JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 2:49:22) Zdravím vás, holky a jdu si pro radu.
Mám takovou prekérní situaci a prostě se nedokážu rozhodnout co mám udělat, aby to pro naši rodinu bylo nejlepší. Jsem na nemocenské s depresí, ale už cítím, že díky lékům se mi dělá lépe, ale ještě nejsem úplně ok. Lékař říkal, že to nějakou dobu trvá, než se ta psychika zaléčí a tak jsme se dohodli, že ještě chvíli se doma budu léčit, ať do toho po příchodu do práce nespadnu znova. Sama na sobě cítím, že to ještě není ok natolik abych zvládla pracovat a dr. mi doporučil dát si čas. Ale problém je, že ta moje té psychice nepřidala, naopak. Je to náročná práce s lidmi, do toho tam je nepříjemný kolektiv lidí i nadřízených. Lidi se tam vzájemně ve velkém pomlouvají za zády a navíc je to za hodně špatné peníze, ale nic lepšího jsem v našem kraji nesehnala. Všechno nahrává tomu, abych si sbalila svých pět švěstek a šla. Nejen, že tam nejsem šťastná, ale jsem tam vyloženě něšťastná. Vím, že se tam už prostě nemůžu vrátit. Takže jsem si vytiskla výpověď a byla už rozhodnutá. Jenže pak jsme to probírali s manželem a jelikož se snažíme o dítě (teprve krátce), tak jsem se nakonec dobrala k tomu, jestli je to moudré tu výpověď dát. Vím, že už do té práce nechci a nemůžu. Zároveň otěhotnět nemusím hned a počítám i s tím, že se to nemusí dlouho dařit. Nebo může nastat potrat. Dívám se po nové práci, ale na životopis mi zatím nikdo neodpověděl a nabídky tady jsou spíše pro muže a technické obory, což já absolutně neovládám. Navíc se bojím, že mě třeba vyhodí ve zkušební době, kdežto tady mám smlouvu na dobu neurčitou. Po mateřské tam rozhodně jít zpět nechci, není to práce, která se dá dělat dlouho. Je tam i díky tomu šílená fluktuace. Ale nevím jak se teď rozhodnout, co pro mě bude lepší, když vím, že tam jít zpět nechci už nikdy, ale zároveň se bojím být bez práce a následně bez mateřské, kdyby se zadařilo. Já prostě nevím jak se rozhodnout a proto vás moc prosím o radu, jak to nejlíp udělat, jestli třeba nemáte některá s tímto zkušenost. Moc vám děkuji.:)
|
Despi |
|
(23.2.2023 7:31:49) Hledej si praci a změn ji. Nevychazej z toho, co bude. Vychazej z toho co je teď. Znám vsechny varianty, tj kolegyni co nastupovala mladá, každý tipoval, že pujde brzy na mateřskou. A nakonec tam řešila dlouholetý projekt a deti stále nemá. Pak jednu, co nastoupila už těhotná a rekla to po zkušebce aby jí nevyhodili. A poslední, co byla odejita z práce a další už nesehnala. Je to dost na houby tedy. Ale to je extrém. Kdybych byla těhotná šla bych na 3 měsíce delat klidně uklízečku abych něco mela. Nebo cokoliv. Jen abych měla místo.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 11:48:21) "Nevychazej z toho, co bude. Vychazej z toho co je teď." to máš pravdu Vím, že to nemusí jít, v mém věku navíc tím spíš.:( Na práci koukám, jen se bojím, že mě nikam nepřijmou v mém věku.:( Protože si právě řeknou, že v tomhle věku když nemám děti, tak je jistě mít chci. A jejich úvaha by byla správná.
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:08:09) Ano, děkuju, intenzivně hledám.:)
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:10:12) pardon, to mělo být někomu jinýmu:)
|
|
|
|
apo-lena |
|
(23.2.2023 7:50:57) Mlsoune, zatím bych výpověď nedávala, léčila bych se doma a hledala novou práci. Může se to vyřešit (skoro) samo - najdeš lepší práci, otěhotníš nebo ti aspoň s postupující léčbou bude líp a snáz se rozhodneš.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:01:10) Nechám to zatím tak jak to je a budu hledat práci. Nepočítám, že se mimčo povede hned, kdyby jo, bylo by to super.
|
|
|
77kraska |
|
(23.2.2023 8:09:19) na nemocenske s depresi a snazis a otehotnet? co na to rikaji lekari?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 11:44:26) Tohle mám pořešeno. Souhlasí s tím. Přizpůsobili jsme tomu léčbu, protože jsem to řekla od začátku. Ono ta moje deprese byla rozjeta vnějšími faktory. Práce k tomu přispěla. Kdybych těhotenství natahovala, byla bych z toho nervózní, naopak od té doby co jsme se rozhodli tomu nechat volný průběh, tak mám větší radost ze života. Předtím jsem pořád váhala a čekala až budu v pohodě. Ve chvíli kdy jsem se smířila s tím, že prostě budu muset otěhotnět i s léky, je mi fakt na duši líp. Protože já opravdu chci dítě. A déle už čekat nechci.
|
...j.a.s... |
|
(23.2.2023 12:04:34) Mlsoune, nemyslela jsem to zle. Máš pravdu, pokud máš věk víc nad 30 a víš, že dítě prostě chceš a nechceš dál čekat... tak do toho jdi. A co si to nastavit tak, že prostě budeš dlouho doma s léčbou deprese, otěhotníš. Možná bys kvůli depresím a případnému přetížení mohla mít v těhotenství nemocenskou. Prostě že bys práci nekončila, abys měla nárok na mateřskou z platu. Myslím, že v případě těhotenství je výhodnější mít dlouhodobou nemocenskou, než když ji přerušíš, dáš výpověď, půjdeš na pracák a do porodu třeba nebudeš mít žádnou práci. Pokud si zdravotně ok, je možné, že otěhotníš rychle, tak bych tu práci na dobu neurčitou kvůli mateřské neopouštěla. Kdyby ses tam musela vrátit, nemohla by ses nechat odvelet na jiné oddělení a tak? Já sama za sebe bych se bála měnit práci, že se proflákne těhotenství a třeba tě vyhodí nebo ti budou dělat jiné problémy. Přece jen když máš smlouvu na neurčito, tak v případě těhotenských problémů na tebe nemůžou.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 13:52:07) promin, tenhle příspěvek mi unikl:) přemýšlela jsem, zda by to nešlo domluvit i takhle, že bych šla na jiné oddělení, ale ten šéf dlouhodobé nemocenské fakt neskousává a od kolegů vím, že s tou mojí má problém. Vím, že až přijdu, bude mi dělat dusno a já už popravdě ani nechci bojovat. Už tak řeším zdraví a chodit do toho ještě do práce, která mi ho ničí... Je strašně těžké se rozhodnout. Inzeráty projíždím od rána do večera, ale blbé je, že tam je ta nejistota. Co když si mě pak v nové práci nenechají až zjistí, že jsem těhotná. Bydlím v kraji, kde je málo práce.
|
K_at |
|
(23.2.2023 13:58:51) Mlsoune, neřeš, co bude až.... Jdi 1 - 2 kroky vpřed. Potřebuješ práci kvůli příjmu. Tečka. Stávající práce tě položí. Už tam nepůjdu. Tečka. Další kroky není nutné teď vůbec řešit. Co bude, až....
|
|
Žžena |
|
(23.2.2023 14:42:02) Když si Tě v nové práci nenechají, tak budeš těhotná, porodíš, a půjdeš na mateřskou, pokud na ni budeš mít nárok (ten nárok vzniká, když jsi zaměstnaná aspoň 270 dní z 2 let před nástupem na mateřskou, tj. na mateřskou budeš mít nárok, i kdybys třeba rok před nástupem na ni zaměstnaná nebyla), no a pokud nebudeš mít nárok na mateřskou (kdyby se Ti nedařilo najít práci fakt dlouho), tak prostě okamžikem porodu budeš na rodičovské a pobírat rodičovský příspěvek. Pokud byste vyžili z partnerova platu, nebo byli schopni si udělat nějakou rezervu třeba na tu dobu těhotenství, tak máš klid, ne?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:55:15) Žženo děkuju za info! Zaměstnaná jsem dlouhodobě, takže bych nárok mít měla. Otázkou je, jestli tomu nevadí nějak ta dlouhodobá nemocenská. Chlap to zvládne, ale tak nějak jsem se chtěla finančně podílet co to jde, aby to nebylo všechno na něm.
|
Žžena |
|
(23.2.2023 14:59:43) Mlsoune, i na nemocenské jsi pořád zaměstnaná. Takže z pohledu nároku na mateřskou je to stejný, jako kdybys normálně do práce chodila.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:09:59) Skvělý. Toho jsem se právě bála. Děkuju za důležité info.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Gladya, bývalá dasa, |
|
(23.2.2023 10:36:37) Když jsem četla titukek, bylo to jasné, vydržet v práci. Jenže máš deprese a vypadá to, že práce k nim přispěla. V tom případě to tak jednoduché není. Otěhotnění i hladkému průběhu těhotenství prospívá psychická pohoda. Tu v současné práci asi mít nebudeš. Hlavně by sis měla dát psychiku dohromady. Kolik ti je? Nebylo by lepší se snahou otěhotnět trochu počkat, až na tom budeš psychicky líp? A nic ve zlém, ale jestli bereš miminko i trochu jako "lék na depresi", je to hodně špatně. Výpověď bych zatím asi nedávala, ale hledala bych si jinou práci.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 11:59:07) Jinou práci hledám, blbé je, že tady ty možnosti moc nejsou. Ale budu se snažit.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(23.2.2023 11:05:31) Mlsoune, pokud by mě netlačil věk, tak bych na to šla takhle: 1) hledala bych si novou práci a pokud by mi to deprese umožňovala, snažila bych se v něčem, co mám ráda zdokonalit. Nejlépe, co mohu uplatnit v nové práci. 2) odložila bych snahu o dítě - nemáš kam spěchat, s práškama na depresi otěhotnět bych asi nechtěla. V těhotenství jsou velké výkyvy hormonů, nevím, zda ti s prášky na depresi bude líp nebo hůř. Ale hlavní bod - vše kolem novorozeně je hodně náročné, najednou spadneš do toho, že jsi plus minus na dítě sama, když bude muž v práci a chronické nevyspání, když dítě nespí, udělá svoje. To všechno tě může totálně rozhodit a vrhnout ještě do mnohem horší deprese. 3) až bych si našla práci, tak bych se v ní rozkoukala... načerpala trochu sil, oddechla si 4) teprve po tom bych se začala snažit v klidu o dítě
Promiň, před 2 týdny jsi tady psala, jak na tom zdaleka nejsi OK a najednou píšeš, že už je všechno skoro o 100 procent lepší. Myslím, že moc tlačíš na pilu a neuvědomuješ si, že dostat se z deprese, která potřebuje léčbu, je mnohem časově náročnější. Mateřství s ženskou může dost zamávat a já bych to teda s ne úplně zaléčenou depresí neriskovala.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 11:32:38) Tlačí mě věk, je mi dost přes 30. Taky bych už nemusela mít dítě vůbec. "nemáš kam spěchat, s práškama na depresi otěhotnět bych asi nechtěla." - mám kam spěchat, bohužel. S léky na depresi bohužel otěhotnět musím, protože bez nich nefunguju a kdybych je vysadila, je to to samé. "Promiň, před 2 týdny jsi tady psala, jak na tom zdaleka nejsi OK a najednou píšeš, že už je všechno skoro o 100 procent lepší. " - kde jsem psala v příspěvku toto? Naopak píšu, že ještě se necítím úplně ok. Ale lepší to je, antidepresiva začínají fungovat. Vím, že to asi myslíš dobře, ale já mám své důvody a čekat už opravdu nemohu a nebudu.
|
Fern |
|
(23.2.2023 14:36:38) Hodně přes 30...hm, takže máš 10 let zpoždění s dítětem...jak to?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:40:43) viděla jsem tady pár příspěvků od tebe na toto téma, a pardon, ale s zrovna s tebou se fakt bavit nechci (vůbec o ničem, jsi tady známá firma a vůbec se tomu nedivím) a už vůbec ne o tom, proč si chci pořídit dítě po třicítce. Měj se.
|
Fern |
|
(23.2.2023 14:54:44) Nojo,nějaký prevteleny staronový nick,který přemýšlí,jak všechno a i vsechny prechytracit; nechtěla bych mít smůlu na takovouhle "pracovníci roku" co by zamestnavatel,at uz ten puvodni ci budouci,ktery s tebou ke stesti,natoz k zisku,vubec neprijde!
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:57:28) Mýlíš se. Na rodině jsem nově. Ale projížděla jsem si i stará fóra a narazila na jedno s tvými světonázory ohledně mateřství po třicítce. Názor o tom, jak moc jsou ty názory primitivní jsem si udělala téměř okamžitě a vůbec se nedivím tomu, že zde platíš za místního klauna, se kterým zde nikdo diskutovat nechce.
|
|
|
|
Žžena |
|
(23.2.2023 14:43:22) Fern, drž pysk.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:47:08) Tak tak. Je mi to jasné, ona si sem přišla jenom zarejpat a odsoudit maminky po třicítce. Na to já se fakt nechytnu.
|
|
|
K_at |
|
(23.2.2023 14:44:09) Fren, abys měla do koho rýt.
|
|
NovákováZ |
|
(24.2.2023 10:08:59) Fern, zase píšeš nesmysly jen proto, abys mohla shazovat a ne diskutovat? Já sama jsem měla poslední dítě ve 40, stejně tak moje babičky [v jednom případě šlo o 1.dítě, moji mámu]. Nevšimla jsem si ani zdravotních rizik ani toho, že by starší maminka nezvládala výchovu svých dětí a mimina a ani jsem si nevšimla toho, že by vadila práce nebo podnikání ve vyšším věku. Příroda asi ví, co dělá, když žena může otěhotnět do přechodu.
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.2.2023 12:06:55) Vrať se do práce a po otěhotnění nastup na nemocenskou.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:09:25) Nemůžu už se nikdy vrátit, tam v tom stresu bych neotěhotněla nebo o to přišla.
|
holkamodroočka |
|
(23.2.2023 12:18:22) Jak dlouho už jsi na nemocenské? Jestli se nepletu, tak na ní můžeš zůstat 380 dní od jejího začátku, a pak se jde na přezkoumání před nějakou komisi?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:39:38) Ano, samozřejmě je možné zůstat na nemocenské déle, ale jsem doma už pár měsíců a šéf už teď s tím má velký problém.
|
Monika |
|
(23.2.2023 12:42:37) Mlsoune, jestli se určitě nechceš vrátit, tak ti může být jedno, jaké problémy má tvůj šéf. Řeš sebe a ne šéfa.
|
|
sylvaina |
|
(23.2.2023 12:52:41) Njn, s tvým šéfem lehce soucítím, ale ty musíš teď řešit především sebe. A pokud stejně sama víš, že ti ta práce škodí, tak o to víc. Mít dítě je velká věc.
|
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:24:08) A ty ne?
|
|
|
La Pepa |
|
(23.2.2023 18:18:08) Myslím, že pokud se v průběhu neschopnosti změní důvod, tedy napřed neschopenku na deprese, pak z důvodu rizikového těhotenství, přezkoumání není
|
|
|
Monika |
|
(23.2.2023 12:25:36) No, tak když se nemůžeš vrátit, tak nemůžeš a tím pádem není zřejmé, proč jsi zakládala tu diskusi. Máš jedině volbu podat výpověď hned nebo nejdřív hledat a pak se pokusit ukončit pracovní poměr dohodou (na což většina zaměstanvatelů přistoupí, ale nárok neexistuje). Výpovědní doba je dva měsíce, když podáš výpověď do konce února, pracovní poměr skončí 30.4. Podle mých (už dost starých) zkušeností je pro nového zaměstnavatele obvykle velká výhoda, pokud můžeš nastoupit brzy, např. od 1. dne dalšího měsíce. Další varianta samozřejmě je otěhotnět hned, ovšem to není na objednávku a čím víc člověk tlačí, tím spíš to většinou nevychází ...
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:38:31) Protože potřebuju poradit a protože jsou určitě i jiné možnosti než se vrátit.
|
Monika |
|
(23.2.2023 12:40:53) Mlsoune ano, je možnost se vrátit a možnost nevrátit. A případně to navrácení odkládat delším pobýváním na nemocenské. Co bys tak myslela, že je ještě mezitím?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:48:33) Já vím, že nic, jen si to pořád probírám v hlavě zprava doleva a zleva doprava a je to prostě strašně těžký vymyslet co dělat, aby to bylo pro nás nej.
|
Monika |
|
(23.2.2023 12:54:04) Mlsoune, musíš se v první řadě smířit s tím, že neexistuje žádné "nej" rozhodnutí a budeš prostě muset (asi společně s manželem) zvážit rizika různých variant a mezi tím si vybrat.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(23.2.2023 12:40:05) "Nemůžu už se nikdy vrátit, tam v tom stresu bych neotěhotněla nebo o to přišla."
Tak evidentně víš, co je řešení. Nechala bych běžet PN. Sháněla novou práci. A buď otěhotníš, nebo ne. Nebo seženeš jinou práci, nastoupíš a otěhotníš.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:47:17) Jo, to by bylo ideální, jen je mi to blbé vůči novému zaměstnavateli. Že mi dá někdo šanci a já mu pak oznámím, že jsem v tom.
|
Fern |
|
(23.2.2023 14:46:23) A když tě někde vyberou - teď, za 14 dní,tak co tvoje deprese,nic?, bude najednou po nich,ukoncis nemocenskou a nastoupis do nové práce? Nebo jim řekneš, jejda,to je super,že mě berete,ale jsem na nemocenské s depresema,ale už se to lepší...
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:47:56) Jak jsem již psala. S tebou opravdu nic řešit nebudu. Pa
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:07:06) Proč neodpovis uz podruhe, na jasne položenou otázku?
Zjevně jsem uhodila hřebíček na hlavičku co,svými dobře mirenymi otázkami!
Přišla si sem lkat jako chudinka,jak se všichni proti tobě v práci spikli,ale ve skutecnosti jsi vychcana jak díra do sněhu a nemakacenko v jednom!Které si vzpomnelo se 40kou na krku,že si ještě na posl.chvíli vydupe decko.
|
|
Pruhovaná |
|
(23.2.2023 17:04:24) Tak jí pořád neodpovídej.
|
*Kate* |
|
(23.2.2023 19:19:44) "Tak jí pořád neodpovídej."
Trola neživit, souhlasím.
Ale prosím všechny, kdo v minulosti tvrdily, že Fren má poznámky neomalené, ale k věci, aby si přečetly, co tu dnes předvedla. To jasné zaostření a následné útoky na nick dávající najevo pochyby a slabost, z toho se dělá až fyzicky zle.
Bez ohledu na to, že pod nickem Fren se skrývá evidentně velice nešťastná a opuštěná osoba.
|
Hatata |
|
(23.2.2023 19:31:46) Kate, než jsem se tu zaregistrovala, roky jsem tu chodila číst. S tím, co píšeš o Fern, naprosto souhlasím.
|
|
Ruth |
|
(23.2.2023 19:38:34) Ale houby. A jiní to neposrali? "NE ne, nevzala bych tě do práce." Není nad české kapitalisty. Přitom zakladatelka udělala jenom co. Sešlo se jí naráz hodně věcí k řešení. Bude to rozmotávat sama. Přeji ji hodně štěstí.
|
K_at |
|
(23.2.2023 19:41:14) Ruth, přesně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sylvaina |
|
(23.2.2023 12:47:52) Zůstala bych na nemocenské jak nejdéle to půjde. Mezitím v klidu hledej něco jiného. Může to trvat i pár měsíců, než najdeš. A těhotnění teď stejně musíš nechat na přírodě. A taky to nemusí být hned. Pokud otěhotníš dřív, než budeš muset zpátky do práce, holt zůstaneš a budeš se snažit být co nejdřív zase na nemocenské. Držím palce, snad novou práci najdeš rychle. A s miminkem taky.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:49:11) Moc děkuju.
|
|
|
Lenka Pražanda |
|
(23.2.2023 12:49:12) Pokud jsi si jistá, že se do práce vrátit nemůžeš, není co řešit. Asi nejlepší bude zůstat na nemocenské, hledat si jinou práci a zkoušet otěhotnět. I když to těhotenství v tvém momentálním stavu je dost špatná varianta Průser bude, jestli se ti zadaří nová práce i miminko současně
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 12:59:13) Já strašně dlouho chtěla otěhotnět, ale pořád jsem čekala až mi bude líp, až se dám dokupy a byla nešťastná. Fakt hluboce, protože jsem to dítě chtěla. A teď už jsem si řekla, že čekat nebudu a basta. A je mi fakt o něco líp, ale můžou za to hlavně asi i ty léky, které začly konečně fungovat.:)
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.2.2023 13:07:38) Tak není úplně nutný, aby měl každej děti. Nezvládáš sebe, nezvládáš kamarády, nezvládáš práci. Aby to díě nebylo chudák.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 13:11:39) Na tak stupidní příspěvek asi nemám co říct.
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:13:31) No ty máš fakt dost
Vrat se do hrobu!
|
|
|
K_at |
|
(23.2.2023 13:42:45) Inko
|
babi_ |
|
(23.2.2023 14:34:00) Kat, popravdě...................... pak se bude možná učitelka v MŠ divit, proč maminka dává dítě do školky i o prázdninách, když "to není nutné". Jenže ta maminka může jet úplně nadoraz až přes, a pokud si může nějak ulevit, udělá to, bez ohledu na potřeby dítěte. Protože to prostě nedává. Hlasuji pro to zvážit, zda je to jen "JÁ si přeju dítě", nebo i "dítěti bude v naší rodině dobře".
Dle mého není nic špatného připustit si slabost, nemoc... prostě zvážit okolnosti.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:39:29) babi_ : budu dobrá máma, moje deprese je jen situační, okolnosti tady psát nechci, což se snad dá chápat. Příspěvek od uživatelky výše měl za cíl jen jediné - ublížit. I kdyby si myslela toto, dá se to napsat lidštějším způsobem. Tobě na to babi_ odpovídám, protože jsi to napsala normálně, ale dáma výše o mně nic neví a dost hnusně na mě kydá hnůj. Nevím, proč by měli mít děti ostatní lidi, kteří se o něj třeba nestarají a nechtějí to...a člověk jako já, který dítě chce a ví, že se o něj bude pečlivě starat ne..jen proto, že nějaká s prominutím káča na internetu (a teď nemyslím tebe, babi_ to v žádným případě) si myslí, jak do mého života vidí. Ne, nevidí. A moje rozhodnutí to určitě nezmění. Mám to v sobě vyřešené a dítě chci a postarám se o něj.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.2.2023 14:58:36) mlsoune, výhoda internetové diskuse spočívá v tom, že nemusíš reagovat hned na první dobrou... když se ti něčí názor nelíbí, můžeš ho ignorovat... třeba i trvale, nemusíš se nijak obhajovat, nic vysvětlovat... a nebo se k němu můžeš později vrátit a popřemýšlet si o něm... obzvlášť krátké příspěvky totiž mají jisté kouzlo v tom, že nepodají přesný výklad a tak je můžeš číst různým způsobem podle momentálního rozpoložení - co tím chci říct je, že Inka nenapsala nic mimo, možná to zní neomaleně, tou krátkou větou, ale když se nad tím zamyslíš, má to v sobě hodně pravdy... a tak můžeš inku ignorovat, ale doporučím ti zamyslet se sama pro sebe, jestli v tom není něco víc než jen urážka, kterou čteš na první dobrou... a klidně můžeš dojít k tomu, že se mýlí, ty přece máš mnohem víc informací o pozadí věci, než kdokoliv z diskuse... nebo v tom nějaké to zrnko pravdy bude a třeba se ti i tak uleví, minimálně třeba při vědomí, že tohle máš v sobě dávno vyřešené... (btw příspěvky od fern doporučuju číst stejně - často napíše něco hrubého, ale podstata je v tom pravdivá a zase, když v tom nebudeš hledat urážku, máš šanci vidět náhled z jiné strany )
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:06:29) Růžičko vím, že to myslíš dobře, psala jsi mi to do diskuze i minule. Já nemám problém přijmout jiný názor, pokud je napsaný slušně. Názory Fern mě fakt nezajímají, to je člověk, který je z mého pohledu úplně mimo. Inky jsem si nikdy nevšimla, nicméně to co napsala zde bych třeba já osobně člověku v mé situace nenapsala, přijde mi to prostě hnusné. Jde o to, jak daný názor podáš. Dá se napsat i hezky, stejně jako to udělala babi_.
Za sebe mám svědomí čisté a toto mám v sobě vyřešené.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.2.2023 15:17:09) "to co napsala zde bych třeba já osobně člověku v mé situace nenapsala, přijde mi to prostě hnusné"
no a to je to, co jsem ti chtěla říct - internetová diskuse umožňuje napsat i věci, které by ti nikdo normálně neřekl normálně nikdo soudný neřekne ženské, co se snaží otěhotnět, že by měla zvážit, jestli je dítě jen naplněním její touhy nebo jestli bude schopná mu poskytnout všechno, na co má to dítě právo odpověď na takovou otázku nemusí ani zaznít, stačí o ní popřemýšlet sama pro sebe to, že je to hnusné, je čistě otázka interpretace
|
máta |
|
(25.2.2023 15:15:31) Rose, jako člověk, co se dlouhodobě léčí s depresí, souhlasím s Mlsounem, že napsat “nezvládáš sebe” JE hnusný. Mlsoun sebe zvládá: má zdravotní problém (depresi) a léčí ho. Vyvozovat z toho, jak se jedna cítí v práci, zda bude nebo nebude dobrá máma, je taky dost mimo.
Ano, není špatné zvážit, PROČ chci dítě, ale ani s depresí, ani s prací a možná ani s kamarády to nemá co dělat.
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 19:44:27) Máto, souhlasím. Mimochodem, v televizi běžela taková reklama, byla o reakcích okolí na nemocné s depresí - padly tam komentáře typu "Ty se nějak moc sleduješ", "Ty by sis hlavně měla pořídit chlapa", "To za našich mladých let nebývalo, aby někdo měl deprese" a jiné špeky tohoto typu - končilo to apelem, ať jsme shovívaví k lidem, kteří k depresím mají sklony. Bylo to naprosto přesný, velmi podobné reakce jsem si vyslechla od některých lidí v mém okolí a fakt si pamatuju, jak to působí hanlivě - člověk šel pomocí slabší dávky AD a terapie o dva kroky vpřed a díky blbounkému okolí zase o jeden krok vzad - fakt to děsně sráží
|
|
|
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:21:54) Primo křišťálové čisté,zejo
To už pronesl někdo před tebou a byl to teda ukázkový ver.znamy previt a teda ne že bych si o tobě dělala jakékoli iluze
|
|
|
babi_ |
|
(23.2.2023 15:09:38) Rose, Fren často psávala se zřejmým úmyslem ublížit, urazit, srazit, vysmát se... je zlá. Jestli má někdy pravdu (tady netuším, opravdu ji už dlouho z důvodů duševně hygienických nečtu), tak tomuhle navzdory a nestojí to za to.
Inka rozhodně zlá není, jen věcná.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:12:56) Nedá se tu uživatelku nějak zablokovat? Fakt mě ty její nesmysly nebaví číst.
|
babi_ |
|
(23.2.2023 15:26:18) Zablokovat se nedá, ale nečíst samozřejmě ano.
|
|
|
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:19:44) Moudra to žena!
Nemluvě o tom, že tato diskuse je veřejná a je nutno počítat s různými i nesouhlasnymi a jasne se vymezujicimi názory!
Své prisprostle emoce by proto měly zkrotit i dlouhodobe uzivatelky jako Zzena,Kat, nic pozitivního to o nich samotných nevypovídá- co kdybychom tak tady na sebe reagovaly vsechny,stylem: drž pysk atp.?!
|
|
|
Fern |
|
(23.2.2023 15:33:16) "budu dobrá máma,...." - lehko se řekne , hůř udela
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:36:06) Fern já už ti musím fakt smát. Ty si prostě nedáš a nedáš pokoj. Řekni mi co ty bys v životě dělala, kdybys nemohla chodit rejpat na rodinu? Máš nějaké jiné koníčky? Já nevím: háčkování, plavání, zahrádku
|
|
|
|
K_at |
|
(23.2.2023 14:43:30) Babi, zvažovat možnosti je jasné. Ale odsoudit stylem "nezvládáš", to je drsný. Zvlášť u ženské, která prochází momentálně léčbou. Je hodně žen, které mají všechno zvládnuté a stejně se něco totálně rozloží. předpokládám, že to zakladatelka konzultuje i s psychiatrem - vzhledem k medikaci atd.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:46:23) ano, řešila jsem to od začátku...je s tím srozumět. Hodně jsem nad tím přemýšlela, dlouho, vyčkávala jsem si. A pak jsem to nakonec začla řešit léky a můj psychiatr nemá nic proti. Psycholožka mi dokonce říkala, že má radost.:) (chodím k ní dlouhodobě). Já vím, zatím se jen snažíme, není to slavit. Ale kdyby to vyšlo, vím, že bych byla moc šťastná.
|
Žžena |
|
(23.2.2023 14:52:03) JsemMlsoun, pokud máš oporu v odbornících, u kterých se léčíš, a pokud Tvoje medikace těhotenství neohrožuje, tak podle mne není co řešit. Hádám, že máš svoje lidi, kteří Tě podpoří a pomohou.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:01:42) Ano, oporu mám v manželovi a rodině. Kdyby se cokoliv začalo nějak výrazně horšit, už to na sobě poznám, oni taky. A šla bych hned k lékaři. Ono já stejně nepočítám s tím, že se to povede hned. Navíc to může být tak, že otěhotním, ale nevyjde to.
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(23.2.2023 14:50:00) Babi, jsem dcera matky, která byla doma cca rok na neschopence s depresí a panickými atakami. Mně bylo 16 a sestře 7. Ani jedna z nás tím zásadně netrpěla, já jsem věděla, že máma problém má, protože byla doma na neschopence, a věděla jsem, že některé věci nemůže dělat (jako že nejezdí MHD a radši ji otec zaveze autem tam, kam potřebuje). Moje sestra, jak jsem teď zjistila, ani neví, že nějaké takové období vůbec bylo, vůbec to tenkrát nezaznamenala, že by něco nebylo "jako obvykle".
Nespojovala bych hned depresi s neschopností být matkou svému dítěti. Když je žena doma, zaléčená, s pomocí, podporou širší rodiny, tak se dá zvládat ledacos. Jedna příbuzná měla vždycky po porodu těžké případy poporodní deprese, a taky to jako rodina zvládli a děti i vztahy jsou tam v pořádku.
|
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(23.2.2023 23:28:23) "Tak není úplně nutný, aby měl každej děti. Nezvládáš sebe, nezvládáš kamarády, nezvládáš práci. Aby to díě nebylo chudák"
Teda Inko, tvoje obzory jsou fakt omezený. Dnes a denně tu někdo z Rodiny řeší, že je k smrti vyčerpaný, vyřízený pracovně, kvůli problémům s dětmi, v nefunkčním vztahu...a fakt není obvyklé, aby se mu zde dostalo odpovědí typu "nezasloužíš si plnohodnotný život s dítětem", protože ses dostala do problémů.
Upřímně, děti se mi narodily, i když jsme měli kupu starostí - ještě že jsme do toho i přes starosti šli! V kritické situaci jsem se mámě narodila já, za hodně nepříznivých okolností měly děti moje babičky.
Podotýkám, že Mlsoun má funkční vztah, je vdaná a zajištěná. Uvědomuješ si, že pro ženskou neexistuje větší ťafka než když jí někdo poví "nejsi hodna být máma, tvoje dítě by mohlo být chudák"?
|
|
|
Lenka Pražanda |
|
(23.2.2023 13:26:02) Myslela jsem to tak, že těhotenství, porod a dítě je dost záhul na psychiku i fyzično. Plus to, že se ti splaší hormony. Takže pokud nejsi fyzicky ani psychicky v pohodě, může se stát, že ti těhotenství a mateřství ještě víc ublíží. Poporodní deprese není žádná novinka. Tou trpí i ženy co byly happy a na miminko se hodně těšily. U tebe se mi to jeví jako "zázračný lék na moje problémy"
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 13:31:24) Ano, proto beru léky, které mi pomáhají. Kdybych čekala déle, tak mi to nejen, že nepomůže, ale i uškodí. O těhotenské depresi vím a dám na to pozor. Vše řeším s lékařem a můj manžel na tohle taky bude dávat pozor.:) Pozná, když se mnou nebude něco ok.
|
|
|
|
Fern |
|
(23.2.2023 14:48:07) ...a k tomu na nemocenské s depkou
Zaměstnanec zn.ideal každým coulem.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 14:50:31) Hele možná bys mě mohla urazit, kdybych tu už nějaké Tvoje příspěvky neviděla. Myslím si, že v reálném životě se asi už ani nemáš s kým pohádat a proto chodíš sem. Tady v tomhle fóru jsi ale fakt na špatné adrese.
|
|
K_at |
|
(23.2.2023 14:52:35) Fren, ty jsi debil.
|
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 14:35:48) Ahoj,
nevím, jestli pro psychiku je stav "zůstat na nemocenské a u toho si hledat práci" ideální. V podvědomí víš, že ve stávající práci na tebe koukají skrze prsty - min. šéf. Bude celý happy a určitě i ten, kdo tě nyní dočasně zastupuje, až se do práce vrátíš s tím, že zároveň dáváš výpověď.
Žila jsem chvíli něco podobného, ale bez těch psychických problémů. Věděla jsem, že chci jít na mateřskou a také, že se stěhujeme tak daleko, že denní docházení do práce nebude možné a šéf nebyl zrovna 2x nakřivo z toho, že budu dělat z domova nebo dojížet na bližší pobočku a přežívat tam do té doby než otěhotním. Když otěhotním hned, koho bude hledat tak narychlo, že? Když budu dlouho čekat na svůj zázrak, moje práce asi nebude mít takové grády, jako mívala. Ačkoliv jsme měli fajn a přátelský vztah, cítila jsem, že je ze mne lehce nakřivo. A není se mu co divit. Ve dny ovulace jsem chodila nevyspalá, další týden nedočkavá a další jsem truchlila neb to zase nevyšlo a ten čtvrtý týden v měsíci jsem se vnitřně přesvědčovala, že je to jedno a četla na internetu 1000 a jednu radu, jak to období přežít a nezbláznit se a by the way jsem objevila a začala být závislá na Rodině.cz .
Když jsem si vzala týden volna, abych nám našla nové bydlení v nové zemi, tak jsem si naplánovala na jeden den 5 pohovorů. Tři firmy se mi ozvaly. Vybrala jsem si tu, kterou jsem měla nejblíž, tam, kde se pracovalo jen OD - DO, a už u pohovoru věděli, že se od A do Z budu muset hodně učit a že jsem ale ochotná to udělat a těším se na to. Dokonce jsem se ani netajila tím, že děti nemám, vdávat se budu kvůli stěhování a stěhovat se budu za manželem, protože chceme být spolu a bychom založili rodinu.
...prostě i zázraky se dějí a šéfové různých firem a zejména těch menších jsou také jen lidé. Majitel na mě čekal 2 měsíce než mi uplynula výpovědní lhůta. Nastoupila jsem 1.května, ten měsíc jsem se i vdala a v půlce června jsem šla na ryzikové těhotenství - rovnou do nemocnice na měsíce. Věděla jsem, že jsem komplikace, ale nikdo mi to nedal najevo. Ještě jsem dostala do nemocnice od kolegů kytku a já jsem nakonec tedy dala výpověď. Jo, asi jsem přišla o nějaké peníze, ale to človět tak při inflaci, a nevhodnými nákupy a nebo když máš pak děti a zamluvíš si dovolenou a neodletíš a neodjedeš, příjdeš o daleko víc peněz.
S firmou jsem pak při mateřské ještě spolupracovala pomáhla jsem na nějakých překladech. S pánem jsme se na malém městě potkávali celkem pravidelně. Vzal to tak, jako život. Byl to chlap od rodiny. Děti prostě nenosí čáp a stres takovým situacím nepomáhá.
Nikdy jsem nelitovala svého rozhodnutí. Peníze budou, vždycky se dá nějak žít. Děti vnímám jako velké obohacení života, velkou školu, cestu a dobrodružství. Jsem ráda, že jsem se mohla stát průvodcem třem pidižvíkům, ze kterých rostou lidé a když se podívám kol a kolem, tak vidím, že peníze prostě nejsou všechno. Ano, život je s nimi jednodušší, ale ta komplikovanost a cesta je žití a to mi příjde jako cíl. Umět si poradit, těšit se z toho, že mám před sebou výzvu... .
Děti zatím nemáš. Neseš zodpovědnost zatím jen za svoje štěstí. Nekalkuluj, nepřemýšlej tolik a udělej to co ti zvedne náladu. Občas je třeba šlápnout do neznáma, třeba je tam to dno od kterého se odrazíš... .
|
|
Salamajka |
|
(23.2.2023 15:15:12) Hodila bych práci úplně do kopru a věnovala se svému zdraví a sobě. Pokud se budeš cítit lépe pak třeba i nějaké rekvalifikaci do budoucna. Jak už psala děvčata firemní věci má na starosti šéf a ať si poradí jak chce to není tvoje starost to řešit. Výpověď dávat nemusíš proč taky. To bych vůbec neřešila. Pokud by někdo z firmy otravolal v klidu bych řekla, že se nevrátím a je. Ostatní je na nich ne na tobě. Po 14 dnech ti firma nic neplatí a vyplácí tě sociální správa takže opravdu nikoho nezatezujes. A předpokládám, že si doposud odvedla dostatečně daní takže co jako ? Šéf na tebe nečeká podle mě. Takže max bych dala vzkaz,že s návratem nepočítaly a je. Neřeš ve svém stavu věci které se tě netýkají. Neděláš v malé rodinné firmě přece.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 15:22:43) Částečně souhlasím. Co se týká zdraví to určitě. ...jen teda v práci asi něco pracovala a někdo to musí dělat po ní. Mluvím z pohledu kolegyně, která dlouhodobě pracovala za člověka co byl přes rok na neschopence. Kdybychom to věděli, že bude rok doma, mohl nastoupit někdo na dobu určitou nebo na dohodu. Takhle jsme to plácali mezi kolegy. Člověk se to snaží chápat, ale i já třeba mám rodinu a časem to začalo vadit manželovi a dětem, že dělám za dva, všechny lékaře a pochůzky začal vyřizovat manžel. Byla jsem unavená a nevrlá. Když nastoupil po roce další člověk a kolegyně se najednou vrátila, tak zase dilema, kdo je tam vlastně navíc?
|
holkamodroočka |
|
(23.2.2023 15:37:46) Tatramelko, tohle jsme zažily v práci taky. Měly jsme kolegyni, která se zhroutila, a byla na dlouhodobé neschopence. Na jednu stranu ti je kolegyně lidsky líto. Na druhou stranu se každý další měsíc stával nesnesitelným - nedali nám náhradu, protože kolegyně vždycky řekla, že už ten další měsíc nastoupí a pak to zase o další měsíc posunula. Kolegyně, které dělaly svou práci a ještě práci kolegyně to respektovaly, že na tom je tak jak je, ale v práci to bylo peklo. A pak se vrátila z nemocenské, a za 3 týdny šla zase na další, zase dlouhodobou. Ty neustálé přesčasy, a to, že se nemůžeš těšit, že nastoupí další měsíc, tak jak řekla, protože to už řekla tolikrát, a nekonec nepřišla. Chybělo světlo na konci tunelu. Takže každá mince má dvě strany. Takže ono se lehce řekne, vykašli se na to, co řeknou v práci. Ale její rozhodnutí zase ovlivní životy dalších lidí. A není to chyba nadřízeného,ten si zástup nevymůže, když kolegyně tvrdí, že se vrátí za měsíc, max. za dva.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:41:14) Hele já to ale svému nadřízenému netvrdím.
A jen se ze zvědavosti zeptám proč myslíte že vám každý měsíc toto hlásila a pak nepřišla? Nemáte to tam taky nějak hodně náročný, že se třeba bála přijít když se necítila zcela ok?
|
holkamodroočka |
|
(23.2.2023 15:45:01) Koukám, že první, co tě napadne je, že je chyba u zaměstnavatele. Takže ne, není. Není tam skoro žádná fluktuace, občas někdo odejde, protože tohle byla jejich první práce a chtějí něco nového. Vetšina lidí je tam dlouho, a holky se vrací i po mateřšké, naopak - ten kdo je zástup za mateřskou si většinou musí hledat práci v rámci firmy jinde, protože holky se vraci.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:47:09) Ano, napadlo mě to proto, že u nás to tak je, takže tohle mě napadlo jako první, ale vím, že to tak nemusí vůbec být, to je jasné.
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:47:42) Pardon, zas omylem úklik na smajlíka s válečkem.
|
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 15:51:24) Je to tak. Třeba v korporátech se jede na člověkohodiny a není tak snadné si prosadit dalšího člověka do týmu a atmosféra houstne. Kde kdo si řekne, že v tak velký firmě je lidí?! ...práce se na někoho přehodí. Nemocenskou platí stát. ...ale když se ten člověk pak vrátí a každou druhou uzávěrku má nemocné děti nebo za něj nastoupí tedy někdo nový. Koho vyhodíš? Novou schopnou kolegyni, která je ještě ve zkušebce nebo má smlouvu na dobu určitou nebo dáš odstupné člověku, na kterého tak dlouho čekáš až se vrátí? - no, v malé firmě to je na zvážení majitele. V korporátu na 90% vyletí nová kolegyně, pokud s ní nezapepí další nějakou díru.
...a přitom by často stačilo, aby lidi byli fér jak k sobě tak k nadřízeným (pokud si to tedy ti nadřízení zaslouží ). Asi jsem optimistka a nebo jsem jen měla štěstí na nadřízené .
|
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:38:36) Chápu, že je to vopruz. Já to ale v práci taky táhla dlouho. Když tam nikdo moc nevydrží, bylo třeba i dělat práci navíc za ty neexistující pracovníky, co tam chyběli. Oni vždycky někoho nabrali, ten člověk zjistil, že je to tam fičák a šupito presto pryč za lepším. No jednou došly síly i mně, no.
|
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:26:36) Nevím na jak dlouho to bude, zatím mi lékaři řekli, že si mám dát na léčbu ještě čas, že to chvilku trvá než ty účinky léků naběhnou. Vím, že nesmím řešit šéfa, že musím dát přednost zdraví, ale já prostě vím, že čím déle budu doma, tím větší bude v práci dusno. Do toho tam teď odešlo pár lidí, protože tam prostě nikdo nevydrží. Když si představím návrat, je mi fakt úzko. Když si představím, že bych byla volná a na pracáku, není to příjemný, ale není to takový pocit, jako kdybych se měla vrátit. Takže já uvnitř vím, že tam už zpět nemůžu.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 15:39:09) To musíš vědět sama, jaký je tvůj zaměstnavatel charakter. Umím si představit, že pro někoho, když dáš karty na stůl bude fajn se domluvit a bude pro něj lepší, když se s Tebou dohodne na výpovědi a dohodnete se na odstupném a on si vezme do firmy nového člověka a bude to pro něj lepší řešení než na tebe dlouhodobě čekat. Třeba tím vyhrajete obě strany.
Pokud Tě práce takto stresuje a doma se léčíš s depresemi, tak ukončením takového pracovního poměru přece musíš jenom vyhrát?! ...pokud nejsi vázaná nějakou hororovou hypotékou a jinými podobnými dluhy?
...jako jiné by to bylo, kdybys byla matka samoživitelka a měla doma tři děti. Tak to by bylo napováženou a tam bych chápala, že se nepustíš jistého pracovního místa.
Těhotenství je hodně o psychice.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:45:51) Jediný náš dluh je ta hypotéka a ta není naštěstí vysoká. Jako zvládli bychom to, pást na louku bychom se nešli. A ano odejít by byla jen výhra, ale bojím se, že odejdu a nic nenajdu. A zároveň ani neotěhotním. A budu nejenže netěhotná ale taky nezaměstnaná. Protože tady moc té práce není. Takže je to pro mě docela risk. Hodně zaměstnavatelů má problém vzít bezdětnou po třicítce, protože si právě řeknou, že se chystám na těhotenství. Bojím se to riskovat.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 16:13:33) Mlsounku,
tyhle věci s otěhotněním a životním štěstí jsou mezi nebem a zemí: Nikdy je ideálně nevykalkuluješ.
Takových je co vystudovali 2 vysoký školy, splatili hypotéku, mají dovolené, peníze, práci a narodí se jim nemocné dítě. Nebo se jim stane nějaká nehoda, kterou ani nezaviní, nezaslouží si jí, když to tak napíšu.
Jsi mladá, téměř bez závazku, kdy jindy bys chtěla v životě riskovat? A co riskuješ? Že nebudeš mít miminko? A když budeš ve stesu v práci kterou nemáš ráda a bojíš se tam vrátit? Když to dáš na misky vah co je pro tebe horší představa? Že budeš bezdětná a nespokojená se svou prací, ale budeš mít peníze, pokud budeš fit a budeš chodit do práce nebo že budeš bezdětná, na pracáku, budeš mít málo peněz, ale třeba možnost hledat práci snadněji event. si můžeš udělat rekvalifikaci? Bezdětná po třicítce? Vez, že takových je dneska mraky a divila bych se, kdyby se v dnešní době na to někdo odvážil ptát. A třeba u nás ve firmě vezmeme někoho, kdo je optimistický tahoun a měl by být třeba jen půl roku ve firmě a být užitečný v naději, že třeba bude chtít i na mateřské vypomáhat na pár hodin v měsíci. Když člověk umí a je učenlivej, je i jako matka k nezaplacení a také pak víme, kdo se nám vrací .
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 16:31:49) Tatramelko, to je strašně hezky napsané a moudré, děkuju. Máš pravdu. Nedá se to asi vykalkulovat. Těhotenství je jeden velký otázník. Někdo se, jak se říká, otře o trencle a otěhotní hned. Někomu se nedaří roky. Jak to bude u mě se uvidí. Já vím, že teď je teď a v této chvíli ani nečekám, ale prostě nad tím vnitřně musím přemýšlet.
Pro zůstat tam kde jsem: doba neurčitá, v případě těhotenství jsem chráněna proti: je to tam strašný, nebaví mě to, po nemocenské bych šla do jámy lvové a navíc ty peníze tam neodpovídají náročnosti práce, takže já nemám žádnou motivaci tam pracovat.
jediné co mě tam drží je strach z toho, že nenajdu jinou práci a nebo najdu, ale nebudou si mě chtít nechat jako těhotnou. Asi jsem naivní, ale já mám v sobě nějaký takový optimismus a nějak si ani nepřipouštím, že by to nešlo. Přitom to vůbec nemusí být tak lehké a můžu tu za rok psát o tom, kterak jsem absolvovala IVF.
|
*Kate* |
|
(23.2.2023 18:58:49) "Přitom to vůbec nemusí být tak lehké a můžu tu za rok psát o tom, kterak jsem absolvovala IVF."
K IVF se přistupuje až po roce neúspěšného snažení o početí, ne?
|
*Kate* |
|
(23.2.2023 19:14:54) Dočetla jsem diskusi pozpátku: Mlsoune, zvážil bych za těchto okolností setrvání v této práci. Je součástí tvé léčby terapie? Tam by sis mohla ujasnit vsechna pro a proti, mě teda se to jeví, že převažují důvody pro odchod. Držím palce
|
|
|
|
|
Dari79 |
|
(23.2.2023 17:44:14) No, a nemají pravdu? Promiň, ale já bych tě teda rozhodně nezaměstnala... Proč taky? Buď budeš na nemocenské nebo těhotná (vsadím se, že na rizikovém...). Zajímalo by mě, co si myslíš, že můžeš novému zaměstnavateli nabídnout, aby byl ochotný tě zaměstnat. Možná někde, kde jsi zaškolená za hodinu a je jim úplně jedno, kolik lidí se jim tam za rok vystřídá - čili něco, jako chodí studenti na brigády.
Do staré práce se vrátit nechceš, v pořádné nové tě logicky taky chtít nebudou.
Takže vlastně jediné ideální řešení pro všechny je, že půjdeš z jedné nemocenské (kvůli depresi) na druhou nemocenskou (rizikové těhotenství) a pak na mateřskou a rodičovskou... To pak zaplatí jenom stát, který ti bude platit nemocenskou, pak mateřskou a pak rodičák... Takže se snažte a snad to brzo klapne, protože to je pro všechny to nejlepší řešení... No a pak budeš mít 3-4 roky na přemýšlení, co se svým životem budeš dělat dál...
|
K_at |
|
(23.2.2023 18:54:33) Dari, čoveče, lidem se stává, že jsou dlouhodobě na PN. A stává se i, že ženy jsou těhotné. Tuším, že zakladatelka psala, že u zaměstnavatele je veliká fluktuace. Z diskuse se zdá, že jí ta situace není vůbec milá. A i si uvědomuje, že jít do jiné práce a rázem otěhotnět je komplikací pro zaměstnavatele. A navíc se jedná zřejmě o pracovní vyhoření ze stávajícího zaměstnání - jestli jsem ten kontext chytla správně. Vůbec nevylučuji, že klidně může být zakladatelka nezodpovědná, nebo "líná". Ale kdyby jí bylo úplně fuk, co se děje v práci, vůbec o tom neuvažuje a je doma s pocitem, ať si všichni trhnou nohou.
Jo, a upřímně ti přeju, ať tě nikdy nepotká takováhle pracovní neschopnost..... Jsem šťastná, že nemám zaměstnavatele tvého typu.
|
Dari79 |
|
(23.2.2023 21:13:35) No, já mám zaměstnanců ne mnoho a musej svoji práci umět a potřebuju, aby chodili do práce, protože výpadek každého z nich je strašlivě znát.
Poslat mi životopis zakladatelka, x měsíců na PN a přes 30 a bezdětná, rozhodně nepůjde ani na pohovor. Já musím na mzdy svých zaměstnanců vydělat a potřebuju, aby i oni pracovali a ne aby byli furt doma.
A ano, zaměstnávám jenom ženský (za celou dobu jsem měla chlapa jen 1) a možná se divíš, ale většina z nich měla děti a řada z nich byla (i v současné době je) i na mateřský-rodičovský. Nedělaj přesčasy, nedělaj o víkendech, mají pružnou pracovní dobu, když potřebujou, můžou klidně přijít do práce po osmé, pokud potřebujou dávat děti do školy, nebo odcházet ve tři, pokud je potřebujou vyzvedávat... Ale zaměstnankyni, která je půl roku PN a sotva nastoupí, tak otěhotní, no potěš koště, to bych teda fakt nechtěla. Co s ní? Ať dělá ve státní správě, kde je jim to u zadku, nebo někde v práci typu "doplňování zboží", kde je každýmu jedno, jestli něco umí nebo ne a jestli tam vydrží týden nebo 10 let...
Teď mám i jednu dvacetiletou, jednu třicetiletou bezdětnou a jednu ještě studentku VŠ na dlouhodobé stáži... Takže určitě vím, že můžou těhotnět... Ale žádná z nich mi nenastoupila tak, že chce práci jen proto, aby měla lepší mateřskou, ale vlastně pracovat nechce, protože hurá těhotním... Taky se občas někdo odstěhuje, tak skončí. Taky to někoho občas nebaví, tak dá výpověď... Jasně, se vším musím počítat.
Ale bezdětnou ženskou přes 30, která je i tak furt na PN, no tak tu bych teda fakt nevzala. Nevím, jestli je užitečné zakladatelce mazat med kolem pusinky, že na ní čekají desítky skvělých zaměstnavatelů, kteří jí nabídnou skvělou a skvěle placenou práci... No, já si to fakt nemyslím...
Podle mě skutečně je nejlepší řešení, když bude na PN, tak jak je, pak otěhotní a rovnou zůstane doma... A ona si určitě myslí totéž. Pochybuju, že touží po tom jít na 2 nebo 3 měsíce někam do nové práce (do staré se vracet rozhodně nechce). Hlavně, aby jim to vyšlo.
|
K_at |
|
(23.2.2023 21:19:10) Dari, karma je zdarma. Mysli na to. Chápu tvůj postoj zaměstnavatele se zodpovědností vůči ostatním, i sebe, i za klienty. Ale jinak je to, promiň, trapný a směšný. Takováhle pn se může stát každému. I tobě. I tvému muži. Jednou tvému dítěti. A potom pevně doufej, že kolem budou lidé s jiným myšlením, než máš ty.
Mmch si do toho dosazuješ docela dost svých předsudků. Díky takovému uvažování by byla obrovská spousta lidí bez práce. Protože byli nemocní. A protože jsou ženy mezi 20 - 45 lety.
|
babi_ |
|
(23.2.2023 21:32:28) Kat, četla jsi celý příspěvek Dari? Píše, že zaměstnává ženy různého věku a vychází jim vstříc. " většina z nich měla děti a řada z nich byla (i v současné době je) i na mateřský-rodičovský. Nedělaj přesčasy, nedělaj o víkendech, mají pružnou pracovní dobu, když potřebujou, můžou klidně přijít do práce po osmé, pokud potřebujou dávat děti do školy, nebo odcházet ve tři, pokud je potřebujou vyzvedávat... "
Obrovská spousta lidí opravdu není na dlouhodobé nemocenské. Může se to stát každému, to ano, ale naštěstí se to většině nestane, protože pak by většina firem zkrachovala, a neměli by kde pracovat ani ti zbylí.
|
K_at |
|
(23.2.2023 22:10:43) Babi, četla. Byl to druhý její příspěvek, a na ten odpovídám mj."Chápu tvůj postoj zaměstnavatele se zodpovědností vůči ostatním, i sebe, i za klienty. "
Rozumím potřebě Dari, kterou lze vyjádřit "jsem malý zaměstnavatel", nemohu si dovolit x,y,z.
Ten zbytek ovšem považuji za příšerný. A přesně kvůli takovému stigmatu se chodí s depresemi do fachy, na sílu, s posledními zbytky sil, tají se dlouhodobé problémy a podobně. A ještě pro pána, by chtěla dítě?!?! To už je úplně konec světa. Jako Babi, zakladatelka je jediná v ČR, co má dlouhodobou neschopnost? A ještě by mohla otěhotnět, a ty vado, navíc by chtěla měnit práci. Neskutečný.
|
babi_ |
|
(23.2.2023 22:28:48) Kat, realita je taková, že měnit v tento okamžik práci moudré není, a Dari k tomu píše: "skutečně je nejlepší řešení, když bude na PN, tak jak je, pak otěhotní a rovnou zůstane doma... ... Hlavně, aby jim to vyšlo.". Co je na tom neskutečného? Že zaměstnavatel s odpovědností za zaměstnance nevelkého počtu jim nepřihodí na hrb? Nezpůsobí dominový efekt přetížení, depresí, a zániku firmy a tedy pracovních míst pro ty (i těhotné a matky), které tam pracují teď?
EDIT: jo, Tatramelka to rozepisuje konkrétně...
|
|
holkamodroočka |
|
(23.2.2023 22:35:13) Kat, ale je rozdíl mezi tím být na nemocenské, protože "mám zdravotní problém, ať už fyzický nebo psychický, ale dělám všechno proto, abych se mohla vrátit do práce" a mezi "mám práci na prd, nedaří se mi najít jinou, už jem se rozhodla, že se tam nikdy nevrátím, ať si to zaměstnavatel i kolegové nějak pořeší, já prostě budu doma dokud něco nenajdu a nebo dokud neotěhotním". Prostě zakladatelka upřednostnila sebe na úkor kolegyň a kolegů, kteří také mají svůj život, a jsou celí žhaví dlouhodobě pracovat za dva. Zaměstnavatel má svázané ruce, a dokud se zakladatelka z nemocenské nevrátí nebo nedá výpověď, tak to prostě odnesou oni. Oni nemůžou za to, že ji práce nesedla a nemůže najít jinou. Schválně do toho nepletu těhotenství, protože to může vyjít na první dobrou a nebo to může trvat roky, pokud by tam byl třeba problém, o kterém by nevěděli. Ale dá se ovlivnit to, jak se k tomu zakladatelka postaví. Ono ani ti kolegové nemusí dlouhodobou absenci kolegyně, která pro ně znamená dlouhodobou pracovní zátěž navíc, snášet bez problémů. A taky se můžou zhroutit, může to mit negativní vliv na jejich zdraví, rodinné vztahy a pod. A nemá to řešení, dokud zakladatelka neodejde, ať už na rizikové, nebo na mateřskou a nebo k jinému zaměstnavateli. A neznamená to, že nesoucítím s ženou, která touží po dítěti. Ale ta na výběr má, na rozdíl od jejích kolegů.
|
K_at |
|
(23.2.2023 22:41:11) Modroočko, zakladatelka není doma z pleziru. Je doma z vážného důvodu. Ví, že do takového stresu se už vrátit nemůže - mj vizitka daného zaměstnavatele! A právě proto, že je zodpovědná, tak zvažuje, co dál. Mmch fascinuje mě ta jistota, že otěhotní lusknutim prstu. A být já v roli suplující kolegyně, tak tomu nemocnému řeknu "kašli na všechno, dej se dohromady". Kolik lidí v takové neschopnosti ten zaměstnavatel má? To se stává.
|
babi_ |
|
(23.2.2023 22:49:50) Myslím, že zakladatelka počítá s tím, že to nemusí být lusknutím prstů.
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 22:55:05) K_at, teď se k tomu pořádně dostávám, přibylo tu toho plno. Děkuju za Tvoji empatii. A že mě nesoudíš/nesoudíte. Vážím si toho. Jinak musím říct, že naše firma není zrovna "firma roku" stejně tak já teď pro něj díky nemocenské nejsem topzaměstnanec. Ale utěšuje mě jedno. Že to asi nebude ve mně, protože nejsem jediná, která tam z té práce skončila na psychiatrii. Další člověk hned potom tu výpověď dal.
Jinak k tomu těhu. Nepočítám, že to bude hned. Spíš je to taková víra, optimismus. Možná že kdybych si připustila, že to nemusí jít, tak by to bylo ještě horší.:) Ale moc dobře vím, že otěhotnět není jen tak, že každá nemáme takové štěstí. Uvidíme.:)
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 22:57:00) Ano, to řeknu kolegovi co je doma dva nebo tři měsíce po operaci. Nebo kolegyni o ktere jsme věděli, že má rakovinu. Rozdělili jsme si mrknutím oka práci a po půl roce jsme si vzali studentku na dohodu. Uplně jsme překopali své povinnosti. Naučit se naší práci prostě chvíli trvá. Mít někoho na tři měsíce na záskok, to ho ani nezaučíme.
Většinou jsem měla štěstí na kolegy, kteří jednali v tomto směru na rovinu.
A ty které ne a my jsme pak z nich byly trochu zoufalé pak nakonec stejně brzy odešly.
Mně nepříjde fér, že do nové práce by asi zakladatelka teda šla, ale než jít do staré, tak prostě bude raději čekat na neschopence na těhotenství. Tak je opeavdu práce neschopná a nebo se jen nemůže rozhodnout co se svým životem?
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 23:09:39) Tatramelko, zatím mi doporučují na nemocenské pokračovat, ale ty léky už zabírají, ale jsou tam ještě výkyvy. Nejsem schopná říct, jak na tom budu. Ale i tak si nějak potřebuju ujasnit co a jak.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 23:17:50) Já si nějak neumím představit, jak někdo tedy relativně zdravý sedí doma na PN a čeká na těhotenství. ...mně z toho šibalo a to jsem chodila denně do práce, sportovali jsme, jezdili po vyletech, žili jsme. Většinu dne měl můj mozek spoustu jiných podnětů k přemýslení. Měli jsme s manželem mraky jiných témat k řešení.
Držím Ti palce, ať ti to brzy klapne
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 23:24:14) Tatramelko, stále mi lékaři doporučují PN. Taky si neumím představit, že bych byla zdravá a čekala na to až zahřmí (otěhotním). Řeším to dopředu, protože rozseknout to budu muset, až mi nemocenská skončí. Kdy to bude nejsem schopná říct, snad brzy. Já se nevyžívám v tom, že je mi takhle.
Děkuju
|
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 0:01:58) "neumím představit, jak někdo tedy relativně zdravý sedí doma na PN a čeká na těhotenství"
Tatramelko, zakladatelka je doma na PN a čeká na uzdravení, ke kterému určitým tempem směřuje. Líbilo by se ti víc, kdyby psala, že maká 70 hodin týdně jak morče v kolečku a čeká na těhotenství?
Mlsoune, mateřství by ti naopak mohlo v mnohem pomoct. Začala bys méně kriticky hledět na své rodiče, vlastní mateřství člověka ohromně shovívavě naladí směrem k chybám vlastních rodičů. A posouvá nás dál, po soběstačné dospělosti je rodičovství další vývojový level.
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 0:12:11) Ahoj Marti, chybělas tady dneska a jsem ráda, že ses tu přišla mrknout a přispět svou troškou do mlýna. Odpovím Ti tady do jednoho příspěvku. Máš asi pravdu, že psycholožka do toho vidí nejvíc. Manžel a moje mamka taky tvrdí, že odejít je řešení. Ale já se fakt vidím na pracáku. Kdybych žila v Praze nebo někde, kde je práce dost, tak se tak nebojím. Představa návratu ale ve mně vyvolává hroznou úzkost. Představa mě na pracáku, jak mě nikdo nechce přijmout a já nemůžu roky otěhotnět, tak to taky, ale ne tak silnou. Přijdu si jak v pasti, ale budu to muset rozseknout, jinak se budu točit v kruhu, už jen kvůli psychice.
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 0:47:04) Mlsoune, opravdu v pasti je např. samoživitelka se třema dětmi, na PN s depresemi. Žena s dětmi, která přišla o partnera a která nemá žádnou oporu ve svých rodičích. Matka dítěte se specifickými potřebami, která je na všechno sama a práci shání spoustu měsíců.
Tvoje situace stále nabízí spoustu druhů řešení, jsi mladá, žiješ ve stálém vztahu, máte vlastní bydlení. Procházíš těžkým obdobím, ale posouváš se směrem k uzdravení, uměla sis říct o pomoc (léky, terapie). Prostě tě na chvíli zavalily starosti, deprese potká alespoň jednou za život až pětinu lidí A ty sama jsi uváděla, že právě ve tvém oboru je psychické onemocnění časté.
Nenechávej v sobě klíčit představu, jak v budoucnu vysedáváš na pracáku a jsi zoufalá. Protože s největší pravděpodobností budeš za rok dva máma, a současné starosti budou zapomenuty
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 2:00:16) Marti a je tam další aspekt, na který jsem zapomněla. Bojím se, že si jinde budou myslet, že jsem fluktuant. Vystřídala jsem víc firem. Ne nějak moc, ale pár jich bylo. Důvody odchodu byly různé, např. stěhování nebo noční v kombinaci s dvanáctkami, pak třeba i výpověď ve zkušebce ze strany zaměstnavatele, což je něco, co já jsem ovlivnit nemohla. Já nechci budit takový dojem, nejsem střídač. V této práci je ale blbá náplň práce, pracovní doba, plat, šéf a dost prohnilý kolektiv, je v něm šílená rivalita. Šéf se zezačátku tvářil jak svatoušek, ale časem jsem poznala, že mu nejde o nás o lidi ani trochu. Hlavní je pro něj jeho místečko a lidi pod ním jsou mu fuk. Kdybych řekla kolik beru, tak se tu zasmějete. Dorovnává to naštěstí muž, ale sama nejsem spokojená s tím kolik přináším do rodinného rozpočtu. Třeba za rok kdy jsem mu brala přesčasy neustále i o víkendu když bylo třeba a pak si řekla o zvýšení, mi to zvýšil o tisícovku, ale ne do pevného základu, ale jako pohyblivou složku. Od té doby co se v Česku mluví o nějaké inflaci jsem nedostala přidáno a když jsem se proti tomu ohradila, dostala jsem od něj ledovou sprchu. Jako oni nejsou loajální ke mně, ale loajalita ode mne se očekává...
Takže to je ještě jedna taková věc co mě drží zpátky... nechci mít nálepku fluktuant. Kolik tak dneska lidi vystřídají zaměstnání?
|
Půlka psa |
|
(24.2.2023 7:58:56) Pokud se bojíš, že novou práci neseženeš a ta stávající se ti nelíbí, tak co nějaká rekvalifikace v průběhu té neschopenky? Pokud máš tedy vycházky. Nevím, jaké máš vzdělání, ale když se bojíš, že neseženeš práci a budeš na pracovním úřadě, tak mi přijde nejlogičtější investovat čas na neschopence do budoucnosti a do toho, abys novou práci našla snadno. S tím, kdy se povede otěhotnět, to nekoliduje. Stejně jednou práci hledat budeš.
|
L+ 2m |
|
(24.2.2023 8:38:11) No, já nevím. Je tohle vůbec možné. Aby si člověk neschopný práce mohl dělat rekvalifikaci? Pobírá nemocenskou a ještě by využíval možnosti rekvalifikace zdarma?
|
Půlka psa |
|
(24.2.2023 8:54:11) "rekvalifikace zdarma"
Zdarma asi ne. Proč zdarma? Rekvalifikace může být i za peníze. Ze svého oboru znám třeba Czechitas, ale předpokládám, že i jiné obory mají nějaké možnosti. Vůbec netuším, co zakladatelka dělá nebo chce dělat, ale řekla bych, že možnosti se vzdělávat a rozvíjet budou všude. Minimálně to pak vypadá dobře u pohovoru, aby teda člověk neskončil na tom pracáku, kterého se bojí.
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 9:05:31) "Minimálně to pak vypadá dobře u pohovoru, aby teda člověk neskončil na tom pracáku, kterého se bojí."
Souhlas, to jsou u výběrového řízení vždy body navíc. A rekvalifikace šla svého času dělat i prostřednictvím online kurzů, jde to skloubit s PN.
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 9:02:21) Rekvalifikace není zdarma, ale může ji v plné výši proplatit ÚP, pokud by tam Mlsoun byla registrovaná jako uchazeč o zaměstnání. Znamená to určitou agendu a delší schvalovací proces, než k proplacení dojde. U některých oborů, kde jsou zaměstnanci nedostatkoví, se toto děje docela běžně.
|
Tatramelka+3 |
|
(24.2.2023 9:16:04) Maťasíno,
lékařka jí radila ze stávající práce odejít. Jak jsem pochopila z příspěvků.
Někdo to má rád, točit se jak vítr v bandě. Já ne. Dala jsem svůj pohled na věc a přeji Vám krásný a pohodový pátek.
|
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(24.2.2023 8:41:21) Mlsounku a co na to tvůj partner?
...zase taková zkušenost ze života. Tím, že budeš dlouhodobě sama doma ( a ne, nemyslím si, že roupama nevíš co bys, tak si lakuješ nehty), ale připravuješ se o žití a prožívání. Jsi mladá a jednou bys chtěla životem provázet své dítě. To denně otvíráš nové obzory a hledáš způsoby, aby dítě vidělo, zažilo, pochopilo... V pracovním kolektivu je přeci spousta vjemů. Mě léčí třeba pěší cesta domů, nakoupím v malých obchůdcích po cestě, prohodím slovo s různými lidmi, různými charaktery se střetnu. Projdu se lesem, jedu na výlet. To asi na neschopence nemůžeš organizovat si čas po svém? Až budete mít dítě určitě takových dní, kdy budeš doma bude spousta, ale ty oživuje ten nový člověk a jako rodiče budete mít společné téma dítě. I když tomu kdo vytahuje paty z bytu, z bubliny rodičovství denně pak toto jediné téma zpravidla po čase nestačí a pořad je třeba i to partnerství posilovat o nové vjemy a zážitky, aby se něco dělo, aby život nebyl jen čekání až bude líp.
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 8:58:37) "Tím, že budeš dlouhodobě sama doma ( a ne, nemyslím si, že roupama nevíš co bys, tak si lakuješ nehty), ale připravuješ se o žití a prožívání"
PN jí vystavil odborný lékař, věřme mu, že ví, co dělá - minimálně k tomu má větší mandát než my tety na Rodině. Ty to pořád stavíš jako něco, co si Mlsoun vybrala a vydupala na svém lékaři, tak tomu ale není, dlouhodobá PN bývá opodstatněná a lékař ji pojišťovně musí umět zdůvodnit. Tatramelko, zkus tomu doktorovi věřit, že nemá mezi ušima průvan
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(24.2.2023 8:03:47) "pak si řekla o zvýšení, mi to zvýšil o tisícovku, ale ne do pevného základu, ale jako pohyblivou složku."
Tohle může být docela normální. Nevím, jak je to u vás, ale obecně nemusí jít o naschvál, ale o to, že to v tom konkrétním případě jinak nejde.
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 8:48:45) "pak si řekla o zvýšení, mi to zvýšil o tisícovku, ale ne do pevného základu, ale jako pohyblivou složku"
Mlsoune, Půlka má pravdu, existuje nějaký budget na mzdovou složku a ten se mění jednou do roka - nejde si tam v jeho průběhu přičarovat tisíc korun do fixního platu, aniž by to schválil šéf tvého šéfa Může to být nepříjemný schvalovací proces.
Navíc, pokud jsi to přidání dostala za práci přesčas a o víkendu, tak takový příplatek se váže je k období, kdy jsi takto svolná pracovat (tedy dočasně, ne nastálo). Náležely by ti příplatky dle Zákoníku práce, ale pokud máš ve mzdovém výměru fixní plat, nemusí ti přesčasy do určitého limitu (např. 150 hodin ročně) být propláceny vůbec, záleží na tom, jak to je ve smlouvě ošetřeno.
Uniká ti to zásadní, což je škoda, tedy že to nevnímáš pozitivně: chtěla jsi přidat za práci navíc, a přidáno jsi dostala, škoda že jen litr, ale přidání to bylo Realitou všedního dne bývá, že pokud si zaměstnanec dupne, že chce přidat, šéf mu nakašle a argumentuje, že stres, práce občas přesčas a přechodná zátěž k tomu patří, hodlá se o tom bavit max. jednou do roka, prostřednictvím odborů.
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 16:04:21) Marti, máš pravdu, ale když vidíš, že kolega dostal za úplně stejnou práci přidáno 4 a ten jim na nějaké dělání přesčasů kašle (a správně dělá, já bych se jim na to teď taky vykašlala). No prostě člověka to nemotivuje když jeho snaha nemá smysl. Ale tam je víc problémů, šéf je opravdu zaměřený hlavně na sebe a na to, aby on si udržel místečko a lidi pod ním ho vůbec nezajímají. Včera mi můj muž připomněl situaci, kdy šéf neměl nikoho, kdo by mu dělal v sobotu (moje běžná pracovní doba je po-pá). Nikdo nechtěl, tak jsem to nakonec vzala já. S rýmou takovou, že jsem smrkala co minutu a teklo mi z očí. Věděl, že jsem nemocná a vytrhla jsem mu trn z paty. Neocenil to, ještě mi tehdá vyčetl nějakou blbost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(24.2.2023 3:13:41) Já musím říct, že zdejší diskuze mě opravdu šokuje. Padají tu vyloženě zajímavé úvahy, zda je zakladatelka doma jen tak? Jasně, deprese a vyhoření - jasná flákárna, lakování nehtů a dlouhá chvíle. Dále si člověk s depresí "nemá nic dělat z blbých keců". Nemocný člověk má především řešit blaho firmy a kolegů. A s dítětem má počkat, až se to bude hodit zaměstnavateli. Protože kdyby nebyla zakladatelka rozmazlená, šla by zpět do stávající práce (z které se asi zhroutila), navíc je nezaměstnatelná a nemorální osoba, která by neměla mít dítě. Wow!
|
77kraska |
|
(24.2.2023 6:58:01) Kat, se na to zkus podivat z pohledu zamestnavatele jako je treba Dari
|
Kaipa |
|
(24.2.2023 7:09:40) 77, kdo nikdy nikoho nezaměstnával, neměl zodpovědnost za firmu, zaměstnance a přeneseně i za jejich rodiny, tohle (evidentně) chápe jen těžko.
|
K_at |
|
(24.2.2023 7:42:31) Naučte se číst. Znovu se nebudu opakovat.
|
|
|
Monika |
|
(24.2.2023 7:34:57) Ono by stačilo se na podívat pohledem ředitelky MŠ.To je taky malý kolektiv, kde je každá osoba důležitá. Já nemyslím, že Dari měla v úmyslu nějak urážet chronicky nemocné lidi,ale jen vysvětlovala realitu.Ani ta ředitelka MŠ si na 99% nevybere učitelku,co hledá novou práci a je přitom na neschopence s depresí, pokud by tu situaci znala.A to vypoustim "riziko" těhotenství.Je to pro nemocné lidi smutné,ale je to realita ... Proto vždycky varuju klienty,kteří chtějí "řešit" pracovněprávní spory odchodem na neschopenku. Když už,tak 1-2 týdny na nějaké vzpamatovani,ale pak řešit problém a ne se schovávat - to pak téměř vždy vede ke vzniku skutečných potíží. Tím nechci říct,že to je případ zakladatelky,o tom nic nevím.
|
|
|
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(23.2.2023 23:44:38) modroočko, ty sis do Mlsouna naprojektovala nějaké vlastní emoce, kterých jsi plná Byl by zázrak, kdyby případ, který tebe irituje, byl totožný se situací Mlsoun-její zaměstnavatel.
Zaměstnavatel má možnost řešit výpadek zaměstnance mnoha způsoby. Jsme v 21.století A Mlsoun dlouhé roky platila zdravotní pojištění, ne?
|
holkamodroočka |
|
(24.2.2023 0:41:36) Ne, neprojikuji si do toho své emoce. Jen se na to dívám z úhlu pohledu kolegyň, které nemůžou za to, že zakladatelka ví, že se do práce nevrátí, ale vyčkává, až si buď najde novou práci a nebo otěhotní. Je to diskuze, tak jsem napsala svůj názor, i když se liší od většinového názoru tady. Stejně tak jako jsem napsala, že chápu touhu po dítěti, ale její rozhodnutí bude mít vliv na její kolegyně. A jestli si platila pojištění nebo ne není směroplatné, jak by řekla Máňa. Já mluvím o tom, že někdo tu práci za ní bude muset dělat, dlouhodobě, a ovlivní to negativně zase jeho/jejich životy. Už jsem popsala, jak má zaměstnavatel svázané ruce, co se týká přijmutí náhradního zaměstnance, než se vrátí ona z nemocenské. A to byla žena, která se do práce chtěla vrátit, jen jí to zdravotní stav neumožňoval. A i tak to bylo pro kolegyně velmi náročné, její práci dělaly 3 ženy, které doma měly malé děti. Takže se musely naučit něco, co nikdy nedělaly , zvládat svou práci a ještě tu její. To je každého zaměstnance sen. A nikdo jí to po návratu nevyčetl, jen si každý oddechnul, že se život vrátí zpět do normálních kolejí. A v tom je ten zásadní rozdíl, zakladatelka se vracet nehodlá.
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 0:51:52) "Jen se na to dívám z úhlu pohledu kolegyň, které nemůžou za to, že zakladatelka ví, že se do práce nevrátí"
chápu, díváš se na to jen z tohoto úhlu - to ale není celé zorné pole, že? řekla bys to takhle zaujatě i vlastní sestře? Že nezáleží na ní, ale na přetížení jejích kolegyň? A na konci svého textu jasně prokazuješ, že si projikuješ do Mlsounovy situace jakousi frustraci ve tvém okolí...
|
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 0:56:27) "chápu touhu po dítěti, ale její rozhodnutí bude mít vliv na její kolegyně."
jasně, přestaňme se raději množit, hlavní je blaho kolegyň a pohodička na personálním oddělení
|
|
|
|
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.2.2023 21:58:37) No, já na to koukám asi z pohledu zaměstnance takový Dari79.
Mám doma 3 děti, čas od času potřebuji s nimi k zubaři, na oční (všichni máme brýle), sportovní prohlídky, standardní prohlídky u dětské doktorky, třídní schůzky, školní akce - v září, v prosinci a v červnu, kazdé dítě sportuje, tak že čas od času volno na nějaké závody. Pak mám své lékaře - gynda, zubar, oční prostě pořád něco. Na PN jsem byla za 7 let dva dni. Jako máma pořád honím čas a kdykoliv můžu a mám naděláno, chci prostě třeba vyjímečně se potkat se svým dítětem dřív jak v půl sedmé večer.
Svému zaměstnavateli, který neřekne ani popel, když řesím svoje pochůzky a občas si v práci musím vyřešit i soukr. mail nebo nějakou banku, doklady. To je prostě pořád něco. Já bych neřekla ne, pokud mě požádá o dočasnou výpomoc za kolegu na PN. Pokud pracuji za dva lidi dostávám se do smyčky a nestíhám dělat dvě 8hod. práce v jedné pracovní době. Pokud to kolega natahuje a protahuje svůj návrat a není schopen říci nadřízenému, kdy a jestli vůbec plánuje svůj návrat, budu naštvaná a kolegové kteří navazují na mou a její prácei taky, protože taková práce nemůže být kvalitní. Naštvaná je rodina a už to jede další smyčka, psycho a deprese pro dalši osobu?
...trochu mám dojem, že na zakladatelčiných zdravotních problémech se podílí právě i ta práce velkou měrou. Těhotenstvím vybruslí jen na tři roky a pak se její stavy začnou opakovat a k prostředí do kterého se jí nechce se přidá i "jak bude to moje dítě zvládat odloučení?", "x let jsem nepracovala, technika se hrozně posunula, zvládnu tu práci?" "Co když bude dítě v kolektivu furt nemocné?" "Jak budu zvládat chod rodiny a práci?" "Úplně se tam vyměninli kolegové, jsk zapadnu?"
|
|
|
Marika Letní |
|
(23.2.2023 21:34:31) Já si po takových udatných projevech vždycky uvědomím proč vzniklo dělnické hnutí, odbory….
|
|
Stará husa |
|
(23.2.2023 22:32:06) Přesně kvůli takovým lidem jsem si nedovolila jít na PN ani v nejhorší depresi. I když jsem s vypětím všech sil dolezla do práce a doma jsem už pak jen ležela v posteli. Nakonec mi moje psychiatrička dala na výběr - PL nebo lázně. Vybrala jsem si lázně, kde jsem byla 3 týdny. V PL bych byla nejméně 6 týdnů. Stejně byly v práci kecy. Už jsem si pak nikdy nedovolila absentovat.
|
K_at |
|
(23.2.2023 22:36:01) Huso, děkuju, že to píšeš.
|
|
babi_ |
|
(23.2.2023 22:42:04) Huso, ale to není o lidech, ale o práci. Sama se neudělá, kdo není práce schopný, je holt doma na neschopence, a ostatní musí udělat jeho práci (čímž se spouští dominový efekt), nebo se ten podnik (úřad, škola) zavře. Na čas, než se uzdraví dost lidí, soukr. firma spíš na pořád, protože jí zákazníci mezitím přejdou jinam. Je to samozřejmě smutné, těžké pro všechny, ale je to tak. Z keců nemá smysl si nic dělat.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 23:05:45) Babi...:) děkuju. Není to dobrá situace ani pro mě, ani pro zaměstnavatele. Jsem si toho vědoma. Já vůbec nevím co dělat. Během svého života jsem si vyzkoušela i jiné firmy. V této je spousta věcí špatně a není tam ani finanční motivace. Jinak někdo se tu ptal, co na to moje psycholožka...ta zná celou mou situaci a jednoznačně: odejděte, najdete si práci i jinde. Takže hledám.
|
Martina Bergerová |
|
(23.2.2023 23:33:29) "co na to moje psycholožka...ta zná celou mou situaci a jednoznačně: odejděte, najdete si práci i jinde."
Mlsoune, to je velká berná mince, psycholožka by měla umět posoudit, do jaké míry ke tvé depresi přispěly okolnosti v zaměstnání a do jaké míry by pomohla změna. Jestli ti to radí, neváhej - tahle práce tě nebaví, je špatně placená, kolektiv i šéf na houby - probůh, tak si nenič život, hledej něco jiného, co tě bude bavit, zkrácený úvazek, abys pořád měla větší prostor pro odpočinek, i v těhotenství se to bude hodit.
|
|
|
Stará husa |
|
(23.2.2023 23:05:52) Babi, já jsem si tu depresí schválně nezpůsobila a ani Mlsoun ne. Já osobně si myslím, že kdybych se tehdy vykašlala na všechny ohledy k zaměstnavateli, šla na PN, že bych se z toho vyhrabala mnohem dřív než za 5 let a možná bych si zachránila i manželství. Akorát, že já už měla aspoň ty děti a nemusela jsem řešit tohle a zrovna v tu dobu jsem dělala práci, která mě i bavila. Kdybych byla na Mlsounove místě, vykašlala bych se na zaměstnavatele, stejně to tam asi stojí na houby, zůstala co nejdéle na PN a snažila se otěhotnět. Během mateřské bych se pak poohlížela po nové lepší práci.
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 23:22:17) Ty ses musela natrápit. :( Děkuju za podporu.
Názorů jak to vyřešit je tu fakt hodně, můžu říct, že až na ty vyloženě zlé to bylo fakt přínosné. Stejně se ale nedokážu rozhodnout, je tam tolik pro i proti. Nebo ještě sebrat odvahu. A jít po ukončení nemocenské do té samé práce a postavit se k tomu tak, že co bude, bude. Vím už teď, že na mě bude šéf hnusnej a i kolegové, kteří museli makat za mě. Vím stoprocentně, že pak přijdu mezi lidi, kteří mě budou nesnášet. Moje psycholožka se přiklání k tomu, že tu práci opustit, že nezná moc lidí, co by na takové pozici vydrželi roky. Ale to je právě to, že před dětma se to nevyplatí měnit. Jenže to mě zas vede k tomu, že děti nemusí přijít klidně rok, dva, dýl. Se stresovou prací taky vůbec. Chápete holky jak se to ve mně bije? Je to horská jízda.
|
|
babi_ |
|
(24.2.2023 9:24:16) Huso, "Já osobně si myslím, že kdybych se tehdy vykašlala na všechny ohledy k zaměstnavateli, šla na PN, že bych se z toho vyhrabala mnohem dřív než za 5 let a možná bych si zachránila i manželství."
No ano. Jsem nemocná = řeším nemoc, respektive zdraví. Souhlas. Z keců si nic nedělat. O ty nejde. Jde o reálné situace. Ty se musíš vyléčit, zaměstnavatel musí organizovat zástup. Čím přesnější informace o situaci obě strany mají, tím lépe se mohou rozhodovat a řešit i s ohledem na budoucnost a ostatní zaměstnance.
|
|
|
|
|
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 20:54:19) Dari, před tím než mě tyto problémy chytly jsem pracovala často i nad rámec pracovní doby-presčasy. Protože nebyli lidi. Nechránila jsem si svůj volný čas a balanc práce vs osobní život. Někdy máme tendence druhé odsuzovat nez se to samé stane nám. Dlouhodobou nemocenskou nikomu nepřeju, ale každý by měl mít trochu pokory. V životě se může stát ledasco, není černobílý.
|
|
|
|
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 15:51:57) Salamajko, děkuju moc za podporu. Takhle rázná bych potřebovala být. Prostě mít to někde a brát to stylem "řeším si zdraví a ty se šéfe vztekej jak chceš
|
Salamajka |
|
(23.2.2023 17:14:07) Tak jim zavolej a řekni, že se nevrátíš.Víc fakt neřeš nemůžeš přece brát zodpovědnost za to, že firma moc nefunguje a nikdo to dlouhodobě neřeší. To opravdu není tvoje starost. Ono když se točíš v jednom a tom samém tak se ti řešení uzavírají protože je nevidíš. Pokud ti psychicky ta výpověď uleví tak ji klidně dej. Ale opravdu fakt tu firmu nezatíží když tam ta tvoje smlouva bude někde neaktivní ležet a na tvé místo přijde někdo jiný. Nestarej se o to, že tam dlouho nevydrží to si musí firma vyřešit mezi sebou. Co se financí týče vždycky se najde nějaká ta brigáda na přivýdělek.
|
|
holkamodroočka |
|
(23.2.2023 18:34:22) Vim, že se ohradíš, ale nechtěla bych mít kolegyni jako jsi ty. Ne kvůli zdravotním problémům, ale protože po mě potopa, hlavně, aby to vyhovovalo mě. Neberu ti právo chtít dítě, ale kvůli tomu se ostatní nemusí zbláznit z toho, že musí dělat práci navíc, a nejedná se o pár dnů dovolené. Protože zaměstnavatel má svázané ruce, dokud jsi na nemocenské, nemůže oficiálně nabrat někoho, kdo tu tvou práci bude dělat.I ty kolegyně mají své životy, rodiny a děti. A chtějí chodit domů včas. To, že bydlíš v oblasti, kde není pro tebe (schválně píšu pro tebe, protože jsi se zmiňovala, že jiní to štěstí měli a frknli) snadné najít jinou práci, ty kolegyně ani zaměstnavatele opravdu zajímat nemusí.
|
K_at |
|
(23.2.2023 19:00:53) Holkomodroočko, ač tě v určitém směru chápu - i z pohledu zastupující kolegyně, tak z pohledu případné nemocné osoby, tak upřímně řečeno - pokud dáš na misku vah zdraví, dítě VS mizerná práce, tak sorry jako..... Navíc v případě psychických potíží a medikace v počátku jsi prostě ve stavu, kdy absolutně nemůžeš vědět, jestli budeš fungovat za týden, měsíc, půl roku..... Tak jaké máš dělat rozhodnutí? Možná můžeš říct, že to bude na dlouho. Prostě se to stává.
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(23.2.2023 17:49:40) A chceš vůbec pracovat? Přijde mi že ve staré práci být nechceš ale v nové taky ne.
Já dala výpověď z dobré i dobře placené práce. Ale neustálé sezení na zadku a moje kostrč “ve stresu” zřejmě bránilo otěhotnění a to i umělému. Tak jsem všechno hodila za hlavu a podřídila snaze o dítě. Byly tam i další okolnosti proč to zkusit takhle. A fakt to po roce od změny všeho včetně bydlení, vyšlo. Finančně to bylo naprosto nevýhodné, ale já holt chtěla nejvíc na světě být máma.
|
Žžena |
|
(23.2.2023 17:52:26) Mariko, no hlavně chce otěhotnět, protože je nejvyšší čas. No a je.
|
|
JsemMlsoun |
|
(23.2.2023 23:28:30) Mariko, chci! Fakt! Kdyby mi během těhotenství bylo dobře, tak bych klidně pracovala v nějaké klidnější práci (kdybych ji měla). V té co jsem teď si během těhu neumím práci představit. Myslím, že bych to nedonosila, mám-li být zcela upřímná.
|
Martina Bergerová |
|
(23.2.2023 23:51:05) Mlsoune, i na PN máš možnost přivýdělku, pokud by se jednalo o činnost mimo tvůj obor, kde jsi uplatnila PN. Brigádu, domácí práci, něco jen na pár hodin týdně - upřímně, z mnoha brigádníků se potom stávají cenění kmenoví zaměstnanci Neboj se hledat i mimo svůj region
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(24.2.2023 7:57:22) Já ti nevim Mlsoune. Z témat, které jsi tu založila a jak se k nim vyjadřuješ, mám trochu pocit i obavy, že budeš strašná rozpitvávačka a řešička, které nebude nikdy nic dost dobré a která pořád bude mít spoustu problémů i "problémů". Pro lidi se sklonem k depresím a úzkostem je dobré zamakat především na sobě. Ano, s podporou okolí, psychiatrů, psychoterapeutů, psycholožek, léků...Ale vždycky je to hlavně na člověku samém a když se někdo zacyklí v pelíšku sebelítosti, slabosti a postoji "všichni jsou zlí a bekaní, já chudáček a starejte se o mě" není to dobré. V životě je vždycky všechno hlavně na člověku samotném. Když chce žít a chce žít nějak dobře, musí se snažit. Nikdo ho za ručičku vodit nebude. Stejně všichni lidi s depresí si musí nějak poradit a porvat se s nemocí a hlavně se životem. Pokud ne, tak to špatně dopadne. Když to tady všechno čtu poslední dobou, zdá se mi, že jsme jako lidi i společnost fakt strašlivě rozmazlený. Máme opravdu kliku, že jsme se narodili do této doby a do této části světa. Ale i tak jsme všichni strašný "chudáci". Strašná vláda, strašný zdravotnictví, strašný školství, strašný zaměstnavatelé, chudáci matky, chudáci důchodci.... Takže Mlsoune rada od někoho, kdo se taky léčil s úzkostmi a depresemi, při tom měl "strašný" lidi kolem sebe, děsnýho zaměstnavatele, musel dělat školu, starat se sám o dítě, peněz málo atd atd. Přestaň fňukat, zaber a začni u sebe. Hledej si jinou práci, zkus to zatím v té staré, ale s jiným přístupem, pracuj na miminku a hlavně na sobě !!!
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 8:38:06) Koník, píšeš v zásadě rozumné věci, ale ty 3 vykřičníky za svým textem - chceš tedy naznačit, že na Mlsouna "řveš", nebo dáváš najevo, žes neudržela svoje emoce na uzdě?
Vyčítat člověku s depresí, že je rozpitvávač, je mimózní - člověk s touto diagnózou prostě takový je, jelikož mu ty problémy připadají velmi těžké, má dočasně jiné vnímání - jako někdo, kdo depresemi trpěl, jak jsi přiznala, bys to měla umět chápat
|
Tatramelka+3 |
|
(24.2.2023 8:43:15) Tak jestli koník depresemi trpěla, tak si s tím asi dovedla poradit cestou, kterou radí.
Dítě není pilulka na štěstí!
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 8:53:22) "Tak jestli koník depresemi trpěla, tak si s tím asi dovedla poradit cestou, kterou radí."
No, evidentně ani vlastní zkušenost není poukazem na to, aby člověk měl rozum a empatii, bohužel
"Dítě není pilulka na štěstí!"
Mlsoun si nechce pořídit dítě, aby byla šťastná, ale proto, že na to má věk a zázemí. Nikde neuváděla, že se snaží o početí, aby se rychleji dostala z depresí, tak jí takovou souvislost nepodsouvej
|
Tatramelka+3 |
|
(24.2.2023 9:02:08) Marťasíno, já to fakt nemyslím zle, ale působí to na mne, jako že zakladatelka čekala, že se tu hromadně shodneme na tom, aby nadále sestrvávala na PN a zatím se pokoušeli o dítě? A nebo se na věc chtěla podívat různýma očima?
Do stávající práce se vracet nechce a ani jí to lékařka nedoporučuje, výpověď dát nechce, protože co kdyby otěhotněla, novou práci pro ní asi nemá moc smysl hledat, nechce vypadat jako fluktantka, kdyby náhodou brzy otěhotněla. Příklad je vyřešen. Jasně vítězí setrvání na PN.
Nabídli jsme jí pohledy z různých stran. Vybrat si z toho nakonec stejně musí sama a je to její věc .
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 15:50:51) Tatramelko, všechno jsi to sepsala stručně a jasně. A zase z toho vychází....že nemám kudy kam. Nebo já to jednoznačné řešení teď prostě zatím nevidím. Musím si to v té hlavě trochu sesumírovat. Ty názory mi tu určitě pomáhají, každá máte jiný pohled na věc. Jenom to dokazuje, jak je každá situace subjektivní.
|
|
|
|
|
|
Ruth |
|
(24.2.2023 8:40:37) Koníčku, když jsi prošla depresí a úzkostmi, taky ti někdo radil, že máš pohnout zadkem a zabrat?
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 15:47:18) Ruth:
|
|
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 15:46:46) Koníku ber to tak, že to, co vidíš tady, je nějaký můj problém, který si vnitřně řeším, ne to jediné, čím se zabývám. V diskuzích nebo fórech si většinou člověk jde pro radu nebo názory, mě třeba zajímá, jak byste některé věci řešily vy tady na rodině, protože si myslím, že je tu dost dobrá komunita žen (i můžu, vzpomenu-li si na Vážného) a že se tady vždycky snažíte poradit dobře. Hlavně máte životní zkušenosti Ale tohle je jen malý výsek co o mně víš. Jestli Ti při.jdu jako řešička..je to možné. Ale beru to tady jako bezpečný prostor pro diskuzi, kde si můžu dovolit tou řešičkou být. Jste tady fajn osazenstvo. A já když si to proberu takhle dopodrobna, snáz se pak rozhodnu.
Dneska to na mě zas trochu padlo a tohle fakt nepíšu aby mě tu někdo politoval, ale protože prostě sama pořád nevím jak to řešit. Zatím to beru tak, že mám nemocenskou a nemusím se rozhodnout hned teď. Dneska koukám zas po práci a kdyby tam bylo něco pro mě, tak tam napíšu.
Jinak na sobě pracuju...psycholožka pravidelně, léky, odborná literatura. Jenže někdy je práce na sobě celoživotní dřina. Já sama na sobě vidím a cítím, že nějaké pokroky dělám. Koníku každý má jiné tempo. To co fungovalo Tobě nebo co zvládneš Ty neznamená, že zvládne i jiný.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.2.2023 15:57:46) mlsoune, k tomu vzchopení se, o kterém píše koníček, bych snad jen dodala, že naše paměť je jaksi nepřesná a ráda nám vrací naše vzpomínky poněkud zkreslené... takže pokud koníček prošla obdobím deprese a teď si to pamatuje tak, že "stačilo zabrat", moc bych na to nespoléhala na tvém místě bych se především soustředila na "tady a teď", pěkně krok po kroku... v práci bych na rovinu vzkázala, že netuším, na jak dlouho moje neschopenka bude (do případného těhotenství jim nic není), během neschopenky v rámci léčby bych se taky zaměřila na to, co bych jako práci dělala ráda, klidně úplně změnit obor, prostě se zamyslet, brát to jako nový začátek... výpověď bych zatím neřešila... a otěhotnění - buď to přijde nebo nepřijde... osobně jsem teda pokaždé otěhotněla ve chvíli, kdy jsem to čekala nejméně
|
|
K_at |
|
(24.2.2023 16:34:17) Mlsoune, pardon, jen můj dojem - opravdu jen dojem - jak ti jdou myšlenky, které tady ventiluješ, cítím z toho pořád tu určitou úzkost. Stav, kdy je člověk pořád ještě tak v háji, že pořád úplně nezvládne prioritizovat rozhodnutí a je tak utopený v té situaci, že se neumí rozhodnout z toho určitého nutného odstupu. Takže bych to brala tak, že jsi na cestě vzhůru, ale ty rozhodovací procesy nejsou stále 100%. Neznám tě ale, takže možná to takhle máš položené i normálně. Těžko říct.
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 16:52:36) Kat, po těch lécích fakt musím zaklepat, že už se cítím líp oproti původnímu stavu, který byl takový, že bych ho nepřála ani nepříteli. Stoprocentní ještě nejsem. Ale mám radost z toho, že zvládnu fungovat. Uvařit, poklidit. I když mě to víc unaví než normálně. Jsem obecně ale docela nerozhodná, takže těžko říct jestli je tohle moje rozpoložení následkem nedoléčené psychiky a nebo pro mě přirozený jev. Co se velkých životních rozhodnutí týče, jsem takový ten typický overthinker. Proto to skládám občas jako Rubikovu kostku. Včera jsem četla o job-hoppingu. Na měniče práce se často hledí nedůvěřivě a nevím, jestli se mi chce toto riskovat. Jsem tam aktuálně 2 roky, 3 měs. Moje psycholožka zas říká, že se trendy mění a teď už se na člověka nikdo přes prsty nekouká, když není v zaměstnání roky. Já nevím. Chtělo by to někoho z ejčár.
|
Ruth |
|
(24.2.2023 17:09:25) Tady je ejčár každý druhý, jak to na mne dělá dojem.
Jen pro jistotu, to má být ironie.
|
Okolík |
|
(24.2.2023 17:11:00) Co je ejčár?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.2.2023 17:13:38) U nás tomu říkame háerko
|
Okolík |
|
(24.2.2023 17:14:00) A co je to?
|
Ruth |
|
(24.2.2023 17:16:34) Personální.
|
Okolík |
|
(24.2.2023 17:18:06) Jo aha. Dík
|
|
babi_ |
|
(24.2.2023 19:10:26) Tak tak, personální. Human resources, HR. Mám to vystudované na FF UK - obor Andragogika a personální řízení, jenom tedy Bc., a v oboru jsem pracovala cca 5 let, z toho výběrová řízení 2,5 roku.
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 19:21:02) Babi, když jsi z oboru, jak se dneska zaměstnavatelé dívají na to střídání zaměstnání? Třeba dejme tomu co 2-3 roky.
|
babi_ |
|
(24.2.2023 19:29:51) V principu to nevadí. Zazní otázka, proč jsi měnila, v odpovědi nikdy neházet špínu na zaměstnavatele (že byl šéf debil opsat obratem, že jste si lidsky nesedli, apod...), jinak říct dle pravdy.
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 19:32:57) Ne, házet špínu na zaměstnavatele bych si nedovolila. Vím, že by to nepůsobilo dobře. Navíc je tam nechci zdržet na 2 hodiny (dělám si srandu).
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 15:04:10) Mlsoune, v posledním zaměstnání 2 a čtvrt roku není žádné fluktuantství, záleží tedy i na počtu zaměstnání předtím. Může to znamenat, že se nespokojíš s tím, co ti nevyhovuje a nebojíš se změny. O dost hůř může v CV vypadat, kdybych posledních 20 let pracovala na stejné pozici...
|
JsemMlsoun |
|
(25.2.2023 15:26:28) Hezkou sobotu Marti. Tohle je moje 5.práce s tím, že z té úplně první mě vyhodili ve zkušebce a z asi 6 lidí, co tehdy včetně mě přijali, si nechali dva. Rušilo se tam oddělení a oni potřebovali místečka pro ty původní lidi, ale oficiálně to neřeknou že. To ani v CV nemám. Pak následovaly další tři práce, které už v životopisu mám a tohle je čtvrtá. Nechtěla jsem to před MD měnit, ať to nevypadá blbě. Právě by mě zajímalo, jak jsou na tom ostatní lidi, jestli je normální mít tolik prací nebo jestli mají o dost míň či víc. Vím, že u každého je to jiné. Taky tam mám občas delší "mezeru" mezi jednotlivými pracemi, protože to vyplynulo z životní situace, která v tu dobu byla. Někteří HR jsou nekompromisní, takže tím střídáním prací si nechci uzavřít dveře a reálně dnes přemýšlím nad návratem tam, kde pracuju s tím, že tam zkusím vydržet jen proto, abych v tom CV neměla tu práci krátkou dobu a že tam mám kvůli mateřské tu jistotu že mě nemůžou vyhodit . Ale musela bych vydržet dusno na pracovišti a fakt, že tam nemám žádného spojence (ti už z firmy odešli). A to si neumím představit, nevím, co bude až se vrátím. Vím akorát, že jsou tam na mě za tu PN naštvaní. A bojím se, až tam přijdu, co bude.
|
77kraska |
|
(25.2.2023 19:52:53) Jsem v jedné práci 28 let, tedy jako OSVČ na svarcsystem.
Moje matka v jedné práci 40 let, byla tam ještě za komunistu.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.2.2023 20:00:10) Já 29 a manžel 38
|
Stará husa |
|
(25.2.2023 20:12:00) Já změnila práci celkem sedmkrát. Na to, jak jsem konzervativní, je to celkem dost.
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:25:36) Husouši, mě přijde 7 zaměstnání za život naprosto normální, prostě u tebe neplatilo, že kam tě v 23 postavili, tak tě před důchodem i najdou. A vzpomínám si, že když třeba moje máma změnila práci, pokaždé byla najednou spokojenější, nabuzená, zaktivovaná, jak se učila nové věci a postupně jí začaly jít.
Je úplně normální při pohovoru říct "já jsem odtamtud odešla, protože už jsem tam nebyla šťastná a chtěla jsem něco jiného."
|
|
K_at |
|
(25.2.2023 20:32:11) Huso, počítám to a stávající práce je můj 7.zaměstnavatel.
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:36:36) Kat, já myslím, že právě u učitelek může být změna prospěšná, v našem městě jsou docela časté přesuny z jedné zš do druhé na konci města a pak si zase 3 učitelé v blízké vsi zařizovali novou malotřídku podle vlastních představ
Kamarádka-učitelka je teď rok regulérně doma, učila jen 7.-9. třídu a říkala, že by se už asi zbláznila, že nejde celý život učit
|
|
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:11:18) Sedmi, dneska se na stejnou pracovní zátěž po dobu x desítek let dívá spíš s podivem. Změna je život, vývoj z junior pozice do samostatně pracující, s širší zastupitelností směrem ke kolegům, senior pozice, post s vyšší zodpovědností a pravomocemi, až třeba k manažerské pozici mi přijde barevnější.
A změnit jednou za pár let zaměstnání, nebo alespoň náplň práce, zkusit si něco jiného, je taky zdravé
|
77kraska |
|
(25.2.2023 20:21:21) Já tam nedělám furt to samé a nejsem na stejne pozici
A kolikrat se ukázalo ze mám pro firmu hodnotu prave v tom, ze jsem tam dlouho, ze si pamatuju, co se dělalo před 25 lety a kde najít ty dokumenty v počítači
|
babi_ |
|
(25.2.2023 20:26:32) Zde se musím drobně Marťasíny zastat: psala, že 20 let na stejné pozici vypadá v CV o dost hůř, a na to jsi reagovala, že jsi v jedné práci iks let...
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:29:08) babi, myslíš, že to ode mně vyznělo nějak konfrontačně? já jsem psala naprosto obecně, neadresně
|
babi_ |
|
(25.2.2023 20:30:18) Nemyslím, je to prostě jen nedorozumění.
|
|
|
77kraska |
|
(25.2.2023 21:16:14) Babi, ja jsem reagovala, ze jsem tam nedělala furt to samé, pokud to na mobilu dobre ctu
|
77kraska |
|
(25.2.2023 21:23:33) Ale musím uznat ze to je případ od případu
V naši firmě se mi skládají zkušenosti a znalosti jedna na druhou a myslím ze čím déle tam pracuji, tím jsem tam platnejsi…. Ale hlavně jsem tam platná, protože predtim ještě zamlada jsem pracovala 5 let na státním orgánu a tam jsem se naučila to, co se mi v téhle práci těch 28 let hodně hodilo a hodi stále
Ovšem osobně mi vadí fluktuace mladých, kteří přijdou na rok na dva, okouknou to tam a přejdou k podobne firmě, po dvou letech k další a tak pořad dokola, to neni dobre pro ne ani pro firmu
|
K_at |
|
(25.2.2023 21:26:59) Proč by to nebylo dobré pro ně? Sbírají zkušenosti.
|
77kraska |
|
(25.2.2023 21:35:24) Kat v mem oboru za rok nebo za dva něco akorát rozvrtas a ani poradně nedodelas, třeba soudní spor
|
|
Pavla ... |
|
(26.2.2023 23:59:20) Za rok se právě třeba v té malé firmě teprve naučí, co a jak dělat. A začínají být něco platní. A často to trvá i déle. No, ano, teď je fluktuace moderní, ale žádný zaměstnavatel po ní netouží. A snaží se lidem vytvořit prostředí takový, aby nefluktuovali, ale aby se jim tam líbilo, měli rozmanitou práci ... A zaměstnanec - nevím, kormorány neznám, kde má člověk jasně vymezený okruh, ale i tam jsou rádi, pokud na zásadních postech mají stabilní lidi. Vidí historii, vývoj, souvislosti. Po dvou letech nevíš, jak firma vůbec funguje. Pokud to není fakt něco jednoduchého.
|
Martina Bergerová |
|
(27.2.2023 15:42:44) "kormorány neznám, kde má člověk jasně vymezený okruh, ale i tam jsou rádi, pokud na zásadních postech mají stabilní lidi. Vidí historii, vývoj, souvislosti. Po dvou letech nevíš, jak firma vůbec funguje. "
kdo by to byl do těch kormoránů řekl
Ne, ale vážně - pro by člověk po dvou letech stále firmu neznal, upřímně, začátky jsou drsné, kvanta informací, které je nutné vstřebat, ale po půl roce by se měl orientovat každý, jinak není dobře použitelný
|
Pavla ... |
|
(27.2.2023 15:51:41) "po půl roce by se měl orientovat každý, jinak není dobře použitelný" No, orientovaný je jedna věc, to bezesporu být musí, ale mezi orientovaným a přinášením nějakých významných přínosů pro firmu je rozdíl. Teď tu tedy zrovna máme nového kolegu a je super rychlý, a ano, ten se asi za 4 měsíce v IT zapracoval velmi dobře. Ale nezná stále vše, co se tu používá. Kolegovi, který nastoupil před ním to zapracování trvalo mnohem mnohem déle a po půl roce jsme nevěděli, zda zůstane nebo odejde ... ne vždy je to tak. Ale bylo by to super.
|
Martina Bergerová |
|
(27.2.2023 15:59:07) Pawlo, já právě korporát znám, první měsíce jsou opravdu náročné (desítky kontaktů v práci, desítky zákazníků v ČR, desítky zahraničních kontaktů), nová výrobní terminologie, kterou musí člověk prostě pochytit, aby nepsal a nemluvil blbiny. A když pochopíš všechny pracovní standardy, zjistíš, že se třetina procesů dělá nestandardně Ale po 6-9 měsících už nemáš nárok na jakékoli úlevy
Na druhou stranu máš pravdu v tom, že i příležitosti jsou "bigger", když chceš změnu, přihlásíš se do výběrka v té firmě (každou chvíli nějaké nové) a jako skalní zaměstnanec, kterého by jinak ztratili, máš značnou šanci, že ti přestup vyjde
|
|
K_at |
|
(27.2.2023 16:03:30) ...tak i já v té Školce se stále učím nové věci. Některé věci se řeší třeba jen 1x ročně, tak to si prostě nepamatuju a jdu se raději optat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:26:51) pokud neděláš na stejné pozici, není stejný profil pracovního místa a nejde říct "dělám stále to samé"
|
|
Bouřka |
|
(25.2.2023 21:44:36) No já jsem od školy stále na té samé pozici, dělám v podstatě furt to samé, ale okolnosti jsou tak proměnlivé, že to rozhodně nezevšední a rozhodně lze profesně růst, i když člověk zůstává na jednom místě. Ale u nás není taková ta postupná hierarchie, jsme spíš seskupení různých specialistů. Asi je to spíš podobné učitelství, tam se ten profesní růst taky neodráží na nějakém žebříčku či ve změně činnosti, člověk je prostě akorát čím dál zkušenější v tom svém.
|
77kraska |
|
(25.2.2023 21:50:32) Bourko, to je myslím případ spousty specialistu, třeba lékařů nebo právníků, mohou sedět roky na stejne židli, ale rukama jim projde tolik pacientů nebo pripadu, ze se porad uci něco nového a jsou čím dal zkušenější …. Tam fakt není důvod skakat z nemocnice do nemocnice nebo z advokátní kanceláře do advokátní kanceláře….leda za jiným specialistou nebo kolektivem specialistu, od kterých se mohou něco naučit
|
Bouřka |
|
(25.2.2023 21:56:09) sedmi, no jsou to povolání, kde výzvy chodí za člověkem samy a netřeba je vyhledávat
|
77kraska |
|
(25.2.2023 22:07:52) Bourko, přesně, akorát je užitečné ty pripady během kariéry vidět z různých úhlu, napr jednou jako notář, pak jako advokat, pak jako soudce a podobne
|
|
|
|
77kraska |
|
(25.2.2023 21:53:47) Možná v reklamni agentuře nebo v marketingu nebo vydavatelství nebo nakladatelstvi muže být užitečné poznat, tak to kde chodí a trochu fluktuovat ….aspoň podle mých naivnich představ o těchto pracovistich
|
Pavla ... |
|
(26.2.2023 23:56:06) Když je ta firma dostatečně malá, tak není potřeba fluktuovat - člověk si vyzkoušet kde co ... a jak říká jedna kolegyně - když něco pokazí, hned ví, že za to může ona :). Malý firmy jsou v tomhle fajn. Není tam úzký okruh věcí, který člověk dělá v korporátu, ale prostě od každého trochu.
|
babi_ |
|
(27.2.2023 8:37:14) V korporátu lze změnit pozici, a kromě toho ani na té jedné není třeba mít úzký okruh věcí k dělání. Záleží na tom, co je to za pozici. To píšu, aby se někdo nebál nastoupit do korporátu jen proto, že se tam bude za dva roky nudit
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.2.2023 9:30:00) ono to platí i opačně, člověk může prostřídat x zaměstnavatelů a přitom stále dělat totéž já měla taky pocit, že jsem vystřídala mnoho zaměstnání v různých oborech... dneska mám pocit, že celoživotně dělám totéž - péči o zákazníka... změna produktu je v tom vlastně nepodstatná
|
Martina Bergerová |
|
(27.2.2023 15:45:52) jé, Rose, vidím, že máme společný obor, péče o protivy, konflikťáky, vysírače a prudiče
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.2.2023 16:06:40) marťasíno, já tvrdím, že jsem holt pečovatelský typ, jen ty lidi nesmím vidět děti tvrdí, že kecám, že mě jen baví je (zákazníky) dirigovat a nařizovat, co a jak mají dělat
|
|
|
|
Pavla ... |
|
(27.2.2023 15:28:36) To jsem rozhodně nemyslela, že v korporátu se člověk nudí. Sama jsem tam nikdy nepracovala. Ale nemyslela jsem nudu, to fakt ne, ale ten okruh řešení problémů je / může být jiný a ano - ,mnohem jednodušeji změní pozici.
A ad male firma - ne, nezávisí to jen na pozici - v malé firmě není např. pozice účtování faktur došlých ... není, protože na to není prostor. V korporátu ta pozice je. Když je ve firmě málo lidí, musí mnozí z nich dělat věci mimo svůj obor, což ve velký firmě často nemusí, protože té jejich práce je tam dost.
Korporát je zase zajímavý v tom, že tam člověk přičichne k "velkým" věcem, ke kterým se v malý firmě nedostane - zakázky, fúze, projekty ... všechno je "bigger"
Každý má zcela jistě své pro a proti. Ale v korporátu se lehčeji s nepřítomností vyrovnají. Alespoň co říká kolegyně, která tam půl života dělala - půl života je 20 let.
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2023 9:04:49) " Není tam úzký okruh věcí, který člověk dělá v korporátu, ale prostě od každého trochu."
Tohle ale samozřejmě záleží na pozici a ne ne tom, jestli je to korporát nebo ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 19:56:58) Mlsoune, podle toho, co píšeš, za fluktuanta považována nebudeš, neboj se. Ucházet se o novou práci, když někde jsi zaměstnaná je o chloupek lepší, než když se k nim hlásíš z ÚP. Vypadá to o trochu líp. V těch zaměstnáních je tam evidentní nějaký vývoj? Např. 1.zaměstnání na asistentské nebo junior pozici - 5.zaměstnání samostatně pracující odborná činnost s určitou vyšší zodpovědností a rozhodovací pravomocí? O něco lépe působí, když je znát určité vyzrávání toho pracovníka.
Nespěchej na sebe, nesnaž se během dvou tří týdnů mít novou práci a novou perspektivu, netlač na sebe, na PN zřejmě ještě nějakou dobu budeš, neměj od sebe nyní kdovíjaká očekávání, odpočívej, choď na sluníčko, dělej, co tě baví, a trochu i fyzicky vyčerpá, abys nemusela tolik myslet na závažné věci. Čím odpočinutější během měsíce dvou budeš, tím lépe se ti budou zvládat pohovory.
|
|
Martina Bergerová |
|
(25.2.2023 20:18:43) Mlsounku, jaká je možnost ve tvém oboru se online nebo dálkově vzdělávat? Nebavilo by tě to? Existuje nějaký časopis/web, který vydávají odborníci ze tvého oboru - nemyslím odborné publikace, ale fakt spíš populárně-odborné články? Vypadá u pohovoru dobře, když se aktuálně orientuješ nebo se prostě něčím blýskneš. Co jazyková vybavenost, má něco do činění s pracovními pozicemi, které sleduješ?
|
JsemMlsoun |
|
(27.2.2023 1:04:05) Marti vlastně jsem vždycky byla na nějaké administrativní pozici v různých oborech. Jazykovou vybavenost mám jen u angličtiny. Mně se teď o těchhle věcech strašně špatně přemýšlí. Nevím moc kudy kam a jsem naladěná spíš na to mimi, takže pro mě je teď trochu těžší přemýšlet kudy kam, jaký obor apod. Jednou jsem olitovala, že jsem kdysi nešla na zdravotní sestřičku, ale když jsem viděla to šílenství okolo covidu, nezáviděla jsem jim to moc a změnila jsem názor. Určitě je plno krásných míst někde v ambulancích soukromých lékařů, ale teď už bych na učení hlavu neměla.
|
K_at |
|
(27.2.2023 5:31:15) Mlsoune, a co teda další jazyk třeba? Nikoliv hned na nějakou supr úroveň, ale aspoň základy.
|
|
Martina Bergerová |
|
(27.2.2023 15:39:54) "Jazykovou vybavenost mám jen u angličtiny. Mně se teď o těchhle věcech strašně špatně přemýšlí. Nevím moc kudy kam"
promiň, nevím, jestli tě chápu dobře, jak to myslíš, že se ti o tom špatně přemýšlí? Respektive nevím, co myslíš
V době mých depresí jsem pracovní uplatnění po RD řešila poměrně hodně, vlastně jsem vyloženě tlačila na pilu se vším možným, jak jsem se bála. MM se mi smál, že s mým CV seženu práci kdekoli, ale já si to nenechala nijak vysvětlit, měla jsem dojem, že jsem nezaměstnatelná, jak má člověk sebevědomí v háji, tak jsou na něj racionální argumenty zbytečné, přitom jsem si to peklíčko dělala vysloveně sama.
|
JsemMlsoun |
|
(27.2.2023 20:18:40) Ach to je tak když píšu v jednu ráno. Promiň. Myslela jsem to tak, že teď na to nemám mozkovou kapacitu, že řeším teď milion dalších věcí najednou, dneska jsem byla u doktora (ne přes psychiku) a mám hlavu v pejru, tak teď jsem starost o práci posunula na druhou kolej. Znáš takový ten pocit, kdy je toho na tebe tolik, že něco prostě musíš vytěsnit aby ses nezbláznila. Tak teď vytěsňuju práci.
Jinak odpovím ještě na dotaz "nad".:) Snaha o druhý jazyk byla, mám doma učebnici francouzštiny, němčiny i španělštiny.:) ale jde mi pořád jen ta angličtina a navíc co koukám na nabídky zde, tak jazyk tu vystačí ta angličtina. Spíš jde o o obor, no. Že u nás máme hlavně pro technicky zaměřené lidi a já jsem cokoliv, jen ne technický typ.:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(24.2.2023 17:14:15) Viditelná, ano. Takto nějak se cítila kamarádka těsně před zhroucením. Na obtíž všem. Omlouvala se za všechno. To s nějakým "seber se" nemá nic společného. Naopak se držela takovou silou a vůlí, že polovina okolí netušila. Přitom stačilo jen málo..... v takovém stavu už byla.
|
|
|
|
|
Okolík |
|
(24.2.2023 17:13:43) Promiň, koníčku, ale tohle jsou děsný pindy. Jako bys nevěděla, že přesně tohle člověk s depresí není schopen udělat a naopak ho podobné rádoby dobře myšlené rady srazí na kolena?
|
Martina Bergerová |
|
(24.2.2023 18:33:10) "naopak ho podobné rádoby dobře myšlené rady srazí na kolena"
rádobydobře míněné rady jsou ještě nevinná věc, které se člověk z neznalosti halt dopustí, ale včera tady zaznělo, že být doma s depresí znamená sobecky zatížit své kolegy, totéž o plánování mateřství, že je to vysedávání doma, a blboulinké názory na budoucí mateřství žen s depresí. Do toho se odvázala Fern, když ji Mlsoun nechtěla prozradit některé osobní věci.
Hlavně se naplno ukázalo, že toho lidi o depresi moc nevědí, postihne to až 20% lidí, jedná se o jednu z nejhorších bolestí v životě, až 15% lidí se pokusí o sebevraždu, ale zřejmě naprostá většina lidí ví houbelec, o co jde
|
JsemMlsoun |
|
(24.2.2023 19:18:31) Souhlas. Ona ta psychika fakt není prdel. Já mám určité fyzické projevy, které mi začaly s tím špatným psychickým stavem a dneska i když už jsem si myslela, že už jsem na dobré cestě, tak jsem se prostě vystresovala a bum je to zas tu. Je to pro mě velké téma, tak se to ve mně zas trochu sevřelo a dneska už mám zas v plné polní ty fyzické symptomy. Já se z toho už fakt picnu. To tady píšu třeba i pro další lidi co narazí jednou na tuhle diskuzi nebo pro ty co to čtou a s něčím podobným bojují. Ať si to sami v sobě nevyčítaj, že je to jako zlomená noha a vyžaduje to čas. Není to, že si člověk lupne prášek a je hned veselej.Já si myslím, že neléčená nebo nedostatečně léčená psychika může udělat fakt zlo. A jo, taky jsem trpěla výčitkama a taky se i teď cítím blbě, ale to spíš kvůli toho, že vím, že v práci na mě budou hledět skrz prsty kvůli tomu, že jsem si dovolila tam dýl nebýt.
|
|
Okolík |
|
(24.2.2023 21:14:45) Marťasíno, já to včera četla. Od fren, ani od koníčka bych nic jiného ani nečekala. Dnes už jsem nevydržela....
|
|
|
|
|
Persepolis |
|
(24.2.2023 18:49:31) Z práce, která přispívá ke zhoršení psychického stavu bych odešla ihned. Zdraví máš jen jedno.
|
|
Pavla ... |
|
(26.2.2023 23:54:04) Odešla bych. Je to fér vůči Tobě i vůči zaměstnavateli. A je úplně jedno, jestli zaměstnavatel se chová hezky nebo hnusně. Hlavní je, jak se chovám je ... jak se chovají ostatní, to je zase jejich věc. Prostě když vím, že se někam nevrátím, vrátit nechci - tak bych dala výpověď, řekla důvody, pocity. A možná by se ulevilo i protistraně.
Taky jsme měli kolegyni na PN s psychiatrickou diagnózou, přes rok a půl. Jsme malá firma, nikoho dalšího jsme přijmout nemohli - co měsíc hlásila, že už nastoupí. Její práci dělali střídavě různí jiní lidé, kteří se ji museli naučit. Nakonec kolegyně získala invalidní důchod, bylo jí už přes 40 a mohl na její místo nastoupit někdo jiný. Myslím, že kdyby se i chtěla po půl roce / roce vrátit, všichni už na ni byli tak naštvaní, že by to ani nešlo. Navíc jsme u ní věděli, že to je z části fingované, někdo ji znal nějak blíže. Už si to moc nepamatuju, ale byla z toho takový divná pachuť.
Já raději jednám na rovinu - nelíbí se mi někde, přináší mi to psychický problémy - tak tam prostě nebudu. Proč taky. Peníze nejsou vše, do hrobu si je člověk nevezme, duševní zdraví ani jiné s nimi nezaplatí. A už jen tím, jak musí zakladatelka přemýšlet, zda tam nastoupí nebo nenastoupí - tzv. asi i kdyby jí mohlo být líp, tohle ji zase sráží zpět .. tak já bych prostě šla raději na pracák a hledala cokoliv. I pod mou kvalifikaci, hlavně klidnou práci, lepší kolektiv. Na doporučení. Vždy je nějaký řešení.
|
|
|