Palac + 1 |
|
(4.6.2023 17:40:57) jo. ve školce občas nějaká učitelka symbolicky přelepila děcku pusu izolepou, když na její vkus bylo moc hlučný. nebo nás nechávali fakt dlouho sedět u nedojedenýho jídla, dokud jsme nedojedli, i když se nám z toho třeba navalovalo.
přesto jsem chodila do školky ráda, bylo tam pár fajn učitelek, který byly hodný a to bachařský klima kmompenzovaly.
na prvním stupni jsem pak ve 3. a 4. třídě (2. polovina 80. let) měla drsnýho učitele - vybraný děcka opakovaně kopal kolenem do zadku před třídnou a říkal tomu "brambůrky", mě praštil ukazovátkem do hlavy...
na plaveckým výcviku nutily plavčice děcka, co se bály, plavat tak, že je odstrkovaly bidlem od kraje... bylo to dost drsný.
|
Despi |
|
(5.6.2023 16:41:35) Nevím jestli to bylo i jinde, ale tím odstrkováním od kraje bazénu byly pověstné České Budějovice. A celkově JČ. Asi byli vsichni ze stejné školy. Nicméně příbuzná tam měla nedávno deti. Zima je tam pořád stejná. Křičí taky pořád stejně, ale naštěstí tyče už nemeli. Každopádně z plavání mají neplavci dost traumata. Ti co už to ovladali tak ne. Ale asi je potreba se učit v laskyplnem prostředí a ne s profesionalnima plavcema co mají učení dětí spíš za trest.
|
babi_ |
|
(5.6.2023 17:10:03) Odstrkování tyčí od kraje bazénu hlásím též z Prahy (konec šedesátek).
|
sovice |
|
(5.6.2023 18:46:40) Byla jsem hodné dítě, učitelky mě mívaly rády, přesto jsem strávila mnoho a mnoho času ve školce seděním nad nedojezenym jídlem. (Když šla do téže školky má o 9 let mladší sestra, učitelky se s hrůzou ptaly mámy: "Taky vám tak špatně jí?")
Plavání ve školce jsem absolvovala cca 2-3 první lekce, bala jsem se, už si ale nevybavuju čeho, na odstrkování si nepamatuju, jenom na splývání s korkovou deskou a pak bez ní... Když jsem párkrát "zapomněla" plavky nebo jsem tvrdila učitelkam, že jsem nachlazená, maminka pochopila a odhlásila mě.
Nicméně o prázdninách před druhou třídou jsem se raději naučila plavat sama, ze strachu, že by mě to zase někdo učil. A pár let jsem pak plavala závodně
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(5.6.2023 22:35:42) Vida, přelepení pusy páskou také pamatuji. To bych zapomněla. Vybavuji si i matně tu holčičku, které to udělaly. Školka byl opravdu psycho ústav.
|
babi_ |
|
(5.6.2023 22:46:07) Tohle je strašná diskuze.
Už to vůbec nechci číst.
|
Ropucha + 2 |
|
(5.6.2023 22:54:40) Babi, pozitivní je, že se to mění, i když na můj vkus neskutečně pomalu. Chce se mi věřit, že je to generační záležitost, ale zaznamenávám i mladé lidi, kteří ještě jedou v linii "škoda každé facky, která padne vedle". Tak možná generace našich vnoučat už zažije všeobecně respektující a kultivovanou společnost.
|
|
Rodinová |
|
(5.6.2023 23:10:51) Babi, ja svy detstvi vidim jinak, asi jsem idiot s ruzovyma brylema nebo jsem mela extra kliku nebo to proste s odstupem cely hodnotim smirne Neztracej nadeji.
|
Ropucha + 2 |
|
(5.6.2023 23:18:25) A tak já své dětství také vidím jako vcelku pěkné, to asi většina lidí. Ale socialistická kolektivní zařízení holt měla svá specifika a obzvlášť školka se v mém případě "povedla". O to větší štěstí jsem měla na rodinu, možná i proto jsem výrazně vnímala ten rozdíl mezi dvěma různými světy.
|
Půlka psa |
|
(6.6.2023 7:26:32) "socialistická kolektivní zařízení holt měla svá specifika"
Nevím, jestli se to třeba ke konci nějak nezměnilo nebo jsem jen měla štěstí, ale má školka a první a druhá třída byla docela v pohodě. Někdo byl přísnější, někdo míň, ale nikdo děti nebil a celkově byli většinou k dětem laskaví. Pamatuju, že o tom bití ve školi mi rodiče a babička opakovaně říkali, že si to děti nesmí nechat líbit a hned to musí nahlásit doma, aby se to ve škole řešilo, protože bití dětí učitelkou je trestné. Vnímala jsem to jako naprosto plané varování před neexistujícím nebezpečím, protože jsem nic takového nezažila ani nezahlédla.
|
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 8:33:53) Urcite melo socialisticke skolstvi sva specifika, ja jen pod naporem tech hruznosti tady prekvapene konstatuju, ze jsem bud mela extra kliku nebo jsem mimo, proste si nepamatuju, ze by nekdo nekoho v prubehu me dochazky tloukl nebo sikanoval.
Ve skolce stavali kluci na hanbe a nekdy na 1. stupni nam ucitelka rikavali "Buuu, milacku", kdyz jsme nezdravili, jinak jiste ucitele meli sve mouchy, ale tomu jsme se spis posmivali. Muze to byt dane tim, ze jsem chodila do rekneme vyberoveho skolstvi v Praze a ne do zakladky v pohranici
Tak jenom jsem chtela dodat taky nejakou nehruznou zkusenost se socialistickym skolstvim.
|
Koníček mořský |
|
(6.6.2023 8:53:13) Však jsem tu včera taky psala, že jsem nic tak hrůzného fyzického nezaznamenala, ač jsem prošla 22 let socialistickým školstvím a zdravotnictvím. Ale asi je to o úhlu pohledu, protože mě herdička do zad a pár přelomených pravítek nepřijde prostě strašný. Spíš zábavný. Jinak byli lidi všude fajn nebo jsme byly fajn my děti. Nebo jsme měly vymletý hlavy, to je taky možné. Žila jsem na malém městě. Na plavání jsme nechodily, učily jsme se plavat doma a se školou jsme jenom jezdily do bazénu. Takže plavací trauma taky nemám, plavání bylo pro všechny děti přirozené.
Včera jsem se ptala kamarádů, zda zažily fyzické násilí - nezažili. Jenom učitel hudebky je občas "fláknul" smyčcem, občas je někdo "nutil" něco dojíst, ve školce museli násilně odpočívat. Jako násilí to nevnímali, trauma nemaji. Takže je to asi fakt o úhlu pohledu. Podle mě dětem neuškodí, když občas něco i vynuceně museji. Patří to k životu. Ale vlastně je dobře, když si zvyknou, že všechny jejich potřeby museji být vždy a neodkladně uspokojovány, že se nemuseji přizpůsobit okolí a společnosti, že nemuseji brát ohledy na ostatní lidi, že jsou z nich sebestředný a namistrovaný egoisti, který si mysleji, že nad ně není a při sebemenší nepohodě se hroutěji. Nemaji to jednoduchý ty dnešní sebestředný dětičky se svýma Matkama a věčným chlubením a porovnáváním na sociálních sítích.
Neviděly jste film Divotvůrkyně na ČT ARt (nebo jinde) ? To je vám tak pěkný ! A přečtěte si o Helen Kellerové, to je taky moc pěkný. Ale to jen tak na okraj (tématu).
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.6.2023 9:01:26) koníčku, ty jsi neskutečná... chápeš, že pokud jsi nic podobného nezažila, je tvoje bagatelizování opravdu nemístné? že se pak optiku toho, kdo nezažil, snažíš aplikovat na ty, kdo zažili? a zlehčuješ to a tváříš se, že ti, co to zažili, jsou vlastně méněcenní (zasloužili si to, dělají z toho vědu, nepřenesli se přes to...) bylas někdy obětí loupežného přepadení? znáš někoho, kdo by byl obětí loupežného přepadení? pravděpodobně ne, přesto těch loupežných přepadení je opravdu mnoho a opravdu ti, kdo to přepadení zažili, nepotřebují číst, jak si kdejaký koníček myslí, že nic takového jako loupežné přepadení se prostě neděje, protože koníček to nikdy nezažila... a když děje, tak to bude tím, že oběť něco udělala špatně... nebo se tím dodatečně až moc zabývá, koníčkovi taky v dětství soused v lavici snědl svačinu a jak se tomu dodnes spolu smějí, tak o co jde?
|
Ruth |
|
(6.6.2023 9:19:22) Já jsem zažila loupežné přepadení, od té doby vím, že na kriminálce byli skvělí policajti. 2008. Dnes k tomu dodávám, ještě že tam nebyla ta AI. To by to vypadalo. "Co je, proč to hlásíte, mně se to nestalo a vy to taky zvládnete, nevnášejte nám sem chaos, jsme vyhodnoceni jako nejlepší oddělení."
|
Koníček mořský |
|
(6.6.2023 9:38:23) A mně se zase zdá, že jste úplně stejný jako ty vaše násilnický učitelky. Když někdo (já) má jiný pohled, jiné vnímání, jiný názor, jiné zkušenosti, nechápete ho, protože neznáte všechny okolnosti, prostě nezapadá do vašeho "mustru", tak ho klidně dehonestujete, vyjadřujete se posměšně, vlastně veřejně, před ostatními, neustále poučujete, vychováváte. Kdybyste mohly, určitě byste mě nutily odpočívat (od Rodiny), za pejzičky zatahaly, herdičku daly, ukazovátko přelomily... Takže si nejdřív zameňte před vlastními prahy.
Mně to teda nevadí, přijde mi to zábavné a jsem ráda, že se takto "odkopáváte". To mě tady baví nejvíc. Ať už se to týká mě nebo si vezmete na paškál někoho jiného. Nepřestává me to tu bavit i
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 9:46:22) No jo, konicku, ale o tobe plati to same, prezenterky jinych nazoru prezirave setres a to jak jses tolerantni tu akorat furt jen proklamujes
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 10:14:23) Koníčka považuju za umělou inteligenci, kterou na nás tady Jirka zkouší. Nezdá se mi možný, že by někdo skutečný všude byl, všechno zažil a to všechno měl naprosto dokonalé.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.6.2023 10:17:47) "Koníčka považuju za umělou inteligenci, kterou na nás tady Jirka zkouší."
no to si fakt nemyslím, i mistr koníček se občas utne a vypustí skutečný příspěvek, bez pózy a mlžení a "děsně nad věcí" nějaká ta lidskost tam pod tím nánosem bude
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 10:20:11) To se neutne, to je tak naprogramovaný, aby to vypadalo lidsky.
|
|
|
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(6.6.2023 9:29:48) Ale však já jsem to teda asi taky zažila. Musela jsem ve školce "násilně" po obědě odpočívat, občas něco dojíst, ve škole jsem dostala herdičku, musela se koukat na spolužáky s přeraženým pravítkem, v lázních nás dokonce natahovali na mučidla - polohovali jsme s pytlíky písku navěšenými na kyčle a pod bradou a zlé Sestry nás chodily kontrolovat, zda se neulejváme. V pěti letech jsem byla v lázních Kynžvart, daleko bez maminky a dodnes mám schovanej dopis, kde mě vychovatelky chválily až do nebes. Tak i pro mě samotnou je zajímavý, že jsem žádný fyzický násilí nevnímala, nezažila, všechny ty učitelky, zdravotnice a vychovatelky mi přišly normální a fajn. Osobně mi přijde úsměvný, že to srovnáváte se znásilněním, loupežným přepadením či týráním. Takže to fyzické násilí na nebohých dětech asi fakt bagatelizuju, protože mě to nepřišlo jako násilí, ale jako součást výchovy a života. Doma jsem za život dostala asi tak jednu facku (v šestnácti a moc dobře vím za co), takže násilí nebylo běžnou součástí mého života. Jak to, že vy jste žily vlastně v pekle a já v ráji, když jsme žily v podobné době a v podobných podmínkách s podobnými lidmi ? Možná to já bagatelizuju a možná to vy hystericky přeháníte. A hlavně buďte v klidu, dnešní děti to dřívější fyzické násilí učitelům bohatě vraceji. Role se obrátily a dnes zažívají fyzické násilí naopak učitelé ( + ponižování, dehonestaci, vulgarity).
|
Despi |
|
(6.6.2023 9:47:43) Koníčku, Tak posilani do lecebny bylo tedy pro mne za trest. V 6 letech 2 měsíce. Nic horšího si nepamatuju. Svemu dítěti bych to neudelala. A to bych řekla, že mám od mala hodně pohodovou povahu. Obvinili mě tam z krádeže kterou jsem neudelala. Vydírali, že když budu brečet, že mi nepovolí návštěvu. Moje mamka to myslím obrečela. Pak jsem dlouho nikam nejela. Az v pubertě, kdy jsem byla už fakt velká. Nepamatuju si toho moc, prakticky jen pocity. Žádné zazitky. A tu hrůzu, že tam budu 2 mesice sama. Tyden jsem bulela. Jsem ráda že se přišlo na to, že takhle to pro ty deti není dobře. Ale tenkrát to bylo běžné. To nebylo nic proti dětem.
|
|
Federika |
|
(6.6.2023 10:20:01) Koníčku, ale tohle taky plošně není pravda. Nezažila jsem u svých dětí, že by se chovaly k učitelům špatně. Ani to neznám od jiných jejich spolužáků. Ani ty vulgarity nebo posměšný kecy o učitelích. Jinak já sama už jsem psala, fyzický násilí jsem nezažila. Nikdy ani zlomený pravítko, nikdo z učitel vy si to nedovolil. Ani tahání za vlasy. Odstrkování tyčkou u neplavců jo.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 10:27:53) Mě nikdy nenapadlo, že to odstrkování bidlem je týrání. Myslela jsem, že je to proto, aby všichni neviseli na okraji bazénu a snažili se plavat. Ale já tomu nerozumím. Čím dýl si tady čtu, tím víc si myslím, že už nerozumím ničemu.
|
Federika |
|
(6.6.2023 10:29:39) Inko, je odstrkování a odstrkování Pokud odstrkuješ napůl utopený dítě, brečící a zoufalý, zatímco ostatní -ti plavci-se na něj dívají a často se mu smějou, pak je to co?
|
|
Despi |
|
(6.6.2023 10:32:43) Inko, jsi blazen? Dítě, které neumí plavat a snaží se alespoň chytit odstrčíš a myslíš si, že se naučí plavat? No já plavat uměla, ale myslím že takhle by mě to určitě nenaučili.
|
monam |
|
(6.6.2023 10:37:32) lepím náhodně
pamatuju si studenou sprchu v jeslích, tehdy z toho byl nakonec průser, i v tehdejší době se to řešilo.
z odstrkování tyčí mám menší trauma než z házení do hluboké vody
jinak si pamatuji použití rákosky, pravítka, pár facek i kroucení ušima - ale to se na dívky nepoužívalo, to výhradně na kluky
pamatuji ale také učitelku, která mě měla v první třídy, byla nějak psychicvky nemocná a třeba hodinu v kuse na nás ječela
Přiznám se, že na svoji školní docházku + školku a jesle vzpomínám především jako na dobu ponižování.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 12:36:02) Já to přeci nedělám, jenom mě napadlo, že to možná fungovalo, když se to dělalo masově. A o žádném utopeném jsem neslyšela.
|
babi_ |
|
(6.6.2023 12:54:52) Inko, samozřejmě, že to fungovalo. Když člověk bojuje o život, tak se holt fakt snaží, a většina nějak přijde na to, jak se udržet nad hladinou. Utopit nakonec nikoho nenechali, to je jasný, ovšem to člověk v momentě, kdy se topí, holt nemůže vědět (že to dobře dopadne). Nevím, jestli jsi se někdy topila, já ano (nejen na školkovém kurzu plavání), je to zážitek krajního ohrožení, čas na klidné úvahy typu "však oni mě nakonec zachrání" tam tak úplně není.
No a pár dětí se tímto způsobem plavat nenaučilo, zůstal jim jen ten zážitek hrůzy.
Rozhodně se v tom nikdo po 50 letech nenípe, jen si to pamatujeme. Stejně, jako si pamatuji i krásné zážitky, a mohu o nich povyprávět
Tady zněl dotaz na násilí, tož píšeme o násilí. Dle mého odstrkávání neplavce tyčí ze břehu (tj. trenér není vedle něj ve vodě a nedodává mu pocit bezpečí) na hloubce od záchranného okraje bazénu týrání fakt je - že se tak část dětí naučila plavat na tom nic nemění.
|
Despi |
|
(6.6.2023 13:10:45) Babi, já si dokonce troufám tvrdit, že většina se tak plavat nenaučila. Naučili se slapat vodu a držet nad vodou. Což na tehdejší dobu asi bylo dostačující.
|
babi_ |
|
(6.6.2023 13:16:06) Despi, jo, to jsem napsala špatně: nenaučili se plavat, ale udržet nad hladinou.
|
|
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 13:19:11) Plavat me v YMCE nekdy v 5 letech nenaucili, protoz muj hodny utlocitny tatinek se na jejich metody nedokazal koukat a vzal me otamtud. Naucila jsem se sama v lete v rybnice s kamaradkou, nekdy po druhe tride a mela jsem dojem, ze jsem posledni ve tride Ostatne velky plavec nejsem doted.
|
Půlka psa |
|
(6.6.2023 13:31:11) Já chodila do plavání od 3 do 16 let a byli na nás v rámci možností něžní. Kolem bazénu se skladovaly desky a "lajny", ale žádné tyče, tak se domnívám. že se tam tou dobou nic takového nepoužívalo.
Brno za Lužánkami malý, Brno za Lužánkami padesátka a Brno Lesná pětadvacítka.
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 13:36:24) Pulko, ale ty jses (vyrazne) mladsi nez ja, jako vsude se predpokladam i u plavani pristup menil, k lepsimu
|
Půlka psa |
|
(6.6.2023 13:39:53) Buď se to lišilo geograficky nebo se to měnilo v čase. Tipuju spíš to druhé. Tohle bylo tak cca od 85 dál.
|
Stará husa |
|
(6.6.2023 13:49:04) Já už jsem tu psala, že jsem chodila do plavání v roce 1969 a žádné házení do hloubky ani odstrkování tyčí se nekonalo. Plavčíci byli s námi ve vodě, učili jsme se nejdřív potápět ve vodě, která nám byla do pasu, abychom se jí nebáli, pak splývat a potom plavat prsa, přičemž se dbalo na styl, takže žádné šlapání vody. Ti, co už plavat uměli, brousili styl a učili se plavat kraul. Ti také plavali na hloubce, zatímco my, neplavci, jsme se učili plavat v mělké vodě, kde jsme dosáhli na dno. Takže to bylo o 20 let dříve, než se učila plavat Půlka a žádné týrání se nedělo už tehdy.
|
|
|
|
|
Monika |
|
(6.6.2023 13:50:07) Rodinová, myslím, že průměrné dítě se bez navštěvování předškolních kursů v režimu "koupeme se jenom v létě" naučí plavat tak kolem těch 6-8 let, že je to takové "okno ve vývoji", kdy to jde i bez nějakých speciálních pedagogických metod, když dítě má příležitost se koupat a nebojí se z nějakého důvodu vody. Já se naučila po 1. třídě, tj. v 7 letech, myslím, že jsem byla poměrně v normě. Ve vnitřním bazénu jsem byla poprvé v životě až když ho postavili v našem městě, tuším že jsem byla ve 4. třídě a teprve v 5. a 6. jsme měli plavecké kursy (to byla u nás tradice asi proto, že se před stavbou bazénu jezdilo přes 30 km do jiného města?). To už ale nějak uměli plavat všichni kromě asi 2 (z toho 1 se to naučil, druhý stejně ne), rozlišovali se jen lepší a horší plavci. A tím, jak jsme byli už větší, tak ta 3. nejslabší skupina umístěná na krají se 120 cm hloubkou fakt neměla potíže dostat normálně nohama na dno, takže divadlo s chytáním se za okraje a odstrkováním tyčí by ani nemělo smysl
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 14:05:12) Asi jo, Moniko, my jsme ani nebyla rodina s vyraznymi plaveckymi ambicemi typu "nase mala Rodinova bude plavat zavodne za Slavii", spis s ambicemi vykoupat se, zaplavat si a neutopit se u toho
|
Monika |
|
(6.6.2023 14:26:31) Rodinová, to by mě ani nenapadlo, že předškolní plavání by mělo být motivováno představou o závodní kariéře Myslím, že většina rodičů lpí hlavně na ochraně proti utopení, taky hodně dětí pobyt ve vodě baví, no a posledních asi 20 (?) je taky veliká móda "plavání" miminek (nebo možná se to covidem nějak utnulo? nemám teď v okolí žádné matky s miminy). A hodně lidí má bazény na zahradě, to je taky velký rozdíl proti "našim časům" ...
|
|
|
Len |
|
(6.6.2023 14:20:37) Mne tatka naucil plavat cilene pred prvni dovolenou u more, to mi bylo necelych sest. Meli jsme zahradku v zahradkarske kolonii hned u rybnika, takze koupani porad. Mamka je neplavec. Nejake sportovni vykony je ani nenapadly, spis to bylo asi z bezpecnostnich duvodu. Pak jsme jezdili se skolkou a se skolou do zde probraneho bazenu hruzy v CB, zadne nasilne uceni odtamtud si nepamatuju, akorat touha plavcic po tom, abysme spli(y)vali, coz mi vadilo, protoze zadrzet dech ani postupne vydechovat nosem neumim. Ale vim, ze me nenutili, to bych tam odmitla jezdit, nikdy jsem nebyla prizpusobiva natlaku a nikdo nic nesvedl, kdyz jsem rekla ne. Ale ta voda byla fakt hrozne studena, jak uz tu nekdo psal.
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.6.2023 14:25:56) " muj hodny utlocitny tatinek se na jejich metody nedokazal koukat a vzal me otamtud"
to je hezké můj tatínek moc útlocitný nebyl a navíc trpěl fixní ideou, že ze svých dcer vychová sportovně zaměřené děti, i kdyby nás to mělo stát život já měla navíc tu smůlu, že ač starší sestra byla obézní dítě, byla mnohem víc nadaná než já, v té době hubená... ta nejmladší byla vyloženě šikovná a pružná... já měla ještě v 5 letech na kole pomocná kolečka, neuměla jsem plavat, mizerně jsem lyžovala, nešel mi ani líný tenis, natož badminton byla jsem to nejnešikovnější dítě pod sluncem tatínkova představa byla, že čím víc na mne bude řvát a nadávat mi, tím víc se budu snažit a tím lépe mi to půjde - kdo ví proč, jediné, čeho dosáhl byl můj pláč, ještě větší nervozita a občas jsem se zcela regulérně pozvracela... no nakonec jsem se naučila jezdit na kole sama, když u toho nebyl, stejně jako lyžovat, plavat na táboře, jen ten líný tenis ani badminton jsem nepřemohla... a když jsme ve třetí třídě začali jezdit na plavání, s velkým překvapením jsem zjistila, že ani mí spolužáci neumí všichni plavat, stejně jako v 7. třídě, že neumí někteří lyžovat... jo a na tom kole taky neuměli všichni... škoda, že ani zjištění, že asi nebudu ta nejneschopnější na světě, mi na sebedůvěře nijak nepřidalo (jinak tátu z ničeho dodatečně neviním, beru to tak, že dělal to nejlepší, co v té době uměl, opravdu věřil tomu, že to má smysl, nemínil mi nijak ubližovat... vlastně je mi ho někdy líto, nebyl připraven na dítě, jako jsem byla já a spíš to beru jako lekci pro sebe, když mám tendenci v něčem trochu víc tlačit na své děti )
|
K_at |
|
(6.6.2023 14:37:04) Rose, to je mi líto. Takový hrozný stres. Myslím, že jsi neskutečná, když to dokážeš vidět takhle racionálně a s láskou. Být tvojí maminkou asi manžela vezmu válečkem.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.6.2023 14:58:53) kat, maminka to "zachraňovala" útěšnými větami typu "to nevadí, že jsi nešikovná, stejně jsi naše a tak tě máme rádi" jinak mám kliku, jsem (jak říká manžel) "emocionálně plochý cynik" (ba ne, je jasný, že jako dítě jsem to vnímala těžce, ale na druhou stranu vždycky jsem věděla, že mě milujou, že jsem pro rodiče důležitá, že vždycky tu budou pro mne - to mi pak dalo do života asi to nejdůležitější... a tu rodinnou záchrannou síť za zadkem vnímám dodnes, za to jim nepřestanu být nikdy vděčná )
|
Beat |
|
(6.6.2023 15:22:00) Stejně je zajímavé, jak se to vše v člověku namixuje. Žádnou záchranou síť v zádech jsem nikdy neměla, ani jako malá. Jak jsem to tu už jednou psala, neměla jsem moc radostné dětství, doma byly velké problémy. Otec od nás brzo odešel, mama byla velmi vážně nemocná. Byla jsem na vše vcelku sama od 10- 11 let. Dva o dost starší sourozenci byli ok, ale měli už svoje životy. Bývala jsem hodně doma sama, na vše sama. ZŠ v 70. a začátek 80.let. Zažila jsem většinu toho, co tu píšete. Klasický zupácký přístup ve škole, žádná laskavost od učitelů, kluci nám dělali kdeco. Sama 2 měsíce v lázních bez jediné návštěvy kohokoliv. Po lázních návrat do školy, kde jsem si připadala cizi. Úplně mimo kolektiv. Děti mě přehlížely. Moje nejlepší kamarádka měla za ty dva měsíce už jinou nejku😀. A další, podobné vzpomínky by se našly. Traumata z toho žádná nemám, nejsem nejistá, ale naopak poměrně dost sebevědomá, vyrovnaná. Chápu, že každý to má jinak, nehodnotím.
Nad čím ale přemýšlím je to, že dnes jsou některé děti jak v bavlnce, nikdo se na ně nesmí ukorne ani podívat, něco vyžadovat, chtit. Natož zvýšit hlas. Včetně rodičů. Věci v rodině se často nedějí podle rodičů, ale podle děti. A čím to je, že tyhle samé děti jsou mnohem častěji než dřív velmi nejisté, nevěří si a mají deprese už na ZŠ? Proč? Ja teorii mám.
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 16:31:31) Beat, člověk se zdravou psychikou něco unese. Já jsem měla pohodlnější rodinné prostředí než ty, nicméně ideální ve všech směrech také nebylo, prošla jsem jako dítě jeslemi, školkou, též dlouhým pobytem v nemocnici bez návštěv (rodiče jsem prý nepoznala, když si mě vyzvedli), základní školou se šikanou, nepříjemnými setkáními s pedofily ... A v těchto věcech mi nikdo nijak nepomáhal, musela jsem si to zpracovat sama. Úderem 18 let jsem odešla z domova a přestože mě rodiče finančně podporovali, žila jsem si už po svém. A kromě toho, ze si to všechno prostě pamatuji, nepociťuji, že by to na mně zanechalo nějaké neblahé následky. Považuji se za vyrovnaného sebevědomého člověka, který se nebojí lidí ani zkušeností a žije spokojený život. Citlivější, labilnější osobnost se může s nepříjemnými zkušenostmi vyrovnávat hůř, ale to si člověk nevybere, to holt je každému nějak dáno.
|
|
|
kosatka2 |
|
(6.6.2023 17:45:49) Taky se hlásím k "emocionálně plochým cynikům" a moje záchranná síť byla sice pevná, ale zato umotaná z velmi drsného vlákna.
Přestože jsem byla víceméně bezproblémová a všechno mi šlo tak nějak samo, nemůžu ze sebe setřást tu zkušenost, že někomu slabšímu se děje něco zlého. Protože zákeřná učitelka si samozřejmě nevybere mě z průměrné rodiny, ale spolužačku plachou z hodně chudé rodiny, apod... To, že se mně nic hrozného nedělo neznamená, že mi nebylo líto druhých (tyč v bazénu Praha Radlice přelom 80./90. let.).
Zajímavé mi přišlo, že jsem se nikdy rodičům nesvěřovala, a vážím si toho, že se mi děti svěřují ažaž. Fňukání kvůli blbostem moc nemusím, ale když syn plakal kvůli tomu, že kuchařka v MŠ vyhrožuje holčičce peklem a zavíráním do kumbálu, s jednou učitelkou jsem to opatrně probrala, kvůli té holce.
|
|
|
Monika |
|
(6.6.2023 15:03:13) Kat, ono je tohle ale těžké - někdo vyčítá rodičům, že ho do něčeho tlačili (sportu, hry na hudební nástroj, do učení cizích jazyků nebo náročnějšího studia) a jiný zase, že netlačili a nechali ho "hnít". Potom taky je to těžké, pokud některé ze sourozenců aktivita baví a jiná ne a rodiče by je rádi sjednotili, mimo jiné z praktických důvodů ... Samozřejmě, že druhá věc jsou použité prostředky (řev nebo dokonce násilí), ale správná míra "snah o zdokonalení dítěte" se hledá těžko ...
|
|
|
Rodinová |
|
(6.6.2023 15:05:33) Rose, jses zarny priklad, jak prekonat detska traumata , ale jak pises, tys vedela, ze pres vsechny sportovni neuspechy jse mate radi a podporujete se.
|
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(6.6.2023 10:41:15) Inko, já zase vždycky považovala to "bidlo" za nějaký nesmysl z první republiky, naprosto nechápu, jak toto někoho napadlo a už vůbec, že to někde přežívalo netuším do kdy, když tady o tom píšete mladší, než jsem já. U nás nic takového v bazéně ani nebylo (jednalo se tedy o nový bazén cca z roku 1985, byli jsme 1. nebo 2. ročník, kdo tam chodil na školní plavání, předtím se jezdilo do jiného města). A prostě jsme normálně plavali, když nám řekli, že máme plavat. Když někdo nedělá ve třídě to, co má, taky do něj někdo šťouchá tyčí?
|
|
Alena |
|
(6.6.2023 10:51:36) "že to odstrkování bidlem je týrání. Myslela jsem, že je to proto, aby všichni neviseli na okraji bazénu a snažili se plavat." I mne jako osmilete bylo jasne, že puvodni funkce bidla je samozrejme záchranná - melo se podat diteti, ktere melo potize, aby se chytlo a bylo pritazeno ke brehu. Jak se pak realne pouzivalo byla vec jina, ale ani jako dite, ktere si netrouflo protestovat, jsem si nemyslela, ze odstrkovani těžko dohmatavajicích od žlábku, je v poradku.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(6.6.2023 9:23:04) Koníčku, pleteš třešně a višně. Jako vždy. Děti toho normálně musí spoustu. Normálně se v mnoha věcech musí. Týrání, šikana, zneužití moci nemá absolutně nic do činění s frustrační tolerancí a respektem k pravidlům.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 9:53:58) Rodinová, tak tady byl výslovně dotaz na ty špatné zážitky, tudíž se tu kumulují. Já bych řekla, že to bylo jednoduše "o lidech", někde se nevhodné praktiky rozbujely více a někde méně. A také záleží na vnímavosti dětí, někdo možná prošel stejnou školkou jako já a žádnou negativní vzpomínku si nenese. Já si zase nenesu žádnou negativní vzpomínku na plavání např.. Měli jsme příjemné trenéry a žádné házení do hloubky ani odstrkování tyčí, jak tu některé kolegyně popisují, jsem nezažila. Takže štěstí na "normální lidi" určitě mohl mít člověk i tehdy.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 10:18:53) "A také záleží na vnímavosti dětí, někdo možná prošel stejnou školkou jako já a žádnou negativní vzpomínku si nenese." Tohle bude jádro pudla, někdo ty dávný křivdy zapomene a někdo se v tom nípe ještě v padesáti. Podobný téma už tu bylo, akorát, že za všechny problémy v dospělosti můžou rodiče.
|
Despi |
|
(6.6.2023 10:29:28) Inko, já se v ničem nenípu. Nikomu nic nevyčítám. Ani nemám žádné trauma. Ale něco si prostě pamatuji. A ne vždy dobré věci. Aneb jak zní pořekadlo: "zažitek nemusí být pozitivní hlavně že je silný". My to používáme trosku ve vtipu. Ale ono to tak je. A pozvracet se u jidla nebo podobné chuťovky si clovek proste pamatuje. Vím že někteří učitelé byli prostě blbci.
Ale největší trauma mám ze zakladky, kdy kluci nahnaly holku ze třídy do kouta a tam jí osahávali. Prakticky bylo jedno která to byla. Nedalo se odtud utéct. A proti tomu taky tenkrát nikdo nebojoval. A neřešil.
|
Federika |
|
(6.6.2023 10:30:48) Ježiši, Despi, že ty jsi chodila se mnou do třídy na gympl? Já si tohle často vybavovala. a říkala jsem si, jakej by byl dneska z toho průser...
|
Despi |
|
(6.6.2023 10:44:55) No myslím že tenkrát to bylo jinak. Spousta holek o které zatím nebyl zajem tak to chtely, ty ktere to zaživaly mely smíšené pocity. Nebyly ve skupině tech odstrkovaných, ale že by to bylo něco báječného to tedy ne. A branily se tedy vsechny. Dnes si rikam jak divně nastavené to bylo a jak pokroucené myšleni jsme meli. A nikdo proti tomu nebojoval myslím. Dílem urcite proto, že dříve se neřesilo nic a dilem asi kvůli tomu, že nám to proste neprislo divné. Nikdo s námi o ničem takovém nemluvil.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.6.2023 11:40:14) tak u nás proti tomu bojovali a poměrně výrazně... pamatuju si, jak se řešily aféry, kdy kluci zahnali nějakou holku do šatny (klece), zamkli z obou stran a osahávali ji... týkalo se to teda vyšších ročníků a když si holky stěžovaly, řešilo se to a kluci dostali jak snížené známky z chování, tak proběhlo i kolečko přednášek pro všechny třídy... klece se pak nedaly zamknout a na chodbách u nich se zvýšil dozor... zafungovalo to v pořádku... u nás ve třídě podobný teror nastal v páté třídě, kdy k nám přibyly děti z vedlejší vesnice s malotřídkou do 4. třídy - bohužel se samovolně rozdělili na holky a kluky a my dostali jen ty kluky - byla to povedená partička sígrů, co využili princip "nového gangu"... tak jak by si "naši" kluci nikdy nedovolili na nás sáhnout, tak tihle z toho měli ohromnou zábavu - no vyřešili to nakonec naši kluci, párkrát je za to zmlátili - z hlediska výchovy možná nevhodné, ale nadmíru účinné sama jsem se teda obětí nestala, ještě pořád jsem v té páté třídě byla rváč a nedělalo mi problém ji někomu pořádnou natáhnout, což teda na tyhle kluky platilo... ale pamatuju si, jak hodně nepříjemné to pro některé holky bylo... a nakonec jsme to vlastně probírali a v rámci třídnické hodiny s naší třídní, nebýt toho, že to vyřešili kluci sami, řešila by to ona, rozhodně by nic podobného netolerovala...
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 15:48:27) "Nikdo s námi o ničem takovém nemluvil."
Psychická pohoda vůbec nebyla tématem. O šikaně se nemluvilo, o nějakých osobních právech nebo osobní svobodě také ne. Řešila se pouze formální kázeň, delikty majetkového charakteru nebo významné fyzické násilí.
|
|
|
Monika |
|
(6.6.2023 10:46:23) Federiko, na gymplu Vás kluci naháněli do kouta a osahávali? Jako na čtyřletém? To si vůbec na našem "venkově" neumím představit, nenapadlo to ani kluky na základce v tom nejhorším věku. To měli spoustu blbých pubertálních řečí, to jo (a nejspíš to bylo mezi pohlavímí i vzájemné), ale nějaké fyzické praktiky natož takového charakteru tedy fakt ne ... Na gymplu už začínaly normální pokusy o vztahy a tak a všichni se chovali dost "dospěle", nevybavuju si vůbec žádné násilí ani mezi kluky navzájem ...
|
Federika |
|
(6.6.2023 10:49:04) Denně. Byla to "velká zábava". Vždycky si nějakou vyčíhli, jen tak ze srandy, odtáhli dozadu na takovej stůl a tam ji vysvlíkli, osahávali, chechtali se. Byly holky který z toho měly fakt trauma. A taky takový,který měly trauma z toho, že "si je nikdy nevybrali" Nikdo to nikdy nepráskl a nikdy se to neřešilo. Ano, dneska tak dvě holky nikdy nepřijdou na třídní sraz kvůli tomu.
|
monam |
|
(6.6.2023 10:55:22) Tak nějaké pokusy o osahávání taky pamatuju, ale svlíkání.... to fakt ne. Z toho bych měla trauma asi taky. U nás se tohle dělo na základce.
|
Despi |
|
(6.6.2023 11:14:30) U nás na zakladce byla u rohu skriň. A misto tak akorát na 3 lidi. Tak to se nedalo utect. Svlekani nebylo na pořadu dne. Stacilo si sahnout. Rostly mi docela prsa. To bylo samozřejmě zajímavé. Ale naštěstí tam byla děvčata co měla všechno lepší. Tak na(ne)štěstí to schytaly víc ty.
Nicméně opravdu i v tomhle záleželo na pohledu. Nikdo nic neřešil. Tak to bylo asi ok. Nekomu to vadilo. Nekomu ne.
|
|
Stará husa |
|
(6.6.2023 11:28:51) Mně se stalo asi v sedmé třídě, že mi kluk z vyššího ročníku sáhl na chodbě na prsa. Nosila jsem na halence takovou brož ve tvaru hodin a on předstíral, že si ji chce prohlédnout a sáhl mi na prsa. Byl to pro mě šok a velká nepříjemnost, snažila jsem se mu pak vyhýbat. Ale jinak si na nic podobného nepamatuju, na gymplu už vůbec ne.
|
|
Marika Letní |
|
(6.6.2023 18:34:48) U nás taky jen pokusy na ZŠ ale jen od někoho (pár gaunerů) a dovolili si to jen k předčasně vyspělým, což jsem naštěstí nebyla. Mně psali milostné dopisy, ale nikdo mě neosahával naštěstí. A na gymplu tedy ani omylem, to už byla jiná úroveň chování.
Jo vlastně ještě na prvním stupni nám kluci jednu dobu zvedali sukně, ale to nic hrozného nebylo, jen otravné a vyřešily jsme to s holkama tak, že jsme nosily pod sukní modré trenýrky z úboru na TV a kluky to rychle přestalo bavit, když neviděli spodní kalhotky, jestli jsou s kytičkami apod. To byla spíš dětská zábava, když šlo o ty kalhotky a nic jiného.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 15:56:22) Federiko, násilné svlékání a osahávání na našem gymnáziu si tedy neumím představit. Měli jsme asi kultivované spolužáky, toto bych očekávala od nějakých grázlíků úplně jiného ražení. Naši kluci se rozhodně nebránili dobrodružstvím, alkoholovým ani sexuálním, někteří byli divocí hodně, ale tohle nepěstovali.
|
Federika |
|
(6.6.2023 17:45:52) Ropucho, zpětně to vidím tak, že na gymplu u nás jsme nebyli kultivovaní nikdo
|
Beat |
|
(6.6.2023 17:52:20) Ropucho, nemyslím, ze by dnešní děti, ty, které mam na mysli, neměly zdravou psychiku. To je prave to.
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 22:49:29) Beat, jojo, rozumím. Chtěla jsem potvrdit, že lze projít i ne zrovna idylickým dětstvím v pořádku. Jestli je dneska více křehkých dětí, to neumím posoudit. Ten dojem se nabízí možná díky tomu, že dneska se o tématu mluví. Dříve se to téměř vůbec neřešilo, děti zůstávaly se svými problémy samy a těžko říct, jaké následky to mělo. Možná spousta necitlivých rodičů a pedagogů vyrostla právě z dětí, které náležitě nezpracovaly vlastní negativní zkušenosti. A stejně tak možná rodiče, kteří se naopak bojí dětem stanovit jakékoliv hranice.
|
Beat |
|
(6.6.2023 22:57:02) Ropu. Určitě se o tom dříve nemluvilo, ale prokazatelně je dnes křehkých děti víc. Nárůst děti, které potřebuji psychologickou/ psychiatrickou péči je enormní.
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 23:01:07) Beat, to máš pravdu, nárůst je v současnosti enormní. Ale těžko říct, jestli takové děti tady třeba před padesáti lety nebyly také, jen je nikdo nevnímal, péče se jim prostě nedostalo a nějak se musely popasovat s osudem samy.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 22:40:08) Federiko, tak to jste se tam nějak mimořádně sešli, nejspíš jste se nestihli vyřádit na ZŠ
|
Federika |
|
(7.6.2023 8:58:24) Ropucho, bylo to tak i v jiných třídách, nesešli jsme se mimořádně. Ale nijak to asi nikoho neovlivnilo, kromě teda asi dvou holek, které kvůli tomu nejezdí na srazy. Většina šla na VŠ, většina dostudovali, jsou z nich lékaři,právníci, učitelé, ekonomové, tlumočníci...
|
babi_ |
|
(7.6.2023 9:55:00) Federiko, mně tedy dvě holky, které to patrně "odnesly" (že nechtějí vidět obtěžovače ani po desítkách let), přijdou jako dost. Z kolika? Ze 40? I kdyby ze sta. Ale vrátit čas nejde, prostě každý jsme si něco prožil a nějak to (s)nesl - holt stejná situace je pro někoho v pohodě a pro jiného hrůza. Osobně mi přijde "zahnat někoho do rohu a tam ho osahávat" jako fakt dost za hranou v jakémkoli věku a době a složení skupiny. Už čistě to "víc na jednoho". Nojo, vím, že život není fér.
|
Federika |
|
(7.6.2023 9:58:23) Babi, asi ze 30, teda ze třídy. Ale ty holky, asi to nebylo zdaleka jen kvůli tomu, nejspíš by nechodily ani tak, byly vždycky tak nějak vyřazený. Jinak jsme spolu docela drželi, já na gympl špatný vzpomínky nemám. Za hranou tam bylo víc věcí.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(7.6.2023 10:09:15) možná kdyby ty dvě nebyly vyřazený a někdo by je zkusil zařadit, tak nemusely být terčem blbých vtípků a mohly mít hezký vzpomínky na čtyři roky mládí
jenže tenkrát se to neřešilo a některý dnes nepřijatelný věci byly normální, naštěstí se toto změnilo. Jenže zase možná jdeme až do opačnýho extrému
|
Federika |
|
(7.6.2023 10:29:42) Yuki, nevím jak by to šlo vyřešit. Ono to řešení i dneska má někdy spíš opačný účinek. Ted myslím vyřazení některých dětí z kolektivu.
|
|
|
babi_ |
|
(7.6.2023 10:10:30) Federiko, jestli to není jen kvůli tomu, tak i obecně... někdo to holt má těžké. Jsem na toto téma asi trochu citlivější tím, že jedna spolužačka (u nás tedy ze 42) v důsledku své jinakosti (tak nějak vyřazená, jak píšeš) skočila ve čtvrťáku z Nuseláku. Chápu, že jsme za to nemohli jen my jako spolužáci - byla reálně jiná, ale určitě jsme přispěli. Já byla tedy vždycky taky drobet stranou (například jsem vůbec nepila alkohol, nekouřila, mejdany šly mimo mě...), ale vyhovovalo mi to, přátele jsem měla (a mám stále tytéž) jinde. Přesto (proto?) cítím určitou část odpovědnosti za zmaření jejího života.
|
Federika |
|
(7.6.2023 10:28:08) Tak já mám podobný pocity u jedný holky. Celý 4 roky byly vysmívaná cokoli řekla, bylo trapný, nikoho neměla. Já jsem se toho nikdy neúčastnila, bylo mi to vlastně odporný, ale...Taky jsem nepomohla. Nebyla hloupá trapná a už vůbec ne ošklivá, s odstupem byla snad jediná, kdo na fotkách teď vypadá normálně (My všechny tehdy "in" květák na hlavě a tak ona dlouhý rovný vlasy...)
|
|
Despi |
|
(7.6.2023 10:58:35) Babi, Fed, Ono to vyřazení prostě funguje tak nejak z obou stran. S málokým jsem si ve třídě rozuměla. A teď si říkám jestli to bylo mnou nebo jimi. Zapadala jsem tedy do skupinky dětí od školky ale asi jen proto, že nas bylo ve třídě pár tak jsme drželi spolu, protože jsme se znali. Výraznější pospolitost byla až v 8. Třídě. Jak jsme asi byli vsichni už rozumnější sociálně.
Z dětství mám ale jen jednu kamarádku. A s ostatními si dodnes nemám moc co rict. Bohužel to tak mám i v životě. Že mě nebaví se bavit s lidmi co nejsou moje krevní skupina. A bohužel i u chlapů. Prijde mi že vetsina volnych chlapů jsou hlavně ti hloupí.
|
Federika |
|
(7.6.2023 13:33:27) Despi, vždyť to ale nevadí. Nikdo se nikdy nemusí kamarádit se všemi
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Alena |
|
(6.6.2023 10:54:42) "To si vůbec na našem "venkově" neumím představit, " Ani v Praze.
|
babi_ |
|
(6.6.2023 11:20:06) Též hlásím pražský gympl (i základku, kde bylo pár echt sígrů) bez těchto "zábav".
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 12:24:57) Nám kluci zvedali sukně, řešily jsme to nošením modrých trenýrek. Osahávání v šatně zažil manžel, vzhledem k tomu, že ty poškozený se s ním nejen bavěj a choděj na srazy, některý i kamaráděj, tak asi trauma nemaj.
|
Despi |
|
(6.6.2023 12:35:28) Inko ty seš fakt.. Tim si chce tvuj manžel jako ospravedlnit, že osahával holky? Že jim to nevadilo?
Nevím co ti na to říct. Nechci být vulgární..
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 12:39:11) On si nic nechce ospravedlnit. Prostě to tam kluci dělali. Co s tím jako teď mám dělat? Mám se rozvést, že v šestý třídě osahával holky?
|
Despi |
|
(6.6.2023 13:13:50) Inko, jestli se rozvedeš to je mi jedno. Hlavně bych nerikala nic ve smyslu "je to v pohodě, holky se s ním bavej".
Není to v pohodě!
|
Půlka psa |
|
(6.6.2023 13:17:04) Některé se tím opravdu bavily. Obecně z toho sice nic neplyne, ale ty konkrétní kamarádky od pana Inky se tím klidně bavit i mohly. Vyloučit se to nedá.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 13:31:47) Jak ty můžeš vědět co je pro koho v pohodě? Jedna z těch holek je moje nejka a když to vyprávěla tak řikala, že nejsmutnější byly ty, o který se kluci nezajímali.
|
babi_ |
|
(6.6.2023 13:36:42) Obecně to není v pohodě. Někomu se to líbí (pamatuji se, jak tu jedna dospělá žena se cítila jistým způsobem polichocena zájmem, když jí kolega poslal fotku svých intimních partií), někomu ne, někdo by o to stál, a není osaháván. Ok. Ale mimo normu v dnešní době to rozhodně je, a ani před 40 lety to nebylo mravné.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(6.6.2023 13:44:23) Ano i před 45 lety za to dostal třídní důtku. Ale opravdu z něho nevyrostl násilník ani neposílá kolegyním hambatý fotky.
|
babi_ |
|
(6.6.2023 13:49:36) " i před 45 lety za to dostal třídní důtku" v pořádku, pro tuto debatu tedy vyřešeno, bylo označeno jako "špatně" - tedy nikoli "v pohodě".
|
Despi |
|
(6.6.2023 15:53:01) No to na začátku nezaznělo. Spíš lehce ironicky ve stylu.. však vo co de?
Já z toho taky nemám trauma. Spíš mě stve, že se pořád násilí na holkach/ženách tak nejak zlehčuje. " Vsak jí jenom placnul přes zadek, trošku si sahnul no a co?" Pres zadek si může placat svou ženu večer. A nemeli bychom se tvářit ve stylu " no a co?"
|
byvala radka |
|
(7.6.2023 12:58:47) to osahavani probihalo obousmerne, i od holek smerem ke klukum
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 16:11:31) "řikala, že nejsmutnější byly ty, o který se kluci nezajímali."
To je velmi dobře možné. Byly (a pravděpodobně jsou i v současnosti) dívky s pokřiveným vnímáním sebeúcty, které byly vděčné za jakýkoliv zájem chlapců. Klidně i násilný a ponižující, jen když si jich chlapci všímali. Cítily se díky tomu atraktivní.
|
|
|
|
|
byvala radka |
|
(7.6.2023 12:55:50) promin, ale obcas to probehlo a nekteri se na to i tesili/y. Patrilo to k otukavani obou pohlavi a vetsinou pak "spolu chodili"
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.6.2023 13:05:23) "obcas to probehlo a nekteri se na to i tesili/y. Patrilo to k otukavani obou pohlavi a vetsinou pak "spolu chodili""
To ale nemluvíš o tady zmíněných situacích, kdy houf kluků osahával jednu holku, že? Ono je to hodně jiné jeden na jednoho (to může být v pohodě nebo nepříjemné nebo děsivé) a jiné v davu - to je děsivé snad vždycky... Ti aktéři tam úplně ztratí sebe sama a jsou jen smečka, to je hnus...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.6.2023 15:40:24) ", já se v ničem nenípu. Nikomu nic nevyčítám. Ani nemám žádné trauma. Ale něco si prostě pamatuji."
Já také nepociťuji trauma a ani nevím, jestli jsem ho pociťovala v tom předškolním věku. Ale pamatuji si, co se kolem mě dělo a pamatuji si, co mi nebylo příjemné.
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(6.6.2023 11:08:30) Rodinová, tak asi nikdo tu nenapsal, že své dětství jako celek vnímá negativně, či jako plné příkoří... jenom ty způsoby "pedagogů" mi přijdou prostě strašný
|
Federika |
|
(6.6.2023 11:13:24) Já mám z dětství pár protivných vzpomínek, ale většinu super Teď s emi vybavila jedna protivná, ale nesouvisela se školou.Musela jsem chodit vyhánět husy k potoku. Já je ale nesnášela, bála jsem se housera. Předtím jsem musela jít natrhat kopřivy k zámecký zdi, kde jich rostlo hodně. Jenže za tou zdí byl parket, kde probíhaly každý víkend zábavy a lidi tam chodili "na záchod". Já nosila vietnamky, žabky. Často jsem šlápla od nějakýho hovna, celou nohu smradlavou, popálená od kopřiv jsem pak šla s prutem za husama, občas na mě vyběhl ten houser, pak jsem běžela já s posranou nohou před houserem houser za mnou... Ještě že jsem zdrhla do tý Prahy
|
|
|
|
|
|
|