| Vlka | 
 |
(26.4.2011 14:01:20)
Enigmat vím dobře o čem mluvíš a nepřijde mi vůbec nepřiměřené, že žádáš důkaz nebo nějakou oběť, něco hmatatelného, abys mohl zase věřit.. V nějistotě se totiž žije velice zle. Stalo se mi totéž, s tím rozdílem, že manžel okamžitě románek ukončil, sliboval, omlouval se. Byli jsme spolu dlouhé roky, nepředpokládala jsem, že by se nám něco takového stalo a naprosto jsem se sesypala. Vím, že jsou v životě větší tragedie, ale mně se doslova zhroutil svět. Těžko se to popisuje, kdo nezažil.. Někde jsem četla, že kolik let manželství trvá, tolik měsíců se člověk vzpamatovává. Je to už rok a půl a byla to bolest a bolest, nedůvěra, zklamání, až teď se z toho dostávám a vůbec si nedovedu představit, jak bych se chovala, kdyby váhal, nebo v tom pokračoval. Můžu říct, že bych odešla, ale kdo ví? Máme tři děti, ohlížím se na ně. Říkala jsem si, že takhle jsem žít nechtěla a nebudu, ale nedokázala jsem ubližit dětem, neví to nikdo okolo, vyžrala jsem si to sama. Pokud s tebou chce zůstat, tak podle mě máš nárok, na sliby, oběti i přísahy. Ani to ti ale naprostou jistotu nedá. Musíš sám cítit jak na tom jste. Myslím, že člověk, který se rozhoduje mezi dvěma lidi musí vědět koho chce víc. I tvoje žena to musí vědět. A pokud jsi to ty, koho chce, pak by ti to měla dát jasně najevo a nějak to dokázat. Zprávy typu "jak se máš" považuju za neakceptovatelné. Měla by přerušit veškerý kontakt. Já nevím.. možná můj názor je hloupý, příliš ženský nebo staromódní, ale tak to cítím já po vlastní zkušenosti.
Přeji ti, ať vše dopadne co nejlíp..
|
| Enigmat |
|
(26.4.2011 15:03:19)
Dík. Jenomže je mi to houby platné, říkat, co bych chtěl, a co by měla udělat, když to stejně sama neudělá. Namísto toho mi řekne, že to všechno ještě víc kazím. Někdy cítím takovou nenávist a vztek...
Hlavně už to trvá fakt dlouho, půl roku co to vím a intuice mi říká, že to ještě neskončilo, i když ona říká, že jo.
Přece po půl roce by už mohla vědět, co chce. Buď jí víc vyhovuju já, nebo on. Takže nechápu, proč nenavrhne rozvod, nebo se za ním neodstěhuje. Vždyť i pro ni to musí být pod úroveň žít s někým, koho nemiluje. Jenže on ji chce asi jen na povyražení, ale život si chce asi žít svůj, co taky s ženskou s dítětem, to jsou i starosti a proč by si to panáček komplikoval. Štve mě, že to ona nevidí.
Teď si ze všeho nejvíc přeju najít někoho - milenku či novou partnerku, zamilovat se a bylo by vyřešeno.
|
| Vaclavka | 
|
(26.4.2011 21:30:53)
Engimat, četla jsem tvé příspěvky na "vedlejší" diskuzi... pokud hledáš přítelkyni ve stylu "oko za oko" tak věř, že to nic dobrého nepřinese. Měla jsem to tak doma, myslel si, že jsem si našla "někoho", abych mu oplatila jeho nevěru (letitý souběžný vztah s "bývalou" přítelkyní). Velký omyl, já o ni ani nevěděla.
Ano, pánů, kterým "manželka či přítelkyně nerozumí" je opravdu mraky. Jenže pokud se na tvá krásná slova chytne opravdu někdo, kdo - řečeno s Piškotem - po milém slovu lační, a nakonec zjistí, že jen vytloukáš klín klínem, není to jaksi fér. A dopad na zem je dosti bolestivý. Ale jak říkala jedna moje kolegyně, život není fér, a kdo říká, že ano, tak kecá. Musíš vědět ty, co vlastně chceš, ale pokud začneš oplácet stejnou mincí, budeš pak jen těžko hledat cestu zpátky. Ony jsou v "nespokojenosti ve vztahu" celkem rozdíly... Nic, to mluví má vlastní trpká zkušenost, tak na mne nedej.
|
|
| Kopretinka1605 |
|
(26.4.2011 22:14:46)
Pises, ze to trva dlouho. Podle odbornych knizek trva prvni nejvetsi vlna zamilovanosti-ruzove bryle klidne i pres rok, zalezi, jak casto se schazeji.Potom prichazi realita a clovek vidi i jine vlastnosti.A i po skonceni vztahu trva zhruba pul roku, nez se definitivne ,,odmiluje,, Tvoje manzelka nema evidentne doreseno a pravdepodobne ma v tomto stavu zmatek sama v sobe. Potrebuje dozrat k nejakemu reseni. Nebyla bych si tak jista, ze si s ni chce milenec jenom uzivat, myslim si, ze pro spoustu muzu neni dite zadnou prekazkou, nekteri to treba i oceni, ze to maji ,,bez prace,,. Zlost, hnev a nenavist jsou prirozene reakce na Tvoji situaci, stejne jako touha se pomstit vsemi moznymi zpusoby.Otazkou je, co docilis tim, ze si najdes milenku. Akorat nahrajes manzelce na smec a ulehcis ji to.Ja bych ji to vubec nedala zadarmo. Naopak nechat ji vymachat v tom, ze ma doma milujiciho manzela, ktery o ni stoji a ona boura rodinu a chova se nezodpovedne. To by mohlo trochu zrychlit proces, aby si vse uvedomila a vratila se.Jestli teda o to jeste Ty stojis a nebo ona.Mel by si zjistit, co ji vedlo k tomu, ze si nasla toho chlapa a odstranit pricinu.
|
| Enigmat |
|
(26.4.2011 23:56:17)
Díky, i když s tím rokem a půl si mě moc nepotěšila.
On je to bývalá láska z před mnoha let, tenkrát ji prý odkopl, ale teďka ji vysvětlil, že to byl tenkrát omyl, nějaké nedorozumění. Tím pádem mám dojem, že odstranit příčinu náš právní řád neumožňuje 
Občas si připadám jak provizorní záplata na deset let.. Taky mě zpětně štvou promarněné příležitosti a nemyslím jen vztahové nebo sexuální.
Najít si milenku by nebyla myslím msta, spíš bych to bral tak, že mám taky právo na trochu štěstí, odreagování, odvedení myšlenek.
Trochu si za teoretizuju. Sousloví nevyrážet klín klínem má takový negativní nádech, ale v podstatě to tak dělají mnozí, jen někteří potřebují více nahlas ujišťovat okolí i sebe, že už necítí k tomu druhému nic a žádný klín klínem nevyrážejí. Ale i taková týraná žena alkoholika a gamblera, když se rozhoupe a odejde, tak pořád k němu něco cítí, protože "nebylo všechno špatný", jen si už uvědomuje, že jí to zato nestojí.
Takže reálně má člověk nějakou vazbu k předchozímu partnerovi furt a čím dřív najde jiný "klín" :), tím dřív se starou vazbou zabývá méně. Naopak jsem přesvědčený, že někdo, kdo by žil někde na samotě s partnerem, který se po čase ztratí a zůstane sám, na něj bude vzpomínat ještě celý život.
|
| Bosorka2 | 
|
(27.4.2011 11:02:01)
Enigmate:
"Najít si milenku by nebyla myslím msta, spíš bych to bral tak, že mám taky právo na trochu štěstí, odreagování, odvedení myšlenek."
jen připomínám, že pokud ta milenka nebude nafukovací panna,
tak je to živý člověk,
nikoli věc kterou sis koupil aby sis měl s čím hrát
"Sousloví nevyrážet klín klínem má takový negativní nádech, ale v podstatě to tak dělají mnozí...
Takže reálně má člověk nějakou vazbu k předchozímu partnerovi furt a čím dřív najde jiný "klín" :), tím dřív se starou vazbou zabývá méně."
Protože jsem chytrá jak rádio , tak ti k tomu napíšu to, co tvrdí mnozí psychologové:
Dokud nemáš vyřešený předchozí vztah, tak je jakýkoli další vztah jen prostředím, ve kterém si řešíš "zátež" z minula.
(a ty ho nejen nemáš vyřešený, ale dokonce ani ukončený)
Podle toho si vybíráš člověka, se kterým to řešíš.
A většinou v okamžiku vyřešení dost změníš požadavky na to, koho bys vedle sebe vlastně chtěl.
Spolehlivá vrba, kterou jsi do té doby hledal, ti je najednou málo akční,
obdivující nanynka, která ti do té doby úžasně zvedala sebevědomí, tě najednou přestane bavit...
a smůlou vrb a nanynek je to, že budou v tvém životě jen převoznicemi.
Smůlou to bude tehdy, pokud jim budeš tvrdit, že hledáš někoho na vztah, nikoli jen na přívoz
|
| Kopretinka1605 |
|
(27.4.2011 12:05:09)
Ztotoznuji se naprosto s nazorem Bosorky.Dokud nemas doreseno, bude se v dalsich vztazich jen zrcadlit to, co je potreba doresit. Dokonce nase podvedomi funguje casto tak, pritahuje lidi, ktere ti maji ukazat zrcadlo Tebe sameho a dal te nekam posunout.Takze je dost mozne, ze si budes vybirat nevedome zeny, ktere s Tebou ve finale zametou jeste vic, nez Tvoje manzelka. Proto jsem Ti psala, aby ses zamyslel, kde podle Tebe delas ve vztahu chyby, v cem by ses mohl zlepsit.I kdyby Ti to s manzelkou nevyslo, rozhodne Ti to pomuze i do dalsich vztahu.A ver mi, ze je uplne jedno, jestli manzelka odesla s byvalym pritelem nebo s kymkoliv jinym.Ja,upachtena vystresovana mama od 4 deti po porodu jsem mela za souperku zenskou, ktera vypada jak Barbie,s temer neomezenym prijmem od sveho manzela-parohace, takze nosi stale nejnovejsi kolekce a jeji styl zivota je uzivat si, takze je vlastne porad vysmata.Manzelovi trvalo pres rok nez pochopil, ze si s nim jenom hraje a ze vlastne nema v umyslu s nim odejit, kdyz ma doma sve jiste a obcasna bokovka ji jeste vic podpori v tom, jak je uzasna.
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 12:50:11)
Komu to trvalo pochopit? Jejímu manželovi, nebo tvému? Tebou popisovaná Barbie si vlastně hrála s oběma...
Jinak jsi mě asi nějak špatně pochopila. Manželka neodešla, nerozvedla se. Myslím, že jsem udělal ve vztahu chybu v tom, že jsem moc rozmazloval, moc chválil.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(27.4.2011 12:58:52)
Myslím, že jsem udělal ve vztahu chybu v tom, že jsem moc rozmazloval, moc chválil.
Tyyyy bláho! Takovýho chlapa bych chtěla vidět aspoň na obrázku!
|
|
| syas |
|
(27.4.2011 14:15:29)
Hm, tak já taky přispěju svým příběhem. Můj muž si zase našel jako milenku ženu, kterou se cítil být velmi obdivován, alespoň to nedávno řekl. Já jsem ho v té době neobdivovala dost, dvě malé děti, víc než rok nevyspalá, v novém nedodělaném domě, docela izolovaná, on workholik (těch souvislostí bylo samozřejmě víc). Když jsem se vzchopila, tím, že jsem začala studovat, vybojovala si tak čas pro sebe, začala se cítit líp a sebevědoměji, děti trochu odrostly a situace doma se hodně zlepšila, začal se cítit spokojeněji i on. Pak už ho její obdiv spíš tížil, zároveň se k tomu přidal i pocit zodpovědnosti vůči ní a pak už nebylo tak snadné vztah ukončit, přestože postupně citově ochladl. Dokonce z něj vypadlo, že pro život by si takový typ nevybral  .
Riziko, že člověk někomu, ale i sobě ublíží je docela velké. Na druhou stranu chápu i tvou potřebu si trochu zvednout sebevědomí a touhu zažít něco hezkého, sama jsem podobný pocit zažila. Ale nakonec mi stačil ten pocit, že kdybych chtěla ...
|
|
|
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 12:57:44)
Bosorko,
dík.
Jenže to máš tak, ty nedoporučuješ milenku, někdo v předchozích komentářích zase jo. Někdo doporučuje odjet někam spolu, kde budeme sami, někdo zase říká, ať se sbalím já a odejdu. Někdo říká, ať jsem milej, někdo ať jsem chladnej. Mně to rozšiřuje paletu možností a vybírám si. Tedy já mám vybráno - budu hledat milenku a když zjistíme, že si budem vyhovovat, tak z toho může být víc. V takovém případě milerád ženu nechám napospas jejímu štěstí.
|
| Bosorka2 |
|
(27.4.2011 13:22:05)
Enigmat:
Sorry, ale- na tohle jsem trochu alergická-
"byl jsem na ní moc hodný" , "dal jsem jí moc velkou volnost", "měla co chtěla"
"moc rozmazloval, moc chválil"
jsou kecy, kterými zakrýváš to, co ve vztahu bylo opravdu špatně .
Pokud chceš lhát sám sobě, nic se ti nepodaří vyřešit.
A ostatně- my ti na to neskočíme 
Žádná ženská totiž neopustí muže, jehož JEDINOU chybou by bylo, že je moc hodný-
opustí ho tehdy, jestliže sice je moc hodný (jako klad)
ale současně má další chyby,
jako že například to s ním v posteli nestojí za nic,je s ním nuda a vymýšlení jakýchkoliv aktivit nechává na ženě,
chová se jako hadr na podlahu, nechce sám nic řešit, nemá vlastní názory ani páteř, není dostatečná opora a visí on na ní...
a další podobné negativní vlastnosti chlapíků,
kteří jako klad mají to, že jsou hodně hodní.
"Tedy já mám vybráno - budu hledat milenku a když zjistíme, že si budem vyhovovat, tak z toho může být víc. V takovém případě milerád ženu nechám napospas jejímu štěstí."
Jinými slovy- ženě váš vztah nevyhovoval- s tebou nic neřešila a našla si milence.
Tobě vztah přestal vyhovovat poté- a tak si najdeš milenku.
Vlastně si nemáte co vyčítat, protože se ve stejné situaci chováte úplně stejně. 
|
| Vlka |
|
(27.4.2011 14:34:24)
Souhlasím s Bosorkou i Kopretinkou.. hledat cíleně milenku je naprostá blbost a prohra. Pak jsi to už vzdal, tak co tu řešíš? Tak se rozveď a neřeš to polovičatě.. Jen ublížíš dalšímu člověku, když manželka náhodou kývne a bude se chtít vrátit. A ty to vyřešené nemáš, takže z toho zůstává jen to banální "manželka mi nerozumí". Buď se ještě snaž nebo to vzdej, ale nezaplétej do toho dalšího člověka.
|
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 15:10:14)
Bosorko,
tvůj názor a tvé smutné zkušenosti ti neberu. Nikde jsem nepsal, že jsem byl moc hodný. Určitě mám spoustu různých chyb. Ale že jsem ji rozmazlil, je prostě fakt. Co jí opravdu vadilo, nevím, ale mám dojem, že ji prostě jen pálilo dobré bidlo, chtěla zkusit starou lásku a hormony ji zatemnily mozek.
Jestli měla pocit, že nechávám věci na ní, měla to říct, jestli jsem byl špatnej v posteli, tak se neměla tvářit, že se jí sex líbil, jestli ji přišlo, že nemám vlastní názor, tak mě mohla konfrontovat se svým apod. Šestej smysl nemám. Skoro všechno jde změnit, ale důvěra pak dost blbě. A zkus se sama zamyslet, jestli bys takhle obhajovala nevěrného chlapa. Každopádně, já si nepřišel pro soucit, ale pro to, abych zjistil, co tak můžu čekat dál, kam ve svém chování k ní zajít, aby to nebylo přes čáru a odhadnout své možnosti. Z názorů si vyberu sám.
|
| Bosorka2 |
|
(27.4.2011 15:28:52)
Engmate: Neřekla, co jí vadí.
Jo, držet hubu a krok, nestěžovat si- tak je vychovaná polovina ženských v Čechách. Nestěžují si tak dlouho, až jim to přeroste přes hlavu a k manželovi mají averzi, která nejde překonat.
A nebo si stěžují a manžel neposlouchá, dokud ta stížnost není tak razantní, jako pánev hozená přes celou místnost.
Neznám tě, nekritizuju tě.
Znám jen podobné situace.
A od víc týpků už jsem slyšela "byl jsem na bývalku moc hodný a to mám za to" - a vím, že i v nich byla chyba -
kterou si prostě nedokázali přiznat.
Jasně že je možné že někomu "jen " hormony zatemní rozum- a pak to prostě trvá ten půlrok, rok, než vystřízliví.
To by se vyplatilo počkat.
Ale často se zamilovaný jedinec v tomhle stádiu snaží udržet původní funkční i nový vztah.
Stejně tak je možné, že jí něco dlouhodobě nevyhovovalo a proto se teď (když je zamilovaná) ani nesnaží udržet manželství které má- protože jí to tak jako tak za to nestojí.
To bys měl vědět ty a ona, to nikdo z netu vědět nemůže.
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 15:47:51)
Bosorko,
tys mě asi nečetla pozorně.
Ona se ale manželství snaží formálně udržet (teda když nejsem extra protivnej), stará se o domácnost, dokonce tvrdí, že prý mě miluje a chce být se mnou, ale stejně tak se snaží udržet i nový "vztah". Jenže to je právě to, co mě vytáčí, ta hra na obě strany a neochota pokory, satisfakce, prostě něčeho, že jedeme dál jen ve dvou. A tím se mi zprotivuje, je to ponižující. Je to prostě na blivajs, pokud zůstávám, cítím se jako ňoumič, čímž jsem fakt nerad a když se rozvedu a nebudu nikoho mít, tak se budu bít do hlavy, že jsem měl být taktičtější a vydržet i jen kvůli sexu a malý. Takže teda máš moji další negativní vlastnost - rozvážnost.
|
| Vaclavka |
|
(27.4.2011 15:57:02)
Enigmat, připadá mi, že ze všeho nejvíc je raněna tvá hrdost. Ruku na srdce, co by se stalo, kdyby ty sis našel milenku (pořád mi to připadá jako oko za oko) a Tvá žena by ukončila s milencem vztah? Ještě k té satisfakci a pokoře, co si pod tím představuješ? A dovedl bys to oplatit? Je pravda, že hra na obě strany je na palici, znám to bohužel dobře.
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 17:17:39)
Václavko,
jasně, že je raněna hrdost. Na začátku byl strach z opuštění, pak fáze sebelítosti, nevděku, úzkost, bezmoc, pokles sebevědomí, ztráta pocitu intimní důvěry, pomstychtivost, teďka cítím nejčastěj vztek, občas apatii. Pomíjím falešně optimistické stavy, když jsem se opil a říkal si, že je to všechno jedno, hlavně když pere a šuká a jaký sem to frajer, že jsem ji nevyhodil na dlažbu.
S rukou na srdci, kdyby to ona ukončila a já měl milenku, stalo by se to, že by záleželo, jestli by mě milenka měla jen jako bokovku, nebo jestli by chtěla víc, to jest partnerství. Pak by měla milenka navrch, protože nezradila a neztratila důvěru. Pokud by milenka chtěla zůstat dále bokovkou, tak proč ne. Ale to jen spekulujem, dokud milenku nemám, že. Ale začínám na tom pracovat. O satisfakci jsem psal už níže. Ano, hra na obě strany je na palici, navíc ponižuje nejen mě, ale i v mých očích i ji.
|
| Vaclavka |
|
(27.4.2011 20:01:34)
Enigmat, děsí mne tvá slova "oběť, bolest, nebude mít cenu". Nevím, jestli bych od takového pána neprchala, i kdyby mne ten milenec odkopl. Na jednu stranu píšeš moc hezky, na druhou stranu napíšeš výše uvedené. Musí se to v tobě pěkně mydlit . Víš, já jsem v pozici manželky podváděné, podvádějící i bokovky... A věř, že bych dala království za úplně normální vztah. S trochou nadsázky mi tvá žena připomíná mého muže... Ten se ke své slečně nechce odstěhovat, prý to nedělá dobrotu . Mlží, lže, vypíná a schovává telefon... Bydleli spolu asi půl roku, pak se chtěl s velikým divadlem vrátit, prý mu slečna sbalila ranec, prý si uvědomil, jak nás má rád, jak mu chybíme... Asi v pomatení mysli jsem na to přistoupila, snad jeden den u nás nebyl střízlivý, se slečnou "kamarádil" dál, ale bydlet tam nemůže... Já vím, že chyba je v nás obou, já jsem palice paličatá a mám nějakou představu o tom, jak by mělo partnerství vypadat. Jenže u nás už to dospělo do bodu, kdy to vrátit nejde.
Je ale možné, že pokud ty si najdeš milenku, tvá žena zjistí, že tě vůbec nemá jistého a začne sekat latinu. Ovšem pak bude na tobě, jak se situací naložíš. Jestli si milenku ponecháš - tajně anebo oficielně a se ženou se rozejdeš... Anebo se rozejdeš s milenkou, což ale jde někdy dosti ztuha . Tohle všechno uvaž, než se do hledání pustíš - a hlavně k tomu nepřistupuj jako k pomstě. Omlouvám se, nechci ti křivdit, třeba to tak není, ale mám z toho totiž ten pocit. A právě proto, že jsem jak tu "pomstu" tak snahu o únik z rezignace zažila na vlastní kůži tak vím, že je to velice bolestivé a jak píšeš, ponižuje to všechny zúčastněné.
|
| Enigmat |
|
(28.4.2011 15:34:34)
Václavko,
co tě na těch slovech děsí a proč bys kvůli nim prchala? Říkají ti něco o mně? A co?
Myslím, že to fakt není msta. Kdybych se chtěl mstít, tak si zaplatím nějakou prostitutku a přivedu si ji domů. To by byla msta. Prostě chci jen najít někoho, s kým mi bude dobře, komu uvěřím i něco víc než co malá jedla přes den. Nevím, jak to s milenkama chodí, ale řekl bych, že buďto počítá s tím, že půjde o nevážný vztah, nebo s tím, že se z toho vyvine něco perspektivnějšího. Ani s jedním nemám problém.
|
| Bosorka2 |
|
(28.4.2011 16:22:24)
Enigmate: Víš co Václavce ta slova říkají?
Že chceš, aby matka tvého dítěte trpěla, byla nucena přinášet oběti, trápila se-
a to především proto, že urazila tvou ješitnost (a dovolila si dát přednost jinému).
Mě sadismus taky sympatický není.
Tahat prostitutku domů, tam kde vychováváš dceru- to by byl fakt vrchol ubohosti a stupidity.
Chtít milenku, protže jsi de fakto s manželkou skončil- to si myslím že je věc, kterou Václavka celkem chápe.
|
| Enigmat |
|
(28.4.2011 16:56:52)
Bosorko, Václavko,
bude to znít podivně, ale snad mě pochopíte. Mě nezajímá matka mého dítěte. Mě zajímá má partnerka a mé dítě. Pokud je partnerka zároveň matkou mého dítě, tím líp. Prostě vybírám si přece partnerku, se kterou chci dítě, případně která dítě už má, ne dítě a k němu matku.
Pokud dá žena otevřeně přednost někomu jinému, není to nic příjemného, ale co se dá dělat. Držet ji nemůžu. Ale zůstávat v manželství, mlžit, lhát a budit iluzi, že jsem pro ni pravý, když to není podle jejího chování pravda, je zbabělost a vydírání. Nepořídili jsme si dítě zbrkle nebo pod tlakem okolností.
|
| Henriette.Z | 
|
(28.4.2011 23:09:22)
Enigmat, zajímavé pojednání o mysli podváděného partnera je zde:
http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/nevera.pdf
|
|
| Jaana2 | 
|
(29.4.2011 7:40:21)
vidím to obdobně jako Bosorka, Enigmate už jen toto:
Leccos jsem jí splnil ohledně cestování, práce, bydlení, jejího sebevědomí a tak. A teď si přijde frajírek, který dostane všechno zadarmo
z toho úplně čiší, jak Tys ten dokonalý, který ji vyzvedl z běžné šedi, udělal z ní konečně někoho lepšího a ona by Ti měla být do smrti smrťoucí vděčná. Podívej, kdyby jí s tebou doopravdy bylo dobře, tak to neudělá. A že by se měla vracet k Tobě a do nekonečna být ta pokorná a úslužná a vděčná za to, žes jí nevykopl na dlažbu ( a nějak mám za to, že Ty bys jí to dával sežrat i po deseti letech...) - proč by to dělala? Protože jí finančně zabezpečíš?
znám pár, kde ona udělala něco podobného, on na to přišel a choval se zhruba jako Ty. Měli v té době asi tříletá dvojčata - kluky. Chvíli se v tom plácali, pak si on našel milenku ... Dopadlo to tak, že ona se před ním plazila po kolenou, aby jí tedy vzal zpátky ( milenec se na ni vybodnul) , on dost vydělává, finančně na tom jsou dobře. Ale ten vztah je v podstatě formální, on se věnuje klukům ( dneska je jim 9) a vyžaduje veškerý servis z její strany, chová se k ní dost hnusně a její poklesek jí neopomene při každé příležitosti opomenout. Je fakt, že finančně na tom jsou hodně dobře, my z okolí začínáme tušit, že ona si tajně ulívá peníze a jak kluci vyrostou, že od něj odejde. Ono žít tolik let v ponížení musí být fakt maso
|
| syas |
|
(29.4.2011 8:55:24)
Jaano 2, to co tady popisuješ, tak o to právě jde. Pokud se ta žena vrátila k manželovi až ve chvíli, kdy ji milenec opustil, tak tím dala najevo, že o něj má zájem jen tehdy, když o ni ztratil zájem ten druhý a vrátila se i kvůli tomu zmiňovanému finančnímu zázemí. Otázka pak je, kdo se cítí víc ponížený, zvlášť když o tom ví i celé další okolí.
Manžel se mohl díky milence citově snáz odpoutat, což jde bohužel docela snadno díky okolnostem těchto mileneckých vztahů, které nemají s realitou všedního dne po x letech moc společného. I to je riziko reakce vyvolané akcí nevěrného.
Proto si myslím, že ve chvíli, kdy ztrácí oba je větší šance na vybudování vyrovnaného rozvnoprávného vztahu, alespoň já po takovém vztahu toužím.
|
| Jaana2 |
|
(29.4.2011 19:01:10)
syas no právě proto jsem ten konkrétní příběh uvedla - že pokud se už teď en. chystá na to, jak jí "to dá sežrat" , pak je jedno, jestli ona ukončí vztah s milencem teď nebo ve chvíli, kdy ji třeba on nechá. Prostě vztah mezi ní a en. už bude natolik poškozený, že by nebylo možno ho nadále mít jako normální. Asi bych to viděla tk, že by en. měl dát jasně najevo, že pokud ona dostane rozum do tehdy a tehdy, pak navážou, tam kde skončili a tak můžou začít znovu. Ale příště se tato nabídka nebude opakovat. A už se prostě stále a donekonečna nevracet k tomu, co se stalo. Prostě e to může stát i když to není nic pěkného a chváleníhodného. Protože když to té ženě bude pořád otloukat o hlavu, tak ve finále ho bude nenávidět.
|
|
| Enigmat |
|
(30.4.2011 11:08:14)
Sys,
vystihlas to přesně.
Já to nazýval obětí a to je přesně ono.
Že když se "vrátí", přestane být nevěrná, až když ji nechce milenec, tak tím vyjádří, že manžel je pro ni dvojka, záloha, jistota. A nedivím se manželovi, že se k ní pak chová s určitým despektem, protože mu vlastně řekla - "na prachy a postarání se o mě seš mi dobrej" Ona ho bere jako pokladničku, takže on se k ní jako k ženské od pokladny chová.
A proto jsem psal o touze po oběti, aby se něčeho vzdala a já mohl mít šanci ještě věřit pocitu, že tím něčím přechodným, tou výplní byl on, ne já.
Proto hledám někoho, kdo mě za výplň považovat nebude.
|
| odjinud | •
|
(1.5.2011 22:40:35)
"Proto hledám někoho, kdo mě za výplň považovat nebude."
A proč ještě nezkusíš poslední férovou možnost-
odluku?"
Tj. na předem určenou dobu jít bydlet jinam a dohodnout se kdy se kdo z vás bude starat o vaše dítě?
Klíče by sis nechal a právně bys na tom byl stejně jako teď.
A jasně bys ukázal, že jsi schopný odejít a schopný se SAM rozhodovat a ona tě nemá jistého.
Nebo myslíš že žít tak, jak žijete- s tím, že každý budete mít někoho dalšího bokem (a pak se V NIČEM nebude lišit to, co dělá ona a to, co děláš ty= budete si kvit)
a budete na sebe střídavě vrčet a střídavě se tvářit mile
(podle toho jak to půjde na další frontě)
je ideální varianta?
|
| Enigmat |
|
(2.5.2011 10:09:24)
Odjinud,
máš pravdu, že poslední férová možnost je odluka.
Já se ale nejsem už jistý, že se chci řídit tím, co je fér, to se mi nevyplatilo, ale tím, co je pro mě nejmíň zatěžující. Zatím v odluce vidím výhody i nevýhody - financování dvou domácností, samota bude obtížnější pro mě, který nikoho nemá apod. Až budu mít někoho já, tak to bude vyrovnanější.
Jinak mi aktuálně žena říká a píše, jak mě miluje a jak jsem pro ni ten nejlepší...
Jenomže to jsou jenom slova, žádné skutky.
|
| Zazi (1+1+1) | 
|
(2.5.2011 11:25:46)
Enigmat,
slova ano, ale napsat Ti je, je už skutek Čtu to tady už nějakou dobu a tuším, že pár slov to u vás neuspokojí. Ale odbýt to slovy, že jde jen o slova, je škoda.
|
|
| Tema+2 | 
|
(2.5.2011 12:30:24)
Enigmat - žena ti to píše? Moje maminka mi vždycky říkala, že papír (potažmo mobil) snese všechno. Na druhou stranu ale zase když se obtěžuje s tím ti to psát, tak jí váš vztah asi nebude úplně šumák a stále má nějaký důvod s tebou ten vztah udržet. Jaký důvod to je, to nevím. Zažila jsem něco podobného s tím, že jedna známá byla ta nevěrná manželka. Proč si našla milence - byla často doma sama - manžel se vracel jen na noc, nevěnoval se jí ani dítěti téměř vůbec a věnoval se především sám sobě, měla dojem, že je k ní nedostatečně pozorný, atd.... Byla příšerně zamilovaná a nechtěla slyšet a vidět vůbec nic, podnikala různé výpravy za milencem a riskovala, že ji každou chvíli někdo uvidí - jsme maloměsto, jí to bylo ale fuk, milenec pro ni byl vším. Měla ale výčitky svědomí a manželovi posílala obdobné zprávy ve smyslu, jako že ho hrozně miluje a nemůže bez něho být. Všichni jí říkala, aby milence urychleně opustila, že má plno dluhů, nemá ani kde bydlet, byl to lhář první kategorie, ale ona zkrátka nechtěla nic slyšet, byla prostě zamilovaná. Až na to jednoho dne manžel přišel, dostala pořádně po hubě, menžel byl ochoten jí vše odpustit za předpokladu, že už milence nikdy neuvidí ani nekontaktuje. V opačném případě že se rozejdou. Teprve potom se probrala, spočítala si, co by ji asi čekalo za život a že manžel vlastně není tak špatný, s milencem se rozešla a zůstala s manželem. Takže souhlasím s tím, že je potřeba se k manželce postavit jako chlap, dát jí na vybranou, buď ty a nebo milenec. už jsi čekal dost dlouho a pokud jsi přesvědčený, že kontakt s milencem udržuje, vysvětli jí, že pokud s tebou chce zůstat, musí si zpět získat tvou důvěru (nechat zapnutý mobil někde třeba v obýváku - zkrátka se chovat normálně jako dřív. Pokud ani potom nebude ochotna styk s milencem ukončit, asi bych zvolila variantu odchodu, třeba jen dočasného, aby viděla, že to opravdu myslíš vážně, že to nejsou jen plané výhružky a sliby. A třeba vám při tomto odloučení oběma dojde, jestli to spolu chcete urovnat a být spolu dál a nebo jestli vám je líp každému zvlášť. Každopádně najít si taky milenku čistě jen proto, abys taky někoho měl nevidím zrovna jako šťastnou volbu Můj manžel taky odemne pořád něco čeká a pořád mi to říká, že čekal, že udělám tohle a nebo tamto, že mi donesl kytku, tak čekal, že udělám nějakou lepší večeři (příklad), atd. atd. A docela dost mi s tím leze na nervy. Takže jestli ženě říkáš, že čekáš nějaké pokání, tak si uvědom, že ji s tím můžeš taky pěkně štvát a just nic takového dělat nebude, je to dětinské. Na druhou stranu zase chápu, že chceš, aby ti dokázala, že tě miluje a že jsi pro ni jediný. Ale pokud s ní chceš i nadále být, tak bys jí měl odpustit a už se k tomu nevracet, jinak to nikdy nemůže fungovat. Začít zkrátka znovu. Podle mě ale na začátku všeho je především komunikace a důvěra. Držím palce.....
|
|
| odjinud | •
|
(2.5.2011 13:49:26)
Enigmate:
"máš pravdu, že poslední férová možnost je odluka.
Já se ale nejsem už jistý, že se chci řídit tím, co je fér, to se mi nevyplatilo, ale tím, co je pro mě nejmíň zatěžující. Zatím v odluce vidím výhody i nevýhody - financování dvou domácností, samota bude obtížnější pro mě, který nikoho nemá apod. Až budu mít někoho já, tak to bude vyrovnanější."
Hele, ty pořád nechápeš (nebo možná jako věřící máš jinak)
jednu věc
NIKDO nám "nepočítá" jestli se chováme nebo nechováme fér!
Počítáme si to my sami.
A podstata nepochopení je podobná jako u Syas která píše "a kdo má větší nárok "blbnout" a nechovat se rozumně, podváděný, nebo nevěrný?
Jenže to je právě TO!
Podstata je, že když se budeš nějak chovat, tak ti to NIKDO nepočítá,
ale ty důsledky VŽDYCKY poneseš ty!
Nejde o nárok na to chovat se nefér (ona se nechová fér, tak já mám nárok chovat se taky nefér)
ale o to, že ty se tímhle dostaneš do větších průserů, než kdybys to neudělal.
A to mluvím konkrétně o tvé přípravě na hledání si milenky-
která má velký potenciál skončit průserem.
Jsou situace které milenecký vedlejšák může vyřešit: frigidní žena s manželem nespí a spát nechce a onj si je jistý, že ji nechce měnit. Tady je problém minimální.
A pak jsou situace, ve kterých hledat si milence nebo milenku vede k problémům a
rizikové faktory jsou:
nevíš, jestli chceš nebo nechceš s původním partnerem zůstat;
děláš to naschvál, z trucu;
nevíš, co chceš v životě obecně;
jsi ve vztahu ten závislejší;
nemáš jiné (nebo žádné) citové zázemí (rodinu, spourozence, kamarády, obecně blízké lidi) než současného partnera;
ebereš v úvahu že milenec/milenka je živý člověk, který není stroj a může se chovat nepředvídaně
"odchod nejde, protože bych si musel platit podnájem " je blábol!
Když můžeš platit byt a financovat domácnost ve které teď jste oba, měl bys na podnájem i jinde- s tím, že "doma" bys platil o to míň.
"Bude to vyrovnanější když oba budeme mít někoho bokem" je taky blábol!
Bude to nefunkční vztah- z obou stran- s minimální ochotou něco řešit. A v tomhle okamžiku tebe (jako toho, kdo neví co chce) dokope k rozvodu milenka, když to sám nedokážeš ))
|
|
|
|
|
|
| Enigmat |
|
(29.4.2011 15:51:05)
Jaano,
ačkoliv si můžeš myslet o mně, co chceš, upozorním, že přehlížíš pár věcí.
Třeba to, že jsem se v tom plácal docela dlouho a hledal dlouho chyby na sobě.
Nevím, jestlis byla někdy v kůži podváděného. Pak bys věděla, že ty touhy druhého zranit se prostě objevují.
Když už mě cituješ, mohla jsi ocitovat i tu větu, kde jsem psal, že i ona mi hodně dala.
Jinak něco jiného je udělat jednu chybu, něco jiného je hrát čínu, pokračovat dál a tvářit se, že nic.
A neodešla, jak si myslíš.
Ta hra na obě strany, to je to ubíjející. Kdyby řekla, podívej, dál to s tebou nevidím, holt bych to musel respektovat.
Kašlu na to, jdu na lov.
|
| Jaana2 |
|
(29.4.2011 19:03:29)
enigmat lidi nesoudím, napsala jsem jen to, jak působí Tvé příspěvky a všimlo si toho víc holek, takže někde problém je. Buď nedokážeš popsat situaci tak, jak bys třeba měl na mysli nebo ta situace je taková, jaká je a tím pádem to vyznívá ve tvůj neprospěch.
mmch - doopravdy si myslím, že pokud je žena se svým mužem/manželem/partnerem spokojená, nemá důvod být nevěrná. Není to lovkyně.
|
| Piškot s Piškůtky 6/04+11/09 | 
|
(29.4.2011 19:28:15)
Enigmat, ozvi se mi na mail sylvik.x@seznam.cz
|
|
| Enigmat |
|
(30.4.2011 10:58:34)
Jasně, že moje příspěvky můžou vyznívat v můj neprospěch. Já jen dávám nahlédnout upřímně do toho, jak to mám. Mně nejde o to tady přesvědčit holky, jak píšeš, jakej jsem úžasnej a že dělám pro ženu první poslední, naopak často nejsem v tomto období vůbec milej, ale prostě z mého náhledu nebylo z mé strany předtím nic tak hrozného, co by nešlo se aspoň pokusit řešit jinak než nevěrou. Nevěra neřeší nic, jen spustí lavinu problémů, i když v debilních časopisech je populární říkat, jak může obohatit vztah. Když už z této diskuze vyjdu blbě já, prosím, jen třeba tohle čte nějaká ženská, která zapne mozek dřív než se pustí do už víceméně nikým nekontrolované mašinérie a může naživo vidět, co by tak mohla třeba čekat.
Je to začarovanej kruh - je nevěrná, nato jsem já protivnej, takže si ona asi řekne, tak on je protivnej, můžu být nevěrná a tak dokola. Jenže já ten kolotoč neroztočil. A to jsem zkoušel být i milej a dopadlo to stejně. A proto jsem potřeboval vidět, že i když budu sem tam protivnej, protože to prostě tak v životě a manželství občas nastává, tak že to ustojí a nebude se mstít nevěrou.
Ty se pořád snažíš tady předhodit, že si vlastně za nevěru a s tím spojené problémy může podváděný sám.
A já říkám, že je to akceptovatelné jen v extrémním případě, jinak je to jen výmluva. Na nějakém fóru jsem četl od podvádějící ženské, že vlastně, kdyby milenecký vztah ukončila, byla by nešťastná a to by jí mohlo způsobovalo duševní a zdravotní problémy... takže to vlastně dělá kvůli svému zdraví. 
Prostě podvádějící v hloubi duše cítí výčitky svědomí, že to není fér, ale potřebuje si své jednání čímkoliv omluvit, aby před sebou obstál, takže hledá pro své chování výmluvy. Někdo to svádí na zamilovanost, někdo na vlastnosti druhého, že ho zanedbává a tak. Tak funguje psychika. I vrah se snaží své jednání nějak omluvit.
Jaano,
a další - dám ti otázku a odpověz fér. Byla si svému muži nevěrná? Jak dlouho? A proč?
A ještě teda k tomu důvodu - neřekla ho, já žádný zřetelný nevidím, můžu jen hádat. Tak hádám, ať už je to pravda nebo ne, že ji prostě víc přitahuje on než já, je fyzicky pro ni atraktivnější. Co s tím můžu dělat? Krom drobností, víceméně nic. Co to znamená pro mé doposud ok sebevědomí? Ránu, kterou si půjdu někam zaplácnout.
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.4.2011 19:41:54)
Jaano,
to je pohled z jedné strany. Na druhé straně paní z tvého příběhu v tom ponížení žít nemusela a nemusí - kdyby v tom nebyly peníze, samozřejmě. A to, že si je "ulívá", aby mohla odejít, to mi taky nepřijde jako moc férové jednání.
Chápu, že si partneři nevěru odpustí i to, že si ji neodpustí. Ale v takovým případě by jednoznačně měli jít od sebe, protože to "není k životu". Jistě, někdo na to může mít jiný názor, protože prachy holt nesmrdí. Mně to ale přijde ze strany podváděného trapné a ze strany podvádějícího "vyčurané", nemůžu si pomoct. Mstít se někomu za to, že zahnul je stejně ubohé jako se nechat ponižovat pro prachy...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bosorka2 |
|
(27.4.2011 16:04:06)
Enigmat: Jo, promiň , nečetla jsem dost pozorně- a utkvělo mi jen to, že ona do poradny nechce a nic řešit taky nechce- ani se o tom bavit-
z čehož jsem vyvodila, že je jí jedno, jestli spolu zůstanete, nebo ne.
Tak to se omlouvám.
"Jenže to je právě to, co mě vytáčí, ta hra na obě strany a neochota pokory, satisfakce, prostě něčeho, že jedeme dál jen ve dvou. A tím se mi zprotivuje, je to ponižující...cítím se jako ňoumič, čímž jsem fakt nerad
a když se rozvedu a nebudu nikoho mít, tak se budu bít do hlavy, že jsem měl být taktičtější a vydržet i jen kvůli sexu a malý."
Být za hlupáka/hlupačku je nepříjemné, ale není to PODSTATNÉ
podstatné je mít to, co mít chceš-
to co si o tobě kdo myslí a jak vypadá- to je vedlejší.
To, jestli ti minulé roky přišly tak fajn, že ti stojí za to být rok za hlupáka a počkat, jestli se to nevrátí- to musíš vědět ty.
Chceš aby skončila něco, co ona skončit nedokáže, protože je zamilovaná.
No, s tím nic neuděláš.
|
| Kopretinka1605 |
|
(27.4.2011 16:57:26)
Opet musim s Bosorkou souhlasit.Jestli Ti na ni zalezi,budes se muset smirit s tim, ze v zamilovanosti je tezke se rozhodnout a pockat az to u ni vyprcha. Ted bojujes sam za sebe, mas to u ni nahnute a jakakoliv chyba z Tve strany(nevera) muze byt konecna pro Vase manzelstvi.Kdyz se prislo na manzelovu neveru, asi 30 lidi mi radilo, at ho nakopnu do zadku a odejdu od nej a jenom jedna kamaradka mi rekla, at zacnu sama u sebe, ze je to chyba obou a ja z hruzou zjistila, ze ve spouste veci si manzel stezoval opravnene a jenom moje sobectvi mi nedovolilo se nad tim zamyslet. Moje prvni reakce byly stejne, jak ty tvoje, byla jsem na nej moc hodna, mila, mel vsechno. Tak proc? Priznal se, ze mu chybelo pohlazeni, popovidani, pochopeni.A ja si myslela, ze to zachranim uvarenou veceri a vypranyma fuseklema.Mela jsem jinou predstavu o spokojenosti, nez mel on a to byla ta chyba. Milenka meho manzela vylozene cekala na to, az to ja vzdam a odstehuji se s detma z baraku, aby mela volne pole pusobnosti.Tak mi vzdy stacilo predstavit si, jak ja jsem nekde sedrena v malem byte se 4 detmi a manzel si uziva svobody s milenkou v baraku a nikdy jsem to nevzdala, sice to byl dlouhy boj, ale stalo me to za to a jsem sama na sebe hrda.Ve finale cela situace nas vztah hodne procistila, neni to stale idealni, cas od casu se neudrzim a pripominam, ale hodne se to lepsi a cas to urcite zahoji.Jestli to mezi Vami bylo nekdy hezke, navazala bych na to a dala tomu sanci. Jestli sis 10 let pripadal jak onuce, asi neni na co navazovat...
|
| Enigmat |
|
(27.4.2011 17:34:25)
Kopretinko,
jenže ona si stěžuje až teď, protože jsem díky tomu často protivný, nepříjemný, podrážděný.
Čekat až vyprchá zamilovanost, to je právě to, co moc nechci. Potřebuju, aby to ukončila, dokud to pro ni znamená nějakou bolest, oběť. Až ji odkopne on, protože ho to přestalo bavit, tak nebude mít už hodnotu vůbec, protože na ni vlastně zbudu. Tomuhle asi ženy těžko pochopí. A nebo budu čekat a pak řekne čau a to budu naštvanej, že jsem byl trpělivej.
Těch deset let jsem si jako onuce nepřipadal, bylo to víceméně fajn, obdivovali jsme se navzájem. Leccos jsem jí splnil ohledně cestování, práce, bydlení, jejího sebevědomí a tak. A teď si přijde frajírek, který dostane všechno zadarmo... Stejně jako musím přiznat, jako ona udělala mnohé pro mě. Jenže to je minulost, ale podstatná je pro mě přítomnost a budoucnost.
|
| syas |
|
(27.4.2011 17:54:30)
Ale tohle pochopí i ženy, vyrovnání se s nevěrou partnera, kterému jsme důvěřovali je těžké samo o sobě, natož pokud máš pocit, že partnerka hraje dvojí hru. Já se s tím pořád vnitřně vyrovnávám a to cítím, že o mě partner bojuje, dostávám důkazy citu, jaké jsem snad nedostávala ani na začátku našeho vztahu.
Ale moje hrdost samozřejmě stále pracuje, právě proto, že si nepřipadám jako žádná chudinka a přestože jsem se o existenci milenky jsem se dozvěděla až v době, kdy byl vztah ukončený a ukončil ho on.
|
|
| Kopretinka1605 |
|
(27.4.2011 19:26:12)
I ja jsem mela v sobe sileny zmatek.Dny, kdy jsem to zkousela odpustit se stridaly s nenavisti a touhou po odplate.Mohu Ti jen napsat, ze vzdy to dopadlo stejne. Vzdy, kdyz jsem se snazila o neco negativniho, jsem nejvic ublizila sama sobe.Zmatek v mysli plodi jedine zmatek v cinech.A ve finale si me okoli klepalo na celo, co to vyvadim. Ja Ti vubec neberu, ze chces zacit novy vztah, ale zacit ho ted je z meho pohledu uplne silenstvi.Já sama za sebe bych rozhodne manzelce sanci dala, mate spolu 10 lety vztah a male dite.Problemy s neverou jako mas se resi strasne casto, jenom o tom lide moc nemluvi. K nevere se priznalo 70 proc. lidi. Mate ted jedinecnou sanci zlepsit, omladit vas vztah, dat si nova pravidla, rici, co vyhovuje ci nikoliv, dat si nove cile. Je to vyzva.Más vubec dukazy, ze ve vztahu s milencem manzelka pokracuje, nebo si to jenom myslis?
|
| Vlka |
|
(27.4.2011 21:11:07)
Nevím přesně jak to vyjádřit. Když se mi toto přihodilo, také jsem si říkala.. takže my jsme ten život neviděli stejně? Jak to mohl najednou udělat? Hlavou mi také prolétly promarněné šance  a to že já to "ustála". Přesto, že jsem byla raněná do hloubi duše přišlo mi "pod úroveň" vrátit to stejnou mincí. Co by to vyřešilo? Jistě v životě může přijít lecos, ale najít si někoho jiného z trucu, takhle cíleně.. to podle mne není vůbec dobré řešení. Přece máš svou hrdost i sám, nepotřebuješ si snad hned dokazovat, že máš na jinou.. A znovu říkám, komplikovat život ještě někomu jinému, když to nemáš v sobě vyřešené..
|
|
|
| Bosorka2 |
|
(28.4.2011 15:11:05)
Enigmat:
"Potřebuju, aby to ukončila, dokud to pro ni znamená nějakou bolest, oběť."
Zaprvé- ona to neudělá, dokud je takhle zamilovaná, udělat to nejspíš nedokáže. Leda že bys TY podal žádost o rozvod...a pak je to tak 50/50, řekla bych.
Druhak- říkáš tím "kdyby se vrátila tak momentálně nemám zájem znova stavět vztah, ale dát jí to pěkně sežrat!" a jestli pokračovat,tak to se uvidí až pak.
" Až ji odkopne on, protože ho to přestalo bavit, tak nebude mít už hodnotu vůbec, protože na ni vlastně zbudu"
Jinými slovy- pokud mě neobdivuje a nevidí ve mě jedničku,
nemá pro mně hodnotu,
dítě a spokojených deset let se nepočítá.
no, tak teda nevím
Ale odle mě- jestli minulost je JEN minulost,
tak půjčování dítěte stopro je budoucnost, o které JE třeba uvažovat.
Jasně, proto s ní doteď jsi, ale...
zatím máš v sobě zatracený hiokej,
zaměřuješ se na nepodstatné,
a zatím jsi ještě nenašel nic moc, na čem by se případně dalo znova stavět (protože si myslíš, že to pro tebe nemá "hodnotu už vůbec".
|
| Enigmat |
|
(28.4.2011 16:38:34)
Bosorko,
máš v lecčem pravdu, ale v lecčem to vidím jinak.
Nějak neumím akceptovat tvůj argument, že "to nedokáže ukončit, protože je zamilovaná." Já jsem ale manžel a ne její otec, abych mohl v tomto hledat pochopení. Naopak, tím, že to neukončí, dává zřetelně najevo, že je ochotna kvůli němu riskovat manželství, ergo, že je pro ni důležitější než já. S tím se nemíním smířit. Zkrátka, když to nemůže ukončit, tak nemůže, já zase nemůžu čekat do aleluja a sledovat, jak se celý rozkládám a utrácet život s člověkem, který neví, co chce. Kdy nastane ten moment nevím, ale určitě se bude hodně blížit momentu, kdy se zakoukám jinde.
Nebudu podávat žádost o rozvod jen proto, abych ho pak po měsíci stahoval. Když ho podám, tak už nebude cesty zpátky, i když bychom oba pak třeba i chtěli.
Já mohl uvažovat o znovu-stavění vztahu až po ukončení její avantýry. Pak měla následovat pokora, lítost a pak by mělo šanci přijít mé odpuštění. (Což neznamená zapomenutí či souhlas). Stavění vztahu ani na začátku se přece neděje za asistence třetí osoby. Nějak sežrat bych jí to pochopitelně dal, abych věděl, že to vydrží bez toho, aniž by utíkala si postěžovat k němu, jak už to mnohokrát bylo a mít tak vlastně "výmluvu", jaký jsem hroznej. Protože takto se konflikty nedají řešit.
Prostě nevěra je ta největší potupa, jakou může ženská chlapovi udělat a je naprosto neadekvátní zbraní. Její výstřel už poznamená na vždycky. Pochopitelná je snad v případech dlouhodobého odmítání sexu ze strany partnera. Ve všech ostatních situacích jsou jiné možnosti, ať pozitivní - komunikace, psycholog, tak negativní - hádka, odmítnout prát, vařit apod. nebo jak někdo psal "praštit chlapa pánvičkou po hlavě", i to lze zkousknout.
Prostě dámy promiňte za upřímnost, ale pustit do vagíny někoho jiného je jako odevzdat někomu duši, protože sex je intimní, ta nejdůvěrnější věc a skoro vždycky souvisí s city.
Ano, pokud ve mně nevidí jedničku, ale v někom jiném, tak pro mě partnerskou hodnotu moc nemá. Můžu ocenit, že se umí postarat o malou, že umí německy a já nevím co. Já v ní partnerskou jedničku viděl. Takže bych rád našel někoho s kým v sobě uvidíme navzájem jedničku, i když objektivně je jasný, že ani jeden jedničkama nebudem.
Hokej v hlavě mám, ale snažím se mu dát pravidla.
Ne, zatím opravdu nevím na čem bych stavěl, když se důvěru nesnaží aktivně získat, pokoru nenabízí, jen mlhu a vytáčky.
|
| Bosorka2 |
|
(28.4.2011 16:45:54)
Enigmate: Nemám čas to vysvětlovat, ale mám poměrně intenzivní pocit,
že DOKUD to uvidíš takhle, tak se zpátky dohromady dát nemůžete
|
| syas |
|
(28.4.2011 18:28:17)
Bosorko, ale já bych řekla, že tak jak to vidí on, to vidí většina podváděných, jak muži, tak ženy. O jeho ženě píšeš jako o někom nesvéprávném, kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná.
Oběť přinese Enigmat přinese při případném opětném vybudovávání jejich vztahu tak jako tak taky. Nevěra hlavně způsobuje obrovskou bolest a psychické vypětí, často má i fyzické následky ve formě nemoci, není snadné se s ní vyrovnat ani v případě, že partner svůj vztah okamžitě ukončí a dává najevo podváděnému svou snahu.
Řekla bych, že po desetiletém vztahu navíc s malým dítětem by si partner zasloužil alespoň upřímnost, takovou jakou očekávám třeba od dobrého kamaráda.
|
| odjinud | •
|
(1.5.2011 23:02:32)
"O jeho ženě píšeš jako o někom nesvéprávném, kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná."
Syas: tak si přečti nějaký článek jak funguje člověk při zamilovanosti.
Nebo si vzpomeň na nějakou kámošku, která se zamilovala a tys byla u toho...Stalo se ti to někdy?
Mě teda jo.
A souhlasím s těma článkama.
Pokud je někdo opravdu zamilovaný, je schopný ti říkat takové věci jako "byli jsme jeden pro druhého stvořeni", "jde o dokonalé splynutí duší", "tak skvěle si rozumíme, že spolu nemusíme ani mluvit" "dokonale se chápeme", "Už od začátku jsme věděli že jsme jeden druhého chtěli potkat a že spolu chceme mít dítě"....
A podobné naprosto nesmyslné kecy....
a bude to říkat tvoje inteligentní fajn kámoška o někom, kdo podle tebe má sice hezký zadek, ale IQ hanba mluvit a ke kámošce se chová jak hovado.
A prostě jí to nevymluvíš, ať děláš co děláš.
Ale ona to časem uvidí...
a bude říkat "co jsme na něm viděla?" "jak jsem s ním jen mohla být?"....
Nejde o to zamilované OMLOUVAT-
jde o to si uvědomit, čeho reálně jsou nebo nejsou schopni.
To, jestli jim to TY toleruješ nebo netoleruješ,
jestli počkáš , až vystřízliví,
nebo řekneš "nedala jsi na moje rady, nechoď pak ke mě brečet" -
to je čistě tvoje rozhodnutí.
Takže k té první větě:
"kdo si nemůže díky své zamilovanosti pomoct"
Pokud je opravdu hodně zamilovaná, tak si pomoct nemůže. Je pod vlivem drogy.
"a na jehož vystřízlivění má rozumný partner počkat, ona na jeho city ohled mít nemusí, je přece zamilovaná."
Ona na jeho city brát ohled je schopná jen omezeně.
Rozumný partner se především rozhodne, jestli čekat je nebo není SCHOPEN
a jestli čekat CHCEbo nechce- jestli mu to stojí za to.
Jestli , když počká, to bude schopný "odpustit"
a pak se podle toho zařídí.
Čekat a nebýt schopen odpustit je nesmysl
čekat, pokud tě každá minuta ničí, je taky nesmysl.
|
| syas |
|
(2.5.2011 8:36:07)
Zamilovaná jsem byla a to i během manželství, ke vztahu nedošlo, protože jsem i tak viděla, co všechno bych riskovala (i pro sebe), mimo jiné jsem si myslela, že můj muž by mi neublížil. On totiž tvrdil, že jinou partnerku pro život nehledal a na změnu nepomyslel ani v období největší zamilovanosti, jak bych reagovala já je otázka s vědomím toho, že on s paralelním vztahem problém nemá.
Na jeho vystřízlivění bych čekat dlouho nedokázala, pokud bych se to dozvěděla, to už vím. Asi to není úplně rozumné, ale bohužel psychicky bych na to "neměla", moje snaha by byla se od něj odpoutat a vytěsnit ho z života, právě proto, abych tím nezničila sama sebe a mohla fungovat pro své děti, protože mě to zjištění sakra hodně bolelo a bylo to náročné i fyzicky a jak už jsem tady psala i hrdost dělá své, pokud člověk nechce přijít o všechno své sebevědomí.
A teď kdo má mít větší nárok na nemyšlení, ten zamilovaný nebo ten citově zraněný? Těchto důsledků si musí být každý vědom ať si je připustit chce nebo nechce. Pořád je přece něco jiného být zamilovaný a být nevěrný. Základem každé nevěry je lež, za kterou většinou stojí to, že si chci něco užít, ale ani nepřijít o to co už mám, alespoň ze začátku.
Co se týče těch článků, řekla bych, že názorů bude víc. Od psychologa jsem slyšela i to, že jak se člověk zachová v okamžiku zjištění nevěry je otázkou jeho zralosti.
I zamilovaný moc dobře vidí, jak svému partnerovi ubližuje prodlužováním nejistoty, když není schopen ukončit milenecký vztah, možná ho v budocnu ocení jak danou situaci zvládl, možná si pak o to míň váží a zůstane mu pocit, že on má ve vztahu navrch a ten druhý je na něm vlastně závislý.
|
| Enigmat |
|
(2.5.2011 14:34:13)
Jak to téma žiju a hodně o něm čtu, tak jsem zaznamenal takový začarovaný kruh, který se u nevěry (paralelního vztahu) děje...
Začneme odprostřed, ve stavu, kdy se cítíš jako podváděný shodou okolností výjimečně fajn. Říkáš si, jo, tak zkusím být na toho druhého milejší, ať nemá důvod nevěru opakovat. Ten druhý na tvoji vstřícnost nějak reaguje, dejme tomu krátkodobou vstřícností. Jenže po pár hodinách ti začne připadat, že to vzal jako samozřejmost, že si toho pořádně neváží, že si myslí, že tím je celá ta dlouhá doba lží a tvých sraček smetena ze stolu a je to. Začne v tobě narůstat pocit nevděku. Se zhoršující se náladou se ti v hlavě začnou vynořovat různé minulé lži a situace spojené s nevěrou. Dostáváš se zase rychle náladou dolů. Druhý netuší, že se něco děje a vypadá sám spokojeně, čumí třeba na televizi a baví se. Takže si říkáš, já jsem v úplných sračkách a on se baví, místo aby projevoval vděk? Tak to ne, to mu pěkně vpálím nějakou jeho křivárnu do ksichtu. Druhý je najednou dotčen. Je to tu zas, zas to vytahuje. Najednou má pseudo důvod. Tak on bude nepříjemný, jo? Tak to teda můžu podvádět zase, nebo být aspoň hnusnej taky. A může si za to ten podváděnej sám!
Dostáváš (další) ránu. Už jsi poučený. Pamatuješ si velmi dobře období, kdy sis říkal, že si za tu ránu vlastně můžeš sám, hledal jsi chyby sám v sobě a snažil ses to s podvádějícím sám urovnat - namísto toho se ti dostalo ale jenom pohrdání a nevděku. Tohle už dělat nebudeš, už nenecháš sebou orat! Ránu podvádějícímu nějak vrátíš. Nebo budeš tvrdší. A už jede kolotoč nevěr a pomst.
Po čase si jako podváděný začínáš celý cyklus uvědomovat, pozoruješ, čteš o tom. Zaznamenáváš, že se ti všechno vrací a dáváš podvádějícímu svým hnusným chováním jenom další a další záminky. Rozhodneš se, že se budeš snažit být větší formát a o něco příjemnější. Chvíli ti to i vydrží, než se stane to, že ti opět něco vyvede, pak se zatvrdíš ještě víc, že už se teda vůbec snažit nebudeš a odcizení narůstá ještě rychleji, nebo ti ani podvádějící už přímo nic nevyvede, ale neprojevuje dostatečně onen vděk popsaný na začátku. A po tak dlouhé době je ti to málo... mstíš se slovem, neochotou, chladem.
Nechápeš, jak vůbec někdo může porovnávat ranění slovem, výčitkou versus ranění nevěrou a považovat to za stejný kalibr. Nechápeš, jak může někdo omlouvat, že si ten druhý dopřává drogu zamilovanosti, když pro tebe je to opakované bodnutí do zad. Nemůžeš pochopit, že se nemůže vzdát hormonálního nadstandu, když ti přitom tvrdí, že miluje jen tebe.
Po ještě delší době zjišťuješ, v jaké ses ocitl pasti. Víš, že když jsi hnusnej, dáváš druhému záminky pro recidivu. Víš, že když jsi milej, dáváš druhému pocit, že tě má jistého. Zjišťuješ, že to nemá řešení.
Nevíš, jak dlouhou dát šanci, než to definitivně zabalíš.
Pokud jsi chlap, tak navíc víš, že kdybys projevoval nebo vyjadřoval co uvnitř prožíváš, jak tě to trápí, bude tebou/budou tebou pohrdat, takže se navenek tváříš, že jsi nad věcí. To, že vlastně nemůžeš projevovat emoce, vztek dusíš v sobě, abys nebyl za toho labilního, slabého, nebo zlého, jen zvyšuje celkové napětí. Vypadáš jako skála, přitom jsi uvnitř činná sopka.
To ale druhá strana nevidí. Má dojem, že je vše v pořádku.
Víš, že v druhém oporu hledat nemůžeš, "to ono v dobrém i zlém" už neplatí, je ti jasné, že jsi v tom sám. K čemu ti ten druhej vlastně je? Aha, pere ti...
Současně se paradoxně dozvíš o ženě, která podváděla svého manžela, vyváděla, skončilo to rozvodem, která si pak stýská, že jí měl tenkrát dát manžel pár přes hubu, aby se vzpamatovala a nemusela být teď nešťastná...
Stáváš se cynikem. Láska je jinde.
V fázích si řiká, že si za tu ránu může sám a hledá chyby sám v sobě. Dokonce se to snaží srovnat.
Zamilovaná jsem byla a to i během manželství, ke vztahu nedošlo, protože jsem i tak viděla, co všechno bych riskovala (i pro sebe), mimo jiné jsem si myslela, že můj muž by mi neublížil. On totiž tvrdil, že jinou partnerku pro život nehledal a na změnu nepomyslel ani v období největší zamilovanosti, jak bych reagovala já je otázka s vědomím toho, že on s paralelním vztahem problém nemá.
Na jeho vystřízlivění bych čekat dlouho nedokázala, pokud bych se to dozvěděla, to už vím. Asi to není úplně rozumné, ale bohužel psychicky bych na to "neměla", moje snaha by byla se od něj odpoutat a vytěsnit ho z života, právě proto, abych tím nezničila sama sebe a mohla fungovat pro své děti, protože mě to zjištění sakra hodně bolelo a bylo to náročné i fyzicky a jak už jsem tady psala i hrdost dělá své, pokud člověk nechce přijít o všechno své sebevědomí.
A teď kdo má mít větší nárok na nemyšlení, ten zamilovaný nebo ten citově zraněný? Těchto důsledků si musí být každý vědom ať si je připustit chce nebo nechce. Pořád je přece něco jiného být zamilovaný a být nevěrný. Základem každé nevěry je lež, za kterou většinou stojí to, že si chci něco užít, ale ani nepřijít o to co už mám, alespoň ze začátku.
Co se týče těch článků, řekla bych, že názorů bude víc. Od psychologa jsem slyšela i to, že jak se člověk zachová v okamžiku zjištění nevěry je otázkou jeho zralosti.
I zamilovaný moc dobře vidí, jak svému partnerovi ubližuje prodlužováním nejistoty, když není schopen ukončit milenecký vztah, možná ho v budocnu ocení jak danou situaci zvládl, možná si pak o to míň váží a zůstane mu pocit, že on má ve vztahu navrch a ten druhý je na něm vlastně závislý.
|
| syas |
|
(2.5.2011 16:22:07)
Enigmate, tohle už je spíš na soukromý hovor. Člověk který nezažil nepochopí a nedá se tu moc očekávat ani nějaká empatie, spíš naopak. Osobně si na základě vlastní zkušenosti myslím, že důstojná cesta ven z toho všeho existuje a na konec můžeš třeba i získat, ať už to dopadne jakkoli a teď to tak třeba nevypadá.
Situace kterou prožíváš je hodně těžká, nech si prosím někým pomoct. Už jsem to tu někde psala, nám pomohla poradna, tehdy ji inicioval manžel, je pravda, že některá doporučení jsme si stejně upravili po svém, každý jsme jiný, ale narazili jsme na dobrého psychologa a opravdu to v něčem zafungovalo, přinejmenším získá člověk nadhled. Odžít a zažít si to musíme bohužel sami, v tom nám nikdo nepomůže.
|
|
| Bosorka2 |
|
(3.5.2011 8:55:03)
Enigmat:
Jo, dobrej popis.
Pořádně si ho přečti- několikrát...
Víš, co já v něm vidím?
že se tu situaci nesnaží ten člověk z popisu řešit-
že se ji snaží "zamést pod koberec"-
kam se mu nevejde, a v nevhodnou chvíli leze ven...
a on o ten koberec pořád dokola zakopává...
"Po ještě delší době zjišťuješ, v jaké ses ocitl pasti. Víš, že když jsi hnusnej, dáváš druhému záminky pro recidivu. Víš, že když jsi milej, dáváš druhému pocit, že tě má jistého. Zjišťuješ, že to nemá řešení.
Nevíš, jak dlouhou dát šanci, než to definitivně zabalíš."
Začnu od konce-
Existuje VIC možností, než "tvářím se jakoby nic" a "definitivně zabalím".
Když ti někdo ubližuje- můžeš to okamžitě vracet podpásovkama,
tvářit se, jako že se nic neděje- a zákeřně to vracet potom (nebo když to přestaneš chvílema zvládat)
nebo jasně říct "vadí mi to, nedělej to.
"Pokud jsi chlap, tak navíc víš, že kdybys projevoval nebo vyjadřoval co uvnitř prožíváš, jak tě to trápí, bude tebou/budou tebou pohrdat, takže se navenek tváříš, že jsi nad věcí."
Tohle neplatí pro CHLAPY,
to platí pro někoho, kdo se bojí, že dá druhému proti sobě do ruky zbraň-
CHLAP by se bát neměl, protože to ustojí )
já bych jako jednání chlapa naopak viděla to, že jasně řekne": tohle prožívám, tohle cítím, vadí mi to, když v tom budeš pokračovat, nenechám si dál ubližovat (a třeba odejdu, nebo budu si žít vlastní život...)
"To, že vlastně nemůžeš projevovat emoce, vztek dusíš v sobě, abys nebyl za toho labilního, slabého, nebo zlého, jen zvyšuje celkové napětí. Vypadáš jako skála, přitom jsi uvnitř činná sopka.
To ale druhá strana nevidí. Má dojem, že je vše v pořádku."
Jasně- v tomhle popisu dotyčný dělá pakárnu sám sobě i okolí tím,
že je nečitelný, nevypočitatelný, náladový-
není schopný jasně říct co jo a co ne, kde má hranice....
Hele, neříkal jsi náhodou že jsi byl v nějaké poradně?
čekala bych, že tohle bude základ, který ti tam řeknou hned napoprvé...
|
| Enigmat |
|
(3.5.2011 10:42:42)
Bosorko,
mám dojem, že pořád nějak přehlížíte, že tady nepíšu čerstvě, takže víceméně všechny ty věty jsem už řekl, to, co mi vadí, co prožívám. Ale nemíním to opakovat dokola.
Jestli se ti zdá, že situaci neřeším, mohla jsi vyjádřit, co by podle tebe možné řešení bylo. Řešení, že bych ženu zmlátil, nebo ji vyhodil na dlažbu jsem zavrhl. Všechno ostatní mně připadalo vzhledem k situaci košer, chápu, že někomu třeba ne. Šak nemusíme mít stejný postoj. Souhlasím ale s tím, že existuje víc možností mezi "definitivně zabalím" a "tvářím se jako nic". Mezi nimi byly i výčitky (holt jsem si nemohl pomoct a krátkodobě mě to udělalo dobře), chlad, prdění na své povinnosti. S mým postupem, jak to půjde dál, jsem manželku seznámil. Další krok na řadě je takový, že budu hledat někoho nového. Manželka mě totiž postavila na nějakou dobu do pozice dvojky. Nějakou dobu jsem to nedával, protože jsem ješitnej a ona u mě byla jednička. Teďka už je na pozici jedna u mě volno. Ale nejsem prognostik, jestli se tam vrátí manželka tím, že bude sekat dobrotu, snažit se, nebo se tam dostane někdo novej. Říkám, že jsem už cynik.
Aktuálně je manželka milá, dokonce nás objednala do poradny. Co mě řeknou v poradně, nebo vy tady, beru jako názor. A už jsem psal, tak si prostě z těch názorů vyberu podle sebe. Počítám, že v poradně budou říkat, že se musíme snažit oba, ale nějaké velké kompromisy dělat nemíním.
Jinak v celé téhle debatě se ukazuje už další příklad pokrytectví.
První bylo ohledně vzhledu a fyzické přitažlivosti. Druhé je, že se mě pár diskutujících snaží shodit za to, že píšu upřímně, jen se jim to nějak nelíbí.
Smysl ale ta diskuze myslím má - dává nahlédnout dalším do pocitů, názorů a možností.
|
| CPO |
|
(3.5.2011 10:53:54)
"že se mě pár diskutujících snaží shodit za to, že píšu upřímně, jen se jim to nějak nelíbí."
Ještě nedávno jsem se tady (vzhledem k podobné situaci) ploužila Rodinou a pofňukávala, jak se ke mně různí lidé (rodiče, exmanžel, expřítel) zachovali hnusně, a ještě navíc mě nechápete tady vy, na Rodině.
Zpětně bych si za to nafackovala, ale chápu tím aspoň lépe, že některýma stavama si holt člověk MUSÍ projít, a furt lepší tady plakat, než se věšet.
Tehdy mi moc pomohla Kudla: neříkám, že s ní souhlasím úplně vždycky a ve všem, ale v tom, že jestli JÁ jsem nešťastná z nějaké situace (byť jsem se do ní "nedostala vlastní vinou" - což je vždycky relativní), nepomůže mi (byť pochopitelné) obviňování všech okolo, ale jedině to, že JÁ se vzmužím, přes ty všechny s.-ky, a dám se do pucu.
|
|
| syas |
|
(3.5.2011 12:27:54)
Enigmat, tak kecám, jsem tady už zase, doufám, že naposled.
Pokud se manželka snaží, tak bych asi neřešila "chlapské" řešení situace, otázka co to opravdu je ve vaší konkrétní situaci a už vůbec ne pod vlivem emocí, na to je v sázce příliš.
Manžel mi jednou napsal:
"I vraha pustí na svobodu, když si odsedí trest, copak není nic spojeného se mnou, co by Tě motivovalo to přesto zkusit ? "
Musela jsem uznat, že je, možná to máte taky tak, možná ne.
Tohle je jen drobná perlička z druhé strany do mozaiky, přeju ať to všechno zvládnete co nejlépe, všichni TŘI.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(29.4.2011 7:47:17)
Upřímně, kdybych nečetla zbytek diskuse, tak s Enigmatem 28.4.2011 16:38:34
musím plně souhlasit.
Mám to a cítím to STEJNĚ ve svém zapeklitém případu s expřítelem (Vztah přes inzerát).
|
|
| magdusa | 
|
(22.7.2011 23:00:19)
nebudu tady vypichovat a reagovat na to, co mi bilo do očí a že toho bylo hodně... Ovšem je mi lito, ale tahle věta: "pustit do vagíny někoho jiného je jako odevzdat někomu duši, protože sex je intimní, ta nejdůvěrnější věc a skoro vždycky souvisí s city..." tak na to zareaguji takto: Pán uvažuje jako ženská. Řeší to jako ženská. Skutečně do doby, než radikálně nezmění postoj, tak mu jeho ženu bude obrábět ten druhý. Sbal kufry sobě, nebo jí, vždyt kolik energie tu plýtváš argumentovat Bosorce 2, která měla komentáře s kterými se stotožnuji. Kdo nejvíce ubližuje v popisované situaci - jsi Ty, neboť ubližuješ sám sobě. Strnuls a ulpíváš na tom, že chceš pokání, ale to přijde až se ženská "odmiluje" a to trvá dlouho, moc dlouho. Máš v tom hokej, chceš mu dát pravidla. Ser v tuto chvíli na pravidla. Protože pokud ten druhý neskončí s modřinama, tak ty se šrámy na duši na celý život. Bez partnerky, kterou nenajdeš, dokud si to nevyřešíš. Nejsi rozvážný, jsi srab zůstat alespon na chvíli sám. Bez ženské, která z nějakého duvodu v tobě nevidí co dosud viděla.
|
| syas |
|
(23.7.2011 9:16:43)
Brrr, že ti to stojí za to ...
A víš, že bych ti docela přála podobnou situaci zažít, ale pro tebe by to byla hračka, případně by se ti nikdy nic takového stát nemohlo  .
P.S: Bosorku mám tady v diskusích ráda, ale ona taky vaří dost z teorie dlouhodobého vztahu v rodině, takže se taky nedá brát všechno doslova a použít na cokoli a každého.
|
|
| Enigmat |
|
(25.7.2011 11:20:44)
vostrý, ale zapomínáš na právní systém...
budu rád, když mě kontaktuješ na emailu..
|
| magdusa |
|
(25.7.2011 11:43:37)
to bylo na mě, Enigmate? pokud ano, napiš mi tvuj email, nevidim ho tu.
|
| magdusa |
|
(25.7.2011 11:46:00)
nebo se ozvěte na email muj.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jinak ji bude neustále "přitahovat" (nechci napsat vulgarní výraz) ten "silnější" sameček.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)