Re: Ahoj holky

Ahojky, takže posílám pár info.

Tuli - odkaz jsem předala klukům, děkují. Ale za rok se asi ozvou znovu, neboť ho určitě zapomenou.
Dnes po ránu jsem navštívila papírnictví a kupovala jen věci pro Irču. Jelikož jsme ještě nedostali seznamy, tak jsem kupovala stylem: 10 takových sešitů, 10 onakých, 20 nejpoužívanějších, pak takové ty jistoty jako tužky, prupisky, kružítka, barvičky, pastelky atd.... No prostě 6 stovek v háji a vcelku nic moc v tašce. Ještě že na synech "ušetřím". Hlavně nervy. Mají totiž pomůcky v ceně kapesného. To že úsporně vedou jeden sešit na 3 předměty a učebnice si vůbec nepořídili už není moje starost.

Evi - na tvou přímluvu vkládám odkaz na stránky kapely našich šamanů.
Píseň v sukních mám taky ráda, často si ji broukám. Ovšem nejraději mám píseň Milenci z Edenu. Melodii ti ještě nikde na netu předvést nemůžu, ale v odkazu texty je aspoň text. Ale mě přijdou dobří hlavně v tom, že píšo vlastní věci. Pavel muziku a Kuphon texty.

Další zprávy od nás už nejsou tak pozitivní:
v pátek se mi vrátila Irča, ale zmizelo kotě. Konkrétně se už nějakou dobu potulovalo, prostě melo hned od začátku toulavé nožičky. Ale byl nádherný, mazlivý.... Vždycky se vrátil večer a ráno pomazlit a nažrat. Poslední dobou i zmizely jeho hračky. Předpokládali jsme, že si někde našel nový úkryt a hračky si odnesl tam. No a v pátek ráno jsem ho viděla naposledy. Odjela jsem do práce, ale po návratu zůstala miska stále plná a kocourek nikde. Opakovalo se kolečko s hledáním, voláním, vyptáváním, Irenka do toho zapojila všechny kamarádky, Petr kamarády a nic. Včera k večeru nám Pavlík přinesl od kamarádky další kotě. Mourka. Mě přijde malinký, ale je o měsíc starší něž Miky. Je vidět, že ten náš kocour bude asi opravdu obr. Netušíme, kde může být, třeba se ještě objeví. Pozitivní zpráva je, že nikde v okolí jsme nenašli ani jeho mrtvolu, takže snad si fakt jen odstěhoval své osobní věci a zmizel jinam. Tentokrát jsem to ani neobrečela. Jednak vím, že mí slušně lovit, takže pokud se jen odstěhoval, tak přežije. Je to volnost milující druh přizpůsobený k přežití na drsném severu. Navíc provokoval psy, lozil jim do kotců, do sousedčina se skutečně i zahryzl, takže si o průser i koledoval. A navíc to byl blbec, protože třeba vylezl na strom a na tom stromě ječel, ať ho někdo sundá. Když jsme to neudělali, tak nakonec slezl sám. Je mi ho líto, ale ta naděje, že se vrátí, mě udržuje beze slz.

Náš nový malý, i když starší, Mourek je klasické mourované kotě, prý kluk. I tady je buď míň vyvinutý, nebo bude legrace, až se ukáže, že je to holka. Ale je to naše první kotě, které je nejen odčervené, ale i očkované. Jen jeden vzkaz od původní majitelky mi vrtá hlavou: prý se s ním nedá spát v posteli, protože vrní tak, že u toho nejde usnout. Tak jestli to je až tak hýčkané kotě, tak život na dvorku venku z domu pro něho asi nebude žádná procházka růžovým sadem. Ovšem narozdíl od předchozích kocourů je hodný a vůbec "nepláče" po starém domově. Tak držte palečky, ať si u nás zvykne líp, než minulý tulák.

Evi - nevím, jestli tohle bys měla říkat Monice, jestli nebude smutnit.