Drbohlavová Martina |
|
(10.5.2015 11:19:16) Ano, mam to sikovne dite, a jeho znamky me uz dost vytaceji. V pisance se vzdy najde neco nedostatecne krasopisneho, v matice se opravuji tvary cisel, a ja ani nevzpominam, kdy byla jednicka bez minusu. Nahlidla jsem do sesitu jinych deti a pokud by ucitelka znamkovala vyslednou praci, tak to je proste nefer, a moje dite to tak vnima. Pokud by znamkovala dosazeny pokrok ci dosazitelny vysledek, tak by to mozna odpovidalo. Vim, ze je tu dost ucitelek, jak znamkujete? Jak byste toto vysvetlili diteti? Tlacit na nej, aby se jeste zlepsil, nehodlam, dbam, aby pocital a psal bez chyb, krasopis v matice resit nehodlam. Ani nemuzu, nechut ke skole by to jen zvysilo. Branili byste se? Je mozno realne neceho dosahnout? Dekuji Martina
|
Půlka psa |
|
(10.5.2015 11:45:03) Naše obyčejné dítě zase závidělo jedničky kamarádce s dyslexií, ačkoliv ta má objektivně horší výsledky. Učitelka se snažila motivovat každého a měřit pokrok. Tak to prostě je, no.
|
|
Eva | •
|
(10.5.2015 11:48:26) Ve které třídě je tvé dítě? Hodnocení písma bych chápala v první, dál už ne.
|
Drbohlavová Martina |
|
(10.5.2015 11:54:48) V prvni. Co nechapu je to hodnoceni cislic. Ze dite ma stejnou znamku jako to, ktere ve vypoctech udelalo chybu.
|
brumda |
|
(10.5.2015 13:43:33) Tak ale to dítě, co udělalo ve výpočtu chybu, třeba zas má bezchybně vykroužená ta písmenka. Záleží, o čem ve cvičení šlo. Snažila bych se naučit dítě starat se o své známky, zaměřit se na to, kam se posouvá ono a ne na srovnávání se spolužáky.
|
|
Jutta+L08/08+K04/10 |
|
(10.5.2015 14:15:32) Moje dítě je také v první třídě a přesto, že dostává jedničky, snažím se já, aby i čísla psala hezky. Považuji to za důležité, jak se to naučí teď, tak bude psát i nadále. Stačilo na to párkrát (i důrazně) upozornit, a zlepšení bylo znatelné.
Nežehrala bych na učitelku ani nesrovnávala s kamarády. Pokusila bych se psaní písmen napravit. Pokud by to i pak pokračovalo, probrala bych to s paní učitelkou. Jestli je rozumná, bude určitě ochotná Ti to vysvětlit a případně se domluvit tak, aby to bylo v pořádku.
|
|
Tili + 2 | •
|
(11.5.2015 7:19:43) Dítěti jde vše samo (ve třetí) ... takže má pořád 1-, protože v matematice nepíše krasopisně. Já už to vzdala.
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 17:16:49) Jsi mě potěšila, že v tom nejsem sama. Jen mám trochu obavy, kde to skončí, protože časem na těch vysvědčeních záležet bude.
|
|
|
|
|
Beruška+J02A07T10 |
|
(10.5.2015 12:17:31) nejstarší syn je už v sedmé třídě ale pamatuji si že kolikrát ze psaní dostal jedničku a mě to přišlo otřesné, jednou jsem se na to ptala třídní a ta mi řekla, že ale on se snažil a líp to prostě neumí.. takže není určitě jednička jako jednička.. tedy na pohled pro tebe.. může syn psát lépe... než někdo kdo taky dostal 1-
prostřední dcera je teď v první třídě a paní učitelka známkuje dost podobně jako známkovala ta od staršího syna dceři je 8 a začínala psát hrozně.. teď píše moc hezky, úhledně sedí s kamarádem, kterému ještě není ani 7 a one nepíše hezky.. ale dostává taky jedničky, snaží se, samotné mamince to přijde otřesné jak píše, paní učitlce to přijde ale v pořádku, tvary dodržuje správné, co že mu to občas uletí...
ale třeba ze čtvrtletní písemky, dostal z části diktátu 2- - nešlo o krasopis, šlo o diktát.. a měl tam chyby.. to už paní učitelka počítá všem stejně.. na krasopis při tom nekouká, kouká na výsledky... tvar čísla dceři taky opravuje - ale za chybu to nepočítá, pokud to jde přečíst.. dcera v matice píše taky příšerně
|
|
Gertruda |
|
(10.5.2015 13:04:23) Hlavně bych nenahlížela s dítětem do sešitů ostatních. Učila bych ho srovnávat se svojí starší verzí, ne s ostatními. Známkování v první třídě považuji za zhovadilost, ale s tím ty těžko něco naděláš.
|
Roya |
|
(11.5.2015 12:34:01)
|
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 17:27:58) Docela mě zaráží množství dotazů, jak jsem se dostala k sešitům dětí, proč jsem je prohlížela a srovnávala.
Srovnávala jsem je proto, abych zjistila, zda jsou stížnosti dítěte oprávněné nebo nikoliv. Jsou oprávněné. Pro mě je to podstatná informace, kterou jinak zjistit nemohu.
Z některých dotazů (asi učitelek) cítím, že by jim vadilo, kdyby jim tohle někdo udělal. Někdo si dovolil nahlídnout jim pod pokličku a ještě jejich práci hodnotit a být nespokojen. Jistě, je pohodlější, když se v tom nikdo nevrtá a nemá připomínky. Tento přístup (starejte se o své a my utajíme, co se dá) nechápu už vůbec, či spíše ho rovnou nesnáším. Dobrá učitelka nemá proč co tajit, protože ví, co a jak ohodnotila a obhájí si to snadno.
Sama nemám problém ukázat jakékoliv sešity rodičům, posyktnout jim informace atd. Co by mi tedy vadilo, kdyby to někdo chtěl po mém dítěti bez mého vědomí.
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 18:06:56) O žádné SPU tady nejde. Proč bys neukázala sešit svého dítěte?
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 19:08:14) O SPU opradu nejde, ale jinak si myslím, že přesně takto naše učitelka uvažuje.
A opravu si myslím, že dva rozdílné výkony by neměly být hodnoceny shodně...
Ano, dítě je šikovné a nepřipravuje se tak by to snad v první třídě mělo být... Je tento výkon méně cenný než ten "vydřený"? Pro mě třeba je to úplně naopak, a upřímně, já bych o vydřené jedničky ani nestála. Pokud chce někdo hodnotit pokrok, tak ho musí tomu dítěti umožnit... ale to nejde, bylo by pak přece napřed před ostatníma a nepracovalo s nimi a co bych to vlastně chtěla za výjimky.
|
. . |
|
(11.5.2015 19:27:17) Martino, takže když je dítě nešikovné, nemá se snažit (připravovat se doma), ale prostě za výsledný výkon dostávat trojky? A šikovné dítě, které se nesnaží (mít to krasopisněji, rychleji) má mít za jedna, protože jeho výkon je daleko lepší než toho trojkaře? FAKT?
Jestli si děti ukazují sešity a tvé šikovné dítě je dotčené, že někdo za svoji snahu, píli a pokrok dostane jedničku, ačkoli výsledek jeho snažení je horší, než co zvládne ono levou zadní (a má za to dokonce jenom 1-), tak to svému šikovnému dítěti vysvětli. Že škola není závodní dráha, ale místo, kde se všichni učí. Známky jsou z principu špatně, ale když už je mají, je potřeba je brát vzhledem k vlastním možnostem. Jestli by to dokázal lépe, kdyby se trochu zapřel do krasopisu, tak bude mít jedničku. Jestli o takto "vydřenou" jedničku nestojíš, tak mu vysvětli, že to není potřeba, že ti "stačí" 1-, a jemu by měla taky když ho snaha o krasopis nudí (já bych to tak udělala). Mít jedničky zadarmo je ostatně taky nuda, to by jste si nepomohli.
Pokud bych za těchto okolností něco řešila, tak to, že se šikovné dítě ve škole nudí, nikoli známky (jeho, natož ostatních dětí).
|
Delete |
|
(11.5.2015 19:35:24) A já si zase nemyslím, že známky jsou z principu špatně. Nejsou o nic horší ani o nic lepší než bodování, procenta, slovní hodnocení.
Na známkách je špatně to, jak jsou u nás používané a vnímané a že toto používání máme dost zadřené pod kůži, takže buď tento způsob vyžadujeme, nebo odmítáme, ovšem bez přijetí možnosti používat ty známky jinak. Toto přijetí totiž komplikuje pohled skrze to, co je tu zažité....a to je to neustálé srovnávání se s ostatními...od plínek až do hrobu....
|
. . |
|
(11.5.2015 19:41:15) Delete, známky právě (stejně jako procenta a bodování) vyvolávají dojem že hodnotí a mají hodnotit absolutní výkon. Jedině slovní hodnocení dokáže vyjádřit to, co ty dokážeš vidět i ve známkách (ale takových moc lidí - především rodičů - není), tj. pokrok. Slovní hodnocení jediné dokázalo mému šikovnému synovi říci, že je sice šikovný a proto všechno, co je v daném ročníku požadováno, výtečně zvládá, ale mohl by přidat v tom a v tom (např. v té domácí přípravě, pozornosti a spolupráci v hodině, atd...).
|
|
|
Alena | •
|
(11.5.2015 19:59:11) "ačkoli výsledek jeho snažení je horší, než co zvládne ono levou zadní (a má za to dokonce jenom 1-), tak to svému šikovnému dítěti vysvětli" proc by melo byt trestane dite za to , ze neco zvladne levou zadni? Pokud chci znamkovat podle pokroku (coz tvrdite, ze ta ucitelka dela), musim deti postavit zhruba pred stejnou vyzvu, stejnou obtiznost ukolu. To se evidentne nedeje, tak co vlastne znamkovat?
|
. . |
|
(11.5.2015 20:02:44) Aleno, jestli jsem to dobře pochopila, dítě je trestáno za to, že jeho práce není TAK dokonalá, jak by mohla být, kdyby se více snažilo. To známkování je dle mého špatně z principu, a samozřejmě neschopnost školy (učitelky) stavět zhruba stejné výzvy.
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:04:56) Ano, ta prace neni TAk dokonala, o tom to je. Zatimco pred druhe deti je stavena vyzva neco nove se naucit, pred toto je "hezky" to udelat. To snad nikdo soudny nemuze myslet vazne.
|
. . |
|
(11.5.2015 20:13:10) Aleno, ta učitelka to zjevně vážně myslí. I dle mého je problém opravdu v tom, v čem ho vidíš i ty (a Delete, a Yuki, možná další - jsem nečetla vše...), že škola (učitelka) není schopna pracovat s nadaným dítětem.
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:15:54) To neni o nadanem diteti, ucitelka neni evidentne pracovat proste s necim jinym nez prumerem.
|
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:21:07) A co pořád máte s tou prací s nadaným dítětem? Zvlášť v první třídě? Kromě toho, že dá učitelka dítěti práci navíc, jak se mu asi má v rámci hodiny speciálně věnovat? Ve vyšších ročnících dejme tomu, ale u prvňáčků?
|
. . |
|
(11.5.2015 20:26:29) Monty, nevypadá to, že mu dává práci navíc, jen ho prudí horší známkou za krasopis, respektive stejnou známkou za horší výkon Pepíčka. Práce navíc by už byla ta "práce s nadaným dítětem". Martina psala, že nabídla spolupráci - možná by i nějaký ten pracovní list navíc učitelce pro šikovné dítě podstrčila, ale učitelka nechce, a "dokazuje", že dítě má rezervy v tom, co dělá v běžném režimu. Je tam trochu boj místo spolupráce
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:28:43) Slupko, tak ale sama Martina píše, že má dítě rezervy...
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:30:49) Martino, když na to máš. Ale "Pepíček", co na to nemá, narazí na strop. On na něj tedy narazí každý, jen jsou ty stropy různě vysoko.
|
|
|
. . |
|
(11.5.2015 20:33:21) Monty, je rozdíl vyčerpávat rezervy posledních dvou procent do dokonalosti 100, nebo máknout ze 70 na 90. To první je pruda i pro dospělého (bídný poměr cena/výkon), to druhé může být zajímavá výzva.
|
|
ALena | •
|
(11.5.2015 20:33:55) Rezervy v krasopisu. A muze ho krouzit cely rok. Dite ma snad nejake pravo na vzdelani?
|
|
Kamisi |
|
(11.5.2015 20:54:11) Monty, dítě má rezervy ve psaní a to psaní mu učitelka hodnotí v matice, zatímco matiku zvládá levou zadní a nudí se. To je ale právě normální reakce dítěte - když má před sebou příliš lehký úkol, navíc opakovaně, tak ho prostě začne flákat, protože se u něj k smrti nudí. A místo, aby to učitelka pochopila, tak přitvrdí v té pečlivosti lehkého úkolu. Vždyť je to na první pohled úplně logický. Já bych učitelky a i rodiče někdy nechala vyzkoušet to, co děti zažívají v lavicích, třeba by to pochopili snadnějc.
|
|
|
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:27:51) Tady je problem, ze dite navic praci nedostava. Kdyz prijde dite do prvni a vsechno z prvni ovlada, tak tam ma jen sedet, jen proto, ze je jen "prvnak"?
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:29:31) Aleno, tak dnes snad už může rovnou do druhé, ne? Pokud všechno z první ovládá, co by tam dělalo.
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:31:58) NEbo take rovnou do treti treba. Ktere dite to socialne zvladne? Nastoupit rovnou do druhe mezi vetsi deti azebehnuty kolektiv?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.5.2015 20:34:24) První se moc nedoporučuje přeskakovat, právě kvůli socializaci. Spíš se přeskakuje druhá, znám takových několik, co přeskočily druhou.
|
|
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 20:34:25) Monty,
netřeba hned sahat k nadanému dítěti...stačí dítě mentálně zralejší a věř tomu nebo ne, ten rok mezi srpnovým čerstvě šestiletým klukem a zářijovou skoro sedmiletou holkou je znát fest.
A pokud nechceš znechutit šestileťáka přehnanými nároky a sedmiletku "zábavou pro mimina", tak je to docela šichta. Už jen proto, že kromě těchto dvou máš dalších 20, u nichž se to, jestli jsou ještě spíš dětičky nebo naopak velkáči teprve ukazuje...
V dalších ročnících je s tím naopak práce méně, protože často skutečně stačí tomu šikovnějšímu zadat náročnější práci (ne víc práce, ale dát mu práci na jeho úrovni) a naopak slabšímu ulevit v náročnosti nebo množství, podle toho, v čem konrétně má problém...ty děti už vědí, jak pracovat a co dělat. Prvňáky ale učíš úplně všechno, jak otevřít sešit, kde začít psát....dítě třeba schopné zvládat počítání pro druháky, ale není schopné přečíst si zadání, takže mu bez vysvětlení nezadáš neobvyklou úlohu....čtoucí dítě chce dělat hry a zábavy související se čtením, ale zase běžné čtení ze slabikáře už ho nebaví, takže pro něj musíš mít takovou činnost, aby ho čtení ostatních nerušilo a aby také mohlo ukázat své dovednosti, jenom vlastní knížka na to nestačí....navíc činnosti se hodně střídají, chvíli čtou, chvíli píšou, chvíli něco hrajou, to čtoucí dítě by tak z knížky moc nemělo a zase vyloučit ho z toho ostatního nemůžeš...
Právě v první třídě toho jde zkazit hodně...schopnost prvňáka vyrovnat se s neadekvátností požadavků je nejnižší, proto nasazení učitele a rodičů v tomto směru musí být o to vyšší.
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:39:13) Delete, vždyť já píšu, že si to ve vyšších ročnících umím představit spíš, než v první třídě. Na druhé straně, nemusí to být vždycky tak strašně náročné - ne každé dítě nutně chce, aby něco předvádělo nebo bylo baveno. Když jsem šla do první třídy, plynně jsem četla (umím číst od tří let, už ve školce jsem dětem četla před spaním místo učitelek) a úplně by mi stačilo, kdyby mne učitelka nechala číst a nechtěla po mně, abych skládala slabiky a četla, že Ola mele a Pepa láme. Bohužel v osmdesátých letech bylo zjevně mnohem méně osvícených učitelů, takže mi bylo čtivo zabavováno a neustále jsem dostávala poznámky.
|
. . |
|
(11.5.2015 20:43:53) Monty, takže by jsi jako dítě ocenila, kdyby se s tebou pracovalo ve čtení jako s nadaným dítětem, tedy ponechal se ti individuální program = vlastní četba?
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:45:30) Slupko, ano, ocenila bych, kdyby mne nechali v klidu číst. Jistě by to výuku nijak nenarušovalo. Četbu jsem si nosila vlastní, učitelka by se v tomto směru nemusela nijak angažovat.
|
. . |
|
(11.5.2015 20:50:53) Monty, musela by se angažovat. Musela by tě známkovat v četbě za něco, co buď nepředvedeš (slabikování), nebo tě vyzkoušet z tvého čtení, nebo ti říct, kde máš slabikovat, načež by Mařenka mohla právem poukazovat na to, že ona musí stále sledovat, kde se zrovna čte, i když taky umí číst. (spousta dětí umí před první třídu číst - některé méně, některé plynuleji, s lepším pochopením...) To je jen příklad.
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:56:14) Slupko, to si nemyslím. Pokud dítě umí plynně číst, nemusíš ho v hodinách čtení zkoušet z ničeho - už to umí, nemusí ti nic "dokazovat". Když ho necháš na pokoji, máš s tím mnohem míň práce než s pokusem ho zapojovat nebo s buzerací, proč nesleduje čítanku. Proč by asi tak mělo?
|
. . |
|
(11.5.2015 21:06:30) Monty, protože Mařenka. Jak jsem psala.
|
|
|
|
|
. . |
|
(11.5.2015 20:46:23) A teď pozor: pokud se jednička uděluje za zdatné slabikování, co s dítětem, které na výzvu "pokračuj" (zlý sen všech podlavičných čtenářů) neslabikuje, protože neví, kde?
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:48:01) Slupko, dítě, které v první třídě plynně čte by nemělo být slabikováním obtěžováno. Známka je snad za zvládnutí učiva v té které třídě, ne?
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.5.2015 20:48:27) Společný čtení bylo útrapa, čítanku jsem přečetla hned v červnu, jak jsme jí vyfasovali
|
|
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 20:51:49) Slupko, zdá se ti na tom něco divného? Mně by se to taky líbilo.
|
|
. . |
|
(11.5.2015 20:58:06) Suzo, mně by se to taky líbilo. Jen, že Monty říká, že v první třídě není žádný speciální přístup k šikovným dětem zapotřebí. No tak já ji upozorňuji, že jí by se takový speciální přístup líbil, i když by spočíval "pouze" v tom, že by si mohla dělat něco jiného než ostatní, když by je nerušila. Kolik dětí by si v kterých předmětech mohlo dělat, co by chtělo? Jak by učitelka bez angažovanosti posuzovala, které si může počítat, co chce, protože toho umí na květen první třídy už dost, kolik si číst co chce, ...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.5.2015 20:58:57) Tak jestli umí číst se pozná snad docela lehce.
|
. . |
|
(11.5.2015 21:03:51) Inko já to chápu, když umí číst perfektně, pohoda... Ale jde i o počty, prvouku, kreslení, psaní, a o různé mezifáze - na první třídu to stačí, ale kde to zachytit během druhé? Musí se s tím pracovat, nestačí "nechat dítě být". A to ještě sposta dětí sama od sebe třeba nic nedělá. Takže splní úkol, a nudí se, ale něco navíc stejně lehkého nechce... a už je práce pro učitelku navíc.
|
|
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 22:29:02) Slupko, tak v jiných předmětech než ve čtení je to uznávám trochu složitější.
|
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 20:45:32) Monty,
jo, to bývalo...i když já zase jako nadanější na matiku tenhle problém naštěstí neměla. Učitelka mi dovolovala chodit po třídě a pomáhat slabším spolužákům (a já už tehdy byla učka, takže jsem se fakt snažila vysvětlovat), v dalším ročníku zase jiná učitelka měla dceru, co k nám občas chodila do třídy a bavila mě tím, že mi dávala těžší příklady....
Jo, později jsem taky byla pořád napomínaná za kreslení si při hodině a tak, ale celkově si nemůžu stěžovat, že bych nějak za své nadání trpěla. A od páté jsem byla v matematické třídě, takže nuda nehrozila.
Dneska už tohle nebývá standard, že by všichni museli dělat všechno stejně ve stejnou dobu, ale zase ne že by to nebylo. A s rostoucím počtem dětí ve třídě klesá nejen ochota, ale hlavně schopnost individualizovat .
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:53:29) Mám-li srovnat sebe a dítě, tak já na tom byla lépe. Individuální práci mi tedy taky nikdo nezadal, ale nechali mě bejt, nezkoušeli ze slabikáře, neponižovali známky ze psaní, nemstili se za každou chybu, co jsem udělala. Odseděla jsem si to tam, ale tak nějak V KLIDU.
|
31.10žirafa916 |
|
(24.6.2015 22:01:48) Jestli si tvé dítě zvykne, že v počtech nemusí psát krasopisně, budeš se jednou divit, proč má najednou z matiky špatné známky - ta radost, až si v algebře splete načmárané "2" a "Z", "a" a "o" - možností je samozřejmě víc. Takže to zkus to brát tak: na čistou jedničku je ten, kdo má příklad dobře, a k tomu pěkně napsaný.
|
Drop |
|
(24.6.2015 22:24:08) žirafo, máš pravdu, taky říkám dceři, že u matematiky musí zapomenout na ekologii a šetření papírem a všechno si hezky rozepsat na celý papír, aby z toho nebyl guláš a vyznala se v tom a pak že se to počítá samo
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:02:10) Monty, v tom to je - už u prvňáka je poznat nadání, a to výrazně, a není potřeba dát mu práci navíc, ale dát mu práci jinou, odpovídající jeho schopnostem, takže ne o sloupeček navíc, ale příklady z druhácké matiky, příkaldy na logiku, slovní úlohy. A tady je první kámen úrazu - učitelé toto nechápou, z velké většiny pořád mají pocit, že nadaný dítě nedělá chyby a pokud potřebuje něco víc, tak potřebuje práci navíc, ale stejnou - a to je konec snah našeho školství (většiny)
|
|
|
|
|
|
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:01:37) Jo. Ve své podstatě o to nestojím. Jenže ono je divné říkat dítěti: to nevadí, že máš dvojku, je to dost dobré... jen si zvykne mít horší známky. Já si třeba nezvykla nikdy proč bych neměla mít za jedna? A jak jsem psala, při přestupu se známky řeší. Narvat nějakou třeba z nějaké výchovy je dost snadné, u češtiny a matiky si to myslím netroufne.
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 19:27:21) Martino,
to, co vyžaduješ ty, je hodnocení nadání...
To, o čem tu většina píše (a zdaleka ne jen učitelky, to jsme tu jen dvě, kdo se do téhle diskuze zapojil), je hodnocení pokroku, případně výkonu v rámci vlastních možností...a to je to, co mimo jiné umožňuje integraci a co se přibližuje novému pojetí české školy.
Ač ti přijde nespravedlivé, když padne stejná známka za různý výkon dvou různých lidí, tak opak je pravdou. Nespravedlivé je hodnotit lidi podle nadání, protože to nemohou ovlivnit.
Ano, není dobře, že tvému dítěti není umožněn individuální růst, tam je ze strany vaší školy problém, který je třeba řešit. A tento problém je častý. Ale řešením není chtít srovnávací hodnocení. Řešením je vyžadovat, aby i tvé dítě bylo vzděláváno podle jeho potřeb. A tou potřebou je i odpovídající náročnost úkolů.
|
. . |
|
(11.5.2015 19:35:30) Delete to napsala lépe hezky pedagogicky... já jen tak laicky jako matka šikovných dětí (jedničky zadarmo jim nic nedaly).
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 19:41:23) Delete. jenže tady je docela výrazný problém - jak to vysvětlit tomu děcku? samozřejmě že chce mít jedničku, když vidí, že umí a má líp udělanou práci než spolužák a on dostane jedničku a nadaný dítě třeba 1- jen proto, že "má na víc", takto to nejde, mám doma taky nadaný dítě, a taky by se mi nelíbilo, kdyby nosil dvojky za dobře udělanou práci a on sám by vnímal, že jeho znalosti a umění nestačí, zato Pepíček to tak umět nemusí a jedničku dostane
tady je jediná cesta, vlastně dvě nebo možná i tři, ale jsou složitý
ta nejjednodušší je známkovat spravedlivě pro děti a pro rodiče, takže za splněnou práci jednička a neohlížet se na rozdíly v pokroku
druhá možnost je neznámkovat - ta se mi líbí nejvíc, a ještě k tomu ideálně přidat práci navíc pro šikovný - jenže - co dál? co ve druhé, třetí nebo osmé třídě, když to děcko zvládne učivo celé základky (třeba v jednom předmětu) za první stupeň? na to naše školství připravený není, a přitom je to možná věc, stačí mít dítě s dvojí výjimečností, a nejsou až tak vzácní, existují
další možnost je asi ideální po všech stránkách - najít školu, která umožní rozvoj "mezi svýma", což teda odporuje inkluzi, nevylučuje se to s integrací, skupinová integrace je super věc a nakonec se tam i ta inkluze dá nacpat, když je dost velká škola a má dost asistentů jen to něco stojí rodiče, ty školy jsou buď málokde, nebo soukromý, případně kombinace obojího
ale známkovat šikovný dítě přísněji jen proto, že ho to nestojí žádnou práci, to se přece nedělá, když se podíváš na klasifikační řád školy, určitě je tam popsaný výkon na všechny stupně známek, a tam není nic o srovnání, ale právě o tom, jak vypadá práce
od jistýho věku můžeš děcku vysvětlit, že zatímco zbytek třídy sotva chápe sčítání pod sebou, ono už zvládá mocniny, takže ho budeš známkovat jinak - za učivo, který se učí, bude mít papír na integraci, bude mít nepochybně za sebou pár vyšetření v ppp, bude mít dost rozumu na to, aby to pochopilo. Nebude dělat s ostatníma a bude to vědět ono i ostatní ale určitě to nebude ve všech předmětech
mimochodem takový krasopis je zrovna věc, kterou bych neznámkovala vůbec, já sama jsem mívala z psaní trojku, kazilo mi to známky i radost, na vysvědčení mi většinou tu dvojku dali, ale mívala jsem samý jedničky a k tomu dvojku z psaní a tělocviku :) to je jen talent, na pohyb i na psaní, nic víc v tom není, a talent se známkovat nemá
taky po děcku nikdo nechce složitou gymnastiku jen proto, že umí kotrmelec a nedělá mu problém ho kdykoliv předvést, tak proč by mělo předvádět znalosti větší než ostatní? jen proto, že na to má?
z toho už jsem vyrostla :)
|
. . |
|
(11.5.2015 19:58:02) "ale známkovat šikovný dítě přísněji jen proto, že ho to nestojí žádnou práci, to se přece nedělá, když se podíváš na klasifikační řád školy, určitě je tam popsaný výkon na všechny stupně známek, a tam není nic o srovnání, ale právě o tom, jak vypadá práce"
Přesně, dle mého se známkami ničeho rozumného na prvním stupni dosáhnout nedá. Šikovný flákač si připadá "dobrej" se snadnými jedničkami, a nešikovný mu může tak akorát závidět. Jenže šikovný flákač dříve či později narazí na svůj strop (třeba až na VŠ) a pozdě bycha honit, nešikovný je znechucený (školním) vzděláváním již od první třídy. Obojí špatně. Na druhém stupni již holt musí nastat srovnávání se s reálným životem - počítá se výkon, nikoli snaha. A hledat, v čem já jsem dobrý, v čem dokážu "podat výkon" a uspět na závodní dráze, nebo si najít svůj píseček, na kterém mi bude dobře (svůj způsob spokojeného života bez "výkonu".
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:00:28) Sikovny flakac je takovou skolou znechucen uplne stejne.
|
. . |
|
(11.5.2015 20:03:42) Aleno, ano.
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 20:18:34) Slupko,
v UK se třeba taky známkuje...ale jinak...známkuje se v rámci určité úrovně dovedností...každá ta úroveň odpovídá nějakému tomu ročníku, ale nikdo neřeší, že dítě, které fyzicky navštěvuje Year3 dělá matiku na úrovni Year6 a angličtinu na úrovni Year2...a v každém tom Year jsou, tuším, tři úrovně...takže dítě a rodič ví, že v Year3 zvládlo matiku Year6 na C...a je to super, i když je to vlastně nejhorší hodnocení v rámci toho Year6...jenže než se dítě fyzicky dostne do Year6, tak se pravděpodobně posune v matematice Year6 na A a pak ještě dál....
Jsou to známky....jen ne čísla, ale písmenka...ale nedemotivují, protože se pořád posouváš jen nahoru....
|
. . |
|
(11.5.2015 20:20:18) Delete, jsme v ČR
|
Delete |
|
(11.5.2015 20:21:41) Slupko,
já vím...proto jsem psala o tom problému s tím vnímáním známek...že z principu známka není špatně...špatně je to, jak jsme tu na to zvyklí. UK je příklad toho, jak to jde se stejným nástrojem dělat jinak...tedy ten nástroj není špatný sám o sobě...
|
|
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 20:26:34) Ale to je úplně jiný přístup než to, že Pepíček je s prominutím blbej, ale snaží se, tak dostane jedničku, zatímco Honzíkovi to jde dobře, ale paní učitelce se zdá, že nějak fláká obloučky u písmenek, tak mu dá za dvě, i když objektivně je ta Honzíkova odfláknutá písemka lepší než Pepíčkova. A to mně teda přijde nespravedlivé. Zatímco ten britský přístup se mi líbí.
|
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 20:11:01) Yuki,
já tady neobhajuju známkování šikovných přísněji...píšu o tom, že všem dětem by mělo být poskytováno vzdělávání podle jeho potřeb a v rámci toho by mělo být hodnoceno....a ne srovnáváno s ostatními....
Proč by měl být problém s tím, že nějaké dítě překročí standard určitého stupně školy? Navíc ke každému učivu existuje nejen různá hloubka, ale také různé typy úloh, způsobů práce, způsobů zpracování...
Já vidím jediný problém...se 30 dětmi ve třídě to prostě nebude fungovat...i s 20 na 1 učitele je problém, zejména pokud není ani dostatečný prostor.
|
Kamisi |
|
(11.5.2015 20:47:16) Delete, takže jestli to dobře chápu, podle tebe šikovnější a rychlejší dítě má dostat náročnější práci a za to ho je dobrý hodnotit. Když se mu to nepovede, třeba nevyřeší příklad z matematiky, tak dostane špatnou známku. Tak to úplně přesně vím, kam takový přístup vede třeba u mého syna, protože jsme to zkusili. Radši ze sebe dělal méně chytrého, jen aby neriskoval, že něco nezvládne. Pro něho je dodnes dost problém překonávání překážek a špatnými známkami se zákonitě dosáhne akorát toho, že se na to vykašle.
Známkování opravdu není dobrá motivace. Může fungovat na cílevědomé jedničkáře, ale ani u těch si nejsem jistá, jestli je to v pořádku. Slyšela jsem pár příběhů lidí, kteří ve 40ti, 50ti letech nespokojení se svým životem hodnotí, že se celý život za něčím hnali, nejdřív za jedničkama ve škole, potom za dobrou prací, pak za povýšením, postupovali ve společenském žebříčku na vrchol, až zjistili, že to, co dělají a kam se ženou, je vůbec nenaplňuje. Tihle lidi měli společného jmenovatele - vždy chtěli být nejlepší už ve škole, zpětně si uvědomovali, že spíš tlakem okolí, než kvůli sobě.
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:50:50) "...takže jestli to dobře chápu, podle tebe šikovnější a rychlejší dítě má dostat náročnější práci a za to ho je dobrý hodnotit."
A co třeba nechat ho dělat, co samo chce, pokud přitom nebude rušit ostatní? Není to v první třídě lepší řešení?
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 20:53:42) Jistě, látku umí, tak ho nechte v klidu si číst Já to zkoušela aplikovat v různých ročnících, ale učitelky byly vždycky proti.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:07:20)
Monty, problém je v tom, že když to děcko necháš svýmu osudu, ono bude pořád dělat samo a nezachytí nástup, neodhadne nidko, kdy už by mělo začít taky něco dělat, aby se naučilo učit, aby se naučilo překonat překážky v tom, že něco neumí, nechápe, ono taky musí dělat s ostatníma, ale musí dělat jinak a pod dohledem, a to je právě probblém v tom velkým počtu dětí ve třídě, to by chtělo asistenta a polovinu dětí
|
Monty |
|
(11.5.2015 21:11:59) Yuki, ale v předmětu "čtení" jde jen o čtení.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:21:41) Monty, ve čtení nejde jen o čtení, jde tam o spoustu věcí navíc, třeba o to, že se naučí vnímat slovní hříčky, chápat rčení, občas se něco i naučí, naučí se vnímat zbytečnou informaci, což se hodí v matematice, naučí se o textu mluvit, naučí se vnímat, jak je text napsaný, je toho hodně, co se čtením souvisí, nejde jen o to přečíst a kupodivu ani jen o obyčejný pochopení textu, dá se tam naučit ohromná spousta věcí navíc
|
Monty |
|
(11.5.2015 21:25:26) Yuki, a když to dítě umí? My měli ve škole čtení jako samostatný předmět snad tři roky, pokud se nepletu. Tři roky neskutečný opruz pro někoho, kdo v té době četl knihy typu "Osudy dobrého vojáka Švejka" nebo Ladovu "Kroniku mého života". Opravdu jsem nepotřebovala být učena čemukoli, co souvisí se čtením.
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:46:59) Monty,
čtení už hodně dlouho není samostatný předmět.
Ani ve školním roce 1983/84 nebylo.
|
Monty |
|
(11.5.2015 21:59:25) Delete, já šla do první třídy v roce 1980.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 22:03:32) Monty, já 1982 a taky jsme měli čtení samostatně
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:05:09) No koukám, že náš ročník musel mít pořád něco extra . Buď jsme něco začínali nebo končili.
Já mám fakt na vysvědčení jen český jazyk....v pololetí jednu známku za všechny předměty, na konci už jednotlivé známky...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 22:07:13) já mám v pololetí jednu známku (velkou jedničku, heč :)))) a pak už známek víc, včetně toho čtení a psaní, to mi kazilo známky ještě ve 3. třídě
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:10:51) Yuki,
tak já se potkala s první dvojkou na vysvědčení až na druhém stupni . A s trojkou, až když mi začala kazit náladu angličtina .
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 22:13:44) nojo, tak já jsem psaní a tělocvik nezvládala už ve druhé třídě :) přesto mám VŠ, takže když teď doma moralizuju, jak že ta úloha zase vypadá, moje děti mě brzo usměrní, že přece psaní není podstatný :))))
|
Monty |
|
(11.5.2015 22:21:23) Yuki, nápodobně. Dvojky z tělocviku a psaní jsem měla snad už ve druhý třídě. Trojku až na druhém stupni, z fyziky. Myslím v sedmičce.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.5.2015 22:18:39) Já měla první dvojku v pátý v pololetí, z ruštiny. Na konci už ne.
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:37:23) Našla jsem ve svých fotkách tady na rodina.cz svoje vysvědčení z první třídy, tak ho vložím . Mám dojem, že jsme jednou s Monty řešily předmět pracovní vyučování v první třídě, proto ho tu mám .
|
|
|
|
|
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 22:44:01) Delete, možná, že za mě už čtení nebylo samostatný předmět. Ale pamatuji si, jak jsme ve třetí i čtvrte třídě měli knížku (Malého Bobse, Lovce mamutů nebo třeba Psohlavce) a celou hodinu se z knížky četlo nahlas. Vzhledem k tomu, že nahlas se čte pomalu a že mnohé děti ještě v této době slabikovaly, tak jsem si četla napřed. Což samozřejmě mělo za následek, že jsem nevěděla, kde čteme, když jsem byla na řadě. A v takovém případě bych byla radši, kdyby mě nechali číst, neb paní učitelka moc dobře věděla, že já číst umím.
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:57:26) Suzo,
jo, to je i teď, od druhé třídy výš jsou hodiny čtení a psaní odděleny od mluvnice, ale předmět je to pořád jen jeden.
A ano, taky si pamatuju celohodinové čtení mimočítankové četby. Na druhou stranu si nepamatuju, že by v tu dobu děti většinou slabikovaly. Ostatně, i mně teď z těch 25 prvňáků vysloveně slabikuje sotva třetina. Když jsem suplovala u čtvrťáků, tak tam četli už normální rychlostí i ti nejslabší...
Jinak dneska už právě funguje to, že se nahlas společně čte třeba jen část, buď kvůli diagnostice úrovně čtení (dělá se několikrát do roka a v hodině stihneš vždy jen několik dětí, takže vlastně musíš hlasité čtení provozovat dost často), nebo jako nácvik přednesu...tam je zase dobré, když ostatní poslouchají, třeba aby se mohli poučit z chyb a aby znali tu roli posluchače a dokázali podle toho, co na ně jako posluchače působí, reagovat i jako čtenáři...
Pak se navazují činnosti na porozumění textu, navazující činnosti (vyprávění, rozvoj fantazie, domýšlení konců příběhů...).
Takže někdy to jde, aby si každý četl svým tempem a někdy je zase žádoucí, aby četli všichni společně, protože cílem není jen to samotné přeloskání písmenek, ale něco jiného...
|
Monty |
|
(11.5.2015 23:02:19) Delete, vidíš, to mne přivedlo na zajímavou věc. Moje dítě nečte. Když už musí číst, čte poměrně pomalu a často se v textu "přehlédne" a přečte něco jiného, než co tam ve skutečnosti je. V páté třídě ho kvůli tomu nevzali na dabingový kurs, i když ho dost prosili, ať se to čtení "doučí", protože herecky je výbornej. Přesto pravidelně reprezentuje školu (ZŠ i ZUŠ) v recitačních soutěžích, které téměř vždycky vyhraje - myslím, že nevyhrál jen jednou. Tak kde je chyba?
|
Delete |
|
(11.5.2015 23:16:45) Monty,
recitace (přednes) zpaměti je o něčem jiném než přednes při čtení...
Přednes při čtení vyžaduje už dobře rozvinuté čtenářské dovednosti, plynulost čtení, dostatečný zorný úhel, zautomatizované čtení (neřešit písmenka, hranice slov, vět) a tedy dostatečnou kapacitu na vnímání obsahu, úpravu intonace, síly hlasu apod...
Na recitaci potřebuješ dobrou paměť a herectví. To, co přednášíš, vychází ze znalosti textu a ta je závislá na paměti. Součástí výkonu je pak i to, jak stojíš, jak se tváříš, jak to "prožíváš".
|
Monty |
|
(11.5.2015 23:20:27) Delete, jasně, jen mi nejde do hlavy, že při přednesu beletristického textu to přednese tak, jako by se to mělo číst, ale číst vlastně pořádně neumí... a že mu to nevadí. Letos měl v soutěži jako text část Trnkovy "Zahrady". Kdybych chtěla, aby to přečetl tak, jak recituje, tak to podle mne nedá. Ale odmalička to od jiných při četbě vyžadoval, myslím tu dramatizaci textu, takže ji určitě vnímá, cítí.
|
Delete |
|
(11.5.2015 23:27:46) Monty,
no protože je herec s dobrou pamětí . Na to nepotřebuje umět číst, stačí mít naposloucháno.
Já dneska zadala dětem za úkol číst básničku tak dlouho, až se ji naučí zpaměti. Jsem zvědavá, kolik jich to do zítra zvládne...bohužel se asi nevyhnu tomu, aby to některým nepomohli rodiče vyřešit tím, že jim to budou číst a děti se to jen naučí.
Jinak právě k tomu zapamatování dojde poměrně rychle, u kratších textů v první a druhé třídě už třeba po dvojím, trojím přečtení, a to i když nechápou obsah.
|
Monty |
|
(11.5.2015 23:33:36) Delete, njn... ale zamrzí to... oba rodiče má fanatický čtenáře a sám je totální nečtenář. I když najdu něco, co by ho bavilo (myslím z beletrie, odborné věci si čte sám), tak to stejně nikdy nedočte, protože jak je pomalej, přestane ho to bavit. Fakt si někdy říkám, jestli není nějaký dyslektik nebo kterýho čerta.
|
|
Kamisi |
|
(12.5.2015 8:44:03) Já jsem vypozorovala, že každý se líp učí jiným způsobem a ani procvičováním to nejde sjednotit. Někdo si líp pamatuje čtením, někdo posloucháním, možná někdo ještě i jiným způsobem. Můj syn si třeba nejlíp pamatuje, když téma zažije do hloubky, nejlíp diskusí, do které se může zapojit, kladením otázek, potřebuje být aktivní. Když by se měl naučit básničku, tak určitě spíš poslechem, čtením to pro něho bude trýzeň. A nezlepšilo se to ani v deváté třídě, prostě to tak má. Přitom psanému textu rozumí velice dobře, jen mozek to do paměti tímhle způsobem vstřebává nějak hůř.
|
|
|
|
|
|
Suza007 |
|
(11.5.2015 23:04:40) Možná to předčítání má hlubší smysl, já si jenom pamatuji, že pro mě to byla tehdy děsná otrava.
Jinak podle toho, co tu píšeš, se mi moc líbí tvůj přístup k vyučování a k dětem. Taková učitelka je pro dítě výhra
|
Kahlan+5 |
|
(11.5.2015 23:26:29) Suzo, take se mi moc libi pristup Del k vyuce, uz jsem to zaznamenala driv v ruznych diskusich, ze ma rozumne nazory
|
|
|
Lída+4 |
|
(12.5.2015 9:04:40) Delete, já ti nevím, co si vzpomínám, tak tohle hromadný čtení pro mě byl neskutečnej opruz. Takovou knihu jsem v tý době byla schopná celou přečíst třeba za dva nebo tři dny (tlustospis typu Malý Bobeš), a poslouchat spolužáky, čtoucí mechanicky a bez výrazu, bylo čirý utrpení.
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:53:40) Monty, pak takový děcko potřebuje práci absolutně odlišnou od zbytku třídy, stejně jako když v matematice ovládá učivo o dva tři ročníky vyšší
ale ten učitel to sám málokdy dokáže posoudit, tady totiž funguje neobjektivnost učitele a navíc ten učitel nemá čas, proto to chce ppp, kteráý má metody, má čas, má zkušenosti a má být objektivní
|
|
|
|
|
|
Kamisi |
|
(11.5.2015 21:08:04) Monty jo, proč ne, já nevím, proč je to takový problém. Otázka je, jestli by si každé dítě našlo samo takovou zábavu, aby nevyrušovalo. Ale i když toto pominu, tak realita ve školách je jiná - stejná, jako tvoje zkušenost se čtením.
|
. . |
|
(11.5.2015 21:14:27) Kamisi, právě TO je takový problém - ne každé dítě si najde samo takovou zábavu, aby nevyrušovalo (spíš naopak, je to výjimečné), a již samotné posuzování, které dítě si může v jakém předmětu dělat co chce, a do kdy (do pololetí 1., 2. třídy?), je dle mého poměrně kvalitní práce s nadanými (nebo jen napřednými) dětmi. Zkušenost s četbou co má Monty má tuším tak desetina dětí mé generace (a Montyiny asi taky, tam ten posun ve školství nebyl žádný).
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:11:17) Monty,
není...protože se čtením souvisí dovednosti, které dítě v první třídě ještě nemá a má je získat. Od schopnosti opisovat z tabule, přes různé manipulace s písmeny, slovy, větami...
Není samozřejmé, že dítě, které čte, umí třeba slovo vyhláskovat...a to se musí naučit, aby mohlo správně psát...ideální je, když se to učí v rámci her a společných činností a přijde to jakoby mimoděk...
Psaní, čtení, mluvnice a literatura se prolínají, nelze je oddělit, proto lze nechat čtoucí dítě napokoji jen ve velmi omezených časových úsecích.
|
Monty |
|
(11.5.2015 21:12:44) Delete, prověřit to předem je takový problém?
|
. . |
|
(11.5.2015 21:28:27) Monty, a u kolika dětí a jak často by měla učitelka (neangažovaná, která se vůbec nevěnuje nijak speciálně šikovným dětem v první třídě) ověřovat předem, jestli ty se čtením související dovednosti na úrovni právě "probírané" ve zbytku třídy ty čtoucí děti ovládají? Myslíš, že v každé třídě je maximálně jedna plynně čtoucí Monty? O které "se ví", že ohledně čtení celý první stupeň nic nepotřebuje, jen klid na své knížky?
|
Monty |
|
(11.5.2015 21:29:59) Slupko, na to stačí cca hodinové přezkoušení na konci pololetí. Nebo ideálně před vstupem do první třídy. Rodič obvykle ví nebo aspoň tuší, jak na tom dítě je, a může na to učitele upozornit. Ten si to ověří a může nechat dítě být minimálně po celé pololetí.
|
. . |
|
(11.5.2015 21:43:23) Monty, takže před první třídou každý rodič nahlásí, co jeho dítě z učiva první třídy zvládá (= poučení rodiče, co obnáší čtení první třídy kromě čtení, co psaní, co počty, co prvouka...), neangažovaná učitelka každé dítě přezkouší (iks hodin = počet šikovných dětí krát počet předmětů, ve kterých jsou šikovné, respektive co si myslí rodiče, takže i ty nešikovné) zapíše si, do kterého měsíce může které děti ve kterých předmětech nechat svému osudu, po uplynutí těchto měsíců (maximálně v pololetí) znovu přezkouší. Děti, které číst umí, ale samotné je to nebaví, nechá občas číst ostatním, děti, které samy bez kontroly nepočítají, i když to umí, pravidelně během hodiny kontroluje, atd atd......... tomu říkám nulová práce s nadanými dětmi
|
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:32:24) Monty,
nejde o to jednou něco prověřit. Jde o to, že to dítě nesmí ztratit kontakt....naštěstí tedy třeba ten slabikář, co mám teď u dětí já, je výborný v tom, že je činnostmi zajímavý i pro čtoucí dítě....mám ve třídě holčinu, co nastoupila čtoucí a i když jsem rodičům hned nabídla, že může mít vlastní knížku, tak prý ne...a ani ta holka nechce, většinou dělá s námi...a jen když to vypadá na delší slabikování nebo jinou méně zajímavou činnost, dostane svůj článek na čtení s porozuměním a to jí stačí, protože to může kdykoliv odložit. Hodně jsem jí (a pak ještě některým jiným, co jim čtení naskočilo dřív) přepisovala články ze slabikáře do psacího písma, a to jim nešlo tak samo, takže mohli dělat s námi a přitom se rozvíjeli....
Věř tomu nebo ne, ale jen málo dětí chce být v první třídě necháno svému osudu. Čtení je jen malý zlomek toho, co se ve třídě děje a ony chtějí být součástí, ne mimo.
Jo a mám tam jednu holku, co nerada dělá cokoliv s ostatními, i když není o nic napřed (ze začátku byla trochu v matematice, ale to jen proto, že měla naučené sčítání a odčítání jako básničku od starší sestry, bez porozumění obsahu...). Tam je problém v tom, že mentálně je už spíš třeťák, ale dovednostma prvňák, prostě přezrálé dítě...a současně v důsledku jistých okolností má zvýšenou potřebu strhávat na sebe pozornost....takže ani takové dítě nejde nechat být...a naopak je ještě mnohem náročnější zajistit, aby se nenudilo a školu si neznechutilo...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:55:02) Delete, jaký máš slabikář?
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:08:10) Yuki,
z Nové školy...ona se jednotlivá vydání trochu liší, ale zatím jsem na něj četla jen chválu a sama jsem s ním taky hodně spokojená. Mám doma pro srovnání Didaktis, Lili a Vili, SPN, v PC pak jeden starý slabikář (jiný, než jsem měla já)....
Jo a i ta Živá abeceda mě mě docela bavila (a děti taky)...
A to jsem vždycky tíhla ke genetické metodě čtení.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 22:10:10) mně se docela líbí slabikář, netuším od koho, je to žlutá knížka a je to o Tomovi a jeho rodině a kamarádech, na pokračování, takže to děcka baví, těší se na další čtení, jako když čtou knížku
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:23:22) Yuki,
to je verze toho ze SPN, co mám já....akorát ten můj je bílý, ale je to totéž, koukala jsem na to v knihkupectví. Z toho se učila číst moje nejstarší.
Ten je právě strašně nezáživný co do činností...je to prostě jen čtení. Sem tam vezmu nějaký článek na doplnění k tomu našemu, protože v tom SPN jsou ty články delší už před probráním všech písmen (někdy je to výhoda, někdy nevýhoda). Slabikář od Nové školy, Didaktisu a Lili a Vili je dělaný nejen jako knížka, ale i jako zásobník různých her, manipulací s textem, písmeny, slovy, je to pracovní učebnice, do které se i dost píše....v Nové škole navíc s důrazem na čtení s porozuměním, v Lili a Vili zase s větším prostorem pro rozvoj sebevyjadřování....no a ta Nová škola je právě fajn i graficky, Didaktis je moc barevný, Lili a Vili zase takový mdlý (a dost brzy dost malá písmena)....
Plus od Nové školy je ještě vymakaná metodika a to už pak snad ani nejde učit nezábavně...i když nejsi talent na nějaké vymýšlení her a tak, tak s tímhle to ty děti baví...pro začínajícího učitele ideální, pro zkušeného ulehčení hlavně v tom, že má z čeho vybírat.
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:27:36) Oprava, ne SPN, ale z Alteru...
Ještě tu mám Fortunu, starší čtyřdílný slabikář...taky není špatný, takový předchůdce té Nové školy, mi přijde.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 22:46:12) jj, to je pravda, já jsem to brala jako čtení na pokračování, ale na práci je potřeba si vzít něco jinýho
ale já teď už jsem od první třídy dál, a žasnu nad čítankou syna druháka - slovní obraty ,tkerý se nidk nevidí, zastaralý slova i spojení, fakt nechápu, k čemu to děckám je, navíc v pololetí druhé třídy ještě sposuta dětí to čtení moc nezvládá, takže to není o tom, že by nad tím přemýšleli, je to jen na přelouskání, takže je to nebaví
u nás to slouží jako nápověda, co v knihovně rozhodně nebrat
|
Delete |
|
(11.5.2015 22:58:19) Yuki,
a co je to za čítanku?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:15:59) jen tady se naráží na problém - kdy už to dítě , který si samo čte, vzbudit a zapojit, aby ono se ještě nenudilo, ale už dělalo,dávat pozor nebude celou hodinu kvůli pár vteřinám práce, a tak většinou neví, co se děje, vyrušuje, zkrátka se nudí
on totiž ani dobrý čtenář ani hodný dítě nevydrží 4 hodiny práce, ktrá ho nijak neobohacuje
já po zkušensoti vidím ohromný přínos a rezervu ve spolupráci s rodinou, pokud je rodina ochotná a schopná spolupracovat, je to ideální, ale musí chtít i škola, konkrétně ta jedna učitelka, ale zatím škola považuje rodiče za konkurenta, který přece neví, jak to ve škole chodí a který do toho nemá co mluvit
ale těch osvícených přibývá, i když hodně pomalu a stojí to hodně práce
|
|
|
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:59:24) Přesně tak, syn by těžší úkoly plnil rád (po mně je vyžaduje), ale ve škole si netroufne. Uvažuje logicky, když nemá samé jedničky ani teď, co by měl pak, kdyby něco nezvládl? A já si myslím, že kdybych si to v té škole vynutila, a on něco pak nedal, dali by nám to pěkně sežrat.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.5.2015 21:03:45) Měli by ho hodnotit za to stejné, co mají ostatní a pak dát něco těžšího navíc a pokud to zvládne třeba za to plus a pokud ne, tak nic.
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:04:59) Delete, takže jestli to dobře chápu, podle tebe šikovnější a rychlejší dítě má dostat náročnější práci a za to ho je dobrý hodnotit. Když se mu to nepovede, třeba nevyřeší příklad z matematiky, tak dostane špatnou známku.
Ne, Kamisi, nic takového jsem nenapsala. Už jen to "špatná známka" je to, co vnímám jako problém známkování. Už vůbec nikde nepíšu o tom hodnotit známkou každý prd, který dítě udělalo.
Známkou lze ohodnotit určitou úroveň jeho dovedností...ale bez toho citového zabarvení....podobně jako jsem to popisovala v tom britském systému. Tam není, že dítě něco nezvládlo...ale je tam daná úroveň, na které se zrovna pohybuje a z které se lze posunout pouze výš.
Takže ne, nepochopila jsi dobře, co jsem myslela. Známka je jen nástroj. Lze ho používat neškodně, prospěšně, nebo jím lze všechno zničit. Problém je, že v nás je ten zničující způsob tak zakořeněný, že si už vůbec nedokážeme představit, že se dá tento nástroj používat i prospěšně, proto ti, co vnímají tu škodlivost, vidí cestu ve zničení nástroje...jenže problém je, že ten nástroj bude nahrazen jiným...a pokud se nezbavíme toho nesprávného používání, bude i další nástroj používám špatně. Nebo máš dojem, že slovní hodnocení "Janička je šikulka, je hodná a všechno umí." a "Pepíček je lajdák, nic ho nebaví a zlobí." jsou v něčem lepší? A bohužel, já jsem zatím moc slovních hodnocení bez "šikulkování" nečetla. Dokud nebudeme umět nástroje používat, je úplně jedno, jaké používáme. A nejde jen o učitele, ale i o rodiče, co chtějí. A pořád je většina těch, co chtějí slyšet, že jejich dítě je nejlepší, nebo alespoň že není nejhorší .
|
Roya |
|
(11.5.2015 21:11:58) "Známka je jen nástroj. Lze ho používat neškodně, prospěšně, nebo jím lze všechno zničit. Problém je, že v nás je ten zničující způsob tak zakořeněný, že si už vůbec nedokážeme představit, že se dá tento nástroj používat i prospěšně, proto ti, co vnímají tu škodlivost, vidí cestu ve zničení nástroje..."
Ano. Mám sice zavedeno jen třístupňové známkování s významem 1 - už to umíš, 2 - ještě to potřebuješ procvičovat nebo dopochopit, 3 - potřebuješ větší pomoc zvenčí, abys pochopil a zvládl, ale i když jsou rodiče poučeni a celkem snad i srozuměni, stejně veškeré okolí tak na známky číhá a k čemukoli jinému než jedničkám se hanlivě vyjadřuje, že děti těžko zůstanou klidné, ať si o významu známek ve škole říkáme cokoli. Takže nakonec je to tak, že dávám jen tu a tam jedničku, když to umí, a jinak jedeme bez známek - protože k čemu je dobré, když se dítě hystericky rozpláče, že má dvojku nebo trojku? Copak jde sakra o známky? Vždyť se ze školství úplně vytratil smysl vzdělávání!
|
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 21:13:19) Docela mě překvapuje, že někdo s tak logickým myšlením učí první třídu .
|
. . |
|
(11.5.2015 21:19:39) Martino, dej dítě do třídy k Delete, a je to
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 21:23:35) Nechce ho
Ale kdybyste někdo měl nějaký tip (z Prahy), nebo mi chtěl něco soukromě napsat, mail mám pod nickem. Za diskuzi děkuji, docela mi ozřejmila, jak to funguje.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:27:01) Martino, jediná cesta, která funguje, je pomoct si zákonem - takže ppp, integrace, pak už je "pod zákonem" a škola má povinnost se o něho postarat jako o ostatní postižené - jak praví zákon :)))
a pak už jen tepat do školy, aby se naučila, jak s takovým děckem pracovat, nutit jí do toho, ono to jde, škola se brání, ale nakonec musí něco udělat
no a ve výsledku škola se na jednom nebožátku naučí, co a jak dělat a pak už umí, i škola se musí učit :)
jinak co se týká toho nadání jako postižení - já s tím naprosto souhlasím, ono je to postižení, který většinou na první pohled není vidět, ale není snadný s tím žít a není snadný s tím soužít se spolužáky i učiteli
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:57:31) já se o to snažím, z pozice rodiče, který je informovaný víc než škola, mám víc zkušeností než škola, mám za sebou se synem úspěšnou integraci a chci to i od této školy a přesto mi dávají najevo,. že to nejde, ale už se to láme, už začínají aspoň chtít vědět, jak to dělají jinde :)
|
|
|
|
. . |
|
(11.5.2015 21:32:43) Martino, měla jsem děti na Londýnské, porovnávání sešitů nehrozilo (měli slovní hodnocení, skupinové práce, individuální rozvoj podporován). Je to ale již nějaký ten rok (v letech 2000 - 2006), tak nevím, jak jsou na tom dnes, a taky záleží přímo na konkrétní učitelce
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 21:41:05) Asi by to bylo bývalo dobré rozhodnutí, ale teď se na Londýnskou určitě nedostaneme. To je bez šance.
|
Kamisi |
|
(12.5.2015 9:16:38) Martino, tu Londýnskou i tak zkus, může se stát, že se některé dítě odstěhuje, nebo přestane zvládat dojíždění.
|
Drbohlavová Martina |
|
(15.5.2015 21:48:40) Ahoj Kamisi, asi uz pisu moc pozde do zapadle diskuze... Rozumim ti. S Londynskou jsem byla pred casem v kontaktu - pry tak na 99,99 % nikdo neodpadne. To jsem uz prosvihla a je mi to lito. Ale ozvu se jim znova, co kdyby...
Jit nekam jinam je problem - snazila jsem se tu diskuzi pojmout co nejmin osobne, a pro nektere zdejsi ucitelky jsem pipka, co si ma hledet sveho a nezajimat se o cizi vysledky (Diva Bara), nevim jestli je Jaja ucitelka, ale nejspis si mysli neco podobneho. Bojim se jit nekam naslepo, i se soucasnou ucitelkou jsem pred nastupem mluvila jak dlouho a zdala se mi fajn. To az praxe ukazala, kde je, ja to nepoznam.
Domaci vzdelavani by bylo fajn, jenze ja do te prace proste musim. V podstate narazim na to "kam s nim".
|
|
|
|
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:44:24) Martino,
no nechce "ho" není přesné....mám jich 25 a je to víc, než jsem schopná zvládat podle svých představ .
A navíc neučím v Praze .
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 21:47:22) Což to já chápu, že přes net dítě neudám Ale máš to fakt promyšlený.
|
|
|
|
|
|
Kamisi |
|
(11.5.2015 21:16:44) Delete no jo, ale známkování u nás probíhá přeci jen dost odlišně, než hodnocení v Británii. Teď chápu, co tím myslíš, ale to by se muselo toho změnit víc.
|
Delete |
|
(11.5.2015 21:41:02) Kamisi,
ano, muselo...však já v rámci toho našeho systému pokud možno neznámkuju....no dobře, teď dávám asi 5 známek za měsíc, diktát, opis, přepis, počítání v oboru do... a někdy ještě něco, třeba nějaká snadno ohodnotitelná věc z prvouky (poznávání mláďat zvířat, např.), dělám to podobně jako Roya, a pokud možno vždy o úroveň výš než minule, po hodně dlouhém různorodém procvičování....
Jinak píšu každý měsíc slovní hodnocení, individualizuju, co mi počet dětí a vlastní únava dovolí...
Už teď mám sevřený žaludek z vysvědčení...
A trápí mě každý zamračený smajlík, kterého si děti na konci každého měsíce vybarví...
No a kromě toho, co je tady a teď, doufám, že jednou bude jinak a nebude to horší .
|
|
|
. . |
|
(11.5.2015 21:18:23) Delete, znám slovní hodnocení, které mému "šikulkovi" dokázalo docela napřímo sdělit, že je flákač, bez ohledu na to, že "všechno umí", a dokonce i chvályhodně pomáhá spolužákům.
|
|
Kahlan+5 |
|
(11.5.2015 23:24:31) Necetla jsem celou diskusi, ale mam zkusenost se slovnim hodnocenim, se kterym jsem fakt spokojena, a to nejen ja, ale hlavne deti. Jeste se nestalo, ze by ucitele presne nepojmenovali to, v cem jsou deti dobre a kde maji rezervy. Tento system hodnoceni je kombinovan s necim, jako jsou znamky: dana vec je osvojena - perfektne, bez chyb, vzdy; osvojena s obcasnymi drobnymi chybami; castecne osvojena a nakonec zatim neosvojena. Navic, a to mi pripada genialni, je kazdy predmet rozepsany, takze neni nic jako matematika, ale je tam treba 15 kategorii (scitani, odcitani, geometrie, slovni ulohy, atd. atd), neni cestina (ale opet je tam 20 podkategorii), prakticky kazdy predmet je opravdu rozebran do detailu. A ke kazdemu predmetu ucitel napise kazdemu diteti, v cem udelalo pokrok, kde jsou rezervy, apod. Toto vysvedceni deti maji prvnich 5 let 2x rocne, potom uz mnohem strucnejsi 4x rocne. Je to fakt motivujici, hodnoceni jsou ladena pozitivne, a nemluvi se o tom, co je spatne, ale kde jsou rezervy. Fakt se mi to moc libi a pokazde si to s detmi dlouho cteme (je to na nekolik stran) Vysvedceni jsme ukazovali rediteli jedne zakladni skole v CR, docela ho to zajimalo a mozna se bude inspirovat
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 20:58:53) Delete, a o tom to je, pokud naše školství není nastavený na skutečnou inkluzi, a to nejen těch slabých, ale i těch nadaných, tak může učitel chtít cokoliv, může mít materiály, může teoreticky vědět, jak by to udělal, ale ve skutečnosti, což je právě těch 30 ve třídě, to možný není, takže tu není prostor pro inkluzi a tím pádem pro rozdíly v hodnocení - ať se nám to líbí nebo ne
každý pokrok si musíme vydupat, my rodiče za děti, školství je ve špatným stavu a nezmění se během příštích minimálně dvaceti let, což mě děsí, ale je to bohužel fakt
|
Roya |
|
(11.5.2015 21:04:19) Yuki, víš, co je smutné? Že když se objeví učitel, který dělá všechno proto, aby děti neztratily vnitřní motivaci (např. téměř neznámkuje, děti se učí, aby se naučily, ne aby získaly známku) a jde na to úplně jinak než je zvykem, musí si pracně získávat důvěru rodičů a i když si ji získá, stejně musí (pokud bere rodiče jako partnery při vzdělávání jejich dětí, což bere) dělat ústupky směrem k tradici, protože si to rodiče přejí (např. pravidelné domácí úkoly, přehled o známkách apod.). Čili já jsem dost skeptická, pokud jde o možnou změnu "zdola" - že by si ji vynutili rodiče...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 21:11:31) Royo, já vím, jsem rodič nadaných dětí a učitelka, navíc se ve vzdělávání nadaných (teoreticky) pohybuju hodně, vidcím ten propastný rozdíl v tom co "by se mělo" a v tom,c ose děje, je to zoufalá snaha z jedné strany se vykroutit, z druhé strany splnit očekávání, a povinnost, do toho jde rodič, který chce něco pro dítě, na co má přece právní nárok (ze zákona) a do toho ještě dítě, který se chce učit a má ohromnou motivaci - to je taková mela... a k tomu se pak člověk dozví od tvůrců standardů a vyhlášek "ale tak to přece není"
no a pak nevím, jestli to všechno má vůbec řešení
|
|
|
|
|
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 19:55:41) Ano, máš pravdu. Uvažuji o přestupu do jiné školy a oni vycházejí - z vysvědčení. Tak jsem normálně dostala strach, že pokud má takto ponižované známky teď - bude mít ještě za rok samé jedničky? a založila tuto diskuzi. A upřímně, to ponižování začalo mým tlakem na individuální růst. A to jsem škole nabídla veškerou spolupráci, nemám problém najít dítěti úkoly, které ho zajímají, ale ... uteklo by ostatním. Stejně uteče (jen doma), ve škole se bude nudit a zlobit, učitelka zase zhorší známky a už to pojede, kam asi tento systém chce. Nějak jsem si myslela, že toto už má naše školství za sebou... Mmch je to celkem vyhlášená škola.
|
Monty |
|
(11.5.2015 20:02:09) Martino, no tak v něčem uteče a v něčem ne. U dítěte v první třídě se to ještě nedá tak dobře posoudit. A jen minimum dětí zvládá "levou zadní" všechny předměty a ve všech je výrazně napřed.
|
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:02:20) Na jakou skolu, to chces prestoupit, ze jsou podminkou same jednicky (v prni tride) a nepochopi problem ktery popisujes? Nebude to z blata do louze?
|
. . |
|
(11.5.2015 20:04:53) Příští rok potřebuje samé, tedy ve druhé, takže přestup do třetí, odhaduji jazykovka?
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:06:15) Ja to chapu tak, ze letos na vysvedceni potrebuje same - je v prvni.
|
. . |
|
(11.5.2015 20:07:44) Martina psala: "Uvažuji o přestupu do jiné školy a oni vycházejí - z vysvědčení. Tak jsem normálně dostala strach, že pokud má takto ponižované známky teď - bude mít ještě za rok samé jedničky?"
|
Alena | •
|
(11.5.2015 20:09:21) Aha, to jsem prehledla - priznam se, ze predstava, ze necham takove ucitelce dite jeste dalsi rok je pro me sci-fi.
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:14:04) Já nevím, do kdy to vydržíme. Je to jedna z údajně lepších škol, i tady na rodině je v hodně diskuzích chválená. Já se ale nestačím divit. Tak se taky bojím, aby to nebylo z bláta do louže. Kdyžtak doporučte. Jinak předpokládám, že jedničky na vysvědčení budou mít letos všichni.
|
|
. . |
|
(11.5.2015 20:19:24) Aleno, ani já bych to svým dětem neudělala, ale protože jsme z Prahy, a možností je tu logisticky dosažitelných dostatek. To všude není - co pak? Domácí škola? Zprudit školu s možností, že to tam pak bude mít dítě ještě pošahanější, než teď? Není to jednoduchá situace. Ani pro tu učitelku - jak píše Delete. Jestli má ve třídě 30 dětí a není extra schopná, nedá to i kdyby chtěla. Proto bych to zkusila vysvětlit tomu šikovnému dítěti. Buď ať mu stačí 1-, nebo ať krouží ladné obloučky, je-li toho mocno. Není-li, vysvětlit učitelce, že dítě je nešikovné na krasopis a žádat v tom směru mírnější hodnocení jako u Pepíčka ohledně počtů.
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:26:10) Je šikovné a mohlo by být ještě šikovnější. V tom má učitelka prostě pravdu. Kdybych ho přiměla trochu víc pracovat, bylo by to ještě lepší. To ale nechci já. Už takhle je ze školy zpruzené a prudit ještě doma no nevím. Spíš se snažím se mu věnovat v tom, co ho baví a rozšiřuje obzory.
|
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(11.5.2015 20:26:08) Mrtino, ono to vede totiž ve výsledku k jedné věci - a to jsou horší známky, který se pak odrazí u přijímaček, syn se takto málem z výběrové školy nedostal na gympl, sice byl v testech 2x na druhým místě, ale měl pár dvojek na vysvědčení
|
Drbohlavová Martina |
|
(11.5.2015 20:29:11) Právě toho se bojím. Teď jsem možná směšná, že řeším ponížené známky v první třídě, ale pokud to půjde tímto tempem dál, tak nevím nevím.
|
Kamisi |
|
(11.5.2015 21:02:39) No jo, Martino, asi se shodujeme ve většině, že se to u vás ve třídě děje blbě. Nicméně řešení, co s tím, musíš najít ty sama. Znovu rozhovor s učitelkou, případně s ředitelem, změna školy, domácí vzdělávání, tu cestu už musíš najít sama.
Já mám zkušenost se dvěmi nadanými dětmi. Jeden se celkem našel na osmiletém gymplu, ten druhý ale ani na gymplu nebyl spokojený, protože tlak na výkon prostě není pro něj vhodný prostředek k učení. Takže ani únik z blbé základky na jazykovku nebo na gympl nemusí být pro každé "chytré" dítě správný. Teď navíc nebylo snadný se z osmiletého gymplu dostat na SŠ kvůli známkám.
|
|
|
|
|
|
Hanka | •
|
(11.5.2015 19:40:24) Martino,
a co kdybys měla dvě různě nadané děti? Ohodnotíš to méně nadané, které se třeba na dvojky či trojky mnohem víc učilo, za vysvědčení nějak hůř než to nadanější, které mělo jedničky "zadara"? Já bych to tedy neudělala. A myslím, že atmosféra ve škole by měla daleko víc připomínat práci se sourozenci v rodině, kde je jasným cílem pokrok a radost z vykonané práce / naučeného, než atmosféru v kolbence, kde víc peněz dostane ten, kdo naseká za osm hodin víc šroubů. (Různé schopnosti dětí se pak časem projeví volbou různých povolání, nikoliv tím, že si všichni sednou za jeden pás a budou montovat na výkon totéž, nebo za stůl a vyplňovat stejná lejstra.)
|
|
|
|
|
|
|