| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak dopadneme po manželčině nevěře?

 Celkem 154 názorů.
 Enigmat 


Téma: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 17:21:36)
Byli jsme více než deset let v takřka harmonickém vztahu, máme skoro dvouleté dítě. Před půlrokem si manželka někoho našla. Když jsem to zjistil, myslel jsem, že to prostě ukončí a po krátké době bude klid. Jenomže místo toho zvolila taktiku lží, zatloukání a slibů, že už to ukončila apod. A já ty šance opakovaně dával.
Opakovaly se tedy šťastné okamžiky udobřování, že už je to v pohodě a pak zase zklamání z toho, že v tom pokračuje, hádky a bohužel i z mé strany pak různé výčitky a tak. Když už to začnu vzdávat, že končím a jdu pryč, tak si mě zase přitáhne, že mě miluje a já podlehnu, protože mě furt přitahuje a cítím k ní pořád ještě trochu lásky, ale i nenávist. Z nejhoršího jsem sice venku, prošel jsem si lehkou depresí, ale trápí mě to furt, blbě se s tím srovnávám, chvíli odolávám a pak ze mě vyjede leccos hnusného.

Rozvádět se ale nechce. Tak mi to přijde, že zůstává se mnou spíš z vypočítavosti, z pragmatického hlediska. A to je to, co mě ničí.
Teďka se za poslední týdny s ním asi nestýká, nevím. Jenže už jsem přečetl hodně příspěvků od nevěrnic a poznal, jak to chodí, že se jen na chvíli přeruší schůzky a jede se dál.. V kontaktu jsou pořád. Když se zeptám, jestli si píšou, tak prý jen jak se máš a tak, o čemž si myslím svoje. Už jsem jí navrhl taky, ať se za ním odstěhuje na pár měsíců, ale to odmítá, že prej se nemá stěhovat kam.
Pro mě už by bylo přijatelnější, kdyby řekla, že se rozvedem, ale tohle je peklo. Mě ta její hra na dvě strany vytáčí a moje chování pak vztah zhoršuje dál.
Nevím, jestli mě někdo pochopí, ale potřeboval bych od ní nějakou oběť, satisfakci, aby ho vymazala ze svých kontaktů, nebo aby kvůli mě odložila třeba schůzku s kamarádkou, abych viděl, že o mě a manželství stojí. (Že je důvěra fuč, asi chápete.)
Jenže na nic přistoupit nechce a to mě zase vytočí a jsem zas hnusnej.
Když jsem se ptal, co jsem dělal špatně, že se to stalo, tak prej nic.

V podstatě přede mnou stojí dvě možnosti, obě blbé. Zůstat a čekat, až to mezi nima vyšumí, jenže to může trvat roky a mě to bude bolet. Pak si budu ale připadat jako ten, který zbyl a budu si připadat jako slaboch, který nedokázal nevěrnou ženu opustit. Nebo podám žádost o rozvod bez dohody, což se potáhne. A hlavně budu mít pochyby, jestli jinou tak pohlednou ženskou si najdu. A když najdu, třeba mi bude nevěrná po čase taky. Sám jsem totiž vzhledově průměrný, jenže vkusem náročný. Jinak jsem celkem normální chlap, v něčem bych řekl i úspěšný, žádný extrém, krom poslední doby i vtipnej.

Pokud mi řeknete nějaký postřeh, budu rád, nemusí to být přímo rada. Obzvlášť bych ocenil, kdybyste mi zkusily nějak nastínit z ženského úhlu pohledu, jak to má asi žena, co tak asi můžu čekat, protože od ní se toho moc nedozvím. A jestli můžu požadovat nějaké oběti, aniž by to mohlo být chápáno jako psychické týrání..
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:36:28)
Typickej chlap - bojí se, jestli najde ještě takhle pohlednou.
Hochu, krása jednou vymizí, možná by ses měl orientovat na jiné hodnoty než na ženský gesicht.
 Elíláma 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 21:44:10)
Monty, Persepolis, Morunka, biliantacek a milion dalších o fyzické kráse: souhlas. M to dokonce docela nadzvedlo. Navíc každá by měla být pro toho svého nejkrásnější, odmítám, že můj muž měl nízké nároky!!! Je tady někde smajlík, jak někomu rvu hlavu?? ~f~~k~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 21:47:30)
Tenhle by ti nestačil?

 Zuuuza 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 21:50:21)
~t~~R^
 Zahrádka 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(30.4.2011 21:50:31)
Proč ženské chlapům vyčítají, že si je hledají podle vzhledu a chlapi ženským, že si je hledají pro peníze?
Chlapi si hledají ženské, které jsou hezké proto, aby se jim postavil:-), protože jsou vzrušiví hlavně vizuálně a ženské si hledají muže při penězích,protože potřebují uživit sebe a děti, když jsou děti malé a ony s nimi doma.
Obojí mi přijde přirozené, není na tom nic špatného a připdá mi, že se kolem toho vedou zbytečné moralistické řeči.
Společnost je holt krutá. Ošklivé ženské a chlapi, co mají dluhy, si partnery najdou hodně těžko.
Z.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(1.5.2011 11:20:37)
Jestli by nakonec nebylo lepší je rovnou házet ze skály, ne? Každá uvědomělá žena starší osmnácti let, která se chlapům nelíbí by se měla jít disciplinovaně oběsit na nejbližší jabloň a každej chlap, kterej do pětadvaceti nevydělá melouna nechť se vydá k nejbližší trati a spořádaně skočí pod vlak...
 Jaana2 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(1.5.2011 13:28:21)
Monty ten reálný příběh jsem tu uváděla právě proto, aby bylo vidět, jak hnusné to pak v dalším pokračování vztahu může být, pokud OBA nezačnou ejdnat jako normálně rozumní lidé, ale jedne to bude dávat sežrat a druhý se kvůli penězům bude ponižovat. prostě humus na obě strany, to že si ona dává peníze bokem je jen důsledek, osobně si myslím, že pokud on by dokázal už konečně mlčet o tom, co se stalo, bylo by oběma líp. ( ale samozřejmě za předpokladu, že to bylo fakt naposledy, druhou šanci v takových případech nedávat)

Enigmate ne, nebyla jsem manželovi nikdy nevěrná, manžela jsem velmi milovala, vdávala jsem se ale hodně naivní a s přesvědčením, že je to "nafurt". Těch problémů bylo mraky, myslím si, že jsem vydžela dost a nevěra bylo to poslední, na co bych měla kdy náladu. Odešla jsem z manželství já, přestože on nechtěl, neodcházela jsem k jinému muži, byla jsem pak celkem dlouho sama. Nikdy jsem nelitovala.
 Hanka 
  • 

Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(1.5.2011 21:59:34)
Zahrádko,

jen taková drobná nevýhoda žen, že skutečnou ošklivost ženská utají dost špatně, kdežto dluhy a závazky určité typy mužů utají bravurně...
 Ikonie 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:44:01)
Enigmat-co znamená hodně náročný? Ze ty jsi "normální" a líbí se ti Barbie?

příspěvek jsem četla, ale nějak nevím, co poradit. Jak dlouho má manželka přítele? Máte děti? Jaký je váš vztah? Proč chce zůstat s tebou? Jen kvůli toho, že nemá kam jinam jít?
A jak se cítíš ty? Máš svou manželku ještě rád? Chceš s ní být? Věříš jí?

Nemusíš odpovídat mi, ale spíš sobě. zkus si představit různé situace-10let od této situace apod.
 Persepolis 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:46:21)
A pro Tebe je fyzická krása partnerky hodně důležitá?
 Jaana2 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:46:49)
"Sám jsem totiž vzhledově průměrný, jenže vkusem náročný. "

s prominutím jsi směšný, když toto napíšeš. Pokud ženu v prvopočátku budeš mít jen jako ozdobu, pak prostě bude muset počítat, že takovou bude chtít i někdo další. A když nenabídneš nic jiného, než že jsi vtipný, tak to asi těžko pořešíš.

Rada - pokud se nechceš rozvádět, tak nezbyde než zkousnout ponížení, protože není páky manželku donutit, aby byla věrná ( ukamenování naštěstí není povolené). Možná to vyšumí, ale možná taky že si následně najde někoho jiného. Něco jí na Tobě vadí i když říká , že nic.
Pokud se rozvést nakonec odhodláš, tak si dopředu připrav, jak by se dělil majetek a jak by to bylo s dětma ( pokud máte), třeba ve finále nakonec bude všechno jinak
 briliantacek+2(07,10) 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:49:32)
Jestli si najdeš stejně pohlednou,.. to mě dostalo.. To bych asi v tvém případě řešila jako to poslední. Já bych odešla. Týrá tě a využívá a to je hnus. Ale na tvém místě bych se bála, že bude dělat potíže s rozvodem a především s dítkem...
 Persepolis 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:52:52)
~t~~t~~t~Koukám, že nás všechny zarazilo jedno a to samé
 briliantacek+2(07,10) 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:53:59)
~R^~t~
 aky 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:52:40)
Tak ked sa bojis, ze si uz taku peknu nenajdes, tak zatni zuby a vydrz ( mozno ju to prejde, mozno si najde dalsieho ). A ked je ona s milencom mozes si pozerat na jej fotku, aka je krasna. Okrem toho, parohy na hlave netlacia ani nebolia.:-)
 Zuuuza 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:56:27)
~t~~t~
 Ananta 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:18:30)
~t~
 Apačka Lapačka 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:55:13)
Po manželce bych jako "oběť" namísto teatrálního gesta mazání mobilu požadovala návštěvu manželské poradny. Pokud odmítne, soustředila bych se na sebe a především na dítě. Klasické klišé "zvedněte si sebevědomí" by u Tebe mohlo fungovat. Kup si prima kolo a vyrážej s malou na výlety, za sportem, možností je dost. A proč ne něco nového na sebe, no a co? Energii bych fakt cílila směr JÁ a vztah k dítěti, z toho se dá načerpat pozitivní síla.
Manželku se teď snaž neřešit, vím, že je to těžké. Vzal sis dobrovolně klasickou mrchu, to je asi zřejmé. Samozřejmě, že Tě využívá, je to taková daň za mužskou ješitnost, sorry.
Ne všechny jsme krásné, hodné a věrné zároveň... Vzhledem k dítěti bych trvala na té poradně a rozvod jako poslední z řešení.
 Persepolis 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 17:57:21)
Ten důraz na fyzický vzhled mě natolik dostal, že jsem nedočetla, ale
"A jestli můžu požadovat nějaké oběti, aniž by to mohlo být chápáno jako psychické týrání"~8~~8~~8~
Co tím míníš, máš nějaký nápad?
 Tylity 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:00:14)
Hele, chlape, to chce trochu sebevědomí. Nikdo není "průměrnej" - každý jsme originál a vždycky se najde někdo, kdo nás může milovat :)

Moje rada:
- najdi si milenku
- tvař se nad věcí a užívej si svůj čas
- a třeba se i zamiluješ a nakonec se budeš chtít rozvádět ty a manželka bude koukat
- hlavně nesmutni, aktivuj přátele, známé..
- odjeď s děckem na dovolenou a manželku nech..
- začni si budovat své zázemí
Prostě jí ukaž, jak si bezvadně dokážeš žít bez ní, a že není jediná. A hlavně si to uvědom sám - že bez ní můžeš žít a třeba i líp..

Ještě maličkost - přemýšlel jsi, proč si někoho našla? Důvod? to je také důležité..

 Tylity 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:03:32)
jo, fyzický vzhled je důležitý, dokonce hodně. V tomto bych asi měla jiný názor, než jsem tu četla. Ale hezkých žen je hodně, neboj. a navíc pro každého krása znamená něco jiného. Jsou různé definice krásy.. :)
To by bylo přeci tragické, žít s někým, kdo mi fyzicky nevyhovuje? To by po tobě nikdo nemohl chtít, neboj :)
 Persepolis 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:07:38)
" A hlavně budu mít pochyby, jestli jinou tak pohlednou ženskou si najdu."
Tylity, já z toho usuzuju, že kdyby si našel jenom o malinko míň pohlednou ženskou, tak by to považoval za prohru. Vzhled nade vše!
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:11:34)
Tylity,
takže myslíš, že je lepší žít s někým, z koho si sice celej mužskej svět sedne obdivem na prdel, ale nevyhovuje mi po těch ostatních stránkách?
Já jsem v tomhle tak trochu přednasraná, protože tahle mužská povrchnost mi svým způsobem zničila život. ~:(
 Ananta 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:16:11)
Taky to nemusím, ale nesere mě to, protože mě tyhle povrchní typy nezajímají. Ty bys chtěla aby tě někdo miloval kvůli kozám? To může stačit leda nějaké trubičce.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:17:38)
Ananto,
bohužel jsem zjistila, že takhle povrchní jsou i chlapi, do kterých bych to v životě neřekla a kteří mi jinak připadají "fajn". Ale nakonec to z nich vyleze a člověk se nestačí divit. ~:(
 Ananta 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:24:06)
Já vím, hodně jich myslí tím co má mezi nohama a ti co ne, ti by tě zase asi nezajímali, protože jsou třeba chudší nebo jsou hodně nekonvenční a na nějaký kupovaní kytek, oslavy narozenin, oblečení a takový ty věci těch mužů na "úrovni" kašlou.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:31:40)
Ananto,
ale prd, já jsem ten poslední člověk, co by dal na nějakou květenu, hřmotný oslavy a nákladný dary. Jedinej důvod, pro kterej se vyplatí mít peníze je cestování, protože letadla se stopujou blbě. ~t~
 Ananta 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:47:07)
Tak pak jsi zakletá, protože takových nekonvenčních mužů není zas tak málo a mají taky často problém najít protějšek, protože jim rozhodně nestačí nějaká barbína, jak říká kamarád, že nechce "takovej ten typ co nudí sám sebe" ~:-D
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:58:32)
Asi jsem zakletá. Teď jsi na to kápla. ~;)
 uhugo 
  • 

Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:57:49)
mužská povrchnost
Proti tomu bych se ohradil.
Můžu i doložit, ale bylo by to osobní (vůči tobě), tak to udělám jenom na vyžádání.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:59:19)
uhugo,
jen do mne, tímto tě žádám. ~;)
 uhugo 
  • 

Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 19:09:45)
První podezření - vybíráš si je tak. Druhá věc - ti první dva byli spíš alkoholici a násilníci, než že by příliš dbali o hezkou tvářičku, ne? Za třetí - někdo tu nedávno psal o přehršli mužů, jejichž vadou je, že jsou mladší. Závěr - máš prostě dost specifické požadavky na chlapy, jimiž projde málokdo - takže tvé závěry nemůžou být univerzální, vztahují se na tuhle tebou vybranou skupinu.
Ale jedna věc, která tě možná potěší (i když spíš asi ne) - s tvou vizáží to nebude tak zlé, kdysi v rané pubertě jsem měl dokonce (byla-li jsi to ty, ale myslím, že jo) nějakou dobu schovanou tvou fotku ~j~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 19:12:01)
uhugo,
díky za odpověď. Moji exmanželé si sice vybrali mne, ne já je, ale i tak. ~;)
 Ananta 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:09:58)
No tak kdyby sis odpustil tu větu o náročnosti na vzhled, tak bys možná dostal i nějaké to politování, tím jsi si to poněkud zavařil.

Držíš se v pasti sám, v pasti tě drží strach a tvoje povrchní smýšlení, to jsou provázky loutky kterou jsi v této hře. Pojmenuj si ty další provázky (je jich víc) a vyvaž se z té hry.
 Palac + 1 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:14:50)
treba si si tvoje zena nasla nekoho, komu je jednona rozdil od tebe, ze za par let nebude "tak pohledna" a kdo ji vnima ponekud komplexneji nez ty ~y~
 Evka13 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:26:07)
- když jsi na ty reprezentační tipy žen a ostatní je jaksi vedlejší (tj. nějaká morální úroveň) je možné, že až budeš s tou pátou ve svém životě, tak ti to konečně docvakne a na stará kolena si pořídíš ženskou, která sice nebude na titulní stránce ELLE, ale bude fajn a do nepohody a hlavně jí budeš moci věřit...

- to, jestli se plácat v tomto vztahu si musíš vyřešit sám... možná to ještě chvíli vydržíš, protože taaak dobře vypadá a okolí Ti ji obdivuje...ale dlouhodobě to nevidím...
 Moris 


Re: Jak dopadnem po manželčině nevěře 

(21.4.2011 18:37:30)
tak já bych tě za tuhle úvahu tak nekamenovala, chápu, že si to mohl třeba myslet tak,že tě tvoje žena stále přitahuje.. máš ji rád, i po tom všem se ti líbí jako ženská.. na tom není nic divnýho a jen si to tou formulací pohnojil

add téma, myslím,že není špatné tomu druhému ukázat, že by o nás mohl fakt přijít,tvojí ženě by mělo dojít, že máš jisté hranice a za ty prostě nepůjdeš... způsoby, jak jí to dát najevo jsou různé, ale musí to být pro ní naprosto jasné a čitelné a ne jen jako, že asi, a možná apod.
musíš to tak sám cítit že sis tu hranici sám dal a pak to ona z tebe vycítí...

znám to, vlastní zkušenost...
 K+tri 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 18:37:48)
V dnesni dobe plastik, jde udelat barbinu z kazdeho materialu. Jen k tomu potrebujes trosku vic penez..~t~~t~
 kuej-fej 


jednoduchá rada není 

(21.4.2011 19:39:31)
ale můžeš zkusit následující. Ženě říci, že ji máš rád, leč je pro Tebe nepřijatelné takhle žít.
Slušně se s ní domluvit, že opustíš byt s tím, že jí dáš čas na rozmyšlenou (4-6 měsíců doporučují odborníci) nastolíte jakoby "porozvodový stav". S tím, že budou přesně dané alimenty, styk s dítětem atd. Ona to zkusí s tím druhým a třeba velmi brzo zjistí, že je sakra rozdíl ho mít na občasné hezké schůzky anebo natrvalo doma se vší tou rutinou... Nebo to mezi vámi opravdu skončí, ale to Ti neřekne nikdo dopředu. Jinak nevím, současný stav s emi zdá trvale neudržitelný. Držím Ti palce!
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 20:39:15)
Radila bych to samé, co už někdo přede mnou. Užívat si života, radovat se , že je zas jaro, že se dá jít do přírody, vyjet někam na kole, vlakem..
Domluvit si kupříkladu spolu s malým nějaký víkendový pobyt a užít si to, jít do bazénu atd..Možností je spousty, pokud zrovna nepočítáš každou korunu.
Ona možná ženuška využije situace a bude tou dobou u milence, ale neboj vrtat hlavou jí to bude...A to velmi. Kde jsi, co asi děláš, jestli je tam někdo s vámi,...
Prostě využívej času pro sebe a dítě, třeba si uvědomí, o co přichází. ~;)
 Tenna /2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 22:09:17)
Necháváš se sebou orat a manželka si je moc dobře vědoma, jak tě má v hrsti. Pokud se z té pozice chceš dostat, musíš se rázně sbalit a od manželky odejít. Ona nic měnit nebude, nejspíš jí to vyhovuje tak, jak to je - milenec i manžel. Možná by stálo za to přemýšlet o důvodu, proč si žena milence našla. A pokud se bojíš, že by sis jinou tak pěknou ženu už nenašel a tolik ti na tom záleží, tak potom nezbývá, než se pro krásu své ženy smířit se současnou nedůstojnou situací ~d~
 ronniev 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 23:51:07)
Líp bych to nenapsala. Amen.
 ter 33 bez reg 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.4.2011 23:57:26)
touhu po znovuzískání sebevědomí i pojmu. Do detailů nikdo nevidí, - ale chybí mi tu.... ten váš prcek v tom vašem manželském souboji.

Můj ženský úhel pohledu - ze situace, ze které mohu čerpat - protože ji znám a mluvíme o tom. Manžel by mne odstřelil psychicky a odstřihnul fyzicky - tj. sdílením, přítulností, objímáním -ne, že by vzal do ruky kvér.
Prostě by se distancoval, dal by mi velice najevo, že jsem fakt selhala, přišla jsem o důvěru, nadlouho nebo napořád, prostě bych tím podělala celý náš vztah a zranila jsem ho natolik, že netuším, zda by vůbec hledal řešení pro další soužití, možná kvůli dětem... nebo.. by doufal, že mne to přejde.

ale hlavně a to by byla asi otázka, která by to celé rozbalila nebo rozbila by se pořád ptal "proč?". Až tak vytrvale, že by prostě obdržel odpověď. Nebo bych mu řekla proč, jen by se to objevilo.

Nakonec - v téhle situaci, ale bezdětné jsem byla, ale důvody jsem měla víc než reálné a OPRAVDU JSEM ŘÍKALA, ŽE ODEJDU, jen to bylo zesměšňováno a zlehčováno.

Těžko říct, jen mi tam fakt chybí ta zmínka, že máte to dítě, krom konstatování, že to dítě tedy máte.

 Eso 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 5:05:02)
A šukáš jí stále nebo jak? Navrhuji jí pořádně vošukat, aby jí přešly choutky na milence.......
 jak 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 6:34:41)
me take zarazilo to , ze jinou tak pohlednou bys nenasel. hele, to urcite i nasel. Zacni navrhovat spolecne traveni casu, jedte nekam spolecne. a zacni si uzivat zivot, bude ji to vrtat hlavou.
 Čekatel na smazání 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 7:48:53)
Čoveče, problém bude že tvoje hodnoty jsou trochu jiné. Chybí mi tam zmínka o dítěti. Jestli ti bude chybět jen pěkná manželka, tak se neboj a požádej žádost o rozvod. Budeš volnej, bez ženy, bez dítěte a můžeš začít od začátku.
Máš výhodu, někdo se nechce rozvést hlavně kvůli dětem, že by je ztratil.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 7:57:59)
To mně taky dostalo...
to, že je autor povrchní a chce krasavici.. budiž
Ale to, že nezmiňuje, že by přišel o díě, to je trochu moc...

Anebo si je jistej, že mu dosavadní barbie manželka dá dítě do péče, aby mohla vábit kudlančí samečky~y~
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 8:07:59)
Nevěra se dá opustit. Ovšem tohle není chvilkové poblouznění. Pokud jsem situaci dobře dobře pochopila, manželka se k milenci opakovaně vracela. To už je závažnější. Předpokládám, že manželčin paralelní vztah tolerovat nechceš.
Pro tvé duševní zdraví vidím jako nejlepší řešení rozvod. Nevím jak je to u vás teď, možná máte ještě šanci se dát dohromady. Ale důvěra se bude budovat těžko.
Přidávám se k názoru, že krása není všehno. A existuje i dost věrných pohledných žen. Hodně štěstí.
 Vlka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 9:59:37)
Ženské, vy jste mu teda naložily, za tu poznámku o vzhledu.~:-D
On to ale řekl jen na plnou hubu a na nic si nehrál. Zkrátka zhotnotil situaci co nejvíc objektivně, jak to vidí.
Jednoho mého známého opustila nedávno žena, se kterou byl 15 let. Nikdy na ni neřekl křivé slovo a zdála se mu krasavice a úžasná, i když podle hodnocení ostatních.. normální, nic extra, přiměřená. Každému se líbí prostě něco jiného. Jeho hodnocení sama sebe bylo spíš nízké, takže měl taky dojem, že "takovou" už nenajde. Samozřejmě se kolem 40letého volného chlapa pak vyrojilo bab spousta, co by ho chtěly. Bohužel ta bolest a ztráta v něm stále je a žádná není ONA. A to opravdu nebyla žádná barbína.
Myslím, že ani zde to nebylo přímo tak myšleno.
Nemyslím, že by Enigmat nemyslel na své malé dítě. Je to těžké a má plnou hlavu bolesti, zklamání a zrady, a ta zatím přehlušuje všechny ostatní myšlenky.
Souhlasím, že by měl dát jasně najevo, že už nic neodpustí, že končí a zařídí si další život bez manželky a snažit se žít a myslet na sebe (a dítě), i když vím, že je to moc těžké.
Pokud nedáš najevo svou rozhodnost, že takhle žít nehodláš, bude si tvá žena dělat co chce asi dál. To raději risknout odloučení či rozchod, odhodlat se k němu, i když ho moc nechceš. Takhle se psychicky ničíš.
Moc přeji ať vše zvládneš.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 13:26:28)
Díky za reakce. Odpovím tak nějak hromadně.

K útokům ohledně vzhledu a povrchnosti. Jste vedle. Ona vždycky nebyla tak pohledná, takže pokud bych byl tak povrchní, tak si ji asi neberu... Miloval jsem ji i přesto obrovsky. A zkrásněla až s přibývajícím věkem. Tím spíš mě štve, že ovoce sklízel-í někdo jiný... A i když měla oplácanější období, tak mě přitahovala a neodkopl jsem ji, jak se někdo mi snažít podsunout prognózu mého chování ke stáří.
Jinak si myslím, že nejčastěji o povrchnosti přitažlivosti a vzhledu křičí největší pokrytci. Myslím, že většině z nás tu není 15 a je dobrý si přiznat, jak to opravdu je. Taky bych byl rád, aby vzhled/přitažlivost nebyl-a pro lidi důležitej, bylo by to pro mě jako vzhledově průměrného dokonce výhodnější, protože by větší roli hráli jiné vlastnosti.. Ale to si tak můžem maximálně přát, aby to tak bylo, ale to je tak všechno, co s tím můžem dělat. No. Dál, rozejít se a najít si partnerku, která mě nebude fyzicky přitahovat, i když bude fajn by vedlo jen k tomu, že za čas bude frustrovaná ona.

Ano, ten dojem, že se mnou dost "mávala" a měla to na háku, mám. Situace je totiž složitá právě v tom opakovaném zklamání a lžích. Protože, pokud to mezi nimi už třeba skončilo, tak se obecně radí udělat tlustou čáru za nevěrou, nevyčítat a pod. Mno, jenomže pokud to neskončilo, tak dělat jakoby nic, ji zase umožňuje právě v tom pokračovat, když jsem přece v pohodě a nezuřím a mávat se mnou. To už vím.
Prostě to pohnojila nejvíc tím zapíráním. Samotná nevěra by mě asi taky smetla, ale mohl bych se s tím pomalu vyrovnávat po tom, když by řekla, že ji to mrzí a už je to pryč. Jenže po opakovaných lžích a výstřelcích jen prohloubila to, že ji dost nevěřím. A možná už i křivdím. Ale nějak rád ji mám furt. Prostě láska a nedůvěra je dost na nic kombinace.
Prostě lavíruju mezi tím být chlap a nenechat si to líbit, ale taky nebýt za despotu.

Do poradny chodím sám, ona nechce. Respektive souhlasí až, když už jsem vytočený, ale jak jsem pár dnů celkem příjemnej a v pohodě, tak to neřeší. A mě už nebaví, abych se to snažil vyřešit sám.

Někteří píší zaměřit se na sebe, dát najevo, že není jediná na světě a tak. To mi zas v poradně říkají, že tím se ten vztah nezlepší.
Zkoušel jsem třeba, že jsme jeli sami na výlet, všechno vypadá v pohodě, je fajn, vrátíme se a po nějaké době je to zase v pytli, vidím třeba, jak na rychlo přede mnou něco na pc schovává. No a pak mám dilema, jestli ji někam zase brát...
Žít sám pochopitelně dokážu, ale nechci se odstěhovávat já, když nejsem viníkem situace.

Jinak už se v tom plácám dlouho, takže spoustou otázek jsem si už prošel.
Třeba to, že do tématu nezatahuju pocity vůči malé má svůj důvod. Důležité je, aby vyrůstala ve stabilním, bezpečném a láskyplném prostředí, ať už budem spolu nebo rozvedení. Rozhodovat se podle dítěte a ne partnera je nerozum, malá bude mým dítětem celý život, ať už to bude jakkoliv a i když setřeba za dvacet let odstěhuje do tramtárie, co já vím.

Prosím vyjádřete se k té mé touze, aby něco obětovala. Udělali byste to vy? Jak byste se snažili druhého přesvědčit, že už je konec, série lží přestala a opravdu vám záleží na partnerovi a manželství?







 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 13:45:09)
Pořád nějak nechápu jakou oběť chceš. To si opravdu myslíš, že po vymazáním milence z kontaktů si nemůže najít cestu jak podvádět?
Jako další oběť Tě napadá odložení schůzky s kamarádkou, to přece není důkaz lásky.
Kdyby tohle po mně chlap chtěl jako satisfakci, asi bych naschvál řekla NE. Za normální situace bych přitom mohla dát přednost manželovi a rodině před domluvenou akcí s kamarádkou (při zachování slušnosti ke kamarádce).

Buď zkus ještě jednou ženě věřit a opravdu udělejte tlustou čáru, a nebo se rozveď. Z Tvého vyprávění to vidím spíš na ten rozvod, ale třeba se pletu.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 14:42:54)
Takže podle tebe mám vše nechat být, nic nechtít a přejít to všechno? A nechat ji vlastně s pocitem, že se jí to všechno nakonec vyplatilo?
To je ale dost něco jiného než co píšou ostatní, že jí dát najevo, že to tolerovat nemíním. Slovně jsem to pochopitelně vyjádřil, ale to je jaksi pro ni slabá káva, to řekne, že je to už skončený. Ale pro mě není, dokud mají na sebe kontakt a napíšou si třeba jenom "jak se máš", jak říká.

Rozvod je samozřejmě možný vždycky, tam není co radit.





 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 16:56:57)
Nechat vše být není řešení. Rady být víc sám sebou a ukázet ženě , že vztah s ní pro Tebe má sice ještě smysl zachraňovat (pokud si to tedy myslíš), ale že s tímhle manželstvím pro tebe svět nekončí, jsou správné.
Já jen pořád nechápu jakou satisfakci si představuješ. Nevím možná si jen uvedl špatné příklady.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 17:28:33)
Satisfakci a oběť...
No nejvíc by se mi líbilo, kdyby mu napsala, že to celé byl omyl a oba na sebe zapomenou... To mi ale asi nesplní.
Jinak v podstatě cokoliv, co by svědčilo o tom, že chce moji důvěru zpět, nevím ukázat mi sama od sebe třeba výpis z telefonního vyučtování, že si už nevolají.
Ale mobil, který má furt, když jsem doma vypnutej, mi nepřidá. A že je ochotná obětovat něco proto, abych manželství zachránila. Nebo kdyby aspoň brečela, že je jí to líto, že to nechtěla všechno podělat, že jí to nedošlo, co to znamená, nevím. Já se totiž beztoho nejsem schopen pohnout dál, věřit, že už to skončilo a taky vnitřně odpustit, dokud nezaznamenám výrazné pokání a možná i krátkodobé podrobení z její strany.
Když jí odpustím bez jejího přičinění a změny chování, tak už je rozvod pro mě sichr.







 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.4.2011 17:40:24)
Tomuhle se dá rozumět, manželka by asi opravdu měla nějak ukázat, že jí na manželství záleží. Jenže jak sám říkáš, musí to jít "z ní", jinak by Tě asi stejně nepřesvědčila. Tak hodně štěstí, asi se nedočkáš hned zítra, ale na řešení nečekej příliš dlouho, plácet se ve vztahu-nevztahu je ubíjející~;((
 Hana, etoped 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(23.4.2011 23:28:31)
zdravím,.....
nedá mi to nevyjádřit se k Tebou popisované "potřebě důkazu", "satisfaxe"...
- domnívám se, že jde přece jen nejvíc o Tvoje "uvědomované" přání...ale obávám se, že ať už je reálné nebo ne, nic nevyřeší
(stejně tak jako případné naplnění této potřeby...
? nepotřeboval bys pak třeba další důkaz...?)
- domnívám se, že je velice významné, aby ses především "rozhodl" pro nějaký postoj k celé situaci a "ten potom hlavně dodržel"
(jinak se nemůže ve vaši situaci orientovat ani ona...a také by bylo fajn, kdyby si přestala myslet, že má celou situaci - potažmo Tebe - "pod kontrolou"....)
- jediná rada je vlastní sebeúcta a otevřená komunuikace...
-> to znamená, jestli chceš vyčkávat nebo chceš satisfakci...oznam ji to...jestliže se rozhodneš, že chceš aby odešla ona, protože je "viník" situace, také to řekni.....važ si sám sebe - a pak si Tě možná bude více vážit i ona.....

H
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(24.4.2011 13:18:55)
díky!
Asi máš pravdu.

Řekl jsem, aby odešla na nějakou dobu, ale odmítá. Řekl jsem, že chci satisfakci, ale nepřistoupí takřka na nic. Nevím, proč potřebuju, aby bylo po mém, asi proto, že dřív jsem souhlasil takřka s čímkoliv, hlavně, že jsme se domluvili.

Rozhodl pro nějaký postoj.. S tím jsem měl potíž, nechtěl jsem ji ztratit, ale ani to tolerovat.
Asi mě tady ostatní odsoudí, ale ideální by teď pro mě bylo, kdybych narazil na nějakou jinou ženu, to bych přeorientoval city. Jenže to se nedaří na povel. A do té doby žádost o rozvod nepodávám..
Otevřená komunikace.. to jí mám říct, že vůbec nevím co s tím?

Jí vyhovuje, když nerýpu, ani nejsem odměřenej, tak jsme schopni vycházet dobře. Jenže dělat, že nic, je zase pro ni signálem, že to toleruju. Takže to zas ujedu do extrému, kdy jsem protivnej, odtažitej a tak.
Furt k ní něco cítím, ale vůbec jí nevěřím. Pitomá kombinace.












 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.4.2011 22:35:44)
Ahoj, nevera Tve manzelky je jak pres kopirak to, co jsem prozila s manzelem.Take jsem mu prisla na neveru, chtela satisfakci, omluvu, dukaz, ze to skoncilo. Nedockala jsem se a tahla to s nim kvuli detem dal, bylo to nejhorsi obdobi meho zivota, ta nejistota. Teprve az po dalsim trictvrte roku jsem nasla dukaz, ze se schazeli celou dobu dal.Potom to opravdu ukoncil, omluvil se mi, rekl, ze toho lituje a zacal se chovat ke mne uplne jinak. Z meho pohledu to ucitis sam, ze doslo ke zmene, skoncilo to a nebudes to uz potrebovat dal resit.Ver sam sobe,svemu instinktu.Kazdy dela chyby, ja bych dala Tve manzelce jeste sanci. Ja ji dala manzelovi take a nelituji toho, hodne se to lepsi.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 12:39:45)
Kopretinko.
a jak to máš teď? Věříš mu? Nezahlodá červíček pochybnosti? Nemáš pocit, že když jsi to už jednou tak dlouho ustála, takže manžel si může říct ustojí to i po druhý? Nemáš pocit, že jsi tak nějak na něj zbyla, až když ho nechtěla ona?
Nechci tě zraňovat, ptám se kvůli sobě, protože podobné otázky si kladu...
Taky to cítím jako nejhorší období mého života, i když z objektivního úhlu pohledu jsem zažil už větší tragédii.






 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 13:54:33)
Mam pochybnosti a vzdy mit budu, tu jistotu vernosti nikdy s nikym mit nebudes. Zalezi na postoji, ktery si k tomu vytvoris Ty. Bud se tim budes donekonecna uzirat,vse kontrolovat nebo se na to vykasles a udelas si svuj hezky zivot tak, aby ti vyhovovalo.Ja se raduji z malickosti, ktere se mi podari.Mela jsem na vyber, bud s nim zustat nebo odejit.Sama sobe jsem si rekla, ze udelam vse pro zachranu naseho manzelstvi, i kdyby to nevyslo,abych mela cisty stit sama pred sebou a detem mohla rici, ze jsem tatu milovala a proto jsem s nim byla i v tom zlem a nejenom dobrem.Mozna, ze to tak bylo, ze jsem na nej zbyla, neni zpusob, jak to zjistit, kdo vi, jestli to vi sam manzel, proc se nakonec vratil. Nekdo namitne, nemas zadnou hrdost, ale ja jsem na sebe strasne hrda, protoze vydrzet i to spatne, pochopit chyby druheho a to nejdulezitejsi-umet si priznat, ze to nebyla chyba jenom partnera, ale i moje a pracovat na sobe, aby se to neopakovalo, to je vyzva.Odejit a stavet se do role obeti, to je hrozne jednoduche.Ptas se, co by bylo, kdyby se to opakovalo. Tentokrat bych odesla, protoze jsem udelala uz vse, co jsem mohla a vic neni v mych silach.Manzela jsem ujistila, ze ho mam rada, ze i presto, ze udelal chybu s nim zustanu, protoze verim, ze je lepsi.Snazim se zdokonalovat v komunikaci, chvalim ho, pracuji na vlastnim sebevedomi.Od neho ocekavam shovivavost vuci obcasnemu pripominani a doufam, ze se z toho stane casem jen spatna vzpominka.Co bych ti poradila,netlac,nechtej dukazy- tvoje manzelka si to musi uvedomit sama, co chce a az bude chtit, tak Ti je da sama od sebe.A rekla bych ji, ze ji mam rada a ze s ni chci byt, ale, ze jestli tento stav bude trvat treba dele jak 2-4 mesice, uz nebudes mit sil to drzet dal.Bohuzel hormony jsou hormony a je to jasne dana doba, nez to vyprcha, s tim nikdo nic neudela, to se musi odzit.
 CPO 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 14:22:37)
Kopretinko,
ty jsi úžasná a obdivuhodná ženská!!!
~R^~x~
 Vlka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 14:01:20)
Enigmat vím dobře o čem mluvíš a nepřijde mi vůbec nepřiměřené, že žádáš důkaz nebo nějakou oběť, něco hmatatelného, abys mohl zase věřit.. V nějistotě se totiž žije velice zle. Stalo se mi totéž, s tím rozdílem, že manžel okamžitě románek ukončil, sliboval, omlouval se. Byli jsme spolu dlouhé roky, nepředpokládala jsem, že by se nám něco takového stalo a naprosto jsem se sesypala. Vím, že jsou v životě větší tragedie, ale mně se doslova zhroutil svět. Těžko se to popisuje, kdo nezažil.. Někde jsem četla, že kolik let manželství trvá, tolik měsíců se člověk vzpamatovává. Je to už rok a půl a byla to bolest a bolest, nedůvěra, zklamání, až teď se z toho dostávám a vůbec si nedovedu představit, jak bych se chovala, kdyby váhal, nebo v tom pokračoval. Můžu říct, že bych odešla, ale kdo ví? Máme tři děti, ohlížím se na ně. Říkala jsem si, že takhle jsem žít nechtěla a nebudu, ale nedokázala jsem ubližit dětem, neví to nikdo okolo, vyžrala jsem si to sama. Pokud s tebou chce zůstat, tak podle mě máš nárok, na sliby, oběti i přísahy. Ani to ti ale naprostou jistotu nedá. Musíš sám cítit jak na tom jste. Myslím, že člověk, který se rozhoduje mezi dvěma lidi musí vědět koho chce víc. I tvoje žena to musí vědět. A pokud jsi to ty, koho chce, pak by ti to měla dát jasně najevo a nějak to dokázat. Zprávy typu "jak se máš" považuju za neakceptovatelné. Měla by přerušit veškerý kontakt. Já nevím.. možná můj názor je hloupý, příliš ženský nebo staromódní, ale tak to cítím já po vlastní zkušenosti.
Přeji ti, ať vše dopadne co nejlíp..
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 15:03:19)
Dík. Jenomže je mi to houby platné, říkat, co bych chtěl, a co by měla udělat, když to stejně sama neudělá. Namísto toho mi řekne, že to všechno ještě víc kazím. Někdy cítím takovou nenávist a vztek...
Hlavně už to trvá fakt dlouho, půl roku co to vím a intuice mi říká, že to ještě neskončilo, i když ona říká, že jo.
Přece po půl roce by už mohla vědět, co chce. Buď jí víc vyhovuju já, nebo on. Takže nechápu, proč nenavrhne rozvod, nebo se za ním neodstěhuje. Vždyť i pro ni to musí být pod úroveň žít s někým, koho nemiluje. Jenže on ji chce asi jen na povyražení, ale život si chce asi žít svůj, co taky s ženskou s dítětem, to jsou i starosti a proč by si to panáček komplikoval. Štve mě, že to ona nevidí.
Teď si ze všeho nejvíc přeju najít někoho - milenku či novou partnerku, zamilovat se a bylo by vyřešeno.









 Vaclavka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 21:30:53)
Engimat, četla jsem tvé příspěvky na "vedlejší" diskuzi... pokud hledáš přítelkyni ve stylu "oko za oko" tak věř, že to nic dobrého nepřinese. Měla jsem to tak doma, myslel si, že jsem si našla "někoho", abych mu oplatila jeho nevěru (letitý souběžný vztah s "bývalou" přítelkyní). Velký omyl, já o ni ani nevěděla.
Ano, pánů, kterým "manželka či přítelkyně nerozumí" je opravdu mraky. Jenže pokud se na tvá krásná slova chytne opravdu někdo, kdo - řečeno s Piškotem - po milém slovu lační, a nakonec zjistí, že jen vytloukáš klín klínem, není to jaksi fér. A dopad na zem je dosti bolestivý. Ale jak říkala jedna moje kolegyně, život není fér, a kdo říká, že ano, tak kecá. Musíš vědět ty, co vlastně chceš, ale pokud začneš oplácet stejnou mincí, budeš pak jen těžko hledat cestu zpátky. Ony jsou v "nespokojenosti ve vztahu" celkem rozdíly... Nic, to mluví má vlastní trpká zkušenost, tak na mne nedej.
 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 22:14:46)
Pises, ze to trva dlouho. Podle odbornych knizek trva prvni nejvetsi vlna zamilovanosti-ruzove bryle klidne i pres rok, zalezi, jak casto se schazeji.Potom prichazi realita a clovek vidi i jine vlastnosti.A i po skonceni vztahu trva zhruba pul roku, nez se definitivne ,,odmiluje,, Tvoje manzelka nema evidentne doreseno a pravdepodobne ma v tomto stavu zmatek sama v sobe. Potrebuje dozrat k nejakemu reseni. Nebyla bych si tak jista, ze si s ni chce milenec jenom uzivat, myslim si, ze pro spoustu muzu neni dite zadnou prekazkou, nekteri to treba i oceni, ze to maji ,,bez prace,,. Zlost, hnev a nenavist jsou prirozene reakce na Tvoji situaci, stejne jako touha se pomstit vsemi moznymi zpusoby.Otazkou je, co docilis tim, ze si najdes milenku. Akorat nahrajes manzelce na smec a ulehcis ji to.Ja bych ji to vubec nedala zadarmo. Naopak nechat ji vymachat v tom, ze ma doma milujiciho manzela, ktery o ni stoji a ona boura rodinu a chova se nezodpovedne. To by mohlo trochu zrychlit proces, aby si vse uvedomila a vratila se.Jestli teda o to jeste Ty stojis a nebo ona.Mel by si zjistit, co ji vedlo k tomu, ze si nasla toho chlapa a odstranit pricinu.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 23:56:17)
Díky, i když s tím rokem a půl si mě moc nepotěšila.
On je to bývalá láska z před mnoha let, tenkrát ji prý odkopl, ale teďka ji vysvětlil, že to byl tenkrát omyl, nějaké nedorozumění. Tím pádem mám dojem, že odstranit příčinu náš právní řád neumožňuje :-)
Občas si připadám jak provizorní záplata na deset let.. Taky mě zpětně štvou promarněné příležitosti a nemyslím jen vztahové nebo sexuální.
Najít si milenku by nebyla myslím msta, spíš bych to bral tak, že mám taky právo na trochu štěstí, odreagování, odvedení myšlenek.

Trochu si za teoretizuju. Sousloví nevyrážet klín klínem má takový negativní nádech, ale v podstatě to tak dělají mnozí, jen někteří potřebují více nahlas ujišťovat okolí i sebe, že už necítí k tomu druhému nic a žádný klín klínem nevyrážejí. Ale i taková týraná žena alkoholika a gamblera, když se rozhoupe a odejde, tak pořád k němu něco cítí, protože "nebylo všechno špatný", jen si už uvědomuje, že jí to zato nestojí.
Takže reálně má člověk nějakou vazbu k předchozímu partnerovi furt a čím dřív najde jiný "klín" :), tím dřív se starou vazbou zabývá méně. Naopak jsem přesvědčený, že někdo, kdo by žil někde na samotě s partnerem, který se po čase ztratí a zůstane sám, na něj bude vzpomínat ještě celý život.




 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 11:02:01)
Enigmate:
"Najít si milenku by nebyla myslím msta, spíš bych to bral tak, že mám taky právo na trochu štěstí, odreagování, odvedení myšlenek."

jen připomínám, že pokud ta milenka nebude nafukovací panna,
tak je to živý člověk,
nikoli věc kterou sis koupil aby sis měl s čím hrát~q~

"Sousloví nevyrážet klín klínem má takový negativní nádech, ale v podstatě to tak dělají mnozí...
Takže reálně má člověk nějakou vazbu k předchozímu partnerovi furt a čím dřív najde jiný "klín" :), tím dřív se starou vazbou zabývá méně."

Protože jsem chytrá jak rádio~l~, tak ti k tomu napíšu to, co tvrdí mnozí psychologové:

Dokud nemáš vyřešený předchozí vztah, tak je jakýkoli další vztah jen prostředím, ve kterém si řešíš "zátež" z minula.
(a ty ho nejen nemáš vyřešený, ale dokonce ani ukončený)

Podle toho si vybíráš člověka, se kterým to řešíš.
A většinou v okamžiku vyřešení dost změníš požadavky na to, koho bys vedle sebe vlastně chtěl.
Spolehlivá vrba, kterou jsi do té doby hledal, ti je najednou málo akční,
obdivující nanynka, která ti do té doby úžasně zvedala sebevědomí, tě najednou přestane bavit...
a smůlou vrb a nanynek je to, že budou v tvém životě jen převoznicemi.
Smůlou to bude tehdy, pokud jim budeš tvrdit, že hledáš někoho na vztah, nikoli jen na přívoz~t~
 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 12:05:09)
Ztotoznuji se naprosto s nazorem Bosorky.Dokud nemas doreseno, bude se v dalsich vztazich jen zrcadlit to, co je potreba doresit. Dokonce nase podvedomi funguje casto tak, pritahuje lidi, ktere ti maji ukazat zrcadlo Tebe sameho a dal te nekam posunout.Takze je dost mozne, ze si budes vybirat nevedome zeny, ktere s Tebou ve finale zametou jeste vic, nez Tvoje manzelka. Proto jsem Ti psala, aby ses zamyslel, kde podle Tebe delas ve vztahu chyby, v cem by ses mohl zlepsit.I kdyby Ti to s manzelkou nevyslo, rozhodne Ti to pomuze i do dalsich vztahu.A ver mi, ze je uplne jedno, jestli manzelka odesla s byvalym pritelem nebo s kymkoliv jinym.Ja,upachtena vystresovana mama od 4 deti po porodu jsem mela za souperku zenskou, ktera vypada jak Barbie,s temer neomezenym prijmem od sveho manzela-parohace, takze nosi stale nejnovejsi kolekce a jeji styl zivota je uzivat si, takze je vlastne porad vysmata.Manzelovi trvalo pres rok nez pochopil, ze si s nim jenom hraje a ze vlastne nema v umyslu s nim odejit, kdyz ma doma sve jiste a obcasna bokovka ji jeste vic podpori v tom, jak je uzasna.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 12:50:11)
Komu to trvalo pochopit? Jejímu manželovi, nebo tvému? Tebou popisovaná Barbie si vlastně hrála s oběma...
Jinak jsi mě asi nějak špatně pochopila. Manželka neodešla, nerozvedla se. Myslím, že jsem udělal ve vztahu chybu v tom, že jsem moc rozmazloval, moc chválil.







 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 12:58:52)
Myslím, že jsem udělal ve vztahu chybu v tom, že jsem moc rozmazloval, moc chválil.

Tyyyy bláho! Takovýho chlapa bych chtěla vidět aspoň na obrázku!
 syas 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 14:15:29)
Hm, tak já taky přispěju svým příběhem. Můj muž si zase našel jako milenku ženu, kterou se cítil být velmi obdivován, alespoň to nedávno řekl. Já jsem ho v té době neobdivovala dost, dvě malé děti, víc než rok nevyspalá, v novém nedodělaném domě, docela izolovaná, on workholik (těch souvislostí bylo samozřejmě víc). Když jsem se vzchopila, tím, že jsem začala studovat, vybojovala si tak čas pro sebe, začala se cítit líp a sebevědoměji, děti trochu odrostly a situace doma se hodně zlepšila, začal se cítit spokojeněji i on. Pak už ho její obdiv spíš tížil, zároveň se k tomu přidal i pocit zodpovědnosti vůči ní a pak už nebylo tak snadné vztah ukončit, přestože postupně citově ochladl. Dokonce z něj vypadlo, že pro život by si takový typ nevybral ~:(.
Riziko, že člověk někomu, ale i sobě ublíží je docela velké. Na druhou stranu chápu i tvou potřebu si trochu zvednout sebevědomí a touhu zažít něco hezkého, sama jsem podobný pocit zažila. Ale nakonec mi stačil ten pocit, že kdybych chtěla ...

 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 12:57:44)
Bosorko,
dík.
Jenže to máš tak, ty nedoporučuješ milenku, někdo v předchozích komentářích zase jo. Někdo doporučuje odjet někam spolu, kde budeme sami, někdo zase říká, ať se sbalím já a odejdu. Někdo říká, ať jsem milej, někdo ať jsem chladnej. Mně to rozšiřuje paletu možností a vybírám si. Tedy já mám vybráno - budu hledat milenku a když zjistíme, že si budem vyhovovat, tak z toho může být víc. V takovém případě milerád ženu nechám napospas jejímu štěstí.






 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 13:22:05)
Enigmat:
Sorry, ale- na tohle jsem trochu alergická-
"byl jsem na ní moc hodný" , "dal jsem jí moc velkou volnost", "měla co chtěla"
"moc rozmazloval, moc chválil"
jsou kecy, kterými zakrýváš to, co ve vztahu bylo opravdu špatně~Rv.

Pokud chceš lhát sám sobě, nic se ti nepodaří vyřešit.
A ostatně- my ti na to neskočíme ~y~~t~


Žádná ženská totiž neopustí muže, jehož JEDINOU chybou by bylo, že je moc hodný-
opustí ho tehdy, jestliže sice je moc hodný (jako klad)
ale současně má další chyby,
jako že například to s ním v posteli nestojí za nic,je s ním nuda a vymýšlení jakýchkoliv aktivit nechává na ženě,
chová se jako hadr na podlahu, nechce sám nic řešit, nemá vlastní názory ani páteř, není dostatečná opora a visí on na ní...
a další podobné negativní vlastnosti chlapíků,
kteří jako klad mají to, že jsou hodně hodní.

"Tedy já mám vybráno - budu hledat milenku a když zjistíme, že si budem vyhovovat, tak z toho může být víc. V takovém případě milerád ženu nechám napospas jejímu štěstí."

Jinými slovy- ženě váš vztah nevyhovoval- s tebou nic neřešila a našla si milence.
Tobě vztah přestal vyhovovat poté- a tak si najdeš milenku.
Vlastně si nemáte co vyčítat, protože se ve stejné situaci chováte úplně stejně. ~d~
 Vlka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 14:34:24)
Souhlasím s Bosorkou i Kopretinkou.. hledat cíleně milenku je naprostá blbost a prohra. Pak jsi to už vzdal, tak co tu řešíš? Tak se rozveď a neřeš to polovičatě.. Jen ublížíš dalšímu člověku, když manželka náhodou kývne a bude se chtít vrátit. A ty to vyřešené nemáš, takže z toho zůstává jen to banální "manželka mi nerozumí". Buď se ještě snaž nebo to vzdej, ale nezaplétej do toho dalšího člověka.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 15:10:14)
Bosorko,
tvůj názor a tvé smutné zkušenosti ti neberu. Nikde jsem nepsal, že jsem byl moc hodný. Určitě mám spoustu různých chyb. Ale že jsem ji rozmazlil, je prostě fakt. Co jí opravdu vadilo, nevím, ale mám dojem, že ji prostě jen pálilo dobré bidlo, chtěla zkusit starou lásku a hormony ji zatemnily mozek.
Jestli měla pocit, že nechávám věci na ní, měla to říct, jestli jsem byl špatnej v posteli, tak se neměla tvářit, že se jí sex líbil, jestli ji přišlo, že nemám vlastní názor, tak mě mohla konfrontovat se svým apod. Šestej smysl nemám. Skoro všechno jde změnit, ale důvěra pak dost blbě. A zkus se sama zamyslet, jestli bys takhle obhajovala nevěrného chlapa. Každopádně, já si nepřišel pro soucit, ale pro to, abych zjistil, co tak můžu čekat dál, kam ve svém chování k ní zajít, aby to nebylo přes čáru a odhadnout své možnosti. Z názorů si vyberu sám.















 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 15:28:52)
Engmate: Neřekla, co jí vadí.
Jo, držet hubu a krok, nestěžovat si- tak je vychovaná polovina ženských v Čechách. Nestěžují si tak dlouho, až jim to přeroste přes hlavu a k manželovi mají averzi, která nejde překonat.
A nebo si stěžují a manžel neposlouchá, dokud ta stížnost není tak razantní, jako pánev hozená přes celou místnost.~t~

Neznám tě, nekritizuju tě.
Znám jen podobné situace.
A od víc týpků už jsem slyšela "byl jsem na bývalku moc hodný a to mám za to" - a vím, že i v nich byla chyba -
kterou si prostě nedokázali přiznat.

Jasně že je možné že někomu "jen " hormony zatemní rozum- a pak to prostě trvá ten půlrok, rok, než vystřízliví.
To by se vyplatilo počkat.
Ale často se zamilovaný jedinec v tomhle stádiu snaží udržet původní funkční i nový vztah.
Stejně tak je možné, že jí něco dlouhodobě nevyhovovalo a proto se teď (když je zamilovaná) ani nesnaží udržet manželství které má- protože jí to tak jako tak za to nestojí.
To bys měl vědět ty a ona, to nikdo z netu vědět nemůže.

 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 15:47:51)
Bosorko,
tys mě asi nečetla pozorně.
Ona se ale manželství snaží formálně udržet (teda když nejsem extra protivnej), stará se o domácnost, dokonce tvrdí, že prý mě miluje a chce být se mnou, ale stejně tak se snaží udržet i nový "vztah". Jenže to je právě to, co mě vytáčí, ta hra na obě strany a neochota pokory, satisfakce, prostě něčeho, že jedeme dál jen ve dvou. A tím se mi zprotivuje, je to ponižující. Je to prostě na blivajs, pokud zůstávám, cítím se jako ňoumič, čímž jsem fakt nerad a když se rozvedu a nebudu nikoho mít, tak se budu bít do hlavy, že jsem měl být taktičtější a vydržet i jen kvůli sexu a malý. Takže teda máš moji další negativní vlastnost - rozvážnost.










 Vaclavka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 15:57:02)
Enigmat, připadá mi, že ze všeho nejvíc je raněna tvá hrdost. Ruku na srdce, co by se stalo, kdyby ty sis našel milenku (pořád mi to připadá jako oko za oko) a Tvá žena by ukončila s milencem vztah? Ještě k té satisfakci a pokoře, co si pod tím představuješ? A dovedl bys to oplatit? Je pravda, že hra na obě strany je na palici, znám to bohužel dobře.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 17:17:39)
Václavko,
jasně, že je raněna hrdost. Na začátku byl strach z opuštění, pak fáze sebelítosti, nevděku, úzkost, bezmoc, pokles sebevědomí, ztráta pocitu intimní důvěry, pomstychtivost, teďka cítím nejčastěj vztek, občas apatii. Pomíjím falešně optimistické stavy, když jsem se opil a říkal si, že je to všechno jedno, hlavně když pere a šuká a jaký sem to frajer, že jsem ji nevyhodil na dlažbu.
S rukou na srdci, kdyby to ona ukončila a já měl milenku, stalo by se to, že by záleželo, jestli by mě milenka měla jen jako bokovku, nebo jestli by chtěla víc, to jest partnerství. Pak by měla milenka navrch, protože nezradila a neztratila důvěru. Pokud by milenka chtěla zůstat dále bokovkou, tak proč ne. Ale to jen spekulujem, dokud milenku nemám, že. Ale začínám na tom pracovat. O satisfakci jsem psal už níže. Ano, hra na obě strany je na palici, navíc ponižuje nejen mě, ale i v mých očích i ji.

 Vaclavka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 20:01:34)
Enigmat, děsí mne tvá slova "oběť, bolest, nebude mít cenu". Nevím, jestli bych od takového pána neprchala, i kdyby mne ten milenec odkopl. Na jednu stranu píšeš moc hezky, na druhou stranu napíšeš výše uvedené. Musí se to v tobě pěkně mydlit :-). Víš, já jsem v pozici manželky podváděné, podvádějící i bokovky... A věř, že bych dala království za úplně normální vztah. S trochou nadsázky mi tvá žena připomíná mého muže... Ten se ke své slečně nechce odstěhovat, prý to nedělá dobrotu ~t~. Mlží, lže, vypíná a schovává telefon... Bydleli spolu asi půl roku, pak se chtěl s velikým divadlem vrátit, prý mu slečna sbalila ranec, prý si uvědomil, jak nás má rád, jak mu chybíme... Asi v pomatení mysli jsem na to přistoupila, snad jeden den u nás nebyl střízlivý, se slečnou "kamarádil" dál, ale bydlet tam nemůže... Já vím, že chyba je v nás obou, já jsem palice paličatá a mám nějakou představu o tom, jak by mělo partnerství vypadat. Jenže u nás už to dospělo do bodu, kdy to vrátit nejde.
Je ale možné, že pokud ty si najdeš milenku, tvá žena zjistí, že tě vůbec nemá jistého a začne sekat latinu. Ovšem pak bude na tobě, jak se situací naložíš. Jestli si milenku ponecháš - tajně anebo oficielně a se ženou se rozejdeš... Anebo se rozejdeš s milenkou, což ale jde někdy dosti ztuha :-). Tohle všechno uvaž, než se do hledání pustíš - a hlavně k tomu nepřistupuj jako k pomstě. Omlouvám se, nechci ti křivdit, třeba to tak není, ale mám z toho totiž ten pocit. A právě proto, že jsem jak tu "pomstu" tak snahu o únik z rezignace zažila na vlastní kůži tak vím, že je to velice bolestivé a jak píšeš, ponižuje to všechny zúčastněné.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 15:34:34)
Václavko,
co tě na těch slovech děsí a proč bys kvůli nim prchala? Říkají ti něco o mně? A co?
Myslím, že to fakt není msta. Kdybych se chtěl mstít, tak si zaplatím nějakou prostitutku a přivedu si ji domů. To by byla msta. Prostě chci jen najít někoho, s kým mi bude dobře, komu uvěřím i něco víc než co malá jedla přes den. Nevím, jak to s milenkama chodí, ale řekl bych, že buďto počítá s tím, že půjde o nevážný vztah, nebo s tím, že se z toho vyvine něco perspektivnějšího. Ani s jedním nemám problém.











 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 16:22:24)
Enigmate: Víš co Václavce ta slova říkají?
Že chceš, aby matka tvého dítěte trpěla, byla nucena přinášet oběti, trápila se-
a to především proto, že urazila tvou ješitnost (a dovolila si dát přednost jinému).
Mě sadismus taky sympatický není.

Tahat prostitutku domů, tam kde vychováváš dceru- to by byl fakt vrchol ubohosti a stupidity.

Chtít milenku, protže jsi de fakto s manželkou skončil- to si myslím že je věc, kterou Václavka celkem chápe.

 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 16:56:52)
Bosorko, Václavko,

bude to znít podivně, ale snad mě pochopíte. Mě nezajímá matka mého dítěte. Mě zajímá má partnerka a mé dítě. Pokud je partnerka zároveň matkou mého dítě, tím líp. Prostě vybírám si přece partnerku, se kterou chci dítě, případně která dítě už má, ne dítě a k němu matku.
Pokud dá žena otevřeně přednost někomu jinému, není to nic příjemného, ale co se dá dělat. Držet ji nemůžu. Ale zůstávat v manželství, mlžit, lhát a budit iluzi, že jsem pro ni pravý, když to není podle jejího chování pravda, je zbabělost a vydírání. Nepořídili jsme si dítě zbrkle nebo pod tlakem okolností.



 Henriette.Z 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 23:09:22)
Enigmat, zajímavé pojednání o mysli podváděného partnera je zde:
http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/nevera.pdf
 Jaana2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 7:40:21)
vidím to obdobně jako Bosorka, Enigmate už jen toto:

Leccos jsem jí splnil ohledně cestování, práce, bydlení, jejího sebevědomí a tak. A teď si přijde frajírek, který dostane všechno zadarmo

z toho úplně čiší, jak Tys ten dokonalý, který ji vyzvedl z běžné šedi, udělal z ní konečně někoho lepšího a ona by Ti měla být do smrti smrťoucí vděčná. Podívej, kdyby jí s tebou doopravdy bylo dobře, tak to neudělá. A že by se měla vracet k Tobě a do nekonečna být ta pokorná a úslužná a vděčná za to, žes jí nevykopl na dlažbu ( a nějak mám za to, že Ty bys jí to dával sežrat i po deseti letech...) - proč by to dělala? Protože jí finančně zabezpečíš?

znám pár, kde ona udělala něco podobného, on na to přišel a choval se zhruba jako Ty. Měli v té době asi tříletá dvojčata - kluky. Chvíli se v tom plácali, pak si on našel milenku ... Dopadlo to tak, že ona se před ním plazila po kolenou, aby jí tedy vzal zpátky ( milenec se na ni vybodnul) , on dost vydělává, finančně na tom jsou dobře. Ale ten vztah je v podstatě formální, on se věnuje klukům ( dneska je jim 9) a vyžaduje veškerý servis z její strany, chová se k ní dost hnusně a její poklesek jí neopomene při každé příležitosti opomenout. Je fakt, že finančně na tom jsou hodně dobře, my z okolí začínáme tušit, že ona si tajně ulívá peníze a jak kluci vyrostou, že od něj odejde. Ono žít tolik let v ponížení musí být fakt maso
 syas 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 8:55:24)
Jaano 2, to co tady popisuješ, tak o to právě jde. Pokud se ta žena vrátila k manželovi až ve chvíli, kdy ji milenec opustil, tak tím dala najevo, že o něj má zájem jen tehdy, když o ni ztratil zájem ten druhý a vrátila se i kvůli tomu zmiňovanému finančnímu zázemí. Otázka pak je, kdo se cítí víc ponížený, zvlášť když o tom ví i celé další okolí.
Manžel se mohl díky milence citově snáz odpoutat, což jde bohužel docela snadno díky okolnostem těchto mileneckých vztahů, které nemají s realitou všedního dne po x letech moc společného. I to je riziko reakce vyvolané akcí nevěrného.
Proto si myslím, že ve chvíli, kdy ztrácí oba je větší šance na vybudování vyrovnaného rozvnoprávného vztahu, alespoň já po takovém vztahu toužím.
 Jaana2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 19:01:10)
syas no právě proto jsem ten konkrétní příběh uvedla - že pokud se už teď en. chystá na to, jak jí "to dá sežrat" , pak je jedno, jestli ona ukončí vztah s milencem teď nebo ve chvíli, kdy ji třeba on nechá. Prostě vztah mezi ní a en. už bude natolik poškozený, že by nebylo možno ho nadále mít jako normální. Asi bych to viděla tk, že by en. měl dát jasně najevo, že pokud ona dostane rozum do tehdy a tehdy, pak navážou, tam kde skončili a tak můžou začít znovu. Ale příště se tato nabídka nebude opakovat. A už se prostě stále a donekonečna nevracet k tomu, co se stalo. Prostě e to může stát i když to není nic pěkného a chváleníhodného. Protože když to té ženě bude pořád otloukat o hlavu, tak ve finále ho bude nenávidět.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(30.4.2011 11:08:14)
Sys,
vystihlas to přesně.

Já to nazýval obětí a to je přesně ono.

Že když se "vrátí", přestane být nevěrná, až když ji nechce milenec, tak tím vyjádří, že manžel je pro ni dvojka, záloha, jistota. A nedivím se manželovi, že se k ní pak chová s určitým despektem, protože mu vlastně řekla - "na prachy a postarání se o mě seš mi dobrej" Ona ho bere jako pokladničku, takže on se k ní jako k ženské od pokladny chová.
A proto jsem psal o touze po oběti, aby se něčeho vzdala a já mohl mít šanci ještě věřit pocitu, že tím něčím přechodným, tou výplní byl on, ne já.
Proto hledám někoho, kdo mě za výplň považovat nebude.


 odjinud 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(1.5.2011 22:40:35)
"Proto hledám někoho, kdo mě za výplň považovat nebude."

A proč ještě nezkusíš poslední férovou možnost-
odluku?"
Tj. na předem určenou dobu jít bydlet jinam a dohodnout se kdy se kdo z vás bude starat o vaše dítě?
Klíče by sis nechal a právně bys na tom byl stejně jako teď.
A jasně bys ukázal, že jsi schopný odejít a schopný se SAM rozhodovat a ona tě nemá jistého.

Nebo myslíš že žít tak, jak žijete- s tím, že každý budete mít někoho dalšího bokem (a pak se V NIČEM nebude lišit to, co dělá ona a to, co děláš ty= budete si kvit)
a budete na sebe střídavě vrčet a střídavě se tvářit mile
(podle toho jak to půjde na další frontě)
je ideální varianta?




 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(2.5.2011 10:09:24)
Odjinud,
máš pravdu, že poslední férová možnost je odluka.
Já se ale nejsem už jistý, že se chci řídit tím, co je fér, to se mi nevyplatilo, ale tím, co je pro mě nejmíň zatěžující. Zatím v odluce vidím výhody i nevýhody - financování dvou domácností, samota bude obtížnější pro mě, který nikoho nemá apod. Až budu mít někoho já, tak to bude vyrovnanější.

Jinak mi aktuálně žena říká a píše, jak mě miluje a jak jsem pro ni ten nejlepší...
Jenomže to jsou jenom slova, žádné skutky.
















 Zazi (1+1+1) 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(2.5.2011 11:25:46)
Enigmat,
slova ano, ale napsat Ti je, je už skutek :-) Čtu to tady už nějakou dobu a tuším, že pár slov to u vás neuspokojí. Ale odbýt to slovy, že jde jen o slova, je škoda.
 Tema+2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(2.5.2011 12:30:24)
Enigmat - žena ti to píše? Moje maminka mi vždycky říkala, že papír (potažmo mobil) snese všechno. Na druhou stranu ale zase když se obtěžuje s tím ti to psát, tak jí váš vztah asi nebude úplně šumák a stále má nějaký důvod s tebou ten vztah udržet. Jaký důvod to je, to nevím. Zažila jsem něco podobného s tím, že jedna známá byla ta nevěrná manželka. Proč si našla milence - byla často doma sama - manžel se vracel jen na noc, nevěnoval se jí ani dítěti téměř vůbec a věnoval se především sám sobě, měla dojem, že je k ní nedostatečně pozorný, atd.... Byla příšerně zamilovaná a nechtěla slyšet a vidět vůbec nic, podnikala různé výpravy za milencem a riskovala, že ji každou chvíli někdo uvidí - jsme maloměsto, jí to bylo ale fuk, milenec pro ni byl vším. Měla ale výčitky svědomí a manželovi posílala obdobné zprávy ve smyslu, jako že ho hrozně miluje a nemůže bez něho být. Všichni jí říkala, aby milence urychleně opustila, že má plno dluhů, nemá ani kde bydlet, byl to lhář první kategorie, ale ona zkrátka nechtěla nic slyšet, byla prostě zamilovaná. Až na to jednoho dne manžel přišel, dostala pořádně po hubě, menžel byl ochoten jí vše odpustit za předpokladu, že už milence nikdy neuvidí ani nekontaktuje. V opačném případě že se rozejdou. Teprve potom se probrala, spočítala si, co by ji asi čekalo za život a že manžel vlastně není tak špatný, s milencem se rozešla a zůstala s manželem. Takže souhlasím s tím, že je potřeba se k manželce postavit jako chlap, dát jí na vybranou, buď ty a nebo milenec. už jsi čekal dost dlouho a pokud jsi přesvědčený, že kontakt s milencem udržuje, vysvětli jí, že pokud s tebou chce zůstat, musí si zpět získat tvou důvěru (nechat zapnutý mobil někde třeba v obýváku - zkrátka se chovat normálně jako dřív. Pokud ani potom nebude ochotna styk s milencem ukončit, asi bych zvolila variantu odchodu, třeba jen dočasného, aby viděla, že to opravdu myslíš vážně, že to nejsou jen plané výhružky a sliby. A třeba vám při tomto odloučení oběma dojde, jestli to spolu chcete urovnat a být spolu dál a nebo jestli vám je líp každému zvlášť. Každopádně najít si taky milenku čistě jen proto, abys taky někoho měl nevidím zrovna jako šťastnou volbu~a~ Můj manžel taky odemne pořád něco čeká a pořád mi to říká, že čekal, že udělám tohle a nebo tamto, že mi donesl kytku, tak čekal, že udělám nějakou lepší večeři (příklad), atd. atd. A docela dost mi s tím leze na nervy. Takže jestli ženě říkáš, že čekáš nějaké pokání, tak si uvědom, že ji s tím můžeš taky pěkně štvát a just nic takového dělat nebude, je to dětinské. Na druhou stranu zase chápu, že chceš, aby ti dokázala, že tě miluje a že jsi pro ni jediný. Ale pokud s ní chceš i nadále být, tak bys jí měl odpustit a už se k tomu nevracet, jinak to nikdy nemůže fungovat. Začít zkrátka znovu. Podle mě ale na začátku všeho je především komunikace a důvěra. Držím palce.....
 odjinud 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(2.5.2011 13:49:26)
Enigmate:
"máš pravdu, že poslední férová možnost je odluka.
Já se ale nejsem už jistý, že se chci řídit tím, co je fér, to se mi nevyplatilo, ale tím, co je pro mě nejmíň zatěžující. Zatím v odluce vidím výhody i nevýhody - financování dvou domácností, samota bude obtížnější pro mě, který nikoho nemá apod. Až budu mít někoho já, tak to bude vyrovnanější."

Hele, ty pořád nechápeš (nebo možná jako věřící máš jinak)
jednu věc
NIKDO nám "nepočítá" jestli se chováme nebo nechováme fér!
Počítáme si to my sami.
A podstata nepochopení je podobná jako u Syas která píše "a kdo má větší nárok "blbnout" a nechovat se rozumně, podváděný, nebo nevěrný?
Jenže to je právě TO!
Podstata je, že když se budeš nějak chovat, tak ti to NIKDO nepočítá,
ale ty důsledky VŽDYCKY poneseš ty!

Nejde o nárok na to chovat se nefér (ona se nechová fér, tak já mám nárok chovat se taky nefér)
ale o to, že ty se tímhle dostaneš do větších průserů, než kdybys to neudělal.
A to mluvím konkrétně o tvé přípravě na hledání si milenky-
která má velký potenciál skončit průserem.


Jsou situace které milenecký vedlejšák může vyřešit: frigidní žena s manželem nespí a spát nechce a onj si je jistý, že ji nechce měnit. Tady je problém minimální.

A pak jsou situace, ve kterých hledat si milence nebo milenku vede k problémům a
rizikové faktory jsou:
nevíš, jestli chceš nebo nechceš s původním partnerem zůstat;
děláš to naschvál, z trucu;
nevíš, co chceš v životě obecně;
jsi ve vztahu ten závislejší;
nemáš jiné (nebo žádné) citové zázemí (rodinu, spourozence, kamarády, obecně blízké lidi) než současného partnera;
ebereš v úvahu že milenec/milenka je živý člověk, který není stroj a může se chovat nepředvídaně

"odchod nejde, protože bych si musel platit podnájem " je blábol!
Když můžeš platit byt a financovat domácnost ve které teď jste oba, měl bys na podnájem i jinde- s tím, že "doma" bys platil o to míň.
"Bude to vyrovnanější když oba budeme mít někoho bokem" je taky blábol!
Bude to nefunkční vztah- z obou stran- s minimální ochotou něco řešit. A v tomhle okamžiku tebe (jako toho, kdo neví co chce) dokope k rozvodu milenka, když to sám nedokážeš :-)))


 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 15:51:05)
Jaano,
ačkoliv si můžeš myslet o mně, co chceš, upozorním, že přehlížíš pár věcí.
Třeba to, že jsem se v tom plácal docela dlouho a hledal dlouho chyby na sobě.
Nevím, jestlis byla někdy v kůži podváděného. Pak bys věděla, že ty touhy druhého zranit se prostě objevují.
Když už mě cituješ, mohla jsi ocitovat i tu větu, kde jsem psal, že i ona mi hodně dala.
Jinak něco jiného je udělat jednu chybu, něco jiného je hrát čínu, pokračovat dál a tvářit se, že nic.
A neodešla, jak si myslíš.
Ta hra na obě strany, to je to ubíjející. Kdyby řekla, podívej, dál to s tebou nevidím, holt bych to musel respektovat.
Kašlu na to, jdu na lov.



 Jaana2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 19:03:29)
enigmat lidi nesoudím, napsala jsem jen to, jak působí Tvé příspěvky a všimlo si toho víc holek, takže někde problém je. Buď nedokážeš popsat situaci tak, jak bys třeba měl na mysli nebo ta situace je taková, jaká je a tím pádem to vyznívá ve tvůj neprospěch.

mmch - doopravdy si myslím, že pokud je žena se svým mužem/manželem/partnerem spokojená, nemá důvod být nevěrná. Není to lovkyně.
 Piškot s Piškůtky 6/04+11/09 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 19:28:15)
Enigmat, ozvi se mi na mail sylvik.x@seznam.cz
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(30.4.2011 10:58:34)
Jasně, že moje příspěvky můžou vyznívat v můj neprospěch. Já jen dávám nahlédnout upřímně do toho, jak to mám. Mně nejde o to tady přesvědčit holky, jak píšeš, jakej jsem úžasnej a že dělám pro ženu první poslední, naopak často nejsem v tomto období vůbec milej, ale prostě z mého náhledu nebylo z mé strany předtím nic tak hrozného, co by nešlo se aspoň pokusit řešit jinak než nevěrou. Nevěra neřeší nic, jen spustí lavinu problémů, i když v debilních časopisech je populární říkat, jak může obohatit vztah. Když už z této diskuze vyjdu blbě já, prosím, jen třeba tohle čte nějaká ženská, která zapne mozek dřív než se pustí do už víceméně nikým nekontrolované mašinérie a může naživo vidět, co by tak mohla třeba čekat.

Je to začarovanej kruh - je nevěrná, nato jsem já protivnej, takže si ona asi řekne, tak on je protivnej, můžu být nevěrná a tak dokola. Jenže já ten kolotoč neroztočil. A to jsem zkoušel být i milej a dopadlo to stejně. A proto jsem potřeboval vidět, že i když budu sem tam protivnej, protože to prostě tak v životě a manželství občas nastává, tak že to ustojí a nebude se mstít nevěrou.

Ty se pořád snažíš tady předhodit, že si vlastně za nevěru a s tím spojené problémy může podváděný sám.
A já říkám, že je to akceptovatelné jen v extrémním případě, jinak je to jen výmluva. Na nějakém fóru jsem četl od podvádějící ženské, že vlastně, kdyby milenecký vztah ukončila, byla by nešťastná a to by jí mohlo způsobovalo duševní a zdravotní problémy... takže to vlastně dělá kvůli svému zdraví. ~o~
Prostě podvádějící v hloubi duše cítí výčitky svědomí, že to není fér, ale potřebuje si své jednání čímkoliv omluvit, aby před sebou obstál, takže hledá pro své chování výmluvy. Někdo to svádí na zamilovanost, někdo na vlastnosti druhého, že ho zanedbává a tak. Tak funguje psychika. I vrah se snaží své jednání nějak omluvit.

Jaano,
a další - dám ti otázku a odpověz fér. Byla si svému muži nevěrná? Jak dlouho? A proč?

A ještě teda k tomu důvodu - neřekla ho, já žádný zřetelný nevidím, můžu jen hádat. Tak hádám, ať už je to pravda nebo ne, že ji prostě víc přitahuje on než já, je fyzicky pro ni atraktivnější. Co s tím můžu dělat? Krom drobností, víceméně nic. Co to znamená pro mé doposud ok sebevědomí? Ránu, kterou si půjdu někam zaplácnout.












 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(30.4.2011 19:41:54)
Jaano,
to je pohled z jedné strany. Na druhé straně paní z tvého příběhu v tom ponížení žít nemusela a nemusí - kdyby v tom nebyly peníze, samozřejmě. A to, že si je "ulívá", aby mohla odejít, to mi taky nepřijde jako moc férové jednání.
Chápu, že si partneři nevěru odpustí i to, že si ji neodpustí. Ale v takovým případě by jednoznačně měli jít od sebe, protože to "není k životu". Jistě, někdo na to může mít jiný názor, protože prachy holt nesmrdí. Mně to ale přijde ze strany podváděného trapné a ze strany podvádějícího "vyčurané", nemůžu si pomoct. Mstít se někomu za to, že zahnul je stejně ubohé jako se nechat ponižovat pro prachy...
 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 16:04:06)
Enigmat: Jo, promiň , nečetla jsem dost pozorně- a utkvělo mi jen to, že ona do poradny nechce a nic řešit taky nechce- ani se o tom bavit-
z čehož jsem vyvodila, že je jí jedno, jestli spolu zůstanete, nebo ne.
Tak to se omlouvám.

"Jenže to je právě to, co mě vytáčí, ta hra na obě strany a neochota pokory, satisfakce, prostě něčeho, že jedeme dál jen ve dvou. A tím se mi zprotivuje, je to ponižující...cítím se jako ňoumič, čímž jsem fakt nerad
a když se rozvedu a nebudu nikoho mít, tak se budu bít do hlavy, že jsem měl být taktičtější a vydržet i jen kvůli sexu a malý."

Být za hlupáka/hlupačku je nepříjemné, ale není to PODSTATNÉ
podstatné je mít to, co mít chceš-
to co si o tobě kdo myslí a jak vypadá- to je vedlejší.
To, jestli ti minulé roky přišly tak fajn, že ti stojí za to být rok za hlupáka a počkat, jestli se to nevrátí- to musíš vědět ty.

Chceš aby skončila něco, co ona skončit nedokáže, protože je zamilovaná.
No, s tím nic neuděláš.

 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 16:57:26)
Opet musim s Bosorkou souhlasit.Jestli Ti na ni zalezi,budes se muset smirit s tim, ze v zamilovanosti je tezke se rozhodnout a pockat az to u ni vyprcha. Ted bojujes sam za sebe, mas to u ni nahnute a jakakoliv chyba z Tve strany(nevera) muze byt konecna pro Vase manzelstvi.Kdyz se prislo na manzelovu neveru, asi 30 lidi mi radilo, at ho nakopnu do zadku a odejdu od nej a jenom jedna kamaradka mi rekla, at zacnu sama u sebe, ze je to chyba obou a ja z hruzou zjistila, ze ve spouste veci si manzel stezoval opravnene a jenom moje sobectvi mi nedovolilo se nad tim zamyslet. Moje prvni reakce byly stejne, jak ty tvoje, byla jsem na nej moc hodna, mila, mel vsechno. Tak proc? Priznal se, ze mu chybelo pohlazeni, popovidani, pochopeni.A ja si myslela, ze to zachranim uvarenou veceri a vypranyma fuseklema.Mela jsem jinou predstavu o spokojenosti, nez mel on a to byla ta chyba. Milenka meho manzela vylozene cekala na to, az to ja vzdam a odstehuji se s detma z baraku, aby mela volne pole pusobnosti.Tak mi vzdy stacilo predstavit si, jak ja jsem nekde sedrena v malem byte se 4 detmi a manzel si uziva svobody s milenkou v baraku a nikdy jsem to nevzdala, sice to byl dlouhy boj, ale stalo me to za to a jsem sama na sebe hrda.Ve finale cela situace nas vztah hodne procistila, neni to stale idealni, cas od casu se neudrzim a pripominam, ale hodne se to lepsi a cas to urcite zahoji.Jestli to mezi Vami bylo nekdy hezke, navazala bych na to a dala tomu sanci. Jestli sis 10 let pripadal jak onuce, asi neni na co navazovat...
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 17:34:25)
Kopretinko,
jenže ona si stěžuje až teď, protože jsem díky tomu často protivný, nepříjemný, podrážděný.
Čekat až vyprchá zamilovanost, to je právě to, co moc nechci. Potřebuju, aby to ukončila, dokud to pro ni znamená nějakou bolest, oběť. Až ji odkopne on, protože ho to přestalo bavit, tak nebude mít už hodnotu vůbec, protože na ni vlastně zbudu. Tomuhle asi ženy těžko pochopí. A nebo budu čekat a pak řekne čau a to budu naštvanej, že jsem byl trpělivej.

Těch deset let jsem si jako onuce nepřipadal, bylo to víceméně fajn, obdivovali jsme se navzájem. Leccos jsem jí splnil ohledně cestování, práce, bydlení, jejího sebevědomí a tak. A teď si přijde frajírek, který dostane všechno zadarmo... Stejně jako musím přiznat, jako ona udělala mnohé pro mě. Jenže to je minulost, ale podstatná je pro mě přítomnost a budoucnost.


 syas 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 17:54:30)
Ale tohle pochopí i ženy, vyrovnání se s nevěrou partnera, kterému jsme důvěřovali je těžké samo o sobě, natož pokud máš pocit, že partnerka hraje dvojí hru. Já se s tím pořád vnitřně vyrovnávám a to cítím, že o mě partner bojuje, dostávám důkazy citu, jaké jsem snad nedostávala ani na začátku našeho vztahu.
Ale moje hrdost samozřejmě stále pracuje, právě proto, že si nepřipadám jako žádná chudinka a přestože jsem se o existenci milenky jsem se dozvěděla až v době, kdy byl vztah ukončený a ukončil ho on.
 Kopretinka1605 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 19:26:12)
I ja jsem mela v sobe sileny zmatek.Dny, kdy jsem to zkousela odpustit se stridaly s nenavisti a touhou po odplate.Mohu Ti jen napsat, ze vzdy to dopadlo stejne. Vzdy, kdyz jsem se snazila o neco negativniho, jsem nejvic ublizila sama sobe.Zmatek v mysli plodi jedine zmatek v cinech.A ve finale si me okoli klepalo na celo, co to vyvadim. Ja Ti vubec neberu, ze chces zacit novy vztah, ale zacit ho ted je z meho pohledu uplne silenstvi.Já sama za sebe bych rozhodne manzelce sanci dala, mate spolu 10 lety vztah a male dite.Problemy s neverou jako mas se resi strasne casto, jenom o tom lide moc nemluvi. K nevere se priznalo 70 proc. lidi. Mate ted jedinecnou sanci zlepsit, omladit vas vztah, dat si nova pravidla, rici, co vyhovuje ci nikoliv, dat si nove cile. Je to vyzva.Más vubec dukazy, ze ve vztahu s milencem manzelka pokracuje, nebo si to jenom myslis?
 Vlka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 21:11:07)
Nevím přesně jak to vyjádřit. Když se mi toto přihodilo, také jsem si říkala.. takže my jsme ten život neviděli stejně? Jak to mohl najednou udělat? Hlavou mi také prolétly promarněné šance ~;) a to že já to "ustála". Přesto, že jsem byla raněná do hloubi duše přišlo mi "pod úroveň" vrátit to stejnou mincí. Co by to vyřešilo? Jistě v životě může přijít lecos, ale najít si někoho jiného z trucu, takhle cíleně.. to podle mne není vůbec dobré řešení.~Rv Přece máš svou hrdost i sám, nepotřebuješ si snad hned dokazovat, že máš na jinou.. A znovu říkám, komplikovat život ještě někomu jinému, když to nemáš v sobě vyřešené..~j~
 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 15:11:05)
Enigmat:
"Potřebuju, aby to ukončila, dokud to pro ni znamená nějakou bolest, oběť."

Zaprvé- ona to neudělá, dokud je takhle zamilovaná, udělat to nejspíš nedokáže. Leda že bys TY podal žádost o rozvod...a pak je to tak 50/50, řekla bych.

Druhak- říkáš tím "kdyby se vrátila tak momentálně nemám zájem znova stavět vztah, ale dát jí to pěkně sežrat!" a jestli pokračovat,tak to se uvidí až pak.~Rv

" Až ji odkopne on, protože ho to přestalo bavit, tak nebude mít už hodnotu vůbec, protože na ni vlastně zbudu"

Jinými slovy- pokud mě neobdivuje a nevidí ve mě jedničku,
nemá pro mně hodnotu,
dítě a spokojených deset let se nepočítá.

no, tak teda nevím~a~
Ale odle mě- jestli minulost je JEN minulost,
tak půjčování dítěte stopro je budoucnost, o které JE třeba uvažovat.
Jasně, proto s ní doteď jsi, ale...
zatím máš v sobě zatracený hiokej,
zaměřuješ se na nepodstatné,
a zatím jsi ještě nenašel nic moc, na čem by se případně dalo znova stavět (protože si myslíš, že to pro tebe nemá "hodnotu už vůbec".
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 16:38:34)
Bosorko,
máš v lecčem pravdu, ale v lecčem to vidím jinak.

Nějak neumím akceptovat tvůj argument, že "to nedokáže ukončit, protože je zamilovaná." Já jsem ale manžel a ne její otec, abych mohl v tomto hledat pochopení. Naopak, tím, že to neukončí, dává zřetelně najevo, že je ochotna kvůli němu riskovat manželství, ergo, že je pro ni důležitější než já. S tím se nemíním smířit. Zkrátka, když to nemůže ukončit, tak nemůže, já zase nemůžu čekat do aleluja a sledovat, jak se celý rozkládám a utrácet život s člověkem, který neví, co chce. Kdy nastane ten moment nevím, ale určitě se bude hodně blížit momentu, kdy se zakoukám jinde.

Nebudu podávat žádost o rozvod jen proto, abych ho pak po měsíci stahoval. Když ho podám, tak už nebude cesty zpátky, i když bychom oba pak třeba i chtěli.

Já mohl uvažovat o znovu-stavění vztahu až po ukončení její avantýry. Pak měla následovat pokora, lítost a pak by mělo šanci přijít mé odpuštění. (Což neznamená zapomenutí či souhlas). Stavění vztahu ani na začátku se přece neděje za asistence třetí osoby. Nějak sežrat bych jí to pochopitelně dal, abych věděl, že to vydrží bez toho, aniž by utíkala si postěžovat k němu, jak už to mnohokrát bylo a mít tak vlastně "výmluvu", jaký jsem hroznej. Protože takto se konflikty nedají řešit.
Prostě nevěra je ta největší potupa, jakou může ženská chlapovi udělat a je naprosto neadekvátní zbraní. Její výstřel už poznamená na vždycky. Pochopitelná je snad v případech dlouhodobého odmítání sexu ze strany partnera. Ve všech ostatních situacích jsou jiné možnosti, ať pozitivní - komunikace, psycholog, tak negativní - hádka, odmítnout prát, vařit apod. nebo jak někdo psal "praštit chlapa pánvičkou po hlavě", i to lze zkousknout.
Prostě dámy promiňte za upřímnost, ale pustit do vagíny někoho jiného je jako odevzdat někomu duši, protože sex je intimní, ta nejdůvěrnější věc a skoro vždycky souvisí s city.

Ano, pokud ve mně nevidí jedničku, ale v někom jiném, tak pro mě partnerskou hodnotu moc nemá. Můžu ocenit, že se umí postarat o malou, že umí německy a já nevím co. Já v ní partnerskou jedničku viděl. Takže bych rád našel někoho s kým v sobě uvidíme navzájem jedničku, i když objektivně je jasný, že ani jeden jedničkama nebudem.

Hokej v hlavě mám, ale snažím se mu dát pravidla.
Ne, zatím opravdu nevím na čem bych stavěl, když se důvěru nesnaží aktivně získat, pokoru nenabízí, jen mlhu a vytáčky.


 Bosorka2 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 16:45:54)
Enigmate: Nemám čas to vysvětlovat, ale mám poměrně intenzivní pocit,
že DOKUD to uvidíš takhle, tak se zpátky dohromady dát nemůžete~d~
 syas 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(28.4.2011 18:28:17)
Bosorko, ale já bych řekla, že tak jak to vidí on, to vidí většina podváděných, jak muži, tak ženy. O jeho ženě píšeš jako o někom nesvéprávném, kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná.
Oběť přinese Enigmat přinese při případném opětném vybudovávání jejich vztahu tak jako tak taky. Nevěra hlavně způsobuje obrovskou bolest a psychické vypětí, často má i fyzické následky ve formě nemoci, není snadné se s ní vyrovnat ani v případě, že partner svůj vztah okamžitě ukončí a dává najevo podváděnému svou snahu.
Řekla bych, že po desetiletém vztahu navíc s malým dítětem by si partner zasloužil alespoň upřímnost, takovou jakou očekávám třeba od dobrého kamaráda.
 odjinud 
  • 

zamilovanost 

(1.5.2011 23:02:32)
"O jeho ženě píšeš jako o někom nesvéprávném, kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná."

Syas: tak si přečti nějaký článek jak funguje člověk při zamilovanosti.
Nebo si vzpomeň na nějakou kámošku, která se zamilovala a tys byla u toho...Stalo se ti to někdy?
Mě teda jo.
A souhlasím s těma článkama.
Pokud je někdo opravdu zamilovaný, je schopný ti říkat takové věci jako "byli jsme jeden pro druhého stvořeni", "jde o dokonalé splynutí duší", "tak skvěle si rozumíme, že spolu nemusíme ani mluvit" "dokonale se chápeme", "Už od začátku jsme věděli že jsme jeden druhého chtěli potkat a že spolu chceme mít dítě"....
A podobné naprosto nesmyslné kecy....
a bude to říkat tvoje inteligentní fajn kámoška o někom, kdo podle tebe má sice hezký zadek, ale IQ hanba mluvit a ke kámošce se chová jak hovado.
A prostě jí to nevymluvíš, ať děláš co děláš.
Ale ona to časem uvidí...
a bude říkat "co jsme na něm viděla?" "jak jsem s ním jen mohla být?"....

Nejde o to zamilované OMLOUVAT-
jde o to si uvědomit, čeho reálně jsou nebo nejsou schopni.

To, jestli jim to TY toleruješ nebo netoleruješ,
jestli počkáš , až vystřízliví,
nebo řekneš "nedala jsi na moje rady, nechoď pak ke mě brečet" -
to je čistě tvoje rozhodnutí.

Takže k té první větě:
"kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct"
Pokud je opravdu hodně zamilovaná, tak si pomoct nemůže. Je pod vlivem drogy.

"a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná."

Ona na jeho city brát ohled je schopná jen omezeně.

Rozumný partner se především rozhodne, jestli čekat je nebo není SCHOPEN
a jestli čekat CHCEbo nechce- jestli mu to stojí za to.
Jestli , když počká, to bude schopný "odpustit"
a pak se podle toho zařídí.

Čekat a nebýt schopen odpustit je nesmysl
čekat, pokud tě každá minuta ničí, je taky nesmysl.


 syas 


Re: zamilovanost 

(2.5.2011 8:36:07)
Zamilovaná jsem byla a to i během manželství, ke vztahu nedošlo, protože jsem i tak viděla, co všechno bych riskovala (i pro sebe), mimo jiné jsem si myslela, že můj muž by mi neublížil. On totiž tvrdil, že jinou partnerku pro život nehledal a na změnu nepomyslel ani v období největší zamilovanosti, jak bych reagovala já je otázka s vědomím toho, že on s paralelním vztahem problém nemá.
Na jeho vystřízlivění bych čekat dlouho nedokázala, pokud bych se to dozvěděla, to už vím. Asi to není úplně rozumné, ale bohužel psychicky bych na to "neměla", moje snaha by byla se od něj odpoutat a vytěsnit ho z života, právě proto, abych tím nezničila sama sebe a mohla fungovat pro své děti, protože mě to zjištění sakra hodně bolelo a bylo to náročné i fyzicky a jak už jsem tady psala i hrdost dělá své, pokud člověk nechce přijít o všechno své sebevědomí.
A teď kdo má mít větší nárok na nemyšlení, ten zamilovaný nebo ten citově zraněný? Těchto důsledků si musí být každý vědom ať si je připustit chce nebo nechce. Pořád je přece něco jiného být zamilovaný a být nevěrný. Základem každé nevěry je lež, za kterou většinou stojí to, že si chci něco užít, ale ani nepřijít o to co už mám, alespoň ze začátku.
Co se týče těch článků, řekla bych, že názorů bude víc. Od psychologa jsem slyšela i to, že jak se člověk zachová v okamžiku zjištění nevěry je otázkou jeho zralosti.
I zamilovaný moc dobře vidí, jak svému partnerovi ubližuje prodlužováním nejistoty, když není schopen ukončit milenecký vztah, možná ho v budocnu ocení jak danou situaci zvládl, možná si pak o to míň váží a zůstane mu pocit, že on má ve vztahu navrch a ten druhý je na něm vlastně závislý.
 Enigmat 


Re: zamilovanost 

(2.5.2011 14:34:13)
Jak to téma žiju a hodně o něm čtu, tak jsem zaznamenal takový začarovaný kruh, který se u nevěry (paralelního vztahu) děje...

Začneme odprostřed, ve stavu, kdy se cítíš jako podváděný shodou okolností výjimečně fajn. Říkáš si, jo, tak zkusím být na toho druhého milejší, ať nemá důvod nevěru opakovat. Ten druhý na tvoji vstřícnost nějak reaguje, dejme tomu krátkodobou vstřícností. Jenže po pár hodinách ti začne připadat, že to vzal jako samozřejmost, že si toho pořádně neváží, že si myslí, že tím je celá ta dlouhá doba lží a tvých sraček smetena ze stolu a je to. Začne v tobě narůstat pocit nevděku. Se zhoršující se náladou se ti v hlavě začnou vynořovat různé minulé lži a situace spojené s nevěrou. Dostáváš se zase rychle náladou dolů. Druhý netuší, že se něco děje a vypadá sám spokojeně, čumí třeba na televizi a baví se. Takže si říkáš, já jsem v úplných sračkách a on se baví, místo aby projevoval vděk? Tak to ne, to mu pěkně vpálím nějakou jeho křivárnu do ksichtu. Druhý je najednou dotčen. Je to tu zas, zas to vytahuje. Najednou má pseudo důvod. Tak on bude nepříjemný, jo? Tak to teda můžu podvádět zase, nebo být aspoň hnusnej taky. A může si za to ten podváděnej sám!

Dostáváš (další) ránu. Už jsi poučený. Pamatuješ si velmi dobře období, kdy sis říkal, že si za tu ránu vlastně můžeš sám, hledal jsi chyby sám v sobě a snažil ses to s podvádějícím sám urovnat - namísto toho se ti dostalo ale jenom pohrdání a nevděku. Tohle už dělat nebudeš, už nenecháš sebou orat! Ránu podvádějícímu nějak vrátíš. Nebo budeš tvrdší. A už jede kolotoč nevěr a pomst.

Po čase si jako podváděný začínáš celý cyklus uvědomovat, pozoruješ, čteš o tom. Zaznamenáváš, že se ti všechno vrací a dáváš podvádějícímu svým hnusným chováním jenom další a další záminky. Rozhodneš se, že se budeš snažit být větší formát a o něco příjemnější. Chvíli ti to i vydrží, než se stane to, že ti opět něco vyvede, pak se zatvrdíš ještě víc, že už se teda vůbec snažit nebudeš a odcizení narůstá ještě rychleji, nebo ti ani podvádějící už přímo nic nevyvede, ale neprojevuje dostatečně onen vděk popsaný na začátku. A po tak dlouhé době je ti to málo... mstíš se slovem, neochotou, chladem.
Nechápeš, jak vůbec někdo může porovnávat ranění slovem, výčitkou versus ranění nevěrou a považovat to za stejný kalibr. Nechápeš, jak může někdo omlouvat, že si ten druhý dopřává drogu zamilovanosti, když pro tebe je to opakované bodnutí do zad. Nemůžeš pochopit, že se nemůže vzdát hormonálního nadstandu, když ti přitom tvrdí, že miluje jen tebe.

Po ještě delší době zjišťuješ, v jaké ses ocitl pasti. Víš, že když jsi hnusnej, dáváš druhému záminky pro recidivu. Víš, že když jsi milej, dáváš druhému pocit, že tě má jistého. Zjišťuješ, že to nemá řešení.
Nevíš, jak dlouhou dát šanci, než to definitivně zabalíš.

Pokud jsi chlap, tak navíc víš, že kdybys projevoval nebo vyjadřoval co uvnitř prožíváš, jak tě to trápí, bude tebou/budou tebou pohrdat, takže se navenek tváříš, že jsi nad věcí. To, že vlastně nemůžeš projevovat emoce, vztek dusíš v sobě, abys nebyl za toho labilního, slabého, nebo zlého, jen zvyšuje celkové napětí. Vypadáš jako skála, přitom jsi uvnitř činná sopka.
To ale druhá strana nevidí. Má dojem, že je vše v pořádku.
Víš, že v druhém oporu hledat nemůžeš, "to ono v dobrém i zlém" už neplatí, je ti jasné, že jsi v tom sám. K čemu ti ten druhej vlastně je? Aha, pere ti...
Současně se paradoxně dozvíš o ženě, která podváděla svého manžela, vyváděla, skončilo to rozvodem, která si pak stýská, že jí měl tenkrát dát manžel pár přes hubu, aby se vzpamatovala a nemusela být teď nešťastná...
Stáváš se cynikem. Láska je jinde.






















V fázích si řiká, že si za tu ránu může sám a hledá chyby sám v sobě. Dokonce se to snaží srovnat.




















Zamilovaná jsem byla a to i během manželství, ke vztahu nedošlo, protože jsem i tak viděla, co všechno bych riskovala (i pro sebe), mimo jiné jsem si myslela, že můj muž by mi neublížil. On totiž tvrdil, že jinou partnerku pro život nehledal a na změnu nepomyslel ani v období největší zamilovanosti, jak bych reagovala já je otázka s vědomím toho, že on s paralelním vztahem problém nemá.
Na jeho vystřízlivění bych čekat dlouho nedokázala, pokud bych se to dozvěděla, to už vím. Asi to není úplně rozumné, ale bohužel psychicky bych na to "neměla", moje snaha by byla se od něj odpoutat a vytěsnit ho z života, právě proto, abych tím nezničila sama sebe a mohla fungovat pro své děti, protože mě to zjištění sakra hodně bolelo a bylo to náročné i fyzicky a jak už jsem tady psala i hrdost dělá své, pokud člověk nechce přijít o všechno své sebevědomí.
A teď kdo má mít větší nárok na nemyšlení, ten zamilovaný nebo ten citově zraněný? Těchto důsledků si musí být každý vědom ať si je připustit chce nebo nechce. Pořád je přece něco jiného být zamilovaný a být nevěrný. Základem každé nevěry je lež, za kterou většinou stojí to, že si chci něco užít, ale ani nepřijít o to co už mám, alespoň ze začátku.
Co se týče těch článků, řekla bych, že názorů bude víc. Od psychologa jsem slyšela i to, že jak se člověk zachová v okamžiku zjištění nevěry je otázkou jeho zralosti.
I zamilovaný moc dobře vidí, jak svému partnerovi ubližuje prodlužováním nejistoty, když není schopen ukončit milenecký vztah, možná ho v budocnu ocení jak danou situaci zvládl, možná si pak o to míň váží a zůstane mu pocit, že on má ve vztahu navrch a ten druhý je na něm vlastně závislý.
 syas 


Re: zamilovanost 

(2.5.2011 16:22:07)
Enigmate, tohle už je spíš na soukromý hovor. Člověk který nezažil nepochopí a nedá se tu moc očekávat ani nějaká empatie, spíš naopak. Osobně si na základě vlastní zkušenosti myslím, že důstojná cesta ven z toho všeho existuje a na konec můžeš třeba i získat, ať už to dopadne jakkoli a teď to tak třeba nevypadá.
Situace kterou prožíváš je hodně těžká, nech si prosím někým pomoct. Už jsem to tu někde psala, nám pomohla poradna, tehdy ji inicioval manžel, je pravda, že některá doporučení jsme si stejně upravili po svém, každý jsme jiný, ale narazili jsme na dobrého psychologa a opravdu to v něčem zafungovalo, přinejmenším získá člověk nadhled. Odžít a zažít si to musíme bohužel sami, v tom nám nikdo nepomůže.
 Bosorka2 


Re: zamilovanost 

(3.5.2011 8:55:03)
Enigmat:
Jo, dobrej popis.
Pořádně si ho přečti- několikrát...

Víš, co já v něm vidím?
že se tu situaci nesnaží ten člověk z popisu řešit-
že se ji snaží "zamést pod koberec"-
kam se mu nevejde, a v nevhodnou chvíli leze ven...
a on o ten koberec pořád dokola zakopává...

"Po ještě delší době zjišťuješ, v jaké ses ocitl pasti. Víš, že když jsi hnusnej, dáváš druhému záminky pro recidivu. Víš, že když jsi milej, dáváš druhému pocit, že tě má jistého. Zjišťuješ, že to nemá řešení.
Nevíš, jak dlouhou dát šanci, než to definitivně zabalíš."

Začnu od konce-
Existuje VIC možností, než "tvářím se jakoby nic" a "definitivně zabalím".

Když ti někdo ubližuje- můžeš to okamžitě vracet podpásovkama,
tvářit se, jako že se nic neděje- a zákeřně to vracet potom (nebo když to přestaneš chvílema zvládat)
nebo jasně říct "vadí mi to, nedělej to.


"Pokud jsi chlap, tak navíc víš, že kdybys projevoval nebo vyjadřoval co uvnitř prožíváš, jak tě to trápí, bude tebou/budou tebou pohrdat, takže se navenek tváříš, že jsi nad věcí."

Tohle neplatí pro CHLAPY,
to platí pro někoho, kdo se bojí, že dá druhému proti sobě do ruky zbraň-
CHLAP by se bát neměl, protože to ustojí :-))
já bych jako jednání chlapa naopak viděla to, že jasně řekne": tohle prožívám, tohle cítím, vadí mi to, když v tom budeš pokračovat, nenechám si dál ubližovat (a třeba odejdu, nebo budu si žít vlastní život...)


"To, že vlastně nemůžeš projevovat emoce, vztek dusíš v sobě, abys nebyl za toho labilního, slabého, nebo zlého, jen zvyšuje celkové napětí. Vypadáš jako skála, přitom jsi uvnitř činná sopka.
To ale druhá strana nevidí. Má dojem, že je vše v pořádku."

Jasně- v tomhle popisu dotyčný dělá pakárnu sám sobě i okolí tím,
že je nečitelný, nevypočitatelný, náladový-
není schopný jasně říct co jo a co ne, kde má hranice....

Hele, neříkal jsi náhodou že jsi byl v nějaké poradně?
čekala bych, že tohle bude základ, který ti tam řeknou hned napoprvé...
 Enigmat 


Re: zamilovanost 

(3.5.2011 10:42:42)
Bosorko,

mám dojem, že pořád nějak přehlížíte, že tady nepíšu čerstvě, takže víceméně všechny ty věty jsem už řekl, to, co mi vadí, co prožívám. Ale nemíním to opakovat dokola.

Jestli se ti zdá, že situaci neřeším, mohla jsi vyjádřit, co by podle tebe možné řešení bylo. Řešení, že bych ženu zmlátil, nebo ji vyhodil na dlažbu jsem zavrhl. Všechno ostatní mně připadalo vzhledem k situaci košer, chápu, že někomu třeba ne. Šak nemusíme mít stejný postoj. Souhlasím ale s tím, že existuje víc možností mezi "definitivně zabalím" a "tvářím se jako nic". Mezi nimi byly i výčitky (holt jsem si nemohl pomoct a krátkodobě mě to udělalo dobře), chlad, prdění na své povinnosti. S mým postupem, jak to půjde dál, jsem manželku seznámil. Další krok na řadě je takový, že budu hledat někoho nového. Manželka mě totiž postavila na nějakou dobu do pozice dvojky. Nějakou dobu jsem to nedával, protože jsem ješitnej a ona u mě byla jednička. Teďka už je na pozici jedna u mě volno. Ale nejsem prognostik, jestli se tam vrátí manželka tím, že bude sekat dobrotu, snažit se, nebo se tam dostane někdo novej. Říkám, že jsem už cynik.

Aktuálně je manželka milá, dokonce nás objednala do poradny. Co mě řeknou v poradně, nebo vy tady, beru jako názor. A už jsem psal, tak si prostě z těch názorů vyberu podle sebe. Počítám, že v poradně budou říkat, že se musíme snažit oba, ale nějaké velké kompromisy dělat nemíním.

Jinak v celé téhle debatě se ukazuje už další příklad pokrytectví.
První bylo ohledně vzhledu a fyzické přitažlivosti. Druhé je, že se mě pár diskutujících snaží shodit za to, že píšu upřímně, jen se jim to nějak nelíbí.
Smysl ale ta diskuze myslím má - dává nahlédnout dalším do pocitů, názorů a možností.



 CPO 


Re: zamilovanost 

(3.5.2011 10:53:54)
"že se mě pár diskutujících snaží shodit za to, že píšu upřímně, jen se jim to nějak nelíbí."

Ještě nedávno jsem se tady (vzhledem k podobné situaci) ploužila Rodinou a pofňukávala, jak se ke mně různí lidé (rodiče, exmanžel, expřítel) zachovali hnusně, a ještě navíc mě nechápete tady vy, na Rodině.
Zpětně bych si za to nafackovala, ale chápu tím aspoň lépe, že některýma stavama si holt člověk MUSÍ projít, a furt lepší tady plakat, než se věšet.

Tehdy mi moc pomohla Kudla: neříkám, že s ní souhlasím úplně vždycky a ve všem, ale v tom, že jestli JÁ jsem nešťastná z nějaké situace (byť jsem se do ní "nedostala vlastní vinou" - což je vždycky relativní), nepomůže mi (byť pochopitelné) obviňování všech okolo, ale jedině to, že JÁ se vzmužím, přes ty všechny s.-ky, a dám se do pucu.
 syas 


Re: zamilovanost 

(3.5.2011 12:27:54)
Enigmat, tak kecám, jsem tady už zase, doufám, že naposled.
Pokud se manželka snaží, tak bych asi neřešila "chlapské" řešení situace, otázka co to opravdu je ve vaší konkrétní situaci a už vůbec ne pod vlivem emocí, na to je v sázce příliš.
Manžel mi jednou napsal:
"I vraha pustí na svobodu, když si odsedí trest, copak není nic spojeného se mnou, co by Tě motivovalo to přesto zkusit ? "
Musela jsem uznat, že je, možná to máte taky tak, možná ne.
Tohle je jen drobná perlička z druhé strany do mozaiky, přeju ať to všechno zvládnete co nejlépe, všichni TŘI.
 Tema+2 


Re: zamilovanost 

(2.5.2011 12:09:44)
~R^~R^~R^
 CPO 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(29.4.2011 7:47:17)
Upřímně, kdybych nečetla zbytek diskuse, tak s Enigmatem 28.4.2011 16:38:34
musím plně souhlasit.
Mám to a cítím to STEJNĚ ve svém zapeklitém případu s expřítelem (Vztah přes inzerát).
 magdusa 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 23:00:19)
nebudu tady vypichovat a reagovat na to, co mi bilo do očí a že toho bylo hodně... Ovšem je mi lito, ale tahle věta: "pustit do vagíny někoho jiného je jako odevzdat někomu duši, protože sex je intimní, ta nejdůvěrnější věc a skoro vždycky souvisí s city..." tak na to zareaguji takto: Pán uvažuje jako ženská. Řeší to jako ženská. Skutečně do doby, než radikálně nezmění postoj, tak mu jeho ženu bude obrábět ten druhý. Sbal kufry sobě, nebo jí, vždyt kolik energie tu plýtváš argumentovat Bosorce 2, která měla komentáře s kterými se stotožnuji. Kdo nejvíce ubližuje v popisované situaci - jsi Ty, neboť ubližuješ sám sobě. Strnuls a ulpíváš na tom, že chceš pokání, ale to přijde až se ženská "odmiluje" a to trvá dlouho, moc dlouho. Máš v tom hokej, chceš mu dát pravidla. Ser v tuto chvíli na pravidla. Protože pokud ten druhý neskončí s modřinama, tak ty se šrámy na duši na celý život. Bez partnerky, kterou nenajdeš, dokud si to nevyřešíš. Nejsi rozvážný, jsi srab zůstat alespon na chvíli sám. Bez ženské, která z nějakého duvodu v tobě nevidí co dosud viděla.
 syas 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(23.7.2011 9:16:43)
Brrr, že ti to stojí za to ...
A víš, že bych ti docela přála podobnou situaci zažít, ale pro tebe by to byla hračka, případně by se ti nikdy nic takového stát nemohlo ~:-D.
P.S: Bosorku mám tady v diskusích ráda, ale ona taky vaří dost z teorie dlouhodobého vztahu v rodině, takže se taky nedá brát všechno doslova a použít na cokoli a každého.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 11:20:44)
vostrý, ale zapomínáš na právní systém...
budu rád, když mě kontaktuješ na emailu..
 magdusa 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 11:43:37)
to bylo na mě, Enigmate? pokud ano, napiš mi tvuj email, nevidim ho tu.
 magdusa 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 11:46:00)
nebo se ozvěte na email muj.
 Vlka 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.4.2011 14:10:47)
Kopretinko,
hluboce před tebou smekám, že jsi to dokázala. Opravdu nevím jestli bych to zvládala, při opětovném zjištění. Moje zklamání bylo tak obrovské, tak hrozné, že se mi nechtělo žít. Doteď nedokážu svému muži znovu říct, že ho mám ráda (i když vlastně mám), nedokážu se "snažit" a znovu něco dávat.
Moc ti přeji, ať máš v životě už jen to pěkné, ať je váš vztah už jen pevnější.~6~
 zojanda 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.4.2011 14:27:34)
Myslím, že by vám prospělo odloučení. Vyprdla bych se na to, že by se jako měla stěhovat ona a vyklidila bych být tebou na nějaké období společnou domácnost. Chod´ tam pravidelně za dítětem a na ní se vykašli, at´ si dělá co chce, když po tom tak touží. Celé to může dopadnout bud´ tak, že se k sobě vrátíte a pak by tam byl prostor na tvoje požadavky, prostě na nějaku kloudnou diskusi, kde byste si vše vyjasnili a udělali tu pomslnou tlustou čáru. Nebo nabydeš jistoty, že už spolu fungovat nedokážete a budete to řešit rozvodem.

Nebo jí taky můžeš vzít sebou do té psych. poradny, když nebude chtít, tak jí řekni, že podáš žádost o rozvod.

Prostě at´ uděláš cokoli, tak to svým způsobem bude radikální jak pro tebe, tak pro ni. Taky můžeš nedělat nic a čekat (třeba 0,5 roku), což by asi bylo nejlepší, ale je to taky nejtěžší a jak to tak popisuješ, moc to nezvládáš.

 rezignovaná 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(30.4.2011 19:48:02)
Tak si myslím, že tohle není autentický.

Neznám chlapa, který by po x letech vztahu a manželství v poměrně vážné situaci zvažoval, jestli případná náhradnice pbude dostatečně efektní typ.

Takhle dementní mužský fakt nejsou, to bychom s nimi nežily ani jim nezahýbaly s jinými:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(30.4.2011 19:49:40)
Libiku,
ale to víš, že jsou takoví - já z tohoto důvodu dostala "stopku" už několikrát... ~;)
 stárnoucí tatík, tři děti 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.7.2011 21:53:53)
V tuhle dobu už jsi asi na nějaké řešení přišel nebo nějak se to vyvíjí, takže asi reaguju pozdě, ale aspoň ti napíšu co bych dělal já. Mělo by to dvě fáze :
Za prvé bych okamžitě po zjištění nevěry přestal s tou čůzou spát a mluvil bych s ní jen v nejnutnějších případech a velmi stručně. Začal bych ji úplně ignorovat, jakoby byla průhledná nebo už neexistovala. Ani porci na stůl bych jí nechystal - prostě nic. Za druhé, bych v nebližší pracovní den podal žádost o rozvod a začal uvažovat čí je byt a zda si bude muset ovézt věci ona nebo já. Dceru ( jak je typické pro české soudy ) by asi doslala přiklepnutou ta nevěrnice ( ne proto, že je lepší než ty, ale proto, že je to ženská - tedy běžná pohlavní diskriminace, jenže v těchto případech proti mužům ). Přesto bych zájem o dceru projevoval a v rámci možností si ji brával na víkendy, apod. Asi dva roky bych si dal od ženských totální pauzu a pak možná ( možná ! ) si zkusil najít jinou ženu. Toť vše.
 L. 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(21.7.2011 23:21:14)
Jejej, to je ale komplexů, které z tohoto příspěvku stříkají...
Pohlavní doskriminaci "vymyslela" příroda - ženy holt nikdy nebudou mít ptáka (ať vám ho -haha- závidí sebevíc) a vy chlapi nikdy nebudete dítě nosit, rodit ani kojit. Co s tím naděláš? Budeš - jak je dnes módní - pod vlajkou tažení za rovnoprávnost exekuovat ženským dělohy? A prsa? Nebo by se děti mohly rovnou vyvíjet už od embrya v nějakém inkubátoru, ne? Protože co si budem povídat - to je pěkná pohlavní diskriminace, že ženský maj to děcko 9 měsíců jen pro sebe a chlap ostrouhá... No ne? :)))) A co teprve kojení - to si ty mrchy stejnak jen vymyslely proto, aby byly pro děti jakože nepostradatelné a mohly je tak ukrást všem těm otcům nažhaveným se o ně každou vteřinu od narození (rozuměj od rozvodu) starat.
Vzpamatuj se - psal tehdy, že tomu děcku nejsou ani dva roky. Komu by ho asi tak měl soud svěřit? To, že někde zanáší, z ní možná dělá čůzu, ale ne špatnou matku. Zakladatel tento problém vůbec neřešil, tvůj příspěvek byl min. z poloviny o tom...
 rodič 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 10:17:56)
Jen jestli L s tečkou nepovažuje tuhle diskuzi za prostor k ventilaci vlastních komplexů :-) Aneb, jak praví klasik : Pozorné vyslechnutí názoru a schopnost přemýšleti bez předsudků jest základem ke každé odpovědi.
A začít reakci osobním útokem. Och, jak moudré, jak čestné. A jak běžné...
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 14:52:21)
Čau,
dík za reakci.

V něčem máš pravdu, v něčem bych to taky dnes udělal jinak.
Jenže - někteří po unáhleném rozvodu po čase (přiznaně či nepřiznaně) litují. Protože naštvání a vztek působí na chvíli a na krátkou vzdálenost, co je peklo na rozchodech je naopak, že jste od sebe a začnou se probouzet pozitivní city a ty je teprve těžký ukočírovat. A taky si člověk říká, že si najde někoho jinýho, třeba s dítětem, jenže ví, jak je to absurdní - moje dítě bude vychovávat kdo ví kdo a já budu vychovávat dítě cizí.. Prostě pro a proti se člověku honí v hlavě, v každém okamžiku se objevují jiné argumenty.

Ty říkáš, že bys ji ignoroval jako vzduch - to jsem taky zkoušel nějakou dobu - jenže to zas může začít hysterčit. Zase lze namítnout, že bys měl být milej, pokud s ní chceš být, protože jinak vlastně ona bude dávat body milenci, protože ten je přece proti tobě milej... A že bys s ní nespal - pak ti zase začne vrtat hlavou, že když s ní nespíš, tak tím spíš si to bude hledat jinde.

Takže moje rada pro chlapíky, co přijdou na nevěru je: okamžitě odejít bez řečí (na nějakou dobu) z domu a počkat do té doby, než se ona začne OPRAVDU snažit, nebo vy budete mít pocit, že víte, jestli s ní chcete dál žít či nikoliv.

Všechno ostatní je špatně, protože vy budete mít dojem, že máte právo na výčitky a promluvu, protože to co udělala je absolutně to nejhorší a ona se bude cítit ukřivděně a bude mít pocit, že vlastně má právo být uražená nebo v horším případě v tom pokračovat.
Taky když uvidí, že jste ji neopustili, nevyhodili, není schopna to vzít jako vaši velkorysost, ale "naučí se" z toho, že vlastně může a nějaké kecy přežije. Cokoliv dalšího uděláte, tak přehraje nějak na vás, není schopna přiznat vlastní selhání. (Možná má pro sebe i omluvu - zamilovala se, a to si přece nemůže pomoct - doporučuju přečíst ostatní tematické diskuze pipinek "milenek", o to víc potěší, když tam člověk narazí na ženu co používá mozek.)
A když byste jako chtěli třeba pak výpisy telefonů nebo tak, abyste mohli zase začít hledat důvěru, tak to ne, to je omezování její svobody. Prostě na palici.
Podle nátury je pak taky schopna na vás hodit žárlivce, paranoika, despotu, vyhrožovat udáním, následně vydírat znemožnění styku dítětem a kamarádkám a mamince si stěžovat, jaká je chudinka. Cokoliv. A nejhorší je, že k ní furt něco cítíte, máte na rozdíl od ní pocit zodpovědnosti za rodinu a taky tak nějak tušíte, jak byste po rozvodu dopadli finančně (nevěra je z pohledu zákona ok) a možností vídat dítě.

Současně hrozí, že budete sami sebe obviňovat ze svých chyb a nebudete vědět, čí
jste a co vlastně můžete. Takže, pokud jste ženu nemlátili, nechodili domů bez koruny, neodmítali sex, nechlastali, normálně komunikovali, tak šlo řešit JINAK než nevěrou a problém není ve vás.






 Elvira de Burgos 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 15:58:17)
A to si tady potrefení houseři pěkně kejhají a notují... radost číst.~t~
Jestli, pánové, jste se ke svým ženám chovali podle toho, jak se te´d tady vaše ublížená ega projevují (nebo možná ani ne ublížená - ten jeden pán se tu tuším rozhorluje teoreticky), tak se ani moc nedivím, že vám byly nevěrné. Já bych se sebestředným, majetnickým týpkem prostě v jednom bytě nebydlela, ať už by byl na obzoru někdo jiný, nebo ne. Jenže zase, já bych si někoho takového nejspíš ani nevzala, ono se to obvykle tak či onak projeví už před svatbou, akorát to někdy nechceme vidět.~d~
BTW Enigmate, výpis hovorů je ti na dvě věci. Když budu chtít, pořídím si druhý telefon a víš stejně houby. Ale s tím výpisem hovorů bych tě taky poslala kamsi, z principu - tvoje žena není tvoje nevolnice a nic ti dokazovat nemusí. Když se s tím nemůžeš smířit, jdi od ní.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 16:15:24)
Elvíro,
povíš mi, v čem vidíš moji sebestřednost? A majetnický - to je novej, populární termín - sorry, ale myslím, že je celkem přirozené, že se skoro nikomu nelíbí, když ho druhej podvádí.
A proč se vlastně v tobě ozývá taková touha mi to nandat a zastávat se nevěrných?
Sáhneš si do svědomí? Zkus si představit, že by to bylo naopak. To by asi žádné řeči o tom, že je žena majetnická a sebestředná, kdybych ji podváděl, nepadaly, že?
A k výpisu telefonů - bylo to příklad. Já ji k tomu nutit nemůžu. Ale pak se ona zase nemůže divit, že důvěru nemám kde získat, když se nesnaží a na nic nepřistoupí.




 Elvira de Burgos 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:45:58)
Enigmate, samozřejmě by to platilo i obráceně. Kdybys ty ji podváděl a ona by pak na tobě požadovala výpisy telefonů nebo jiné "důkazy", že už jsi věrný, myslela bych si úplně totéž - že je to blbost, na kterou nemá právo.
Můj zásadní životní postoj je - nepátrat, a když už se něco dozvím, buď odpustit (a nežádat "důkazy"), a pokud nemůžu, odejít. Cokoli jiného je cesta do pekel, která tím rozchodem nakonec stejně skončí.
Nezastávám se nevěrných, jenom žiju podle zásady "vezmi si, co chceš, a zaplať za to", jinak formulováno "neber si to (nedělej to), zač nejsi ochoten platit". Ve tvém případě (podle toho, co jsi psal) bys rád, aby se před tebou tvá nevěrná žena pokud možno plazila, abys ji mohl velkoryse vzít zpátky. Ona to udělat nehodlá, protože to není cena, kterou je ochotna "platit" za život s tebou, i jestli o něj nakrásně stojí. Pokud ty nejsi ochoten platit rozchodem, neměl jsi dávat ultimata a pak si stěžovat, že "neposlechla". Prosté, milý Watsone.
 CPO 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 16:04:37)
"pokud jste ženu nemlátili, nechodili domů bez koruny, neodmítali sex, nechlastali, normálně komunikovali, tak šlo řešit JINAK než nevěrou a problém není ve vás."

Takoví se neopouštěj a nepodváděj.
A pokud jo, tak to dělají jen "pipiny", a bez těch vám líp.

 stárnoucí tatík, tři děti 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:27:12)
Ale podvádějí Brebbero... Možná neopouštějí, ale podvádějí určitě. A pak je průser, když je chlap do takové pipiny i zamilovaný ( viz. Enigmat a další ).
 *Niki* 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:37:25)
Brebb, nevěra souvisí s podvádějícím, ne s podváděným. To je taková ta agresivní obrana nevěrníků " kdyby jsi byl(a) taková a maková, byl(a) bych ti býval(a) věrný/á". A naopak útěcha pro ty, kteří podvedeni být nechtějí, že když budou milující, pečující, upravení a sexuchtiví, že jim protějšek bude věrný.

I tady v diskusích často zaznívá "nespíš s ním často, to se mu nemůžeš divit, když půjde jinam".
Ne.
Věřím, že nedostatek sexu/pozornosti/lásky/úcty/komunikace může v někom vyvovat pocit, že je oprávněn to hledat jinde.
Jenže tak to není. Manžel ani manželka tu není od toho, aby naplňovali všechny možné potřeby svého protějšku.

Buď věrný být chci, nebo nechci.
O nic víc nejde.
nejsme bez vůle a můžeme se rozhodnout. A pokud to uděláme, je to naše rozhodnutí, není to "tys mě k tomu dohnal(a)!" :-)
 *Niki* 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:40:58)
Jinak člověk podvede i nejdokonalejší protějšek, pokud je k tomu za A disponován, za B má příležitost, za C mu někdo sám vběhne do náruče.

Kolik procent mužů (schválně...) odmítne při vhodné příležitosti (daleko od manželky i střízlivosti třeba) a nějakém osobním naladění ženu, která ho přitahuje a sama se mu vprsí do náruče? Ať má doma dokonalou manželku i milenku?

Já už si nedělám iluze vůbec o nikom:-)
 CPO 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 11:49:09)
"Buď věrný být chci, nebo nechci.
O nic víc nejde.
nejsme bez vůle a můžeme se rozhodnout. A pokud to uděláme, je to naše rozhodnutí, není to "tys mě k tomu dohnal(a)!"

Díky, Niki.
 *Niki* 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:31:48)
A co tě u tvé ženy ještě drží? Nevěříš jí, a ona se taky nesnaží tvou důvěru opět získat.
Láska? Děti? Majetek?
 stárnoucí tatík, tři děti 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 19:54:12)
Nečetl jsi pozorně. Psal jsem : 1.ignorovat ( do doby odstěhování ), 2. rozvést se ( nebo aspoň odstěhovat - či vystěhovat ji - záleží kdo u koho formálně bydlí ), 3. mít kontakt s dcerou po zbytek jejího života.
V tom co píšu není prostor pro nějaké její ujišťování, omlouvání, atd. Ten by sis tam přál doplnit ty, protože ji máš pořád trochu rád. Což je hnus - znám to. To je víc než zamilovanost (se kterou často argumentují ženy). To je : mít rád. A to je mnohem trvanlivější. To je totiž postoj a ne pouhá emoce jako zamilovanost. A tohle se v sobě zabíjí déle a NIKDY se to nepovede beze zbytku. Já mám třeba dodnes, tak nějak zbytkově, rád svou první holku a není a nikdy mi nebude lhostejná, ale byla to taková potvora, že dodnes, a je už to asi 20 let, mi zůstává rozum stát, kde se v té krasotince vzaly tak řeznické móresy. A jsem rád, že s ní nejsem ! Ale jde o to najít v sobě tu sílu a říznout sám do sebe, abych odstranil ten nádor, který mě požírá. A nedivit se, že to bolí. Nepochybovat, jestli mám řezat dále, když mi z toho teče krev. Musíš, protože jestli to neuděláš, tak ten nádor tě stejně zabije celého. Nejsi hloupý chlap a to je někdy i nevýhoda, protože dokážeš správně rozklíčovat co se děje. A tím víc si uvědomit a zažít tu hrůzu.
Blbé je, že jsi to asi neudělal hned. A teď, jak tuším, každý den vstáváš s tím, že ji dáváš další a další prostor k nějakému urovnání, usmíření, ale ona to tak nebere. Ona si naopak upevňuje svoji pozici a ověřuje si, že může zajít dál, než si kdy myslela a ty zas jen couvneš. Jenže tím couváním, které děláš aby sis ji udržel, ji ztrácíš taky. A to je právě na tom to šílené. Že jsi ji vlastně ztratil už v okažiku, kdy ona se s takovým gustem pustila do dlouhodobé nevěry. To, že s tebou zaqtím bydlí ještě neznamená, že je to tvoje žena. Vnitřně už není. A někdy ani vnějškově ne. Však víš...
Ten rozvod možná není tím, co nejvíc spěchá, ale to odstěhování jo. Za těchto okolností, které popisuješ, bych to udělal do 24 hodin.
 Tragika 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 21:32:14)
Stárnoucí tatíku, názory, které zastáváš, miluju. Vše je černé, nebo bílé a ty, který tou situací nikdy neprošel přesně víš, co a jak.~x~~R^
Gratuluju k nekompromisním postojům a lituju každou ženu, která se vyskytuje v tvé blízkosti, neřku-li v jedné domácnosti s tebou.~6~
 magdusa 


Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(22.7.2011 22:28:09)
Je mi lito, jak dlouho se v tom Enigmat "pitvá". Můj osobní názor a zkušenost je - dát jeho ženě po tlamě a to doslova. ~4~ Jinak ji bude neustále "přitahovat" (nechci napsat vulgarní výraz) ten "silnější" sameček.
 stárnoucí tatík, 3 děti 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 21:16:55)
A ještě něco, Enigmate, asi poslední postřeh : až do toho konečně kopneš ( tedy pokud, samozřejmě )tak nezapomeň být k ní po odstěhování a případném rozvodu naprosto vstřícný, klidný a milý. Nic víc, ale nic míň. To je totiž přesně ten způsob, jak být aspoň trochu pánem té situace a získat potřebný nadhled a uzdravit si pošramocené sebevědomí. Pokud to zvládneš a budeš takový, tak ji vlastně donutíš k přemýšlení, hodnocení a chtě nechtě jí v horizontu pár měsíců dojde, jakého svinstva se dopustila a co v tobě ztratila. A třeba se pak sama bude chtít vrátit a bude ji mrzet, co udělala. Což pak můžeš sám rozhodnout, jestli na to přistoupíš. Proto netřeba spěchat s rozvodem, ale se stěhováním jo. A pokud jí to nedojde, tak taky dobře. Aspoň ty zas uvidíš, že nebylo o co stát a budeš rád, že s ní nemusíš trávit život. A pak už by to stálo za to rozloučit i formálně. Řekněme do roka. Ale to musíš sám poznat, kdy uzrál čas.
 Enigmat 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.7.2011 11:23:54)
díky, nechci už moc psát do diskuze, budu rád, když mi pošlete mail na enigmaticky na emailu cz.
 candis 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(25.7.2011 22:52:44)
Tak s tvým názorem musím plně souhlasit.Cítím to naprosto stejně.Kdo má tyto názory a řídí se jimi,ten je pro mě borec.
 rekto 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.8.2011 13:59:37)
Já sám nevím jak dopadnu. Podezřívám manželku ,že má milence už delší dobu.Jsme spolu 10 let a máme dvě dětí.Pracuje ve zdravotnictví, větší kolektiv .Před rokem jsem zpozoroval, že se holí často nohy a hlavně intimní partie. Bylo to divné ale nějak jsem to nebral vážně.Poslední dobou je podrážděnější a má plno služebních telefonátu. Nevím, možná se pletu ale má více školení a včera jsme se pohádali protože mi řekla, že jede na služební cestu do zahraničí s obchodním partnerem.Sami autem a potom tři dny na hotelů.Když jsem řekl ,že je to dost tvrdé, hned jsem byl u ni idiot, žárlivec, nenormální a taky nemorální. Možná že doopravdy tak čistá a svatá.
 Jack1 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.8.2011 18:45:13)
Vítej v našem clubu kamaráde. A jak si začne nosit mobil i na toaletu, tak si můžeš být na 100% jistý, že někoho má, to je vyzkoušené a léty ověřené. Nejdřív se začne o sebe nápadně starat, což nikdy nedělala ikdyž jsi jí to občas naznačil. Zhnube, začne si kupovat hadříky, kadeřník, nehtíky, solárko a pořád někde v trapu. Stále nějaká práce, kamarádky a hlavně ochladne v posteli, pokud z tebou bude vůbec ještě spát. Stále samé tajnosti a divný zasněný pohled. Jestli ti tento model vychází, jsi paroháč. Promiň, je to všude stejné jako přes kopírák. Milé dámy mi prominou moji upřímnost.~8~~8~~8~
 Pavlína 
  • 

Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.8.2011 19:28:14)
Dámy prominou, u pánů je to totiž naprosto totéž, vynecháme-li nehty.
 Jack1 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(27.8.2011 18:24:22)
~t~~g~~R^
 rekto 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(26.8.2011 21:36:36)
hm,je to tvrdé ale asi ty parohy mám.Dnes jsem ji řekl,že je to hnus aby jela s obchodním partnerem z jiné firmy do zahraničí na čtyři dny na nějakou přednášku, autem 1000 km.Začla opět, že jsem idiot, žárlivec a jsem zhýraly když tak uvažují.\\\\\tak podražděnou jsem ji ještě neviděl. Dokonce mi dala facku. Pořád mele "jde pouze jen o obchodní vztah" "on je ženatý". Samozřejmě jsem u synu žárlivec a psychopat.Vím ,že žárlim ale v normě, je to klasická udržovaná panička,má pěknou postavu a je sexy. Buď jsem idiot a fakt je to normální jet na služební cestu s chlapem kterého jsem nikdy ani neviděl,ja jsem byl celou dobu věrný ale pokud bych jel na takovou služebku, tak by se mi asi hlavou honili myšlenky jak ji dostat do postele. Ja se vyvarovávam takových příležitosti.Možná budu litovat ,že jsem ji nikdy nezahnul.
 Vinci 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(9.1.2014 9:14:03)
Zdravím a přeji krásný den.
Přečetl jsem si pozorně příspěvek a bez dlouhého přemýšlení musím konstatovat, že je to přesně můj případ. Na 99% přesně jako u mně. I já s tím válčím s několika přestávkami už skoro rok. Je to začarovaný kruh. Ani já nevím jak z toho ven. I já bych uvítal nějakou radu. U mne asi horší, že jsem ženatý 28 let a že moje žena pracuje s kamarádkou, která sama má milence, rozvrací rodinu, den co den jí říká, jak je to úžasné mít milence a všemožně jí v tom podporuje. Dokonce i v práci jí v tom kreje. A moje žena, ta jí má za boha. A když dojde, jak se říká na lámání chleba, tak se mi dívá přímo do očí, tvrdí mi, jak mně miluje, že jsem úžasný a pozorný manžel, jaký jsem romantik a milenec a že o mně nechce přijít. Tvrdí mi, že už vše skončilo, že když jsem je přistihl, že to byl jen úlet. Nebudu popisovat jak to vím, nebo jak jsem na to přišel, ale vím na 100%, že už to trvalo půl roku. Teď uběhl další půlrok a já neustále s tím bojuji. Schází se stále, jen s maximální opatrností a milenecký vztah stále běží. U mne o to horší, že pracuji v zahraničí. I když jsem třeba každý den doma, ale až pozdě večer. A on, shodou okolností soused přes ulici, má takové zaměstnání, že je třeba i dva, tři dny v týdnu doma. Asi jsem ti moc nepomohl. Sám nevím jak z toho ven. Ale snad se najde někdo, kdo nám pomůže. A opravdu by nám pomohly názory žen. Protože jejich názor je ten pravý. S pozdravem Vinci.
 Vinci 


Re: Jak dopadneme po manželčině nevěře? 

(9.1.2014 9:34:38)
Přečetl jsem si pár příspěvků a musím doplnit pár věcí. Děti mám tři, už jsou samostatné, manželka je na svůj věk atraktivní. Vždy to tak nebylo a já jsem si ji nebral pro krásu. Člověk miluje pro něco uvnitř, pro to, jaký ten člověk je a ne jak vypadá. To je však na dlouhé povídání. Jo a ještě něco, já jsem beran a manželka blíženec. To je asi vše.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.