Monty |
|
(1.11.2021 9:04:06) Kat, jenže to s tím vůbec nesouvisí. Je možný, že Federika to bere z pozice matky dětí s dvojím občanstvím, které díky tomu mají jednodušší cestu k uplatnění v německy hovořících zemích, kde pravděpodobně i budou mít nějaké ty "kontakty". Protože v rámci ČR ti fakt nestačí být schopnej, chytrej a pracovně úspěšnej absolvent čehokoli na to, aby ti někdo bez mrknutí navalil ten zmiňovaný "příjem v řádu stovek tisíc". A nemyslím, že absolvent v Německu/Rakousku na tom bude zas o tolik líp, absolventské platy obecně žádný vysoký životní standard neumožňují nikde na světě. Leda by spoléhala na ty konexe.
|
K_at |
|
(1.11.2021 9:08:17) Monty, ale prd. Ty děti se o sebe postarají. To neznamená mít obrovské super příjmy. Největší schízu z toho máš ty, přitom se nic děsného neděje.
|
Monty |
|
(1.11.2021 9:11:06) Kat, proč bych z toho měla mít schízu? Máš pocit, že se nějak výrazně vysoký procento lidí "o sebe nepostará"? Postará se skoro každej, když musí, jen menšina skončí na sociálních dávkách nebo pod mostem. "Postarat se o sebe" není žádný umění hodný obdivu, proboha.
Všechny ty zmiňované děti, co mají "rodičovskou podporu" se o sebe postarají, jen nemají zbytečný starosti a závazky na začátku své samostatné existence. Tady se pořád drží představa, že co dítě s podporou rodičů, to neschopný vyžírka, v mém okolí jsou to pracovně úspěšní lidé, "společensky angažovaní", zapojení v různých prospěšných projektech, jedinej rozdíl je v tom, že nemuseli po škole (nebo ve chvíli, kdy hodlali založit rodinu) řešit, kde a za kolik budou bydlet, za jakých podmínek jim dá banka hypotéku, na jak dlouho se k ní uvážou... Proč zrovna tenhle druh "samostatnosti" je tu tak vyzdvihován upřímně řečeno nechápu. Vždyť je to jen zbytečnej opruz a rozhodně to není známka nějaký extra "úspěšnosti", spíš naopak.
|
Federika |
|
(1.11.2021 9:26:48) V mém okolí jsou pracovně i psychicky spokojení lidi, kteří se bez velké rodičovské finanční podpory sami vypracovali, nepovažovali to za vopruz a spokojeně si žijou. Dneska mají navíc děti zase větší možnosti, pokud na to mají a využijou jich, nepotřebujou platit bydlení,dovolené, shánět práci, bez problémů si to zařídí samy.
|
|
Monty |
|
(1.11.2021 9:40:38) Val, protože v mým okolí moc těch, co se "nadřeli" a proto si kladou podmínky není. To jsou jednotky případů a týká se to spíš venkova, kde je ale důležitější než "barák" vztah k půdě, k chovu zvířectva... U městskýho bydlení fakt neznám jedinou rodinu, co by si kladla nějaký podmínky, ty darované byty jsou buď z restituce, privatizace nebo koupený movitými rodiči za hotový; jasně, ti rodiče, co si vydělali peníze podnikáním je nedostali "zadarmo", ale zas je krvavě neuškudlili za cenu omezení vlastní spotřeby. A navíc tedy sami obvykle pochází z rodin, kde se v rámci možností dětem pomáhalo, přijde jim to samozřejmý, že to předávají dál.
|
|
|
Len |
|
(1.11.2021 9:49:22) Val,ja to zase neznam s podminkama. Tam, kde se tohle deleni mezi generacemi provadi uz par desitek, stovek let, tak je to proste zazity model "vylepsovani podminek rodu", neboli tvorba stredni tridy. Clovek neni ostrov zejmena v ramci sve rodiny. U nas to treba takhle jede od devatenacteho stoleti (k tomu jsou dokumenty, mozna i dele). To, ze to clovek preda dal potomkum, nepovazuji za podminku, to je proste prirozene.
Jinak, neznam ceske statistiky a nevim, jak moc maji deti vice moznosti nez meli rodice, navic tam je ta doba CSSR dlouha 40 let. Ale v zapadnich zemich uz opravdu neplati, ze se zivotni uroven deti vysvihne nad tu tech rodicu, u nas klesa opravdu zasadne, v minulych deseti letech rostla uroven mezd o 40% mene nez byly dlouhodobe predpoklady a zacala klesat i doba doziti. Toliko k nevyslovne lepsim moznostem deti.
|
Monty |
|
(1.11.2021 9:50:34) Len, přesně tak to je.
|
|
babi_ |
|
(1.11.2021 9:58:58) Len, tos mi připomněla ten vtip s anglickým trávníkem:
Poslyšte, sire, sekám trávník jako vy, zavlažuji a hnojím jako vy, všechna péče stejná... ale ten trávník není jako váš, jak je to možný?
Hmmm, a děláte to tak posledních 300 let?
|
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:02:34) Len, tady je to zatím tak, že my jsme měli mnohem lepší možnosti než naši rodiče a naše děti mají momentálně zase mnohem lepší možnosti než jsme měli my.Jak to bude u jejich dětí, to netuším.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:17:07) Ap roč jsi je poslouchala? Mně naši nikdy nic nezakazovali, nerozkazovali, nesháněli,nedoporučovali, všechno nechali na mě. Jo, řekli mi třeba, že by se jim docela líbilo, kdybych byla celnička nebo letuška Ale když jsem řekla, že na celnici je zima a letuška je servírka a já nejsem schopná si donést kafe ani z kuchyně k televizi, tak mávli s úsměvem rukou. Od gymplu už se drželi úplně v pozadí, nijak mě neovlivňovali. Stejně tak mé sestry.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:31:09) Tak všechno zlý je k něčemu dobrý, třeba jsi tam měla čas přemejšlet nad tím, co nechceš Tak si udělej tlustou čáru a žij hlavně svůj život...
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:42:51) Valkýro, zas ty pochyby Hele, moje sestra teď zhubla 20 kilo. A dneska jde na prsa, aby byla ještě krásnější Nepochybuj a dělej, co je pro tebe dobrý.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:54:22) Valkýro, i moje sestra se ráda dobře nají Ale už jí došla trpělivost. A cítí se po všech stránkách mnohem líp.
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(1.11.2021 10:34:13) Mě tedy rodiče hodně ovlivňovali, nejdřív jsem poslouchala (až do prváku na první VŠ), pak jsem poslouchat přestala, tak přidali i reálné zásahy. Ale nemám jim to dávné za zlé, na naše vztahy to nemá negativní vliv, máme se rádi a dneska už si do ničeho nekecáme (jen si o tom případně pokecáme) Já jsem byla ale poměrně závislé dítě - bydlela jsem u našich ještě v pětadvaceti (přispívala jsem tedy na provoz), a do přihlášky na VŠ jsem si nechala mluvit dost - vlastně byla hlavně podle našich, i když to byla jedna z možností, které jsem zvažovala.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:37:35) Přihláška na VŠ, už jsem o tom tady kdesi psala, vidím to jako dnes Na gymplu přinesli brožurku " Vysoké školy v ČSSR", já to rychle projela, na každé stránce byla jedna VŠ s popisem. Pak jsem zapíchla prst do jediné školy, kterou jsem si vybrala, jinou jsem nechtěla. Bejvala bych raději studovala v zahraničí, ale tenkrát to tak jednoduchý nebylo. A rodičům jsem to jen oznámila.
|
babi_ |
|
(1.11.2021 10:46:31) Tak já jsem váhala mezi psychologií, čistou matikou a peďákem (čeština s něčím, nejlépe tělocvikem, ale to nějak nešlo tehdy, tak prakticky s čímkoli). Vzhledem ke kádrovému profilu mi naši rozmluvili psychologii (prý bez šance přijetí) a vzhledem k tomu, co musel předstírat pedagog tou dobou, i peďák. Zbyla ta matfyz, ale zvorala jsem přijímačky zrovna z matiky (fakt totálně a nesmyslně), takže mě vzali jen na učitelský obor M-F, a tedy fyziku jsem až tak nemusela. Necítila jsem se tam, a naši to nechtěli akceptovat. "Máš na to hlavu, tak to vystuduj". No, nestalo se
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:49:20) Babi. já jsem ukázala můj výběr třídní a řediteli, oba se usmáli, zakroutili hlavou a řekli, že neexistuje ani malá šance. Neposlechla jsem je. Nedostala jsem se ten první rok, ale ten další, co jsem se hlásila, už jo. Ten rok předtím jsem ale už chodila nepovinně na přednášky, šlo to v rámci "mimořádného studia", kterej ti ale nezaručoval přijetí. A u toho jsem pracovala. Moji rodiče neměli ani tucha,co dělám,jak dělám.
|
babi_ |
|
(1.11.2021 10:52:27) Jo, Federiko, ty jsi byla daleko samostatnější a nezávislejší osobnost. Už jsem psala – já byla závislák.
Trochu si to omlouvám tím, že jsem maturovala ještě před 18. Ale to možná ty podobně
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:54:56) Jo, maturovala jsem v 17. 18 mi bylo až v srpnu.
|
babi_ |
|
(1.11.2021 10:56:37) Tak to mně už v červnu, byla jsem prostě marná
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:57:36) Tak zas, já byla nejstarší se sourozenců Očekávala se ode mě největší samostatnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(1.11.2021 10:25:21) Val, mně nikdo nic nezakazoval, ani bych si to nenechala líbit, ale z pozice rodiče nevidím smysl v tom nutit dítě do brigády, která slouží výhradně ke generování peněz a se studiem nemá nic společného. Kdyby o to samo stálo, ptát se mě nebude, pochopitelně, ovšem když o to nestojí, nevidím důvod, proč by to muselo dělat.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:27:08) Tak třeba proto že by rádo mělo peníze na svoje nadstandardní potřeby? Nebo zkrátka svý vlastní peníze, na cokoli? Pocit svobody. Soběstačnosti. Pro spoustu lidí to je důležitý.
|
Monty |
|
(1.11.2021 10:36:35) Federiko, no a pro spoustu jinejch lidí je důležitý studium a mít k němu i nějakej volnej čas. Ono to na Rodině často vypadá, že studium je činnost na úrovni podrbání se za uchem, něco, co se děje jen tak mimochodem, ale já znám poměrně dost lidí, co tím trávili a tráví fůru času i "navíc", protože je to prostě baví a chtějí toho obsáhnout co nejvíc. Moje dítě si zrovna vybírá, kam si podá přihlášku na VŠ a ani jeden z oborů, o kterých přemýšlí, mi nepřijde úplně kompatibilní s nějakou mimooborovou brigádou.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:39:08) To je o člověku, Monty. Můj mladší syn je denně ve škole do sedmi, pak má spoustu učení, přesto toho stíhá dost, víkendy, prázdniny, někdy noce. Jsou mladí, vydrží toho hodně, když chtějí. No a když nechtějí a nemají tu potřebu,tak to dělat nemusí.
|
Monty |
|
(1.11.2021 10:45:09) Federiko, to je hlavně o prioritách, že. Jsou lidi, co preferujou vyšetřit si čas na nějakou brigádu "v Mekáči" a lidi, co v té době, kdy by makali v Mekáči dělají něco jiného, co pokládají za smysluplný. Den všech studentů má jen 24 hodin, nikdo si ho neumí prodlužovat podle potřeby.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:47:10) Tak mekáč je fakt jen na nutnej malej výdělek, ale kdo to chce proč ne. Někteří studenti si ten čas umí dobře rozvrhnout, jiní ne. Mám to doma v obou vydáních
|
Monty |
|
(1.11.2021 10:51:38) Federiko, opakuju se, i to rozvržení je věc priorit. Tady se z nějakého zvláštního důvodu razí teorie, že kdo si při studiu nevydělá "spoustu peněz", je buď úplně neschopnej nebo tak hloupej, že se musí pořád jen učit. Já tedy kolem sebe vidím něco docela jiného.
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:53:25) Monty, psala jsem-někdo má tu potřebu, prostě ji má, tak ji realizuje. Můj syn by mi neřekl o peníze na svý cestovní, neřekl,hrdost, chce mít svý. A ty si teda musí vydělat. Jinak já bych mu je dala a to ví. No a jinej tu potřebu nemá. V pořádku.
|
Monty |
|
(1.11.2021 11:01:57) Federiko, když mě není tak úplně jasný, proč si spojuješ hrdost s tím, že někdo jde na brigádu, aby si vydělal "vlastní" prachy. Já bych tomu rozuměla v okamžiku, kdy jsou v rodině blbý vztahy, sama jsem taky radši šla na brigádu, než bych si řekla doma o peníze, jenže já vyrůstala v úplně jiné rodině než moje dítě. U nás jsou jeho "vlastní" prachy i ty, co mu dám já, protože je to samozřejmý, nedoprovázený nějakým mentorováním, nevzbuzuje to v něm pocit, že musí bejt vděčnej nebo zavázanej. Bereme jako normální věc, že životní standard rodiny sdílí automaticky i studující dítě, který není výdělečně činný z nutnosti.
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:04:16) Nikdy nementorujem, nikdy nevzbuzujeme pocit, že nám mají být vděční, prostě vědí, že mají možnost si vydělat na svý nadstandardní potřeby,chtějí mít svoje vydělané peníze , přestože vědí,že by je dostali. Tak to je prostě je.
|
|
|
libik |
|
(1.11.2021 11:14:45) Federiko, možná zníš zkresleně v písemné podobě, ale mně se prostě hrdost na vámi vydělané peníze zdá přemrštěná, zvlášť pokud vzhledem k věku už nějakou dobu peníze vyděláváte.
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:16:46) Libíku, psala jsem o svých dětech, mají to tak, neovlivňuju to, dala bych jim peníze, kdyby potřebovali.
|
|
|
|
babi_ |
|
(1.11.2021 11:00:20) "Tady se z nějakého zvláštního důvodu razí teorie, že kdo si při studiu nevydělá "spoustu peněz", je buď úplně neschopnej nebo tak hloupej, že se musí pořád jen učit. "
Ne, Monty, taková teorie se tu nerazí, to v tom čteš jen ty.
Například Federika s tebou naprosto souhlasí v tom, že je to otázka priorit - tedy nastavení daného studenta. Rozhodně tu nikdo nepíše, že každý student... něco. Cokoli.
|
|
|
|
Federika |
|
(1.11.2021 10:59:02) Valkýro, na střední jsem měla pravidelně brigády o prázdninách, někdy i víkendu. A na vejšce od začátku, celou dobu.A většina studentů to tak měla. Nevím, jestlijsi studovala v nějaké jiné době.
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:08:04) Valkýro, gympl jsem dodělala v roce 87.
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:17:00) Valkýro, ale tak jen pocit, no
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(1.11.2021 11:12:20) na střední jsem měla pravidelné sobotní roznášky novin, nepravidelné nárazovky typu lepení plakátů, mytí oken, úklid budov... ale to bylo na počátku 90. let, nevím jak to fungovalo před revolucí... a prázdniny jsem cca 6 týdnů vždycky měla nějakou práci - ty peníze jsem prostě potřebovala (dostávala jsem s bídou na provozní výdaje, ani korunu navíc a ještě jsem si musela pokaždé o všechno prosit)... pro mne to byl taky důvod, že jsem o vš ani neuvažovala, chtěla jsem být nezávislá co nejdřív... zvažovala jsem, že zkusím vš dálkově, ale byla jsem na to už moc líná a nedisciplinovaná, moje chyba
|
babi_ |
|
(1.11.2021 11:17:53) To co píšeš fungovalo i před revolucí. Ty noviny např. šly i ve všední den před školou nebo stálým zaměstnáním - bylo to tak brzo, že to nezasahovalo prakticky do ničeho. Myslím, že ani učit bych se v 6 ráno nedokázala - rozházet noviny do schránek se dá v polospánku (nesmíš dát RP odběrateli MF, ale to se dá).
|
77kraska |
|
(1.11.2021 11:21:09) babi, u nas na malem meste moc brigady nebyly, ale partner vypravi, jak v Praze chodil myt cerne nadobi do hotelu nebo nosil duchodcum uhli do 5. patra bez vytahu...ruzni moji znami z Prahy chodili na stredni skole rano v 5 hodin k metarum
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(1.11.2021 11:21:24) " rozházet noviny do schránek se dá v polospánku"
no v polospánku nevím, já měla poměrně velký rajon, žádných pár paneláků, ale pěkně roztahané domy po vsi ale zase to byl skvělý lék na kocovinu z páteční noci - přiznávám, že kolikrát jsem si noviny vyzvedávala ještě přiopilá, ale ta "procházka" na čerstvém vzduch, to byl skvělý lék
|
babi_ |
|
(1.11.2021 11:23:33) Tož v polospánku i běhám, o to nic, ale zaostřit na ten rozpis a jména...
|
|
|
|
Monty |
|
(1.11.2021 11:21:31) Rose, jo, ten pocit, že se musíš doprošovat vlastní matky znám. A moje máma fakt nebyla žádná nízkopříjmová chuděra. Takže jsem začala vydělávat různými "kšeftíky" ještě před 15 narozeninami. Od nástupu na střední jsem trvale bydlela u babičky, matka mi dávala alimenty od otce a to samé, co posílal otec, k tomu jsem ještě pracovala a babičce samozřejmě platila něco za byt a stravu. Kdyby moje matka nevyžadovala kvůli každé koruně "klanění až k zemi" jak z Mrazíka, taky bych radši trávila mládí jinak. Kdyby to takhle mělo moje dítě, necítila bych hrdost na to, jak je úžasně samostatný; cítila bych se jako matka, která selhala v tom, co pokládám ve vztahu rodič - dítě za naprosto klíčový.
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:22:41) Já myslím,že se dneska málokdo z dětí klaní až na zem
|
Monty |
|
(1.11.2021 11:25:45) Federiko, to je jen hyperbola. Prostě bych nesnesla pocit, že se dítě cítí být vyřazený ze hry a musí trávit čas, kterej by radši trávilo jinak, vyděláváním peněz - kvůli nějaký "hrdosti" nebo "samostatnosti".
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:27:47) Jo, tohle řešit nemusím. Oni to tak chtějí, tak to tak dělají,stejně s emě neptají. Když potřebujou peníze a nemají, napíšou, že potřebujou tolik a tolik, já jim to převedu, během sekundy mají částku na kartě. Ale vím, že když mají sami, nenapíšou.
|
Begonie |
|
(1.11.2021 11:56:16) Syn to ma taky tak. Dostane od nas, co si vzpomene, bez kecu a bez proseni. On si teda moc casto nevzpomina, nema ani zadny prani k narozeninam nebo vanocum. A stejne si sam vymyslel brigadu, a zrovna ten opovrhovany Mekac.
Vrhnul se do toho nejak po lockdownu, kdyz se pres rok valel doma a zjistil, ze mu to nevyhovuje a ze chce "zmenit svuj zivot". Tohle byla (krome hrani na kytaru a posilovny) jedna z tech zmen. Zacal nejak v cervnu, ale to byla jeste skola, takze jen obcas vikend, pak chodil hodne o prazdninach a vydelal si asi 22 tisic, na coz byl fakt pysny. Ted tam chce skoncit a zkusit neco jinyho. Ja ho k tomu nenutim, x-krat jsem mu rikala, ze nemusi. Ale chtel a chce sam.
Ani typrachy celkem neutratil. Koupil si naky obleceni a kytaru a ma to na uctu a ani nic nechce.
Vcera jsem zajasala, kyz projevil radost, ze do Prahy prijede nejaka metalova skupina, ze mu teda koupim listek k narozkam, ale rekl, ze nechce, ze si ho koupi sam, ze ma na uctu pres 20 tisic a nevi, co s nima. Tak se zuby nehty drzim toho, ze mu zaplatim pokracovani kurzu kytary, protoze jinak uz nevim. Moje dite ma vsechno, co si muze prat. Neni to jako za nas, kdy se na novy kolo setrilo a davalo se k vanocum. Dneska manzel usoudi, ze Adam potrebuje novy kolo, tak jde a koupi ho. A ja pak narozky, svatek a vanoce (co ma vsechno v rozmezi jednoho tydne) resim fuseklema
|
|
|
77kraska |
|
(1.11.2021 11:32:12) Monty, uz jsme tady meli tuto diskusi
mezitim moje dcera zacala hodne brigadnicit a musim rict, ze to na ni mela mimoradne pozitivni efekt...tim, ze se tam setkala s lidmi, co delaji tu brigadu jako hlavni cinnost, nechodi do zadne skoly, i lidi vyssiho veku - i lidi jejiho veku, co vysli jen za zakladky, a ona trochu nahledla do jejich zivotu a seznala, jak velke ma sama v zivote stesti a jak snadno si to muze pokazit
a ji stejne vic bavi pracovat a byt mezi lidmi nez se ucit doma z knih, takze pro ni je brigada spis zabava...neposilali jsme ji tam a penize ji davame
|
libik |
|
(1.11.2021 11:36:43) Sedmi a v čem tedy juniorka spatřuje to štěstí svého života, když ji baví brigádničit , ale naopak ji nebaví studium?
|
Federika |
|
(1.11.2021 11:39:09) Já jsem to teda pochopila tak, že ji teď naopak baví studovat, že chápe, proč to dělá.
|
babi_ |
|
(1.11.2021 11:42:10) Já to chápu tak, že vnímá možnost studovat jako štěstí, ale nezávisle na tom ji baví víc brigádničit (tak to měl syn).
|
libik |
|
(1.11.2021 12:13:17) Lepím náhodně.
Jak stárneme (přestože vypadáme o 25 let mladší) , vidím, že na Rodině vzkvétá nový fenomén, úspěšný brigádník, který neví co s penězi
|
Škrpál |
|
(1.11.2021 12:18:01) "nový fenomén, úspěšný brigádník, který neví co s penězi"
je to ale nevinná záležitost, po fenoménu normandisty, ze kterého už měla většina diskutujících osypky
|
Vaitea |
|
(1.11.2021 13:05:37) "je to ale nevinná záležitost, po fenoménu normandisty, ze kterého už měla většina diskutujících osypky"
A to zas jo. I když to pomalu spěje k historkám: "To já na vejšce? Já vstávala půlhodiny předtím než jsem šla spát. Roznesla noviny, slabším spolužákům za úplatu napsala eseje, diplomky, bakalářky... o prázdninách našim nahodila chalupu, sama jsem odjela do zahraničí na stáž, brigádu (kam jinam taky) a před vánoci udělala revoluci. Holt mládí.
Pardon, ale Four Yorkshiremen hadr? A dítě štěstím motivované ke studiu to celé hezky dorámovává . A omlouvám se pokud jsem se dotkla studia některé z vás, ať už to jsou dvě-tři vejšky nebo pár semestrů na matfyz.
|
Škrpál |
|
(1.11.2021 13:33:01) Vaiteo, chápu, každého někdy něco fest dráždí
OT: Můžu tě ale o něco poprosit? Prosím tě, naprav nějak ten zádrhel s Romanou, s tím, cos jí napsala. Pamatuješ si ty okolnosti, za kterých se jí to stalo? Prosím tě, vezmi to nějak zpátky, uveď na pravou míru, nenech to tak, že vnímáš pozitivně, že se jí to tehdy stalo.
|
|
Vaitea |
|
(1.11.2021 13:39:11) Ale já to vůbec nevnímám pozitivně, mně je toho dotyčného líto, že se nechal vyprovokovat.
|
Vaitea |
|
(1.11.2021 14:03:59) Podívej, já nevím jak se postupně Tvoje historka vyvinula. Nejdříve jsi psala o příbuzným v souvislosti s hádkou a hádkami, když od Tebe k příbuzným utekl Tvůj syn. Kdy přibylo znásilnění nevím. Já si pamatuji tuhle verzi a diskuzi o přejmenovávání dcery,o neschopnosti resp. tedy bezradnosti při výběru resiparátorů pro seniory a diskuzi "u nás z ministerstva jezdili takhle všichni, se suchýma rohlíkama do Osla na služebky".
|
|
|
|
|
|
|
Jerry G. |
|
(1.11.2021 12:27:10) Libiku,
taky lepim nahodne. Pred casem si psala, ze tvoje maminka ma relativni maly duchod a pritom jeste do lonska pracovala. Tak mne napadlo, mozna by si tvoje maminka mohla nechat prepocitat vymer duchodu. Moji mamce to udelalo skoro tisicovku.
https://www.pefi.cz/zadost-o-prepocet-starobniho-duchodu/
|
libik |
|
(1.11.2021 12:33:05) Děkuji, moje mamka to dělá, rozdíly jsou v desetikorunách, udělala "chybu", že šla do předčasného důchodu kvůli péči o rodiče, která trvala 2 roky do jejich smrti.
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(1.11.2021 12:27:50) "úspěšný brigádník, který neví co s penězi"
no ale to není nic překvapivého... samy jsme měly asi pod kůží spoustu nenaplněných přání a tak svým dětem plníme jejich přání dřív, než mají šanci si nějaké vysnít... vychovali jsme generaci saturovaných potomků, co vlastně téměř po ničem netouží... zároveň s nimi velmi otevřeně mluvíme a jednáme, takže si velmi dobře uvědomují naše možnosti a vlastně samy zavrhují věci (námi) nedosažitelné...
|
|
|
77kraska |
|
(1.11.2021 14:04:25) babi, presne tak....je rada, ze studuje, i kdyz brigada s cistou hlavou mezi spoustou lidi, kde je navic pani dulezita a ma jakesi rozhodovaci pravomoci, ji bavi vic, coz je povahou
|
|
|
|
|
Škrpál |
|
(1.11.2021 11:54:32) Sedmi, přijde mi to naprosto v pohodě Prostě ji práce mezi mnoha lidmi nabíjí, šťastná holka
Já nedostávala nikdy žádné kapesné, jezdila jsem proto ze školy stopem, aby kapesným byly peníze na vlakovou jízdenku. Euforie z prvních vydělaných peněz byla ohromná. A pamatuju si, že se mi mezi cizími lidmi taky dost líbilo, brali mě najednou jako dospělou-výdělečně činnou, a to mi dělalo ohromně dobře (ačkoli jsem byla mentálně dítě)
|
kosatka2 |
|
(1.11.2021 12:33:38) Já nějaké kapesné dostávala, ale rodiče furt slídili, co si kupuju, a znechuceně to komentovali, takže jsem se hlavně chtěla zbavit jejich blbejch keců. Zachraňovala mě sem tam nějaká stovka od babiček k narozeninám (devadesátky, milénium).
Třeba jsem si koupila nové CD mé oblíbené kapely (rozuměj: nevypálené, ale originální), a skoro se s ním mazlila, že mělo originální obal i texty písní a mohla jsem ho poskytovat k pirátským kopiím (= získávání sociálního kapitálu).
Ale hlavně teda máma měla fobii z komunikace o menstruační hygieně, deodorantech, prostě běžná drogerie byla tabu, osobní důstojnost mě stála dost peněz.
|
Buřt |
|
(1.11.2021 12:41:55) Ja jsem hlavne potrebovala penize na sik oblecky (na baleni chlapu), na cigara, na listky na akce, na alkohol - a fakt jsem citila trochu chucpe na to pouzivat penize od rodicu. Kdyz jsem si na to vydelala, citila jsem pocit, ze si to i muzu utratit tak, jak by s tim rodice nesouhlasili. Mi rodice byli pritom velice tolerantni, asi jako u Fed, nemluvili mi nikdy do vyberu skol, brigad, kluku ... jsem jim za to velice vdecna. Kdybych si za penize rodicu kupovala vedecke knihy a ve volnem case je namisto pareni v klubu studovala, to bych za neadekvatni nepovazovala.
Ale jsem rada, ze jsem to udelala, jak jsem udelala, skole jsem venovala nutne minimum (i tak jsem dala ty vejsky dve), mladej je clovek jen jednou
|
Federika |
|
(1.11.2021 12:46:00) No moment,o výběru kluků jsem nikdy nepsala!!! Kluci mi zatím nikoho nevodí, to jsem fakt zvědavá,až to přijde. A moje miminko,moje předrahá nejlepší, nejkrásnější, nejšikovnější a nejmilejší holčička, ta mi nikoho vodit nebude!!
|
Federika |
|
(1.11.2021 13:29:49) Valkýro, já si nedovedu představit, že bych měla žít a mít děti s kýmkoli,s kým jsem se stýkala a chodila mezi 14-25 lety Ve skutečnosti jsem nevěděla ani ve 29. Nicméně už jsem měla vytříbené,co nechci Do tý doby to bylo tápání a hlavně , člověk zraje, vyspívá, mění se, málokdy narazí v 16 na někoho, s kým pak dobrovolně a šťastně prožije celej život. Myslím,že se na vážný vztahy rozhodně dneska tak nespěchá, není proč.
|
Federika |
|
(1.11.2021 13:40:33) Ó, já bych dopadla, kdybych si vzala toho,s kým jsem chodila v 15 Ale krásnej byl, to jo. Jako Viktorky voják z Babičky. Teda aspoň jsem si takhle vždycky Viktorky vojáka představovala, taky mě uhranul
|
|
Ina z Radešína |
|
(1.11.2021 15:13:48) Valkýro, Tvé dceři velmi prospěje, pokud se z města odstěhuje. Alespoň 50, 100 km, až tam, kde dlouhé prsty její babičky nedosáhnou.
Počítá Tvá sestra, že se o rodiče ve stáří postará? Přestěhuje je do domu, který ji zaplatili?
|
Federika |
|
(1.11.2021 16:23:26) Valkýro, a dcera bere ty babiččiny kecy vážně? Těžko si to dovedu představit, brala bych to jako vtipný řeči z dob dávných
|
A. Andrs |
|
(1.11.2021 16:26:55) tak já mám i ve svém okolí maminky, které se bojí, že se dcery nevdají, nevím zda se bojí dcery, ale s maminkama se stýkám a dost to probírají, věk dcer je okolo 30
|
Federika |
|
(1.11.2021 16:29:13) No jo, v mých 29 měla taky moje máma radost, že jsem neplánovaně otěhotněla-já byla "otřesena" a ona se radovala, že si myslela,že už nikdy dítě mít nebudu Ale dneska je ta třicítka spíš takovej průměr, k čemu se vázat dřív.
|
Federika |
|
(1.11.2021 16:35:57) Jo. Vybavuju si, že jsem byla na základce a nad náma bydlela holka, ca 24 let. Říkalo se o ní, e je "stará panna". Straně mi vrtalo hlavou, co to ta stará panna je. Dneska bych si to vygooglila
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(1.11.2021 16:32:45) A proč to ta babička dělá? Babičky, který znám já, dělají u vnoučat opak-když je holka oplácaná, tak je "pěkná". vůbec, vnoučátka jsou nádherný, šikovný, chytrý, nejlepší, nejlepšejší
|
Federika |
|
(1.11.2021 16:45:37) Valkýro, ale o to snad nejde. Člověk nemusí bejt přece "krásnej", aby plnil nějaký představy rodičů a prarodičů... Babičku by mělo těšit, že jsou její děti a vnoučata zdravý a v pohodě a měla by mít radost z dobrých vztahů.
|
|
|
Monty |
|
(1.11.2021 17:11:18) Val, no, moje máma to dělá taky, jenže my se tomu buď smějeme nebo to bereme jako takovou "babiččinu libůstku", je fakt, že to někdy leze na nervy, v dětství to může být občas i nepříjemný, ale v dospělosti řešit, co si myslí nebo nemyslí matka/babička nebo na tom ještě nedej Bože stavět svoje sebevědomí? Dejme tomu, že bych to dokázala jakž takž pochopit, kdyby ta babička byla druhá Marie Curie, zakladatelka nějakýho mega úspěšnýho podniku nebo světová superstar, ale tvoje matka je obyčejná stará paní v důchodu, která žádnou díru do světa neudělala.
|
|
Federika |
|
(1.11.2021 17:44:19) Valkýro promiň, to je ale baba jedová, to je jako když někde upadne a ty do něj ještě kopneš. A řeklas jí to?
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.11.2021 18:32:51) Jak může být někomu sraženo sebevědomí ve 40 ?
|
Ruth |
|
(1.11.2021 19:23:00) No přece co dělá mamá, vše dobré jest. Představuji si 90i letou dceru, jak ji v DD peskuje maminka 110 let mladá. - Už zase jíš, jedla jsi v září, takhle na barák nenašetříme.
|
|
|
*Kate* |
|
(1.11.2021 19:55:17) "Mnohým mým kolegům bylo jaksi sraženo i po čtyřicítce celkem razantně a dodnes se z toho nevzpamatovali."
Můžeš dát příklad?
|
|
|
77kraska |
|
(2.11.2021 7:11:05) Val, pises "zase si vezmi, že se s tebou rozejde přítel po dost dlouhé době a babička ti řekne, nojo, ty jsi hodně přibrala, narostla ti pr*el, to se asi klukům nelíbí a on je mladej, najde si štíhlejší a mladší holku (což se stalo) a ty už abys opravdu měla pomalu děti, ale kdo si tě takhle prdelatou teď vezme a k tomu tedy ta pleť, to je možná ještě vetší problém"
ja bych se na Tvem miste proste prestala s babickou stykat a dceri bych taky zakazala tam chodit....tohle je primo zlocin, kdyz to nekdo rika mlady holce
mne teda tady rikali ruzny veci, namaluj se, uces se poradne, nech si udelat trvalou (coz jsem nechala v 17 letech a pak jsem asi 2 roky litovala, nez vlasy odrostly), jak se to oblikas, mela bys nosit sukni, tenhle dlouhy svetr nenos, nenos zadne obleceni, co sis sama usila a upletla - a spousty dalsich veci....ja jsem se tim stejne neridila (krom te trvale), ale kdovi, co to ve mne napachalo, ceho si ani nejsem vedoma....jinak ovsem s cizimi o mne mluvili pekne "nase Marenka je študios, nosi same jednicky, je to moc hodna holka..."
|
77kraska |
|
(2.11.2021 7:16:02) zajimave, jak tyhle nezajimave a casto nevzdelane zeny, ktere neprecetly moc knih ani necestovaly a nic, maji potrebu kecat do zivota mladym vzdelanym kvalitnim zenam a napachat jim v dusi vselijaky "bord.l" - a jeste neustale opakuji "ja to s Tebou myslim dobre" nebo "ja jsem jen uprimna" a "mne ver, ja znam zivot"....a kvalitni mlada zena, protoze ma babicku rada a zna ji odmalicka, ty reci posloucha a buh sud, co to v ni zanecha, navzdory veskere iracionalite tech kecu
|
77kraska |
|
(2.11.2021 7:21:37) mne vlastne babicka porad hledala zenicha, aspon v okruhu svych znamych....na chalupe v sousedstvi meli kluky dvojcata, tak babicka vymyslela, ze jedno dvojce si vezme mne a prestavi nasi chalupu a druhe dvojce si vezme moji nejlepsi kamaradku a prestavi jejich chalupu ....v nasi puberte o tom mluvila a porad nas posilala na akce, kde ti kluci byli
no, je to pryc, babicka nezije, jeji reci pricitam venkovskemu prostredi, kde vyrostla, kde se takhle holt uvazovalo - kdo si koho "namluvi", kdo prestavi kterou chalupu...navic babicka mela rada male deti a bala se asi, ze nebudu mit deti a ze si neuziju materstvi
nicmene na miste Val bych to zarazila
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 7:56:46) Tohle neznám, ani moje silně věřící vesnická bábinka žádnému z vnoučat nekecala do budoucnosti, potencionálního partnerství, ani nijak negativně nekomentovala jejich vzhled. Nikdy jsem neslyšela, kdy se vdáš nebo si někoho najdeš a to jsem měla dítě až po třicítce, bez partnera či manžela.
|
|
|
Ruth |
|
(2.11.2021 7:38:44) 77, krásně jsi to vystihla. Co to zanechá? Přinejmenším pocit nejistoty, lehce zasunutej někam do ústraní, který se může ozvat v nejmíň vhodnou chvíli. A něco důležitého ovlivnit.
|
libik |
|
(2.11.2021 8:11:39) Ruth, ale mně se zdá, že ženy předdůchodového věku, co jsou zacyklené na tom, co povídala před 30 lety matička nebo babička a dosud v sobě nesou nějaké křivdy z tanečních, trochu zapomínají, že i předchozí a následující generace měla nějaké podmínky a nějaké křivdy.
Já vždycky "obdivuji", že si to třeba Valkýra tak pamatuje.
Kdybych vzala své mladické pocity pokoření a nepochopení, asi bych taky něco našla, jenže život šel prostě dál, já už to nevím. A to si nemyslím, že má puberta venkovana ve městě, jemuž se tehdy velmi hřmotně rozváděli rodiče, byla přelíbezná.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 8:32:06) "ženy předdůchodového věku, co jsou zacyklené na tom, co povídala před 30 lety matička nebo babička a dosud v sobě nesou nějaké křivdy z tanečních"
přesně, taky tomu nerozumím... jako jasně, já si teda taky pamatuju hodně věcí, dobře si uvědomuju, co za pitomosti na mně rodiče napáchali, ale považuju za dobré si to uvědomit (pomůže mi to rozklíčovat některé věci v mém současném životě) a pak to uzavřít, nenechat se tím trápit dál... jsem dospělá, moc dobře vím, že to, co mí rodiče udělali (podle mne) blbě, udělali z nevědomosti, považovali to v té době za nejlepší, co dělat mohli, milovali mě, nic nepochází z nezájmu nebo nelásky... a doslova se vymlouvat na rodiče je v dospělém věku prostě trapné... nerozumím tomu, jak někdo může řešit, jestli dostál ideálům své matky... ale zase chápu, že je to pohodlné, mít to na koho svádět
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:07:14) Rose, taky jsem vsechno predem probirala s rodici, jesta tak pred 10 lety....a nerada bych vysledky toho probirani zverejnovala, pac moc dobre nebyly a zase by mne nekdo obvinil z neucty ke starsim
moji rodice taky vsechno probirali s rodici a ti jim poradili vylozene spatne...jeli se za nimi radit, jestli maji stavet barak (svopomoci, ale s velkou pomoci od podniku, skoro uprostred maleho mesta), nekdy v roce 1970, a jejich rodice jim rekli, ze je naprosty nesmysl stavet, kdyz maji pohodlny teply byt 2+1 v panelaku, ktery jim bude stacit .....jeste 50 let pote rodice rikaji "meli jsme tenkrat stavet, mit zahradu a dost mista na veci a konicky"
|
Beat |
|
(2.11.2021 9:11:40) Sedmi, ale špatné rozhodnutí přece není rovno probíraním různých možností s ostatními.. ale pokud to tak nekdo má , tak už pak některým zdejším ukrivdenym nedivím.
|
Beat |
|
(2.11.2021 9:16:57) Pokud někdo dal na radu: nestavte si dům, byt vám stačí.. Tak si nese následky svého rozhodnutí. A pokud ještě 50 let poté z nej viní rodice, tak si umím představit, jak s rycem v ruce nadává, ze ty rodice poslechl, když mu radili, at si postaví, a ze měl mít radši pohodlny 2+1 bez dřiny.. Proste ma svůj úděl na koho svalit, uff, to je úleva.
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:20:20) Beat, ano, je to uleva svalit na nekoho svuj udel...dneska by treba nezaplatili energie atd., kdyby meli barak
|
|
libik |
|
(2.11.2021 9:26:33) Beat, já si myslím, že každej si stejně udělá to, na co stačí a na co má koule a jeho rodiče se dělí na ty, co dítěti "poradí", že je to dobře a ty, co k tomu mají nějaké připomínky.
Moje maminka, když jsem v 18 otěhotněla, mi řekla, že to řešila se strejdou Jardou a shodli se na tom, že čím dřív se holka vdá, tím dřív má rodinu, režim a jasno a že je to vlastně dobře. Pokud bych se tenkrát rozhodla jinak, zřejmě by se "poradila se strejdou Jardou" a přišli by na to, že vdávat se v 18 je největší blbost.
Ano, vypadá to jako maximum podpory, ale že by díky tomu můj život byl prost nějakých problémů, to nemůžu říct. Též nemám karieru, též sháním kontinuálně náplň do peněženky a různě se životem motám.
Nikdy by mě nenapadlo přemýšlet, jaké by to bylo, kdyby tenkrát máma "měla rozum"
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:33:41) libik, kdyz mne nekdy dcera zlobi, tak si vzpomenu na ty babicky, co tehotnou teenagerku nahnaly do manzelstvi s tim, ze se aspon zklidni a jeji zivot dostane rad a smysl (ne ze bych si to prala pro svou dceru)
|
|
Beat |
|
(2.11.2021 9:39:38) libik a ještě jsou rodice, co se neptají, nekomentují, a nikdo se jich na nic neptá, takže oni tudíž neradi..Ja s mm jsme od počátku samostatná jednotka, a obě strany rodičů to měly kupodivu takhle. Nehodnotim ze to je dobře/špatně. Někdy by bylo fajn jít se poradit, ale zase bylo skvělý nic s nikým neřešit, být uplne samostatnou jednotkou. Přijeli jsme nějakým autem, tak viděli, co máme ..pak jsme koupili pozemek, pak dům, pak jsme ho prodali.. začali jsme podnikat, změnili podnikání. Viděli to, neřešili, nekomentovali to jinak, jen chvalili.
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 9:52:01) Tak u nás v rodině je také zvykem respektovat, že každý si žije svůj život a rozhoduje se sám, později případně s partnerem. U nás se rozhodnutí spíše oznamují a přesto není problém poradit, ale pouze na vyžádání. Moje dítě má spíš občas problém, že nejsem ochotná rozhodnout za něj a pouze nabídnu svůj pohled na věc.
|
libik |
|
(2.11.2021 9:57:00) Tak to já tedy dítěti v rozhodování ulevuji, od toho mě má.
Ale znám maminku, která nechá čtyřleťáka rozhodnout, jestli si vezme v únoru ven bundičku
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 10:02:31) taky za děti vesele rozhoduju... nechám je vyjádřit názor a oznámím své rozhodnutí... čím jsou starší, tím víc je mé rozhodnutí ovlivněno jejich názorem (někdy teda ještě dojde na více či méně důraznou výměnu názorů, ale právo veta si stále držím - netýká se teda té nejstarší, tam už jen udílím ne/vyžádané rady )
|
libik |
|
(2.11.2021 10:04:12) Já jsem ochotná nechat rozhodnout dítě, že si vezme do deštivého počasí kecky, ale sama rozhodnu, že stran Halloweenu se vrátí z mejdanu do půlnoci a nebude ožralé
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:10:48) Dítko zatím moc mejdanů nevymetlo, ale u mě záleží spíš než na době návratu na tom, jak se domů bude dostávat, pokud bude dovezeno, tak mi to je jedno, když jsem pro ně, pro svůj klid jela, tak později než, v 0.30 hod jsem vyzvedávat ochotná nebyla.
|
|
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 10:07:05) Tak já musím přiznat, že za své nejstarší dítě naposledy něco rozhodla o 13. narozeninách (očkování). Sem tam přijde pro radu, ale nikdy pro souhlas. A většinou se ta rada navíc týká nějaké voloviny (koupit si tyhle nebo tamty boty) a ne ohledně něčeho, co mi přijde zásadní. Naštěstí teda sama žádná pitomá rozhodnutí nedělá. U chlapečka jsem docela zvědavá, za toho asi budu muset rozhodovat ještě dlouho.
|
kosatka2 |
|
(2.11.2021 10:20:20) U mě se paradoxně zvládne rozhodnout (a rozhodnutí unést) mladší dítě, to starší se toulá ve vlastních snech (pokud nehraje na počítači). Kdyby to bylo na něm, nevstane z postele, nechodí do školy, nejí, nepije a nemá žádné kamarády. Nikdy si ani neuměl hrát. Je nesmírně unavující furt ho kopat k něčemu. Někam jdeme, on tam nechce, jsme tam, odmítá odejít. Jo, sám chtěl jít na 8G a děsně se divil, že ho nevzali, nemá na sebe vůbec náhled. Myslí si, že je ve všem perfektní, jakákoliv kritika jde mimo něj (což je ovšem povaha k nezaplacení). Bojím se, až se jednoho dne probere ze snu, že to bude tvrdý náraz.
|
|
|
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:06:39) Já jsem přesvědčená, že každý by měl o sobě rozhodovat sám, praktikuji to u dítka od mala, striktně nenařizuji a nerozhoduji za něj, jen podporuji, případně vznesu námitku. Takže i ta bundička byla obdobně, jen jsem ve školkovém věku podotkla, že je venku zima a asi by to chtělo něco teplejšího, pak to bylo na dítku.
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:08:35) "Já jsem přesvědčená, že každý by měl o sobě rozhodovat sám, praktikuji to u dítka od mala, striktně nenařizuji a nerozhoduji za něj, jen podporuji, případně vznesu námitku. Takže i ta bundička byla obdobně, jen jsem ve školkovém věku podotkla, že je venku zima a asi by to chtělo něco teplejšího, pak to bylo na dítku."
Kaliope, mám to dost podobně.
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:14:41) Monty, u nás v rodině je to tak nějak normální, naposled se mé rozhodnutí pokusil rodič změnit u výběru střední školy a to jen ze strachu, že bych mohla mít problémy se zaměstnáním.
|
|
libik |
|
(2.11.2021 10:25:48) Monty, tak to já si zas myslím, že nechat jít dítě do bahna v bačkůrkách pro výchovný efekt zkušenosti je pěkná kravina a sebešalba matinky,jak to teoreticky výchovně zmákla.
Dneska je to asi jedno, obě máme přiměřeně samostatné a vychované děti, ale já se nemusela vracet pro ty normální boty a prát ty bačkůrky
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:30:31) Libiku, nepamatuju si, že by školkový dítě chtělo někam jít v bačkůrkách. Vím, že občas chtělo věci jako "dát si k večeři samotnej kečup". Svoboda rozhodování samozřejmě závisí na věku a dítě ji získává postupně, dvouletý není a nemůže být stejně myšlenkově zralý jako dvanáctiletý. Rozhodování za školkáče mě nijak nedere, u starších školáků už to vnímám docela negativně.
|
libik |
|
(2.11.2021 10:39:55) Tak zrovna samotnej kečup teda fakt výchovně nechápu, jelikož důsledky samotného kečupu (pozdější hlad, sračka, nevím co) si to malé dítě nemá šanci dát do souvislosti.
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:42:37) Libiku, no, ty možné důsledky mu samozřejmě nezatajíš. Já jsem dítěti od věku, kdy to bylo schopný rozumově pobrat říkala - nemyslím si, že jsi hloupej jen proto, že jsi malej, ale máš prostě míň zkušeností. Já ti můžu dát nějaké vodítko a rozhodni se sám, jestli budeš mojí zkušenosti důvěřovat nebo ne.
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:51:55) libiku
"Tak zrovna samotnej kečup teda fakt výchovně nechápu, jelikož důsledky samotného kečupu (pozdější hlad, sračka, nevím co) si to malé dítě nemá šanci dát do souvislosti."
tak ty možné důsledky dítěti sdělím, pokud dál volí samotný kečup a něco z toho nastane, tak je mu souvislost jasná. Horší je, že často ten relativně přímý a brzký důsledek nenastane (po misce kečupu k večeři mu nic není, normálně se vyspinká a druhý den ráno je jak sluníčko). Pak nastoupí při opakované volbě kečupu téma zdravé stravy, a to je do věku abstraktního myšlení marný
|
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:42:44) libiku,
"tak to já si zas myslím, že nechat jít dítě do bahna v bačkůrkách pro výchovný efekt zkušenosti je pěkná kravina a sebešalba matinky,jak to teoreticky výchovně zmákla.
Dneska je to asi jedno, obě máme přiměřeně samostatné a vychované děti, ale já se nemusela vracet pro ty normální boty a prát ty bačkůrky "
s vlastními dětmi jsem prala bačkůrky (za jejich účasti), a žádné vracení nebylo. Pokud by věc volby narušila průběh akce jiným účastníkům, měla jsem normální boty v batůžku, což tak úplně výchovné nebylo, ale vocamcaď pocamcaď... Od nějakých osmi let už jsem jim nic samozřejmě nenosila, a většinou vše ok (obutí oblečení přiměřené počasí věku pohlaví).
Teď to znovu řeším s vnučkou, se kterou moc daleko zatím nechodíme, tak to celkem není žádný problém. Nejčastěji je na zahradě, a to si za chvíli prostě přijde sama pro normální boty a bundičku. Nebo tedy chce hned za pět minut už domů, protože je jí zima Ovšem jsou děti, které chlad (horko) a jiné nepohodlí nevnímají, nepoučí se, a tam je to problém. Protože s nemocným dítětem musíš být doma, přehřáté ti na kole kolabuje, atd...
|
|
|
|
77kraska |
|
(2.11.2021 10:10:55) taky jsem dceru nechala mnohokrat mrznout (teda ne na horach v minus deseti) ...pac jinak se to proste nenauci, ze v nekterem obleceni je zima a v jinem horko
|
libik |
|
(2.11.2021 10:18:25) Sedmi, tak zrovna to já jsem od "vem si tu zelenou bundu" přešla k tomu, že jsem vypustila starost o to, co má na sobě a dítě se sice obléká jak bezdomovec, ale zimou netrpí.
Jinak si tedy pamatuji, jak za mého mlada v 16 frčela v zimě bunda do pasu a minisukně
|
77kraska |
|
(2.11.2021 10:20:46) libik, ano, presne...moje spoluzacka rebelka na SS nosila v mrazech minisukni pod zadek a v lete denne tesne dziny...a nikdo s ni nic nenadelal, ani ucitele ani rodice, proste nikdo
|
|
77kraska |
|
(2.11.2021 10:23:49) libik ja v predsini hodim pohled a dcera presne rekne, co bych rekla, kdybych neco chtela rict - stejnymi slovy jako ja a stejnym tonem ....takze ona vi, co by si matka prala a cim da casteji se tim ridi
v lete si vzala paskove boty na tlustem vysokem podpatku, ja rikam "neber si je, upadnes"...ale vzala si je, pak ze schodiste slysim ranu a za chvili se dcera prisla prezout, ze jsem mela pravdu (opravdu upadla)
|
libik |
|
(2.11.2021 10:28:22) "já říkám, neber si je, upadneš..."
Sedmi, tys čarodějka
Já bych neupadla
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:45:11) Já bych možná upadla (na podpatcích do 15 let téměř jistě), ale nevrátila bych se!
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(2.11.2021 10:13:25) Kaliope, podle mě je na malé i středně velké dítě (zhruba do doby závislosti na rodičích) rozhodování o zásadních věcech příliš velké břímě.
Jinak tedy rozhodování není o striktních příkazech, to je o klidném prohlášení, co se bude dít. Ve spoustě věcí, kde jsem měla dojem, že obě varianty jsou dobře(špatně) jsem nechala dítě rozhodnout(typicky zahajování a ukončování kroužků), ne ve věcech, kdy by se špatným rozhodnutím poškodilo.
Takže čtyřleťákovi prostě oblíknu bundu a patnáctiletému dítěti neumožním jet stopem do Banátu.
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:23:35) Tak já ve školkovém věku dávala na výběr mezi pro mě přijatelnými možnostmi. Naposledy jsem předvybrala se souhlasem dítka jaké gymply na přihlášku. Teď už jen maximálně, jestli jsem ochotná či schopná něco zaplatit.
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:35:06) Rose, ale moje dítě je přesvědčeno, že se vždy rozhodovalo samo, nedávno jsme to probírali, divilo se, když jsem říkala, že jsem ve školce někdy krapánek manipulovala právě nabídnutými možnostmi. To, že chce na gympl bylo dítka rozhodnutí, gymply znalo, na který nastoupí bylo jeho rozhodnutí a mě tehdy dokonce přišlo špatné Jen jsem na přihlášku nechtěla psát z mého pohledu slabé gymply.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 10:39:23) no jo, manipulace je taky prostředek... osobně teda raději jednám napřímo ale já jsem líná ženská, ten přímý přístup je prostě jednodušší
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 10:59:21) Rose moje manipulace byla v tom, že volbu, kterou jsem preferovala jsem popsala v zářivých barvách a tu druhou už ne, ale stále to bylo rozhodnutí dítka a pokud si vybralo mnou nepreferovanou, tak jsem to respektovala.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:26:19) Libiku, já to vidím jinak. Když jsem chodila na střední, byla jsem jeden z mála lidí, možná vůbec jedinej (minimálně ve třídě), kdo si mohl dělat co chtěl. Nikdo mi nic nezakazoval, nerozhodoval za mě, s nikým jsem ani nic "nekonzultovala". Moje spolužačky/spolužáci, žijící pod kuratelou, pravidelně vyváděli jak magoři, jakmile rodiče vypadli a nemohli "dozorovat". Mně to přišlo dětinský a zbytečný, "vymezovat se" tím, že se někde ožeru jako dobytek a pak se válím ve škarpě apod. Nějak jsem nestála o to, aby se muselo "vymezovat" moje dítě, fakt mi to, co jsem viděla u svých vrstevníků jako memento stačilo.
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:36:39) pevalo, jak "pomohlo"? V čem? Funguje to v podstatě stejně, jako to fungovalo u mě - syn je ten, kdo řeší případné průsery kamarádů, protože se nemá potřebu válet po škarpách nebo dělat cokoli "na truc". On může, nepotřebuje si nic dokazovat, takže nechce. Jedinej rozdíl je v tom, že mi někdy v takovým případě volá o radu, jestli postupuje správně (např. když spolužák upadne do bezvědomí po otravě alkoholem a nikdo z účastníků není plnoletej).
|
Renka + 3 |
|
(2.11.2021 10:40:30) Monty, ale ono to není jen přístupem, ale prostě osobností, co kdo dostal naděleno do vínku. Tvůj syn je takový uvědomělý zřejmě, tak to je plus. Znám lidi, co omezovaní a usměrňovaní nebyli a dělali blbosti a sklouzli do průšvihu, pak se tedy hned řekne, že to je tou benevolentní rodičovskou výchovou, zrovna tak, jako ti utržení ze řetězu někdy spadnou do průšvihu. Myslím, že je to v zásadě věc povahy, ne až tolik té rodičovské výchovy a přístupu.
|
Alena |
|
(2.11.2021 10:49:53) "Myslím, že je to v zásadě věc povahy, ne až tolik té rodičovské výchovy a přístupu." Presne tak. A povahy se mohou sejit v detech podobne nebo naprosto ruzne.
|
|
breburda71 |
|
(2.11.2021 10:56:52) My ted máme takový hezký příklad v rodině, kdy syn mojí sestřenice má tříletou holčičku, které s manželkou přezdívají manažerka.. a opravdu se chovají jako její podřízení..
Neexistuje, aby manažerce někdo něco vytknul nebo nedejbože zakázal, to už je úplně mimo jejich představivost..Ze začátku to byla švanda, ted už třeba nastane i situace, kdy odpoledne místo procházky malá řeší hodiny, že tyhle botičky nee, tuhle mikinku nee, když se ustrojí podle představ, tak nejpozději v předsíni se vrací..A tím to samozřejmě nekončí, přestali skoro jezdit autem, protože malou nebudou "svazovat" v autosedačce, přestali chodit do Sokola, protože tam teda jakýs takýs řád být musel ( malá manažerka si nechtěla přezout venkovní boty), takže ve finále už to dítě to omezuje samo sebe v jeho aktivitách a není to ku prospěchu věci..
|
kosatka2 |
|
(2.11.2021 11:16:34) pevalo, teď si vybavuju nějaký svý ranný rande, šlo se do menšího divadla (lístky zdarma). Svýho kluka jsem vyzvedávala u něj doma, a jeho máma přede mnou udělala hysterickou scénu, že si do divadla bere pod sako košili s kostičkami (jemnými, žádnou flanelku), když si má vzít čistě bílou :)
|
|
|
Vítr z hor |
|
(2.11.2021 11:11:05) Takovou máme kočku. Podle dětí je to královna, může všechno, nic se jí nesmí vyčíst (natož zakázat), zvyšovat hlas taky ne - a ještě se jí většinou vyká.
Když ji člověk nezavře s vybraným žrádlem do místnosti, kde má klid a rozsvíceno, nežere. Když se to udělá, tak se prvních 10 minut vzpamatovává a snaží se přijmout myšlenku, že teď se bude žrát. Když ji někdo vyruší (například omylem otevře dveře, samozřejmě se jí okamžitě a zdvořile omluví), odchází s povzdechem a s výrazem - teď budu mít KVŮLI VÁM hlad
Pokládám to tedy za projev kulturního bilingvismu mých dětí, který je vyjádřen pouze ke kočce (kocour má smůlu, tomu se tyká a smí se mu i vynadat).
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 11:32:40) Já myslela, že jsme jediní, kdo vyká kočce. My teda naopak jenom jednomu kocourovi, ale asi je to totéž.
|
libik |
|
(2.11.2021 11:48:05) Můžu sem dát malý vtípek o kočce? (lehce Dušičkový)
|
babi_ |
|
(2.11.2021 13:08:03) libiku, naprosto výstižné
(a k tomu tedy poznamenávám, že kočka a batole mi v mnohém přijdou podobné - očekávají naprostou služebnost okolí a "neposlouchají" s roztomilou bezelstností)
|
libik |
|
(2.11.2021 14:45:30) Babi, pokud se mi do 10 let nepoštěstí vnouče, halt jdu do kočičky
|
Ruth |
|
(2.11.2021 15:01:18) No...přání je přání, tak že by nejmladší?
|
libik |
|
(2.11.2021 15:27:44) Ruth, no říkaj lidi, že je celá máma
|
babi_ |
|
(2.11.2021 15:30:53) Nebála bych se toho - do 10 je např. 9, to je ideál :)
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 15:34:48) jj taky jsem říkala muži, že vnoučátko může klidně během 5-6 let přijít... a že možná pak i prostřední syn a nejstarší dcera budou nějaké děti mít
|
|
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:58:47) Větře,
|
|
|
Marika Letní |
|
(2.11.2021 11:15:35) To je přesný, teď se mi vybavilo, že jsem se setkala s manažerkou své maminky, když jsem chodila do Montessori pracovny pro tříletáky. Tam se určité "manažerování" předpokládá. Ovšem rodičů směrem k dětem, ne naopak. Maminka holčičku zoufale nezvládala (sama se mi v šatně stydlivě svěřila, že na ni prostě nemá povahu, že holčička je po tatínkovi) a tak tam přestala chodit, bylo jí to trapné, protože lektorka musela neustále zaskakovat za ni a ukazovat holčičce, že má pomůcku vrátit na své místo, než si vybere jinou, že nemá brát pomůcku jinému dítěti, atd. Na maminku holčička v podstatě nereagovala a když, tak naschvál opačně, než si dovolila opatrně naznačit. Lektorku holčička chtě nechtě respektovala, protože ta byla sice vlídná, ale důsledná. Maminka to radši vzdala, místo aby to vzala jako příležitost.
|
|
|
|
|
Alena |
|
(2.11.2021 10:47:14) To tve sebevedomi, ze povaha tveho ditka, je dana tvou benevolentni vychovou je fascinujici :). Obecne se deti se vali po skarpach nezavisle na prisnosti rodicu. Zasadne zobecnujes na prikladu sveho jedinacka (jedine dite je navic vzdy posunute do sveta dospelych), to ti tady vysvetlovalo uz mraky lidi, nicmene bezvysledne. :)
|
Buřt |
|
(2.11.2021 10:50:04) Souhlas s Alenou. Ja jsem benevolentni rodice, fakt jsem jim mohla vsechno rict, a stejne jsem se na stredni skole valela ve skarpach. Alkohol byl proste dobrodruzstvi, divocina, ulitle zazitky, proste teleci leta no. Ma segra se stejnymi rodici nikdy tak nedivocila, proste nemela tu potrebu.
|
Marika Letní |
|
(2.11.2021 10:56:24) A já jsme měla přísnou výchovu (prostě mi to rozmluvili) a po škarpách jsem se v 16 neválela. Divočejsí období jsem měla až později, ale to už jsem byla zletilá a neměli za mě rodiče odpovědnost. I všechny případné průšvihy už by se řešily lépe v než v 16 (např. těhotenství nebo nechození do školy).
|
Renka + 3 |
|
(2.11.2021 11:04:23) "prostě mi to rozmluvili"
Tohle ale funguje jen na povahy, co si to rozmluvit nechají. Moje děti si nic rozmluvit nenechají. To pak taky neuděláš nic.
|
|
|
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:51:03) Aleno, píšu o tom, co jsem viděla na příkladu x dětí v různých generacích. Z toho vycházím. Neexistuje univerzálně správná výchova, ale existuje spousta cest, které mohou vést k neblahým koncům, tak se jim z pozice rodiče prostě automaticky vyhýbám. Na tom přece není nic divného, dělá to tak většina lidí, jen někdy vychází z jiný empirický zkušenosti.
|
Alena |
|
(2.11.2021 11:01:12) Monty, neco videt jeste neznamena spravne a nestranne to vyhodnotit. Kazdy samozrejme nejlepe vi, jak vychovavat cizi deti. :)
|
|
|
77kraska |
|
(2.11.2021 10:54:30) Aleno taky si rikam "kez by to bylo takhle jednoduche"...ze rodice diteti vse dovoli a ono je nasledne "hodné"
osobne bych rekla, je tam vice faktoru, napr. povaha
|
|
|
|
|
libik |
|
(2.11.2021 10:32:52) Monty, ale ty přece víš, že mé dítě nežije pod kuratelou, rozhodovat za dítě v nějakých věcech, o nichž evidentně rozhoduje blbě, protože je malé, mladé nebo nemá svůj den, je ulehčení tomu dítěti.
Jinak tedy nemyslím si, že všichni, kdo se v 16 pováleli ve škarpách, byli utržení z řetězu vyvádějících magorů, čas od času vidím, že se motá i inteligentní a sebevědomý dospělý
|
Rodinová |
|
(2.11.2021 10:37:26) A jak "rozhodujes za dite!, dite rekne, ze nevi a ty mu poradis nebo dite se rozhodne a je to blbe, tak rozhodnes jinak - proti jeho puvodnimu rzhodnuti a vuli (byt v danem okamziku nesvepravne ?
|
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:37:51) "... nemyslím si, že všichni, kdo se v 16 pováleli ve škarpách, byli utržení z řetězu vyvádějících magorů, čas od času vidím, že se motá i inteligentní a sebevědomý dospělý"
Libiku, nemusí to být všichni. O to nejde. Podstatné je, že dělat podobné věci natruc rodičům je kravina a zkušenost, bez které se fakt lze docela dobře obejít.
|
libik |
|
(2.11.2021 10:45:53) Monty, šestnáctiletej člověk, co má normální vztah k rodičům, takže je má jakože rád, má xy možností, jak "se utrhnout ze řetězu". A některé děti, co jsou si vědomy toho, že utržení ze řetězu by rodiče rmoutilo (a proto bláhově předem a marně "rozhodují", že nenastane) naopak pocit " to by mamka nechtěla" před největšíma prasárnama ochrání. Je to zase moje osobní zkušenost - vnitřní hranice nastavená souladem s rodiči. Ne, že se to doslechnou nebo mě načapou, ale že je to proti tomu, co považují ještě za únosné.
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:48:19) Libiku, ehm, ale moje dítě není "slušňák", co by nikdy neudělal nic špatnýho, najmě ne proto, aby "nenazlobil maminku". To si nerozumíme. Jen nemá důvod dělat cokoli jen proto, aby mě recipročně nasral, protože já seru jeho nějakými příkazy a podmínkami.
|
Renka + 3 |
|
(2.11.2021 10:51:04) Jenže ony se ty děti často neválejí ve škarpách proto, aby někoho recipročně naštvaly, ale proto, že prostě paří a neodhadnou míru. S tím nemá přísnost či benevolence rodičovské výchovy nic společného, to je tím, že to má v sobě nějak vnitřně nastaveno.
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:57:55) "...ale proto, že prostě paří a neodhadnou míru."
Njn, protože na to, aby dokázali odhadnout míru mívají málo příležitostí k vyzkoušení. Což sice není jediný důvod, ale dost častý na to, aby ho člověk bral v potaz.
|
Renka + 3 |
|
(2.11.2021 11:02:36) Ze svého mládí si pamatuji, že někdo se zbořil na každé zábavě, tak to příležitostí k vyzkoušení bylo ažaž a ti lidé se nepoučili, prostě se opít chtěli a dělali to zas a zas. I dnes mám sousedy, kteří v podstatě s pýchou vyprávějí, jak slavili, až netrefili schody a soused spal ve skleníku. V tom to fakt není, že někdo musí ve 14 zjistit, kolik může vypít alkoholu.
|
Renka + 3 |
|
(2.11.2021 11:08:08) Pevalo, jo oni jsou v pohodě, ale jsou to prostě slaviči a pařmeni. U nich to není denně, spíš víkendově, ale zase prostě přes míru. Já myslím, že jedna sklenka denně neškodí, ne? I když já sama piju jen příležitostně. Ale máme v rodině dva devadesátileté seniory a tam si oba shodně rádi dají denně panáčka slivovice. Ale zase ne víc.
|
|
libik |
|
(2.11.2021 11:33:07) Pevalo, zklamu tě, myslím si, že užívání legálních drog v rodině má na potomstvo jistý neblahý vliv, prostě mu to přijde normální
U nás se pochlastává i pokuřuje, sice se nikde neválíme, z druhé strany "malá dávka alkoholu v jakémkoliv množství" je u nás norma.
Teď už se toho zbavovat nebudu, jsme v tom nakonec všichni(já, chlap, dospělé děti, příbuzenstvo) a jistěže fungujeme normálně, ale být znovu mladá, dala bych si bacha a nastavila to jinak.(tak snad příště)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:31:00) libiku, jak přesně oblékneš čtyřleťákovi bundu, když ji nechce? Všechny tvoje děti se nechaly - uznávaly tě jako autoritu v ohledu bundiček potažmo všeho (ve 4 letech)? Nebo nadešlo fyzické násilí s řevem?
|
libik |
|
(2.11.2021 12:54:09) Babi, od narození jsem dětem dávala v únoru bundičky a ve čtyřech letech ve mně nenastal žádný zlom, kdy bych si řekla "je čas, aby se dítě samostatně rozhodlo, jestli chce bundu"
Tak chodily v zimě v bundách, třeba se ještě vymezí a rozhodnou se jinak
|
babi_ |
|
(2.11.2021 13:05:33) libiku, tak to máš štěstí. Od narození jsem dávala v únoru dětem a vnučce bundičky, a přesto u každého nastal (daleko dříve, než ve 4) zlom, respektive jedno jsem musela pravidelně "přeprávat" od začátku ...je to v povaze. To není, že bych jednoho dne řekla: rozhodni se samo. Dítě se rozhoduje samo, akorát (některé, někdy) bere v potaz můj názor a/či argumenty.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 13:30:23) tak ona je to i otázka celkového přístupu... jakožto líná osoba mám s dětmi nastavená nějaká základní pravidla a trvám si na jejich respektování... základ je, že jsou věci o kterých se diskutuje (které tričko do školky, kterou sukýnku a jestli sukýnku nebo kraťásky, jestli k obědu brambůrky nebo brokoličku, jestli jít na procházku nebo na hřiště...) a věci o kterých se nediskutuje (bundička v únoru, botičky do sněhu, přecházení silnice...) - všechny děti velmi záhy dokázaly na první dobrou rozpoznat, která z těch situací nastala - z mého tónu, výrazu... jo, někdy se nedůležitá věc zvrhla, došlo i na hádky, křik a pláč a já si vyčítala, že jsem to nezvládla, ale nijak si nevybavuju, že by někdy došlo ke střetu v "důležitých" věcech... ono teda těch důležitých nebylo zase tolik, o to snadněji to asi děti vnímaly...
|
Rodinová |
|
(2.11.2021 13:33:40) Jo no, ja taky vyzadovala v urcitych situacich pravidla a ne diskuzi, ciste proto, ze to bylo bud efektivnejsi tak vubec nebo to usetrilo cas, starosti, naklady ... mne/nam vsem.
Ale ja se netajim svym materskym hyenismem
|
Monty |
|
(2.11.2021 13:49:45) Rodinová, ale to já taky, nejsem blázen, abych diskutovala s batoletem. Jako malej měl syn dost přísnou výchovu v tom smyslu, že moje slovo platilo a vždycky jsem důsledně dodržela to, co jsem řekla. "Ještě jednou uděláš XY a jde se domů." Udělal to, drapla jsem ho a odnesla, ať protestoval jak chtěl. Taky kvůli tomu dostal jednou jedinkrát v životě facku přes celou hubu, jak jsem nepřítel tělesných trestů - jen proto, aby viděl, že si jen tak nepleskám játra a co řeknu, to platí. Jenže dítě je malý poměrně krátkou dobu. Přijde mi úplně stejně absurdní chovat se k dvouletýmu jako k dvanáctiletýmu, jako chovat se k dvanáctiletýmu jako k dvouletýmu.
|
A. Andrs |
|
(2.11.2021 13:54:57) chovat se k dvouletýmu jako k dvanáctiletýmu - to já se k ním asi chovám stejně snad s jedním rozdílem, že tomu dvanáctiletými necpu prso ke krmení, tomu dvouletýmu ano, ale já diskutuju i s batoletem,
|
Rodinová |
|
(2.11.2021 14:19:34) Diskuze s batoletem, to jest dite do dvou let, ne, muze podle meho nazoru probihat max v duchu : Ted si hezky vezmes holinky, pravou na pravou, navlikneme plastenku a nasad si cepicku, protoze prsi.
Diskuze, kdy si dvoulete dite chce vzit do letniho destiku lyzarsky overal a ja mu to pul hodiny vymlouvam, pro mne osobne postrada smysl.
Pokud to znamena, ze si s nim o tom povidam, pak ano.
|
A. Andrs |
|
(2.11.2021 14:29:57) nevím, co bych udělala, kdyby si do letního deštíku chtěl vzít můj dvanáctiletý zimní overal, je větší než já a rostou mu fousy, někdy ta debata s dvouletým má větší smysl než s tím předpubertálním
|
Rodinová |
|
(2.11.2021 14:46:59) Uplne nevim, kam miris, ale dvanactilety si do destiku muze vzit, co chce i bez diskuze se mnou.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.11.2021 14:46:02) O overalu můžeš diskutovat celé hodiny, ale o tom, jestli může plnou rychlostí sjíždět na odrážedle do silnice se fakt diskutovat nedá.
|
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 14:47:13) Tak v okamžiku, kdy se dítko zvládlo obout samo to bylo, obuj se, maximálně na druhou nohu. V ranním spěchu jsem oblékala to, co si dítko večer vybralo nebo odsouhlasilo, v jeslích či školce jsem odpoledne čekala, až to zvládne samo. Pokud chtělo na sebe něco v rozporu s počasím, tak jsem na ten rozpor poukázala, u prďouse i s tím, jaké by to mohlo mít následky a dál neřešila, případně jsem další vrstvu do zimy přidala do mého batohu. Tehdy ale dítko na rozumné důvody reagovalo lépe, teď si s chutí vychutnám, že občas můžu říct, že jsem to říkala, zejména u nedostatku teplého oblečení např. na soustředění na horách.
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 15:23:44) Batole je do tří.
|
Rodinová |
|
(2.11.2021 15:34:31) Tak do tri, at nezeru to na mem postoji k hodinove diskuzi o overalu do letniho destiku nic nemeni.
|
babi_ |
|
(2.11.2021 16:31:53) Na mém taky ne, jen pro pořádek :)
|
|
|
|
|
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 14:10:29) Tak já diskutovala i s prďousem, dlouho jsem pak říkala, že s ním byla rozumnější domluva, než v pubertě. Nikdy nebylo nic jen proto, že jsem to řekla. Ječela jsem na dítko krom pubertálních výměn názorů jen jednou, když se mi někde kolem roku v autě na dálnici vyvléklo z pásů autosedačky. Přesto i u mě bylo a je dítko zvyklé, že co řeknu, to platí a nejede přes to vlak, ale vždy zná mé důvody proč, a že má šanci mě rozumnými důvody přesvědčit.
|
libik |
|
(2.11.2021 14:44:27) Kaliope, když já se domnívám, že vědomí, že máma rozhoduje a věci jdou do jisté míry podle ní, dává menšínu dítěti pocit jistoty, zvlášť pokud jde o obvyklou variantu, kdy je dítěti láskyplným a nejdůležitějším člověkem.
Většímu dítěti zase lze celkem srozumitelně říct "no nejsi debil, abys lez do mrazu v krátkých rukávech"
|
Kaliope X |
|
(2.11.2021 14:51:42) Libiku, jako prďous se dítko cítilo důležitě, že si rozhoduje samo, až teď by občas rádo rozhodování hodilo na mě, ale já mám Váhu jak vyšitou a věkem je to čím dál výraznější, takže u těch nejméně důležitých voleb se velmi dobře bavím, protože čím banálnější volba, tím delší rozhodování.
|
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 13:10:34) Možná je problém v tom, že často chodím v zimě jen v mikině, svetru, kombinaci obojího... a dávám tak špatný příklad
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 10:14:12) řekla bych, že se to hodně odvíjí od dítka, jaké je a jak se projevuje některým dětem rozhodovací pravomoci opravdu nepřísluší
|
|
|
Monty |
|
(2.11.2021 10:07:58) Nerozhoduju za dítě ani za žádný jiný blízký lidi, rozhodovat "za jiný" je podle mě něco, co patří do pracovních vztahů, nikoli osobních.
|
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:17:38) Beat, taky to máme všechny tři rodiny takhle (samostatná rozhodování).
Navíc si neumím představit, jak bych se radila se svými rodiči, kteří mě dali do týdenních jeslí, pro což viděli dost dobrých důvodů, do jaké školky mám dát o tři desítky let později svoje děti - v úplně jiné době, podmínkách, s jinými povahami všech zúčastněných.
My se v rodině (velmi široké, čítající momentálně cca tři desítky dospělých osob) radíme podle odborností: strejda stavař - projekt domu samozřejmě s ním, švagrová fyzioterapeutka, já mzdy personalistika počty a legislativa obecně (jsem schopná to najít, přečíst a přeložit "do češtiny"), švagr a synovec instalatéři, neteř (a obecně mladí) ekologie, další švagr politika, táta auto, další neteř kytky brouci apod., atd.......................
Vztahově, duševně, citově... se podporujeme podle vztahů - každý má blíž k někomu jinému v klanu, tak s ním případně probere, co potřebuje.
|
|
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:40:41) libik, obecne si myslim, ze v nasem veku, kdyz uz vidime na duchod a stahujeme si Informativni duchodovou aplikaci, bychom se mely prestat babrat v tom, co nam v puberte rekla o nasem nosu/zadku/prsou babicka nebo sousedka
proste jsme nejak zily, minulost nezmenime, spis bychom si mely uzit cas, co nam zbyva
nicmene mladou generaci bychom mely pred takovymi babickami ochranit
|
Beat |
|
(2.11.2021 9:44:18) Sedmi, na jednu stranu rozumím, ale ja bych hlasovala spis pro to, povzbudit, naucit mladou generaci, aby se ze všeho nehroutila.. před babičkou ochránis, před kolegyni, spolužákem těžko.
|
|
Monty |
|
(2.11.2021 9:45:35) Sedmi, já myslím, že "mladá generace" snad není obecně tak "padlá na hlavu", aby si brala k srdci nějaká pseudomoudra svých babiček. Nevybavuju si, že by si je brala k srdci už moje generace, když bývala ještě "mladá". Moje matka má taky pořád nějaké poznámky ke svému vnukovi, měla je, co pamatuju ("ty nejsi normální, už když jsi byl malej, tak jsi nebyl normální, když jsem tě vzala do hračkářství, aby sis tam vybral nějakou pěknou hračku, vybral sis hnusnýho pavouka"), dost často kvůli tomu i plakala, ale nikoho vč. vnuka samotného by nenapadlo to brát vážně.
|
|
libik |
|
(2.11.2021 9:48:57) Sedmi, moje nejmladší je hodné dítě a máme k sobě dost blízko. Jsou ale chvíle, kdy na té rozkošné tvářičce vidím názor "matka ze středověku", vůbec si neumím představit, jak se jí "zažere do mozku" pokud jí babička řekne, aby nosila spodní košilku a nelítala za klukama, to už je pro ní takové retro, že to po ní prostě steče.
|
77kraska |
|
(2.11.2021 10:09:21) libik, ale tvrzeni "mas prilis velky nos/zadek/prsa" a "nikdo si te nevezme" uz po ni nestece, si myslim.....proste se to nekde zachyti v hlave a treba se to nekdy projevi...prinejmensim bude za 30 let psat na Rodinu "babicka mi rikala, ze mam moc velky..." a dcery nas ostatnich o tom budou zive debatovat
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 9:45:01) Moje maminka a babičky mi také při neplánovaném těhotenství vyprávěly, že nejdůležitější je se vdát a dítě pojmenovat po otci a bylo jedno, že to byl úplnej vůl. (Předtím to několik let vůl nebyl, ale v těhotenství se tak chovat začal a o mnoho let později se ukázalo, že to byl počátek velmi vážné duševní choroby a asi za to ani nemohl). Dala jsem mu tehdy košem, svatba nebyla a odstěhovala jsem se hned po šestinedělí.
Dneska mi příbuzné svorně říkají, jak je dobře, že jsem si ho tehdy nevzala a nezůstala s ním, ale tehdy si byly úplně jisté, že dělám tragicky špatně a hořekovaly nad tím. Přitom já dobře věděla, že v rámci situace, která nastala, dělám to nejracionálnější, co můžu. Sice si dnes vyčítám (aniž bych toho litovala), že jsem opustila nemocného člověka, ale to jsem tedy netušila. Každopádně rady jsou jen rady, ale svůj osud má člověk v rukou sám, ať už si kdo chce říká cokoliv.
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 9:21:01) " nerada bych vysledky toho probirani zverejnovala, pac moc dobre nebyly a zase by mne nekdo obvinil z neucty ke starsim ... meli jsme tenkrat stavet, mit zahradu a dost mista na veci a konicky"
sedmi, ale to je základní nepochopení toho, co jsem psala pro příklad - když jsme řešili školku pro první dceru, našli jsme mš s internátním provozem a hned o blok dál klasickou, ale s možností výuky aj... když jsme byli u rodičů, nadnesli jsme své váhání mezi těmito dvěma školkama... rodiče se taky zamysleli a začali řešit výhody a nevýhody, probírali jsme to ze všech stran, abych nakonec dospěla k názoru, že internátní provoz je pro nás výhodnější (všichni příbuzní po 100 km a víc daleko, bylo fajn mít tu možnost ev. nechat dítě přespat, navíc prodloužený provoz by se mohl občas taky hodit)... můj táta byl silně proti (aj se v životě hodí, internátní školka by nás mohla svádět k "odkládání" dítěte)... dcera nastoupila do internátní školky (skvělá volba, ukázalo se později) když jsme řešili auto, chtěla jsem koupit nějaké bazarové, manžel chtěl nové (teda roční), po debatě s rodiči jsme koupili nové, argumenty ostatních mě přesvědčily... i to bylo nkonec lepší rozhodnutí... takže jde jen o to vyslechnout si názory, nikoliv přijmout je a případně svalit vinu za chybné rozhodování na někoho jiného
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:36:29) Rose, naopak je to dobre, vic hlav vic vi a navic rodice znaji tvou situaci a povahu a plany atd.
ale nesmi se to pojmout stylem "muj zivot stal za H, protoze mi tchanovci pred 50-lety poradili, abych zustal v panelaku a nestavel"
nebo "matka mi znicila zivot, protoze mi podkopala sebevedomi tvrzenim, ze se kvuli velkem nosu nikdy nevdam"
|
|
|
|
|
Jerry G. |
|
(2.11.2021 8:58:02) Pamatujete si na Anantu. Jeden cas dela, kouce lidem, kteri se lecili se zavislosti. Ta tu jednou psala, ze by si nejradeji udelala, transparent s napisen: " Fuck off, tezky detstvi!""
|
|
|
|
libik |
|
(2.11.2021 8:04:46) Sedmi, tak to moje babičky, co si občas zacestovaly možná k tetě do Karlových Varů nebo do Kolína, byly sakra zajímavé, stejně jako jejich vrstevnice. Jak to můžeš říct?
Opravdu nejsme zajímavější ženy, protože jsme byly v Chorvatsku, v Dubaji a někdo dokonce v Americe.
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 8:09:44) Mě spíš zaráží ta "kvalitní" žena.
Ona to ta nekvalitní babička většinou opravdu myslí dobře. Jen je zkrátka z jiných časů a to je holt život, že nelze nekriticky přijímat každý názor jiných lidí, ale je třeba je trochu třídit, a to i v případě, že je milujeme a oni nás taky.
|
libik |
|
(2.11.2021 8:14:37) nojo, v 2. plovině minulého století se konečně začaly rodit kvalitní ženy, co měly blbé babičky
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:02:46) libik, kvalitni zena - co je na tom pojmu spatne?
dcera od Val ma VS, delala zavodne sport, pracuje a zivi se sama, vazny partnersky vztah uz mela a ma ted dalsi...proc by ji babinka mela kecat do zivota?....neni to zadna alkoholicka, co sotva dochodila zakladni skolu a ma 4 deti kazde s jinym
|
Jerry G. |
|
(2.11.2021 9:08:12) Sedmi,
babinka se nemela takhle chovat k nikomu, ani k vnucce, ktera ma jenom ZS a 150 kg a byla ve 30 nepolibena. V normalnich rodinnych vztazich nemaji takove veci, zadny vyznam. proste k sobe patrime a mame se radi.. Kvalitni, nekvalitni
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:10:04) Jerry, to je pravda!
ale spis pochopim babinku rikajici 150-kilove vnucce "mela byt zhubnout, uz kvuli zdravi" nez babinku rikajici sportovkyni-vysokoskolacce "ty se stejne nevdas, pac mas velky zadek a akne"
|
|
|
libik |
|
(2.11.2021 9:10:21) Sedmi, kdybys to nenapsala ty se svou vílí lehkostí a úpřímností, asi bych se zmohla na nějaký sarkasmus
Ale tobě odpovím seriozně.
Nelze poměřovat kvalitu ženy tím, že se narodila do doby, kdy se chodí do gymnastiky a jezdí na výlety a bakalářský obor na VŠ je obdobou někdejšího biřmování.
A možná vůbec nelze poměřovat "kvalitu" ženy (člověka), pokud se nebavíme o jejích záporných hodnotách (vrazi, násilníci) nebo extrémně viditelných záslužných činech ála hasič , co zachrání skautský tábor.
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:14:03) libik, nemam dnes cas ani kapacitu rozebirat pojem "kvalitni zena" ani "kvalitni clovek" a nechci rikat, ze konkretne moje babicka byla nekvalitni, kdyz mi v 16 letech dohazovala zenicha ze sousedni chalupy a nechapala, ze jsem jsem neco jako intelektualka, co bude studovat v zahranici a v 36-ti letech si najde doktora.....nicmene projevila ne uplne pochopeni pro lidskou povahu, prinejmensim
|
|
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 9:13:43) Nejde o bábinku, ale o to, že ani žena, která má jen základku, nesportuje a žádný vztah nikdy neměla, není nekvalitním člověkem. Asi bych ten obrat nepoužila, protože mi to zavání zbožím na pultě, ale kdybych měla říct, co je to nekvalitní člověk, tak by mě napadl spíš někdo, kdo je vyloženě zlej (něco jako sadistický masový vrah třeba), ale souvislost s cestováním, se sporty a se vzděláním tam vůbec nevidím. To je nějaký životní styl daný možnostmi doby a ne něco, co určuje hodnotu člověka.
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:15:35) Pulko, tak to muzeme nazvat jinak, treba osoba s mensim rozhledem...i kdyz nic proti osobam s mensim rozhledem...a vlastne ani nic proti masovym vrahum, pokud si radne odpykaji trest
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:18:26) fakt jsem nechtela psat, ze babicka je nekvalitni a vnucka je kvalitnejsi, kdyz chodi treba ja judo.....jen proste ze vnucka ja kvalitni clovek a presto schytava tak hnusnou sodu, ktera se ji zazere do mozku a napacha v nem skody, a jeste si ty kecy bere k srdci, kdyz jsou od blizkeho cloveka
|
Beat |
|
(2.11.2021 9:31:43) Sedmi ja ti rozumím.
|
|
libik |
|
(2.11.2021 9:38:56) Sedmi, jenže kdo ví, jak to je s tím zažíráním do mozku.
Mně třeba prarodiče vůbec nešli na svatbu, jak se za mě styděli, ani tenkrát ani dneska se tím necítím poškozená a ani bych si na to nevzpomněla.
Valkýra (pardon, že nepřítomná) se mnou jednou zažila mylný nepříjemný pocit, kdy se domnívala, že ji skrze prostorovou dispozici sjíždím pohledem. Tak ji to trápilo, že to publikovala na Rodině. Pravda je taková, že mě nic takového ani nenapadlo. Předně jsem ji neviděla poprvé, za druhé jí to slušelo a za třetí (ehm, jak to říct) ne všichni on rána do večera řeší, jaká je. Bohužel to řeší ona, až moc
|
|
|
|
|
|
|
breburda71 |
|
(2.11.2021 8:46:03) Jedna z mých nej kamarádek z dětství taky žije v tomhle duchu, když si povídáme o její rodině, tak já mám pocit, že čtu román od Vlasty Javořické..
Rodina je základ, když se něco pořizuje, tak se sejde rodinná rada, která to probere ze všech stran, at už se jedná o auto nebo o povlečení, všechno se dělá hromadně, a hlavně starší do všeho všem mluví..A tyhle zvyky přejaly i dospělé kamarádčiny děti, akorát ted přibyla do rodiny na jejich poměry nezávisla snacha ( na moje poměry normální), a to teda občas skřípe..
Já bych si v žádným myslitelným případě nenechala kecat do života takovým způsobem ( a ani moje ségra), ale zase ta klanové pospolitost má taky něco do sebe..
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 8:56:43) tak my taky každou "větší" věc probíráme s rodičema, když jde o auto, školy pro děti, nebo třeba sedačku... jenže je to formou diskuze, rodiče nám řeknou jak to vidí oni, probereme argumenty, nakoukneme na věc ze všech stran, ale rozhodnutí je nakonec stejně na nás (ale ono to teda funguje i opačně, i rodiče s námi řeší svoje záležitosti, a zase rozhodnutí je na nich)... tátovi teda nějakou dobu trvalo, než pochopil, že i když mi dá (i vyžádanou) radu, beru to jen jako názor a ne jako rozhodnutí, ale myslím, že když se s tím smířil, vlastně to i ocenil (a začal si říkat o rady i on) jsem zvyklá řešit všechno se všema, je to skvělý (jen teda člověk musí počítat i s tím, že někdy zazní i něco, co úplně slyšet nechtěl )
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(2.11.2021 8:16:01) -nezajimave a casto nevzdelane zeny
minimálně to byli naši předkové, měli bychom k nim mít úctu
jinak jsem až do této diskuse a svého věku netušila, jak je pro manželství důležitý zadek,
|
libik |
|
(2.11.2021 8:18:46) Kamo, no počkej, to je stará vesta
ŠIPRZÁROŠ aneb široká prdel, základ rodinného štěstí
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.11.2021 8:32:59) "ŠIPRZÁROŠ aneb široká prdel, základ rodinného štěstí"
no jasně... my musíme mít to rodinné štěstí vyloženě kolosální
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 8:38:07) No kámo ale jistěže! táta co má paměť sahá, tj. nejméně půl století, říká pořádná p.del základ dobrého manželství.
|
Ina z Radešína |
|
(2.11.2021 9:29:41) "táta co má paměť sahá, tj. nejméně půl století, říká pořádná p.del základ dobrého manželství."
Babi, to rčení jsem vždy chápala ve smyslu "když má manželka velkou prdel, jiného si nenajde a nikam neuteče." Jak to vlastně Tvůj otec myslel?
|
Marika Letní |
|
(2.11.2021 9:31:37) Ale ne že si nikoho jiného nenajde, ale že se mu líbí zadky.
|
|
breburda71 |
|
(2.11.2021 9:35:04) To říkal i můj děda...Myšleno tak, že velké boky ( nejen prdel) jsou před svatbou záruka plodnosti a zároven příslib toho, že po dětech ještě víc přibere a nebude "lítat za chlapama, ale sedět doma"..
"Lítání za chlapama" bylo v pojetí dědy cokoliv od jazzgymnastiky až po shánění látky na sukni
|
77kraska |
|
(2.11.2021 9:37:40) Breb, mne partner rika, ze "porad nekde trajdam"....ale ja trajdam tim, ze vencim psa a chodim kupovat jidlo apod.
|
|
|
babi_ |
|
(2.11.2021 12:00:18) Ino, můj táta to myslí tak, že má rád svoji ženu
|
Ina z Radešína |
|
(2.11.2021 12:55:48) Babi, to (tatínek) je heeeezkéééé.
Vykání kočce, která se URAZÍ, když nemá klid na jídlo? . No nazdar, berete na to něco?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(2.11.2021 7:25:44) Pořád vůbec nechápu, jak se může stát, že si to od těch příbuzných někdo tak bere. Hromadu řečí jsem si od nich vyslechla taky (Kdo si tě teď vezme - se zadkem a navíc s miminem.). To se dá akorát tak pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ony to asi nemyslí zle. Mají nejspíš opravdu starost a nechápou, že dneska většinou není životním cílem si hlavně někoho vzít jako to zjevně měly zamlada ony. Doba je jinde, ale od babiček jistý konzervatismus lze očekávat a těžko jim to vyčítat. (Teda ty dotazy ještě v porodnici, kdy už konečně začnu hubnout si třeba odpustit mohly, ale lepší je se tomu zasmát a dál se tím nezabývat.)
|
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(1.11.2021 17:01:11) ještě, že se nepohybuju ve společnosti těch, kteří by nějak komentovali ZADKY u jiných lidí, to se mi ještě nikdy v životě nestalo to je nějak osobnostně důležité jaký kdo má tvar toho svalu, na kterém roste taky sádlo? Ovlivnuje to nějak výši bankovního konta nebo postavení ve společnosti?
|
Federika |
|
(1.11.2021 17:10:51) Moje některé velmi prdelaté kamarádky mají náhodou dobrý ženichy i postavení Jen pravda nevím, jestli byly prdelaté takhle i na začátku
|
|
Jerry G. |
|
(1.11.2021 17:14:58) Valkyro,
moje mama by tvoji mamu povazovala za omezenou, ale to by tvoji mame asi nedoslo..
|
|
Len |
|
(1.11.2021 17:15:55) Njn, mne zase rikali, at rikam, ze mam 179cm a ne 180, a kdyby ti ta prsa alespon trochu vyrostla, a kdybys tak trochu dbala o modu, a ty vlasy zvlnit trvalou by to chtelo... Ja nevim, je to spis k zasmani, jsem rada vysoka, s vyraznym zadkem a malym predkem, nejradeji v necem pohodlnem na prochazku. Na nazoru ostatnich na mou osobu fakt nezalezi.
|
|
Stará husa |
|
(1.11.2021 17:48:28) Co se týče velkých zadků, tak moje maminka mi říkala, že ve 20 letech měla 51 cm v pase a 101 cm přes boky. To by Valkýřinu máti asi kleplo! Měla jediné štěstí, že v 50. letech, když byla ještě mladá, tak se nosily široké sukně, tam se to jakž takž schovalo, kalhoty neměla v životě na sobě. Já jsem měla taky celkem zadek, 92 cm, na moji váhu 49 kg to bylo dost. Ale víc mi vadilo, že mám na stehnech takové ty "rajtky", nahoře tlusté, potom náhle štíhlé. To jsem furt kňučela a snažila se to pořád nějak maskovat, v upnutých džínách to bylo hodně vidět. Naštěstí maminka mi nikdy neřekla, že jsem ošklivá, jediné, čeho se bála a dost hořekovala, že jsem byla docela vysoká na svůj věk a ona měla strach, že moc vyrostu a budu mít třeba 170 cm, jako jedna její kolegyně v práci, to mamince připadalo strašně ošklivé. Když jsem se ve svých 13 letech zastavila na výšce 163 cm, tak si hodně oddychla. Sama měla 151 cm, takže těch 163 jí připadalo jako docela slušná výška. A mně taky, až kolem čtyřicítky mi někdo naznačil, že jsem mrňavá, to mě tehdy hodně překvapilo.
|
Federika |
|
(1.11.2021 17:50:25) Vida, člověk by řekl, že při výšce 151 cm se u dcery bude radovat z každého centimetru navíc
|
Stará husa |
|
(1.11.2021 17:59:16) Federiko, maminka si zas tak malá nepřipadala, ona byla ročník 1923 a v jejím mládí byla děvčata prostě menší než dnes. Babička, její maminka, měla 157 cm a byla tehdy průměrné výšky.
|
Len |
|
(1.11.2021 18:04:35) 170cm mela i moje prababicka, rocnik 1911. A taky mela nohu velikosti 42. Stejnou vysku mela i babicka a mamka. Zajimave, ze zatimco prababicka nikdy vysku neresila, babi z toho mela trauma a kdyz potkala zenu vyssi nez ona, tak si na oslavu koupila dort Ja je prerostla, muj deda z tatinkovy strany mel pres 190cm, narozeny v polovine dvacatych let. A ted kdyz jdu po rodnem meste, tak potkavam zeny o dost vyssi nez jsem ja velmi casto.
|
Stará husa |
|
(1.11.2021 18:08:06) Len, určitě je to možné, ale bylo to tehdy neobvyklé. Dnes mají děvčata těch 170 cm běžně, moje dcera má 175 a vysoká si nepřipadá.
|
Len |
|
(1.11.2021 18:15:17) Stara Huso, u nas byly zase vsechny zeny extremne hubene a z toho byla ta traumata, vykrmovani deti a opevovani faldu Kazdy ma neco. Prababicka sila u Podolske a v jinych salonech a docela casto si tam poridila obleceni, co mely modelky na foceni nebo na prehlidce, se slevou. Prave, ze tenkrat byla takova ne uplne bezna postava.
|
|
|
Federika |
|
(1.11.2021 18:10:07) Ty jo, to je zajímavý, jak se to mění. Já vždycky toužila bejt vysoká, klidně třeba 180 cm. Zamrzla jsem na 166 a nosím boty na platformě, co mi aspoň těch 5 cm přidají
|
babi_ |
|
(1.11.2021 18:25:01) Mám 160 cm a připadám si akorát. Jako objektivně vím, že jsem malá, ale prostě to ke mně patří - to jsem já. Nikdy jsem netoužila být větší, prsatější, ...jen co mi během pár let v dospělosti zmizely krásný hustý vlasy, tak ty bych chtěla zpět, ale zas nějak extra mě to nedere.
|
|
Škrpál |
|
(1.11.2021 18:48:07) já bych se 168cm byla taky spokojená, ale mám o čtvrt metru vyššího manžela a syna, který je dávno vyšší než já - a oni se mi pošklebují, když někam nedosáhnu
|
|
Marika Letní |
|
(1.11.2021 20:28:08) 166? Tak to já jsem ještě menší a nevadí mi to. Neříkám že kdyby mi někdo přikouzlil 5 cm že bych je nevzala ale víc ne. Radši jsem malá než velká.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|