Re: rozchod č.2 převoznice

Pájušo, myslím, že není žádná hrůza mít "AD v papírech", ale antidepresiva se snad dávají na dlouhodobé stavy deprese a ne na takovou to akutní záležitost? Tu je prostě třeba se snažit postupně překonat, tj. přijmout a nějak se časem vyrovnávat. Rozchod s partnerem je velice tížívá věc, pro někoho je to horší, než kdyby ten partner zemřel, ale cca je to možná podobné. Přeci lidé neberou antidepresiva po každém úmrtí v rodině nebo rozchodu. Je to těžká, ale v podstatě normální životní situace. Nemáte společné děti, čímž je to výrazně zjednodušené a ten vztah nebyl ani tak dlouhý, takže počítám, že truchlení nemusí být zase nijak zásadně dlouhé ... Pokud by se to vleklo moc, tak to třeba na medikaci bude, ale chtít po každém rozchodu AD mi nepřijde normální.
Hledej si drobné radosti, věnuj se dětem, alkohol na smutek určitě ne, zejména ne sama. Máš nějaké kamarádky nebo někoho v rodině, s kým můžeš o situaci mluvit a kdo ti pomůže?