...
Vy nespíte?
|
Martina, 3 synové |
|
(25.11.2011 17:03:39) Fitko mi nic neříká. Do divadla jsem chodila často, když byly děti malé, milovaly to a i samy hrály, taky jsme byli často v kině. Chodili jsme i na konzerty vážné hudby: hlídala jsem filharmonikovi dítě, tak byly volňásky furt.
V současnosti kino tak 2x do měsíce (přítel má úžasnou sbírku DVD a nádherné domácí kino), ples 1x za rok (to mě moc nebere), 2x do měsíce posezení s přáteli.
Knihu přečtu za dva týdny. Svetr upletu za tři.
1x do měsíce dvoudenní výlet po tuzemsku a 2x do roka zahraniční dovolená poznávacího typu, 2x do roka dovolená v tuzemsku.
Do zaměstnání to mám 15 min volnou chůzí, nakupuju po cestě domů, na tom se ušetří spousta času.
|
|
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(25.11.2011 16:27:25) Niky, o ty peníze ani tak nejde teď. Jen mám spoooustu klientek tzv. hausfrau, kterým v pětapadesáti pláchnul manžel, pojistil si to třeba báječnýma smlouvama o SJM, nebo má všechno psané na firmu. A paní po 25 letech v domácnosti, zvyklá na luxus, má holou prd...., nemá nárok na nic, neumí dělat, neumí nic, nikde ji nechtějí.
Děkuji pěkně, nechci.
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 16:29:19) Placatko, ono když tě muž nechá v 55 a o vše tě oškube, tě sejme ať jsi byla hausfrau či před tím dělala na pokladně. Protože pokud jsi lékařka či právnička či jinak zajištěná žena, může ti tohle být ukradené. Jinak je to vždy průser a ta citová stránka je horší, než finanční... i tak.
|
kambala pláááckááá |
|
(25.11.2011 16:34:40) Niki, tak to si nemyslím, protože do většiny povolání se dá zapadnout (po dvou letech třeba), ale po třiceti ne
|
*Niki* |
|
(25.11.2011 16:38:43) Placatko, jenže ty uvažuješ v relacích tzv. dobrých povolání. Pokud budeš třeba ta pokladní, tak nenašetříš stejně nic, a když tě muž opustí a stane se to, co jsi popsala, jsi stejně nahraná, jako ta, která byla před tím doma. Protože na tu pokladnu se pak může dostat i ona... Jako pokud bych zůstala skutečně doma a byl to plán jakože mnohaletý, a nebyla si jistá svým mužem, tak se nějak pojistím. On mě může opustit, to může muž kdykoliv, ale o jeho penězích mám přehled, bo jeho výplata chodí na můj účet Zatím máme malé děti a rezervy nemáme, není co sebrat
|
|
kambala pláááckááá |
|
(25.11.2011 16:46:49) Niki, no právě, že u méně repre povolání nevydělávají muži natolik, aby ženy mohly býti hausfrau....Ovšem, za mne bych do toho stále nešla, protože těm chlapům prostě nevěřím
|
.. |
|
(25.11.2011 16:53:03) tak úsloví "žena v domácnosti" je zavádějící, ale být "zajištěnou ženou", tak to nosím napsané zepředu na kapotě.) já bych byla všemi dvaceti ženou, která díky muži nemusí chodit do práce proto, aby vydělala na chod domácnosti. Starala bych se o dům, o teplo domova, třeba bych se realizovala v nějaké charitě, nebo se stala pěstounkou odložených kojenců a novorozenců, když teď mají rušit kojeňáky a nemaj lidi... možností je mnoho...
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(25.11.2011 19:26:15) Cig, tak to jsou přesně věci, který bych já dělat NECHTĚLA - absolutně nejsem "pečující" typ. Dokážu to překousnout u vlastní rodiny, ale přehánět to nehodlám.
|
|
|
|
|
|
|
vertigo |
|
(25.11.2011 18:56:31) Lékařka=zajištěná žena? Každopádně já bych ženou v domácnosti být nemohla, jsem v práci spojená, naplňuje mě, pracuju s lidmi, což mi vyhovuje. A taky mi vyhovuje, že dcera už chodí do školky, má tam spoustu aktivit, který by se mnou nejspíš nedělala, resp. dělala, ale já bych z toho neměla to správný potěšení. Nemám na vymýšlení dětských aktivit fantazii a brzo mě to přestane bavit. Takže je myslím lepší, když já příjdu spokojená z práce a ona spokojená ze školky, než když bych byla celý den doma otrávená. A po pravdě - nevím, jaký je rozdíl realizovat se pár hodin týdně v azylovém domě a realizovat se každý den v práci? Napadají mě jen ty peníze.
|
Delete |
|
(25.11.2011 19:10:02) albo, největší rozdíl je v závaznosti....když ti někdo platí mzdu, do práce musíš a jsi poměrně hodně omezená ohledně hlídání dětí v době prázdnin a nemocí . Kdežto když něco dělám dobrovolně, nikdo si na můj čas nemůže dělat nárok a ve chvíli, kdy je to potřeba, tak zůstanu se svými dětmi doma a nemusím řešit ani nedostatek dovolené, ani kyselé obličeje, že už za mě zase musí pracovat jiní, ani cizího člověka v baráku (hlídání) . No a pak je to o tom, co jsem psala. Uspokojuje mě práce jako taková, když je ohodnocená penězi, mívám pocit, že je právě jen skrz ty peníze posuzovaná....i když to je pocit subjektivní, vůbec netvrdím, že to tak skutečně je....
|
Petra Neomi | •
|
(25.11.2011 19:31:18) Já to mám naopak... Kdybych napsala skvělou knihu a nikdo si ji nekoupil, budu mít pocit selhání.
|
|
vertigo |
|
(25.11.2011 21:07:20) konkrétně já nad sebou ten bič závaznosti potřebuju. Protože jsem jinak strašně lenošná a kdybych nemusela, tak bych nedělala
|
Delete |
|
(25.11.2011 21:29:09) Já zase nejvíc potřebuju psychickou pohodu a tu většinou nemám, když něco vysloveně musím.
Jako závazek je pro mě dostačující, že něco slíbím....ale je pro mě fajn vědomí, že když se vyskytne něco pro mě důležitějšího (třeba to nemocné dítě), tak nemusím....
Když mi někdo platí, strašně se to ve mně pere, ten pocit zodpovědnosti vůči různým stranám...potřebuje mě moje dítě (a ani nemusí být nemocné, ony stačí prázdniny nebo ředitelské volno) a na druhé straně je někdo, kdo mě platí a potřebuje moji práci....a tenhle stav je schopný mě totálně rozložit....
|
|
|
|
|
|
Minie1 |
|
(25.11.2011 16:35:44) Placatko, založit kariéru právníka a "mít svý" po létech kariéry je dost jiné, než založit kariéru prodavačky, víš?
No a myslíš, že těm, co léta běhaly čile do zaměstnání se v pětapadesáti nestává, že muž odejde za jinou? Ta zelená vdova si aspon užila léta slušného života a pořád si troufám říct, že ve výsledku má ze společného majetku víc než pětapadesátiletá udřená prodavačka.
Kdo si myslíš, že z těch dvou si přijde víc jako vyždímaný a využitý hadr na podlahu?
Ono fakt založit kariéru a být v pětapadesáti naprosto nezávislá, to je jen zlomek žen.
|
|
|
AliskaB - Andrea 01/07 |
|
(25.11.2011 16:31:54) Já teda klidně, a vlastně to tak i mám.
Manžel je v práci pořád " poznám ,že byl doma podle našpiněného prádla a nádobí " :D
Ted teda dělám do konce roku brigádu 4xv týdnu,ale jinak jsem to měla tak,že ráno holku do školky ( 50km tam a zpět) pak nakoupit, uklidit barák, dojít se psem a zacvičit si a po obědě pro mladou a už jen s ní ( park, cvičení, hraní a večerní vaření)
Z 90% jsem na ní sama a když jí něco je nevím kam bych jí dala.
Ale vůbec si nepřipadám znuděná , nevyužitá ........... pořád je v baráku co dělat.
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(25.11.2011 19:18:19) Niki, já se zabavit umím až až, ale trvale bych to tak dělat nemohla.
|
|
Petra Neomi | •
|
(25.11.2011 19:37:28) Já se bez práce fakt nudím. Doma, jako fyzicky doma, jsem od 93, dcera je do pěti v družině a já píšu. Jo, byla bych raději, kdybych vydělala víc peněz, ale to je jediné, co bych na tomhle stavu chtěla změnit. Nebaví mě starat se o dítě ve smyslu vymýšlet mu zábavu, nebaví mě vařit, nebaví mě starat se o domácnost. Bavilo by mě možná jet na přednáškové turné :)
|
|
KoproFka |
|
(26.11.2011 21:11:22) niki, sdílím tvůj názor. fakt bych byla ráda. na MD jsem byla 3 roky, pak jsem nastoupila na plný úvazek a situace je taková, že jsem totálně rezignovala na všechny mé koníčky.
2,5 hodiny (i víc) denně strávím přesouváním synka a sebe ze a do školky + 8 hodiny denně pracuju když dorazím domů, 1x týdně bývá už půl šesté. Před pátou nejsme doma nikdy. do toho vaření (fakt jako vařím - o víkendech vždy, v týdnu tak cca 3x denně - považuju to za důležité už jen proto, že synek je nežravec - ve školce tomu fakt moc nedá) synek chodí spát mezi 8-9 h večer, takže setrvale trpím pocitem, že jsem se svým dítětem prostě strašně málo. Proto taky po večerech nikam nechodím - nechci přijít o těch pár hodin s ním.
Večer, když usne, už nejsem schopna nikam jít, páč jsem prostě už moc unavená. O víkendech jsem šťastná že můžu být se synkem a fakt nemám ambice se realizovat někde jinde - sama pro sebe...
Celkem jsem se s tím srovnala, ale to neznamená, že mě to nemrzí.
Moje práce mě fakt baví, pracuju ráda, ale dost lituju, že v naší republice nejsou normální a běžné zkrácené úvazky.
Je mi jasné, že tímto stylem prostě nemůžu příští rok už pokračovat - synek nastoupí do první třídy a já fakt nechci, aby byl v družině déle, než doma.
FAkt bych chtěla mít na všechno alespoň pár let víc času. A ne se pořád honit... Strašně by se mi to líbilo!!!
Na podpoře jsem nebyla ani 1 den v mém životě - pracuju od svých 18-ti let, - do důchodu půjdu zřejmě o 23 let později, než můj o 10 let starší manžel - pokud se ho tedy dožiju....nekouřím, nepiju, žiju zdravě, zatím netrpím ani jsem netrpěla žádnou závažnou chorobou - myslím, že ze mě stát vycucne všechno, co může...a nic moc mi za to nedá...teda...
|
|
|